https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/michal-skalka-umilovat-prirodu-v-krkonosich
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Michal Skalka: Umilovat přírodu v Krkonoších

22.8.2024
V létě je průměrná noční návštěvnost, tedy milovníků západů a východů slunce, na vrcholu Sněžky 115 lidí. Zatím se nepodařilo vyřešit toalety přístupné v noci. Správa KRNAP
V létě je průměrná noční návštěvnost, tedy milovníků západů a východů slunce, na vrcholu Sněžky 115 lidí. Zatím se nepodařilo vyřešit toalety přístupné v noci. Správa KRNAP
Zdroj | Správa KRNAP
Je skvělé, že lidi chodí do přírody. Její návštěvnost stoupá každým rokem. Krkonoše navštívilo za první tři čtvrtletí 2023 zhruba stejný počet lidí, jako za celý rok 2017. Za posledních 30 let stoupá i počet lidí, kteří v přírodě na horách nocují. Nezanedbatelný podíl na tomto trendu má vývoj outdoorových technologií – voděodolných paropropustných membrán, čelovek vybavených LED diodami, do kterých dáte baterie jednou za půl roku, i nepřeberné množství kvalitního funkčního prádla, spacáků obuvi atd. Milovníků přírody je hodně a jít spát ven je tak jednoduché!
 

„Houstone, máme problém!“

Krkonošský národní park je šestý nejnavštěvovanější národní park na světě (přepočteme-li lidi na plochu). Před českým Krkonošským národním parkem (KRNAP) je jeho polský protějšek – Karkonoský Park Narodowý. Ročně do Krkonoš (cca KRNAP + jeho ochranné pásmo) přijede téměř 14 milionů lidí(1). Dostavba dálnic v Polsku a dálnice D11 z Jaroměře na hranice s Polskem slibuje nárůst hlavně jednodenních návštěvníků ještě větší. Z Prahy dojedete do Pece pod Sněžkou v pohodě za dvě hodinky. „Houstone, máme problém!“ (Pro šťouraly – lidi v Krkonoších má správa KRNAP spočítané velmi dobře přes SIM karty v jejich mobilech(2). Samozřejmě neví, kdo jaký mobil má v kapse).

Útulna ÅTULN nad Klínovými k nocování sice láká, přesto je nežádoucí. Večer i ráno si zpravidla nocležník musí odskočit.
Útulna ÅTULN nad Klínovými k nocování sice láká, přesto je nežádoucí. Večer i ráno si zpravidla nocležník musí odskočit.
Zdroj | Správa KRNAP

Správa KRNAP pro ty davy udržuje asi 800 km cest a asi 4 000 ks vybavení terénu – třeba 450 laviček se stoly, a 30 turistických přístřešků – útulen. Pro někoho moc, pro někoho málo. Představte si, že by v Krkonoších bylo jen 10 km cest. Tam by se asi 14 milionů lidí nevešlo. Kdybychom měli cest 1 600 km, zase by toho na samotnou přírodu moc nezbylo. Vybalancovat tedy délku cest a množství turistického vybavení pro vzrůstající množství návštěvníků, je těžké. Cesta s dobrým a aspoň trochu pohodlným povrchem, s lavičkami, informačními panely atd. je do jisté míry lákadlo, které návštěvníci využívají a tím šetří okolní přírodu.

Turistické útulny v Krkonoších začínají přírodě prokazovat medvědí službu. Útulny jsou skvělé. Fungují dokonale. Až moc. Správa KRNAP je postavila proto, aby si znavený turista uvnitř převlékl propocené triko, snědl chleba se salámem a zapil to čajem z termosky nebo se schoval před deštěm. A po odpočinku vyrazil dál. Jednou jsem se do standardního Áčka na Studenově vešel se třiceti gymnaziány, protože venku lilo jak z konve, a my jsme se potřebovali schovat všichni. Je naprosto nemyslitelné, abychom někoho vyhnali na déšť jen proto, že bychom ho tam nechtěli, i když by se tam vešel! Není tedy možné, aby někdo útulnu obsadil a dovnitř nepustil další turisty s tím, že dneska tady bude spát on a vy ostatní jděte na déšť. Nemá na to sebemenší právo! Útulna není jeho soukromý stan. Spíš to je autobusová zastávka. Z ní také nikoho nikdo nemůže vystrčit, když čeká na autobus. Pokud by se vám něco takového stalo, vyhnat se nenechte.

Nikdo se do Krkonoš nejezdí dívat na použité kapesníčky v okolí cest a kolem útulen, přesto je tam najdeme v množství větším než malé.
Nikdo se do Krkonoš nejezdí dívat na použité kapesníčky v okolí cest a kolem útulen, přesto je tam najdeme v množství větším než malé.
Foto | Michal Skalka

Plánovat nocleh v nich turisté nemusí, v Krkonoších je všude blízko. Průměrná vzdálenost od chalupy k chalupě v je asi 1,5 km. I na hřebeni je dost chalup k přenocování za poměrně slušnou cenu. Přesto kouzlu spaní v útulně neodolá mnoho návštěvníků. Ti méně pokorní namítají: „Vysloveně proti zákonu to není, tak co?“

Tisícihvězdičkový hotel a rozhozené denní rytmy

Současná česká legislativa neřeší, zda si v poledne zdřímnete na lavici na vrcholu Sněžky nebo si hodíte na cestu v deset večer karimatku se spacákem a přenocujete. Spát se v KRNAP může.

Ten asi nejdůležitější zákon, který říká, co se v národních parcích smí a co ne, je zákon č. 114 z roku 1992 o ochraně přírody a krajiny. Vznikal v době, kdy jen málo největších nadšenců mělo doma šitý spacák, baterku s výdrží několik hodin a ručně šitou šusťákovku. Pár nočních turistů v přírodě nevadilo. Po 30 letech máme zákon sice stejný, ale stejné není množství lidí v přírodě. Kde je problém?

V klidových územích národního parku nesmíte opustit cestu. Tedy nocleh opravdu na cestě, nikoli vedle ní. Na území KRNAP nesmíte rozdělávat oheň mimo vyhrazená místa(3) a cigareta a vařič na plyn už oheň je. Tedy bez ohřáté polévky (pokud nepoužíváte ohřívací sáček, který vyrábí třeba Adventure menu). Usnout a spát se smí. Tábořit – stavět stan a rozdělávat oheň mimo vyhrazená místa, už povolené na území KRNAP není. Podobně to řeší v národních parcích i mimo ně lesní zákon č. 289 z roku 1995, který táboření v lese mimo vyhrazená místa zakazuje. Ok, tak tedy spát na cestě pod širákem s pohledem na tisíce hvězd s čajem z termosky legální je.

Ti, kdo kapesníčky po sobě zanechávají, si problém nejspíš vůbec neuvědomují.
Ti, kdo kapesníčky po sobě zanechávají, si problém nejspíš vůbec neuvědomují.
Foto | Michal Skalka

Noční pobyt lidí v přírodě přinesl ještě jeden problém. I když nocležník je potichu, nevaří, spí na cestě, příroda o tom dobře ví. Správa KRNAP sledovala jeleny přes GPS vysílačku na obojku vůdčí laně ve stádě. Když byla sezóna a hodně lidí na horách, tak jsou v Krkonoších jeleni spíš noční zvířata, a ve dne spí. Když je lidí na horách málo – je mezisezóna, pasou se jeleni přes den(4). Lidi nocující v přírodě jelenům rozhodí cirkadiální rytmy o několik hodin. Sice víme, co to dělá jelenům, ale nevíme, co to dělá ostatním živočichům, hlavně ptákům. Teď si uvědomme, kolik lidí má velké problémy s posunem o jednu hodinu při změně letního a zimního času!

Prolhané hřbitovy

A pak tu máme problém úplně na hov*o. Zamyslete se, co uděláte těsně před tím, než večer zalezete do spacáku. A co uděláte brzy ráno hned, jak ze spacáku vylezete? Logicky – odskočíte si. Aspoň na „malou“. Do křovíčka, nic jiného tam není. Podíváte-li se kolem útulen nebo do kleče na některých cestách – třeba z Růžové hory na Sněžku, najdete neuvěřitelné množství kapesníčků použitých jako toaleťák. Většinou bez podpapíráku, tedy zanechaných dámami. V lepším případě jsou kapesníčky papírové, v horším z celulózy kombinované s plasty.

Množství odskakujících si turistů je značné. Zásobují prostředí dusíkem, což vítají nitrofilní (dusíkomilné) rostliny jako jsou kopřivy, starček, šťovík a další, které na takových místech začínají jiné druhy vytlačovat. Kromě přecpávání půdy dusíkem jsou kapesníčky v přírodě estetický problém. Nic z nich neteče, myšky se v nich netopí, jeleni nedusí. Jsou jen hnusné. Asi nikdo do Krkonoš nepřijel, aby se díval na kapesníčky kolem cest. Přesto tam jsou. Papírové se rozkládají rychleji, vlhčené pomalu, jsou-li z plastu, tak i mnoho let.

Turisté setrvávající přes noc v přírodě mimo budovy výrazně ovlivní cirkadiální rytmy jelenů.
Turisté setrvávající přes noc v přírodě mimo budovy výrazně ovlivní cirkadiální rytmy jelenů.
Foto | Štěpán Votava / Správa KRNAP

Oblíbené „hřbitovy odpadků“ tedy přehled, jak rychle se v přírodě rozkládají různé materiály, vesměs lžou nebo jsou aspoň hodně nepřesné. Ono totiž hodně záleží na tom, zda kapesníček odhodíte u Vrchlabí, kde je vegetační doba 200 dní v roce, nebo na Sněžce, kde je pouhých 70 dní. Vegetační dobu chápejte jako období, kdy kytky kvetou, plodí, ptáci nejsou v teplých krajích, sešlapaná tráva se narovnává, odpadky se rozkládají. Hodně záleží na tom, zda kapesníček je v přírodě od prosince a má před sebou celou zimu nebo ho kdosi odhodí na jaře. Hřbitovy odpadků uvádějí jakýsi univerzální údaj, ten ale na horách vůbec neplatí! Prostě: „Nevěřte hřbitovům (odpadků)!“.

Některé destinační agentury a instituce doporučují, a někde dokonce i prodávají, malé lopatičky a nabádají turisty, aby svoje výdobytky v přírodě zahrabávali. Je to trochu lepší, než když je nechají ležet jen tak. Ale také to nemusí být to nejlepší řešení. Na některých místech lopatičku používající turista narazí na starší, dosud nerozložené vrstvy, a kapesníčků je tam tolik, že by lopatičkami rozhrabaná půda připomínala minové pole po výbuchu. Navíc v klidovém území, v nejcennějších partiích tundry Krkonoš, nemáme zájem na tom, aby návštěvníci půdu rozhrabávali.

Co tedy s tím?

Tělu s plným měchýřem se poručit nedá. Když musíš, tak musíš. Na kapesníčky použité byť v „nouzi“ lze pohlížet jako na zanechávání odpadků. Většina společnosti už ví, že se odpadky v přírodě nezanechávají, a taky to nedělá. Kromě kapesníčků. Tam to vůbec neřeší. Přesto turista nemusí zanechat ani tyto stopy.

Co dělá s jinými živočichy rozhození cirkadiálních rytmů nevíme. Kromě člověka.
Co dělá s jinými živočichy rozhození cirkadiálních rytmů nevíme. Kromě člověka.
Foto | Štěpán Votava / Správa KRNAP

Přiznejme si, problém kapesníčků v přírodě je těžce genderově nevyvážený. Zůstávají hlavně po dámách, které se potřebovaly jen vyčurat. Počet ostatních případů je zanedbatelný a těch pár se dá zahrabat. Dámy na výletě potřebují vyřešit vnitřní tlaky, tak najdou skryté místečko, vyřeší je, použijí kapesníček, protože to tak dělají automaticky i doma, a jsou rády, že se to obešlo bez diváků. Když jsem se o tom s mnoha různými děvčaty bavil, žádná kapesníček za sebou neřešila a vzniklý problém si neuvědomovala. Po nějaká době připouštěla, že si jich ani nevšimla. Tady jsou všechny rady drahé. Já, jako chlap nemůžu holkám radit, co mají v těchto případech dělat. Je to velmi intimní. Děvčata reagovala na problém zanechaných kapesníčků různě. Jedna skupina krčila rameny s tím, že holt kapesníček pro jednou nepoužije; druhá skupina byla svolná s tím, že si ho odnese stejně tak jako jiný podobný materiál, který používá každý měsíc. Kapesníčky řešení vlastně mají. Je jednoduché, elegantní a levné – upozornit na ně a nechat holky, ať si ho sami vyřeší dle svého.

Nabízí se ještě rozmístit po horách nějaké mobilní toalety. Máte ponětí o tom, co taková buňka a její servis stojí? Chtěli byste pustit na hory servisní auta a uhýbat jim na cestách? A jak se čištění a vyprazdňování bude řešit v zimě? Tohle není ta správná cesta. Snad tedy kompostovací toalety, jak je můžete vidět třeba v Bavorském lese v sousedním Německu? No jo, ale kompost kompostuje, tedy rozkládá organický materiál, jen když je vegetační doba. Pokud bude příliš chladno, kompostovat nebude. Vegetační doba platí i tady.

Jak si tedy užít a nechat přírodu přežít?

Řešení uvedených problémů je jednoduché. Útulny používat k čemu jsou určené – a přespávání to není. Tím klesne i počet kapesníčků v jejich okolí. I jinde než v okolí útulen kapesníčky prostě nezanechávat. Ponechám na každé(m), zda jej použije a odnese, nebo se na výletě obejde bez něj.


reklama

 
Další informace |

1 Toto číslo není počet lidí, ale počet návštěvníkodnů. Ono je ale přírodě jedno, za po ní šlapou v pondělí moje pohory a v úterý vaše, nebo oba dva dny to budou jenom moje botky. Příroda je sešlapaná stejně.

2 https://www.krnap.cz/media/zwgf5dmn/analyza_navstevnosti_krkonos_q1-q3_2023_30_11_2023.pdf
https://www.krnap.cz/media/migd2min/analyza_navstevnosti_krkonos_rok_2022_31_3_2023-upraveno.pdf

3 https://www.krnap.cz/sprava/navstevni-rad/ii-vycet-aktivit-a-na-ne-vazanych-limitu-a-omezeni/

4 https://www.krnap.cz/media/othn1cz2/jeleni-v-krkono%C5%A1%C3%ADch-komplet.pdf

foto - Skalka Michal
Michal Skalka
Autor je vedoucí pracoviště ekologické výchovy na Správě Krkonošského národního parku.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (57)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

22.8.2024 00:21
Zvednout patřičně ceny za vstup na Sněžku i pokuty za nedodržování pořádku !
Odpovědět

Radek Čuda

22.8.2024 13:57 Reaguje na smějící se bestie
Tak to domluvte s Poláky. Těch stejně podstatně víc, než našich. A hodně štěstí.
Odpovědět
MS

Michal Skalka

23.8.2024 10:44 Reaguje na Radek Čuda
Cizinců je v Krkonoších asi 1/4 ze všech lidí. Víc než Poláků (na osobodny) je Němců, a to o dost. .... to jen na okraj. Máte pravdu v tom, že Poláci v Krkonoších nejsou nejdisciplinovanější skupinou.
Odpovědět

Radek Čuda

23.8.2024 12:31 Reaguje na Michal Skalka
A máte údaje i o tom, zda se to během roku mění? Zejména ve vztahu letní sezóna zimní?

U těch Poláků bych řekl, že další problém je jednodenní ... min z pohledu ČR ... turistika, viz. davy z Kopy na Sněžku, která má přirozeně tendenci k zahlcení těch nejprofláknutějších míst, jako je právě ta Sněžka.

U delších pobytů je asi větší šance, že se ti turisté více rozprostřou po celém území.

Plus asi budou otázkou ty čísla u Poláků v těch případech, kdy start i cíl mají doma, ale značnou část tůry je na našem území.
Odpovědět
MS

Michal Skalka

4.9.2024 10:04 Reaguje na Radek Čuda
Jo, máme. Analýza je volně stažitelná zde: https://www.krnap.cz/sprava/sprava-krnap/projekty/eu-2014-2020/usmerneni-navstevnosti-vzhledem-k-zajmum-ochrany-prirody-krkonosskeho-narodniho-parku-vii-etapa/ Najdete tam i distribucu návštěvnosti po týdnech během celého roku. Zimní sezóna je kratší než letní (lyžaři) a v létě jsou silné svátky na začátku prázdnin a celekm překvapivě i svátky sv. Václava a vznik republiky na podzim. Pokud se povede počasí a svátek vytvoří prodloužený víkend, jsou v Krkonoších davy.

S Polákama máte pravdu - mají na PL straně Krkonoš kvalitní a levnější ubytování, tak se často na noc vrací zpět do Polska. Pro počítání je dost jedno kde začne/skončí výlet, bo ho bude snímat vysílač na tripu ...

Odpovědět
DM

Dalibor Motl

22.8.2024 09:35
Krkonoše vidím z okna každý den (pokud zrovna u nás v 630m není mlha) a mále na "na dosah". Jezdím tam výjimečně a často hledám alespoň trochu méně frekventovaná místa protože se mi ty davy na hlavním hřebení protiví. Raději se také projdu někde krkonošským nebo Jizerským podhůřím, která jsou přeci jenom prázdnější. Vstupné, dražší jednodenní parkování a v článku popsaná edukace (spaní v "zastávkách", odpadky, fekálie) by asi mohlo problém zmírnit. Nadpis je výstižný. Umilovat k devastaci :(
Odpovědět
MS

Michal Skalka

23.8.2024 10:45 Reaguje na Dalibor Motl
Díky za Váš přístup!
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

25.8.2024 13:07 Reaguje na Michal Skalka
K tem cenam parkovneho. Pokud zaplatim 200 Kc za jednodenni listek a 1000 Kc za petidenni tak je dobre uvazit, ze to jednodenni auto tam stoji rekneme v prumeru 6 hodin -
u navstevniku Mumlavskeho vodopadu rekneme 2 hodiny - takze
cena za hodinu parkovani v pripade petidenniho pobytu
je 4 krat nizsi nez u jednodenniho parkovani. (Coz mi prijde trochu jako vysmech principu - ktery plne zastavam, ze auta prirodu narodniho parku hyzdi, i kdyby byla sebe "ekologickejsi" a i kdyby nicj jezdili jen sami certifikovani ochranci prirody. Nebo uz jen pohled na auto s napisem "Krnap" vyvola v navstevnicich nutnou pokoru a porozumeni, ze je nutno se chovat k tamni prirode s tou nejvyssi ohleduplnosti?) U navstevy Mumlavskeho vodopadu je to pak 12 krat drazsi :) To neni filipika vuci odstavnym parkovistim, chapu ze jsou nutna. A kdyz uz jsme
u toho Mumlavskeho vodopadu, tak se asi shodneme ze je nadherny - v tom zulovem koryte. Ale zrovna tam by ani stokrat tolik navstevniku "zachovani tamnich neocenitelnych prirodnich hodnot" nebranilo. Osoupat a ponicit ty zulove plotny navstevnici nedokazi, to by si museli vzit majzlik. Muziky postavene v recisti ale i odpadky vyssi voda casem odplavi. Ten les kolem vodopadu je uplne obycejny, kdyby se vykacel a odhalil se zulovy podklad sirsiho okoli vodopadu bylo by vlastne to misto vlastne jeste daleko impozantnejsi :) V Utahu atd. najdete skalni utvary snad i impozantnejsi, nez je koryto Mumlavy ci Bileho Labe ale nikde to neni - takova geomorfologixcka atrakce - az takhle blizko civilizaci.

Jeste k tem Polakum. Uz se snad trochu odnaucili kanadami rozslapavat lyzarske bezecke stopy jak se znalosta popularita lyzovani - s 80 tiletym zpozdenim proti Cesku a Nemecku rozsiruje i v teto zemi. Jak se ale ti Polaci chovaji, to je nekdy opravdu sokujici Vzpominam na moje prekvapeni pred par lety v dubnu, jel jsem kolem Violiku a ze zvedavosti nahledl ke skalkam tesne blizko vrcholu. (Ja vim, uz se tam nesmi je to nekolik desitek metru od cesty.) Choulil se tam hloucek Polaku u ohne, na kterem byl kotlik v nemz varili polevku...
Odpovědět
MS

Michal Skalka

4.9.2024 10:08 Reaguje na Miloš Zahradník
Díky za zajímavé poznámky. Odhalit Mumlavský vodopád by asi pomohlo vyniknout jeho monumentalitě, ale místo by ztratilo stávající genius loci. Každopádně Správa KRNAP podporuje přírodní přirozené procesy ... což by to odhalení už nebylo.
Odpovědět
Anyr

Anyr

22.8.2024 12:43
Vstupné, pokuty, do některých oblastí POUZE s průvodcem, aktualizace a zpřísnění zákona/zákonů, registr návštěvníků, zákaz vstupu mimo "vstupní místa" bez zaplacení vstupného a registrace. Silně zdražit parkovné. Ze zisků mj. zaplatit víc strážců, co budou chránit přírodu a inkasovat od měšťáků další peníze na provoz a péči za jejich porušování pravidel.
A za kouření během sucha pokuta milion a sto hodin práce v parku zdarma.
Plus omezit prodej nemovitostí a parcel v místě a okolí na jiné účely než je trvalé bydlení nebo NETURISTICKÉ podnikání.

Btw vážně uvažuju, že si na dům/pozemek dám ceduli, něco jako "Pryč s turisty!", nicméně, asi bych tu měl do dvou dní starostku, která by mi mile vysvětlovala důležitost cestovního ruchu, na kterém jsou obce tady závislé, protože desítky let, velice stupidně, nepodporují nic jiného. :) A že turisté jsou důležití, protože i když dělají hluk a bordel a jejich auta a odpadky jsou VŠUDE, včetně věčně přervaných kontejnerů a popelnic, tak pak mají oblasti, jako je ta naše, větší veřejnou podporu, anžto Pražáci po návštěvě říkají, že "jako na těch horááách je krááásněěě néééééé". :D

Nejen Krkonoše, ale celá příroda, i "příroda", se nechává ničit za peníze, protože požitkářský zájem člověka je nade vše.
Odpovědět

Radek Čuda

22.8.2024 14:05 Reaguje na Anyr
Koukám, že vy byste s tou ústavou a LZPS udělal krátký proces:-))).
A ten zbytek jsou zmatené výkřiky, někoho, kdo je úplně mimo ...

Uvedené samozřejmě neznamená, že situace v Krkonoších je ok a není prostor pro zlepšení regulace turistického ruchu, ale ty vaše nápady jsem jen důkazem, že jste spadnul z višně.
Odpovědět
Anyr

Anyr

22.8.2024 16:50 Reaguje na Radek Čuda
Nastěhuj se sem, borče, a za rok dva si promluvíme. :*
Odpovědět

Radek Čuda

23.8.2024 10:47 Reaguje na Anyr
Tak za prvé, pár příbuzným a víc než pár známých a přátel tam bydlí. Takže jak to zejména ve východních Krkonoších vypadá a funguje vím dost dobře, jsem tak opravdu často. Za druhé, i kdybych nedokázal Krkonoše najít na mapě, tak vím, že co píšete jsou totální nesmysly a ať už věcně ... představa že vlastník/provozovatel parkoviště stanoví ceny podle toho, jak si nějaký Anyr vzpomene a pak ty peníze pošle KRNAPu na strážce by byla úsměvná i v mateřské školce ... nebo legislativně.

Jedna věc je to, že stávající situace je v mnoha ohledech nevyhovující ... o tom se vámi nikdo nepře. Druhá je jak ji řešit a tyhle vaše frustrované výkřiky jsou úplně mimo.

Jinak s ohledem na váš zdejší zápal předpokládám, že jste minimálně v zastupitelstvu své obce, protože i ty obce mohou ovlivnit mnohé. Takže dejte do placu o kterou se jedná a můžeme se podívat, jak to tam ve srovnání s ostatními vedete:-).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.8.2024 11:14 Reaguje na Anyr
Najednou. Není náhodou tvrzení že status NP přivede do regionu turisty a tím zvýší prosperitu regionu a region zviditelní, jedním z argumentů kterými ochranáři oblbují veřejnost?
Až zase křivoklátským budou věšet ochranáři bulíky na nos, že se nic nezmění, tak by si měly místním připomenou takovéto možné scénáře. Tedy " registr návštěvníků, zákaz vstupu mimo "vstupní místa" bez zaplacení vstupného a registrace". Samozřejmě časem většinou zákazů a omezení přibývá.
Odpovědět
MS

Michal Skalka

4.9.2024 10:15 Reaguje na Jarek Schindler
Páte pravdu, oblbování to není. Vychází nám to asi na 26 % respondentů, kteří uvedli, že jejich motivací k návštěvě Krkonoš byla existence KRNAP. Není to nic divného. Trochu cestuju po světě, a když plánuju někam výlet, koukám, kde tam je nějaký NP. Ten chci vidět, bo NP je certifikát výjimečnosti.... je tam něco zajímavého ...

Co se týká Křiviklátska, bylo by fajn, kdybyste se obtěžoval si porovnat plochu, kam se nesmí chodit už nyní, bo je tam NPR nebo něco podobného s plánem na Klidovky NP. Zjitíte, že těch místních se to tolik nedotkne.

Jak jste zjistil, že zákazů samozřejmě přibývá? Máte na mysli něco konkrétního?
Odpovědět

Radek Čuda

22.8.2024 14:13
Spaní v útulnách je v klidovém území špatně, s tím souhlas, pokud jde o ty "hygienické" pozůstatky, tady je samozřejmě jedinou reálnou cestou masivní osvěta na téma, že pravidlo "co si kdo do přírody přinese, to si z ní taky odnese" platí v tomto případě. Fakt je, že se připojím k autorově projevu sexismu s tím, že primárně dam bude tohle teda titánský úkol.

Jinak se přiznám že nalézat nějaká smysluplná řešení KRNAPu nezávidím, protože jak oslovit někoho, kdo se mocí mermo cpe na ta nejprofláknutější místa v TOP sezóně mne nenapadá, bo uvažování těchto jedinců je mi záhadou. Přitom i v ty Krkonoše se dají zažít v absolutní pohodě s minimem lidí a s trochou snahy i v těch nejprofláknutějších místech.
Odpovědět
MS

Michal Skalka

23.8.2024 10:47 Reaguje na Radek Čuda
:-D tak Vám se zdá můj postoj sexistický! .... mno, je ;-)
Odpovědět

Radek Čuda

23.8.2024 10:50 Reaguje na Michal Skalka
Otázkou je kde končí sexismus a kde začíná prostá empirie;-). I když si nejsem jist, zda bychom s takto prozaickým argumentem u progresivněji naladěných jedinců obstáli:-).
Odpovědět
JM

Jan Matěna

22.8.2024 15:29
Není pravda, že lidé chodí do přírody více než dříve. Opak je pravdou. Ale chodí masově na profláklá místa. A tak Národní parky tu nejsou pro ochranu přírody, ale spíše jako maják pro masové organizování turistiky. Parkoviště, občerstvení, lanovky, propagace ...všichni sem. Ale stačí uhnout z hlavní cesty a jste tam sami. Národní parky jsou pro přírodu smrtící.
Z krásných a liduprázdných Železných hor zdravím.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

22.8.2024 17:20 Reaguje na Jan Matěna
Tak.Já to cítím tak,že ne každý návštěvník je turista,či skaut nebo tramp,tedy milovník přírody.Návštěvníci jdou za atrakcí.A ukliďte po nás,zaplatili jsme si,lokaji.Nebo jinak,nevhodně.Také místní za honbou za ziskem budují v horském prostředí pouťové atrakce jako jsem viděl v Peci tobogány jak se jde do Obřího dolu,horská bouda bez bowlingu a welness nemůže být....
Něco je špatně,nebo jsem příliš stár.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.8.2024 21:21 Reaguje na Emil Bernardy
1**
Odpovědět
MS

Michal Skalka

23.8.2024 10:50 Reaguje na Jan Matěna
Asi 25 % lidí v létě přijede proto, že je tady KRNAP. V zimě je zajímá jen to, že tady je sníh a je to z kopce. Nj, ale NP je známka kvality, certifikát výjimečnosti .... taky půjdete do kina na film, který je dobře hodnocený. Na druhou stranu, extistence NP jeho Správě umožní lépe sehnat peníze na jeho údržbu, než kdyby NP nebyl.
Odpovědět
Ra

Radek

23.8.2024 13:24 Reaguje na Michal Skalka
To mi trošku připomíná Afriku , tam se také tvrdí že by to bez peněz co tam přivezou turisti nedokázali , jen vidím rozdíl v jejich a našich možnostech . Na víc mi u nás trošku připadá že vyhlášení jakékoli chráněné oblasti je děláno hlavně kvůli oživení turistického ruchu , přílivu peněz .
Odpovědět
MS

Michal Skalka

4.9.2024 10:18 Reaguje na Radek
Pokud by se NP vyhlašovaly pro zvýšení turistického ruchu, asi by Správy NP měly větší pordporu místní veřejnosti. V praxi ale Správy o tu podporu musejí opravdu tvrdě bojovat.
Odpovědět

Radek Čuda

23.8.2024 10:59 Reaguje na Jan Matěna
Záleží co berete za to dříve.
V dobách mého mládí za hlubokého socíku těch lidí nicméně podstatně méně bylo. Jednak byla výrazně omezenější možnost ubytování, které bylo dostupné téměř výlučně přes podniky/organizace/ROH, bo většina ubytování byla v jejich objektech, jednak bylo řádově méně jednodenních návštěvníků, protože doprava (veřejná nebyla nic moc, a auto mělo mnohem méně lidí). A minimální ... od 81 pak reálně nulový ... příhraniční styk s Polskem. A že min do východních Krkonoš se těch Poláků valí opravdu kvanta.

Hledat to nebudu, ale pokud byste chtěl, tak myslím, že nebude takový problém příslušná data najít.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.8.2024 16:06 Reaguje na Jan Matěna
Napsal jste naprostou pravdu. Lidem jde hlavně získat další
"zářez na pažbě" ve formě fotky, videa, odznáčku, magnetky atd.
Tak jsme za dovolenou stihli NP ČŠ, NP Krkonoše, utratili jsme
tolik a tolik a co nám to přineslo? No přece to, že jsme byli
tam, kde jezdí všichni. Co mají za humny sice nikdo neví, ale
ikony turistiky navštívili všechny. A kdo tam nebyl není IN
a musí tam co nejdříve zajet taky. O čem jiném by se snobi asi
tak bavili, než o místech, kam jezdí všichni. Mi už taky stačí
ten klid kousek za humny. Varuji vás nelákejte do mimochodem
nádherných Železných hor lidi, ať brzo nezabrečíte. Já od svých
oblíbených míst odrazuji lidi komáry, klíšťaty, kopřivami atd.
Mnohé to odradí a je tam alespoň božský klid.
Odpovědět
MM

Milan Milan

27.8.2024 15:08 Reaguje na Jan Matěna
Přesně tak to vidím. Nahnání turistů na silně zredukované počty horských tras a pak to vypadá, že hory jsou plné. Ale plné jsou jen ty trasy, jinam je nepustí. Lidé jsou chtivý poznávání a nových zážitků a hory vždy byly a budou cílem turistiky. Bohužel řada míst je po neřešeném kůrovci již turisticky nezajímavá.
Odpovědět
MS

Michal Skalka

4.9.2024 10:20 Reaguje na Milan Milan
Neřešený kůrovec je třeba v Obřím dole. A stále je Obří důl turisticky zajímavý (možná i právě proto, že tam můžete vidět koloběh lesa na vlastní oči).
Odpovědět
Pe

Petr

22.8.2024 17:34
Co si to ti lidé fotí na první fotografii? To si fotí ten smog na obzoru? Proto tam přijeli kdovíodkud, aby viděli smog a vyfotili si ho? Ano, je to i jejich smog. Z aut...
Odpovědět
Ra

Radek

22.8.2024 21:40
To co mělo být chráněným prostorem , klenotem . Stalo se ATRAKCÍ obléhanou nudícím se městským člověkem . To je ta ochrana přírody :-(((
Odpovědět
ss

smějící se bestie

23.8.2024 05:19 Reaguje na Radek
Tak jest a rozmáhá se to i v ostatních NP !
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.8.2024 13:30 Reaguje na Radek
To je výsledek „ochrany“ - komerce, ale taky jediná možnost obživy v tzv.chráněných oblastech. Tohle udělali Šumavě a přesně tak chtějí makléř ŽP a nátlakovky znásilnit přírodu na Křivoklátsku, tedy zakázat normální hospodaření v lesích, na polích a tím vlastně v celém okolí, nahradit ho mini tzv. ekologickými farmami, a „podporovat turistiku“ . V rozhovorech se celkem tím výborným záměrem největší ochránce pyšnil. Pak ta nejznámější území takhle dopadají, zatímco jinde je pusto, prázdno, sem tam ekolog pokutující babičky, co si v lese utrhnou brusinku, aby si udělaly vlastní džem, a nezaplatily, považte!! A nato začne „zachráncům“ vadit i ta turistika – jediný povolený pohyb a zaměstnání lidí.
Prý i o zákazu chození do lesa mimo koridory a sběru plodů bude novela lesního zákona, protože prý se lidmi v lese ničí „ekosystémové a krajinotvorné funkce“ lesa, a lidi za to neplatí. Nepochopila jsem přesně, jestli v té novele tyto zákazy a zvrácenosti nakonec budou, možná ne. Ale pak někdo dumá, proč se lidi nudí a jen chodí v těch koridorech.
Omlouvám se, asi jsem se trochu rozohnila.
Odpovědět
MS

Michal Skalka

4.9.2024 10:28 Reaguje na Jarka O.
Rozohnila .... nějak nemochu chytit pointu Vaší poznámky. Co je špatně na lese, který se vyvíjí bez zásahu člověka? Na celkovou plocu v ČR to není zase tak velký podíl a zalesnění střední Evropy v 21. století je nevětší za posledních 400 let.
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.9.2024 20:24 Reaguje na Michal Skalka
Více věcí: jednak si myslim, že nepořádek hodně dělají víc cizí turisti, jak se tu už psalo. Reagovala jsem na Radka s tím, co znamená CHÚ pro místní - vyjma turistiky málo jiné rozumné možnosti obživy.
Vás text chápu jako přemýšlení nad tím, jak omezit turistiku. Hladík ale sliboval naopak Křivoklátským, že se u nich turistika po vyhlášení NP rozvine a jak to bude bezva. Tak lhal? Neni se tam na co těšit?
Ke kapesníčkům: Ony jsou dnes velmi kvalitní a tím pomalu rozlozitelné, dokonce pratelné - to mám nedopatřením odzkoušeno. Nesdílím váš nezájem o kompostovatelná WC, nebo WC a žumpy, jako v Bavorském lese, nebo TOIky, aspoň na začátku turistických cest, s infotabulemi s upozorněním, že jde o poslední wc před cestou nahoru. To je přece cesta, jak vyjít vstříc turistům a omezit bor..l v přírodě. V Bavorsku a Rakousku obvykle jsou u parkovišť, salaší a obsluhovaných chat toalety, funguje to.
Pak zbývá výchova a jarní úklid jako kdysi, ale kdo by do toho dnes šel, že.
Odpovědět
MS

Michal Skalka

4.9.2024 10:22 Reaguje na Radek
Klenot to bezesporu je! Ale stejně jako na korunovační klenoty se chodí dívat davy v Praze, chodí se dívat na přírodní klenoty dívat lidi v Krkonoších ....
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

23.8.2024 08:36
A ještě jsem nějak vycítil,že autor článku nemá rád lidi, v přírodě už vůbec.Nebo jen podle jeho pravidel,tedy zase vůbec.A také za vše může obchod,páč prodává batohy , pohory,ešusy!!!!,všechny ty Hudy a Bushcraftshopy.

Kamarád mě poslal video snad z TV,mladý rybařík Wagner s šéfem nějaké rezervace čicotoje odemkli bránu a vjeli služební oktávkou a obrovským pickupem do míst kam normální smrtelník nesmí a natočili video pro poddané..... Hnus.

Nepamatuji si,že by mezi turisty,skauty,trampy a na druhé straně lesníky a správci luk,byly tak nepřátelské vztahy,spíše to bylo naopak. A z našich řad byli členové nebo přátelé tehdejšího Brontosauru či Tisu.
Odpovědět
MS

Michal Skalka

23.8.2024 10:53 Reaguje na Emil Bernardy
To mne docela mrzí, že si myslíte, že nemám rád lidi. Doufám, že to není pravda. Včera jsem strávil luxusní den s partou skvělých studentů několika univerzit, měl jsem několik přednášek s diskuzí.... Myslím, že a priory mám lidi rád ;-)
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

23.8.2024 14:51 Reaguje na Michal Skalka
Jsem rád,že jste se ozval.Jiná je společnost studentů s asistentem někde na třeba exkurzi,já na VŠ dr.Jaromír Šikula,jistě si najdete,kdo to byl,ale měl jsem to štěstí,že jsem vyrůstal v partě skautů a něčeho podobného a už od dětství mě toho znalí řekněme vedoucí učili znát přírodu,v přírodě se pohybovat,a to jsem celý život dělal,dodnes,kdy jsem kmet.JIstě možná znáte nebo si najdete mého staršího přítele a kamaráda dr.Jiřího Lysáka....také již není.
Promiňte,ale hodně toho ekologismu je povrchní,a podivné.Málo znalostí,žádná pokora.Můj respekt tito dříve svazáci nemají.
Zákazy lidem,vraždy nénašich flory a fauny.
Indiáni si "stopu bílého muže",jitrocel kopinatý,považovali.
Asi jste něco pochopil z toho co píšu výše.
Máte jistě život před sebou a dnešek patří už Vám.
Zítřek Vašim dětem.
Děti nás dříve či později prohlédnou.
Třeba se potkáme někde v přírodě...
Odpovědět
VU

Vítek Urban

23.8.2024 19:17
Abychom to neřešili jen z pohledu krkonošského, přidám pohled z nízko položeného Brna. Na jaře je tady krásně, není třeba jezdit do hor, ale v srpnu, kdy je vše zarostlé kopřivami, netýkavkami, celíky, bodláky, a navíc se v tom vedru nemáte kde vykoupat, protože všechny rybníky jsou zelené jak brčál – Nedivte se, že většina lidí, co nechce jet do ciziny, zamíří do našich hor, kde je příjemněji a krajina krásná celoročně.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.8.2024 14:08 Reaguje na Vítek Urban
Před revolucí byl stát jako vlastník naprosté většiny pozemků terčem kritiky, že se o ně nestará. Dnes je většina pozemků soukromá a ta situace je ještě horší. Čímpak to asi je? Ono základem je ekonomika údržby pozemků, která je stále více nákladnější. Kdejakou škarpu lidé kosili pro králíky atd.
O větší "bezprizorní" plochy se málem pobili a nikdo jim je
nezakazoval kosit a jinak udržovat pro užitek. Dnes bývá
praxí pouze tabulka SOUKROMÉ VLASTNICTVÍ na nepokosené
ploše, kterou kdysi někdo sám od sebe kosil. Bylo to státní,
ale stát za to nic nechtěl. Soukromník za tu trávu něco chce
a tak o ní není zájem. Brigádnicky se kosila i tráva pochybné
kvality kolem cest na seno a přitom se vysbíraly i odpadky.
Dnes to semele bez užitku mulčovač i s tím odpadem a vypadá
to tam spíše jako na smetišti než trávník. Všude slyším, že
nejsou lidi. Ano nejsou lidi na práci, protože dnes je prací
i bohapusté žvanění a zkoumání dávno vyzkoumaného. Z továren
jsou budovy plné kanceláří a VŠ máme násobně více, než kdysi.
Jejich absolventi už rukama dělat nebudou a tak vše zaroste
tou buření. Dostupnost a reklama pracích a čistících výrobků
vykonala své s kvalitou vody. Kdysi se pralo v sobotu a ani
ne každý týden. Dnes hučí pračky denně, protože to nevyžaduje
lidskou námahu, jako kdysi valcha a nebo předpotopní pračky.
To, co se kdysi vykartáčovalo se dnes pro bezpracnost vypere
a vody jsou stále více a více znečišťovány. Nejsem špindíra,
ale když vidím děti z okolí každý den v čistém oblečení, tak
nezapomenu právě na kartáč u dveří, kterým jsme kartáčovali
oblečení od bláta a druhý den je opět oblékali. A co dělají
lidé po návratu z ciziny a těch hor? No přece vše vyperou,
umyjí, vykoupou se a zamoří okolní vody splašky. Z okolí si
dělají smetiště a jinam se jezdí kochat čistým prostředím.
Kdyby si své okolí hýčkali, tak ani nemusejí nikam jezdit.
Odpovědět
VU

Vítek Urban

24.8.2024 20:10 Reaguje na Břetislav Machaček
Vidíte to příliš zjednodušeně, a tudíž i černě. Špatná voda je i v rybnících, v jejichž povodí není jediné lidské obydlí. Takže jen těmi pracími prášky to určitě nebude. Od roku 2001 organizuji úklid jižní části Moravského krasu. Za tu dobu množství odpadků výrazně pokleslo a v posledních letech podél turistických cest uklízíme převážně „starší vrstvy“. V těch nových skutečně dominují kapesníčky, ale ono to není zas tak velké drama je posbírat. Turisté nedělají z přírody smetiště, ti nevyváží do lesa staré hrnce, zahradní a stavební odpad.
Ten můj příspěvek byl, ale o něčem jiném. Dnešní lidé více než dříve potřebují jezdit do krásné přírody. Jen málokdo má tak rozsáhlé pozemky, aby si ji mohl vytvořit na svém, a tak jezdí – třeba do Krkonoš. Jezdili by i jinam, kdyby se našel způsob, jak zajistit potřebnou péči i o nechráněnou přírodu. Prostředky na to jsou. Za miliony se budují mokřady, ze kterých ve většině případů nakonec vznikne jen nový rybník pro místní rybáře, ale již existující vlhké louky s velkou biodiverzitou a estetickou hodnotou necháme degradovat. Systematické zamezování šíření invazních druhů rostlin se mimo chráněná území také zrovna často nevidí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.8.2024 10:50 Reaguje na Vítek Urban
Nevím co považujete za špatnou vodu. Zda je to i voda kalná plná života a nebo taky i voda průzračná, ale mrtvá. Kdysi z čističky vytékala voda zakalená,
lehce páchnoucí, ale plná nitěnek a ryb. Dnes je
to voda průzračná, ale bez jediného živého tvora.
Lidé dokonce obdivují třeba horský potok tekoucí
pouze sezónně díky jeho plundrování vody hotelem
a nebo zasněžováním, ale on je díky sezónnosti
mrtvý, protože živí tvorové tu vodu potřebují
POŘÁD a NIKOLIV POUZE OBČAS. Ano znečištění
vody není pouze pracími prášky, ale i jinou na
pohled "čistou" chemií. Močůvka zapáchala, ale
umělé hnojivo není cítit a přesto vodu dokáže
kontaminovat více, než ta močůvka. Ony i zcela
obyčejné přírodní splachy např. z kyselých půd
nejsou pro živé tvory výhrou. Voda z mokřadů
může mít více živin, než ta z louky ze které
se ty živiny odvážely ve formě sena a nebo z
pole ve formě zemědělských plodin. Uvedu opět příklad, kdy se z potoka plného života stal
zahnívající občasný tok po vybudování tůní
ve kterých zahnívá spadané listí a ze kterých
voda zasakuje do podloží, ze kterého o 300
metrů níže vyvěrá obohacena železem a manganem
tak, že je rezavou stokou plnou řas, kterým
železo "chutná". Nápad "odborníků" dopadl
špatně, ale návrat zpět by byl sebekritikou,
kterou nedopustí. TAK TO MÁ BÝT A HOTOVO!
Jinak já žádné úklidy neorganizuji, ale
do přírody chodím s igelitkou do které
sbírám ty odpadky. Doma je roztřídím a dám
tam, kam patří. Nepláču, že je to zbytečné
a jsem rád, že dělám alespoň to málo. Už
jsem se setkal hlavně u mládeže s údivem,
co za to mám, že to sbírám. Nechápali, že
to nemusí nikdo organizovat jako hurá akci
jednou v roce, ale že to lze dělat stále i
bez propagace a veřejné pochvaly. Prostě
jen proto, že má rád přírodu bez odpadků.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.8.2024 09:26 Reaguje na Vítek Urban
ano, mýtus, že do potoka hází pneumatiky, staré lednice, stavební suť a komunální odpad zludračelí lufťáci má na českém venkově velmi tuhý kořínek.

ano, spousta turistů jsou čuňata. ale tam, kde se dá dojet autem, drtivě převládá odpad "neturistický".

mimochodem, papírové kapesníčky - jsem hluboce přesvědčen o nadřazenosti evropské civilizace a kultury nad všemi ostatními - s jednou výjimkou. a tou je čuňácký zvyk po velké potřebě pudel nasucho pucovat, místo mnohem lepšího opláchnutí. používání vlhčených kapesníčků tam, kde je k dispozici tekoucí voda, považuji za nejhorší možné řešení.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

26.8.2024 10:04 Reaguje na Lukas B.
Zalezi, jak daleko to je nejblizsimu sbernemu dvoru ci popelnici. Pokud je to bliz a je tam jednodussi pristup nez k rokli za vesnici, tak to radi vyuziji jak mistni, tak luftaci. I z tohoto duvodu v poslednich desetiletich mnozstvi odpadu tohoto typu v prirode pokleslo. Je to nazorne videt prave v Podkrkonosi a v Ceskem raji, kde typickou krajinnou konfiguraci je vesnice na plani, pod niz zacina prudky svah dolu k rece ci potoku. Strze na okraji takove plane byvaly tradicne plne (a plati to i v rezervacich, napr. nad Riegrovou stezkou) starych i novych nanosu rozbitych hrncu, propalenych kamen atd. Rozdil byl v tom, ze driv domacnosti produkovaly mene odpadu a ten byl z ekologictejsich ci primo inertnich materialu (plech, porcelan, zvyk dlazdit, odbahnovat polni cesty vyvezenim stavebniho odpadu z vybourane zdi setrvava leckde dodnes) ale prece jen to, ze dnes je mnohem jednodussi odnest ci odvezt odpad na prislusne sberne misto - nez do rokle za vesnici ma vyrazny positivni efekt. Kdyz mi bylo 5 let, rozrizl jsem si jednou pri brouzdani v Jizere nohu. To uz dnes hrozi mnohem mene, rozbite sklenice apod. se dnes do rek uz moc nehazeji (resp. dela to jen urcita, pocetne mensi cast obyvatelstva kterou radeji nebudu jmenovat)
navic v podhorskych rekach se ty strepy rychle omilaji takze pokud i nahazite pod Tanvaldem do Kamenice rozbite sklenice tak po par kilometrech jsou z nich uz jen bezpecne omlete strepy :)
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.8.2024 14:36 Reaguje na Miloš Zahradník
no, přiznávám, že také jednu cestu zpevňuji sutí. nicméně pečlivě přebranou inertní a ještě jsem takový pitoma, že to kladivem roztloukám na velikost ořechu.

před zhruba 10-15 lety byl boom těch hledačů pokladů s detektorem kovu, jak brouzdali po polích a lesích a hledali "poklady" (mysleli si na staré mince a válečné artefakty), a to bylo v pohraničních hvozdech nějakých vykopaných starých hrnců a propálených kamen.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.8.2024 14:36 Reaguje na Miloš Zahradník
no, přiznávám, že také jednu cestu zpevňuji sutí. nicméně pečlivě přebranou inertní a ještě jsem takový pitoma, že to kladivem roztloukám na velikost ořechu.

před zhruba 10-15 lety byl boom těch hledačů pokladů s detektorem kovu, jak brouzdali po polích a lesích a hledali "poklady" (mysleli si na staré mince a válečné artefakty), a to bylo v pohraničních hvozdech nějakých vykopaných starých hrnců a propálených kamen.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

26.8.2024 16:02 Reaguje na Lukas B.
Ja byval docela zvykly - v nasem sklarskem kraji - na cesty posypane treba i rozbitym sklem, zbytky po vyrobe bizuterie atd. A muj davny ekologicky prohresek: Nad nasim mestem jsou piscite terasy tretihorni Jizery prikryte cedicem. V jednom z mistnich pisniku byla v mem detstvi skladka odpadu z vyroby teplomeru. Jako mali kluci (tehda jeste v 4. - 5. tride nic o ekologii nebylo a kdovi, asi by to ani dnes nepomohlo) jsme chodili rozbijet ty zbytky teplomeru a rtut shromazdovali jako poklad. Jednu takovou nejmene kilovou banku rtuti jsme schovali pod koreny stromu na pramenisti vody, vytekajici zpod te piscite vrstvy. (Ta kdysi, pred promenou prehrady Sous ve vodarenskou nadrz pro siroke okoli tvorila - pod nazvem "Zlata voda" - zdroj pitne vody pro mesto :) Mozna bych mel nejakeho hledace pokladu (mam jednoho takoveho mladocha v pribuzenstvu) angazovat v patrani po tomhle pokladu po mnoha desetiletich, i kdyz krajina se v danem miste naprosto zmenila a dotycna olse nejspis uz neexistuje :)
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.8.2024 08:40 Reaguje na Miloš Zahradník
pane jo, kilo rtuti, to muselo být nějakých teploměrů.
jinak identifikace Vašeho města je zajímavý rébus.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

27.8.2024 09:35 Reaguje na Lukas B.
Ja myslim ze identifikace je snadna. Kolem soutoku Kamenice s Jizerou byla rovina, na ni tekla poklidna ricka a na tu rovinu se od jihu spustily lavove proudy z Kozakova. Reka se pak postupne zavrtala do hlubokeho udoli podrobnejsi poznamku na tema tech cedicu jsem napsal pod clanek sem https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/geopark-cesky-raj-lom-kozakov-cedic-tezba-bansky-urad-unesco-chuchelna.A240802_807856_liberec-zpravy_lav/diskuse

Zda volne pisky na povrchu (nejen jako podklad cedice) se zachovaly i u Semil nevim ale
jejich zbytky jsou napr. i u Horske Kamenice nad Spalovem

Omlouvam se za nekrkonosske tema i kdyz - abych pravdu rekl - ja nejsem moc stoupencem nazoru ze za ceduli narodni park ma byt rezim prilis protikladny tomu, co je pred ceduli. Rada rostlinek, zivocichu a napr. ryb(mizicich rychle v poslednich desetiletich navzdory stavbe cisticek) nad kterymi ekologove v Krkonosich jasaji jsou v podhuri bezne. Pokud je tedy treba (jako vranky) nevyhubily premnozene volavky atd. Taky jsme meli u nas doma ve meste uz napriklad vydru. Pravda, byla nejaka omamena - asi ji rybari otravili - a chcipla, kdyz jsme ji prevezli k zverolekari. Me je spis blizsi nazor, ze prirodu je dobre primerenym zpusobem chranit vsude. Primerenosti minim ale treba i nazor, ze pro takoveho vlka - napriklad - proste ve stredni Evrope neni uz misto. Kdyz mohou "krnapaci" chodit strilet premnozene jeleny na hrebeny Krkonos tak proc se sklanet v ucte a nadseni nad nejakymi vlky. Nevim teda zda to jsou napriklad i vlci kteri treba likviduji chranene tetrevy
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.8.2024 12:24 Reaguje na Miloš Zahradník
já jsem ten rébus samozřejmě vyřešil (tedy trvalo to déle než pár vteřin), ale líbil se mi.

no čističky a tetřevi (resp. tetřívci:), o tom by se dalo diskutovat do aleluja.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.8.2024 18:58 Reaguje na Lukas B.
Povím vám o rozdílném přístupu dvou sousedních měst k likvidaci odpadu. V prvé vám odpad jako svému občanu(prokážete se OP)převezmou bezplatně k likvidaci ve sběrném dvoře. Ve druhém za poplatek
a z druhého města do toho prvého to vozí lidé
vyhazovat do přírody. Ze zákona by měl být odběr
odpadu zdarma a nikdo by ho nikam nezahazoval jen
proto, že za to musí platit. Ty náklady lze
jednoduše hradit z daně z nemovitosti a nebo u podnikatelů z daně ze zisku z podnikání. Nač
vybírat za odpad, když ta platba může být
jediná a tou být daně. Pokud by to fungovalo
plošně, tak není důvod odpad vyhazovat jak ve
vlastní obci, tak ani u sousedů. To staré smetí
zmapovat, pouklízet a je navždy hotovo. Občas
se sice něco najde vždycky, ale nebudou to ta
kvanta jako dnes, kdy se za likvidaci odpadků
platí leckde nehorázné sumy a jiné se navíc
vynakládají za likvidaci černých skládek. Mi
to leckdy připadá, jako by to někdo tak chtěl.
Drahým skládkovným přinutí lidi k vytváření
černých skládek, ty pokutuje a draze skládky
bez nalezených viníků zlikviduje a naúčtuje
to obci. Tento kšeft je v takových podmínkách
věčný a nikdy o něho likvidační firma nepřijde.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

25.8.2024 10:53
Chce to vice pragmatismu. Napriklad: Povolit na uzemi narodniho parku pouzivani jen kapesnicku a damskych vlozek hnedozelene barvy barevne ladici (v lete :) s okolni prirodou. A dnes, v dobe pokroku mikroelektroniky by asi nebyl problem na kazdou takovou
-nepodlehajici rozkladu - damskou vlozku vytisknout identifikator osoby, co si to koupila. Damy si pak daji vetsi pozor. Hodne pomuze take moderni dpravni technika. Zakazte v Krkonosich resp. v jejich "nejcennejsich partich" (tedy vsude mimo chodniky a nemesti tamnich obci) pohyb pesky. Turiste se budou pohybovat pouze tichymi, bezemisnimi lanovkami (napajenymi elektrinou ze sloarnich panelu umistenych v mene cenych castech nasi krajiny) z jednoho vydlazdeneho stanovist (napr. vrchol Snezky) na druhe.
Pripade tedy naprosto tichymi a ekologickymi elektroauty. Bude to mit blahodarny vliv jak na mistni prirodu (zadne seslapavani nejunikatnejsich lokalit pampelisky krkonosske nebo jestrabniku XY- uz jsem zapomel jak se jmenuje) tak i na dale zvysenou navstevnost a tudiz zvysene prijmy vsech tech, kterym unikatnost a neporusenost daneho uzemi tak moc lezi na srdci :}
Odpovědět

Radek Čuda

26.8.2024 13:46 Reaguje na Miloš Zahradník
"Povolit na uzemi narodniho parku pouzivani jen kapesnicku a damskych vlozek hnedozelene barvy ... " ... no, kontrola dodržování tohoto nařízení v terénu by byla bezpochyby velmi podařená taškařice;-))).
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

26.8.2024 15:41 Reaguje na Radek Čuda
Minil jsem (skoro) vsechno samozrejme jako zert (i kdyz realita pak ten zert snadno nekdy prekonava) - ale uprimne receno, pri koupani v rece spoleham na jeji samocistici schopnost (podporenou soustavami ucinnych cisticek, jak to pry ted maji v Seine :) zatimco na koupalisti by pritomnost decentni anonymni osoby/stroje kontrolujici/ho cistotu
vsech telesnych partii navstevniku mel neco do sebe.
Koneckoncu na letistich se jiz dlouho dela neco do znacne miry podobneho.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

28.8.2024 14:46
Ještě se k tomuto článku vrátím.
V Krkonoších jsme byli na skok vloni.Obřím dolem na Obří sedlo,přez Rozcestí zpět do Pece.Na Sněžce lidí jako much na bobku,jinak po naší trase a v sezoně vcelku klid.Včera tu byl syn prošli západ Krkonoš a říkal že totéž,tedy spíše pusto.
Je tedy řeč o vrcholu Sněžky,ne o Krkonoších.
Co chtěl autor říci nadpisem ?
Odpovědět
MS

Michal Skalka

4.9.2024 10:33 Reaguje na Emil Bernardy
Autor chtěl říct nadpisem to, že za 30 let práce v Krkonoších snad nepotkal nikoho, kdo by přijel a neměl rád Krkonoše. Ale svým chováním a láskou jim mohou ublížit ...
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.9.2024 15:47 Reaguje na Michal Skalka
Ochránce čeho jste,pane?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist