https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/drobni-pevci-starnou-obdobne-jako-lide-ukazal-temer-desetilety-vyzkum-ceskych-vedcu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Drobní pěvci stárnou obdobně jako lidé, ukázal téměř desetiletý výzkum českých vědců

12.1.2022 07:16 | PRAHA (Ekolist.cz)
Stárnou jako lidé. Na ilustračním snímku sýkora koňadra.
Stárnou jako lidé. Na ilustračním snímku sýkora koňadra.
Licence | Volné dílo (public domain)
O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak vysokou úmrtnost, že prakticky „nemají čas“ zestárnout. Dvě nové studie (zde a zde) publikované v mezinárodních časopisech Experimental Gerontology a Oecologia pod vedením Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však ukazují, že i přesto například i běžné sýkory koňadry (Parus major) podobně jako lidé stárnou. Práce dokládají, že u nich dochází s věkem k poklesu celé řady fyziologických funkcí a nárůstu oxidačního poškození organismu. Na mezioborovém výzkumu, který trval bezmála deset let, se podíleli výzkumníci také z dalších českých akademických pracovišť: z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, České zemědělské univerzity a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
 
V biomedicíně se pro výzkum stárnutí používají obvykle laboratorní hlodavci. Ti se však v porovnání se stejně velkými ptáky dožívají několikanásobně nižšího věku. Drobní ptáci jako například sýkora koňadra mohou žít i přes deset let, patrně proto, že mají na dlouhověkost specifické adaptace (například vyšší podíl nasycených mastných kyselin v membránách, vyšší hladinu antioxidantů a antioxidačních enzymů v krvi apod.). Ačkoliv by tak drobní ptáci mohli sloužit jako vhodný biomedicínský model pro studium dlouhověkosti, o jejich stárnutí toho mnoho nevíme – především proto, že se obecně předpokládalo, že volně žijící druhy stárnout neumí.

Čeští výzkumníci dlouhodobě sledovali mezi lety 2012 a 2018 populaci volně žijící sýkory koňadry hnízdící v budkách v Ďáblickém a Čimickém hájí v Praze. Opakovaně odebrat potřebné vzorky se podařilo z celkového počtu 886 odchycených ptáků u 54 jedinců, což dokládá náročnost výzkumu a také vysvětluje, proč podobný výzkum doposud nebyl uskutečněn.

Nejdříve si vědci položili otázku, zda u ptáků podobně jako u lidí v průběhu stárnutí dochází k poklesu funkčnosti imunity, tzv. immunosenescnci. „Zaměřili jsme se na pro-zánětlivou imunitní odpověď. Zánět je totiž jedním z prvních obranných mechanismů, kterými se tělo brání infekcím. Pokud je však zánět špatně regulován, např. nedojde po potlačení infekce k jeho úplnému utlumení, mohou aktivní složky zánětu, vč. uvolňovaných volných radikálů poškodit vlastní tkáně v okolí a urychlit stárnutí,“ objasňuje vedoucí vědeckého týmu Michal Vinkler.

„Zjistili jsme, že prozánětlivá imunitní odpovídavost buněk byla nejsilnější u středně starých jedinců – čili patrně jedinců v nejlepším zdravotním stavu," říká Martin Těšický, doktorand a první autor obou publikací. Následně během stárnutí intenzita akutní odpovědi postupně klesala. "Naopak, jak jsme očekávali, chronický zánět postupně s věkem vzrůstal a také se postupně zvyšovalo oxidační poškození buněk a tkáni. Nepřekvapivě pak jedinci, kteří trpěli silnějším chronický zánětem, byli zatížení silnějším oxidačním poškozením a také měli sníženou hladinu antioxidačních enzymů, které tyto volné radikály normálně odstraňují," říká Martin Těšický.

K podobnému nárůstu chronického zánětu s věkem (tzv. inflammageing) dochází také u lidí, u kterých je chronický zánět spojen se vznikem celé řady lidských civilizačních onemocnění tzv. age-related inflammatory disseases (např. cukrovka druhého typu, ateroskleróza apod.). "Naše výsledky tak jako první ukazují, že také u ptáků dochází k rozvoji chronického zánětu, který vede k celkovému poškození organismu (tzv. inflammaeging) podobně jako u lidí,“ dodává Martin Těšický.

Grafické shrnutí první studie
Grafické shrnutí první studie
Zdroj | Oecologia

Dalším předpokládaným důsledkem stárnutí je pokles reprodukční aktivity jedince. Proto ve druhém publikovaném článku výzkumníky zajímalo, jestli podobně jako u lidí klesá také u ptáků během stárnutí hladina testosteronu, tedy hormonu regulujícím rozmnožování nejen u samců, ale také u samic. Testosteron je klíčový hormon řídící v těle řadu procesů, např. využití energetických zdrojů či regulaci agresivního a teritoriálního chování.

„Naše výsledky ukazují, že hladina testosteronu u ptáků během života podobně jako u akutního zánětu dosahuje maxima u středně starých ptáků a následně klesá, ale pouze u samců. U samic je hladina testosteronu stabilní. Hladina samčího testosteronu u ptáků tak následuje podobný trend, jaký je znám u lidí,“ říká Martin Těšický. „Za rozporuplnými výsledky předchozích studií sledujících hladinu testosteronu během stárnutí u ptáků stojí fakt, že tyto studie nesledovaly opakovaně odchycené jedince, ale používaly průřez věkovými kohortami, což je na jedné straně méně pracné než opakovaně odchytávat tytéž jedince (tzv. longitudinální design), ale může to přinášet řadu problémů s interpretací výsledků,“ dodává Tomáš Albrecht, jeden ze spoluautorů projektu.

Výsledky obou těchto prací tak spolu s dalšími současnými studiemi ukazují, že i drobní pěvci jednoznačně stárnou a na jejich fyziologické úrovni se stopy stárnutí projevují v mnohém podobně jako u lidí.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.1.2022 08:08
Pánové zřejmě nechovali žádné exoty, tam by to poznali bez složitého výzkumu. Ptáci dokonce mohou trpět cukrovkou (při nesprávné výživě), nebo je může postihnout mrtvice a částečné ochrnutí, tak jako je tomu u člověka. Ale představa, že "ptáci nestárnou", je hezká. Dokonce si umím vybavit melodii, na kterou by to šlo zpívat:-)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.1.2022 11:42 Reaguje na Karel Zvářal
Nojo, jenže takhle mají ten "výzkum" slušně zaplacený a navíc mají čárku za publikační činnost.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.1.2022 15:30 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
V červnu 19 jsem na krmítku označil kroužkem samici kosa, která tu byla doma a ostatní vytrvale odháněla. Ten rok, ani v r. 20 neodchovala žádné mládě, loni jen jedno, a vyrostla z ní velká samička. Ta tu teď vládne, máma doletí jen na vteřinku, sezobne několik vloček, a už ji dcera žene... Je to podobný příběh jak s tygřicí Machli, kterou též nejsilnější dcera z posledního vrhu vytlačila mimo její původní teritorium. Stejně to funguje u vlků, tam alfa pár vládne do 5-7 let věku, pak je nahradí nejsilnější kus z před/posledního vrhu.

Takže to, že staří ptáci nejsou vidět, ještě neznamená, že nemohou dožívat někde poblíž. Např. v jedné budce jsem kontroloval samku puštíka, kterou jsem označil před devíti lety, asi hnízdila někde poblíž, a jak se "škatulata hejbala", zahnízdila poprvé v kontrolované budce. Což byl věkový rekord na první kontrolu, většinou je hned druhý rok, ale nezřídka i po 3-4 letech.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.1.2022 19:22
Předmětem vědeckého zkoumání může být cokoliv, co najde investora.
Dnes se zkoumá tolik věcí, které nemají praktické využití pouze
proto, že na to někdo vydělává. Co až na to nebude? Budou zkoumat
zadara jako kdysi ti, co si výzkum sami sponzorovali? Mám obavu,
že udržitelnost společnosti investující do čehokoliv asi bude
brzy mít problémy. Co tak vyzkoumat, proč mizí kdysi běžné druhy
ptáků a vypracovat plán, jak tomu mizení zabránit? Od laiků to
slyšet ochranáři nechtějí a od odborníků neslyšíme příčiny a ani
realizovatelné řešení. Včera a dnes byl krahujec někde jinde a
tak přiletěly koňadry, modřinky, brhlíci, červenky, vrabci domácí, kosice a párek hrdliček balkánských. Předevčírem nevědět o tom
krahujci, tak bych si myslel, že tu ptáci už všichni vymřeli.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.1.2022 19:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, oni to od vědců slyší (čtou), ale jelikož to není nomenklatura, tak na to nereagují:-)) Psal jsem tu onehdy o chocholouších, kteří hnízdívali v sedmdesátkách-osmdesátkách na střechách, kde měli klid od sekaček a pozemních predátorů. Jedno z posledních hnízd komentoval nálezce tak, že se pod plechem na střeše ukryli PŘED SLUNÍČKEM-)))... "predátor přece nemůůůže".

A tak dnes jsou hnízda tohoto kdysi hojného druhu v keřících na kruhovém objezdu, na výstavišti pod nohami lidí a na jiných frekventovaných místech, kam utíkají před synantropizovanými poštolkami, strakami, sojkami a kunami.

A jinak krahujec za rok představuje cca 500-800 ptáků. Samka loví často hrdličky a kosy, menší terček číhá v zimě často na sýkory, brabce či zvonky u krmítek. Takže i to je důvod, proč některých druhů je málo, pokud pomineme zelenou poušť ve městech i na modernizovaném venkovu.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist