https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/prava-snehova-vlocka-a-umely-snih-se-od-sebe-zasadne-lisi-a-ma-to-vliv-i-na-tani-snehu-a-odtok-vody-rika-michal-jenicek
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pravá sněhová vločka a umělý sníh se od sebe zásadně liší. A to má vliv i na tání sněhu a odtok vody, říká Michal Jeníček

13.12.2018 01:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zimy u nás budou do budoucna méně zasněžené.
Zimy u nás budou do budoucna méně zasněžené.
Jak vzniká pravá sněhová vločka a jak umělý sníh? Bude u nás dostatek sněhu na lyžování? Jaké dopady bude mít to, že v zimě míváme méně sněhu? Na to jsme se ptali Michala Jeníčka, který se na Katedře fyzické geografie a geoekologie věnuje zkoumání procesů ve sněhové pokrývce a modelování dopadů změn klimatu a změn krajiny na vodní cyklus.
 

Všiml jsem si správně, že trend naších zim v posledních letech je takový, že sněhové pokrývky ubývá? Že jsou sušší zimy, když to tak řeknu?

Zimy nemusí být nutně sušší. Ale je pravda, že v našem regionu sněhové pokrývky ubývá, což prokazují údaje z klimatologických stanic, které jsou v případě sněhu dostupné zhruba od 60. let minulého století.

Z dlouhodobého hlediska je to způsobeno změnami klimatu, nicméně v případě posledních několika let sehrál roli také fakt, že zimy byly relativně sušší a teplejší. Třeba zima 2014 byla na sníh velmi chudá především proto, že bylo velmi málo srážek.

Někdy může v zimě být srážek dostatek, ale vyšší teploty způsobí, že místo sněhu padá déšť. To je příklad zimy 2007. Srážek tehdy bylo tolik, kolik je pro dané období typické, jen kvůli vysokým teplotám vzduchu padaly ve formě deště. Sněhu tedy bylo extrémně málo, a to především v nadmořských výškách pod 1000 m nad mořem.

A jaké jsou dopady, když místo sněžení prší?

Může se to například projevit ve změně stavu zásob podzemních vod, které pak mohou obzvláště v létě chybět a prohlubovat období sucha. Také se to může projevit na biotě, která je sněhem chráněná před největšími mrazy.

RNDr. Michal Jeníček, Ph.D pracuje na Katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Věnuje se zkoumání procesů ve sněhové pokrývce
a modelování dopadů změn klimatu a změn krajiny na vodní cyklus v horských územích s významným podílem sněhového režimu odtoku.
RNDr. Michal Jeníček, Ph.D pracuje na Katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Věnuje se zkoumání procesů ve sněhové pokrývce a modelování dopadů změn klimatu a změn krajiny na vodní cyklus v horských územích s významným podílem sněhového režimu odtoku.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Občas se hovoří o tom, že dešťová voda je znečištěná, v minulosti u nás pršely dokonce kyselé deště. Týká se to i sněhu?

Sněhové vločky jsou vlastně krystalky ledu, které vznikly z malých kapiček vody za pomocí tzv. kondenzačních jader. Těmi jsou především krystalky mořské soli, zrnka prachu, pylů a podobně. Ale jsou to i různé nečistoty či aerosoly, které pocházejí z průmyslových emisí. Ty mají nižší pH, a tedy i srážky z nich mohou být kyselé.

U sněhu to je podobné. Dnes už ale tento problém není z daleka tak významný jako v minulosti.

Vy se věnujete posuzování rizik spojených se sněhem. Co přesně zkoumáte?

Důležité téma, kterému se věnuji, jsou dopady změn klimatu na sníh a odtok. S kolegy nás zajímá, co můžeme do budoucna očekávat například z hlediska množství sněhu. A následně jaké důsledky s sebou tato změna zásob sněhu nese, například změnu odtoku vody z území během roku či změnu četnosti a extremity povodní a suchých období.

S tím souvisí i to, že se snažíme popsat, co všechno ovlivňuje ukládání a tání sněhové pokrývky v různých lokalitách. Například jakou roli hraje vegetace. V zimě se v korunách jehličnatých stromů zadržuje docela významné množství sněhu. A část tohoto sněhu z korun stromů sublimuje zpátky do atmosféry, a tedy se už dále neúčastní tání a odtoku vody z území.

Co tedy můžeme čekat do budoucna se sněhovou pokrývkou?

Jak je patrné z dlouhodobých měření, atmosféra se postupně otepluje. A teplota vzduchu má zásadní vliv na to, jestli srážky, které z atmosféry vypadávají, mají podobu deště, nebo sněhu. V regionu střední Evropy můžeme očekávat, že srážky budou stále častěji vypadávat ve formě deště a sněhu se bude akumulovat méně.

To nutně neznamená, že celkové srážky budou menší. V našem regionu se předpokládá, že celkový úhrn srážek se významně měnit nemusí. Jen budou mít jinou podobu, bude méně sněžit a více pršet.

Do budoucna se česká lyžařská střediska bez sněžných děl neobejdou.
Do budoucna se česká lyžařská střediska bez sněžných děl neobejdou.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Čili to je špatná zpráva pro česká lyžařská střediska….

Nejenom ta česká. I v Alpách se změny sněhu projeví silně. Předpokládá se, že do konce století bude v nižších polohách sněhová pokrývka spíše ojedinělá. Ohrožena jsou všechna lyžařská střediska pod zhruba 2000 metrů nad mořem. Ta buď zaniknou, nebo budou muset zásadním způsobem změnit rozsah umělého zasněžování. Ale i vysoko položená střediska se umělému zasněžování nevyhnou.

Zároveň, kromě menšího množství sněhu, můžeme také očekávat postupné zkracování zimní sezóny. Říká se, že z ekonomického hlediska je pro lyžařské areály nutné, aby lyžařská sezóna trvala alespoň sto dní. Do budoucna se dá spolehnout na to, že takto dlouhé sezóny ve většině současných středisek nebudou.

Dneska se u nás zasněžuje už asi na všech sjezdovkách. Jaké dopady má technický sníh?

Technický sníh má jiné vlastnosti než normální sníh. Kvůli tomu, že vzniká jiným způsobem než klasická sněhová vločka. Ta vzniká krystalizací přechlazené vodní kapky, a pak se postupně zvětšuje, jak se jednotlivé krystalky spojují do vločky. Důležitým faktorem u vzniku vločky je čas. Zatímco umělý sníh vzniká v řádu sekund, u klasické sněhové vločky jde o hodiny.

Rozdíl je i v tom, že sněhová vločka vzniká od svého středu, které tvoří kondenzační jádro, směrem k okrajům a postupně roste. Umělý sníh vzniká jinak. Jsou to v podstatě velmi malé kapičky vody, které zjednodušeně řečeno mrznou od okraje směrem ke svému středu. Takže úplně obráceně. Vzniklý krystal je zaoblený, a výsledná sněhová pokrývka je sypká a připomíná písek.

Důsledkem je, že takový sníh má větší hustotu a větší tepelnou vodivost. Takže méně izoluje spodní vrstvy, méně brání promrznutí půdy. A to má velký dopad na biotu žijící v půdě pod sněhovou pokrývkou.

Zároveň tento sníh kvůli vyšší hustotě déle taje a tím lokálně mění hydrologický režim toků. Dochází k pomalejšímu a pozdějšímu tání.

Sněhová vločka (na snímku) vzniká hodiny či dny postupnou krystalizací. Tím se liší od technického sněhu.
Sněhová vločka (na snímku) vzniká hodiny či dny postupnou krystalizací. Tím se liší od technického sněhu.

Hraje roli i to, že pro umělý sníh se používá voda, která už v místě je? To není žádná dodatečná vláha z mraků, ale odněkud z místního toku…

Je to tak. Lyžařské areály někdy deklarují jako pozitivum, že akumulací vody z toku či z malých nádrží do sněhové pokrývky přispívají ke zdržení odtoku vody, která odtéká na jaře, kdy je jí více potřeba.

Lokálně to ale může být problém, protože se tím uměle mění distribuce vody v krajině. V zimě obecně bývá v tocích méně vody. Pokud z něj ještě beru vodu na zasněžování, může to působit problémy, například pro živočichy žijící v toku. Nicméně spotřeba vody rozhodně není taková, aby dokázala ovlivnit celorepublikovou spotřebu vody. Lokálně to ale vliv mít může, jak pro biotu, tak třeba pro místní zdroje pitné vody.

Zkoumáte i změny odtoku vody ze sněhu. Je to tak, že s nástupem teplejšího počasí víc hrozí povodně z tajícího sněhu?

Takto bych to asi neformuloval. Obecně lze říci, že klimatické změny povedou ke zvýšení extrémů, ať už půjde o povodně, nebo naopak o sucho.

Co se týče povodní ze sněhu, asi se může stát, že přijde rychlejší nástup jara a rychlé tání, nebo že v zimě přijde teplejší období a s ním deště, které urychlí tání sněhu. Na druhou stranu sněhu očekáváme v budoucnu méně, takže i jeho vliv na odtok a případné povodně se bude snižovat.

Úbytek sněhu může mít ale důležitější efekt na úbytek vody v letním období. Spolu se švýcarskými kolegy například zkoumáme, do jaké míry sníh ovlivňuje průtoky řek právě v létě. Sníh totiž efektivně doplňuje zásoby podzemní vody, která v létě tvoří většinu odtoku v řekách. Snažíme se tedy odpovědět na otázku, do jaké míry může sněhově chudší zima prohloubit suchá období v létě.

Roli zde hraje také fakt již zmíněného dřívějšího tání sněhu. Pokud se budeme bavit o Alpách, tak tam sníh roztává v květnu, ve vyšších místech až v červnu a červenci. A odtoky z tohoto tajícího sněhu ovlivňují průtoky i přes léto. Když ale tání nastoupí dřív, tak se posune i doba, po kterou sníh ovlivňuje průtoky řek v létě.

Tato změna samozřejmě bude mít své důsledky. V létě je potřeba hodně vody pro zavlažování, pro zásobování pitnou vodou lidem či pro průmysl. Zároveň je vegetační sezóna, takže i rostliny spotřebují velkou část dostupné vody. Čili voda nám pak může v létě chybět.

Sníh. Taková voda schovaná na léto
Sníh. Taková voda schovaná na léto

Dá se s tím něco dělat?

Ovlivnit samotnou příčinu změn, tedy oteplování, jde jen s velkým úsilím. Vyžaduje to především zásadní redukci emisí skleníkových plynů. A ta zase vyžaduje globální dohodu všech států, především těch, které mají emise nejvyšší. A jak z médií víme, takovéto dohody se rodí jen velmi těžko a zároveň nejsou všemi dodržovány.

Důležitou roli tedy hraje adaptace na změny, které již probíhají a které nás čekají. Jako příklad spojený se sněhovou pokrývkou mohu uvést její důležitost v doplňování přehrad. Vodohospodáři vědí, kolik sněhu se v jednotlivých povodích nachází a snaží se tuto vodu v přehradách zachytit, aby se dala využít v období, kdy ji je nedostatek. Je to věc, která je zároveň v rámci sezóny docela dobře predikovatelná, protože víme, kolik nasněžilo a kolik vody tedy může na jaře odtéci. Ale adaptačních opatření je celá řada, včetně mnoha přírodě blízkých opatření zvyšující retenci vody v krajině a je asi nad rámec našeho rozhovoru se jim dopodrobna věnovat.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

26.12.2018 08:36
Autor zapomíná na jeden detail: V průběhu opakovaného natávání a mrznutí (při kolísání teplot kolem nuly) se přírodní sníh mění na firn, jehož vlastnosti jsou bližší vlastnostem umělého sněhu než čerstvě napadaného. Takový sníh je vidět i na poslední z fotografií, které článek doprovázejí.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist