https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-kvalitni-je-drevo-z-kurovcem-napadenych-smrku-lze-ho-vyuzit-jako-stavebni-drivi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak kvalitní je dřevo z kůrovcem napadených smrků? Lze ho využít jako stavební dříví?

25.4.2022 06:53 | PRAHA (Ekolist.cz)
Suché odumřelé smrky po napadení lýkožroutem smrkovým.
Suché odumřelé smrky po napadení lýkožroutem smrkovým.
Foto | Roman Modlinger
Kůrovcová kalamita ovlivňuje lesní hospodářství v České republice výrazně již od roku 2016 a má obrovský ekonomický dopad na celý sektor. Objem napadených stromů v některých regionech přesáhl zpracovatelské kapacity a odumřelé smrky zůstávají v lesních porostech i několik let. Co by se mělo stát s tímto kůrovcovým dřívím? Je nutné jej ihned po napadení kůrovcem vytěžit, aby byly zachovány základní mechanické a fyzikální vlastnosti? Co se stane s kvalitou tohoto dřeva, když je „uskladněno“ nastojato v lese? Odpovědi na tyto otázky zajímaly vlastníky lesů v době, kdy ceny dřeva klesaly na minimum (tedy v letech 2018–2019). Zůstávají však aktuální i dnes, kdy ceny všech sortimentů dříví ve středoevropských podmínkách rostou a zároveň jsou aktuální i do budoucna, kdy může být v některých regionech dříví nedostatek.
 
Protože většina v současnosti obchodovatelného jehličnatého dříví v Evropě pochází z kůrovcové nahodilé těžby, je z důvodu adekvátního zpeněžení důležité zabývat se kvalitou tohoto dřeva. Poškození dříví kůrovcem by nemělo automaticky znamenat nižší finanční ohodnocení, protože změna struktury dřeva a jeho fyzikálních nebo mechanických vlastností není stejnoměrná a závisí na řadě faktorů. Struktura a vlastnosti dřeva jsou ovlivněny vlastní činností lýkožrouta jen nepatrně, poškozen je pouze povrch bělového dřeva po obvodu kmene. Významnější změny ve struktuře a vlastnostech dřeva po napadení kůrovcem jsou způsobeny nepřímo dřevozbarvujícími a dřevokaznými houbami. Míra napadení dřeva houbami a vliv tohoto napadení na vlastnosti dřeva je potom tím větší, čím déle houby ve dřevě působí. Statisticky významná změna mechanických vlastností u smrku ztepilého napadeného lýkožroutem smrkovým byla v některých případech pozorována až po třech letech působení hub. Pokud nejsou významně sníženy mechanické vlastnosti dřeva, bylo by vhodné využít smrkové kůrovcové dříví ke stavebním účelům. Řada současných výzkumů navíc naznačuje, že pro určité technologické postupy, založené například na lepení dřeva, může být přítomnost dřevozbarvujících hub dokonce i výhodou. U dřeva napadeného těmito houbami byl totiž při průmyslovém sušení pozorován nárůst volné povrchové energie a snížení kontaktního úhlu mezi vodou a povrchem dřeva, což může mít podstatný pozitivní dopad na zvýšení pevnosti lepeného spoje při výrobě kompozitních materiálů na bázi dřeva, např. dřevotřískových desek, překližek nebo OSB desek.

Poškození smrkových porostů
Poškození smrkových porostů
Zdroj | Archiv FLD ČZU

Strukturu, fyzikální a mechanické vlastnosti kůrovcového dříví zásadně ovlivňuje druh houby infikující dřevo, vlhkost dřeva, a jak již bylo uvedeno výše, doba, po kterou houby ve dřevě působily. I když některé studie popisovaly a kvantifikovaly konkrétní izolované faktory, jako např. vliv druhu houby na úbytek hmotnosti dřeva a snížení jeho mechanických vlastností, vliv doby degradace na ztrátu hmotnosti a pevnosti dřeva či vliv povětrnostních podmínek na rychlost sesychání dřeva, neposkytují dostatek informací pro praktické využití ve specifických podmínkách kůrovcové kalamity.

Povrchové poškození dřeva lýkožroutem smrkovým.
Povrchové poškození dřeva lýkožroutem smrkovým.
Zdroj | Archiv FLD ČZU

Výzkum změn mechanických vlastností dřeva

Lesnický provoz však potřebuje informace o tom, po jak dlouhou dobu nejsou negativně ovlivněny vlastnosti dřeva ze stromů napadených kůrovcem. V naší studii jsme se tak pokusili odpovědět na otázku, co se stane v konkrétních podmínkách s kvalitou dřeva u smrků odumřelých po napadení kůrovcem, které jsou po určitou dobu ponechány nastojato v lese. Zjišťovali jsme, jak se u nich mění některé mechanické vlastnosti dřeva, konkrétně pevnost v tahu a tlaku.

V lesním porostu u obce Huntířov (Děčín, Ústecký kraj, ČR) byly vybrány čtyři skupiny stojících smrků ztepilých, které odumřely po napadení kůrovcem, konkrétně lýkožroutem smrkovým. Jednotlivé skupiny stromů byly ponechány nastojato v porostu 1/2 roku, 1 rok, 2 roky a 3 roky od napadení. Z každé skupiny stejně starých suchých stromů bylo náhodně vybráno pět stromů a ve stejném porostu bylo náhodně vybráno ještě pět zdravých nenapadených stromů, které sloužily jako referenční (pro porovnání). Tyto náhodně vybrané stromy ze všech pěti skupin byly vytěženy a z každého byl vymanipulován výřez z oddenkové části o délce 1,4 m s tloušťkou čela cca 40 cm. Při výběru vzorků jsme eliminovali rozdíly mezi jednotlivými stromy CT skenovacím zařízením, což nám umožnilo separovat vzorky zejména s různou šířkou letokruhů a dalšími odchylkami, které nebyly způsobeny kůrovcem a ovlivnily by výsledné mechanické vlastnosti dřeva. Výsledky z CT skenování ukázaly jasné rozdíly u zdravého stromu ve srovnání s napadenými stromy. Zdravý strom se vyznačoval viditelnou absencí obvodových výsušných trhlin a hranice jádrového a bělového dřeva byla jasně rozlišena. Na napadených stromech, které zůstaly stát v lese, byly viditelné výsušné trhliny; čím byl strom v lese po napadení ponechán déle, tím bylo trhlin více a byly větší (Obr. 1).

Smrkové dřevo naskenované pomocí CT skeneru: (A) smrk napadený na jaře 2018 (3 roky); (B) smrk napadený na jaře 2019 (2 roky); (C) smrk napadený jaře 2020 (1 rok); (D) zdravý nenapadený smrk (referenční).
Smrkové dřevo naskenované pomocí CT skeneru: (A) smrk napadený na jaře 2018 (3 roky); (B) smrk napadený na jaře 2019 (2 roky); (C) smrk napadený jaře 2020 (1 rok); (D) zdravý nenapadený smrk (referenční).

Pozorované změny ve vlastnostech dřeva

U napadeného dřeva bylo následně zjišťováno, jaké změny nastaly v pevnosti v tahu a tlaku podél vláken v závislosti na době ponechání napadeného stromu v lesním porostu a také na vzdálenosti vzorku od středu kmene (vzorky ve středu kmene měly označení 1, okrajová část kmene měla označení 5). Hodnoty pevnosti v tahu u smrků 3 roky po napadení kůrovcem poklesly oproti nenapadeným smrkům o 14 % (z 93,8 MPa na 80,7 MPa); hodnoty pevnosti v tlaku se pak mezi stejnými vzorky snížily o více než 25 % (z 46,1 MPa na 34,3 MPa). Pro porovnání pevnost v tahu u smrků 0,5 roku, 1 rok a 2 roky po napadení představovala hodnoty 93,4 MPa, 83,6 MPa a 81,7 MPa; pevnost v tlaku pak hodnoty 41,3 MPa, 37,4 a 38,4 MPa. Výrazný pokles hodnot pevnosti v tlaku byl pozorován v okrajových částech kmenů, kdy u nenapadených smrků bylo naměřeno 44,3 MPa a u smrků 3 roky po napadení kůrovcem pouze 29,7 MPa, což představovalo pokles téměř o 33 % (pro porovnání v okrajových částech smrků 0,5 roku po napadení to bylo 36,9 MPa, 1 rok po napadení 34,7 MPa a 2 roky po napadení 34,1 MPa).

Poškození smrkových porostů
Poškození smrkových porostů
Zdroj | Archiv FLD ČZU

Výzkum prokázal statisticky významné rozdíly vlivu doby ponechání napadeného stromu v lesním porostu na pevnost v tlaku i tahu. Na základě získaných výsledků je tak možné konstatovat, že čím déle je napadený strom ponechán v lese nastojato, tím více je negativně ovlivněna pevnost v tlaku i tahu. Vzdálenost vzorku dřeva od středu kmene měla statisticky významný vliv na pevnost v tlaku i tahu pouze v případě nejvzdálenějšího úseku od středu kmene oproti ostatním úsekům. To bylo většinou způsobeno výsušnými trhlinami (Obr. 1), které byly především po obvodu kmene. Pokles hodnot pevnosti v tahu měl náhlý charakter. Ve vnějších vrstvách se vyskytl 1 rok po napadení smrku kůrovcem, zatímco středová část byla výrazně postižena až po 2 letech. Změny hodnot pevnosti v tlaku byly postupné, intenzivnější byly v blízkosti povrchu kmene a méně intenzivní pak ve středové části kmene (viz graf). Při pohledu na celkové výsledky lze konstatovat, že pevnost v tlaku a tahu byla ovlivněna jak dobou ponechání napadeného stromu nastojato v lesním porostu a vzdáleností vzorku dřeva od středu kmene, tak vznikem a četností výsušných trhlin.

Statistické vyhodnocení vlivu doby ponechání napadeného smrku v lesním porostu a vzdálenosti od středu kmene na pevnost dřeva v tlaku. Vzdálenost od středu kmene označená číslem 1 představuje úsek nejblíže středu kmene, naopak vzdálenost od středu kmene 5 označuje úsek nejblíže povrchu kmene. Hodnota 0 na ose x představuje zdravé nenapadené stromy.
Statistické vyhodnocení vlivu doby ponechání napadeného smrku v lesním porostu a vzdálenosti od středu kmene na pevnost dřeva v tlaku. Vzdálenost od středu kmene označená číslem 1 představuje úsek nejblíže středu kmene, naopak vzdálenost od středu kmene 5 označuje úsek nejblíže povrchu kmene. Hodnota 0 na ose x představuje zdravé nenapadené stromy.

Doporučení pro aplikaci poznatků a další výzkum

Tento výzkum naznačuje, že použití středového řeziva ze stromů napadených kůrovcem bez přítomnosti plísní a hub by nemělo být problematické. To však platí za podmínky, že se ve středové části kmene nevyskytují výsušné trhliny. Při zachování požadované hustoty a kvality toto řezivo smrku ztepilého po prvním či druhém roku od napadení stromu lýkožroutem smrkovým stále plní i požadované pevnostní vlastnosti pro stavební dříví.

Je však nutné si uvědomit, že doba, kdy nejsou negativně ovlivněny vlastnosti dřeva ze stromů napadených kůrovcem, závisí i na druhu dřeviny, vlastnostech konkrétního stanoviště a ročním období. Pro přesné stanovení míry degradace dřeva houbami by proto bylo zapotřebí rozsáhlého šetření zahrnující vzorky z různých lesních vegetačních stupňů v různých ročních obdobích. Další studie by se také měly zabývat otázkami, zda proces degradace dřeva probíhá odlišně ve stojících nebo pokácených kůrovcových stromech a jestli degradace dřeva probíhá jinak na slunci nebo ve stínu. To vše je zásadně ovlivněno odkorněním nebo způsobem skladování, tzn. mikroklimatem, protože dřevokazné houby mají svou optimální vlhkost dřeva a teploty, ve kterých prosperují. Tyto informace mají praktické důsledky pro to, jak a kdy těžit napadené stromy, a z tohoto důvodu je třeba se jimi zabývat i v dalších výzkumech.

Autoři tohoto článku publikovali výsledky svého výzkumu ve vědeckém časopise Forests. Podrobnější informace si tak můžete přečíst v originálních pracích, které vznikly za podpory projektu NAZV QK1920435 a EXTEMIT-K.

1) Hýsek, Š.; Löwe, R.; Turčáni, M. What Happens to Wood after a Tree Is Attacked by a Bark Beetle? Forests 2021, 12, 1163.
2) Löwe, R.; Sedlecký, M.; Sikora, A.; Prokůpková, A.; Modlinger, R.; Novotný, K.; Turčáni, M. How Bark Beetle Attack Changes the Tensile and Compressive Strength of Spruce Wood (Picea abies (L.) H. Karst.). Forests 2022, 13, 87.

Autoři:
Ing. Radim Löwe, Ph.D.
Ing. et Ing. Štěpán Hýsek, Ph.D.
Ing. Miroslav Sedlecký, Ph.D.
Ing. Roman Modlinger, Ph.D.
Ing. Adam Sikora, Ph.D.
Ing. Aleš Erber
prof. Ing. Marek Turčáni, PhD.


Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze


reklama

 
Radim Löwe a kolektiv

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

25.4.2022 10:24
Tyto věci dávno řeší normy jakosti řeziva. Podle mých informací je napadení houbami u kůrovcového dřeva přípustné pouze pro řezivo třetí jakostní třídy, tedy to nejméně kvalitní.
Potom zřejmě bude záležet na projektantovi stavby, jestli předepíše možnost použít na stavbu řezivo třetí jakostní třídy a kde konkrétně nebo jestli toto nepovolí.
Jinak většina takového nekvalitního kůrovcového dřeva končí v celulózkách nebo v peletách nebo se vyváželo do Číny. Pokud se z něho udělá řezivo, tak se vesměs použije na výrobu dřevěných palet nebo na bednění při betonování a na podobné účely. Na stavebmní účely se stále používá převážně řezivo první a druhé jakostní třídy, to znamená ze zdravých smrků. Nebo možná ze smrků ochranné kůrovcové těžby, kdy je vyvíjející se kůrovec ještě ve smrku a skácením stromu a oloupáním kůry je zničen.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.4.2022 10:53 Reaguje na Radim Polášek
Popsal jste to správně. Jen bych dodal, že pokud staví dům někdo, kdo tomu rozumí, tak takové řezivo odmítne. Pokud člověk neznalý, tak ho firma napálí a pouze ten šunt naimpregnují něčím EKO, co za pár let vyprchá a konstrukci houby sežerou po záruce. Kdysi si nikdo ani nedovolil na pile kůrovce zpracovávat, protože to bylo plýtvání
zpracovatelskou kapacitou pily. Kůrovec šel do kamen a to už rovnou
z lesa. Samozřejmě podle stupně zasažení, ale ty úvahy v článku o
dva roky stojících souších je z hlediska historie neznámá věc. Snad
někde v nepřístupném terénu, ale v hospodářském lese souška dva roky? To bylo nemyslitelné a ostuda každého revírníka.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.4.2022 19:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Za socíku byly sušky v lese běžné. Mizely tak do dvou až tří let.
Jinak dřevo sušek včetně těch kůrovcových má jiný charakter, je tvrdší a nepružné. Pokud je napadené houbami, tak často mívá zdůrazněnou kresbu dřeva, často i zajímavě barevnou. Z tohoto titulu se může hodit na okrasné věci, obklady, nábytek z masívu, možní i na dýhy a podobně. Ale nevím, jak to ´s činností těch hub a výdrží dřeva, pokud tam bude trochu vlhko. I dnyž ty houby nemusí být dřevokazné jako je třeba dřevomorka.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.4.2022 09:14 Reaguje na Radim Polášek
Nevím jak kde a v jakém lese, ale po kůrovci jel
jako po uzeném každý revírník, aby si ho nenamnožil.
V mém okolí bývala běžná samotěžba, o soušky byla
rvačka a neohřály se v lese ani měsíc po označení.
Ano, jak píšu jsou místa hůře dostupná a místa s
převisem nabídky nad poptávkou. Lidé mají často zásoby palivového dřeva na pár let a o další už
nejeví ani zájem. Kdo ho má kde skladovat, tak se
o jeho nynější zdražení nemusí zajímat. Jinak mí
"učitelé" zpracování dřeva preferovali pouze zdravé
dřevo a ohledně kresby podle druhu. Kresbu lze taky
zvýraznit různými mořidly a není třeba čekat na
houby a hnilobu, která taky kresbu zvýrazní, ale
materiál znehodnotí změnami pevnosti atd. Kůrovec
patří maximálně na bednění betonáže, nevratné
palety a dočasné zahradní stavební prvky, které
se nesmějí kvůli rostlinám impregnovat chemií. Já
osobně na to používám smrkové kůrovcové odkory.
Za pár let je obměním a zbytek spálím jako palivo.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.4.2022 17:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Já bydlím na rozhraní podhůří a začátku hor. Lesníci u nás se nejspíš soustřeďovali právě na lesy v těch horách a na naše lesy kašlali. Jak v padesátých letech lesy komunisté sebrali soukromníkům, tak v té době z lesů vyřezali dřeviny s cenným dřevem a volný prostor nechali zarůst náletovými dřevinami. Jak potom později vykáceli nějaký les a zasázeli tam smrčky, tak si to odfajfkovali a potom na to kašlali, na pasece se rozrostlo plno maliní a zase náletové dřeviny a polovinu smrčků to zahlušilo. Jak tam uschnul nějaký smrk, suška tam stála rok, dva roky atd, dokud ji nepokáceli třeba svazáci, když se vydali s traktorem pro dřevo na táborák na hlídání máje nebo na lampiónový průvod nebo jiní, myslivci, hasiči atd. Případně když si tu sušku někdo odvezl domů na topení. Nebylo ani výjimkou, že ten suchý strom nakonec spadl a v lese potom ztrouchnivěl. Postupně starat o les se začali až soukromníci, jak to postupně po sametu dostávali zpět. Zpravidla všechen ten smíšený les různého staří a všemožných dřevin a keřů vyřezali a nasadili mladé sazenice. A ještě před tím, dokud lesy ještě byly státu a nesoukromé, zase někdo vyřezal stromy s cenným dřevem, tentokrát tři javory kleny s pařezem o průměru tak 60 cm.
Zkrátka za socíku byly ty správný ekologický smíšený les se stromy různého stáří, malin atd .- úplný ráj pro včelaře. A až po sametu se to změnilo.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

26.4.2022 00:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Až na výjimky, většina dřevokazných hub ke svému vývoji potřebují určitou vlhkost dřeva. A ta je vyšší, než jaké má dřevo uložené v suchu, třeba pod střechou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.4.2022 09:00 Reaguje na Pavel Jeřábek
Psal jsem to ve zkratce a opomněl tak dopsat, že podmínkou trvanlivosti konstrukce je sucho. Záleží tak na té samotné konstrukci, zda je provedena správně. Pokud někdo střešní konstrukci pokryje neprodyšnou krytinou, tak se vždy nějaká ta vlhkost vysráží a houbám to stačí. Jinak na palivo beru kůrovce zcela běžně a většinou je napaden houbou.
Pokud je napadeno palivové dříví, tak sporami hub bude napadeno i kůrovcové řezivo z kterého kupuji
odkory a odřezky kmenů. Při nákupu řeziva jsem asi
neoblíbený zákazník, protože než si něco vyberu, tak ztrácí prodejce nervy, když si prohlížím každé prkno a trám. Při dnešních cenách nemíním kupovat šunt za cenu prvotřídního řeziva. Kdo ano, tak budiž, ale
mne kdysi staří tesaři a stolaři učili, že houbou
nakažené kůrovcové dřevo patří do kamen a nikoliv
na stavbu a do bytu.
Odpovědět
ZK

Zan K.

25.4.2022 14:37 Reaguje na Radim Polášek
I kdyby tohle dřevo bylo dobré, tak ho stejně v rámci tržního systemu přeplatí Číňani a jiní stejně movití. Takže opět řeči o ničem. Nejsme v socializmu, ale tržním kapitalizmu.
APP. Proč je vlastně boj o Ukrajinu? Suroviny i to dřevo.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.4.2022 10:55
dovolím si k tomu také jeden jednoduchý "stavebně řemeslný" komentář:
z hlediska použití dřeva bude kůrovcové dřevo úplně stejné, jako jakákoli jiná kulatina sušená na vzduchu nerozřezaná - objeví se tam před pořezáním výsušné trhliny. jak moc se výsušné trhliny objeví, to záleží na tom, jak rychle a v kterém ročním období strom "umře", jestli se to bude spíš podobat kulatině ze zimního nebo z letního kácení.

výsušné trhliny se samozřejmě objeví prakticky na každém řezivu. kvalita řeziva ovšem závisí na tom, jestli se to "potrhá" už nařezané (což vůbec nevadí), nebo jestli se to řeže potrhané (a taková fošna s podélnou trhlinou naplacato se hodí akorát tak do kamen).

napadení houbami je samozřejmě další kapitola.
Odpovědět
ZK

Zan K.

25.4.2022 14:41 Reaguje na Lukas B.
...výsušné trhliny se samozřejmě objeví prakticky na každém řezivu. kvalita řeziva ovšem závisí na tom, jestli se to "potrhá",,,
To řemeslníci k výrobě šindelů znali už dávno.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.4.2022 15:20 Reaguje na Zan K.
jo, takhle fungují všichni dezinformátoři. citují a utnou větu v půlce, čímž se obsah velmi posune :)

takhle, když máme jádrové prkno/fošnu, tak se to moc potrhat nemusí, to jenom seschne. máme-li prkno krajové, tak se bortí, respektive levá strana se stáhne a pravá vyboulí.
máme-li větší hranol, notabene středový hranol, tak se výsušné trhliny objeví prakticky vždy, ale nejsou příliš na škodu, protože respektují okraje prvku a prvek praskne jaksi logicky (zní to blbě a netechnicky, ale je to uchopitelnější než nějaké pojmy z lomové mechaniky .

a ano, šindele se štípají/řezají zasyrova, a štípané (prý) vydrží 3x déle - ale zase vyžadují výrazně kvalitnější dřevo (bez suků a nezkroucené).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.4.2022 15:49 Reaguje na Lukas B.
Přesně tak
Odpovědět
ZK

Zan K.

25.4.2022 20:51 Reaguje na Lukas B.
Ono tu nejde jen o šindele. Dřív se sekaly celé trámy a pochopitelně i to dřevo k tomu muselo být kvalitní. I když i tam sem tam občas menší suky bejt mohly. Ale vazba (borová) na starém domě už
přežívá 150 roků v poměrně dobré kvalitě. A sekané dubové trámy na kostelích či mlejnech ještě déle. Takže ony staré praktiky i staří tesaři měli něco do sebe proti dnešnímu spěchu a trhu...
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.4.2022 08:34 Reaguje na Zan K.
pokud něco opracovám ručně, logicky si pečlivě vybírám materiál. představa, že někdy v temném středověku chlapi v potu tváře skáceli strom, osekali, odtáhli na staveniště a tesař dva dny osekával na trám, a vybrali si k tomu strom nahnilý, sukovatý a rostlý do spirály je samozřejmě úsměvná.
když tím krmím kladovou mašinu, co za hodinu pořeře desítky kubíků, tak holt nevybírám tak pečlivě
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.4.2022 17:12 Reaguje na Zan K.
Když se trám tesal sekyrami z kmene, tak se tesal symetricky okolo středu kmene. Jednotlivá léta ve dřevě tak fungovala jako krycí vrstvy a trám se nekroutil vlivem vlhnutí a vysýchání dřeva, protože byl tesán symetricky.
Dnes se podobný kmen rozřeže na katru na 4 trámy, asymetricky a přes léta a potom ještě nechá normálně vyschnout někde na prostranství na slunci.
Místo třeba více dnů jsou ty trámy udělané za půl hodiny nebo hodinu a je jich víc, ale jak se nechají vyschnout na prostranství na slunci, takže často popraskají do hloubky a jsou nesymetrické ke středu, takže mají snahu se kroutit. A jsou řezány skrz léta, takže mnohem snadněji vlhnou a chytají hnilobu a dřevokazné škůdce.
Odpovědět
ZK

Zan K.

29.4.2022 21:08 Reaguje na Radim Polášek
Ovšem také to hlavní, a sice že při sekání se ony třísky (vlákna)neporuší a zaschnou, kdežto u řezu se otevšřou k erozi a hnilobě. Asi to nějak chemií jde, ale nakolik, nevím. Ekologicky asi rozhodně ne....
A s tím dalším komentáčem souhlas. Škoda že už neplatí ani u lesníků a o těch odpovědných nahoře ani nemluvě...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.4.2022 17:14 Reaguje na Zan K.
Jinak dřív taky spousta lidí v lesnatých oblastech se neživila ničím jiným než prací se dřevem. A tak měli o dřevu obrovské znalosti, získané od předků i nabyté vlastní prací. Dneska už takové lidi téměř nejsou a spousta věcí je zase zapomenuta a v příapdě potřeby se musí znova a draze objevovat.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.4.2022 15:20 Reaguje na Zan K.
jo, takhle fungují všichni dezinformátoři. citují a utnou větu v půlce, čímž se obsah velmi posune :)

takhle, když máme jádrové prkno/fošnu, tak se to moc potrhat nemusí, to jenom seschne. máme-li prkno krajové, tak se bortí, respektive levá strana se stáhne a pravá vyboulí.
máme-li větší hranol, notabene středový hranol, tak se výsušné trhliny objeví prakticky vždy, ale nejsou příliš na škodu, protože respektují okraje prvku a prvek praskne jaksi logicky (zní to blbě a netechnicky, ale je to uchopitelnější než nějaké pojmy z lomové mechaniky .

a ano, šindele se štípají/řezají zasyrova, a štípané (prý) vydrží 3x déle - ale zase vyžadují výrazně kvalitnější dřevo (bez suků a nezkroucené).
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.4.2022 15:21 Reaguje na Lukas B.
pardon, uklikl jsem se, prosím jednou delete. díky.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.4.2022 17:52 Reaguje na Lukas B.
Nějakou tu výsušnou trhlinu budete mít vždy. Problémem jsou ty probýhající. Záleží co půjde z klády vyřezat a jaká tedy bude výtěžnost. Ty probíhající norma nedovoluje. Houby nenastupují hned.
Jen se nějak zapomíná na dřevokaze kterého jsme uspěšně v lesích taky množili. Ten nejenže poškozuje dřevo ale i tu houbu zanese spolehlivě .
Odpovědět
ZK

Zan K.

25.4.2022 21:05 Reaguje na Jarek Schindler
Ono to možná souvisí s oním dnešním průmyslovým hospodařením v lesích. (Těžba, chemie hluk a t.d.) Vše vyhání ptactvo z lesa a tím pomáhá rozmnožení škůdcú. (Ony Datly skoro v lese neslyšet). Ale asi by to chtělo nějaký odbornější a detailnější rozbor o onom lesním ekosystemu jako celku..
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.4.2022 12:31 Reaguje na Zan K.
U nás jsou právě datel a strakapoudi(kromě jižního )zastoupeni snad ve všech druzích a celkem velmi hojní.
Odpovědět
VP

Vít Prokop

25.4.2022 15:05
Jsem z Vysočiny vlastník 80 letého smrkového lesa, děda ho vysadil v 50tých letech, když ho pustili komunisti z kriminálu, cca 2 ha a zatím stromy drží. Když uvidím napadený strom hned ho zdělám u souseda na prkna nebo co je dobře prodejný. Nic jiného neřeším.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.4.2022 19:41 Reaguje na Vít Prokop
A to je to, co jiní nedělali a nebo sousedili s těmi, kteří to
nedělali. Je to jediná účinná prevence a nikoliv čekání na kalamitu
a brečet nad sežraným lesem. Tak jako vy se postupovalo v minulosti
vždy a pouze "nová" doba umožnila kůrovci mejdan v našich lesích.
Revírník označil kůrovcový strom, druhý den tam poslal chlapy s pilou a dřevo odvezli na pilu. Dnes strom označí, zažádá vedení
o těžbu a to počká, až toho bude více, aby se to "vysoutěžené"
firmě vyplatilo těžit. Přeji vám zdravý les a hodně sil ho zdravý
udržet i do budoucna.
Odpovědět
ZK

Zan K.

25.4.2022 20:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Nojo. Ono vlastně nezáleží, zda se stará majitel soukromník, či hajnej za komoušů či 1 republiky. Vždy jde o znalost a jednání člověka. Dobří hospodáři byli i v minulosti stejně jako dnes a ranaři co šli bezohledně jen po kšeftu také. Jen má člověk dojem podle oné pokrokové těžby a neúdržby, že dnes je oněch ranařů a kšeftařů jaksi víc....
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.4.2022 09:30 Reaguje na Zan K.
Hezky jste shrnul poznání, že Císař pán je nahý,
jako v pohádce Císařovy nové šaty. Dobrý hospodář
je dobrý hospodář a lajdák a kšeftař nikdy nebude
dobrým hospodářem i když se schovává za sucho a
za globální oteplování. Ti tak dnes dotěží i tu
poslední větévku, spoléhají se na samovýsev a nebo
bezúdržbu, aby to za pár let mohli zase seštěpkovat
do mrtě a vydělat na lesu vícekrát za svůj život.
Navíc to propagují jako hospodaření blízké přírodě
a přínosné pro energetiku z biomasy. Jímá mne hrůza
z takových energetických lesů, které vyplundrují
lesní půdu za dva cykly a zbydou maximálně keře,
traviny a nebo rovnou obnažená skála. Takhle se
totiž chovali kdysi ve Středomoří, kde vykáceli
stromy na lodě a stavby, pak zbytek na palivo a
nakonec jim půdu spláchly ze skal deště a odvál
vítr.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.4.2022 20:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Tehdy nebyla povinnost vytěženou plochu zalesnit a nikdo se tím také nezabýval. No a "samovýsev" či bezúdržba, přesně pasuje na tu nyní uvědomělými lesníky a ochranáři propagovanou pařezinu. Tu také většinou jednou za deset , dvacet let pouze vytěžíte. Dřív se to nazývalo plundrlesem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.4.2022 09:37 Reaguje na Jarek Schindler
U nás na soutoku Olše s Odrou to takové selské
"vrbiny" snášely díky naplavení živin při
povodních, ale lesní pozemky mimo říční nivy
to nevydrží více jak dva, tři cykly. Vím to
ze zkušenosti kamaráda s plantáží japonských
topolů. Prvá sklizeň na bývalé louce paráda.
Druhá rapidně slabší a místo třetí neduživé
pruty bez náznaku zesílení na tyčovinu. Ze
zoufalství tam načerno čerpá fekálie z žumpy,
ale to by musel těch žump mít nejmíň deset.
Přesný je váš název plundrles, kterému já
říkám ekologické utopické perpetumobile. Slezské přísloví říká, že z "guvna bič něukryňtiš" (z lejna bič neupleteš) a o
tom to je, že nelze pouze brát a nevracet.
Byl jsem tři dny o víkendu pod stanem v
lese na Opavsku a bohužel kůrovec už ničí
i tyčovinu. Hlad je hlad a hospodáři už
nestíhají to, co nenápadně začalo před
15. léty. Daří se jim zalesňovat a dokonce
i mou oblíbenou jedlí. Na neoplocených
pozemcích netrpí stromky po nátěru okusem,
ale kmínky stromků vytloukáním srnců. Tam,
kde je oplocenka, tak se stromkům daří a
ty kecy o suchu a oteplování jsou vzhledem
ke stavu sazenic stromků o ničem. Dobrý
hospodář nepláče, pracuje a má výsledky.
Je tam i plno černé a muflonů a lesy se
daří pracovitým lidem obnovovat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.4.2022 17:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Zajímavá informace o těch topolech. Asi hodně záleží na podloží, pokud tam bylo podloží z sedimentovaných hornin, tak tam topoly vyčerpaly volné živiny z luční půdy, kterých tam samo o sobě moc není a potom utrum, protože z nějakých sedimentovaných pískovců se těch živin moc neuvolní.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.4.2022 17:34 Reaguje na Jarek Schindler
Tak ono nebyl problém poslat nějakého kluka v prosinci na smrk natrhat šišky se semenem. Ono ten smrk se množí snadno a smrkový les je výrazně výnosnější než les z jakýchsi přírodou zkombinovaných listnáčů maximálně s občasným jehličnanem. Ono to hodně záleží na nadmořské výšce. U nás je příliš malá nadmořská výška a smrk se u nás v lese sám od sebe nemnoží, pouze různé náletové listnáče. Ale stačí vystoupat aspoň o 50 - 100 metrů výš do hor do Beskyd a tam už pod smrky mladé smrčky ze samovýsevu jsou. Takže v horách, když káceli les, nechali tam na pasece pár semenných smrků a ony se ty paseky znova zalesnily a zase výnosnými smrky. U nás by museli sázet, ale s trochou znalostí a zkušeností není problém si ty smrkové sazeničky ze semen z šišek vypěstovat. Dneska by byl problém vůbec sehnat lidi, co by bez příslušných pomůcek vůbec dokázali do koruny toho smrku vylézt, ale tehdy to dokázal každý druhý mladší člověk.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.4.2022 15:13 Reaguje na Radim Polášek
Nyní máte " Zákon o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin ......" a osivo tedy sbíráte z uznaných porostů. Ten smrk se dobře zmlazuje pod porostem na světlinách či okolo cest, kde má trochu světla. Na pasece je to již horší. Čím větší nadm. výška tím lépe. Dřív se moc výstavků neponechávalo. Jak velké byly dřív holiny člověk zjistí, když se podívá do starých lesnických map. Celé údolí klidně v jedné věkové třídě. V sedmdesátých a osmdesátých letech kdy ty porosty došly do mýtního věku se tyto plochy teprve začaly rozčlěňovat. Dřív pokud tam vznikla nějaká plocha s lesem v jiné věk. třídě tak díky nějaké kalamitě či projektované cestě. No a sbět šišek ( stromolezci) byla dřív specializovaná a velice dobře placená práce. Bez těch jak píšete příslušných pomůcek ( stupačky) to jaksi nešlo. Chybí nam tu ti "lezci" po palmách.
Odpovědět
ZK

Zan K.

29.4.2022 21:14 Reaguje na Jarek Schindler
Ono se mnohde zalesňuje,,ovšem třeba akáty,které rostou rychle a na otop stačí. Ovšem les, to asi není....
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.5.2022 03:38 Reaguje na Zan K.
Akát na otop? Není to škoda? Je to například na kůly to nejlepší co u nás roste.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.4.2022 17:23 Reaguje na Zan K.
On spíš dobrý hospodář musí být z větší části ten ranař. Protože třeba například u toho kůrovce, jakmile ze smrku už začalo opadávat jehličí, už to tam bylo rozjeté a muselo se to snad vyřídit do nevím 14 dnů nebo tak nějak. Smrk skácet, kůru aspoň oloupat a to pečlivě, možná oloupat i začátk silnějších větví. Hospodář potřeboval, aby lidi nechali svou práci, i když potřebovali třeba usušit seno nebo sklidit a věnovali se navíc tomu káícení. Hospodář, který nebyla ranař a počkal, až si ti pomocníci a čeledínu udělají tu svou práci, tak tomu klidně mohl ten kůrovec vyletět a za měsíc toho pak musel kácet desetkrát víc.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist