Michal Skalka: Umilovat přírodu v Krkonoších
„Houstone, máme problém!“
Krkonošský národní park je šestý nejnavštěvovanější národní park na světě (přepočteme-li lidi na plochu). Před českým Krkonošským národním parkem (KRNAP) je jeho polský protějšek – Karkonoský Park Narodowý. Ročně do Krkonoš (cca KRNAP + jeho ochranné pásmo) přijede téměř 14 milionů lidí(1). Dostavba dálnic v Polsku a dálnice D11 z Jaroměře na hranice s Polskem slibuje nárůst hlavně jednodenních návštěvníků ještě větší. Z Prahy dojedete do Pece pod Sněžkou v pohodě za dvě hodinky. „Houstone, máme problém!“ (Pro šťouraly – lidi v Krkonoších má správa KRNAP spočítané velmi dobře přes SIM karty v jejich mobilech(2). Samozřejmě neví, kdo jaký mobil má v kapse).
Správa KRNAP pro ty davy udržuje asi 800 km cest a asi 4 000 ks vybavení terénu – třeba 450 laviček se stoly, a 30 turistických přístřešků – útulen. Pro někoho moc, pro někoho málo. Představte si, že by v Krkonoších bylo jen 10 km cest. Tam by se asi 14 milionů lidí nevešlo. Kdybychom měli cest 1 600 km, zase by toho na samotnou přírodu moc nezbylo. Vybalancovat tedy délku cest a množství turistického vybavení pro vzrůstající množství návštěvníků, je těžké. Cesta s dobrým a aspoň trochu pohodlným povrchem, s lavičkami, informačními panely atd. je do jisté míry lákadlo, které návštěvníci využívají a tím šetří okolní přírodu.
Turistické útulny v Krkonoších začínají přírodě prokazovat medvědí službu. Útulny jsou skvělé. Fungují dokonale. Až moc. Správa KRNAP je postavila proto, aby si znavený turista uvnitř převlékl propocené triko, snědl chleba se salámem a zapil to čajem z termosky nebo se schoval před deštěm. A po odpočinku vyrazil dál. Jednou jsem se do standardního Áčka na Studenově vešel se třiceti gymnaziány, protože venku lilo jak z konve, a my jsme se potřebovali schovat všichni. Je naprosto nemyslitelné, abychom někoho vyhnali na déšť jen proto, že bychom ho tam nechtěli, i když by se tam vešel! Není tedy možné, aby někdo útulnu obsadil a dovnitř nepustil další turisty s tím, že dneska tady bude spát on a vy ostatní jděte na déšť. Nemá na to sebemenší právo! Útulna není jeho soukromý stan. Spíš to je autobusová zastávka. Z ní také nikoho nikdo nemůže vystrčit, když čeká na autobus. Pokud by se vám něco takového stalo, vyhnat se nenechte.
Plánovat nocleh v nich turisté nemusí, v Krkonoších je všude blízko. Průměrná vzdálenost od chalupy k chalupě v je asi 1,5 km. I na hřebeni je dost chalup k přenocování za poměrně slušnou cenu. Přesto kouzlu spaní v útulně neodolá mnoho návštěvníků. Ti méně pokorní namítají: „Vysloveně proti zákonu to není, tak co?“
Tisícihvězdičkový hotel a rozhozené denní rytmy
Současná česká legislativa neřeší, zda si v poledne zdřímnete na lavici na vrcholu Sněžky nebo si hodíte na cestu v deset večer karimatku se spacákem a přenocujete. Spát se v KRNAP může.
Ten asi nejdůležitější zákon, který říká, co se v národních parcích smí a co ne, je zákon č. 114 z roku 1992 o ochraně přírody a krajiny. Vznikal v době, kdy jen málo největších nadšenců mělo doma šitý spacák, baterku s výdrží několik hodin a ručně šitou šusťákovku. Pár nočních turistů v přírodě nevadilo. Po 30 letech máme zákon sice stejný, ale stejné není množství lidí v přírodě. Kde je problém?
Přečtěte si také |
Rušíme je. Vědci přímo v terénu změřili, jak moc lidé svým hlukem plaší divoká zvířataV klidových územích národního parku nesmíte opustit cestu. Tedy nocleh opravdu na cestě, nikoli vedle ní. Na území KRNAP nesmíte rozdělávat oheň mimo vyhrazená místa(3) a cigareta a vařič na plyn už oheň je. Tedy bez ohřáté polévky (pokud nepoužíváte ohřívací sáček, který vyrábí třeba Adventure menu). Usnout a spát se smí. Tábořit – stavět stan a rozdělávat oheň mimo vyhrazená místa, už povolené na území KRNAP není. Podobně to řeší v národních parcích i mimo ně lesní zákon č. 289 z roku 1995, který táboření v lese mimo vyhrazená místa zakazuje. Ok, tak tedy spát na cestě pod širákem s pohledem na tisíce hvězd s čajem z termosky legální je.
Noční pobyt lidí v přírodě přinesl ještě jeden problém. I když nocležník je potichu, nevaří, spí na cestě, příroda o tom dobře ví. Správa KRNAP sledovala jeleny přes GPS vysílačku na obojku vůdčí laně ve stádě. Když byla sezóna a hodně lidí na horách, tak jsou v Krkonoších jeleni spíš noční zvířata, a ve dne spí. Když je lidí na horách málo – je mezisezóna, pasou se jeleni přes den(4). Lidi nocující v přírodě jelenům rozhodí cirkadiální rytmy o několik hodin. Sice víme, co to dělá jelenům, ale nevíme, co to dělá ostatním živočichům, hlavně ptákům. Teď si uvědomme, kolik lidí má velké problémy s posunem o jednu hodinu při změně letního a zimního času!
Prolhané hřbitovy
A pak tu máme problém úplně na hov*o. Zamyslete se, co uděláte těsně před tím, než večer zalezete do spacáku. A co uděláte brzy ráno hned, jak ze spacáku vylezete? Logicky – odskočíte si. Aspoň na „malou“. Do křovíčka, nic jiného tam není. Podíváte-li se kolem útulen nebo do kleče na některých cestách – třeba z Růžové hory na Sněžku, najdete neuvěřitelné množství kapesníčků použitých jako toaleťák. Většinou bez podpapíráku, tedy zanechaných dámami. V lepším případě jsou kapesníčky papírové, v horším z celulózy kombinované s plasty.
Množství odskakujících si turistů je značné. Zásobují prostředí dusíkem, což vítají nitrofilní (dusíkomilné) rostliny jako jsou kopřivy, starček, šťovík a další, které na takových místech začínají jiné druhy vytlačovat. Kromě přecpávání půdy dusíkem jsou kapesníčky v přírodě estetický problém. Nic z nich neteče, myšky se v nich netopí, jeleni nedusí. Jsou jen hnusné. Asi nikdo do Krkonoš nepřijel, aby se díval na kapesníčky kolem cest. Přesto tam jsou. Papírové se rozkládají rychleji, vlhčené pomalu, jsou-li z plastu, tak i mnoho let.
Oblíbené „hřbitovy odpadků“ tedy přehled, jak rychle se v přírodě rozkládají různé materiály, vesměs lžou nebo jsou aspoň hodně nepřesné. Ono totiž hodně záleží na tom, zda kapesníček odhodíte u Vrchlabí, kde je vegetační doba 200 dní v roce, nebo na Sněžce, kde je pouhých 70 dní. Vegetační dobu chápejte jako období, kdy kytky kvetou, plodí, ptáci nejsou v teplých krajích, sešlapaná tráva se narovnává, odpadky se rozkládají. Hodně záleží na tom, zda kapesníček je v přírodě od prosince a má před sebou celou zimu nebo ho kdosi odhodí na jaře. Hřbitovy odpadků uvádějí jakýsi univerzální údaj, ten ale na horách vůbec neplatí! Prostě: „Nevěřte hřbitovům (odpadků)!“.
Některé destinační agentury a instituce doporučují, a někde dokonce i prodávají, malé lopatičky a nabádají turisty, aby svoje výdobytky v přírodě zahrabávali. Je to trochu lepší, než když je nechají ležet jen tak. Ale také to nemusí být to nejlepší řešení. Na některých místech lopatičku používající turista narazí na starší, dosud nerozložené vrstvy, a kapesníčků je tam tolik, že by lopatičkami rozhrabaná půda připomínala minové pole po výbuchu. Navíc v klidovém území, v nejcennějších partiích tundry Krkonoš, nemáme zájem na tom, aby návštěvníci půdu rozhrabávali.
Co tedy s tím?
Tělu s plným měchýřem se poručit nedá. Když musíš, tak musíš. Na kapesníčky použité byť v „nouzi“ lze pohlížet jako na zanechávání odpadků. Většina společnosti už ví, že se odpadky v přírodě nezanechávají, a taky to nedělá. Kromě kapesníčků. Tam to vůbec neřeší. Přesto turista nemusí zanechat ani tyto stopy.
Přiznejme si, problém kapesníčků v přírodě je těžce genderově nevyvážený. Zůstávají hlavně po dámách, které se potřebovaly jen vyčurat. Počet ostatních případů je zanedbatelný a těch pár se dá zahrabat. Dámy na výletě potřebují vyřešit vnitřní tlaky, tak najdou skryté místečko, vyřeší je, použijí kapesníček, protože to tak dělají automaticky i doma, a jsou rády, že se to obešlo bez diváků. Když jsem se o tom s mnoha různými děvčaty bavil, žádná kapesníček za sebou neřešila a vzniklý problém si neuvědomovala. Po nějaká době připouštěla, že si jich ani nevšimla. Tady jsou všechny rady drahé. Já, jako chlap nemůžu holkám radit, co mají v těchto případech dělat. Je to velmi intimní. Děvčata reagovala na problém zanechaných kapesníčků různě. Jedna skupina krčila rameny s tím, že holt kapesníček pro jednou nepoužije; druhá skupina byla svolná s tím, že si ho odnese stejně tak jako jiný podobný materiál, který používá každý měsíc. Kapesníčky řešení vlastně mají. Je jednoduché, elegantní a levné – upozornit na ně a nechat holky, ať si ho sami vyřeší dle svého.
Nabízí se ještě rozmístit po horách nějaké mobilní toalety. Máte ponětí o tom, co taková buňka a její servis stojí? Chtěli byste pustit na hory servisní auta a uhýbat jim na cestách? A jak se čištění a vyprazdňování bude řešit v zimě? Tohle není ta správná cesta. Snad tedy kompostovací toalety, jak je můžete vidět třeba v Bavorském lese v sousedním Německu? No jo, ale kompost kompostuje, tedy rozkládá organický materiál, jen když je vegetační doba. Pokud bude příliš chladno, kompostovat nebude. Vegetační doba platí i tady.
Jak si tedy užít a nechat přírodu přežít?
Přečtěte si také |
Jak se o prázdninách chovat v Krkonošském národním parku?Řešení uvedených problémů je jednoduché. Útulny používat k čemu jsou určené – a přespávání to není. Tím klesne i počet kapesníčků v jejich okolí. I jinde než v okolí útulen kapesníčky prostě nezanechávat. Ponechám na každé(m), zda jej použije a odnese, nebo se na výletě obejde bez něj.
reklama
Další informace |
1 Toto číslo není počet lidí, ale počet návštěvníkodnů. Ono je ale přírodě jedno, za po ní šlapou v pondělí moje pohory a v úterý vaše, nebo oba dva dny to budou jenom moje botky. Příroda je sešlapaná stejně.
2 https://www.krnap.cz/media/zwgf5dmn/analyza_navstevnosti_krkonos_q1-q3_2023_30_11_2023.pdf
https://www.krnap.cz/media/migd2min/analyza_navstevnosti_krkonos_rok_2022_31_3_2023-upraveno.pdf
3 https://www.krnap.cz/sprava/navstevni-rad/ii-vycet-aktivit-a-na-ne-vazanych-limitu-a-omezeni/
4 https://www.krnap.cz/media/othn1cz2/jeleni-v-krkono%C5%A1%C3%ADch-komplet.pdf
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (57)
smějící se bestie
22.8.2024 00:21Radek Čuda
22.8.2024 13:57 Reaguje na smějící se bestieMichal Skalka
23.8.2024 10:44 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
23.8.2024 12:31 Reaguje na Michal SkalkaU těch Poláků bych řekl, že další problém je jednodenní ... min z pohledu ČR ... turistika, viz. davy z Kopy na Sněžku, která má přirozeně tendenci k zahlcení těch nejprofláknutějších míst, jako je právě ta Sněžka.
U delších pobytů je asi větší šance, že se ti turisté více rozprostřou po celém území.
Plus asi budou otázkou ty čísla u Poláků v těch případech, kdy start i cíl mají doma, ale značnou část tůry je na našem území.
Michal Skalka
4.9.2024 10:04 Reaguje na Radek ČudaS Polákama máte pravdu - mají na PL straně Krkonoš kvalitní a levnější ubytování, tak se často na noc vrací zpět do Polska. Pro počítání je dost jedno kde začne/skončí výlet, bo ho bude snímat vysílač na tripu ...
Dalibor Motl
22.8.2024 09:35Miloš Zahradník
25.8.2024 13:07 Reaguje na Michal Skalkau navstevniku Mumlavskeho vodopadu rekneme 2 hodiny - takze
cena za hodinu parkovani v pripade petidenniho pobytu
je 4 krat nizsi nez u jednodenniho parkovani. (Coz mi prijde trochu jako vysmech principu - ktery plne zastavam, ze auta prirodu narodniho parku hyzdi, i kdyby byla sebe "ekologickejsi" a i kdyby nicj jezdili jen sami certifikovani ochranci prirody. Nebo uz jen pohled na auto s napisem "Krnap" vyvola v navstevnicich nutnou pokoru a porozumeni, ze je nutno se chovat k tamni prirode s tou nejvyssi ohleduplnosti?) U navstevy Mumlavskeho vodopadu je to pak 12 krat drazsi :) To neni filipika vuci odstavnym parkovistim, chapu ze jsou nutna. A kdyz uz jsme
u toho Mumlavskeho vodopadu, tak se asi shodneme ze je nadherny - v tom zulovem koryte. Ale zrovna tam by ani stokrat tolik navstevniku "zachovani tamnich neocenitelnych prirodnich hodnot" nebranilo. Osoupat a ponicit ty zulove plotny navstevnici nedokazi, to by si museli vzit majzlik. Muziky postavene v recisti ale i odpadky vyssi voda casem odplavi. Ten les kolem vodopadu je uplne obycejny, kdyby se vykacel a odhalil se zulovy podklad sirsiho okoli vodopadu bylo by vlastne to misto vlastne jeste daleko impozantnejsi :) V Utahu atd. najdete skalni utvary snad i impozantnejsi, nez je koryto Mumlavy ci Bileho Labe ale nikde to neni - takova geomorfologixcka atrakce - az takhle blizko civilizaci.
Jeste k tem Polakum. Uz se snad trochu odnaucili kanadami rozslapavat lyzarske bezecke stopy jak se znalosta popularita lyzovani - s 80 tiletym zpozdenim proti Cesku a Nemecku rozsiruje i v teto zemi. Jak se ale ti Polaci chovaji, to je nekdy opravdu sokujici Vzpominam na moje prekvapeni pred par lety v dubnu, jel jsem kolem Violiku a ze zvedavosti nahledl ke skalkam tesne blizko vrcholu. (Ja vim, uz se tam nesmi je to nekolik desitek metru od cesty.) Choulil se tam hloucek Polaku u ohne, na kterem byl kotlik v nemz varili polevku...
Michal Skalka
4.9.2024 10:08 Reaguje na Miloš ZahradníkAnyr
22.8.2024 12:43A za kouření během sucha pokuta milion a sto hodin práce v parku zdarma.
Plus omezit prodej nemovitostí a parcel v místě a okolí na jiné účely než je trvalé bydlení nebo NETURISTICKÉ podnikání.
Btw vážně uvažuju, že si na dům/pozemek dám ceduli, něco jako "Pryč s turisty!", nicméně, asi bych tu měl do dvou dní starostku, která by mi mile vysvětlovala důležitost cestovního ruchu, na kterém jsou obce tady závislé, protože desítky let, velice stupidně, nepodporují nic jiného. :) A že turisté jsou důležití, protože i když dělají hluk a bordel a jejich auta a odpadky jsou VŠUDE, včetně věčně přervaných kontejnerů a popelnic, tak pak mají oblasti, jako je ta naše, větší veřejnou podporu, anžto Pražáci po návštěvě říkají, že "jako na těch horááách je krááásněěě néééééé". :D
Nejen Krkonoše, ale celá příroda, i "příroda", se nechává ničit za peníze, protože požitkářský zájem člověka je nade vše.
Radek Čuda
22.8.2024 14:05 Reaguje na AnyrA ten zbytek jsou zmatené výkřiky, někoho, kdo je úplně mimo ...
Uvedené samozřejmě neznamená, že situace v Krkonoších je ok a není prostor pro zlepšení regulace turistického ruchu, ale ty vaše nápady jsem jen důkazem, že jste spadnul z višně.
Anyr
22.8.2024 16:50 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
23.8.2024 10:47 Reaguje na AnyrJedna věc je to, že stávající situace je v mnoha ohledech nevyhovující ... o tom se vámi nikdo nepře. Druhá je jak ji řešit a tyhle vaše frustrované výkřiky jsou úplně mimo.
Jinak s ohledem na váš zdejší zápal předpokládám, že jste minimálně v zastupitelstvu své obce, protože i ty obce mohou ovlivnit mnohé. Takže dejte do placu o kterou se jedná a můžeme se podívat, jak to tam ve srovnání s ostatními vedete:-).
Jarek Schindler
24.8.2024 11:14 Reaguje na AnyrAž zase křivoklátským budou věšet ochranáři bulíky na nos, že se nic nezmění, tak by si měly místním připomenou takovéto možné scénáře. Tedy " registr návštěvníků, zákaz vstupu mimo "vstupní místa" bez zaplacení vstupného a registrace". Samozřejmě časem většinou zákazů a omezení přibývá.
Michal Skalka
4.9.2024 10:15 Reaguje na Jarek SchindlerCo se týká Křiviklátska, bylo by fajn, kdybyste se obtěžoval si porovnat plochu, kam se nesmí chodit už nyní, bo je tam NPR nebo něco podobného s plánem na Klidovky NP. Zjitíte, že těch místních se to tolik nedotkne.
Jak jste zjistil, že zákazů samozřejmě přibývá? Máte na mysli něco konkrétního?
Radek Čuda
22.8.2024 14:13Jinak se přiznám že nalézat nějaká smysluplná řešení KRNAPu nezávidím, protože jak oslovit někoho, kdo se mocí mermo cpe na ta nejprofláknutější místa v TOP sezóně mne nenapadá, bo uvažování těchto jedinců je mi záhadou. Přitom i v ty Krkonoše se dají zažít v absolutní pohodě s minimem lidí a s trochou snahy i v těch nejprofláknutějších místech.
Michal Skalka
23.8.2024 10:47 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
23.8.2024 10:50 Reaguje na Michal SkalkaJan Matěna
22.8.2024 15:29Z krásných a liduprázdných Železných hor zdravím.
Emil Bernardy
22.8.2024 17:20 Reaguje na Jan MatěnaNěco je špatně,nebo jsem příliš stár.
Michal Skalka
23.8.2024 10:50 Reaguje na Jan MatěnaRadek
23.8.2024 13:24 Reaguje na Michal SkalkaMichal Skalka
4.9.2024 10:18 Reaguje na RadekRadek Čuda
23.8.2024 10:59 Reaguje na Jan MatěnaV dobách mého mládí za hlubokého socíku těch lidí nicméně podstatně méně bylo. Jednak byla výrazně omezenější možnost ubytování, které bylo dostupné téměř výlučně přes podniky/organizace/ROH, bo většina ubytování byla v jejich objektech, jednak bylo řádově méně jednodenních návštěvníků, protože doprava (veřejná nebyla nic moc, a auto mělo mnohem méně lidí). A minimální ... od 81 pak reálně nulový ... příhraniční styk s Polskem. A že min do východních Krkonoš se těch Poláků valí opravdu kvanta.
Hledat to nebudu, ale pokud byste chtěl, tak myslím, že nebude takový problém příslušná data najít.
Břetislav Machaček
23.8.2024 16:06 Reaguje na Jan Matěna"zářez na pažbě" ve formě fotky, videa, odznáčku, magnetky atd.
Tak jsme za dovolenou stihli NP ČŠ, NP Krkonoše, utratili jsme
tolik a tolik a co nám to přineslo? No přece to, že jsme byli
tam, kde jezdí všichni. Co mají za humny sice nikdo neví, ale
ikony turistiky navštívili všechny. A kdo tam nebyl není IN
a musí tam co nejdříve zajet taky. O čem jiném by se snobi asi
tak bavili, než o místech, kam jezdí všichni. Mi už taky stačí
ten klid kousek za humny. Varuji vás nelákejte do mimochodem
nádherných Železných hor lidi, ať brzo nezabrečíte. Já od svých
oblíbených míst odrazuji lidi komáry, klíšťaty, kopřivami atd.
Mnohé to odradí a je tam alespoň božský klid.
Milan Milan
27.8.2024 15:08 Reaguje na Jan MatěnaMichal Skalka
4.9.2024 10:20 Reaguje na Milan MilanPetr
22.8.2024 17:34Radek
22.8.2024 21:40smějící se bestie
23.8.2024 05:19 Reaguje na RadekJarka O.
23.8.2024 13:30 Reaguje na RadekPrý i o zákazu chození do lesa mimo koridory a sběru plodů bude novela lesního zákona, protože prý se lidmi v lese ničí „ekosystémové a krajinotvorné funkce“ lesa, a lidi za to neplatí. Nepochopila jsem přesně, jestli v té novele tyto zákazy a zvrácenosti nakonec budou, možná ne. Ale pak někdo dumá, proč se lidi nudí a jen chodí v těch koridorech.
Omlouvám se, asi jsem se trochu rozohnila.
Michal Skalka
4.9.2024 10:28 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
5.9.2024 20:24 Reaguje na Michal SkalkaVás text chápu jako přemýšlení nad tím, jak omezit turistiku. Hladík ale sliboval naopak Křivoklátským, že se u nich turistika po vyhlášení NP rozvine a jak to bude bezva. Tak lhal? Neni se tam na co těšit?
Ke kapesníčkům: Ony jsou dnes velmi kvalitní a tím pomalu rozlozitelné, dokonce pratelné - to mám nedopatřením odzkoušeno. Nesdílím váš nezájem o kompostovatelná WC, nebo WC a žumpy, jako v Bavorském lese, nebo TOIky, aspoň na začátku turistických cest, s infotabulemi s upozorněním, že jde o poslední wc před cestou nahoru. To je přece cesta, jak vyjít vstříc turistům a omezit bor..l v přírodě. V Bavorsku a Rakousku obvykle jsou u parkovišť, salaší a obsluhovaných chat toalety, funguje to.
Pak zbývá výchova a jarní úklid jako kdysi, ale kdo by do toho dnes šel, že.
Michal Skalka
4.9.2024 10:22 Reaguje na RadekEmil Bernardy
23.8.2024 08:36Kamarád mě poslal video snad z TV,mladý rybařík Wagner s šéfem nějaké rezervace čicotoje odemkli bránu a vjeli služební oktávkou a obrovským pickupem do míst kam normální smrtelník nesmí a natočili video pro poddané..... Hnus.
Nepamatuji si,že by mezi turisty,skauty,trampy a na druhé straně lesníky a správci luk,byly tak nepřátelské vztahy,spíše to bylo naopak. A z našich řad byli členové nebo přátelé tehdejšího Brontosauru či Tisu.
Michal Skalka
23.8.2024 10:53 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
23.8.2024 14:51 Reaguje na Michal SkalkaPromiňte,ale hodně toho ekologismu je povrchní,a podivné.Málo znalostí,žádná pokora.Můj respekt tito dříve svazáci nemají.
Zákazy lidem,vraždy nénašich flory a fauny.
Indiáni si "stopu bílého muže",jitrocel kopinatý,považovali.
Asi jste něco pochopil z toho co píšu výše.
Máte jistě život před sebou a dnešek patří už Vám.
Zítřek Vašim dětem.
Děti nás dříve či později prohlédnou.
Třeba se potkáme někde v přírodě...
Vítek Urban
23.8.2024 19:17Břetislav Machaček
24.8.2024 14:08 Reaguje na Vítek UrbanO větší "bezprizorní" plochy se málem pobili a nikdo jim je
nezakazoval kosit a jinak udržovat pro užitek. Dnes bývá
praxí pouze tabulka SOUKROMÉ VLASTNICTVÍ na nepokosené
ploše, kterou kdysi někdo sám od sebe kosil. Bylo to státní,
ale stát za to nic nechtěl. Soukromník za tu trávu něco chce
a tak o ní není zájem. Brigádnicky se kosila i tráva pochybné
kvality kolem cest na seno a přitom se vysbíraly i odpadky.
Dnes to semele bez užitku mulčovač i s tím odpadem a vypadá
to tam spíše jako na smetišti než trávník. Všude slyším, že
nejsou lidi. Ano nejsou lidi na práci, protože dnes je prací
i bohapusté žvanění a zkoumání dávno vyzkoumaného. Z továren
jsou budovy plné kanceláří a VŠ máme násobně více, než kdysi.
Jejich absolventi už rukama dělat nebudou a tak vše zaroste
tou buření. Dostupnost a reklama pracích a čistících výrobků
vykonala své s kvalitou vody. Kdysi se pralo v sobotu a ani
ne každý týden. Dnes hučí pračky denně, protože to nevyžaduje
lidskou námahu, jako kdysi valcha a nebo předpotopní pračky.
To, co se kdysi vykartáčovalo se dnes pro bezpracnost vypere
a vody jsou stále více a více znečišťovány. Nejsem špindíra,
ale když vidím děti z okolí každý den v čistém oblečení, tak
nezapomenu právě na kartáč u dveří, kterým jsme kartáčovali
oblečení od bláta a druhý den je opět oblékali. A co dělají
lidé po návratu z ciziny a těch hor? No přece vše vyperou,
umyjí, vykoupou se a zamoří okolní vody splašky. Z okolí si
dělají smetiště a jinam se jezdí kochat čistým prostředím.
Kdyby si své okolí hýčkali, tak ani nemusejí nikam jezdit.
Vítek Urban
24.8.2024 20:10 Reaguje na Břetislav MachačekTen můj příspěvek byl, ale o něčem jiném. Dnešní lidé více než dříve potřebují jezdit do krásné přírody. Jen málokdo má tak rozsáhlé pozemky, aby si ji mohl vytvořit na svém, a tak jezdí – třeba do Krkonoš. Jezdili by i jinam, kdyby se našel způsob, jak zajistit potřebnou péči i o nechráněnou přírodu. Prostředky na to jsou. Za miliony se budují mokřady, ze kterých ve většině případů nakonec vznikne jen nový rybník pro místní rybáře, ale již existující vlhké louky s velkou biodiverzitou a estetickou hodnotou necháme degradovat. Systematické zamezování šíření invazních druhů rostlin se mimo chráněná území také zrovna často nevidí.
Břetislav Machaček
25.8.2024 10:50 Reaguje na Vítek Urbanlehce páchnoucí, ale plná nitěnek a ryb. Dnes je
to voda průzračná, ale bez jediného živého tvora.
Lidé dokonce obdivují třeba horský potok tekoucí
pouze sezónně díky jeho plundrování vody hotelem
a nebo zasněžováním, ale on je díky sezónnosti
mrtvý, protože živí tvorové tu vodu potřebují
POŘÁD a NIKOLIV POUZE OBČAS. Ano znečištění
vody není pouze pracími prášky, ale i jinou na
pohled "čistou" chemií. Močůvka zapáchala, ale
umělé hnojivo není cítit a přesto vodu dokáže
kontaminovat více, než ta močůvka. Ony i zcela
obyčejné přírodní splachy např. z kyselých půd
nejsou pro živé tvory výhrou. Voda z mokřadů
může mít více živin, než ta z louky ze které
se ty živiny odvážely ve formě sena a nebo z
pole ve formě zemědělských plodin. Uvedu opět příklad, kdy se z potoka plného života stal
zahnívající občasný tok po vybudování tůní
ve kterých zahnívá spadané listí a ze kterých
voda zasakuje do podloží, ze kterého o 300
metrů níže vyvěrá obohacena železem a manganem
tak, že je rezavou stokou plnou řas, kterým
železo "chutná". Nápad "odborníků" dopadl
špatně, ale návrat zpět by byl sebekritikou,
kterou nedopustí. TAK TO MÁ BÝT A HOTOVO!
Jinak já žádné úklidy neorganizuji, ale
do přírody chodím s igelitkou do které
sbírám ty odpadky. Doma je roztřídím a dám
tam, kam patří. Nepláču, že je to zbytečné
a jsem rád, že dělám alespoň to málo. Už
jsem se setkal hlavně u mládeže s údivem,
co za to mám, že to sbírám. Nechápali, že
to nemusí nikdo organizovat jako hurá akci
jednou v roce, ale že to lze dělat stále i
bez propagace a veřejné pochvaly. Prostě
jen proto, že má rád přírodu bez odpadků.
Lukas B.
26.8.2024 09:26 Reaguje na Vítek Urbanano, spousta turistů jsou čuňata. ale tam, kde se dá dojet autem, drtivě převládá odpad "neturistický".
mimochodem, papírové kapesníčky - jsem hluboce přesvědčen o nadřazenosti evropské civilizace a kultury nad všemi ostatními - s jednou výjimkou. a tou je čuňácký zvyk po velké potřebě pudel nasucho pucovat, místo mnohem lepšího opláchnutí. používání vlhčených kapesníčků tam, kde je k dispozici tekoucí voda, považuji za nejhorší možné řešení.
Miloš Zahradník
26.8.2024 10:04 Reaguje na Lukas B.navic v podhorskych rekach se ty strepy rychle omilaji takze pokud i nahazite pod Tanvaldem do Kamenice rozbite sklenice tak po par kilometrech jsou z nich uz jen bezpecne omlete strepy :)
Lukas B.
26.8.2024 14:36 Reaguje na Miloš Zahradníkpřed zhruba 10-15 lety byl boom těch hledačů pokladů s detektorem kovu, jak brouzdali po polích a lesích a hledali "poklady" (mysleli si na staré mince a válečné artefakty), a to bylo v pohraničních hvozdech nějakých vykopaných starých hrnců a propálených kamen.
Lukas B.
26.8.2024 14:36 Reaguje na Miloš Zahradníkpřed zhruba 10-15 lety byl boom těch hledačů pokladů s detektorem kovu, jak brouzdali po polích a lesích a hledali "poklady" (mysleli si na staré mince a válečné artefakty), a to bylo v pohraničních hvozdech nějakých vykopaných starých hrnců a propálených kamen.
Miloš Zahradník
26.8.2024 16:02 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
27.8.2024 08:40 Reaguje na Miloš Zahradníkjinak identifikace Vašeho města je zajímavý rébus.
Miloš Zahradník
27.8.2024 09:35 Reaguje na Lukas B.Zda volne pisky na povrchu (nejen jako podklad cedice) se zachovaly i u Semil nevim ale
jejich zbytky jsou napr. i u Horske Kamenice nad Spalovem
Omlouvam se za nekrkonosske tema i kdyz - abych pravdu rekl - ja nejsem moc stoupencem nazoru ze za ceduli narodni park ma byt rezim prilis protikladny tomu, co je pred ceduli. Rada rostlinek, zivocichu a napr. ryb(mizicich rychle v poslednich desetiletich navzdory stavbe cisticek) nad kterymi ekologove v Krkonosich jasaji jsou v podhuri bezne. Pokud je tedy treba (jako vranky) nevyhubily premnozene volavky atd. Taky jsme meli u nas doma ve meste uz napriklad vydru. Pravda, byla nejaka omamena - asi ji rybari otravili - a chcipla, kdyz jsme ji prevezli k zverolekari. Me je spis blizsi nazor, ze prirodu je dobre primerenym zpusobem chranit vsude. Primerenosti minim ale treba i nazor, ze pro takoveho vlka - napriklad - proste ve stredni Evrope neni uz misto. Kdyz mohou "krnapaci" chodit strilet premnozene jeleny na hrebeny Krkonos tak proc se sklanet v ucte a nadseni nad nejakymi vlky. Nevim teda zda to jsou napriklad i vlci kteri treba likviduji chranene tetrevy
Lukas B.
27.8.2024 12:24 Reaguje na Miloš Zahradníkno čističky a tetřevi (resp. tetřívci:), o tom by se dalo diskutovat do aleluja.
Břetislav Machaček
26.8.2024 18:58 Reaguje na Lukas B.a z druhého města do toho prvého to vozí lidé
vyhazovat do přírody. Ze zákona by měl být odběr
odpadu zdarma a nikdo by ho nikam nezahazoval jen
proto, že za to musí platit. Ty náklady lze
jednoduše hradit z daně z nemovitosti a nebo u podnikatelů z daně ze zisku z podnikání. Nač
vybírat za odpad, když ta platba může být
jediná a tou být daně. Pokud by to fungovalo
plošně, tak není důvod odpad vyhazovat jak ve
vlastní obci, tak ani u sousedů. To staré smetí
zmapovat, pouklízet a je navždy hotovo. Občas
se sice něco najde vždycky, ale nebudou to ta
kvanta jako dnes, kdy se za likvidaci odpadků
platí leckde nehorázné sumy a jiné se navíc
vynakládají za likvidaci černých skládek. Mi
to leckdy připadá, jako by to někdo tak chtěl.
Drahým skládkovným přinutí lidi k vytváření
černých skládek, ty pokutuje a draze skládky
bez nalezených viníků zlikviduje a naúčtuje
to obci. Tento kšeft je v takových podmínkách
věčný a nikdy o něho likvidační firma nepřijde.
Miloš Zahradník
25.8.2024 10:53-nepodlehajici rozkladu - damskou vlozku vytisknout identifikator osoby, co si to koupila. Damy si pak daji vetsi pozor. Hodne pomuze take moderni dpravni technika. Zakazte v Krkonosich resp. v jejich "nejcennejsich partich" (tedy vsude mimo chodniky a nemesti tamnich obci) pohyb pesky. Turiste se budou pohybovat pouze tichymi, bezemisnimi lanovkami (napajenymi elektrinou ze sloarnich panelu umistenych v mene cenych castech nasi krajiny) z jednoho vydlazdeneho stanovist (napr. vrchol Snezky) na druhe.
Pripade tedy naprosto tichymi a ekologickymi elektroauty. Bude to mit blahodarny vliv jak na mistni prirodu (zadne seslapavani nejunikatnejsich lokalit pampelisky krkonosske nebo jestrabniku XY- uz jsem zapomel jak se jmenuje) tak i na dale zvysenou navstevnost a tudiz zvysene prijmy vsech tech, kterym unikatnost a neporusenost daneho uzemi tak moc lezi na srdci :}
Radek Čuda
26.8.2024 13:46 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
26.8.2024 15:41 Reaguje na Radek Čudavsech telesnych partii navstevniku mel neco do sebe.
Koneckoncu na letistich se jiz dlouho dela neco do znacne miry podobneho.
Emil Bernardy
28.8.2024 14:46V Krkonoších jsme byli na skok vloni.Obřím dolem na Obří sedlo,přez Rozcestí zpět do Pece.Na Sněžce lidí jako much na bobku,jinak po naší trase a v sezoně vcelku klid.Včera tu byl syn prošli západ Krkonoš a říkal že totéž,tedy spíše pusto.
Je tedy řeč o vrcholu Sněžky,ne o Krkonoších.
Co chtěl autor říci nadpisem ?