Čeští vědci rozluštili pradávnou paleooceánologickou záhadu
Podle autorů článku, mezi nimiž je řada specialistů na jednobuněčné organismy a procesy v nich, v tom mají prsty diplonemy, vzdáleně příbuzné například původcům spavé nemoci trypanozomám. Biokrystaly, které nacházíme v jejich buňkách, přesně odpovídají datům, získaných z analýzy sedimentů. “Nevím, zda láska prochází žaludkem, ale biogenní sedimentární horniny určitě,” říká korespondenční autorka studie Jana Pilátová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která na studii úzce spolupracovala s kolegy z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.
A jaká je vlastně souvislost s cyklem uhlíku v oceánech a usazeninami, které obsahují sloučeniny baria a stroncia? Uhlík fixují organismy, obsahující fotosyntetická barviva, tedy sinice a řasy. Ty jsou konzumovány zooplanktonem nebo odumírají po infekcích bakteriemi a viry. Diplonemy se živí organickými zbytky z primárních producentů a zároveň jsou hyperakumulátory Ba-Sr.
Poznání těchto jednobuněčných organismů je pro vědu teprve na svém začátku. Jen nedávno se zjistilo díky velkým sekvenační projektům, kterých se účastnili i čeští vědci, že tito průhlední mikroskopičtí prvoci patří k nejčastějším obyvatelům oceánů a zejména dominují hlubokým vodám, kam slunce už nesvítí (pod 300 m). Desetitisíce druhů tak čekají na své objevení a doslova vynesení na světlo světa.
Dnes víme, že se diplonemy živí organickou hmotou a bakteriemi. “My jsme navíc zjistili, kdo se živí diplonemami,” vysvětluje jeden z přínosů studie Jana Pilátová. Zooplankton z vody filtruje spolu s ostatní jednobuněčnou kořistí také diplonemy. A ve fekálních peletách, tedy jakémsi “trusu zooplanktonu”, jsou mezi nestrávenými zbytky biokrystaly baritu (BaSO4) a celestitu (SrSO4) tvořené diplonemami. Takto dopadnou na dno oceánu a můžou to nakonec dotáhnout až do geologické vrstvy, která se uchová budoucím generacím jako svědek své doby. Odborník, který umí číst takto zanechané stopy, pak dokáže využít tyto stopové prvky jako svědka komplexních procesů, které hýbaly celou planetou.
“Čím bohatší atmosféra na CO2, tím tepleji a tím také více řas v mořích a více fixovaného uhlíku, potažmo i hodně spokojených vypasených diplonem, které mohly přenést i skrze své predátory stopové prvky ke dnu, odkud je pak vykutali geologové,” popisuje souvislosti Jana Pilátová.
Otázkou stále zůstává, proč tito výstřední prvoci tvoří své biokrystaly. Autoři spekulují, že je mohou používat jako potápěči svá závaží pro pohyb v hlubokých vrstvách vodního sloupce oceánů.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Honza Honza
29.1.2023 08:20Petr
29.1.2023 08:47 Reaguje na Honza HonzaPavel Hanzl
29.1.2023 10:10 Reaguje na PetrNormální teploty tam přesahují +300°C, což nám asi nehrozí, protože Venuše je o něco blíže Slunci. Ale na stovku bychom to dotáhnout mohli.
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
30.1.2023 06:17 Reaguje na PetrAno právě stromy potřebují CO2 pro svůj růst. Dovolím si říci, kdysi můj profesor na lesárně, ač velký komunista řekl, již v Bibli se psalo sedm let chudých a sedm let bohatých, dále podotkl, že prostě jsou výkyvy teplot, jednou sucho pak mokro. Za dob Tereziánských bylo velké sucho a to neměli meliorace.
Tak nevím, nemělo by se tolik blbnout ale něco dělat.
Slavomil Vinkler
29.1.2023 09:53 Reaguje na Honza HonzaPetr
29.1.2023 09:58 Reaguje na Honza HonzaVlastně můžeme říct, že ke změnám v biosféře dochází neustále, což spíš ukazuje na opak vaší teorie - že zdravá příroda výkyvy klimatu vyrovnává jen ve velmi úzkém rozpětí hodnot, a spíš se výkyvům přizpůsobuje - vývojem a změnou druhů. Změnou někdy jen pomalou, někdy velmi dramatickou.
Pavel Hanzl
29.1.2023 10:17 Reaguje na Petra nezměnil se ani v místech, kde žádné pemafrosty ani historicky nikdy nebyly.
Petr
29.1.2023 11:19 Reaguje na PetrHonza Honza
29.1.2023 13:05 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
29.1.2023 12:49a sebemrskačsky se vracet na stromy, když je to ostatním lautr putna. Lidi
zkuste žít sice skromněji, ale nic se nemá přehánět. Dělejme vše se zdravým
selským rozumem a nepodléhejme fanatizmu z vedení EU, které nás pomalu na
ty stromy vrací. Zklidněte svou mysl, dejte si pivko, zatopte v krbu a
neřešte něco, co nemá smysl řešit. Pálíme sice o 15% méně plynu, ale
o to více paliv jiných a nebo si lidé doma pěstují plísně. Má taková
úspora význam? S náhradními palivy vzniká více jiných zplodin, s dovozem
loděmi přibývá násobně více sajrajtu než v minulosti. Při válce, která
je požehnáním pro zbrojaře a zbrojařské země vzniká tolik jedů z výbuchů
a požárů, že nějaké kotlíky 1. a 2. emisní třídy jsou plivancem v oceánu. Zvedám zadek a jdu raději do lesa a k řece, než se stresovat něčím, co nezabrzdím a nevrátím nazpět.
Honza Honza
29.1.2023 13:01 Reaguje na Břetislav MachačekRadim Polášek
29.1.2023 16:45 Reaguje na Honza HonzaJinak po pravdě řečeno, bylo za socíku auto zhruba stejně tak dostupné jako je pro střední příjmovou třídu dnes dostupný dnešní předražený elektromobil. Ale tehdy za socíku málo vadilo, když se rodina rozhodla, že dalších 5 - 10 let se bude šetřit na auto, dalších 5 let na přístavbu baráku, dalších 5 let na kvalitní vytápění td, protože bylo docela snadno možné, když se člověk uskrovnil, žít bez toho nebo byly nějaké chudobné alternativy, které bylůy velice levné. Dneska je bezpodmínečně nutné mít ty věci prakticky ihned a bez nich je člověk velmi omezen. Například bez auta je velmi omezen v dojíždění a tak často dosáhne jenom na výrazně horší a hůře placenou práci.
Břetislav Machaček
29.1.2023 18:53 Reaguje na Honza Honzaprarodičů, kteří zpočátku žili na soutoku Odry a Olše a vody
měli všude až příliš. Po dělostřeleckém útoku na obec museli
zbořený dům opustit a bydlet kousek od "dolu" na cihlářskou
hlínu a pískovny, které jim vzaly ze studně vodu. Na praní
byla dešťovka, pro pitnou jezdili ke vzdálenějším sousedům
a sakra s ní šetřili. I ostatní si vody kdysi více vážili
a voda nesloužila na splachování na WC jako nyní a po
okoupání celé rodiny v jedné vodě jednou týdně byla voda použita k namáčení prádla. Zkuste to dneska říci manželce
a uvidíte, jak s vámi vyběhne. Kdysi stačilo té studniční
vody lidem desetina, co nyní a to s ní napájeli i dobytek.
Takové drancování spodních vod se musí zákonitě projevit.
Vemte si pouze horské hotely s ranní hygienou, se sprchou
po dopoledním sportování, sprchou po odpoledním sportování
a sprchování po večerním sexu. Pak tu máte ty kvanta vody
na splachování WC a provoz kuchyní. Vrtá se hlouběji a
hlouběji, protože rozmařilci si chtějí toto vše dopřát.
Něco sežere zasněžování a bude vám jasné, proč vysychají studánky a horské potoky. To, že se ta voda někam zase
pouští je pravda, ale v jaké kvalitě a kam? Většinou
rovnou do vodoteče bez zasakování, aby nekontaminovala
ty prameny. Totéž se děje i mimo hory a bez zpoplatnění
vody z vlastní studny to láká k jejímu plýtvání. Když
chybí, tak se vrtá hlouběji a hlouběji, ale doplnění
se ta spodní voda nedočká. Ohledně topení jsem zažil
už více priorit, když jsme kvůli komfortu přešli z
kamen na litinový kotel z ŽDB a topení uhelnými kaly.
Pak jsem připlatil a topil koksem(paráda). Pak nám
přivedli plyn a samozřejmě jsem si dal plyn, ale starý
kotel nechal v okruhu jako zálohu. K tomu jsem přidal
krbová kamna a nyní střídám plyn, dřevo v kotli a krbu.
Co bude po roce 2024 mne nestresuje, protože jsem
schopen zainvestovat i topení plynem, ale momentálně
nemíním podporovat překupníky a doufám na návrat k
rozumu. Kamarád se stále stresoval a kotel na uhlí
nahradil kotlem na elektřinu (zvýhodněná sazba) a
pak plyn. Nyní se nechal naverbovat do TČ a je v šoku
z ceny elektřiny. Do změn topení dal tolik peněz, že
kdyby je neustále neměnil, tak už za to mohl mít nový
pasivní dům. Ono to je buď o konzervatismu a nebo o
předvídavosti, ale to by znamenalo neinvestovat do
změn topení, ale rovnou do nového domu. Já zateploval
před 30. léty z přesvědčení a bez dotací podle tehdejší
normy. Dnes bych musel přidat 10 cm vaty, aby to bylo
podle dnešních norem. Takže klídek, ono se to zase nějak
vyvrbí, ale každopádně se nebudu ve stáří zadlužovat,
to se raději uskrovním, nebo dům prodám a koupím zahradní
chatku (vejmínek)!
Viktor Šedivý
29.1.2023 19:11 Reaguje na Honza HonzaPětikolku, co tvrdila, že Green Deal je jediný možný směr a s poklesem životní úrovně se musíme smířit. Nebo Svobodné, kteří tvrdili, že úprk od zeleného šílenství musí být prioritou?
(Anebo Babiše, co tvrdí kdykoli cokoli a pak udělá to, co je pro něj nejvýhodnější?)