https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-ovlivnuje-klimaticka-zmena-laviny-z-mokreho-snehu-v-pohori-krkonos
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak ovlivňuje klimatická změna laviny z mokrého sněhu v pohoří Krkonoš?

14.3.2023 06:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Lavina v Krkonoších.
Lavina v Krkonoších.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kamila Antošová / KRNAP
Říkáte si sněhu málo, nač se obávat lavin? Omyl, není to tak jednoduché, v tomto článku si povíme, proč.
 
Budoucí vývoj vlivu změny klimatu na laviny je nejednoznačný. V oblastech, kde sněhová pokrývka klesá, se očekává méně lavin, které budou vlhčí s kratším dosahem, zatímco v oblastech s vyšší nadmořskou výškou, kde převažují sněhové srážky padají laviny stále často a samovolně.

Spolu s mými kolegy jsme v rámci výzkumu, shrnutého v článku Natural Hazards and Earth System Sciences, analyzovali trendy v četnosti, velikosti a orientaci (aspektu) lavinové aktivity mokrých a deskových lavin během 59 zimních sezón (1962-2021). Zároveň jsme určili hlavní meteorologické a sněhové proměnné mokrých lavin pro zimní sezóny od roku 1979 do roku 2020 pomocí technik strojového učení.

Z hlediska lavin jsou v literatuře opomíjena nízká až středně vysoká pohoří. Proto jsme se zaměřili na nízko položené české pohoří Krkonoš (z pohledu evropského regionálního měřítka). Analýza je založena na souboru lavinových dat o 60 lavinových drahách. Počet a velikost mokrých lavin v únoru a březnu se zvýšil, což je v souladu se současnou literaturou. Větší počet uvolnění mokrých lavin může souviset s nárůstem teploty vzduchu v zimním období, která od roku 1979 vzrostla o 1,8 °C.

Akumulace laviny na lavinové dráze Úpička.
Akumulace laviny na lavinové dráze Úpička.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Co je to lavina?

Lavina je obecně náhlé uvolnění a následný rychlý sesuv sněhové hmoty po dráze přibližně 100 m. Zjednodušeně – představte si množství sesuvu sněhu, který by mohl ohrozit lidský život zasypáním, zranit nebo zabít člověka. Sesuvy menších rozměrů nazýváme sněhovými splazy.

Proč jsou laviny vlastně nebezpečné a jaké faktory působí na mokré laviny?

Jako rychle se pohybující sněhové masy představují sněhové laviny vážné riziko pro lidi, majetek a infrastrukturu. Nárůst popularity zimní turistiky vedl k nárůstu počtu lavinových nehod (Techel et al., 2016). Zároveň četnost a typy sněhových lavin se mohou v budoucnu měnit (Hock et al., 2019), například Strapazzon et al., (2021) poukazuje, že vlhčí a teplejší klima by mohlo zhoršit následky zasypání.

Lavinová aktivita se řídí jak proměnlivými, tak stálými faktory (Quervain, 1973). Zatímco variabilní faktory jsou připisovány meteorologickým podmínkám (např. déšť, teplota vzduchu, vítr, sněžení), které postupně vytvářejí sněhovou pokrývku a mohou vést k uvolnění lavin, trvalé faktory jsou připisovány vlastnostem terénu (nadmořská výška, sklon, aspekt (orientace), drsnost terénu atd.) (Sielenou et al., 2021). Typické lavinové problémy jsou zde.

Ze současných poznatků vědců však vyplývá, že socioekonomické a environmentální změny a antropogenní faktory mohou být hlavními faktory, které určují časoprostorový vývoj lavinového rizika, a nikoliv pouze změny v ohrožení (meteorologické podmínky, stratigrafie sněhu). Konkrétně jsou to změny ve využití půdy a půdního pokryvu, jako je odlesňování (García-Hernández et al., 2017) a zalesňování (Zgheib et al., 2022, 2020), stejně jako demografické změny: osídlení či stěhování do horského prostředí (Giacona et al., 2018).

Ze zahraniční literatury vyplývá, že regionální lavinové roky s velkým dosahem lavin se v minulosti vyznačovaly bouřlivý zimami s příznivými anomáliemi sněhové pokrývky (husté sněžení, vyšší výška sněhu); v posledních desetiletích však např. ve Skalistých horách stále více působí vyšší teploty a mělká sněhová pokrývka (Peitzsch et al., 2021). V oblastech a nadmořských výškách, kde dochází k výraznému snížení sněhové pokrývky, se snižuje celkový počet a dosah sněhových lavin. Dle vědecké skupiny mezinárodního panelu o změně klimatu (International panel of climate change: IPCC) panuje vysoká shoda v tom, že pozorované změny v lavinách v horských oblastech se v budoucnu zhorší (Hock et al., 2019).

Lavina v Úpské jámě z 25. 3. 1999. Šířka odtrhu byla 320 m, výška odtrhu 2 až 4 m, délka laviny 850 m, výška sněhu na laviništi 4 až 5 m, hmotnost sněhu 460 kg/m3.
Lavina v Úpské jámě z 25. 3. 1999. Šířka odtrhu byla 320 m, výška odtrhu 2 až 4 m, délka laviny 850 m, výška sněhu na laviništi 4 až 5 m, hmotnost sněhu 460 kg/m3.
Foto | Karel Hník / Archiv Správy KRNAP

Méně sněhu však nemusí nutně vést k menšímu počtu lavin (Ballesteros-Cánovas et al., 2018; Peitzsch et al., 2021; Reuter, Benjamin et al., 2020). Ve vyšších nadmořských výškách se očekávají smíšené změny s větším počtem lavin z mokrého sněhu. Laviny z mokrého sněhu se budou častěji vyskytovat i v zimě, což bylo prokázáno již v posledních desetiletích od prosince do února (Naaim et al., 2016).

Vzhledem k tomu, že laviny z mokrého sněhu se budou častěji vyskytovat na začátku sezóny, jarní lavinová aktivita v nižších polohách se pravděpodobně sníží, zatímco lavinová aktivita ve vyšších polohách se pravděpodobně zvýší (Castebrunet et al., 2014; Strapazzon et al., 2021).

V lokálním měřítku (např. SV Francie, pohoří Vogézy) je pozorován posun linie sněhových lavin směrem nahoru v oteplujícím se klimatu s odtrhovými zónami výše než 1200 m n.m. (Giacona et al., 2021). (Ballesteros-Cánovas et al., (2018) zaznamenali v posledních desetiletích zvýšenou frekvenci mokré lavinové aktivity na některých svazích západního indického Himálaje.

V evropských Alpách a Tatrách se v nižších nadmořských výškách snížil výskyt lavin a vzdálenost jejich dosahu. Počet lavin se snížil pod 2000 m n.m. a zvýšil nad touto nadmořskou výškou (Eckert et al., 2013; Gądek et al., 2017; Lavigne et al., 2015).

Přestože sněhové laviny nepředstavují pro obyvatelstvo a sídla v Česku významné riziko, rostoucí popularita zimních sportů (lyžování mimo sjezdovky a skialpinismus) v posledních letech vedla k nárůstu společenskému vystavení sněhovým lavinám, a tím i k nárůstu počtu obětí (od roku 2005: 11 mrtvých, 15 zraněných a 28 stržených osob) (Horská služba, 2021) a ojediněle i dopravních nehod. Krkonoše byly jedním z prvních mimoalpských regionů, kde byl v roce 1961 zaveden pravidelný monitoring sněhu a evidence lavin (Vrba a Spusta, 1975, 1991; Spusta a Kociánová, 1998; Spusta et al., 2003, 2006; Blahůt et al., 2017; Juras et al., 2013).

Trendy vývoje sněhových proměnných v ČR

Ze zpráv Synop (povrchová synoptická pozorování) vyplývá, že fáze srážek v chladném období se částečně posunula od pevných ke smíšeným srážkám, přičemž v období 1983-2018 došlo na českých meteorologických stanicích k nejvýraznějšímu poklesu sněhových srážek v únoru (-10,5 % za dekádu) a v lednu (-6,3 % za dekádu) (Hynčica and Huth, 2019).

Klimatické modely naznačují, že v letech 2021 až 2040 se sněhová sezóna v Česku zkrátí o 25 dní; simulace jsou k vidění zde pro predikce let 2030, 2050, 2090. Výsledky Nedělčeva a Jeníčka (2021) ukázaly, že sněhová pokrývka v nadmořských výškách pod 1200 m n. m se zdá být citlivější na změny teploty vzduchu, zatímco srážky více ovlivňovaly sněhovou pokrývku v nadmořských výškách nad 1200 m n. m.

Mechanismy samovolného pádu mokrých lavin

Laviny z mokrého sněhu mají tři spouštěcí mechanismy (nebo jejich kombinace), a to ztráta pevnosti, přetížení a postupné oslabování (Baggi and Schweizer, 2009). Konkrétně může být ztráta pevnosti způsobena infiltrací a akumulací vody na kapilární bariéře (kapilární voda je držena povrchovým napětím v kapilárních pórech mezi sněhovými zrny a pro odtok není dostupná, dokud nedojde k rozsáhlejšímu tání, či přeuspořádání sněhových krystalů).

K přetížení může dojít v důsledku srážek z částečně mokré a oslabené sněhové pokrývky. A k postupnému oslabování základní sněhové pokrývky, může dojít když se sněhová pokrývka stane izotermickou (nemění se teplota v celém profilu), což způsobí kolaps základních vrstev. To může být způsobeno teplem akumulovaným v zemi, které rozpouští nejspodnější sněhovou vrstvu.

Krkonošská oblast

Krkonoše s nejvyšším vrcholem Sněžkou (1603 m n. m.) jsou oblastí s nejčastější lavinovou aktivitou v Česku. Krkonoše se rozprostírají mezi Českem a Polskem, přičemž jejich větší část se nachází na severovýchodě Česka. Většina pohoří patří do Krkonošského národního parku (KRNAP), který má rozlohu 550 km2 a je chráněn od roku 1963.

Obr. 1: Zkoumaná oblast lavinové aktivity v Krkonoších.
Obr. 1: Zkoumaná oblast lavinové aktivity v Krkonoších.

Co formovalo reliéf Krkonoš a ovlivňuje výskyt lavin

Alpínská orogeneze a čtvrtohorní zalednění vyhloubily několik plošin s nadmořskou výškou mezi 1300 a 1450 (Blahůt et al., 2017). Na náhorních plošinách se nachází několik pramenných oblastí (např. Labe) a ledovcových karů (Engel et al., 2010), kde v blízkosti několika lavinotvorných oblastí pramení malé potůčky, které mohou ovlivňovat lavinovou činnost především v období tání sněhu. Odtrhové zóny lavinových drah se nachází v rozmezí 1072 a 1575 m n.m.; lavinové dráhy jsou většinou orientovány na východ, jihovýchod a jih (Obr. 4).

Podle mapy zelené infrastruktury KRNAP jsou odtrhové zóny lavin tvořeny především alpínskými loukami (39,7 %), přirozenými cypřiši (32,7 %) a skalami a sutěmi (21,0 %), občasně se vyskytují smrčiny, rašeliniště a prameniště (<3 %) (MaGICLandscapes). Hranice lesa leží mezi 1200-1350 m n. m. (Štursa et al., 2010).

Převládající západní větry (v důsledku čehož se na západních, návětrných svazích hromadí relativně málo sněhu, zatímco na strmých, závětrných svazích se hromadí mnohem více sněhu) (Blahůt et al., 2017) podporují vznik převějí a následných lavin, které jsou v lavinové lokalitě Obří důl běžným jevem. Větry redistribuují sníh z náhorních plošin Bílé louky a Čertovy louky (Vrba a Spusta, 1975). Akumulace sněhu se řídí větry usměrňovanými horským reliéfem (anemo-orografický systém) (Jeník, 1961). Představu o průměrných hodnotách meteorologických a sněhových proměnných pro stanici Labská bouda můžete vidět na (Obr.2). Více o lavinovém krajinotvorném fenoménu zde.
Obr. 2: Rozložení výskytu lavin a meteorologických a sněhových proměnných na automatické meteorologické stanici Labská bouda (1320 m n.m.) v letech 1979-2020. Horizontální osy představují denní agregaci dat za zimní období od 1. října do 31. května. Časová řada zahrnuje datovou mezeru ze zimních sezón 1999-2002 pro všechny meteorologické proměnné. Modrá čára znázorňuje polynomickou regresi pro dvě srovnávaná období (1979-1998, 2003-2020). Dílčí grafy teploty vzduchu, rychlosti větru a slunečního svitu představují průměrné denní hodnoty v daném zimním období.
Obr. 2: Rozložení výskytu lavin a meteorologických a sněhových proměnných na automatické meteorologické stanici Labská bouda (1320 m n.m.) v letech 1979-2020. Horizontální osy představují denní agregaci dat za zimní období od 1. října do 31. května. Časová řada zahrnuje datovou mezeru ze zimních sezón 1999-2002 pro všechny meteorologické proměnné. Modrá čára znázorňuje polynomickou regresi pro dvě srovnávaná období (1979-1998, 2003-2020). Dílčí grafy teploty vzduchu, rychlosti větru a slunečního svitu představují průměrné denní hodnoty v daném zimním období.

Laviny z mokrého sněhu

V Krkonoších je každoročně zaznamenáno v průměru 20 sněhových lavin. Tento počet se v jednotlivých letech značně liší a pohybuje se v rozmezí 0-77 záznamů (v zimě 2011 nebyl zaznamenán žádný záznam, v roce 2005 77 záznamů). Výzkumníci FŽP se zaměřili na mokré laviny (185 záznamů, 14,8 % všech lavin v lavinovém katastru). Procenta lavinové aktivity se vztahují k 1246 lavinám zaznamenaným za období 1962-2021.

Dlouhodobá aktivita mokrých lavin ve studované lokalitě

Počet mokrých lavin klasifikovaných v katastru jako mokré, označené jako C = 2 (celkově 185 lavinových záznamů) (v Quervain et al., 1973), se v období 1962-2011 zvýšil. V posledním desetiletí, tj. v letech 2011-2021, však mírně poklesl. Nejvyšší počet mokrých lavin byl zaznamenán v roce 2005. Za poslední 3 desetiletí bylo zaznamenáno přibližně 7krát více mokrých lavin (163 mokrých lavin celkem, roční průměr 5,6) než v období 1961-1991 (22 lavin celkem, roční průměr 0,7) (Obr. 3). Mokrá lavinová aktivita se měnila i v rámci zimního období, kdy v posledních 3 desetiletích pozorujeme nárůst výskytu lavin v březnu a následně v únoru (Obr. 4). Naopak poklesy pozorujeme v prosinci, lednu, dubnu a květnu.

Obr. 3: Výskyt mokrých lavin v zimních sezónách 1962-2021. Každý rok představuje zimní období (1. říjen-31. květen). Trend byl analyzován pomocí Mann-Kendallova τ; jeho významnost byla odhadnuta pomocí hodnoty p pro dvě období, 1962-1991 a 1991-2021 (červená čára), a klouzavý průměr za pět sezón (černá čára). Počet lavin pro každé dílčí období je vypočítán jako sezónní průměr.
Obr. 3: Výskyt mokrých lavin v zimních sezónách 1962-2021. Každý rok představuje zimní období (1. říjen-31. květen). Trend byl analyzován pomocí Mann-Kendallova τ; jeho významnost byla odhadnuta pomocí hodnoty p pro dvě období, 1962-1991 a 1991-2021 (červená čára), a klouzavý průměr za pět sezón (černá čára). Počet lavin pro každé dílčí období je vypočítán jako sezónní průměr.

Obr. 4: Charakteristiky mokrého sněhu rozdělené do dvou zimních období, 1962-1991 a 1991-2021. (a) poměrné velikosti délky lavin (velmi malá – velmi velká) vztažené k výstupu lavinového modelu RAMMS pro 100 letou dobu opakování. (b) rozdělení výskytu lavin v zimním období.
Obr. 4: Charakteristiky mokrého sněhu rozdělené do dvou zimních období, 1962-1991 a 1991-2021. (a) poměrné velikosti délky lavin (velmi malá – velmi velká) vztažené k výstupu lavinového modelu RAMMS pro 100 letou dobu opakování. (b) rozdělení výskytu lavin v zimním období.

Velikost mokrých laviny (délka laviny od odtrhové zóny po akumulační nejvzdálenější část) ukazuje mírný nárůst na poměrné stupnici (0,2-0,4) stejně tak jako velké a velmi velké laviny (> 0,8) v letech 1991-2021. V období 1991-2021 dle lavinového katastru spadlo více velmi velkých mokrých lavin ve srovnání s obdobím 1961-1991. V posledních 30 letech pozorujeme nárůst počtu lavin s mokrým sněhem a posun vrcholu uvolnění lavin směrem k dřívějším obdobím roku, z poloviny dubna na začátek dubna v zimním období (Obr. 3). Obecně se mokré laviny vyskytují především v březnu a dubnu, nicméně v posledních 30 letech se více uvolnění mokrých lavin vyskytuje v únoru (Obr. 4).

V období 1961-1991 bylo nejvíce uvolněných mokrých lavin na východní (V), jihovýchodní (JV), severovýchodní (SV) a jižní (J) straně, zatímco v posledních 30 letech bylo nejvíce lavin na JV, V, J a SV straně. Největší změnu v mokré lavinové aktivitě lze pozorovat na JV svazích, přičemž podíl mokrých lavin vzrostl z 23 % (1962-1991) na 47 % (1991-2021)(Obr. 5).

Nejdůležitější proměnné ovlivňující mokré laviny

Z naší studie plyne, že mokré laviny jsou nejvíce ovlivňovány maximální a minimální teplotou vzduchu, výškou sněhu, směrem větru a průměrnou rychlostí větru. Roli také hrála uměle vytvořená proměnná deště stanovená funkcí teploty vzduchu a relativní vlhkosti při standardním tlaku na úrovni hladiny moře.

Obr. 5: Dráhy výskytu laviny podle orientace pro laviny z mokrého sněhu. Radiální osa představuje podíl lavin pro každý směr.
Obr. 5: Dráhy výskytu laviny podle orientace pro laviny z mokrého sněhu. Radiální osa představuje podíl lavin pro každý směr.

Doporučení pro veřejnost

Z naší analýzy souboru lavinových dat, vyplývá že z hlediska typu lavin je více mokrých lavin z důvodu tání sněhu. Pokud jde o velikost, výsledky poukazují na to, že větší rozměry lavin se uvolňují v důsledku rostoucí teploty vzduchu a posunutí výskytu dešťových srážek dříve v zimě. Potenciální nárůst výskytu lavin velkých rozměrů může být zapříčiněn vyššími teplotami a jarními srážkami. Lidé navštěvující Krkonoše v zimě by měli vědět o lavinovém ohrožení v Krkonoších a možnosti výskytu mokrých deskových lavin. Od zimy 2006 jsou sněhové profily zaznamenávány Horskou službou Krkonoše, proto je dobré je před túrou zkontrolovat stejně tak jako lavinou předpověď, předpověď počasí a být odpovědným skialpinistou/turistou. Také doporučujeme pro bezpečný pohyb, nainstalovat si aplikaci Záchranka, Snowsafe a seznámit se skialpovými trasami.

Možné následky odlesnění v případě rozšiřování sjezdovek skiareálů

Jak ukázali Germain et al. (2005), odstraňování stromů po kácení a lesních požárech ovlivňuje redistribuci sněhu, což může zvýšit četnost událostí na stávajících i nových lavinových drahách. Služby lesního hospodářství by měly vždy pečlivě zvážit, kde se odlesnění a heterogenita krajiny uplatňují. Odlesňování v uvolněných oblastech Krkonoš je částečně omezeno nebo limitováno vzhledem k poloze v první a druhé zóně KRNAP. Odlesněny však byly např. lavinové dráhy 16A a 16B (Součková et al., 2022) (Obr. 1), které protíná lyžařská turistická trasa; vzniká zde tedy lavinové nebezpečí.

Jsou výsledky věrohodné? Jak chápat nejistotu dat související s lavinovou databází?

Existuje určitá nejistota v kvalitě lavinového průzkumu týkající se nepříznivých povětrnostních podmínek souvisejících s datem výskytu. Přesněji řečeno, během nepříznivého počasí nemusely být laviny zaznamenány v den jejich uvolnění nebo mohlo dojít k chybné klasifikaci typu laviny. V tomto případě jsou údaje podrobeny kontrole kvality a posouzení lavinovými pozorovateli. Dále máme k dispozici podrobné informace o samostatných lavinových záznamech a meteorologických a povětrnostních parametrech pro jednotlivé zimy (Spusta et al. 2020, Vrba a Spusta, 1975, 1991; Spusta a Kociánová, 1998; Spusta et al., 2003, 2006).

Pokud jde o časovou platnost pozorování, na počátku lavinové evidence nebyla k dispozici sofistikovaná technika, včetně snímků z dronů a kamer. Lavinově ohrožená oblast byla často monitorována osobně (několikrát v týdnu) a výskyt lavin byl ověřován s meteorologickými údaji lavinovými preventisty Horské služby Krkonoše. Co se týče délky záznamů lavinových dat, považujeme lavinový katastr za unikátní pro nízko položená pohoří, neboť obsahuje 59 zimních sezón; navíc jsou data dostupná a mají kompaktní zdroje.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Horská služba / Horská služba

Zdroje:

Baggi, S., Schweizer, J., 2009. Characteristics of wet-snow avalanche activity: 20 years of observations from a high alpine valley (Dischma, Switzerland). Nat. Hazards 50, 97–108. https://doi.org/10.1007/s11069-008-9322-7
Ballesteros-Cánovas, J.A., Trappmann, D., Madrigal-González, J., Eckert, N., Stoffel, M., 2018. Climate warming enhances snow avalanche risk in the Western Himalayas. Proc. Natl. Acad. Sci. 115, 3410–3415. https://doi.org/10.1073/pnas.1716913115
Blahůt, J., Klimeš, J., Balek, J., Hájek, P., Červená, L., Lysák, J., 2017a. Snow avalanche hazard of the Krkonoše National Park, Czech Republic. J. Maps 13, 86–90. https://doi.org/10.1080/17445647.2016.1262794
Castebrunet, H., Eckert, N., Giraud, G., Durand, Y., Morin, S., 2014. Projected changes of snow conditions and avalanche activity in a warming climate: the French Alps over the 2020–2050 and 2070–2100 periods. The Cryosphere 8, 1673–1697. https://doi.org/10.5194/tc-8-1673-2014
Eckert, N., Keylock, C.J., Castebrunet, H., Lavigne, A., Naaim, M., 2013. Temporal trends in avalanche activity in the French Alps and subregions: from occurrences and runout altitudes to unsteady return periods. J. Glaciol. 59, 93–114. https://doi.org/10.3189/2013JoG12J091
Engel, Z., Nývlt, D., Křížek, M., Treml, V., Jankovská, V., Lisá, L., 2010. Sedimentary evidence of landscape and climate history since the end of MIS 3 in the Krkonoše Mountains, Czech Republic. Quat. Sci. Rev. 29, 913–927. https://doi.org/10.1016/j.quascirev.2009.12.008
Gądek, B., Kaczka, R.J., Rączkowska, Z., Rojan, E., Casteller, A., Bebi, P., 2017. Snow avalanche activity in Żleb Żandarmerii in a time of climate change (Tatra Mts., Poland). CATENA 158, 201–212. https://doi.org/10.1016/j.catena.2017.07.005 García-Hernández, C., Ruiz-Fernández, J., Sánchez-Posada, C., Pereira, S., Oliva, M., Vieira, G., 2017. Reforestation and land use change as drivers for a decrease of avalanche damage in mid-latitude mountains (NW Spain). Glob. Planet. Change 153, 35–50. https://doi.org/10.1016/j.gloplacha.2017.05.001
Germain, D., Filion, L., and Hétu, B.: Snow avalanche activity after fire and logging disturbances, northern Gaspé Peninsula, Quebec, Canada, Can. J. Earth Sci., 42, 2103–2116, 2005. 10.1139/e05-087
Giacona, F., Eckert, N., Corona, C., Mainieri, R., Morin, S., Stoffel, M., Martin, B., Naaim, M., 2021. Upslope migration of snow avalanches in a warming climate. Proc. Natl. Acad. Sci. 118, e2107306118. https://doi.org/10.1073/pnas.2107306118
Giacona, F., Eckert, N., Mainieri, R., Martin, B., Corona, C., Lopez-Saez, J., Monnet, J.-M., Naaim, M., Stoffel, M., 2018. Avalanche activity and socio-environmental changes leave strong footprints in forested landscapes: a case study in the Vosges medium-high mountain range. Ann. Glaciol. 59, 111–133. https://doi.org/10.1017/aog.2018.26
Hock, R., Rasul, G., Adler, C., Cáceres, B., Gruber, S., Hirabayashi, Y., and Zhang, Y.: High mountain areas, in: The ocean and cryosphere in a changing climate. A special report of the intergovernmental panel on climate change, edited by: Pörtner, H. O., Roberts, D. C., Masson-Delmotte, V., Zhai, P., Tignor, M., Poloczanska, E., and Weyer, N. M., Intergovernmental Panel on Climate Change. Sine loco, 131–202, 2019.
Horská služba Krkonoše: Lavinové ohrožení v Krkonošském národním parku.
Hynčica, M., Huth, R., 2019. Long-term changes in precipitation phase in Czechia. Geografie 124, 41–55. https://doi.org/10.37040/geografie2019124010041
IPCC
Jeník, J.: Alpinská vegetace Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku: teorie anemo-orografických systémů, Nakl. Československé Akademie Věd, Prague, 409 pp., 1961.
Juras, R., Jiří Pavlásek, Blahůt, J., Bašta, P., Zbyněk Klose, Vítěslav Moudrý, Balek, J., 2013. New tool for avalanche forecasting in the Krkonoše Mountains. https://doi.org/10.13140/2.1.1591.6483
Lavigne, A., Eckert, N., Bel, L., Parent, E., 2015. Adding Expert Contributions to the Spatiotemporal Modelling of Avalanche Activity Under Different Climatic Influences. J. R. Stat. Soc. Ser. C Appl. Stat. 64, 651–671. https://doi.org/10.1111/rssc.12095
Naaim, M., Eckert, N., Giraud, G., Faug, T., Chambon, G., Naaim-Bouvet, F., Richard, D., 2016. Impact du réchauffement climatique sur l’activité avalancheuse et multiplication des avalanches humides dans les Alpes françaises. Houille Blanche 102, 12–20. https://doi.org/10.1051/lhb/2016055
Nedelčev, O., Jeníček, M., 2021. Trends in seasonal snowpack and their relation to climate variables in mountain catchments in Czechia. Hydrol. Sci. J. 66, 2340–2356. https://doi.org/10.1080/02626667.2021.1990298
Peitzsch, E.H., Pederson, G.T., Birkeland, K.W., Hendrikx, J., Fagre, D.B., 2021. Climate drivers of large magnitude snow avalanche years in the U.S. northern Rocky Mountains. Sci. Rep. 11, 10032. https://doi.org/10.1038/s41598-021-89547-z
Quervain, M., 1973. AVALANCHE CLASSIFICATION. Hydrol. Sci. Bull. 18, 391–402. https://doi.org/10.1080/02626667309494054
Reuter, Benjamin, Mitterer, Christoph, Bellaire, Sascha, 2020. WARNSIGNAL KLIMA: Die Lawinengefahr im Klimawandel. Universität Hamburg. https://doi.org/10.25592/UHHFDM.9337
Sielenou, P., Viallon-Galinier, L., Hagenmuller, P., Naveau, P., Morin, S., Dumont, M., Verfaillie, D., Eckert, N., 2021. Combining random forests and class-balancing to discriminate between three classes of avalanche activity in the French Alps. Cold Reg. Sci. Technol. 187, 103276. https://doi.org/10.1016/j.coldregions.2021.103276
Součková, M., Juras, R., Dytrt, K., Moravec, V., Blöcher, J.R., Hanel, M., 2022. What weather variables are important for wet and slab avalanches under a changing climate in a low-altitude mountain range in Czechia? Nat. Hazards Earth Syst. Sci. 22, 3501–3525. https://doi.org/10.5194/nhess-22-3501-2022
Spusta, V. and Kociánová, M.: Avalanche cadastre in the Czech part of the Krkonoše Mts. (Giant Mts.) during winter seasons 1961/62–1997/98, Opera Corcontica, 35, 3–205, 1998. 
Spusta, V., Spusta, V. J., and Kociánová, M.: Lavinový katastr a zimní situace na hřebenu české části Krkonoš v období 1998/99–2002/03, Opera Corcontica, 40, 5–86, 2003. 
Spusta, V., Spusta, V. J., and Kociánová, M.: Lavinový katastr české části Krkonoš v zimním období 2003/04 až 2005/06, Opera Corcontica, 43, 81–93, 2006.
Spusta, V., Spusta, V. J., and Kociánová, M.: Lavinový katastr a zimní situace v české části Krkonoš, Opera Corcontica, 56, 21–110, 2020. 
Strapazzon, G., Schweizer, J., Chiambretti, I., Brodmann Maeder, M., Brugger, H., Zafren, K., 2021. Effects of Climate Change on Avalanche Accidents and Survival. Front. Physiol. 12, 639433. https://doi.org/10.3389/fphys.2021.639433
Štursa, J., Jeník, J., and Váňa, J.: The alpine forest-limit in the Giant Mts (Central Europe) and Abisko Mts (subarctic Sweden), Opera Corcontica, 47, 129–164, 2010.
Techel, F., Jarry, F., Kronthaler, G., Mitterer, S., Nairz, P., Pavšek, M., Valt, M., Darms, G., 2016. Avalanche fatalities in the European Alps: long-term trends and statistics. Geogr. Helvetica 71, 147–159. https://doi.org/10.5194/gh-71-147-2016
Vrba, M. and Spusta, V.: Avalanche Survey and Map of Krkonoše Mountains, Opera Corcontica, 12, 65–90, 1975.  
Vrba, M. and Spusta, V.: The avalanche cadastre of the Krkonoše Mountains, Opera Concordica, 28, 47–58, 1991. 
Zgheib, T., Giacona, F., Granet-Abisset, A.-M., Morin, S., Eckert, N., 2020. One and a half century of avalanche risk to settlements in the upper Maurienne valley inferred from land cover and socio-environmental changes. Glob. Environ. Change 65, 102149. https://doi.org/10.1016/j.gloenvcha.2020.102149
Zgheib, T., Giacona, F., Granet-Abisset, A.-M., Morin, S., Lavigne, A., Eckert, N., 2022. Spatio-temporal variability of avalanche risk in the French Alps. Reg. Environ. Change 22, 8. https://doi.org/10.1007/s10113-021-01838-3

reklama

 
foto - Součková Markéta
Markéta Součková
Autorka je studentkou Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

14.3.2023 11:59
No článek je o nebezpečí pro lidi. Nicméně pozitivum lavin je v narušování sukcese. No a bez lavin by nebyla Krakonošova zahrádka nebo zahrádky ve velké a malé Kotlině Jeseníků tak bohaté na květenu. I když laviny nejsou jedinou příčinou, jsou podstatnou.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist