https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-moc-jsou-krkonosske-sjezdovky-zelene
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak moc jsou krkonošské sjezdovky zelené?

25.2.2022 07:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zdroj | Archiv Správa KRNAP
Jsou sjezdovky v Krkonoších dobře, nebo špatně? Pomáhají, nebo škodí? Odpověď na tyto otázky není jednoznačná. Zkusme najít různé (ne)možné úhly pohledu a zkusit objevit, jaký může mít existence sjezdovek, vleků a navázané infrastruktury dopad na celé Krkonoše, včetně lidí, kteří v nich žijí.
 
V současné době je v Krkonoších asi 150 sjezdovek v celkové délce asi 210 km (zde a zde). Jejich rozloha rostla neuvěřitelně – rok po založení KRNAP byla jejich plocha 65 ha a po padesáti letech už 672 ha. Předem je nutné podotknout, že většina sjezdovek v Krkonoších neleží v Krkonošském národním parku, ale „jen“ v jeho ochranném pásmu. Leží však blízko KRNAP a svým provozem jej mohou ovlivňovat – hlukem, světelným smogem nebo tím, že usnadňují davům přístup na hřebeny. Na území KRNAP leží většina sjezdovek na Černé hoře, v Malé Úpě, Strážném, horní polovina skiareálu v Rokytnici nad Jizerou, Horní Mísečky a skiareál Janova hora.

Historické sjezdovky

První lyže se v Krkonoších objevily na konci 19. století, tedy zhruba o 70 let dříve, než vznikl Krkonošský národní park. Způsobem, jak je lyžníci používali, připomínají víc než sjezdové lyže nebo běžky lyže skitouringové. (To, co se v Krkonoších provozuje, není skialpinismus, protože skialpinismus je kombinace horolezení a lyžování. Chození po cestách na lyžích s použitím stoupacích pásů je skitouring.) Lyže tehdy měly volnou patu, byly robustní, široké a většinou dlouhé. Závody, které se konaly v Krkonoších před 100 lety, připomínaly současné skialpinistické soutěže – byla to většinou kombinace stoupání, běhu a sjezdu.

Zlomovým okamžikem, kdy se Krkonoše staly „Mekkou“ sjezdového lyžování v českých zemích, bylo otevření první turistické lanovky. Vedla z Janských Lázní na vrchol Černé hory už v roce 1928. Od tohoto okamžiku byl lyžař ušetřen náročného výstupu před tím, než si užil příjemný, ale jen pár minut trvající sjezd. Lyžaři tak mohli sjíždět kopec podstatně častěji. I když nyní lanovka z Janských Lázní na Černou horu vede o pár metrů jinudy než ta původní, z Černé hory se dolů jezdí už téměř 100 let. Je tedy nutné si uvědomit, že sjezdové i skitouringové lyžování bylo v Krkonoších dávno před založením Krkonošského národního parku.

Sjezdovky a okolní les

V Krkonoších, podobně jako v celé střední Evropě, je teď rozloha lesa největší za posledních 500 let. To je z našeho současného pohledu dobře, a to i pro sjezdovky, protože les mimo jiné vedle zadržování vody v krajině slouží také jako účinný větrolam. Vítr z přiměřeně široké sjezdovky ohraničené lesem neodnáší sníh. „Přiměřené“ znamená, že vítr letící nad průsekem, ve kterém je sjezdovka, se do průseku „nepropadne“ a nedostane se tak lehce do lesa mezi stromy. Pokud ale průsek bude „nepřiměřeně“ široký, a v lese budou chybět různá vegetační patra, která jej vyplní od země po vršky korun, vítr se snáze dostane mezi stromy do lesa a začne jej kácet jako domino. Rozšířená sjezdovka bude časem sice možná ještě širší, to už zařídí zmíněný vítr, ale také může přijít o sníh (což opět zařídí vítr).

Sjezdovky mají na okolní les ještě jeden dopad. Les je bohužel oblíbený, ale nelegální (viz zákon o lesích 289/1995, §20, odst. (1), písm. j) freeride terén, kde se dá při dostatečném množství sněhu jezdit mezi stromy. V 90. letech minulého století jsem se jako začínající strážce KRNAP podílel na monitoringu zdravotního stavu asi 20 let mladého lesa kolem sjezdovky Javor v Peci pod Sněžkou. Překvapilo mne, že cca 80 % stromů v pruhu asi 10 m kolem sjezdovky mělo na sobě stopy po hranách lyží a snowboardů. Sjezdové lyžování mimo sjezdovky není fenoménem minulého století. V této zimní sezóně (zima 2021/2022) lyžaři poškodili většinu vysazených stromků na pasece na východní části vrcholu Černé hory během jednoho dne, když si hajný, který Černou horu hlídal, musel vzít na jeden den volno. To je pro les samozřejmě problém, způsobený tím, že někteří lyžaři nerespektují obecná i místní pravidla (zákon o lesích 289/1995, §20, odst. (1), písm. j a pravidla KRNAP). Lze doufat, že si les okolo sjezdovek za pár desítek let tento problém vyřeší sám a zaroste mlázím tak, že v něm nebude možné na ničem jezdit.

Sjezdovky a voda

Svět se mění a s ním i sjezdové lyžování. Kdo v 90. letech minulého století neupravoval sjezdovku rolbou, neměl u lyžařů šanci. Kdo teď nezasněžuje sjezdovky technickým (umělým) sněhem, má a bude mít velký problém.

V současné době je v Krkonoších uměle zasněžováno víc než 50 % sjezdovek. Existují studie o dopadech umělého zasněžování na vodní režim v okolí sjezdovky. Jde o to, že na sjezdovce leží sníh o 2–6 týdnů déle než na okolních loukách a ty tedy mají kratší vegetační dobu. Jde o nepřirozený zásah do průběhu vsakování srážek do půdy, promrzání půdy během roku, akumulaci studeného sněhu v době, kdy už by tam měla růst tráva a kytky. I když se na uměle zasněžovaných plochách vlivem pozdějšího odtávání mění druhové složení vegetace, nezdá se, že by to musel být vždy pro národní park zásadní problém. Ten se může v souvislosti s umělým zasněžováním objevit jinde.

Umělá nádrž na vodu na Černé hoře
Umělá nádrž na vodu na Černé hoře
Zdroj | Archiv Správa KRNAP

Na vytvoření sněhu nutného ke zprovoznění sjezdovky je potřeba poměrně hodně vody (viz zde a zde). Lze ji čerpat z místního potoka a rovnou ji tlačit do sněžných děl (varianta „hadice v potoce“), nebo si postavit nádrž, pomalu do ní sbírat vodu v době zimních oblev, na jaře a na podzim, když je vody v potocích dost. Nádrž může vypadat jako rybník nebo být betonová. Ta je sice o dost dražší, ale může být hlubší a vejde se do ní víc vody. Většinou je ekonomicky výhodnější nádrž à la „rybníček“.

Míst, kde rybníček může vzniknout, je málo. Vypadají ale víc přírodně. Obojživelníci je mají rádi a lezou do nich. Proto je potřeba vyřešit i jejich ochranu v době, když skiareál vodu z rybníčka rychle vyčerpá, obnaží břehy a dno, kde obojživelníci zimují, promrzne, což obojživelníci nepřežijí.

Nádrž může být i podzemní, například pod parkovištěm. Pak není vidět. Voda je v ní pro zasněžování příliš teplá a před tím, než ji čerpadla naženou do sněžných děl, je potřeba ji prohnat chladicími věžemi. Nejsou právě designovým hitem, ale mohou být mobilní a na léto je provozovatel může někam uklidit.

Zasněžování je nejefektivnější, když je teplota vzduchu okolo -7 °C, je nízká vlhkost vzduchu a nefouká vítr. Pokud má skiareál na začátku zimní sezóny v nádržích dost vody, stačí mu pouze cca 5–7 dní s ideálními podmínkami na zasněžování, aby si rychle vyrobil dost sněhu na zahájení sezóny. Potřebuje ale mít v ony studené a klidné dny k dispozici vody opravdu hodně, aby mohl pustit všechna sněžná děla najednou a využil dobře optimální dobu na zasněžování. Potřebuje mít i dost děl, aby jela všechna najednou a obsluha je nemusela pracně převážet z místa na místo.

Nádrže se doplňuje během zimních oblev. Nemá-li provozovatel skiareálu nádrž, a má „jen hadice v potoce“, může čerpat vodu jen pomalu, protože by jinak potok vysušil a tak zahubil vše živé, co tam plave. Také by se dostal do křížku s vodním zákonem (zákon „O vodách“ č. 254 z roku 2001, §36 a další související legislativní normy), což by mu měla Česká inspekce životního prostředí za zlé. Technický sníh se snaží vyrábět, kdykoliv je teplota vzduchu aspoň pár desetin stupínku pod nulou a aspoň trochu to jde. Efektivita výroby je ale nízká, s vysokými ztrátami, vyrobený sníh je mokrý a spousta vody z něj obratem vyteče. Proto se musí vyrobit sněhu víc, a víc spotřebuje i vody.

Zasněžování sjezdovky.
Zasněžování sjezdovky.
Zdroj | Archiv Správa KRNAP

Akumulační nádrže na vodu pro zasněžování mají ještě jeden zajímavý aspekt: i když se vlivem globální klimatické změny atmosféra otepluje, optimálních dnů k výrobě sněhu během zimní sezóny zatím bylo vždy dost. Bylo by fajn, kdyby byly na začátku sezóny, ale to se ovlivnit asi nedá. Akumulační nádrže mohou být jakousi ochranou skiareálů před dopady klimatické změny.

Sjezdovky jako louka

Jedním z předmětů ochrany přírody v KRNAP jsou louky. Před 700 lety, kdy přišli první lidé do Krkonoš, tu žádné louky nebyly. Až na nejvyšší hřebeny a lavinové dráhy byl všude hluboký les. Louky vznikly vykácením lesa, vyčištěním pasek od pařezů a následným dlouhodobým hospodařením.

Je-li sjezdovka na louce, jako třeba spodní část sjezdovky Javor nebo Hnědý vrch v Peci pod Sněžkou, je to ok – v létě kosa nebo koza, v zimě lyže. Jiná situace je, když sjezdovka vznikne vykácením pruhu lesa z vrcholu kopce až na jeho úpatí, nikoli využitím vhodné louky, na které se hospodaří už pár set let, třeba jako je ze Špindlerova Mlýna na Medvědín. Taková sjezdovka loukou není, i když provozovatel trávu poseká.

Ne vždycky trávu usuší a odveze, jen málokdy se na sjezdovce pase nějaký dobytek. Posekanou trávu nanejvýš rozdrtí a nechá ležet na sjezdovce. Odborně se tomu říká mulčování. Je to sice lepší než nic, ale dlouhodobě to louce/sjezdovce neprospívá. Rozdrcená tráva není to samé jako hnůj nebo kompost, rozkládá se pomaleji, a když je mulče moc, dusí drn.

Taková sjezdovka je bariérou pro migraci drobných živočichů.
Taková sjezdovka je bariérou pro migraci drobných živočichů.
Zdroj | Archiv Správa KRNAP

Pravidelná údržba luk je příčinou obrovského bohatství všeho, co na louce roste, leze, běhá a létá. Louky jsou v Česku na druhy jedny z nejbohatších suchozemských ekosystémů. Stará krkonošská louka, i když je hodně velká, není pouhým pruhem bezlesí vedoucí z kopce přímo dolů. Takový pruh je slušnou bariérou pro mnoho druhů drobných živočichů, kteří se přes ni nedostanou. Ani ji nemohou „obejít“, protože nad ní je už moc zima a pod ní zase už moc teplo. Živáčkové na jedné straně sjezdovky se tak nepotkávají s živáčky na straně druhé. Obě populace se od sebe začínají geneticky lišit. Pomalu se z jednoho druhu stanou dva odlišné. Charles Darwin by vám o tom mohl po návštěvě Galapág povídat. Biologové takovému procesu říkají speciace. Zachování biodiverzity v národním parku je fajn, uměle nastartovat speciaci sjezdovkou je poněkud zvrácené.

Sjezdovky jako ochrana tetřívka

Vyrazíte-li o víkendu v zimě na Výrovku, bufet Na Rozcestí, Labskou boudu nebo Voseckou boudu, potkáte jen pár běžkařů, ale desítky skialpinistů. Je to pochopitelné. Krkonoše jsou se svými dlouhými strmými svahy a neupravenými hřebenovkami pro většinu běžkařů obtížné. Na skitouringových lyžích to je ale jiná. Sice se s nimi tak rychle nerozběhnete a nesklouznete jako na běžkách, ale jako tank se bezpečně a jistě sunete vpřed, kopec – nekopec. Mazání stoupacím voskem vás nezajímá. Na kopci sundáte stoupací pásy, přepnete boty a vázání do sjezdového módu, a pohodlně a bezpečně sjedete dolů i vyhoblovanou zledovatělou sjezdovku. Na běžkách jde o život, na skitourech si užijete.

Tam, kde návštěvníci značenou cestu v tetřívkově "ložnici" opustí a vyšlapou nelegální cestu, umístí strážci KRNAP informační ceduli připomínající dopravní značku. Vstup za ní je nelegální
Tam, kde návštěvníci značenou cestu v tetřívkově "ložnici" opustí a vyšlapou nelegální cestu, umístí strážci KRNAP informační ceduli připomínající dopravní značku. Vstup za ní je nelegální
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | KRNAP

Skitouringové lyže bohužel nepotřebují upravené stopy jako běžky. Jsou o svobodě pohybu, útěků od davů na sjezdovkách, návratu do lůna přírody. Zimní sezona 2020/2021 znamenala pravděpodobně pokles návštěvníků v Krkonoších, protože nebyly v provozu lyžařské vleky a lanovky, a boudy byly zavřené. Protože jsme nesměli přes státní hranice, seděli jsme doma a nevyrazili na sjezdovky do oblíbených alpských zimních středisek. Lyžovánílačné obyvatelstvo na to reagovalo útěkem do Krkonoš na skitouringových lyžích, běžkách a sněžnicích. Podle neoficiálních informací obchodů se skitouringovým vybavením byly loňské tržby za toto vybavení rekordní, letošní ještě vyšší. Ceny nových setů začínají na 30 000 Kč, prodá se jich hodně a ceny neklesají.

Tím, že lyžaři jezdí ve volném terénu, vyhánějí zimujícího tetřívka z jeho "ložnice". Míst, kde ho nikdo neruší je už málo.
Tím, že lyžaři jezdí ve volném terénu, vyhánějí zimujícího tetřívka z jeho "ložnice". Míst, kde ho nikdo neruší je už málo.
Zdroj | Archiv Správa KRNAP

Ve zmíněné sezóně pravděpodobně přijelo do Krkonoš sice méně návštěvníků než v zimě 2020/2021, ale výrazně víc se jich pohybovalo v klidových územích mimo značené cesty. To zákon nedovoluje mimo jiné proto, že většina klidových území byla vyhlášena, protože v nich zimuje tetřívek. Je velký jako slepice a asi stejně pohyblivý. Nic moc. V zimě neodlétá na jih, zůstává na horách zahrabaný ve sněhu kolem horní hranice lesa (https://ags.krnap.cz/mapy/prohlizecka/ - zapněte si vrstvy: Ochrana Přírody/Klidová území a Živá příroda/Ptáci/tetřívek obecný (zimní výskyt)). Nespí celou zimu a nečeká na jaro jako medvěd. Ráno a večer se musí probudit a něčeho se najíst. Moc toho ale nenajde – jen jehličí a pupeny keřů a stromů. Lidi na cestách mu moc nevadí, najde si místo dál od cesty. Dokonce mu v zimě tolik nevadí ani pohyb skútrů a roleb, pokud jsou na stále stejných cestách (více viz zde). Horší to je, když lyžař nebo skútr cestu opustí. Je to podobné, jako když vám někdo vleze v noci do ložnice. Opatrně, potichu, ale vleze. Jednou to vydržíte. Dvakrát? Desetkrát za noc? A zítra zase? Tetřívek takového nezvaného návštěvníka nemůže vyhodit. Tetřívek může jen tiše chcípnout. Lockdown státních hranic a lyžařských vleků znamenal pravděpodobně těžkou ránu skomírající populaci tetřívka v Krkonoších.

Tady bydlí tetřívek.
Tady bydlí tetřívek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kamila Antošová / KRNAP

Sjezdovky jako obživa

Občas veřejnost reaguje na omezení vstupu někam vyhlášená Správou KRNAP slovy: „No jo, vy si chcete Krkonoše oplotit, abysme tam nemohli, a vy jste měli hory jen pro sebe!“. To je zásadní omyl, protože krnapáci dobře vědí, že Krkonoše lidi potřebují. Vždyť jak je uvedeno výše, lidi jsou v Krkonoších už 700 let. Tedy podstatně déle, než je tady KRNAP. Bohaté krkonošské louky jsou závislé na pravidelné každoroční údržbě a většinou patří k boudě, která na louce stojí. Boudaře už dávno neživí dobytek pasoucí se na louce, ale turisti. Nebudou turisti = nebudou louky. To je pro KRNAP špatně.

Na co všechno by měl vliv plot kolem Krkonoš, se nedá snadno napsat. Ubytujete-li se na víkend na Výrovce, tak vepřové, které sníte, žilo ve Španělsku, rýže rostla ve Vietnamu, brambory na Vysočině, obilí na Hané, pivo uvařili v Plzni. Použité povlečení vyperou v Jilemnici. Když budou Výrovka a podobné chalupy zavřené, ovlivní to životy lidí ve Španělsku, Vietnamu, na Vysočině atd. Plot by zasáhl podstatně větší území, než jen Krkonoše. Ročně se v Krkonoších pohybuje kolem 13 milionů lidí (resp. jde o člověkodny, ale ono je jedno, jestli pohorky šlapající po cestě po dva dny stejného nebo každý den jiného člověka). Víme, že v Krkonoších turisté ročně utratí 5,5 mld. Kč.

Pokud by tuto velkou hromadu peněz neutratili v Krkonoších, utratí je jinde, nejspíš v zahraničí. A to je špatně pro Krkonoše jako region i celou Českou republiku. Naprostá většina turistů přijíždějících v zimě, jsou lyžaři. Přinesou tak do místní ekonomiky velkou hromadu peněz, které živí lanovkáře, vlekaře, rolbaře, boudaře, hospodské, hoteliéry a mnoho dalších. Část z nich by s oplocenými Krkonošemi skončila v evidenci pracovních úřadů jako nezaměstnaní. Z ubytovaných hostů získávají krkonošské obce nemalé místní poplatky, za které mohou rozvíjet infrastrukturu, opravovat a udržovat silnice rozbité auty turistů nebo uklízet sníh.

Správa KRNAP a turistika

Klíčovou roli v debatě o rozvoji udržitelného turismu a ochraně přírody má Správa KRNAP. Ze Socioekonomického výzkumu návštěvnosti Krkonošských národních parků z roku 2019 celkem nepřekvapivě vyplývá, že 90 % návštěvníků Krkonoš se zde věnuje pěší turistice a lyžování. O tom, že v Krkonoších je Krkonošský národní park ví na české straně 97 % návštěvníků (na polské téměř 100 %, protože Karkonoski Park Narodowy vybírá vstupné). Asi čtvrtina lidí uvedla, že by do Krkonoš nepřijela, pokud by tam nebyl národní park. Lze tedy napsat, že samotná existence KRNAP přitáhne do Krkonoš dost lidí a přinese do regionu dost peněz.

Národní parky jsou obecně dobrým turistickým lákadlem, který se objeví v průvodcích, nabídkách cestovních kanceláří, na webových stránkách atd. Je ale důležité vědět také to, že Správy národních parků nejsou prvoplánově destinační agentury, z návštěvníků mají málo peněz a hodně starostí. Správy se snaží návštěvníky nalákat do méně citlivých a ohrožených míst (odborně se tomu říká usměrňování).

Snahou Správy KRNAP je udržet návštěvníky na dobře vybavených cestách.
Snahou Správy KRNAP je udržet návštěvníky na dobře vybavených cestách.
Zdroj | Archiv Správa KRNAP

Před pár lety jsem se byl podívat v norském Národním parku Jotunheimen. Přírodou je dost podobný krkonošským hřebenům, také tam mají skvělou tundru, jen ji tam je o dost víc. Samotný NP je asi 3× tak rozlehlý, jako KRNAP. Na otázku, jakou mají roční návštěvnost, nám strážce odpověděl, že asi 30 000 lidí, a že si můžou chodit, kudy chtějí. V Krkonoších je to úplně naopak – lidí je tady moc. Jediná cesta, jak pomoci přírodě, je udržet lidi na cestách. O to se také Správa Krkonošského národního parku snaží.

Podíváme-li se na domovské stránky Správy KRNAP, zjistíme, že hrubým odhadem měla do roku 2018 plánované, schválené a realizované projekty nějak se týkající turismu v Krkonoších (opravy cest, vybavení terénu pro návštěvníky, vydávání všech možných tiskovin, ekovýchovy, monitoringu a usměrňování návštěvnosti) za 550 mil. Kč; a jen v roce 2019 to byly projekty za cca 250 mil. Kč. Velkou část těchto projektů zaplatila různými způsoby Evropská unie.

Veřejnost asi moc netuší, že Správa KRNAP pořídila, instalovala a spravuje kolem 3 500 kusů vybavení terénu/turistické infrastruktury – informační cedule, piktogramy, dopravní značky, přístřešky, útulny a další. Jen laviček a stolů má na horách 450 ks (tj. na 1,5 km cesty je 1 lavička). Denně je na horách 15 profesionálních strážců, jejichž prioritou není rozdávání pokut, ale zajištění dodržování legislativy v daném území.

Skitouring v Krkonoších.
Skitouring v Krkonoších.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Markéta Syllová

Velké procento přestupců legislativních norem se dopustí nějakého přečinu z pouhé nevědomosti. Jistě, neznalost zákona neomlouvá. Ale ruku na srdce, asi nikdo před příjezdem kamkoliv neshání a nestuduje místní pravidla. Tak nějak spoléhá na to, že se bude chovat slušně (ze svého úhlu pohledu), a tak to přeci nemůže ničemu vadit. V takových případech bývají často pokuty vyloženě kontraproduktivní – návštěvníka naštvou a znechutí a určitě si díky pokutě nebude víc uvědomovat přírodní hodnoty národního parku. Je dobré také vědět, že vybrané pokuty nejdou do rozpočtu Správy KRNAP a není možné z nich strážce platit. Jdou dílem do rozpočtu obce, na jejímž katastru návštěvník zákon porušil, a dílem do Státního fondu životního prostředí. Do Krkonoš ani koruna! Stráž národního parku je spíš informační služba pro veřejnost – umí poradit s cestou, říct něco o okolní přírodě, poskytnout první pomoc.

Musí také umět vysvětlit, proč by návštěvníci neměli chodit úplně všude a kam naopak mohou. Usměrnění návštěvnosti v Krkonoších znamená pozitivně motivovat návštěvníky k tomu, aby chodili po cestách, které jsou tomu uzpůsobené – vydrží nápor oněch 13 milionů párů pohorek ročně, dá se na nich odpočinout a něco zajímavého a důležitého o Krkonoších dozvědět. S lehkou nadsázkou lze napsat, že minulá zimní sezona ukázala to, že upravené sjezdovky a vleky fungují podobně jako dobře udržované a vybavené turistické cesty – drží lyžaře na malé ploše a tím šetří okolní cenné území.


reklama

 
foto - Skalka Michal
Michal Skalka
Autor je vedoucí pracoviště ekologické výchovy na Správě Krkonošského národního parku.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MZ

Miloš Zahradník

25.2.2022 11:04
Rozumne napsany clanek s mnozstvim zajimavych informaci
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.2.2022 11:35 Reaguje na Miloš Zahradník
Akorát to o tom ježdění na kopec lanovkou a sjíždění na lyžích dolů je v případě té Černé hory dost nesmysl. A že jsem se jí v sedmdesátkách něco najezdil. To se fakt nedělalo a v podstatě ani dělat nedalo. Z vršku dolů žádná sjezdovka nevedla a průsmyk pod lanovkou byl na zabití. Ale pokud chtěl člověk jezdit a ne šlapat, tak první prťavý vlek byl někdy od půlky sedmdesátek mezi Sokolskou a Horským (v místě dnešního Sport 1) ... a byla to sláva:-). Pokud chtěl člověk něco víc, tak se holt musel klouzat až do Pece. A hlavně se pak mořit zpátky. Mám na to dost rozporuplné vzpomínky:-))).
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

25.2.2022 15:22 Reaguje na Svatá Prostoto
Ja ten clanek precetl rano narychlo cili byhl to muj prvni dojem - zatim ho nemenim :) Co se te Cerne hory tyce, byl jsem tam na sjezdovkach jednou v zivote, tyden zimnich prazdnin v 6. ci 7. tride ZDS pred skoro 60 lety. Jezdili jsme pod lanovkou - kudy jinudy - a byl to pro mne hezky zazitek. Matne si ale pamatuji ze na te lanovce bejvaly dost fronty. Jeste si pamatuji, jak jsme s tatou odtamtud jeli jeden den taky na Snezku lanovkou a ja byl pak prekvapen, ze dolu ze Snezky to nebylo poradne vysnezene, myslel jsem si jako dite ze cim vys, tim vice snehu :)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

28.2.2022 14:45 Reaguje na Miloš Zahradník
To jste fakt jezdili? To jste byli teda střelci:-). Mně to přišlo tak o hubu, že jsem se raději lozil do té Pece i s tím vejšlapem Václaváku zpátky.-). Tak aby fronty nebyly, když byly dvě kapacitní kabiny do kyvadla. Z hlavy to úplně na sichr nedám, ale myslím, že to stihly otočit 2x za hodinu. Jako u fotek si na to rád se slzou v oku zavzpomínám, ale zcela upřímně, za dnešní Expres bych to neměnil:-).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.2.2022 14:45
Sjezdovky, lanovky, zasněžování, hotely, kiosky, veřejná WC u sjezdovek,
parkoviště atd. Spotřeba vody narůstá, množství té odpadní taky, energie
rovněž a zátěž pro přírodu čím dál větší. Vydělává na tom hrstka a zbytek
tam utrácí zbytné finanční prostředky. Základem je poptávka a bez ní se
nabídka zhroutí jako domeček z karet. Kdo chce přírodu šetřit, tak může
bojkotovat poptávku. Kdo ne, tak hledá výmluvy, že to není tak hrozné. Je
i není, ale spíše je a okolní příroda se mění z roku na rok k horšímu.
Říci STOP není vůle a ani odvaha, ale může to časem vyřešit poptávka,
která narazí na strop se zbytnými financemi a nabídka s cenou služeb.
Pak zůstanou zarostlé sjezdovky s betonovými patkami lanovek a ruiny
všemožných staveb. Každý mejdan jednou skončí a pomalu je už na konec
jednoho díky cenám energií a politickému vývoji zaděláno. Jsem zvědav
už na příští zimu !
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

26.2.2022 14:51
článek jsem celý nečetl, je moc dlouhý. za mě jsou sjezdovky v takové míře jako dnes, škodlivé. kšeft z toho mají majitelé a to, že tam jsou pak pracovní místa nebo další kšeft pro ubytovatele, to je vedlejší. za bolševika jsem dělal 1 dobu domovníka na Petrovce co z pak nechal 1 z nových majitelů zapálit a kupodivu, nic se nevyšetřilo, no a to v té době ještě šlo s těma rekreantama ROH. ale teď bych se měl strach do Špindlu a i jinde jet podívat, jak to je vše zastavěno, zplunrováno a dáno na oltář kšeftu!!!
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.2.2022 16:10 Reaguje na radim buffalo tobias
diskutovat o článku a v první větě přiznat, že jste jej ani celý nepřečetl, vypovídá více o Vás než o článku. nechválí Vás to.

jestli to tedy chcete předžvejkat v pár větách, tak:
1. mluvíme o kulturní krajině osídlené zhruba 700 let
2. žijí tu lidé. žrát musí. odliv trvale žijícího ekonomicky aktivního obyvatelstva je pro jakýkoli region cesta do pekla.
3. sjezdovky koncentrují návštěvníky a tím chrání ostatní prostor.
4. umělé zasněžování je diskutabilní, ale označit jej jako zlo je přílišná zkratka.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.2.2022 16:14 Reaguje na Lukas B.
jo, a skialpy vlastním skoro 30 let. posledních zhruba 15 let jsem je ve "velkých krkonoších" na nelegálních svazích nepoužil. dneska byly asi ideální podmínky, bezpečno, nebylo by mě vidět, ale běžky jsou v krkonošsko-jizerském prostoru mnohem větší zábava.
Odpovědět
va

vaber

27.2.2022 10:25
nedávno jsem šel na Čerchov ,je tam cedule, že někdy v r.1890 tam šli první turisti tři dny,
nebyla tam žádná cesta a docela neprostupný les,
dnes tam vyjdete pohodlně za dvě hodiny, z parkoviště,
všude v horách kdysi žilo jen tolik lidí, kolik se tam uživilo,
dnes tam lidé jezdí z plezíru a že to přírodě škodí, o tom nejsou pochybnosti,to ovšem člověka nezajímá, jej zajímá jen finanční zisk
a proto mluví o prospěšnosti
pokud jde o sjezdovky ,jaký mají prospěch pro přírodu? to se v článku nepíše, co je umělý sníh, co se do vody přidává,jaká voda teče ze sjezdovek,
slušný turista se může splést a vleze někam kam nesmí, tomu stačí domluva ,ale je mnoho takových co tam chodí zcela záměrně a nechtějí dodržovat pravidla, prostě příroda je nezajímá
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

28.2.2022 22:06
To nejsou jenom Kérkonoše...
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

23.3.2022 10:16
Ještě by se tam mohlo objevit něco o sjezdovkách jako zdroji světelného znečištění a v souvislosti s tou částí o obživě i trochu o tom, jak velký podíl peněz z provozování těch sjezdovek a návazného cestovního ruchu skutečně zůstane v regionu a kolik hned odteče majitelům "odjinud". To nemění nic na tom, že je to moc hezky udělaný článek.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist