https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/boure-kyrill-necekana-lekce-jak-snadno-nas-umi-priroda-zaskocit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bouře Kyrill: nečekaná lekce, jak snadno nás umí příroda zaskočit

18.1.2022 07:29 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Je to už 15 let, co se Evropou přehnala bouře Kyrill. A připomněla nám velmi názorně, že přírodu kolem nás nemáme stoprocentně pod kontrolou, a že stále ještě nedokážeme pořádně předvídat, kudy se její destruktivnější spády mohou ubírat. Na mnohé proto s jistým odstupem zafungovaly události 17. až 19. ledna 2007 jako zvonek ranního budíku. Který jsme ovšem znovu zamáčkli a spali dál.
 
Patrně pro její slovanské (bulharské) jméno Kyrill máme tendenci si tuto divokou bouři trochu přivlastňovat, nicméně její původ je třeba hledat jinde. Prapočátky této meteorologické události se začaly formovat už kolem 15. ledna nad Kanadou (mezi Newfoundlandem a Labradorem), v podobě cyklóny, která se tryskovým proudem poměrně nezvykle rychle, v necelých dvou dnech, přesunula nad Atlantik a k pobřeží Velké Británie a Irska. Kam dorazila zhruba navečer 17. ledna.

Tady se ale nevybouřila a nezanikla, jak by bylo nejspíš očekávatelné. Naopak, prodělala velmi intenzivní vývoj, a v interakci s tryskovým proudem vytvořila druhou nízkotlakou formaci, navázanou na vysokotlaké formace nad jižní Evropou. Výrazný tlakový gradient pak umožnil bouři „sklouznout se“ až do středu pevninské Evropy. V poledne 18. ledna se bouře prohnala Nizozemskem a Německem, zasáhla i Česko, aby k 19. lednu odezněla přes Polsko k Baltskému moři a na sever Ruska, kde oficiálně 24. ledna konečně zaniká. A za sebou zanechává pořádnou spoušť.

Unikátní událost? Ne, jen otázka pravděpodobnosti

Kyrill nebyl až tak neobvyklý silou větru (byť hezkých pár měřených rekordů lokálně pokořil), jako tím, že si svou intenzitu a ničivost dokázal uchovat po dobu delší než 24 hodin a kvůli tomu ji dokázal přenést na skutečně velké území. Zasáhl postupně 18 států, kde způsobil škody v přepočtu za 5,2-10,4 miliard dolarů. Stal se tehdy na čas druhou nejčastější světovou příčinou řešených pojišťovacích událostí.

Nahlášeno na pojišťovnu. Jako mnoho jiných.
Nahlášeno na pojišťovnu. Jako mnoho jiných.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Smutné je hlavně to, že si vyžádal nejméně 44 - 48 lidských obětí, což mu vysloužilo tragické prvenství. Zabíjel hlavně v Německu a v Británii, ale čtyři životy si vzal i v Česku.

Jinak přinesl krátkodobé zablokování dopravy, masivní výpadky dodávek energií, regionální záplavy, několik ekologických havárií. A taky výraznou devastaci lesních porostů napříč západní a střední Evropou. Zlikvidováno bylo 45 milionů kubíků stojícího dřeva. Byla to prostě dost slušná přírodní katastrofa. Proto si otázky, jako kdy se něco takového může opakovat a jak na to příště být lépe připraveni, zdály být během odklízení škod velmi rozumné. Jenže odpovědi na ně zrovna potěšující nebyly.

Kyrill byl možná fenomenální v tom, jak dlouho dokázal působit a jak velkou plochu postupně pokryl. Jinak ale orkány až takovou mimořádností nejsou. Od ledna 2007 jsme se s nimi jen v prostoru střední Evropy setkali znovu mnohokrát: Emma, Xynthia, Aholming, Joachim, Andrea, Christian, Xaver, Niklas, Ruzica, Egon, Leiv, Herwart, Friederike, Fabbiene, Vaia, Oskar, Eberhard a předloňská Sabine jsou jména těch, které kolem nás nebo občas i přes nás proběhly. A to, že byly svým působením lokalizovanější, rozhodně neznamenalo, že by snad byly méně ničivé. Ostatně, i dost závažný Kyrill byl vlastně jen slabším odvarem bouří Lothar a Daria, které o sobě daly vědět v letech 1999 a 1990. Ty nás ale minuly. Naštěstí.

Podobné bouře, vyvolané cyklónami tlakových níží, ale nejsou nikterak unikátní. Ve Spojených státech amerických jich napočítají kolem dvacítky ročně, v jihovýchodní Asii kolem 6-7 za měsíc. Na světě se jich odehraje kolem dvou stovek ročně.

Takže hned první odpověď na otázku – jak často se něco takového může opakovat – zabolí. Ve střední Evropě se můžeme s podobnými bouřemi setkávat dvakrát i častěji do roka, s tím, že zhruba jednou za 8-10 let můžeme zažít setkání s něčím, co by se ničivostí blížilo bouři Kyrill. Je to jen otázka pravděpodobnosti a toho, kdy si vytáhneme Černého Petra.

Hurikán, uragán a tajfun. Po našem

Můžeme být vlastně jen rádi, že nežijeme na evropském pobřeží Atlantiku, kde jsou podobné události výskytem mnohem častější. Nemluvě o rovníkových tropech, kde si ke své nelibosti lidé užívají hurikánů.

Je v tom vlastně nějaký rozdíl? V podstatě ne. Bouře, jako byl například Kyrill, vznikající z tlakových níží v oblasti středních zeměpisných šířek, se nazývají extratropické cyklóny. Tedy cyklóny nacházející se mimo tropy. Zatímco cyklóny v tropech, vznikající drobet odlišným meteorologickým mechanismem, se nazývají hurikány. Někdy. V rusko-francouzském jazykovém prostředí je nazývají spíš uragány, potažmo v indickém kontextu cyklony, nebo v asijském prostředí tajfuny. Silou větru jsou ale tyto jevy prakticky shodné. Což nás vede i ke slovu „orkán“, jež v případě bouře Kyrill rezonovalo všemi středoevropskými sdělovacími prostředky.

Kříž na vrcholu Hohen Zinken (2222 m, Štýrsko), ohnutý bouří Kyrill.
Kříž na vrcholu Hohen Zinken (2222 m, Štýrsko), ohnutý bouří Kyrill.

Je to název, popisný termín, který vychází z Beaufortovy stupnice rychlosti větru. Dvanáct odstupňovaných kolonek této Beaufortovy tabulky nám obvykle víc než dobře stačí pro charakterizování síly větru, od bezvětří, vánku až po vichr, vichřici. A v ne až tak častém finále i pro samotný orkán. Ten dosahuje minimální síly větru 118 km/h a jeho ničivé účinky jsou schopné pohnout i s domy. Bouře Kyrill dosahovala na necelé desetině území Česka síly větru 108-126 km/h, v nárazech přes 144 km/h a ojediněle vítr překonal i hranici 162 km/h. Celoevropským rekordem pak byl údaj naměřený na vrcholu Sněžky, kde bylo zaznamenáno 250 km/h. Sice jde o údaj z polské strany, ale je to jen přes kopec.

Škody, které si nejspíš zopakujeme

Není tedy divu, že u nás za sebou bouře Kyrill zanechala pořádnou spoušť. Milion domácností, zhruba 27 % odběratelů elektřiny, zůstalo krátkodobě bez proudu. Kvůli masivnímu narušení přenosové sítě. Společnosti ČEZ i E.ON vyhlásily stav nouze, oprava škod vyšla na cca 160 milionů korun. První týden pojišťovny přijaly hlášení o vzniku 77 000 pojistných událostí, výše odhadovaných škod se blížila 2,2 miliardám korun. Na 100 milionů vyčíslila škody Agrární komora, obnova veřejného majetku přišla na 2,5 miliardy korun. České dráhy nahlásily škody ve výši 37 milionů. V pěti krajích byl na 10 dní vyhlášen nouzový stav. A odstraňování škod se táhlo ještě několik dalších let.

Čistě vyčíslením ztrát ale byly rekordmanem České lesy. Z 10 milionů kubíků dřeva, které během bouře přišly polomy a vývraty k úhoně, patřilo 6 milionů k porostům v jejich správě. Snad proto si následky orkánu tolik osobovaly, a obrázek strání kdysi smrkem zalesněných kopců, nyní plný suchých polomů a vývratů, se stal grafickým symbolem celé události.

Sloup elektrického vedení u Magdeburgu-Otterslebenu, stržený při bouři Kyrill 18.1.2007
Sloup elektrického vedení u Magdeburgu-Otterslebenu, stržený při bouři Kyrill 18.1.2007

Je to už 15 let, co se Evropou přehnala bouře Kyrill. Přinesla ztráty na lidských životech i majetku, rozsáhlé škody. I když se zprvu zdála být fatální, nakonec toho změnila jen velmi málo. Přenosová soustava elektrické sítě není dnes o nic méně náchylná k výpadkům, naše domy nejsou odolnější, silnice i železnice může znovu další taková událost snadno zablokovat. A vedení Lesů ČR, ujištěné tím, že větru o síle 200 km/h stejně nic neodolá, necítilo potřebu výraznější proměny osádky obnovovaných porostů.

Kyrill nám velmi nepříjemně připomněl, že naše ekonomika a pocit relativního blahobytu jsou velmi křehké a citlivé. Zvlášť, když si příroda nějakou katastrofou náhodou postaví hlavu. Následky bouře nás v roce 2007 na chvíli probraly z letargie pohody. Velmi rychle jsme se ale vrátili zpět k tomu, co jsme dělali předtím. A nesnažili se to dělat jinak, lépe. Proto ani na další podobnou událost, která se může znovu stát – a dříve nebo později se stane - nejsme o nic lépe připraveni.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.1.2022 07:35
Naše paneláky vydržely, tedy až na volně položené střechy. Není to jak ty novosvětské sádrokartonové papundekly, které tornáda pravidelně rozprskávají po kraji. A co se týče dřevin, je to otázka rychlého zpracování. Nechat to ležet může jen píp, a to z více důvodů, než jen podpora chovu broučka.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.1.2022 07:38 Reaguje na Karel Zvářal
A co se týče rozvodné soustavy, dávno jsem pro podzemní instalaci, a to nejen kvůli ochraně ptáků.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.1.2022 09:21 Reaguje na Karel Zvářal
Němčouři budují nové, vysokokapacitní vedení ze Sevaru na Jih právě pod zemí. To musí stát bambilión.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.1.2022 00:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Neměli to náhodou stavět minimálně souběžně, s těma větrníkama na severu ? !
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.1.2022 19:06 Reaguje na Karel Zvářal
Byl by to ideál, ale ono to není pouze o elektroizolaci,
ale taky o odporovém teplu. Je to jako po náhradě
pojistky hřebíkem, ale po zapnutí spotřebiče s velkým příkonem shoří vodiče v zásuvce a ve zdi. Vše lze sice spočítat, ale vedení vzduchem u vysokého napětí jsou
obtížně nahraditelné a finančně značně náročné. Vzduch je nejenom izolant, ale i chladič. Pro ptáky je problém spíše četnost vedení a často i zbytečná duplicita ve volné krajině. V letových trasách ptáků se už aplikují různé "balóny" a četl jsem už i o reflexních úpravách vodičů. Žádal jsem o přeložku telefonu kvůli stromům pod zem a bezvýsledně. Podotýkám, že stromy tam byly dříve, než
vedení. Po pravidelném mrzačení šly k zemi a to kvůli poslední firemní přípojce. Když ale vidím změti kabelů a drátů někde v zahraničí, tak jsem rád, jak to je tady.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.1.2022 09:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Gdyš jsem jednal s enrgetiky ohledně zabezpečení sloupů před úhyny ptáků (či jejich obměně za modernější), zmínil pán právě instalaci vedení do země. Údajně by to preferovali, vázne to ale na majetko-právních záležitostech.
Odpovědět
me

meluzína

19.1.2022 12:05
Kyrill byla nádherná bouře. Ráno jsme vyšli do lesa a všechno to kolem nás tančilo. Občas jsme zdálky slyšeli spadnout nějaký strom. Navečer jsme se vrátili dom a dozvěděli jsme se, že ten vítr je Kyrill. Měli jsme štěstí, střecha neuletěla, sousedi přišli o pár tašek, žádné škody na majetku. V lese padlo pár stromů, ale proti tomu co dnes vidím za hrůzu po cíleném rabování okolních lesů to nebylo nic hrozného.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist