https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/boure-a-orkany-formatu-kyrilla-k-evrope-patri.je-dobre-byt-na-ne-pripraveni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bouře a orkány formátu Kyrilla k Evropě patří. Je dobré být na ně připraveni

18.1.2023 05:44 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Za nejvražednější a také nejničivější bouři posledních dekád je považován orkán Lothar z roku 1999. Prohnal se západní Evropou, zpustošil Německo a Francii. Nechal za sebou 110 mrtvých a škodami na majetku a infrastruktuře vystavil účet ve výši necelých jedenácti miliard eur.
 

Kyrill, jehož 16. nehezké výročí si teď připomínáme, byl vyčíslením následků devastace podobný. Evropu stál přibližně 9,6 miliard eur. A taky 49 zmařených životů.

Na počátku své ničivé cesty, v Irsku, dosahoval síly hurikánu. Poničil Velkou Británii, přenesl se do Holandska a Německa. I když to tak tehdy moc nevypadalo, u nás a v Polsku se už jen vydával z posledního.

Letos uplyne třiatřicet let od doby, kdy ze stejné strany udeřila bouře Daria. Vytvoření studené fronty a výrazná tlaková níže tehdy dala vzniknout větrům o síle až 172 kilometrů v hodině. Škody byly sice oproti Lotharovi poloviční, ale mrtvých bylo skoro stejně. Čtyřiadevadesát. A nutně zmínit musíme i hurikán Debbie ze 17. září 1961, který překonal rekordy dosavadní rekordy: poryvy větru tehdy dosahovaly síly 183 kilometrů v hodině.

Přehlídka těchto smutných „nej“ zdaleka není kompletní. Ony extratropické cyklóny (tj. cyklóny vznikající mimo tropické oblasti), jež dávají vzniknout bouřím s větry o síle orkánu, jsou v oblastech atlantických tlakových níží sice nepříjemnou, ale poměrně běžnou součástí repertoáru, ovlivňujícího podzimní a zimní počasí nad Evropou.

Počasí na draka

V Irsku, na Faerských ostrovech, Skotsku s přesahem do Anglie a Walesu, si ke své neradosti užijí 3-4 takové do roka. Zhruba 1-2 z bouří za sezónu nabude takové síly, že se protlačí k pobřeží pevninské Evropy. Projeví se pak v Norsku, Dánsku, Nizozemsku a Německu. A přibližně jednou za tři léta se nějaká taková bouře s ničivým potenciálem, orkán z tlakové níže nad Atlantikem, dostane až k nám.

Sloup elektrického vedení u Magdeburgu-Otterslebenu, stržený při bouři Kyrill 18.1.2007
Sloup elektrického vedení u Magdeburgu-Otterslebenu, stržený při bouři Kyrill 18.1.2007

Za posledních třiadvacet let vzniklo přinejmenším 55 takových bouří, které si od meteorologů vysloužily vlastní „jméno“. A byť jsme o Oráciovi, Uriáši nebo Franzovi nejspíš neslyšeli, v průměru každá z nich vystavila hospodářskými škodami účet za v rozmezí 1-2 miliard eur.

Je to spíš pravděpodobnost, než statistika, o kterou se dá opřít. V roce 1988 se neobjevila žádná, která by stála za řeč, aby se jich na přelomu 1989/1990 objevilo osm skoro současně.

Obecně tak kvůli těmto bouřím Evropa jako celek odepíše zhruba 0,04 % svého HDP ročně – okolo pěti miliard eur – a každý rok si vyžádají nižší desítky lidských životů.

Mezi státy, kde jsou škody spojené s bouřemi největší, se počítá Francie, Německo a Itálie. Tedy ne zrovna ty země, kde by se orkány vyskytovaly nejčastěji. Tam, kde považují extratropické cyklony za nepříjemnou normu, jsou na ně totiž připraveni lépe.

Je to pořád horší? Ne.

Věčnou klasikou debat o bouřích z nahněvaných tlakových níží dnes je, zda se – pravděpodobně v důsledku klimatických změn – stávají ničivější nebo frekventovanější. Odpověď kladná není. Zatímco v tropických oblastech se vliv změn klimatu na četnost a intenzitu bouří přesvědčivě doložit dá, v Evropě za poslední dekády nic takového patrné není.

Fenomén tlakových níží a s nimi spojených bouří v Evropě jen více sledujeme, protože se nás týkají osobně. Jsou velmi nepříjemným zážitkem, kterým si každý rok projde v průměru okolo 16 milionů lidí.

Nevěříte? A v jakém roce se tedy odehrál tajfun Haiyan, který je s počtem 6352 obětí a osmnácti stovek pohřešovaných tou nejvražednější cyklonou posledního století? A kdy se odehrál Tip-Warling, ten vůbec nejsilnější kdy měřením zaznamenaný tajfun na světě?

Dva tragické světové rekordy posledního století – Haiyan z roku 2013 a Tip z roku 1979 – nám prostě nejsou tak blízké, jako Kyrill, který nás zasáhl v roce 2007, a jež přes svou nespornou ničivost byl proti filipínské a tichomořské události jen kapesním větříkem.

Katastrofy a tragédie minulosti

Ostatně, historické záznamy z časů předcházející hodnověrná meteorologická měření popisují nad Evropou mnohem vydatnější bouře, pocházející z tlakových níží. Takzvaná První svatomarcelská povodeň – Grote Mandreke – připadající na 16. ledna 1219 – si podle střízlivých počtů vyžádala 36 000 lidských životů. A druhá, která přišla ve stejné datum o 143 let po ní, dalších 28 000.

Extrémně ničivou bouři a s ní spojené vlnobití, hard Kyndelmisse z února 1602, si na Faerských ostrovech školáci v občanské nauce připomínají ještě dnes, po 421 letech. Když v roce 1822 na Norsko udeřil Galnemåndagen, nevyplula další sezónu na moře žádná rybářská loď – vše na pobřeží totiž bylo totálně zničené. A v roce 1902 pak zdevastoval tzv. Vánoční hurikán lesnictví v celé Skandinávii a pobaltských zemích.

Jen v minulém století zasáhla sever a západ Evropy šedesátka orkánů, odpovídajících svou ničivostí „našemu“ Kyrillovi. A je jistě štěstím, že drtivá většina z nich až k nám v plné síle nedosáhla.

Extratropické cyklóny z tlakových níží k počasí v Evropě prostě patří. Je lepší na ně být připraven, než jen spoléhat na to, že i příště budeme mít štěstí.

Bouře Kyrill, která se přes Česko prohnala mezi 17. a 19. lednem 2007, nám v tom dala lekci. A bylo by rozumné se z ní poučit.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

18.1.2023 07:46
No myslím, že vedení EE a rozložení stromů kolem vedení a cest tomu nebezpečí neodpovídají.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.1.2023 07:51 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak ať zakopou vedení EE do země a bude to odpovídat.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

18.1.2023 08:32 Reaguje na Jaroslav Řezáč
V tornádových obcích už to mají pod zemí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.1.2023 09:36 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Vedení v zemi je asi 5x dražší a vyžaduje ochranná pásma širší než vzdušné. Ono to není výhra v úspoře plochy a v ceně rozvodů no zase cena ee poroste.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.1.2023 07:48
Až to přijde, tak to bude, neb jaký má smysl přemýšlet o zlomených stromech, když pořad stojí v lese?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.1.2023 07:49 Reaguje na Jaroslav Řezáč
1*
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist