https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/umely-snih-nas-utvrzuje-v-predstave-ze-s-klimatem-je-vsechno-v-poradku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Umělý sníh nás utvrzuje v představě, že s klimatem je všechno v pořádku

25.1.2022 16:37 | PRAHA (Ekolist.cz)
Voda je v zimě překvapivě nedostatkovým zbožím, které musí být k zasněžování svahů čerpáno ze stabilního povrchového zdroje. V horské krajině se tak vytváří nebezpečný sezónní deficit vláhy, byť účet za něj splácí příroda až v horkém létě
Voda je v zimě překvapivě nedostatkovým zbožím, které musí být k zasněžování svahů čerpáno ze stabilního povrchového zdroje. V horské krajině se tak vytváří nebezpečný sezónní deficit vláhy, byť účet za něj splácí příroda až v horkém létě
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Dokud jsou svahy hor bílé a na sjezdovkách se to dá pořádně rozpálit, není jediný důvod se bát o globální klima. Zima přeci je, jak má být. Umělé zasněžování už dvacet let vytváří iluzi pohody, která nás i přírodu vychází hodně draze.
 
Lyžování se zrodilo z nezbytnosti transportu silně zasněženým terénem, sláva zimního sportu přišla až mnohem později. Mezi prvním párem lyží (nalezeným archeology) a populární sezónní aktivitou dlí rozdíl 7-9 000 let. Dlouhá doba na to, aby se změnilo mnohé. Nejen design lyží a oděv lyžařů, ale také průměrný stav sněhové pokrývky v zimním období. Tu podle všeho nyní silně ovlivňují i klimatické změny, takže zdaleka ne ve všech jindy tradičně zasněžených lokalitách narazí nadšenci moderního lyžování na potřebnou vrstvu sněhu.

Majitelé ski-resortů, provozovatelé sjezdovek a lanovek, kteří jsou na sněhu ekonomicky závislí, si teď musí všemožně vypomáhat. Typicky umělým zasněžováním.

Své o tom ví například ve Švýcarsku. Lyžařský resort Zermatt Bergbahnen je pro místní obyvatele i větší část Evropy synonymem pohodové zimní dovolené. Báječného lyžování, sáňkování a bobování, dovádění v závějích sněhu. První bílá nadílka se tu obvykle přihlásila v polovině listopadu a do začátku prosince tu měli sněhu víc než dost. Posledních 20 let se už na to ale nedá úplně spoléhat, počasí tu umí být dost nepředvídatelné. Turisté a milovníci lyžování, kteří tu v sezóně umí utratit v přepočtu 1,6 miliardy českých korun za měsíc, se ale nechtějí dívat na blátivé stráně. Těžko jim vysvětlit, že celkový úhrn sněhu ve švýcarských Alpách je nyní o 40 % nižší než v minulém století. A proto se tu uměle zasněžuje. Zermatt má od roku 2002 jeden z nejobsáhlejších arzenálů umělých zasněžovačů v celé Evropě.

Pořádně žíznivá zábava

O zachování iluze věčně bílé zimy se tu stará 1200 sněžných děl pořízených za víc než 100 milionů dolarů. Mají tu i unikátní Snowmaker, třicetitunovou velkokapacitní mašinu, která vyrobí 1900 tun sněhu každý den sezóny. Háček je v tom, že abyste na jednom hektaru sjezdovky vytvořili čerstvý třiceticentimetrový prašan, budete mimo jiné potřebovat 2 223 900 litrů vody, jen k nakrmení tohoto super-stroje. Je tu pochopitelně oněch 1200 menších děl, které ale nejsou o nic méně žíznivé a v sezóně jedou každý den.

Vypadá to jako obyčejný sníh, ale není to pravý sníh. Je to jen jeho imitace.
Vypadá to jako obyčejný sníh, ale není to pravý sníh. Je to jen jeho imitace.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Voda je přitom v zimě překvapivě nedostatkovým zbožím, které musí být k zasněžování svahů čerpáno ze stabilního povrchového zdroje. V horské krajině se tak vytváří nebezpečný sezónní deficit vláhy, byť účet za něj splácí příroda až v horkém létě, když už jsou lyžaři dávno pryč. Problémy se suchem ale mohou nastat už na jaře, protože umělý sníh taje o 2-3 týdny později. Pravděpodobně kvůli své ledovitější konzistenci.

S tím se pojí i jeho nepříjemná funkční vlastnost. Umělý sníh má nižší tření, víc to po něm klouže. Můžete si tedy užít pekelnou jízdu divokým šusem, ale pozor na brždění. Umělý sníh se chová jinak, a po pádu je tvrdý jako beton. Že jízda po umělém sněhu v ničem nepřipomíná klasiku nasněženou z nebe, ostatně zmiňují i sami vrcholoví sportovci. Kteří opatrně připouští, že nynější časové rekordy ve sjezdu a slalomu mají nejspíš jen pramálo společného s k dokonalosti vypilovanou dovedností, jako spíše s odlišnými vlastnostmi sněhového podkladu, na němž to prostě letí rychleji. Určitou komplikaci vidí i v tom, že většina sjezdovek světa je designována svým profilem, zatáčkami a průběhem tratě na obyčejný sníh, a ten uměle dotovaný neúměrně zvyšuje rizika sjezdu. Vypadá to jako obyčejný sníh, ale není to pravý sníh. Je to jen jeho imitace.

Napodobenina, která je dnes vlastní z 60 % všech sjezdovek světa. Ve Státech se z 88 % lyžuje jen na umělém sněhu, v Itálii z 87 %, v Rakousku ze 70 %, ve Španělsku z 60 % a ve Švýcarsku ze 49 %.

Trvalý hluk i proměnlivá efektivita provozu

Čerpaná povrchová voda pro sněhová děla je bohatá na minerály, po roztátí sněhu funguje trochu jako hnojivo. A nejrůznější přípravky a aditiva, usnadňující dělům sněhotvorbu, pak silně degradují půdu nejen kolem sjezdovek. Voda se ale musí k dělům nějak dostat, a tak ve skrytu podél sjezdovek vznikají v průsecích potrubní systémy. Roury s padesáticentimetrovým průměrem, lemující v diskrétním odstupu lanové dráhy, rozhodně nevypadají jako dílo přírody. V zimě jsou sice k přehlédnutí, ale až sejde sníh, jsou jako pěst na oko. Je tu samozřejmě i provozní hluk, ne nadarmo se strojům na sníh říká děla. Kravál o síle 60-80 decibelů tak vytrvale rozbíjí tichou kulisu zimní divočiny. Že takové procesně umělé zasněžování musí být také dost náročné na energii?

Přečtěte si také |
Foto: Josef Laimer / Flickr Ta zima je taková – divná…

Průměrná spotřeba energie na výrobu jednoho kubíku sněhu může být 0,6 kWh, ale také klidně 2,5 kWh. A v extrému třeba 14 kWh. Záleží na počasí. Když jsou teploty pod nulou a současně je nižší vzdušná vlhkost, dá se provoz sněhových děl považovat za vcelku efektivní. S narůstající teplotou a zvyšující se vzdušnou vlhkostí to je ale horší. Sněhová děla se ale používají právě proto, že podmínky podnebí příhodné nejsou. Tedy na hranicí 2,5 °C v plusu, kdy už je ekonomika provozu sněhotvorby hodná zpochybnění. A často až do limitu 6 °C, kdy už nedává smysl vůbec.

Provozovatelé sjezdovek a lanovek investovali do pořízení sněžných děl a navázané infrastruktury ve francouzských Alpách 60 milionů dolarů, v celém Švýcarsku 451 milionů a v Rakousku miliardu dolarů.
Provozovatelé sjezdovek a lanovek investovali do pořízení sněžných děl a navázané infrastruktury ve francouzských Alpách 60 milionů dolarů, v celém Švýcarsku 451 milionů a v Rakousku miliardu dolarů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zhoubná spirála závislosti

Ekonomika provozu sněhových děl je ale celkově dost zapeklitou oblastí. Majitelé ski-resortů, provozovatelé sjezdovek a lanovek totiž investovali do pořízení sněžných děl a navázané infrastruktury miliony. Přesněji, ve francouzských Alpách investovali do této technologie 60 milionů dolarů, v celém Švýcarsku 451 milionů a v Rakousku miliardu dolarů. A pochopitelně chtějí, aby se jejich investice zaplatila a vrátila se ziskem nazpět. Provoz a údržba zasněžování není zadarmo. Jenže čím jsou zimy slabší a příchod sněhu nevyzpytatelnější, tím smysluplněji se pořízení dalších sněhových děl z provozního hlediska jeví. Jenže právě tím se utužuje nebezpečný kruh závislosti. Nesněží přirozeně, a proto zasněžujete uměle. A čím méně sněží, tím více děl k umělému zasněžování potřebujete, a tím více umělý sníh potřebujete, aby se vám ta bílá nádhera zaplatila.

Není v tom ani náznak udržitelnosti, jen známka setrvalé spotřeby hnané hladovou ekonomikou. Provozovatelé zimních středisek ve Švýcarsku se sice pyšní tím, že 60 % jejich spotřeby energií k zasněžování dotují ze solárních farem, Norové zasněžují díky vodním elektrárnám 100 % čistou elektřinou a Italové kompenzují svou bilanci výsadbou nových stromů. Ale ta energie (a voda) by nejspíš mohly být využity naprosto jinak. Ne k vytváření nákladné iluze zimní pohody a uměle klouzavého sněhu. Klimatické změny jsou nejspíš tím důvodem, proč ze sjezdovek mizí sníh. Ale tuhle souvislost si těžko můžeme uvědomit, když zůstanou sjezdovky stále bílé, byť uměle zasněžené. Lyžování se sice zrodilo z nezbytnosti transportu silně zasněženým terénem, ale princip umělé sněhotvorby vychází jen z nutnosti udržení sezónní lidské zábavy. A tahle zábava prostě nikoho nevyjde lacino.

Hry, na které svět nezapomene

Zimní Olympijské hry v Číně jsou na spadnutí, v únoru ta velká sportovní sláva započne. Od skoků na lyžích po biatlon nám pořadatelé i sami sportovci naservírují tu nejlepší podívanou. Háček je v tom, že zima se letos v Číně zrovna nevyvedla, a tak si regiony Yanqing a Zhangjiakou, ústřední místa konání olympiády, musí vypomoci umělou sněhotvorbou. Komplikovanější o to, že oba regiony sice mají potřebnou nadmořskou výšku, ale klimatem se blíží spíše tropům na dohled pouště. To vše ne extrémně daleko od Pekingu, který s nedostatek vody a vodních zdrojů dlouhodobě zápolí. Odhad spotřeby energií na umělé zasněžení oblastí činí 14 milionů kWh a provoz zázemí dalších 7 milionů kWh. Je sice fajn, že energie pro konání téhle mezinárodní akce zajišťují solární a větrné elektrárny, ale k udržitelnosti to má hodně daleko.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (57)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

25.1.2022 06:50
Ono asi každý kdo pobral trochu rozumu asi ví, co znamená slovo umělý...to znamená, že není přírodní. Co se asi na tom dá splést? ale to, že před 35 lety bylo naprosto běžné, že bylo 1.5 m sněhu přírodního si mohl všimnout každý...pořádně sněhových zim ubylo a množství sněhu až o 2/3 pokud bude nějaké horké období jako bylo 2018 tak budem pít vodu z kaluží
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

25.1.2022 06:52 Reaguje na Jaroslav Řezáč
proto Turow a podobné povrchové doly jsou zkrátka něco víc než bývalo...NEMŮŽEME SI DOVOLOVAT VYSUŠOVAT PŮDNÍ PROFIL
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

27.1.2022 16:17 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Je to jako vrt, horní voda se stahuje do spodních zásob vody a vyschnou prameny. O tom se taky nemluví. Proč? Stratil by se kšeft s vrty a někdo by musel vážně řešit meliorace a chtít opravdu zastavit likvidaci našich lesů, ty umí s vodou zacházet, ano les. Nikoli paseka bez stromů...
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

25.1.2022 08:19 Reaguje na Jaroslav Řezáč
no, s tím porovnáváním minulosti na bázi osobních zkušeností se pojí ten základní neduh, že za "normální" považujeme jen to, v čem plus mínus žijeme. Takže "pořádná zima" ve vzpomínkách devadesátiletého valašského staříčka vypadá i svou sněhovou nadílkou dočista jinak, než člověka, který pamatuje 60 jar. Máte tu cirka 40 % populace, které plus mínus jiné zimy, než jaké teď jsou, nepamatuje.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.1.2022 12:39 Reaguje na Radomír Dohnal
ono je to ještě jinak, co opravdu funguje, to je především vzpomínkový optimismus - holky byly hezčí, cukr sladší, prosluněná léta a ladovské zimy. nebyly.
mimochodem, Josef Lada byl městské dítě, a u babičky v Hrusicích strávil jen pár týdnů.
chce to číst kníhy. třeba Metelkovy zápisky (nikoli ten klimatolog, ale ten zapadlý vlastenec), jak si tu a tam pěkně hořekuje, jak tuhle vykvetly kytky v půli prosince, tuhle celou zimu nenasněžilo...
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

25.1.2022 19:00 Reaguje na Lukas B.
Obávám se, že dnešní holky jsou hezčí. Možná je to jen oblečením, za nás nenosily legíny a podobné věci, ale na druhou stranu je třeba uznat, že se nám ženy nějak rozrostly do výšky.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

25.1.2022 21:37 Reaguje na Lukas B.
Dnesni holky jsou hezci. Co se ale snehu tyce - tak treba u nas historicky sice nbiZstvim snehu vynikaji zimy brezna let 1944 a 1970 ale takova zima 2005/6 byla asi nejladovstejsi od dob prvnich let Protektoratu, a predchozi zima ale i zimy 2009 a 2012 se na hrenebech Krkonos mohly merit s nejsneznejsimi zimami posledniho stoleti. (Jina vec je jak a zda verit chotickym udajum neustale premistovanych, rusenych a znovu obnovovanych snehotyci na kritickych lokalitach jako je napr. Labska bouda :)
Je fakt, ze rada zim poslednich 15 let byla katastrofalnich z hlediska hodnoceni, ktgere bychom udelali jeste nekdy roku 1989 (roku 1990 uz ne, zima 1989/90 byla extremne spatna, skoro tak jako nektere nedavne zimy posledniho desetileti)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.1.2022 10:57 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Z jakých kaluží proboha?? Žádné nebudou, jen popraskaná půda.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.1.2022 13:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud jste se včera díval na ČT 2, běží tam seriál o zkázách dávných civilizací. A zrovna tedy včera byl díl, na který by se povinně měli podívat všichni klimaplašani.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.1.2022 15:13 Reaguje na pavel peregrin
Takové věci/programy, jsou pod jejich rozlišovací schopností !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.1.2022 16:03 Reaguje na pavel peregrin
Žádná z dávných civilizací nestála před takovým problémem.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

27.1.2022 08:13 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Omyl v 2018 u nás již takové sucho nebylo, větší bylo 2015 a 16. V té době jsem se domníval, že žijeme ve státě, který chceme pro naše děti. Byl jsem se podívat v melioračních trubkách, protože po r.89 se meliorace u nás dávali již jen do trubek, kde trubka má průměr 60 cm, tato byla plná vody nad polovinu a voda odtékala opravdu velkou rychlostí do říčky asi 1,5 km daleko, tato oblast okolo táto meliorace přišla o všechnu vodu pro přístup našich spolubydlících a to je zvěř. Od roku 19 již funguje příroda jakš takš. Stačil COVID a s ním přestali létat letadla a najednou se příroda trochu rovná. Co omezit leta raket co vynášejí družice a další bordel do vesmíru, nestačila by jen jedna do měsíce. A co přestat vyhrožovat válkami a poslat amíky domu a omezit i rakety. Myslíte, že by se počasí nevrátilo? Ano města problém. Pamatuji si města plná stromů, vzrostlé lípy, vesnice ty byli jako les. Dnes ve svobodě, nebo jak to nazvat. Všude beton, cesty v polích vyasfaltované, obnova meliorací, likvidace alejí, ale ne jen podél silnic, ale i těch v polích, oni totiž překážejí velkým strojům a to říkal po revoluci min. Lux, že tato stroje zmizí z našich polí, dnes jsou zde jen tyto. Likvidace našich lesů. Připadá mi to, že jsme se zhlédli právě v Americe, kde firma vyhraje těžbu v lese atěží dokud tam les je a pak se přesune jinam. Kůrovec byl uměle rozmnožen jen aby se dostali k lesům a mohli plundrovat. Bohužel na tom má podíl a vlastně největší vinu nese Ministerstvo zemědělství jako zřizovatel LČR, právě s těmito kalamitami se objevili nové překupnické firmy, trochu k zamyšlení. Náš stát vyhlásil enbargo na Čínu, vše se odsud vozí přez jiné státy a mi prodáváme dřevo přez Poláky, Rakušáky, Slováky, Lotyšsko a další, to je další ůnik peněz za naši cennou surovinu. Jen trochu k tomu dřevo. Vyváží se hotový produkt do zahraničí, ale musí mít certifikaci. Za tu se platí, odmítl jsem to kdysi, protože jsme vždy dělali co nejšetrněji a vlastně hlavně přirozeně zalesněno a problém mi nastal, když jsme chtěli dostat do lesa jiné dřeviny, pomohl třeba vítr a na tyto místa hned se zalesnilo jinou dřevinou. Přišli soudruzi od LČR a začal se vychovávat brouk, jak? Jednoduše padla kalamita, zdělala se příští rok a mezitím se namnožil brouček. Kalamita se zdělala a šlo se do souší, mezitím se brouk namnožil desetkrát, zdělali se souše a nechal se dál vylítnout a tak to šlo až do dnešní doby, takže se podařilo zlikvidovat lesy na Moravě a pak Vysočina. Dnes se vyvěsí feromony po stromech a nechá se dál rozlítat, firmi a již i LČR obchodují, nelze utéct, dokud tu budou stromy. Zdánlivě to nesouvisí, ale les zadržoval vodu i v největším such. Voda se neudrží již na poli, nevsákne se, pole jsou udusané a velké lány. Zemědělci řvou, ale 10 ha je hodně, hlavně na Vysočinu, kde je to samý svah. 10 ha. je 100 * 1000 m a nebo 200 x 500 m, to je málo? I velké stroje tu mohou působit. Vemte si políčka v Rakousku a jaké byli u nás , to bylo pár aru. Ano musí se něco dělat, ale tady se musí začít. Škoda, že Němci vyvolali na popud západu druho sv. válku, bylo by to asi jinak. Nepřišel by Američan se svojí megalomaníí, omlouvám se neumím to ani napsat. Tady by se mělo dělat vše jinak a pamatuji si NDR vím komunisti, ale oni nedovolili kamionum snad jen do 30 km a pak vše na vagony. Bylo to kvůli úspoře paliva, mělo to i vliv na oteplování. Nevím celí ten hunbuk okolo globál. ot. je jen jak přimačknout obyčejný lidi a donutit je kupovat další nesmysli na který nemají. Jo a voltaiky, jsou udělané z ropy, bioplynky, jen kukuřice, splavování, a obrocské spousty nafty, ta by měla jít na výživu národa, rozhlížejte se, přez nás přejede min 3 kamionů denně do bioplynky s tím co by mělo být pro dobytek.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

25.1.2022 07:01
Švýcarsko je takový úkaz co se týká péče o krajinu je smutná a je druhově amorfní a jak se zdá, pokračují i na horách ať žije kšeft, hlavně když se jede dál. Zasněžováním natahují ledovce do doby než ledovce nebudou. Podle nějaké studie, co jsem kdysi četl, tak ledovce v minulosti se nacházeli jen ve vyšších partiích nad 3500 m.n.m a spíš trochu výš. To znamená, že podmínky Země se přeměňuje cykličně ne lineárně jak se nám snaží vědci vysvětlovat. Je potřeba vidět dlouhodobě do minulosti, když chceme odhalit smysl změn klimatu a podmínek pro život...které nejsou a nikdy nebyli stejné všude
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

27.1.2022 08:15 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Děkuji napsal jste to opravdu pěkně, jen je škoda, že to zůstane jen zde.
Odpovědět
TP

Tomáš Pilař

25.1.2022 09:44
Nemyslím si, že hordy lyžařů hoblujících svah jsou pro hory něco krásného. Je to stejná spoušť jako hordy kdekoliv jinde (když se nakupí lidé, tak vzniká problém). Ale z bilančního hlediska výrok "lyžařská střediska kradou vodu" nedává smysl. Voda v umělém sněhu je jenom vypůjčená (udělá se z ní sníh/led)a do oběhu se vrátí jen co roztaje. Roztaje později a to je fajn, protože o trochu zmenší povodňovou vlnu z jarního tání (nevytrhne to, ale těžko může zhoršit stav). Chemie do sněhu se přidává, pokud je potřeba stabilizovat stávající sníh, který rychle taje, pokud jsou zásoby umělého sněhu, tak tam tu chemii nikdo necpe (je drahá). Voda na horách je chudá vždycky, tvrdit že se pomocí ní dostávají na sjezdovky živiny a proto se mění vegetace není moc logické, mnohem logičtější by bylo poukazovat na to, že růst vegetace souvisí s tím, že se na sjezdovkách neseká seno/ nepase, takže živiny nejsou odnášeny do údolí (na jatka)a pak leckde začíná růst tráva po pás.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.1.2022 11:02
Je mi divné, že bereme vodu krajině v zimě, kdy by stejně potokem odtekla bez užitku do moře. Ta voda se vrací do krajiny stejně, ale později, umělý sníh vydrží déle. Tak nám obohatí jarní vodoteče (až po jarním tání), což vidím jako plus.
Ideální by bylo, kdyby tál až v srpnu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2022 12:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane nedouku ta voda v potoce je v zimě pro rybí plůdek, jikry
a vodní živočichy. Když jim vodu uberete a nebo zcela vezmete, tak
zemřou na suchu a nebo voda s nízkým průtokem zamrzne až do dna.
Pstruzi se na podzim vytírají v právě takových potocích, tam žije
až do příštího podzimu i jejich plůdek a pokud nemá vodu, tak
nežije a nemůže pokračovat přirozené rozmnožování těchto pokladů
naší přírody. Taktéž mník, střevle a ve vyschlém potoce nepřežijí
ani raci. Zábava, která hubí vymírající faunu je zločin, který
tu veřejně obhajujete. A umělý sníh s většími krystaly udusaný
rolbami a lyžaři nedává šanci chráněným bylinám vyrašit a kvést
tehdy, kdy je jejich čas a jejich opylovači připraveni opylovat.
Výsledkem jsou nenáročné traviny bez valné hodnoty pro krajinu
a přírodu. Sledujte, kdy taje sníh v okolí sjezdovky a kdy na ní
a kolik potřebují rostliny dnů k vegetaci a kolik jich pak zbývá.
Přemýšlejte prosím, protože stáří bývávalo o rozvaze, moudrosti
a nikoliv o zbrkle vyslovených hloupostech.
Odpovědět
TP

Tomáš Pilař

25.1.2022 12:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Dobrý den, prosím zvažte jestli je potřeba v rámci diskuse nálepkovat lidi na které reagujete ("nedouk" opravdu není lichotka). Prosím podruhé, až budete mít trochu času , tak se rozhlídněte v okolí libovolného lyžařského areálu a zjistíte, že voda na zasněžování se bere z retenčních nádrží, nikoliv z potoka. Ještě jednou prosím vypravte se na jaře na hory a zjistíte, že sníh odtává po mapách (různé plochy různě rychle) a každý rok úplně jinak (rozptyl v řádu týdnů na jednu i druhou stranu je úplně normální) a kytky (včetně jejich opylovačů) to dávají úplně v pohodě. Děkuju
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.1.2022 13:09 Reaguje na Tomáš Pilař
tak. sníh odtává různě. dle expozice svahu, zastínění stromy, dle toho, zda louka byla minulé léto posekaná, dle toho, jak moc je svah podmáčený.
a obecně, je-li sníh zhutněný, odtává mnohem pomaleji než nezhutněný. tedy standardně na jaře všude už lezou podběly, a na strojně upravovaných běžkařských trasách a sjezdovkách na přírodním sněhu (a nejen tam, i na ušlapaných pěšinách) ještě leží sníh.

lyžařské areály zpravidla postupně a pomalu sbírají vodu do retenček, ponechávajíce ve zdrojových vodotečích dostatečný průtok (a je to sakra kontrolováno), a pak je na jaře tání pozvolnější a roztažené do delšího času.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2022 18:37 Reaguje na Tomáš Pilař
Víte někoho se nedá nazvat jinak, když řekne, že je
dobře, když v potoce neteče v zimě voda .Obhajoba
zasněžování z retenčních nádrží o obsahu pár desítek
kubíků je o tom, že v noci se průtok do vodoteče
zastaví a ráno pustí, aby se nádrž doplnila. Jak
jinak lze při odběru vody doplnit nádrž a mít stabilní průtok? To se tam voda namnoží? Zasněžuje se při absenci přírodního sněhu a tudíž i průtoku
v potocích, protože neprší a ani netaje(zasněžuje
se v mrazech). Nebýt ty nádrže průběžně doplňovány na úkor potoků pod nimi, tak je místy vycucnou
za pár hodin. Nefandím tak tomuto nešvaru, který koncentruje nejen vodu, ale i lidi s jejich tělesnými potřebami produkujícími kvanta
odpadních vod, které ač vyčištěné podle normy ten
zbytek vody v potocích kontaminuje na stav mrtvé
vody už v horách, kde by člověk čekal vodu k pití
rovnou z potoka. Zamyslete se nad tím vším, pokud
ale nejste vlastník takového areálu, který to bude
samozřejmě hájit před kýmkoliv a nebo ekolog, který
omlouvá svůj koníček lyžovat hájením zasněžování.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2022 19:00 Reaguje na Břetislav Machaček
A co povíte na jeho názor tání sněhu na sjezdovce
v srpnu. To je moudré? To přece nemůže vyplodit
někdo vzdělaný v přírodních vědách. Ta tráva tam
bude růst kdy, když už často v září zase mrzne?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

26.1.2022 10:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Aby snih na sjezdovkach roztal az v srpnu, to by bylo potreba nejmin tak sest - osm metru slehleho snehu, tipuju... Mimochodem - mym zivotnim zazitkem byla kdysi navsteva Chinook Pass pod horou Mount Rainier zacatkem zari. Pouhych cca 1500 m n m a bylo tam jeste - zacatkem zari - mnozstvi neroztaleho snehu leziciho poruznu hned vedle mist, kde jiz zraly maliny. Tam to tedy bylo "prirozene" - to obcas behem zimy napadane zcela enormni mnozstvi snehu
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

26.1.2022 10:32 Reaguje na Miloš Zahradník
Tech 6-8 metru je prebezny nastrel :) Snehove pole "Mapa republiky" nad Peci miva tlousku pres 10 metru a srpna se dockalo v tomto tisicileti tusim jen jednou. Dle mych pozorovani na temer uplne zlikvidovani rekneme metr a pul mocne vrstvy tezkeho firnu na krkonosskych hrebenech staci jeden velmi teply duben (+ par dni kvetna k tomu) jako tomu bylo naposled napr. roku 2009
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.1.2022 13:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Plácalismus jak dycky, voda se bere z nádrží, které se plní z miniaturních vodotečí, kde nežije vůbec nic, natož raci nebo plůdek. A když vidíte pestrost luk na sjezdovkách, tak určitě netrpí tím, co si vymýšlíte.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2022 18:55 Reaguje na Pavel Hanzl
V každé vodoteči žije minimálně potrava pro ten plůdek a asi jste už dlouho nebyl u takových potůčků, kde by jste viděl, že pokud ho nikdo nevycucal, tak je plný života. Pstruh potoční má jméno od toho, že se vytírá v takových potocích
a plůdek se před predátory schovává do těch malých
vodotečí, kde ho nesežere větší ryba. Potoky jsou tabu i pro rybáře a nazývají se chovné, ale při
vysušení jsou nakonec pastí pro plůdek, který tam
zahyne. Pročpak se asi nesmí uměle zasněžovat
sjezdovka na Pradědu a má pevné datum ukončení
provozu, ač bývá ještě plná sněhu? No protože
na cenné louky nepatří technický sníh a musí
se mu umožnit i roztát a uvolnit místo trávě.
Koukněte se na porost intenzivně využívaných
sjezdovek často místy vydřených na hlínu a po
sezóně osévaných, aby je nespláchly deště.
Před mrazem chrání louky sníh kyprý a nikoliv udusaná a zledovatělá nahrážka přírodního sněhu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.1.2022 13:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak dnes, už snad musí mít každý lyžařský areál, zásobník vody na zasněžování.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2022 19:04 Reaguje na smějící se bestie
Mají. Večer prázdný a ráno zase plný a to zasněžují celou
noc, jen v potoce pod nádrží je už mrtvo.
Odpovědět
VK

Václav Kain

25.1.2022 12:00
Klima se měnilo od nepaměti.Byly doby kdy i severní pol byl zelený.Ale možná,že by stálo se zamyslet jak ovlivňují tisíce ohromných vrtulí větrné proudění.Jestli bylo dost deště a dost sněhu před cca40-50roky,tak proč to není dnes?Jenže pokud by se zjistilo,že klima ovlivňují vrtule,tak to byl děsný průšvih a musely by být odstraněny a tím by to zelené šílenství šlo do kopru.A proto se tím nikdo nazabývá aby se to neprovalilo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.1.2022 12:05 Reaguje na Václav Kain
Klima se NIKDY od nepaměti neměnilo tak rychle. Výzkum vlivu vrtulí se provádí dlouhodobě, na klima to vliv nemá žádný, jenom negativní na pobřežní ptáky, pozitivní na podmořský život.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

27.1.2022 15:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy tomu věříte? Eko fotovolktaiky, jsou z ropy A co nafta pro bioplynky. Nyní k počasí. Tak zaprv= měření teplot neberu, proiože když se před dvaceti lety měřilo bylo hadně zeleně a málo betonu. Za další, již v Bibli se psalo sedum let chudých a sedum bohatých, jsou to obyčejné periody, které v přírodě jsou. Poslední největší sucho, větší než v r. 2016, bylo v r. 1947, ano v tomto roce, u nás voda nebyla, v roce 2016 ale byla i přez to, že jsou všude meliorace. Byl jsem u Pardubic a zde mi ukazovali jak je málo vody a že v jednom místě zmizela, dělají zde dálnici a tady měl být nájezd, povidám tomu jednomu pánovi , co to tu je za díry, sondy. Takže vodu odvedli do spodních zásob vody . Je to stejné jako vrty, ty stahujou prameny do země. Jenže o tom se nemluví, to by nebyli kšefty. Vždyť největší kšeft je ekologie. Podívejte se ůmyslná likvidace lesů, odvádění vody a pak jen samé nařízení, jen se na vás stát a sním podnikatelé, kterým se vše směruje. Lidi jsou jen okrajový zájem ať platí a makaji, že.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

27.1.2022 16:01 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Ještě jsem chtěl dodat, jiná studie hovoří, že by měla okolo roku 2040 přijít malá doba ledová. Podobná tu byla během 30leté války....
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.1.2022 12:39 Reaguje na Václav Kain
Kdybyste si nevymýšlel. Tímto tématem se zabývá celá řada prací.

https://csve.cz/novinky/510
Odpovědět
VK

Václav Kain

25.1.2022 22:46 Reaguje na Petr Eliáš
Tak Eliáši, už jste tady dva brčálníci spolu s Hanzlem.
Mimochodem které to jsou práce?Protože je mě jasné,že pokud jsou nějaké studie,tak je museli napsat skuteční odborníci co na přání a za těžkou škváru napíší cokoliv si budete přát.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

26.1.2022 07:16 Reaguje na Václav Kain
Kaine, zkus se podívat na ten odkaz. Je tam těch studií dost. To že ho nejsi schopen ani otevřít už není můj problém. :D A ano, jako u spousty místních odborníků, co neodpovídá mému názoru musí být podplacené. :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.1.2022 09:07 Reaguje na Petr Eliáš
Já tomu říkám "mužický gen", který člověku dává jasný axiom, neboli dogma, které zní: Demokracie je podvod na lidi, demokratičtí politici jsou jen gauneři a tuneláři, vše co v demokracii funguje je zkorumpované a solidní média lžou.

Tenhle názor vytváří filtr a tímhle postižený jedinec propouští do hlavy pouze informace (i když jsou evidentně vylhané) které to podporují a ostaní vyhazuje.

Tím se vytváří realita naopak, kdy svět stojí hlavou dolů.
Rusko má stotisícovou armádu u ukrajinských hranic a chce ji napadnout, protože Ukrajina je agresor a ono se musí bránit.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

27.1.2022 16:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Máte bohužel pravdu, média a pomalu každá reklama nám podsouvá tyto falešné zprávy. Podsouvají se tak dlouho až tomu prostě lidé věří, viz. Rusko. Dnes jsem slyšel, že Rusko hledá odbyt na plyn do Číny a to bude průšvih. Jo opravdu se armáda pohybuje kolem Ukrajiny, ale co je sto tisíc po celé té hranci, to je nějak málo na zahájení války. Amerika sem posílá tanky, Španělé se sem cpou a chtějí je vyzbrojit naši na Ukrajinu věnovali náboje. Včera jsem viděl jak mladíci trénují se speciální brokovnicí, jenže ty nepůjdou proti vojákům , ale civilistům, kteří vhtěli odejít od Ukrajiny, udělají se ve jménu obrany čistky.... Tak je to s ekologií, stále nám vtloukají do hlav katastrofu, americké filmy nám to předvedou v realitě, nejvíc kdo to vnímá jsou naše děti a ty nechtějí starosti, ty si to nepřipustí ale věří tomu. Jo jdu se opalovat, to snAD NE ZAS MRZNE A CHUMELÍ V LEDNU PŘI GLOBÁLNÍM OTEPLENÍ, to je divné.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

25.1.2022 19:06 Reaguje na Václav Kain
Jen mi vysvětlete, jak mohl být Severní pól zelený, když je ta moře a ne pevnina.
Odpovědět
VK

Václav Kain

25.1.2022 22:47 Reaguje na Pavel Jeřábek
Jeřábku je to skutečně těžké.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.1.2022 09:00 Reaguje na Pavel Jeřábek
V hodně dávných dobách, kdy existovala ještě Gondwana, mohla být na sev. pólu pevnina, čort znajet. V Antarktidě jsou taky vagóny kostí dávných tvorů pod ledem.
Odpovědět
AM

Anežka M

25.1.2022 13:32
"Lyžování se sice zrodilo z nezbytnosti transportu silně zasněženým terénem, ale princip umělé sněhotvorby vychází jen z nutnosti udržení sezónní lidské zábavy."

No to jste pane redaktore zase objevil Ameriku. Co bychom si bez vás počali.

Lidí je na Zemi 8 nebo kolik miliard. Nějak se zabavit musí. Furt je to ekologičtější, než kdyby se místo toho zabavovali vyráběním dalších a dalších lidí, nu ni ? ;)

Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

25.1.2022 14:19 Reaguje na Anežka M
Děkuji, rádo se stalo. S trochou antikoncepce mi zatím druhá varianta přijde zábavná po celou zimu. Ale třeba k stáru změním názor.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

27.1.2022 16:11 Reaguje na Anežka M
OK.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.1.2022 15:37
https://www.bejvavalo.cz/clanek/rok-1923-proc-je-malo-snehu-a-zimy-uz-nejsou-jako-driv-karel-capek-to-vedel/
https://www.lidovky.cz/nazory/karel-capek-zima-jez-neni-v-poradku.A120113_115920_ln_nazory_glu
https://www.youtube.com/watch?v=MM0h9DmbD4o
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.1.2022 15:58
http://www.ckyne.eu/index.php/ckyne/102-zpravy/11775-klimatologicka-zima-2016-17-v-ruznych-polohach-sumavy-z-hlediska-prumernych-teplot-2

pozrite sa na graf 2. za tridať rokov nie je vidieť zásadné zmeny v zimných teplotách na Šumave.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.1.2022 16:09 Reaguje na Vladimir Mertan
Na obou grafech jde teplota po roce 14 nahoru.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.1.2022 18:37
Asi půjdu proti proudu, ale těch zasněžovaček, lanovek ,osvěžoven , půjčoven koloběžek,e-kol , čtyřkolek včetně zpevněných komunikaci aby někomu nescházelo pivo je nad rozumnou míru.

Jednoznačná devastace krajiny bez ohledu jestli je to CHKO, NP nebo malá přírodní rezervace. Není to problém jenom ČR, overturismus je jako jed po celém světě.
V malých dávkách prospívá, ve velkých zabíjí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2022 19:26 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nejdete proti proudu, kdo to myslí s ekologií skutečně vážně, tak
to budováni nových a nových atrakcí i s umělým zasněžováním, musí
odsoudit. Obhajují to náruživí "ekologové" jezdící do hor lyžovat
na sjezdovky, třikrát denně se sprchovat v horských hotelech,
které pak zasviní "vyčištěnou" odpadní vodou horské potoky a
parkující svá autíčka na parkovištích vyrvaných přírodě. Jsou
to titíž ekologisté, co kritizují zemědělce, lesáky a vesničany
za to, že tu ještě nějaká příroda zbyla. Až to uchopí do svých
rukou další developeři, tak postaví další atrakce, další hotely,
sjezdovky a apartmány využívané majiteli pár dnů v roce. Je mi
z toho všeho šoufl, když vidí to znásilňování přírody za účelem zábavy a zisku pochybných vykuků a bohužel vše se souhlasem těch
správ CHKO, NP , AOPK atd. které trempům zakážou po 7O. letech
tábořit ve starém lomu, kde s námi těch 70. let přežili i ti
chránění brouci, motýli, ještěrky a zmije. Z nás nic nekápne
a tak tam už nesmíme a na ty tvory upozorňuje tabulka o tom,
že je to chráněno díky financím z EU. Jakými? Za tu tabulku
a lavičku s odpadkovým košem? Nic jiného tam nedělají a lom
naopak zarůstá travou a křovím.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

25.1.2022 21:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Me prijde, ze jste na to umele zasnezovani prilis prisny :) Predesilam, ze ja jsem povesil sjezdovky na hrebik pred vice, nez 25 lety - pouze jiz bezkuji - ale z mladi si pamatuji, ze to je pekna zabava :) Skoro mi min vadi ten pestrobarevny cirkus lyzaru v narodnim parku Krkonose nez nemene pestrobarevny letni cirkus cyklistu "sportovcu" v elestacich hltajicich kilometry na asfaltovych cestach prvni
ci druhe ci treti zony Sunapu. K tomu zasnezovani a jeho vlivu na vodni toky- vezmu za priklad treba areal Lyse hory v Krkonosich. Jak presne vypada rybi osazenstvo potoka u Dvoracek nevim, ale pamatuji si velmi dobre jak majitele "malych" vodnich elektraren na Jizere si stezovali, ze jim umely snih "bere vodu" a ochranari je v tom tusim i podporovali. Vadilo dokonce i planovane cerpani vody z Jizery - ma prutok rekneme kolem 5 kubiku/sec (to by chtelo hodne vykonna dela, aby tohle v podstatne mire vcucly)
zatimco to, ze tihle majitele ekologickych elektraren "lomcuji" neustale urovni vody v Jizere na nekolikakilometrovych usecich - to nikomu z ekologu
nejak nevadilo a nevadi. (Pozn. Mame tam na rece webkameru a tak to uz pres 15 let pozorne sleduji) V minulych mizernych zimach se stavalo, ze sjezdovky nahore na Lyse a na Miseckach svitily do jara belobou dele, nez zaveje nahore na Zlatem navrsi - drive zcela nepredstavitelna vec, je to vsak tak spatne? Vzdyt vsude slysime narky jak globalni oteplovani nici unikatni arkto alpinska spolecenstva, na nichz snih odtava prilis brzo nebot je ho prilis malo. Umely snih by tuhle zkazu dokazal prece zpomalit :) Shrnuji muj nazor: Provozovatele "malych" vodnich elektraren zpusobuji osazenstvu vodnich toku na horach nepomerne vetsi skody, nez provozovatele lyzarskych arealu - kteri jsou pritom ochranari hlidani daleko prisneji, nez "zeleni" vodni baroni provozujici dotovane vodni "male" ekejtrarny
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.1.2022 09:31 Reaguje na Miloš Zahradník
Pokud čtete mé příspěvky, tak víte, že kritizuji
i provoz MVE, které regulují průtok ve dne a v noci
jinak, protože v noci je už nikdo nekontroluje.
Je tu pláč o suchu a malých průtocích v tocích,
ale i čerpání z větších toků má na vodní živočichy
vliv náhlou změnou průtoku. Při postupném poklesu
hladiny se ryby stahují na hlubší místa, ale při
náhlém zapnutí čerpadel to nestihnou. Vy si ani
toho nevšimnete, protože ryby "uklidí" predátoři,
ale pro ty ryby, raky a mlže to je konečná. Čím
menší tok, tím tragičtější výsledek a ve výsledku
tu je to, že vše pomalu vymírá. Zkuste udělat
důkladné rozbory vody pod sjezdovkami a hotely
a zjistíte, že to už není pramenitá voda, ale
na pohled průzračný hnus, který k životu není.
Kam se ztrácejí mikroplasty ze skluznic lyží,
kam maziva lanovek, kampak maziva a zplodiny
z rolb a jiných dopravních prostředků? On je
někdo někde zachycuje a likviduje? Nikoliv, o vše
se musí postarat příroda a hlavně potoky a řeky.
Ano jsem přísný na zbytnou zábavu a to ve všem,
co evidentně škodí jiným, protože je to ZBYTNÉ !
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

26.1.2022 10:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak ono temer vsechno je ZBYTNE. Kdyz jedu kolem polovyschle reky, kde voda jde dlouhym zatrubnenym nahonem pryc a na kamenech v recisti stoji kazdych par set metru volavka cihajici na zbytky rybiho osazenstva te reky, prijde mi mozna drobne kolisani vodni hladiny malych toku kvuli zasnezovani jako drobnost. Mimochodem - nehlede na kolaps znecistujiciho prumyslu (textilky apod. v mnou zminenem Pojizeri) a pomerne velkoryse investice do cisticek je ryb treba v te Jizere podstatne mene, nez bylo za spinaveho bolsevika. Temer vymizeli lipani a pstruzi (nejen ti zdejsi puvodni ale uz i rybari nasazovani "duhaci") a jejich misto zaujal tloust a dalsi plevelne ryby. Na vine jsou tedy asi i "prirozene" priciny jako casta velka sucha posledniho desetileti a tim padem i vyrazny pokles prumernych prutoku rek, za coz zasnezovani opravdu nemuze. Co se rozboru vody tyce. Vezmeme si nejaky konkretni krkonossky tok treba tu Jizeru nebo Labe ci Upu. Opravdu existuji nejake rozbory ukazujici, jak je ta voda v nich kontamninovana provozem sjezdovek? Hotely mivaji cisticky prinejmensim opticky ta voda v horskych rekach vypada lepe, nez kdysi Mimochodem Jizera az do Korenova byvala mrtva voda ne kvuli nejakemu znecisteni lidskou cinnosti, nybrz kvuli kysele vode z raselinist. Nepamatuji se, ze bych kdy uvidel rybu v takove Mumlave a podobne to bude pro jine krkonosske toky. Krome
tam nasazovanych sivenu americkych, v posledni dobe
pry uz opet i pstruzi. Strevlata, vranky, mrenky - tech byvalo v rece spousty ale zda tyhle ryby ve vetsim mnozstvi osidluji i ruzne potoky, nevim. Raci v me pameti nebyli v Krkonosich nikdy temer zadni a to, co driv proudilo do tech rek z tovaren mi prislo na pohled horsi. Rolb na sjezdovkach je mnohem mene nez traktoru a jine zemedelske a lesni techniky. Jak skodi treba posypova sul neumim posoudit
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.1.2022 18:53 Reaguje na Miloš Zahradník
Vyjmenoval jsem i to, na co jsem zapomněl
a navíc sůl a jiné posypy silnic, splachy
z ostřikovačů aut, otěry pneumatik a výluhy
z asfaltu. Toto vše stále narůstá a ten
nárůst je příčinou. Ono sto aut nelze asi
srovnávat s tisícem a jeden hotel s deseti
co do spotřeby vody a produkce na pohled
čisté vody z čističky. Nezávadnost takové
"vyčištěné" vody lze lehce zjistit, když
do takového vzorku dáte třeba blešivce,
nebo jiný vodní hmyz. Pokud přežije, budiž,
ale pokud ne, tak co budou ryby asi žrát?
Ona ta "špína" a špína je rozdíl a taky
její koncentrace. Co lze v malém tolerovat,
to může při navýšení být jedem. Vypouštět
"v normě" totéž při normálním stavu a při
sníženém průtoku je rozdíl v koncentraci
a tak i škodlivosti. Při nižším průtoku
ale neklesá přítok z čistíren a stoupá tak
koncentrace jedů při normálu neškodných.
O tom je dnes většina otrav a to i těch
nepozorovaných, protože při malé obsádce
ryb v toku uniknou pozornosti veřejnosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.1.2022 09:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, když vidím horská střediska se sjezdovkami, je mi jasné, že to žádná závratná ekologie není. Ale lidé chtějí žít.

Když se podívám na totálně vybargovanou krajinu po těžbě hnědého uhlí, dýmající elektrárny, příšerná ropná pole a zamořené moře po havárii tankerů, závěje plastového odpadu atd., tak mám fakt pocit, že zase pláčete na nesprávném hrobě.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

25.1.2022 19:48
Pěkný přehledový a pravdivý článek, díky.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

25.1.2022 21:29
K te Cine. Hur bude, az bude zimni olympiada nekde v Emiratech pod strechou na umelem snehu... Mimochodem, hokej se uz hoodne dlouho nehraje na rybnicich pokud jde o mistrovske zapasy nejen prvni ligy. Nejsem odbornik na pocasi u Pekingu ale tipuji, ze spis nez "tropy" tam maji v zime kolem -30. Kousek dal na sever v Mandusku je pak -40 uz docela bezna teplota. Ja ale fakt ze specifikou tamniho klimatu jsou vcelku zanedbatelne (na rozdil od "blizkeho" Japonska) zimni srazky. No nic, az Cinani dale zbohatnou a my dale zchudneme koupi si Vinani Krkonose (a Alpy) a budopu jezdit sem. Bude to ekologictejsi nez pravidelne zasnezovat hole hory pobliz Pekingu ci nekde v suchem Tibetu
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

25.1.2022 22:16 Reaguje na Miloš Zahradník
A jeste k tem Alpam (cely clanek jsem si precetl az ted :) Okoli velehorskeho Zermattu at si resi Svycari, ceskym terenum by bylo blizsi zkoumani promen treba takoveho Monince nad Prcicemi - kde se obvykle lyzuje v poslednich letech driv a konci s lyzovanim na jare pozdeji, nez na vetsine sjezdovek v Krkonosich :) Tam v tom kraji byva leckdy vody opravdu pomerne malo a bila sjezdovka svitici nad Prcicemi jeste koncem dubna - jako v tom lonskem chladnem, lec covidovem jaru - vypada opravdu neobvykle :)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.1.2022 09:16
Naši uhelní ropáci už vozí uhlí až z Austrálie, neskutečný. To radši 10 sjezdovek.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.1.2022 08:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdopak vyrábí energii pro ty děla, lanovky, hotely a paliva pro
rolby, auta turistů, zásobování, úklid odpadů, čistírny odpadních
vod atd.? Soláry v zimě a větrníky, když nefouká? Uvažujte trochu,
že i ta ocel na stožáry lanovek a veškerou technologii sjezdovek
a hotelů se vyrábí pomocí koksovatelného uhlí. Snad i zeměměřič
se to musel učit minimálně orientačně na ZDŠ, pokud neabsolvoval
pouze nějakou "praktickou" školu. Tím vašim vodíkem se to pouze
zkouší a tavit železo z rudy byť elektřinou z OZE se zatím taky
pouze technologicky neúspěšně a hlavně neekonomicky zkouší. Až to
bude běžnou praxí, tak tu pak pište podobné ekosvazácké zdravice.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist