https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/kde-se-u-nas-daji-nejlepe-stopovat-ledovce-v-krkonosich
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kde se u nás dají nejlépe stopovat ledovce? V Krkonoších

16.6.2021 15:52 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jaká je souvislost čokolády Toblerone a Sněžky? To vám prozradím, hned co ji sním. Tu čokoládu.
Jaká je souvislost čokolády Toblerone a Sněžky? To vám prozradím, hned co ji sním. Tu čokoládu.
Zdroj | Správa KRNAP
V Česku se dají ledovce nejsnáze stopovat v Krkonoších. Možná je to zvláštní, protože obrovský kontinentální ledovec, který ve čtvrtohorách pokrýval celou severní Evropu a natahoval se až na úpatí Krkonoš, si na samotné Krkonoše nikdy nesáhl. Ten největší ledovec se dostal pouhých 8 km od jejich severního úpatí.
 

Tedy pokud byste někdy před 180 000 lety vylezli na vrchol Sněžky (a potřebovali byste k tomu mačky a cepín, protože zhruba od Kovárny v Obřím dole výše byla pod sněhem celý rok) a podívali byste se na sever, táhl by se obrovský ledovec až na Severní pól a dál kamsi na Kamčatku.

Obrovský ledovec fungoval jako gigantické antitopení. Musel být studenější, než 0 °C a ochlazoval praKrkonoše tak, že tu vzniklo 34 údolních ledovců. Nejdelší z nich by dlouhý na českou kotlinu úctyhodných 4 km. Kdybyste se na něj postavili a kopali díru skrze něj, museli byste se dostat o 100 metrů níž, abyste si sáhli na skálu v podloží.

V Krkonoších uvidíte všechny důležité stopy po ledovcích a vůbec po dobách ledových. Jsou tady ledovcová údolí, morény, ledovcová jezera a kary.

Samotná Sněžka je pro celé Sudety naprostým unikátem. Je dost pravděpodobné, že bývala kdysi oblá, asi tak jako kopeček zmrzliny, ale usadily se na ní tři ledovce – jeden sjížděl do Obřího dolu, druhý na polskou stranu do údolí Lomniczky a třetí směrem na východ do Slunečného údolí. Tyto ledovce přebrousily původně kulatou Sněžku do tvaru trojboké pyramidy.

Letošní ledovcový program povede Kotelními jámami
Letošní ledovcový program povede Kotelními jámami
Zdroj | Správa KRNAP

Možná si vzpomenete na jednu z nejznámějších a nejfotografovanějších hor Evropy – Matterhorn. Také má také tvar trojboké pyramidy, také ho modelovaly ledovce. Proto se horám, které vznikly podobně jako Matterhorn, říká matterhorn.

A v celých Sudetech je matterhorn jen jeden – Sněžka. Její vrchol leží ve výšce 1 603 m nad mořem. Tam už je takové podnebí, že tu nic moc neroste. Jen mechy, lišejníky a pár extra odolných druhů rostlin, jako třeba pampeliška krkonošská. Najdete ji jen na Sněžce a u bývalé Obří boudy; nikde jinde na světě.

V Česku téměř jen na Sněžce roste rozrazil chudobkovitý a hnízdí dva druhy vzácných ptáků, linduška a pěvuška. Je tedy dost s podivem, že to pro někoho nejsou argumenty, aby nelezl přes řetězové zábradlí a nešlapal po uvedených kytkách a neplašil lindušku s pěvuškou.

Sněžka samotná není jedinou stopou, které tady ledovce zanechaly. Obří důl, Labský důl, Kotelní jámy jsou údolí, která ledovce přebrousily. Mají dokonce něco společného se známým komiksem Asterix a Obelix. Co konkrétně to se dozvědí účastníci programu pro veřejnost Správy Krkonošského národního parku Po stopách krkonošských ledovců v neděli 20. 6. 2021.

Kromě jiného se ode mne dozvíte

      • jak geologie Krkonoš ovlivňuje místní podnebí;
      • proč má trpaslík špičatou čepičku;
      • jak si udělat ledovcové údolí;
      • jaký je rozdíl mezi hromadou sněhu a ledovcem;
      • jaký je rozdíl mezi morénou, murénou, marénou, migrénou, marínou a Mirenou…
Tudy před mnoha lety (nebo taky nedávno, to záleží) sjížděl ledovec.
Tudy před mnoha lety (nebo taky nedávno, to záleží) sjížděl ledovec.
Zdroj | Správa KRNAP

Tématických exkurzí, které připravuje ekovýchova Správy KRNAP, je celá řada, a dá-li covid-19 a Krakonoš, pak se po roční nedobrovolné odmlce znovu rozeběhnou. Najdete je na: akce.krnap.cz, a zjistíte na nich třeba proč je hořec hořký, k čemu se hodí lišejníky, uvidíte 60 jelenů na vzdálenost 6 metrů po dobu 16 minut, dozvíte se, co znamená mrtví živí les nebo mrtvý živý les.

Vždy to je něco o přírodě, pobavíte se, poučíte se, snad vás něco překvapí. Projdete se, bude to na pohodu. Na poslední „P“ dobrého programu budete muset na ten program přijít. Přeci nečekáte, že vám tady povíme všechny pozoruhodnosti prastarých praKrkonoš :-)

Vedené exkurze pro veřejnost jsou jednou z cest, jak normálním lidem (nikoli studovaným přírodovědcům) říct, proč je v Krkonoších národní park, tedy co je tady tak úžasného, že stojí za to ho vyhlásit a pečovat o něj. Je také dobré, aby lidé věděli, co ten KRNAP nejvíc ohrožuje a jak mu může pomoci i malý školák. Trochu problém je to, že návštěvníci programů to vědí. Je proto fajn, když si s sebou vezmou kamarády, kteří to ani netuší.

Program Po stopách krkonošských ledovců proběhne v neděli 20. 6. 2021, sraz je v 9 hodin na Mísečkách. Zájemci se mohou hlásit předem u mě na mskalka@krnap.cz a já pošlu podrobnější pokyny.


reklama

 
foto - Skalka Michal
Michal Skalka
Autor je vedoucí pracoviště ekologické výchovy na Správě Krkonošského národního parku.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MZ

Miloš Zahradník

16.6.2021 11:46
To je nejaka blbost, srovnavat Snezku s Matterhornem. Ktery tedy nejspis byl za ledovych dob uplne pod ledem. To Snezka prece nikdy nebyla. Velky ledovec byl jen v Obrim dole. Jak moc sahal k vrcholu? Na ofoukanem vrcholu Snezky nebyl trvaly led vetsi mocnosti zrejme nikdy. Existuji snad nejake nacrty geomorfologu, dobre znajicich lokalni ledovcove pomery Krkonos jak vypadalo zaledneni Snezky behem poslednich ledovych dob. V posledni ledove dobe byl jen ten udolni ledovec Obriho dolu ty dalsi dva ledovecky moc nestaly za rec a okoli vrcholu se nejspis netykaly.
Jsou k dispozici v tomto smeru nejake nakresy ci texty opravdovych znalcu te problematiky?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist