Jak by měly vypadat lesy budoucnosti? Možné scénáře nabízí nový dokument
„Dokument je určený zejména pro širokou veřejnost se zájmem o přírodu. Snažíme se v něm popsat, kdo je lesník a co je jeho práce. Zároveň srozumitelně nabídnout současné poznatky lesnické vědy, které mají klíčovou roli v budoucnosti našich lesů,“ vysvětlil děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze Róbert Marušák. „Potřebujeme lidem říct, že lesník rozhodně není škůdce, ale právě naopak. Bez něj by v něm nenašli řadu služeb, které jsou pro ně častokrát samozřejmé,“ dodal ředitel Městských lesů Hradce Králové Milan Zerzán.
Film má premiéru 21. března od 21:10 hod na ČT2, repríza pak proběhne o den později, 22. března od 17:30 hod. Dále bude dokument přístupný veřejnosti na YouTube kanále Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze a na platformách České televize. „Termín pro premiéru filmu nebyl vybrán náhodně. Dne 21. března oslavíme jubilejní 10. ročník Mezinárodního dne lesů OSN a při této příležitosti je tak více než vhodné představit veřejnosti, jaké aktuální vědecké poznatky využívá dnešní moderní lesnictví v době měnících se přírodních podmínek způsobených probíhající klimatickou změnou,“ přibližuje výběr termínu premiéry autor námětu filmu Radim Löwe z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Kůrovec a co s ním
Stav současných českých lesů významně ovlivňuje klimatická změna. V posledních letech pak jeho vitalitu oslabila zejména kůrovcová kalamita. Navíc podle prognóz se situace pravděpodobně bude v nejbližších letech opakovat. Vědcům se v rámci projektu EXTEMIT-K podařilo popsat genom kůrovce. Zjistili tak například, že kůrovec má neobvykle malé množství genů, které zajišťují odstraňování toxických látek, čehož by se mohlo využít při aplikaci biologických metod v ochraně lesa. Dalším z průlomových počinů v této oblasti je vývoj repelentního přípravku proti tomuto škůdci. „Repelentní přípravek proti kůrovci je založen na přírodních látkách z listnatých stromů a z mladých smrků a byl úspěšně testován v univerzitních lesích při ochraně jednotlivých smrků i celých porostních stěn. Jsem velmi rád, že můžeme ověřovat současné poznatky lesnické vědy v praxi a být tak vzorem ve využívání moderních lesnických technologií a postupů,“ uvádí ředitel Lesů ČZU Zdeněk Macháček.
Příroda volá po vodě
Druhou stěžejní výzvou současnosti i budoucnosti jsou sucha a nedostatek vody. Jednou z možných cest by mohl být tzv. hydrogel. Látka, která dokáže intenzivně nasávat vodu. „Začali jsme s testy v polopouštích a zjistili jsme, že na nich díky hydrogelu jsme schopni úspěšně pěstovat stromy,“ uvedl doktor Jan Macků z Katedry lesnických technologií a staveb Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Přečtěte si také |
Jak ovlivňuje klimatická změna laviny z mokrého sněhu v pohoří Krkonoš?S řešením důsledků klimatické změny mohou pomoci i objevy vědců zabývajících se dálkovým průzkumem Země. Díky dronům je možné monitorovat zdravotní stav lesů nebo vývoj kůrovcové kalamity. Pomocí speciálního zařízení tzv. chemického nosu, pak dron detekuje například také to, že strom je napadený kůrovcem.
Dřevo – materiál současnosti i budoucnosti
Dřevo je naše nejdůležitější obnovitelná surovina. Kvůli opětovnému zalesňování a recyklovatelnosti dřeva o něm mluvíme jako o surovině budoucnosti. Těžba dřeva v hospodářských lesích nezpůsobuje v krajině nezvratné změny, jako třeba těžba nerostných surovin. Co vytěžíme, zalesníme a zajistíme tak nepřetržitost existence lesa a plnění všech jeho funkcí. „O dřevu musíme přemýšlet jako o unikátní ekologické surovině a od chvíle, kdy pokácíme strom, snažit se ho zpracovat na nejbližší pile. Kulatinu z České republiky nevyvážet, ale vyrábět finální produkty s vysokou přidanou hodnotou co nejblíže místu těžby našeho dřeva,“ dodává ředitel Nadace dřevo pro život Stanislav Polák.
Budoucnost českých lesů
Technologie, vědecké poznatky, ale i nezbytná změna druhové skladby. České lesy čekají turbulentní změny. „Nejen ve vědeckých sférách je jasné, že smrkové monokultury nemůžou obstát výzvám, které se objevily a objevovat budou. Les musí být zejména odolný a schopný plasticky reagovat na nepříznivé dopady klimatu. Společnosti by měl poskytovat radost a prostor pro odpočinek na čerstvém vzduchu, ale i produkovat v dostatečném objemu tolik potřebný obnovitelný materiál pro náš každodenní život – dřevo,“ přibližuje roli budoucích lesů jednatel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Buček.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
smějící se bestie
19.3.2023 06:00rozhodně tak, aby naši potomci mohli chodit na houby a lesní plody tak, jako jsme chodili normálně ( velmi dlouhá léta ) do kůrovcové kalamity - způsobené zelenými, s Bursíkem a novodobými svazáky v čele !
Jiří Červený
19.3.2023 06:33 Reaguje na smějící se bestie1. není vám nápadné, že když přejedete státní hranici do Německa a Rakouska, že tam nikde nevidítě vykácené celé hektary lesa jako u nás. Že tam lesy těží probírkou a nikoliv pasečně?
2. Není vám nápadné, jak se Němci chovají k vytěženému dřevu? Mají ho pěkně složené, přikryté plachtami a kropí jej nepřetržitě vodou?
3. Pokud vím, tak už dost dávno byly spočteny náklady ne pasečné těžení a následnou obnovu lesa a oproti těžbě probírkou je to ekonomická katastrofa.
4. Poslouchal jsem jednoho velice starého pána, který mi říkal, že jako mladý adjunkt se učil ještě u hajnýho, který studoval lesnictví ve Vídně. A ten ho učil, ýe teprve les starší 120 let drží vodu, a proto se musí nechávat les dospět. Co vidím, když jdu u nás lesem? Jenom mladé stromy o průměru 50 - 60 cm. Všechno ostatní je odtěženo.
5. Proč dochází k rotaci hajných. Dříve bylo normální, že hajný seděl v jednom lese celý život a ten les byla jeho vizitk a chlouba. A dneska?
Bursík je mi zcela ukradený, ale to, co povídáte Vy, je jen takové plácání.
smějící se bestie
19.3.2023 06:55 Reaguje na Jiří ČervenýHajný vyhnali novodobí svazáci po " sametu " z hájenek a ty nyní slouží bafuňářům co by rekreační sídla. S tím byly zlikvidovány malé pily v regionech.
Takže když se za Bursíka přivazovali zelený šílenci ke stromům, což byl začátek kůrovcové kalamity, tak to vytěžené dřevo se rozváželo téměř po celé ČR a s ním i samozřejmě kůrovec !
A jak se dnes převážně těží dřevo ? Přijede mašina a bere to z jedný vody načisto, druhé odvozí větve na hromadu k silnici a tam potom přijede třetí a nadrtí to na biomasu.
Na takovém místě bude nový les pro houby, za kolik let, no ?
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
20.3.2023 07:48 Reaguje na smějící se bestieJdu dál. Kůrovec, Šumava zde si stát vyskoušel jak snadno se množí kůrovec a jak se nechá likvidovat les. 2006 Opavsko, zde jsme byli na výpomoci, poprvé jsem viděl jak se u LČR množí brouk. Přišel r.2008 u nás na Vysočině padla v červnu kalamita, firma dostala výpověď a nové výběrové řízení a nové rozkrádačky a brouk se rozjel na tvrdo. Ale dělalo se do zeleného a do tří let bylo po broukovi. Za odměnu dostal správce vyhazov a začli čistky u LČR po lesích jezg´dilo gestapo, jejich kontroloři, každý ve služebním autě, kontroli bez revírníků atd. prostě gestapo.
Po Moravě s dál šíří od Opavska kúrovec. Když byl v r.2014 tak nějak tobylo na Třebíčsku, říkal jsen si, nyní se snad proberou a začne se hospodařit podle zákona. Ne brouk se šířil a nyní již nastupují nové překupnické fifmy, supi, ty podporují co se děje. V 2017 to bylo všude okolo nás, 2018 a 2019 jsem našel u mne v lesích roznošené feromony, normálně bych je nenašel, našel jsem je, že okolo feromonu byli napadené stromy, ale větší napadeni bylo v hloubce asi 10 až 20 m od feromonu. Najednou jsme nemohli prodat a přilepili se na nás překupníci a dřevo stratiklo hodnotu. Stát se tvářil, že to změnou klimatu ne jejich organizací LČR.
Co k tomu dodat. Stát měl dodržovat zákony, které sám vydává, to se nestalo. Dnes se i vymlouvají na pomalé výběrové řízení. Tolik vzdělanců co je u LČR a oni tohle neuměli dát do smlouvy. Ne jako akciovce co jsem pro ní dělal dali výpověď, proč, co za tím je. Po hybujeme se v lesích hospodářských tak jsme se o ně měli řádně starat, to znamená každá kalamita přednostmě a ne nechat namnožit škůdce a pak se tvářit to klimatické změny.
Ještě k vodě, pokud jí máme málo, proč se onovují meliorace a proč alespoň ty v trubkách se neodstraní? Les vodu držel, funguje jako houba, potřebuje pro svůj růst CO2, tak nejspíš prachy, jinak to nevidím. U nás poslední meliorace byli v 90 letech, to byli jedny z největších a vše je v trubkách, zaprší a voda se stahuje do trubek, všechny prameny jsou odvedeny. Tyto se jim zanesli a spojili se v jeden nádherný mokřad mezi dvěma remízi. Jenže r.2019 a 2020 to zrušil a jeden remíz zmenčili a druhý umírá. Když mluvím o remízech, u nás udělali průřez stromů, nechali malé korunky, spodní patro se zničilo, prý je to bordel, to udělali na všech cestách a podél silnic, špatně ořezané anechané velké suky a i stržené. Ještě k těm melioracím, v loňském roce byla další onovena na třech místech. Největší novou jsem viděl v Tasicích asi před 3 lety. Pouze nám lžou. Mimochodem jak přestala létat letadla, tak se změnilo počasí a začlo pršet. Pamatuji se jeden rok velké vojenské cvičení a z Čáslavi lětali letdla k Olomouci nad vojenský prostor. Tehdy byli mraky nad Železnými horami a vypadolo to, že konečně zaprší, začli lětat stíhačky a mraky se roztrhali a bylo po vodě...
Ještě k lesům. Na závěr, LČR nedodržuje zákony této země, výmluvi na výběrové řízení je nesmysl, protože kalamity jsou naprosto normální v jak v hospodářském tak přirozeném lese a proto toto mělo být zaneseno v dlouhodobých smlouvách, které tehdy byly na 10 let. Všichni co se okolo těchto smluv motají a ochranář u LČR zde nemají co dělat, dojdou si pro matyku a půjdou sázet... Samozřejmě nic se nestane. Naši vědátoři to přetočí na změnu klimatu, v kronice obce kde jsem se narodil byl v r1931 teplý leden, myslim v r.1934 v dubnu 30 stupňů teplo a voda 17 koupali se.
Abych nezapoměl na ochranáře, tak jsou placený státem a musí mlčet, oni vědci co zde vystupují, pokud se některý vzpříčí a řekne pravdu jde od válu, jde o to zda vědí jak tohle ničení lesů vzniklo? Pokud to vědí a neudělali nic, doufám, že jejich svědomí na tom bude hůř. Ale tak jak všichni ti co na tom mají podíl pojedou na výkend tam kde les je a na dovolenou do ciziny, nikoho nepotkáte v našich lesích bez lesa.
Já zažil ten nádherný chrám, ale moje vnučka ho nikdy neuvidí. Měl jsem lesi dd bezlesí do 140 let a nemám nic, žiji ve stresu, bojim se chodit tam kde jsem to tak miloval, je mi smutno.
Ještě jsem si cspoměl, před lety jsem byl ny semináři o obmýtí. Zde právě LČR chtěli snížit obmýtí, na to jsem často vzpoměl, když nám ničili naše lesy, dostali chuť na větší zisky, doba obmýtí se snížila ale ne na 60 let jak chtěli LČR. Proto ta kalamita.
Břetislav Machaček
19.3.2023 09:01udělat! Stačí opustit teplou kancelář a rekvalifikovat se na dřevorubce,
či kočího tažných koní do lesa. Pak se mohou lesníkům nabídnout na tuto
práci a napsat sem své zkušenosti s těžbou kůrovcových souší, vichřicí
vyvrácených a polámaných stromů. S jejich šetrným přibližováním a těžbou tak, aby nepoškodili okolní mladé stromy a nevyryli v půdě kritizované
erozní rýhy způsobené přibližováním. Pak je přestanu kritizovat a stále
upozorňovat na to, že manuálně pracujících neustále ubývá a ubývat bude.
Bez techniky a plošné těžby se hospodářské lesy v budoucnu neobejdou a
ty ostatní lesy se stanou neprostupnou změtí padlých i stojících souší
a všemožných náletů, včetně těch nepůvodních a invazních dřevin. Prostě
na všechnu tu údržbu je potřeba lidských rukou a mít výdrž pracovat za
každého počasí napadán hmyzem, poškrábán větvemi, ostružiním a s úrazy
s následkem invalidity a smrti. To se ale mudrlantům u PC nestane.
Slavomil Vinkler
19.3.2023 20:09 Reaguje na Břetislav MachačekJan Škrdla
19.3.2023 21:33 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
22.3.2023 09:54 Reaguje na Jan Škrdlaale pamatujte si moji věštbu.
1. Privatizace lesů.
2. Dodrancování novými vlastníky.
3. "Zalesnění"nálety(beznákladové)
4. Po 20 letech prvé plošné štěpkování pro energetiku
a opakování každých 20. let.
5. Zbytky lesů ve státním vlastnictví v NP a rezervacích
budou bezzásahem se soušemi a enormním množstvím
mrtvé dřevní hmoty náchylné k požárům a rezervoár
škůdců.
Výsledek: Do mladé náletové džungle vás to na procházku
lákat nebude a těmi "pralesy" bude mimo cest
zakázáno chodit jen tak mezi stromy.
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
20.3.2023 09:57 Reaguje na Břetislav MachačekVrátim se k letum dělení na LČR a LAS. Do té doby funkční lesní závody, kde byly hájenky, byty chalupy ve vsích, jsme měli lidem co nabídnout a měli jsme je. Po rozdělení, kde LAS dostali 50% všeho, peněz budov, všechny stroje a lidi, koně. Budovy hned rozprodali, lidi vyhnali do živností a řekli nám, že za vraty stojí stovky lidí na práci, ale on tam nikdo nebyl. Část těžařů utekla do Německa a tady začaly problémy. Začali chybět lidi, v pěstebním, těžbě. Pak se objevili harvestory včetně probírkových. Další lidi skončili. Probírky po harvestoru, k zemi může slunce, sice rozkládá lépe humus, ale rychle zem vysychá. Za další, odřené všechny stromy, nenašel jsem jediný zdravý strom. Dostanou žlutou barvu, odpařuje se voda a světlostní šok. To je vidět dnes po zničení lesů na jedli hlavně. Četl jsem zákoník Tereziánský, muselo být tehdy ještě větší sucho, tam je psáno zákaz pod tresty lesníkům rozvolnit les tak, že by se větve nedotýkali, zamezení odpařování, dokonce něco jako dotace na stavbu rybníků. Dnes praxe u LČR, přijede kontrolor, vezme dvoumetrovou tyč a nesmí se dotknout po prořezávce větví, jeden pěstební dělník mi řekl, že mu revírník řekl, že musí v prořezávce řezat a řezat a když mu z toho bude špatně tak teprve je hotová prořezávka, ano viděl jsem to jedli bylo mi z toho špatně. Jedle žlutá a zajel bych tam autem, tak jsou daleko od sebe. Tak tyto lesy vodu nezadrží, ale hlavně Vysočina plíce naší republiky má rakovinu, ano les je pryč až do stáří 20 let. Tento les jestli se to tak může nazvat začne svoji funkci plnit za 30let minimálně, je mi smutno, že moje vnoučata neuvidí nikdy ty nádherné chrámy. Já sem chodíval rád do tohoto chrámu, když jsem šel přes les to mi bylo mezi 4 a 5 rokem a tam kam jsem šel bylo moje rodiště a moje babička, krásně jsem se bál, měsíc svítil a všude ty stíny to se mi vrylo do paměti a dnes nechce se mi tu ani žít, tak je mi smutno. Nikdy jsem nešel do lesa s takovim odporem jako dnes, je to smutné a stačilo tak málo, dodržovat zákony téhle republiky, ty nedodržel státní podnik. Nyní bude nejspíš následovat rozkrádačka, to jsme zažili.
Nevíte kdo vás pozoruje všude fotopasti a drony, ty budu sestřelovat. Viděl jsem jak se chová zvěř, utíká před těmito volovinami jak šílená, když přiletěla helikoptéra a letěla po sloupech el. vedení zvěř utíkala a vběhla do vsi a tady nevěděla kam dál skákala před auty a dron je vlastně to samé, ptáci opustí hnízdo a vrátí se?
Voda, pokračují meliorace, vody je moc asi. Likvidují se keře a záměrně poškozují stromy ve volné přírodě.
Nyní nám vědci budou tvrdit jak se les musí změnit. Proč se nejdou vědci podívat do Německa a Rakouska. Když začali ničit Šumavu, tak tehdy lesníci říkali, že měli problém s kůrovci tehdy polesí prášili myslím, ale brouk lítal z Bavorského lesa, kde ho nezdělávali, západní větry převažují a proto tohle polesí bylo kalamitní kůrovcové a kůrovec se zpracovával. To bylo těsně před vyhlášením nár. parku. Zároveň konec lesů Klostrmanových. Ano i on zažil kalamitu, jenže tehdy tak jako za mnišky nebyli v lese lidi, tady byli sedláci, kteří zde dělali v zimě a od jara na polích a jejich zaměstnanci to nestíhali. Naši chlapi co byli hned po revoluci v Německu říkali, že Němci mají hodně zaděláno na kůrovce, ano jejich vysoké mzdy a aby těžba byla rentabilní dořezali strom ke koruně a tu tam nechali. To byl zdroj kůrovce. Přišli Češi a hned nastoupili na likvidaci, vrchy rozřezali na malé špalíčky a do dvou let bylo vyřešeno.
Jediný a velký škůdce lesa, který neví , že dělá v hospodářském lese a to znamená, že se o něj musí starat ne si hrát na výběrové řízení, když má možnost dlouhodobých smluv, naopak po kalamitě dali výpověď a pak se divili, že po min. půl roce se rozjel kůrovec a směli se zdělávat pouze souše, to jsem poprvé zažil na Opavsku, nikdo se nešprajcoval, jen já a dostal jsem zákaz chodit do lesa a staral jsem se jen o nakládku vlaků a aut. Snad by mne i vyhodili. Jen jsem pomocníka revírníka chytil pod krkem a zatáhl ho až do místa, kde byly stromy čerstvě nalítaný. Takže souše, ty se zdělávali, pak stromy co byli částečně vylítlý, ale měli zelené větve a čerstvě nalítaný, tak ty se nesměli zdělávat. Tak takto to funguje. K nám dřevo z Opavska jezdilo ještě plné brouka v 17 a 18 roce, tj. 200 km. Nejsmutnější je, že jsme pak nemohli dřevo bez překupníka prodat, byli plné pily, ale právě LČR dál těžili zelené úmyslné těžby. To není porušení všech pravidel a zákonů? A dnes nás budou opět tlačit je málo vody a změna klimatu. to tu ale již bylo, to jsou periody, ale když to budete slyšet každý den, pak uvěříte, hlavně naše děti. Vy vědci se proberte a přemýšlejte jak z toho ven a ne nás tlačit ještě do většího srabu. Stát by měl sebrat povolení obcím kácet remízků a stromů mimo les, ořezávání stromů a chránit aspoň poslední zbytky co tu máme.
Slavomil Vinkler
21.3.2023 07:23 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKJindřich Duras
21.3.2023 19:35 Reaguje na Slavomil VinklerFRANTIŠEK PTÁČNÍK
23.3.2023 12:10 Reaguje na Jindřich DurasMluvil jste o zvěři, ano, dokonce lesu prozpívá, jenže tady dnes les není a tím to je zlé. V reklamamách lžou, ukáží jak lidi sází le, je okolo toho obrovské haló, v další jak odhodí tyčku od nanuka a je tu vzrostlý les. Vše je omyl. Les, který bude plnit i mimoprodukční funkce, tu bode až za třicet let, ostatní budou mlaziny, kde snad najde klid zvěř.
Komu se líbí sice plocha zalesněná, ale 5 let nebude skoro nic vidět, jen zničený les?