https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/osud-nasich-lesu-lezi-nejvice-v-rukach-lesniku-kteri-delaji-tecky-na-stromy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Osud našich lesů leží nejvíce v rukou lesníků, kteří dělají tečky na stromy

5.4.2022 08:18 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vybírání stromů ke kácení je zároveň rozhodnutí o další podobě lesa.
Vybírání stromů ke kácení je zároveň rozhodnutí o další podobě lesa.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | KRNAP
České lesy se potýkají zřejmě s největší změnou za několik set let. Je to změna v jejich pěstování. Poté, co kůrovcová kalamita odstranila velkou část smrkových monokultur, vznikl prostor pro lesy nové. Problém je, že vypěstovat pestrý les od nuly je obtížné. Lepší je nechat ho vyrůst. A to se snadněji píše, než dělá.
 

Co se s lesy stalo?

Možná si říkáte, proč lesy v Česku nemůžou zůstat takové jako doposud. Odpovědí je, že lesy začaly chřadnout a odumírat. Příčiny zatím vědci vidí v tom, že stromy v našich lesích nebyly a nejsou v dobré kondici. Nenachází dobrou výživu v lesní půdě, která je vyčerpaná a neposkytuje jim dostatek živin. K tomu se přidal růst teplot a dlouhotrvající sucho. Největší problém zažily v Česku smrky, které byly vysazovány ve velkém do nevhodných podmínek.

Lesy stejně starých stromů stejného druhu se navíc ukázaly jako velmi zranitelné. Když se v Česku přemnožil lýkožrout smrkový, šířil se jako požár. Oslabené stromy si s velkým množstvím kůrovců nedokázaly poradit a lesy začaly plošně odumírat.

Kůrovcová kalamita z let 2015–2019, která vedla k odlesnění velkých částí Česka, ale zřejmě není poslední. Podle některých odborníků nás do roku 2030 čeká další podobná.

„Odhadujeme, že v Česku je teď 200 000 ha kalamitních holin. A máme ještě 600 milionu kubíků smrku. To je ještě hodně, aby se měl kůrovec kde realizovat,“ uvedl Marek Turčáni z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU na diskuzi k filmu Lesy zdravé a výnosné.

Chřadnutí smrkových monokultur a následná kůrovcová kalamita vedla k tomu, že některá místa v Česku vypadají takto.
Chřadnutí smrkových monokultur a následná kůrovcová kalamita vedla k tomu, že některá místa v Česku vypadají takto.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Společnost přátel Jeseníků, z.s.

Krajina tak přichází o lesy, a vlastníci lesa přicházejí o miliony korun. Většina lesů v Česku jsou lesy hospodářské, které jejich vlastníci pěstují za účelem prodeje dřeva. Ten byl po dlouhé roky v Česku způsobem, jak si vydělat peníze, zaplatit obnovu lesů, a zároveň i tím, co určovalo, jak lesy budou vypadat. Se ztrátou lesů vlastníci přišli nejen o zisk, ale i o peníze na obnovu lesa.

„Ještě několikrát se může zopakovat situace, kdy lesnictví flagrantně přijde o miliardy korun. A my teď pláčeme nad tím, že nemáme za co zakládat stabilnější lesy, nemáme z čeho dělat oplocenky, nemáme z čeho platit ekosystémové služby,“ říká Marek Turčáni.

Nové lesy

Turčáni upozorňuje na to, že je potřeba přistoupit k úpravě lesů tak, aby byly připravené další kůrovcovou kalamitu ustát lépe. „A co by se mělo dělat? Na těch 200 000 hektarech nepromarnit příležitost, a když už se tyto plochy uvolnily, tak je neosázet znovu smrkem,“ doporučuje.

Spolu s náklady na nové stromky musí vlastníci lesa počítat i s výdaji na jejich ochranu před sežráním vysokou zvěří, jejíž počty jsou v Česku neúnosně vysoké. A pro zvěř jsou lákavé zrovna druhy jiné než smrk. „Jinak sázíme 70 % listnáčů, z kterých 2/3 zvěř sežere… a ve výsledku budeme mít zase 70 % smrků,“ dodává Marek Turčáni.

Zalesněná a oplocená více hektarová kalamitních plocha.
Zalesněná a oplocená více hektarová kalamitních plocha.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Co s existujícími lesy?

Lesy, které zatím nezačaly chřadnout, je potřeba připravit na nepřízeň počasí. Udělat je odolnější. Velmi zjednodušeně to znamená udělat lesy jednak trochu řidší, než jsou doposud – tak budou mít stromy více živin z půdy a více prostoru na to, aby si vytvořily delší korunu, která jim pomáhá k odolnosti. Zároveň je potřeba do lesů vnášet další dřeviny než je ta převažující: udělat pestrý mix.

To se v ideálním případě dělá výběrovou těžbou, kdy se ke kácení vybírají jednotlivé stromy a nekácí se plošně. Výběrová těžba uvolní malý prostor, kde buď mohou vyrůst stromky ze semen z půdy, nebo se tam cíleně vysadí nové druhy stromů, které v lese zatím nejsou. Taková těžba je klíčovým nástrojem pro to, aby se les zpestřil. „To, jak my měníme prostorové uspořádání lesa, je naprosto zásadní pro budoucí stabilitu porostů i jejich produkci,“ říká pedagog a ředitel Školního lesního podniku Mendelovy univerzity Tomáš Vrška.

„Měli bychom intensivně pracovat na konverzích smrkových porostů. Měli bychom zvýšit těžby smrku – jsou vysoké ceny. A vydělané finance si uložit si do fondů, z kterých bychom zakládali stabilnější lesy, dělali oplocenky, které jsou podmínkou pro to, aby zvěř nesežrala všechno kromě smrku,“ vypočítává žádoucí opatření Marek Turčáni.

„U jehličnatých dřevin jsou adaptační opatření těžší než u listnatých,“ upozorňuje ale Tomáš Vrška. „Jehličnany jsou fylogeneticky starší, a když pěstujete smrk v hustém zápoji, tak má krátkou korunu. Když začnete rozvolňovat, strom už nedokáže obnovit větve v nižších partiích. Stabilizace u nich trvá déle. U porostů, které jsou starší 60 let, je mnohem těžší, ne-li nemožná,“ vysvětluje Vrška.

„U takových smrčin si každý musí říci, který z porostů má šanci adaptační opatření zvládnout a který nikoliv, to znamená je nutno zvážit jejich odolnostní potenciál. A to je strašně důležité rozhodnutí a musí ho udělat kvalifikovaný lesník,“ dodává Vrška.

Právě lesníci, kteří se denně pohybují v lese, jsou těmi, kdo do lesnictví přinášejí změnu. Potřebují ale, aby jim ji umožnily platné zákony a vlastníci lesa.

Když pěstujete smrk v hustém zápoji, tak má krátkou korunu. Když začnete rozvolňovat, strom už nedokáže obnovit větve v nižších partiích.
Když pěstujete smrk v hustém zápoji, tak má krátkou korunu. Když začnete rozvolňovat, strom už nedokáže obnovit větve v nižších partiích.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

„Je potřeba si uvědomit, že změnu v lesích neudělá ani státní úřad nebo úředník, ani nevládní organizace, ale udělají ji ti, kteří dělají tečky na stromy – tedy lesníci, kteří vybírají stromy k těžbě“ říká Tomáš Vrška. Odkazuje na to, že právě vybírání stromů ke kácení je zároveň rozhodnutí o další podobě lesa.

„My potřebujeme lesníky, kteří jsou nejen vzdělaní, ale udrží si v praxi otevřenou mysl ke změně, a tu budou provádět zodpovědně. A tito lesníci potřebují majitele lesa, který jim umožní změnu provádět, to znamená, že jim zároveň umožní o lesu přemýšlet a to je spojeno s přiměřenou velikostí lesnického úseku nebo revíru,“ pokračuje Vrška s tím, že lidé v terénu často nemají čas o lese přemýšlet.

„Spousta lesníků, kteří pracují pro Lesy ČR, jsou hrozně chytří lidi, kteří mají veliký cit pro krajinu a pro lesy a moc jim na nich záleží. Ti lesníci jsou skvělí,“ říká entomolog Jiří Hulcr z Floridské univerzity. Ale pravidla jim neumožní udělat to, co potřebují.

„Kůrovec potřebuje pět dní, aby sežral strom. Na standardní výběrové řízení k těžbě potřebujete až tři měsíce, pokud se povede,“ komentuje jednu z překážek ve snaze vypořádat se s kůrovcovou kalamitou Constantin Kinský, majitel lesního hospodářství ve Žďáru nad Sázavou. Naráží na problém, kdy je potřeba napadené stromy včas nalézt, vytěžit a asanovat, přičemž délka vývoje rozmnožení kůrovce je cca padesát dnů do výletu nového brouka z napadeného stromu a při vyšších teplotách se doba ještě zkracuje.

Sám Kinský se stará o 5 700 ha lesů v okresech Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod. Každý majitel lesa potřebuje, aby se o včasný zásah proti kůrovci staral i jeho soused.

Pokud při kůrovcové kalamitě nejsou například Lesy ČR schopny proti lýkožroutovi efektivně zasáhnout, přelétne z jejich lesů na lesy ostatních vlastníků. A naopak. „Já potřebuju, aby můj soused, Lesy ČR, vybudovaly systém, který podporuje to, aby místní lesník mohl mít svoje lidi, které hned druhý den pošle na nemocný strom, který dnes v lese našel.“

Kůrovec potřebuje pět dní, aby sežral strom. Výběrové řízení k těžbě potřebuje asi tři měsíce.
Kůrovec potřebuje pět dní, aby sežral strom. Výběrové řízení k těžbě potřebuje asi tři měsíce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Český systém zásahu proti kůrovci se ukázal jako vysoce nefunkční. Pokud musí majitel lesa čekat několik měsíců či více na výsledek výběrového řízení, zásah proti kůrovci přichází pozdě. Pak se kácí stromy, z nichž už kůrovec vylétl, a to jeho šíření nezastaví.

Kinský říká, že nejen státní lesy, ale i malí majitelé, kteří vlastní třeba půl hektaru lesa a ani o tom neví, mohou přispívat k šíření kůrovce, a to by také měl vyřešit nový zákon o lesích.

Budoucí les

„Budoucí lesy by měly mít tři klíčové atributy. Měly by mít mnohem pestřejší druhovou skladbu, měly by mít větší prostorovou diferenciaci a jemnější prostorové měřítko smíšení. Laicky to znamená, že ty stromy, co stojí vedle sebe, by měly být různě tlusté a různě vysoké a měly by se mísit vhodné druhy jednotlivě, hloučkovitě nebo skupinovitě mezi sebou,“ popisuje Tomáš Vrška.

Je ale velmi důležité, jak to lesník udělá. „Protože je velký rozdíl, jestli vysadím půl hektaru smrku, půl hektaru buku a půl hektaru dubu, anebo jestli vytvořím jemnější směs a budou to smíšené skupiny po jednom až deseti arech. Z takové směsi může být v budoucnu téměř každý sousední strom jiný druh,“ vysvětluje Vrška. Lesy, které jsou namíchané z různě starých stromů různých druhů, lépe odolávají nejen klimatické změně, ale obecně jakýmkoli změnám.

Dostat se k tomu, abychom měli takové lesy, ale není jednoduché. Odborníci se shodují na tom, že je potřeba změnit zákon o lesích. Ten současný je z roku 1995 a nevyhovuje potřebám současného stavu lesů ani poznání o nich.

Lesy, které jsou namíchané z různě starých stromů různých druhů, lépe odolávají nejen klimatické změně, ale obecně jakýmkoli změnám.
Lesy, které jsou namíchané z různě starých stromů různých druhů, lépe odolávají nejen klimatické změně, ale obecně jakýmkoli změnám.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

„Lesní zákon má strašně moc restrikcí, protože on a priori předpokládá, že vlastníci les vyrabují,“ říká Vrška a pokračuje: „Současné zákonné restrikce by se měly proměnit v dobrovolné motivace. Ministerstvo zemědělství by mělo vlastníky více motivovat, aby nejenom vysazovali meliorační a zpevňující dřeviny, ale aby je dopěstovali do mýtní zralosti, aby měnili druhovou skladbu, aby bylo v lese více tlejícího dřeva pro podporu biodiverzity.“

„Druhá věc je změna zákona o myslivosti,“ uvádí Vrška další nutnou podmínku pro to, abychom se v Česku dopracovali ke zdravým lesům. „Myslivci se často zaštiťují tím, že zvěř je národní bohatství. Národní bohatství jsou ale i lesy. A my máme ten problém, že jedno národní bohatství nám ničí druhé národní bohatství. A vlastníci lesa jsou velmi limitovaní v tom, jak hospodařit se zvěří, zvlášť pokud nevlastní 500 ha na to, aby vytvořili vlastní honitbu. A my nutně potřebujeme najít vyvážený vztah. Aby stavy zvěře v lesích byly takové, kdy vlastník může využívat přirozenou obnovu a nedává miliony korun za ochranu výsadeb a přirozeného zmlazení, zkrátka aby obnova lesa nebyla sežrána zvěří, jak tomu veskrze je,“ pokračuje Tomáš Vrška ve výčtu podmínek, které musí udělat zákonodárci, aby vůbec umožnili lesníkům pracovat na odolných a zdravých lesích.

„Naše lesy jsou moc staré, naše stromy jsou moc staré. Jenom ne moc pestré, ale moc staré. A to je důvod, proč potřebujeme změnu zákonů,“ připojuje se k debatě Constantin Kinský. „Doba obmýtí ve Švédsku je 60–80 let, u nás je v reálu kolem 117 let,“ odhaduje.

„Nejlepší, co teď můžeme dělat, je omladit naše lesy, respektive zlomit jeho monotónní věkovou strukturu,“ myslí si Kinský. To pomůže získat větší prostor v potýkání se s klimatickou změnou i nemocemi stromů. Majitel lesního hospodářství ve Žďáru nad Sázavou popisuje, že si ve svých lesích dávají cíl směřovat k druhově pestrým lesům a pomocí clonných a výběrných sečí a podsadeb stinných dřevin se dobrat i k vertikálnímu, věkovým rozčlenění porostů a to s maximálním využitím přirozené obnovy všech dřevin.

„To znamená, že váš cyklus se zkrátí na 50 let, a co se týče adaptace na klimatickou změnu, tak jste vybudovali prostor, protože pracujeme s přirozenou obnovou, aby příroda sama vybrala semínka, kterým věří, že mají šanci vydržet,“ uzavírá Constantin Kinský.

Lesníci požadují změnu zákona o myslivosti, aby mohli efektivněji chránit nové semenáčky před okusem zvěří.
Lesníci požadují změnu zákona o myslivosti, aby mohli efektivněji chránit nové semenáčky před okusem zvěří.
Licence | Volné dílo (public domain)

Čím zaplatit existenci lesů?

Pěstování lesa bylo a dosud je závislé na prodeji dřeva. I kvůli tomu jsou kůrovcové kalamity tak velké téma, protože znehodnotí dřevo, které navíc musí být vytěženo ve velkých objemech a je pak prodáno za nízkou cenu.

Rekreace v lesích

Úbytek lesů ale vyvolal pozdvižení nejen mezi majiteli lesa, ale i mezi lidmi, kteří jsou zvyklí využívat les pro rekreaci.

„Na vycházku chodí veřejnost do lesa, nikoliv do kukuřičného lánu. Ani s invalidním vozíkem, ani na kole, ani se skupinou důchodců se nevydáte na zemědělské plochy. Všichni jdou do lesa a automaticky očekávají, že my za výnos ze dřeva opravíme cestu ne pro naši techniku, ale mnohem lépe pro všechny zájmové skupiny, budeme udržovat studánku i když pramen vyschl, dáme tam lavičky, a tak dál. Ale to všechno stojí peníze a my je v lesnickém sektoru nemáme v takovém množství, abychom měnící se požadavky společnosti dokázali uspokojovat,“ říká ředitel Školního lesního podniku Mendelovy univerzity Vrška.

Odborníci proto teď hledají způsob, jak vlastníkům lesa zaplatit za to, že do lesů chodíme pro rekreaci, sbírat borůvky a houby, že lesy ochlazují klima a ukládají oxid uhličitý.

„Měli bychom se na to dívat jako na investici. Dám příklad. Město Mnichov koupilo les o rozloze 1500 ha, na kterém hospodaří tak, aby maximalizovali retenci vody. A tím pádem celé město Mnichov s 1,5 milionem lidí má vodu, která není jen čistá a chutná, ale je šestkrát lacinější, než kdyby šla přes čistírnu. Takže když lesníkovi zaplatíte pár korun, aby v lese dělal, co je potřeba, aby les fungoval jako velký vodní filtr, tak máte lacinější vodu do kohoutku,“ uvádí Constantin Kinský jeden z možných příkladů, jak nahlížet na příměstské lesy.

„V USA začínají být platby vlastníkům lesa normální. A funguje to trochu jinak než v Evropě. Je to spíš o tom, že společnost si platí za své emise uhlíku,“ odkazuje na jiný příklad Jiří Hulcr.

V Česku je ale debata o úhradě neprodukčních funkcí lesa vlastníkům zatím na začátku. Kdy se z úrovně teorie přetaví do praxe, není jisté.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (49)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

5.4.2022 08:50
To je pořád dokola stále stejná únavná písnička: Vlastníci, peníze, investice, produkce, zisky, platby. Jak na poli, tak v lese. Funkční životní prostředí nejde vytvořit na principu peněz, to se vzájemně vylučuje. Vidíme to všude kolem sebe a pořád si nadutě myslíme, že to jde. Nejde. Přírodu a životní prostředí nejde zmonetizovat. Můžeme mít buď peníze, nebo životní prostředí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.4.2022 09:25 Reaguje na Petr
Pokud si funkční životní prostředí nepředstavujete jako ve středověku, tak bez peněz to jaksi nepůjde. Čím bohatší stát, tím lepší ochrana. Samozřejmě s vyjímkami.
Odpovědět
Pe

Petr

5.4.2022 09:54 Reaguje na pavel peregrin
Nesmysl a jako zemědělec to sám na sobě vidíte. Čím jste bohatší, tím větší a náročnější stroje máte a tím větší (s)poušť po vás zůstává. To má být ta ochrana?
Peníze prostě hodí vidle spolehlivě do všeho.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.4.2022 12:04 Reaguje na Petr
Jste úplně mimo. Pokud nemáte zdroje, drancujete, pokud ty zdroje máte, tak máte již na výběr. A propos, po větších strojích nezůstává větší spoušť, a celé je to nesmysl, protože žádná spoušť se nekoná, to pouze v mysli pomatených ekofanatiků.
Odpovědět
Pe

Petr

5.4.2022 13:04 Reaguje na pavel peregrin
To si jen myslíte. Provozní slepota. Vy navíc jako závislý ani nemůžete přiznat, že to tak je, když jste toho součástí. Ostatně, sám jste se tu rozčiloval, že musíte pole dělit na menší části.
A ty zdroje nezískáte jinak, než tím drancováním. Tudíž v reálu je to jako v tom přísloví, že lidé si ničí zdraví, aby si vydělali víc peněz, a vydělané peníze pak dávají na to, aby si dali do pořádku zdraví. Jak je to absurdní asi vidíte sám. Jednou zničené zdraví je prostě zničené. V tom přísloví si místo zdraví dejte životní prostředí a jste doma.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.4.2022 15:09 Reaguje na Petr
Ale kdepak. Nikdy jsem si zdraví neničil a rozdělovat takto pole může jen úplný tupec. Vy prostě zatím nechápete jednu prostou věc, ale zkušenostmi k ní možná někdy dospějete- kdo si může chránit více zdraví, pokud ovšem chce- bohatý nebo chudý? To samé se děje s tou přírodou.
Odpovědět
Pe

Petr

5.4.2022 13:11 Reaguje na pavel peregrin
Navíc dnešní pokročilá fáze kapitalismu, kdy vlastnící jen pronajímají a pracují a vydělávají nájemci, tu monetizaci a drancování životního prostředí jen násobí, protože půda musí uživit o článek víc a kromě majiteli vyprodukovat zisky ještě nájemci.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.4.2022 13:58 Reaguje na Petr
Kolik té půdy, ať už lesní nebo zemědělské, máte a pronajímáte? Bo ta vaše teorie jak vlastníci vydělávají těžkou vatu a nájemci se dřou do úmoru a přitom živoří je fest mimo realitu.

Nehledě na to, že pokud by vás ta pronajímaná půda neuživila, a aby jo, tak už byste jí musel mít docela dost, tak co jako?
Odpovědět
Pe

Petr

5.4.2022 14:14 Reaguje na Svatá Prostoto
Prosím abyste vlastný výtvory nevydával za moje příspěvky.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.4.2022 16:14 Reaguje na Petr
On se ten váš příspěvek z 5.4.2022 13:11 dá vykládat nějak jinak?

Silně pochybuji, nicméně si samozřejmě vaši interpretaci toho, jak to v té dnešní pokročilé fázi kapitalismu chodí, rád přečtu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.4.2022 20:42 Reaguje na Petr
No, méně škody se svými názory společnosti uděláte, když přestanete fušovat do lesů a jiné ochrany životního prostředí prostředí, a dáte se ke komunistům Kateřiyn Konečné.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

6.4.2022 11:22 Reaguje na Petr
Funkční životní prostředí nejde udělat bez peněz (alespoň ne v lidských časových měřítcích). Nic se nevylučuje. Je na něj třeba vydělat dobrým hospodařením. Pokud nebudou peníze nebude dobré životní prostředí. Nejhorší ekologické problémy mají chudé nebo chudnoucí podniky, oblasti nebo státy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.4.2022 20:51 Reaguje na Dalibor Motl
Přesně tak.
U lesů a jejich majitelů se ještě jedná o to, že to je stejný výrobní prostředek jako pro zemědělce pole a louka nebo jako pro podnikatele fabrika.
Neboli společnost si může dovolit hospodaření v lesích, stejně jako na polích nebo činnost ve fabrikách, částečně a jen v nutné míře omezit a snížit jeho výdělečnost, ale nikdy nemůže výdělečnost těchto výrobních prostředků srazit na příliš nízkou marginální hodnotu nebo úplně výdělečnost zrušit.
Potom podnikatelé totiž přestávají podnikat a propouští zaměstnance, zemědělci vybíjejí chovy a prodávají traktory a pozemky a majitelé lesů vytěží , co se dá a zbídačených pozemků se taky zbaví. Nebol i nastane ekonomický rozvrat té společnosti.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.4.2022 08:58
Tak jestli budeme mít za 50 - 80 let dost stavebního dřeva, záleží skutečně na dnešních lesácích. Jak moc se nechají obblnout zelenými aktivisty a udělají tak listnaté lesy, ze kterých je kvalitního dřeva minimum a naopak spousty odpadního dřeva na vytápění, štěpku a pelety. Nebo jestli se nenechají obblnout a na většině rozlohy lesa dají to, co tam patří, kvalitní jehličnaté lesy. A jestli zastaví sabotáže zelených aktivistů, které směřovaly k rozvinutí kůrovcové kalamity. Například v článku naznačený onen nesmysl o konfliktu zájmů, který před několika lety zbavil lesáky přiružených dřevařských provozů a tak v podstatě úplně zrušil ochranu smrkových lesů proti kůrovci káceníma a umožnil tak rozvoj kůrovcové kalamity.
Jen proto, aby měli zelení dobrý pocit, že něco mohou ovládnout a ovlivnit a aby zelení měli argumenty pro takzvaný "boj proti globálnímu oteplování". Díky těmto malicherným důvodům tak díky zeleným přišla naše republika jen v lesnictví skrz volně šířenou kůrovcovou kalamitu o desítky, možná stovky miliard korun.
Přirozeně věci se vyvíjí, leccos, co platilo dřív, dnes už nemusí platit, protože bylo objeveno něco lepšího a vhodnějšího. Například dnes už je možné mnohem podrobněji hodnotit lesní stanoviště z hlediska jejich vhodnosti pro zalesnění různými druhy dřevin. Známe podrobněji nároky jednotlivých dřevin, smrku a jiných stejně jako známe podrobněji geologickou stavbu podloží lesních parcel a tím množství lesem využitelných živin a vody na jednotlivých lesních stanovištích. Část stanovišť lesů zničených kůrovcem, odhadem bajočko tak třetina, bude skutečně pro smrk méně vhodná a bude tam nutné sadit odolnější a méně produktivnější smíšené nebo dokonce listnaté lesy.
Stejna jako podle všeho pomalu začíná být překonané stromky, třeba smrčky na zalesňování předpěstovávat do věku 2 - 5 let ve školkách v půdě bohaté na živiny a vodu a potom je sadit do živinami výrazně chudší a suchší lesní půdy. A že vývoj bude směřovat spíš k "setí lesů", vypěstovávat stromečky přímo na místě ze semena nebo z velmi mladých sazenic, maximálně půl letých až jednoletých v nějakých minikontejnerech. Jedině tak se plně využije potenciálu, který ta dřevina má, vznik nepoškozeného kořenového systému, proto mnohem víc odolného i větru i suchu. A vůbec obecně růst stromku bez přesazovacího šoku a ideální přizpůsobení stromku na osazované stanoviště.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.4.2022 14:03 Reaguje na Radim Polášek
Převedení lesního hospodaření ve velké míře na externí subjekty nebyl nápad zelených aktivistů, ale jednalo se o čistě ekonomicky motivované rozhodnutí vlády/MZe/LČR, protože za TEHDEJŠÍCH podmínek se zdálo efektivnější. Což byla pravda. Bohužel se ukázalo, že při změně těch podmínek to může být, a byl a je, slušný průšvih.

Takže chyba ano, ale je dobré si říci čí skutečně byla.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.4.2022 20:39 Reaguje na Svatá Prostoto
Tak nejednalo se o převedení lesního hospodaření celkově, ale lesního kácení. Právě kácení leželo aktivistům v žaludku, protože tam se podle aktivistů točily velké peníze. Sázení stromků a podobné práce na zalesňování, pokud vím zůstalo pořád v režii lesáků.
Pokud vím, svého času se to prohlasovávalo nebo se o tom diskutovalo v parlamentu . Není to tak dávno, tak 5 - 8 let a v té době už byla kůrovcová kalamita slušně rozvinutá, takže nebezpečí eliminace ochrany proti kůrovci kácením a volné ničím neomezované rozjetí kalamity už bylo zřejmé.
A v tom parlamentu nebyla rovina ekonomická, neboli že by se najmutím externích firem ušetřily prostředky ale rovina ideologická. Neboli že cokoliv, co jen trochu připomíná konflikt zájmů, je od čerta a smrdí sírou a musí být za každkou cenu vykořeněněo.
Odpovědět
Pe

Petr

5.4.2022 09:42
Jak je v článku zmíněno, je velmi nutné změnit vertikální skladbu našich lesů. V našich stejnověkých lesích zcela chybějí spodní patra. Lesy jsou odspodu otevřené, lesem tak nerušeně letí průvan a vítr a odnáší z něj vlhkost. Mizí přirozené a pro les životně nezbytné mikroklima a lesy umírají druhotnými škůdci na nedostatek vody. Les prostě musí být zarostlý a hustý i dole (což se ale lidem nelíbí). Pak prosperuje a přežije relativně všechno. Lze to dobře vidět na smrkových mlazinách. I v kůrovcových oblastech bez problémů přežívají čistě smrkové mladé porosty, dokud mají větve až k zemi. Do takového porostu se nedostane průvan, neodnáší vlhkost, funguje mikroklima a smrky vesele rostou. Ale kde smrkový porost začne odspodu prosychat a prosvětlovat, vnikne tam průvan, naruší mikroklima, odnese vlhkost a přichází kůrovec.
Bohužel se obávám, že současná situace s drahým topením tohle ještě zhorší. Drobní majitelé budou mít snahu svoje lesy "čistit" v domnění, že správný hospodář má mít les uklizený jako vypletou zahrádku. Jen vysoké stromy a žádný podrost. To možná fungovalo dřív, dnes už ale ne. Dnešní les prostě musí být neprůchodný.
Odpovědět
Anyr

Anyr

5.4.2022 14:36 Reaguje na Petr
Lehce zjednodušené, ale dost trefné, díky. :)

Tak snad až konečně zmizí před/normalizační generace, tak to tu může být jiné, než to je dnes. :) Do té doby tu ovšem stále budou dupat ropáci, uhláci a smrkaři, protože po nich potopa (a bordel, bordel, BORDEL kam se podíváš!).
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.4.2022 15:39 Reaguje na Anyr
"ropáci, uhláci a smrkaři, generace" - no to asi všechno jsem, protože bohužel není podle mě zbytí, ale přesto neničím přírodu, tu ničí úplně jiné struktury, a klidně můžou být i mladsí, víte.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

11.4.2022 08:42 Reaguje na Petr
"I v kůrovcových oblastech bez problémů přežívají čistě smrkové mladé porosty, dokud mají větve až k zemi" mladý smrček kůrovec nerad neb má jen tenké lýko ale zato hodně pryskyřice na jeho zalití. Takže do mladých porostů kůrovec napochoduje jen když nemá nic jiného. J.L. end
Odpovědět
Pe

Petr

5.4.2022 10:24
A moc se mi líbí zmínka o lesích Mnichova. Pokud to tak opravdu je, tak je to nádherná ukázka jednak toho, že les je pro stabilizaci klimatu, zdravého životního prostředí a zajištění vodního režimu zcela nenahraditelný, a hlavně toho, že to jde! Tímto přístupem bychom dokázali současné problémy s klimatem a suchem vyřešit snadno, levně a trvale během okamžiku. Ale protože společnost ovládají prachy, tak to nejde a nepůjde.
Odpovědět
Pe

Petr

5.4.2022 11:32 Reaguje na Petr
Les je momentálně jediná existující funkční technologie na úpravu a stabilizaci klimatu, schopná klimatické problémy reálně vyřešit. Navíc dostupná téměř všude a téměř zdarma. Přesto to zcela ignorujeme a les dál ničíme a drancujeme pro svoje zisky. Já to nechápu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.4.2022 14:22 Reaguje na Petr
Já vás nechápu. Vždyť nic nevíte. V mém okolí u Brna je listnato-smíšený les. Není stejnověký. Převaha dubu, trochu buku a sem tam SMRK, BOROVICE, MODŘÍN. Co myslíte, že se děje? Schne to vše, kůrovců je moc druhů, nejen smrkový, ale každý druh stromu má svých několik. A všichni řádí, když se neudržuje. A že to vyřeší ne stejnověký les smíšený, vidím výsledek kolem sebe. Kecy. Odumírá vše.
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.4.2022 15:34 Reaguje na Petr
S tím lesem kolem Mnichova je to jinak než říká Kinský, les je ok, ale tak trochu kosmetika. Mnichov má kvalitní vodu dík místu původu, vápencovému podloží, která nepotřebuje úpravu. Bavorští sedláci s odkupem lesů kolem řek a přivaděče moc spokojení nejsou a konflikt tam je, oni by podnikat chtěli. Hlavní vědomé rozhodnutí Mnichova bylo odmítnutí privatizace a liberalizace zásobování vodou, na což jsou místní soc. dem samozřejmě hrdí, protože by to mělo vliv na kvalitu vody, technický stav potrubí, cenovou politiku… však víte. Podle mě to je jedině správně a ta vnucená liberalizace je špatně. Mnichov má i vlastní podzemní vodu a ta by úpravnu potřebovala, je znečištěná. Ale to je jiný příběh:-)
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

5.4.2022 13:49
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pred-100-lety-ceske-lesy-likvidovala-bekyne-mniska-na-pomoc-tehdy-prisli-vojaci-i-deti-71319

Pred 100 rokmi padlo 600 000 ha lesov ako sa môžeme dočítať: "Stejně jako nyní kůrovci, i bekyni nejspíš pomohlo teplé a suché počasí. "
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

6.4.2022 07:16
Dorý den
Nejdříve bych řekl, výmluva na změnu klimatu, do Rakouska a Německa jsme navozili miliony kubíků dřeva a tam nic. Tedy změna klimatu pouze u nás. Najednou nedostatek výživy a oslabené stromy. Nikoli pouze další výmluva a odkazování na vědce. No a pak zase zvěř. Ano jsou oblasti obrovského přemnožení a to hlavně siky. Proč? Jednoduché vysoké pronájmy honiteb a ten kdo na to má zve vysoké pohlaváry a musí se ukázat, pak se vše zglobalizuje a nemyslí. Trochu odbočim, velikost polí 30 ha, ale opět globálně. Na Vysočině by to mělo být snad do 3 ha, ve stráních meze porostlé křovinami, tak jak si to pamatuji ještě v 80 letech, než přišli vědci z navými výskumy.
Opět k lesům. V devadesátých letech došlo k tzv. privatizaci, tedy rozdání výroby do soukromých rukou a to je ten první problém, vznik LČR. Revírník, naši lesníci již za Rakouska chtěli aby byli počeštění a tedy lesní, to znělo komunisticky. Po tomto rozdělení lesník má kolem 1200 ha, proto si to zjednoduší a začnou hektarové holyny. Tím se les otevřel a první opravdu velké kalamity, zezačátku to zdělávali ony soukromé firmy, které si najímali živnostníky, tím ušetří, a kalamita se zdělá. Nárust těžeb pomalu vzrůstá, onen biznis a lesařina jde stranou. přišlo nové století a někdo rozhodl konec lesa v Čechách. Po kalamitě firma dostane výpověď, nové výběrové řízení a odvolání, mezitím se šíří kůrovec. Kde kalamity nejsou jen pimístné namnožení, LČR má lesy všude, malé lesní celky nedostanou možnost prodat, pouze přez velké firmy. To je začátek likvidace. První velká kalamita na Opavsku. Vše jsem viděl a byl za LAS i jako hajný. Revírník odmítal držet se zásad starých lesníků a značily pouze stromy již bez kůry a zelených větví. To bylo nařízení z LČR, když jsem přišel na jaře bylo zde ve stěnách do desítek stromů, přišel jsem na podzim a bylo to stovky až tisíce stromů a opět pouze vylítlé stromy. Pak přišla další roky, myslím 2008 červnová bouře, LAS dostala výpověď a opět výběrové řízení, vylítli dvě generace kůrovce. Tehdy jsem četl vědeckou práci jako nařízení ochranaře z LČR, nic se neděje brouk se přerojí do těch mrtvých stromů a skončí, jako na Opavsku. Chyba dobře se rozjel. Další rok se vrátila firma a vzala nás na živnos´ták spátky, děs, zničené lesy, kde jsem dříve působyl, naštěstí správce šel do zelené hmoty a někdy v 9 nebo 10 roce přišli jarní deště, tehdy se nedalo ani usušit seno, a bylo po broukovi. Ovšem z Opavska se k nám dál vozilo dřevo plné brouka, v 17 roce nás již vyřadily z obchodu z větší části, myslím tím obce a soukromníky, LČR tehdy měli na Třebíčsku již kůrovce, jak se to šířilo po Moravě, stále jsem doufal, že se Ministerstvo zemědělství probere, zruší dodavatelské firmy, převezme živnostníky, přebere les a budou za něj zodpovídat. Ne nestalo se tak. Les na Vysočině padnul, zabil stát a jeho vazal LČR naše lesy, mnohokrát jsem litoval, že jsem se toho dožil a musím se toho účastnit. Unás jsem se díval na les LČR tak dva až tři roky, jak se nic nedělá, jen se čekalo kdy se to odtěží a mi jsme měli problémy. Naše lesy se zničily naprosto úmyslně, vše někdo dobře naplánoval a jen se lže. Změna klimatu to nebyla ani výživa, ale chamtivost. Náš stát vydává zákony a sám je porušuje, ostatní ale trestá. Vzpomeňme na Šumavu.
Taky se objevil názor, vždyť tu byla mniška, ano byla. Ovšem tehdy v lesích dělali hlavně sedláci a mniška likvidovala les od jara do podzimu a následně brouk. Těch pár lií co měli lesníci nemohli les zachránit, ale dnes máme techniku.
Ne u nás se rozhodlo les nebude, hlavně smrk, jen se zapomělo, že za rok nevyroste. Já ten nádherný chrám již neuvidím, možná vnuci. Lituji, že jsem se za komunistů tolik pral abych mohl být lesníkem a o les se starat, to je poslání a ne biznis. Stajně je to jen mluvení, přečte si to pár lidí a nic se nestane. U nás kůrovec polevoval, LČR rozvěsilo odparníky a rozjelo vše znova, nechtějí to ukončit. Kousek od nás je LZ Konopiště a tam se ale hospodaří jinak a jde to, tam se zdá, že to zastavili. Jenže u nás je již pozdě. LČR má ještě docela dost lesa a nyní je on na řadě.
Je mi z toho moc smutno a když někdo řekne vědci říkali, ať mi je někdo ukáže.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.4.2022 12:48 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Dobrý den,
přesně toto mi popisovali kámoši lesníci (jsou tři a ačkoli se dokážou dohadovat o kdejaké kravině v tomto se dokonale shodli). Nešlo o nic jiného, než si sáhnout na dřevo nad plán těžby, všechny ty ekomásla posloužily jako užiteční idioti a vějička pro laickou veřejnost
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.4.2022 15:35 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
V mnohém máte pravdu. Základní problém byl ideologický, kdy měly
být LČR správcem státního majetku bez vlastní techniky a lesních dělníků. Druhým byla privatizace s úbytkem části revírů a tím i snížením počtu revírníků. To přerostlo v jejich další "ekonomicky" nutný úbytek. Dnes tak revírník ani neví, co vlastně spravuje a
nemá na terénní práci čas. Je tlačen do zisku i v době, kdy nemá
co kácet a prodávat a tak se uchýlí i ke kácení zdravých porostů,
přičemž jinde schází těžaři na akutní kalamity. Poslední roky se
to mění, netěží se ale ani to, co nemá ve zdravém lese co dělat.
Na průběrnou těžbu se firmy nehrnou, ale už dochází zase na zřizování vlastních těžařských a pěstebních čet. Doufejme, že se
návratem staronového vedení zase toto vše nebude rušit a pouze
se spoléhat na výběrová řízení i u začínající kalamity s několika
napadenými stromy. Rozdíl kdysi a dnes byl v té operativnosti při
zjištění kůrovce a jeho rychlém odtěžení. Ekonomiku prořezávek
by bylo možno řešit samotěžbou za symbolické ceny dříví. Pokud
mi však nabídne revírník cenu dříví při samotěžbě podle ceníku
vydaným vedením, tak je lépe koupit už zpracované palivové dříví.
Je to nahrávání těžařům, kterým se to počítá jinak, aby se jim
ta těžba vyplácela a přitom samotěžba je daleko šetrnější. Ten
zájemce si strom naporcuje na metry v lese, netahá ho ven celý,
ale vynese a nebo vyveze na vozíku ty metry. Kdysi dávno byla
cena takového dříví symbolická a říkalo se tomu čištění lesa.
I tady je rezerva, když by na vesnici rozhlasem vyhlásili, že
LČR nabízejí samotěžbu pár kůrovcových stromů s podmínkou ji
provést do týdne. Tak by se podchytil začátek kalamity bez
nákladů a dokonce i s nějakým ziskem. Odpovědnost za samotěžaře
pak ošetřit smluvně, že zodpovídá plně za svoji bezpečnost
a za poškození okolních porostů v únosné míře. Pokud je to
patlák, tak ho příště do lesa nepustit a pustit tam jiné.
Tak jsem samotěžil v minulosti a nebýt nesmyslných cen, tak
bych měl o těžbu zájem doposud. Dnes si kupuji dříví z pily
a když odečtu náklady těžby, tak to dříví z pily je levnější.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

7.4.2022 18:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Děkuji vám za podporu, je jen škoda, že nás je málo a jen prostě píšemě. Les byl moje láska, jako malej kluk který nechodil ještě do školy jsme našim utíkal za dědou tzv. na Komárov, byla to samota, naši zde hospodařili až do r. 59 pak je zlikvidovali, na studni hnojniště a jediná voda v parku, tam jsme pro ní chodily. Než jsem sem došel bylo asi 6 km přez les, víte jak jsem se krásně bál, když se stmívalo, zustal jsem až do rána, když mě naši bránili utýct, tak jsem to vzal přez druhýho dědu a on mne poslal na hájenku za strejdou s obědem, no a byl jsem hned u druhýho dědy.
V deváté třídě jsem dostal na vybranou učiliště, na lesárnu jsem nesměl, když jsem byl na učilišti, bylo mi smutno po lese, všichni šli do města a já jak samotář do parku.
Po vojně jsem šel k lesům a udělal si školu, ve druháku jsem začal dělat hajnýho, nebo tedy lesního, to byli ty nejkrásnější roky. Po revoluci nastali opět problémi a k LČR jsem se nedostal, šel sem kamarád kádrovák. Nakonec jsem se dostal k LAS a dělal jsem si obce. I přez to, že vše bylo špatně jsem byl stále v lese. Dodnes se jedu do svého bývalého lesa podívat, jak jedu kolem. Ale od ro 2017 je vše špatně. Moje lesy u obcí jsou pryč, vlasně všechny okolní. Dokonce v r. 19 jsem chtěl vše ukončit, seděl jsem v lese na pařezu a brečel, ano je mi hanba, ale tabeznaděj a když vím, že takto krásný chrám již neuvidím, neměl jsem se toho dožít. Nechápu ty lidi ve vedení jak to mahli takto nechat dojít.
U jedné obce nabízím mlazinu 30 let, zde někdo schválně roznosil feromony, nevím koho chtěli poškodit, ale našel jsem to twhdy na více místech, hlavně kde se ona kalamita rozeběhla. O toto dřevo je sice zájem, ale minimimální, lidé přišli o své bohatství z lesa a mají dost svého dřeva.
Asi jsem se rozepsal moc, ale musel jsem si ulevit, stratil jsem poslední roky hodně přátel a přestal jsem nějak věřit.
Tak se nezlobte.
Odpovědět
JM

Josef Markvart

8.4.2022 20:06 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Na to co popisujete koukám z okna přímo do lesa ( nyní již spíše bývalého lesa) v Lužických horách. Prakticky všude LČR. Po suchu v roce 2015 se nic moc nedělo, i když nástup kůrovce byl evidentní. Pak lesáci asi celkem dobře označili napadené smrky, i ještě zelené, ale těžba přišla až za 2 - 3 měsíce, to už byly stromy suché. Takhle 2 x za rok a je vymalováno. Na pasekách zbylo pár buků, břízy, borovice, modříny, ale foukne vítr a jde to dolů, samý vývrat. Chápu vaše pocity pane Ptáčníku, já u lesů nedělám ale moji spolužáci z lesnické školy nyní odcházejí do důchodu a jsou z toho nešťasný, po celoživotní práci je za nimi tahle kalamita.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

9.4.2022 20:44 Reaguje na Josef Markvart
Chci zareagovat na onen rok 2015. Unás ještě v 90 letech probíhali meliorace, vše je v trubkách. Když jsem projížděl v létě 2015 kolem této lokality, tak jsem si všimnul, že traktorista strhnul ze skruže uzavírací půlměsíc, zastavil jsem abych se podíval zda tu není spadlá nějaká zvěř, na tomto zmeliorovaném poli a louce není o vodu kde ani zavadit, potoky v trubkách, na jednu stranu Sázavka asi 800 m a na druhou stranu cca 500 m je potůček v lese. Šel jsem se tedy podívat a mohu říci, že jsem se zděsil co jsme mi lidi za idioty, naši pohlaváři melou neustále, že není voda a zde v trbce o průměru 60 cm chybělo nahoru pouze tak 15 cm, to znamená, že utíkalo kolem 40 až 45 ch vody, ale opravdu rychle. V tu dobu jsem se dostal na kraj a říkal jsem jim o tom, proč se takto ta voda nechává utéct. Řekli mi, že stát něco chystá a bude se to řešit. Dál bylo, kdo měl pozem ostatní plocha to je př. bažina, platil větší daně. Takže jsem si říkal, že to snad bude dobré a bude se něco dělat, naštěstí někdy od r.2010 byl onen kanál částečně ucpán a dole mezi remízkama se oběvila mokřina, kde nikdo nemohl, bylo to krásné. Jenže přišel rok 2019-2020, tak tuto plochu opět zmeliorovali a k tomu další kus, zničili keře, vytrhali je a jeden remíz je tak třetinový.
Hned někdy ze začátku roku jsem byl na sněmu lesníků a došel jsem se zeptat vedoucí odboru co to má znamenat, když tvrdili, že něco udělají. A dozvěděl jsem, že to samé ministerstvo, které chce chránit vodu, napsalo, že meliorace je investice a jako taková se musí obnovit, ten rok se předělalo na tomto katastru asi dvě meliorace a další na sousední, zde asi tři co jsem jen viděl. V loňském roce dělali melioraci mezi lesem v Tasicích u Ledče. Zde aspoň je vidět, jak to naši pohlaváři myslí vážně s vodou. Vlastně ano, meliorace se obnoví a zničí se další oblasti, udělá se přehrady, u nás je to v místě, kde jsou krásné mokřiny. Jak se odtud dostane ovšem voda na kopce, když se nejdříve svede....
U nás se nyní udělá i rychlodráha, lesů se již zbavily, pak se odvodní, odvede se voda ze sázavky, zničí se skáli, nikam se nedostanem a obrovské omezení. Snad se toho nedožýiju. Je mi z toho nanic.
Myslim, že tu ochrana přírody neexistuje a nebo, jako před lety, dělala se cesta po scelování, přišel jsem tam zrovna, když se chystaly trhat celý pás křovin. Byl květen, povídám jim, že to nemohou kácet a jak jsme tam stáli tak tam zalítlo několik ptáků, chvíli jsem hledal a našel 4 hnízda, byli v vajíčka. Volal jsem na ochranu přírody a tam mi řekli, že nemohou nic dělat jsou závislí na dotaci. Poslal jsem to na ispekci živ. pr., dopadlo to blbě, někdo vytrhal nízké keře a nebylo to již 40 m2 a tak to vytrhali, hnízda je nezajímali. Dodám jen, mě se to nevyplatilo a přišel jsem o možnost práce u obce na jejich lesích, něco chránit se nevyplácí. Je to hnus. Mimochodem na to místo se dostal můj kamarádíček stbáček, udělali ze mne hlupáka. Takto je. Demokracie jako řemen.
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.4.2022 20:52 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Dobrý den, bylo mi smutno z Vašeho příspěvku. Nejste jediný, kdo si zoufá nad stavem lesů. Také mám v rodině osobu, která v lese se zájmem a láskou celý život pracovala, v 90. se snažila o diskuze jak dál hospodařit v lesich v nových podmínkách, ale nebyl zájem, a zoufale utekla do důchodu, už jen kroutí hlavou. Diskuze s novými "hospodáři" byla už v 90. letech nemožná, všechno před 1989 bylo "špatně", a za 30 let je i v lese výsledek poznat. Jiné zákony, kurovec, aktivisté, žádní vlastní lesní delníci, soutěže na zásahy tam, kde dříve stačilo jedno hlášení hajného do lesniho závodu, hádky, i ten mamon,... a vidíme, jak lesy při takovém hospodaření dopadají.
Odpovědět
me

meluzína

6.4.2022 13:08
Když vidím tečku na stromě v lese, rozloučím se se všemi stromy v širokém okolí, protože kolem stromu s tečkou se pokácí VŠECHNO. Velké, malé, zdravé, nemocné, listnaté, jehličnaté. Nechá se jen udusaná rozježděná půda, větve a listí se spálí, semenáčky zmizí. Kdysi jsem si myslela, že tečka na stromě znamená že se pokácí ten jeden nemocný strom (nebo ten jeden strom který už je dost velký na pokácení), dnes už vím, že tečka na stromě znamená Mordor kam až dohlédneš.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

6.4.2022 16:36 Reaguje na meluzína
Taky dělám "tečky na stromy". Potom si je kácím, odvětvím a smluvně zajistím vyklizení a odvoz na pilu. "Bezeškodně" dvoukubíkový strom neodvezete. Poškození je únosnější, pokud se použije "sortimentní metoda" (laicky nakrácení kmene v lese na kratší části), u kácení a přibližování se přemýšlí a les je rozčleněný nějakou rozumnou "dopravní sítí". Čím více mladých stromů je v porostu tím více nepoškozených po vyklizení těch cílových zůstane. Bezeškodně to ale opravdu nejde.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.4.2022 18:18 Reaguje na Dalibor Motl
Od kamaráda jsem si půjčoval na vyvážení palivového metrového dříví speciální vozík na širokých a vysokých kolech, který projel takřka vším a půdu poškodil minimálně. V malém a pro zdravého člověka ideální, jak si k cestě navozit traktorovou vlečku palivového dříví za jeden den.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.4.2022 19:06
Jo. Jo. Kde jsou ty časy, kdy úhlavní ekologista Bláhový Duha, pardon, Duhový Bláha ochraňoval brouka jako architekta lesa. Tak už máme bezlesí, tak můžeme požádat někoho druhého, ať to na svoje náklady zalesní. Duha to opět zkritizuje. I se Zdeňkou Kovaříkovou.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.4.2022 19:22 Reaguje na Michal Ukropec
Pokud si všímám, neschne jen douglaska. Asi někdo bláhový ještě nedovezl příslušného kůrovce.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.4.2022 18:10 Reaguje na Slavomil Vinkler
Proboha nenavádějte magory, aby se zbavili nepůvodních druhů
pomocí škůdců z jejich domoviny! Pro ně asi není problém je
přivézt a poukazovat, že se sem prostě taky douglaska nehodí.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

7.4.2022 18:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Máte pravdu, takto se dovezl africký mor. Naši ochranáři žijí jinde. Oni neřeší třeba to, u nás jsou certifikace, tam se platí, ale nikdo je nedodržuje a hlavně LČR, pana Bláhu znám, je to zvěrolékař a mluví do něčeho čemu nerozumí, vlastně si dobře namastil kapsu na ekologii. Není zde jen douglaska. Víte v r. 2007 jsem se dostal na Heřmanův Městec, zde vše spadlo a většinu zničil kůrovec, protože se nedělala kalamita, ale v oněch rozsáhlích kalamitách stáli, douglasky (proto jsem je začal dávat do okraje, ty by mohli v budoucnu odolávat větru a ještě dub a modřín) a modřín, duby. Buk neměl šanci zde jich bylo pár a zapoměl jsem na svůj strom jedle a ta zde taky stála, bylo jí méně než doglasky. Dříve to patřilo ke Žlebům a zde se zbíhali cesty, ty byli kvůli parforzním honům, to jsem si snažil zjistit.
Šumavu jsem taky zažil a mohu říci byl to záměr a ubohost státu a některých ochránců. Asi to byl dobrý kšeft a nebo ase jen zviditelnili, ta divná informovanost prostě zblbla hlavně mladý a nebo jen dostali něco na ruku, to se zde říkalo......
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.4.2022 18:48 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Na Opavsku znám kousek lesa (záměrně nepíši kde),
kde někdejší vlastníci(Sudetští Němci) vysadili
po vzoru bavorských lesníku cca 7O Zeravů
velkých pocházejících původně z Ameriky. Nyní to
jsou třicet a více metrů vysoké stromy s kmeny
o průměru kolem 80 cm. Netrpí žádnými škůdci a
ani chorobami. Vytvářejí rovný kmen s pravidelně
se odlupující a obnovující borkou a nádherně
vonící. Je to tam tak trochu ilegální lesík a
jen doufám, že nějaký magor lpící na původnosti
dřevin ho nenařídí pokácet. Podařilo se mi ze
semen vypěstovat 15., dnes třímetrových sazenic
a chtěl jsem je darovat městu k výsadbě do
parku a nebo někam jinam. Bohužel narazil jsem
na nezájem z důvodu nepůvodnosti a to prosím
do parku, kde jsou z minulosti stromy odevšad.
Nyní má o ně zájem soukromý vlastník lesa,
který rád zkouší něco zvláštního a tak jsem mu
ty stromky v kontejnerech slíbil. Sám jsem si
kvůli vzrůstnosti ponechal na zahradě pouze dva
a i o ty mám obavu, jak jednou zahrada skončí.
U lesa toho nadšence mám alespoň trochu naděje,
že neskončí jejich život kvůli fanatizmu předčasně. Možná jednou budeme rádi i za nepůvodní druhy,
když ty původní neodolají chorobám, škůdcům a suchu. Jinak znám revírníka, který je jako vy v důchodu a ten nemá chuť jít už ani do "lesa",
aby se tam nerozbrečel a neoběsil na nějakém
zbylém stromě. S předstihem kdysi varoval
vedení o množení kůrovce a václavky v jedné
suché a slunné lokalitě, ale nesměl zasáhnout, protože to nebyl les v mýtním věku. Po uschnutí
to sice vytěžili, ale kůrovec už byl v celém
okolí. Dnes tam zůstaly ostrůvky mladých smrků,
i ty napadá hladový kůrovec, protože už nemá
nic dospělého k snědku. Každopádně je tomu tak,
že práce v lese pro místní není, protože je už
vytěženo a paběrkováním se nelze uživit.
Odpovědět
JM

Josef Markvart

8.4.2022 20:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Pár zeravů jsem kdysi objevil v jedné rokli v Českosaském Švýcarsku, dokonce tam bylo mnoho semenáčků různého stáří, pěkně se jim dařilo. To bylo ještě před založením nár. parku. Budu se tam musel zajít podívat jestli přežily ochranářskou čistku od nepůvodních dřevin, hromadně se tam kácela vejmutovka. Kolem zeravů byly smrky, takže vlastně nyní asi nic . . ..
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.4.2022 09:32 Reaguje na Josef Markvart
Oni to totiž zkoušeli Sudeťáci po vzoru
Bavorů, kde je takových porostů se sto
a více let starými stromy mnoho. Prý se
jedná o cenné dřevo a proto je sázeli. Nepůvodní, cenné, odolné před chorobami
a škůdci, přesto nechtěné jako nepůvodní. Myslím, že je v hospodářském lese nesmysl požadovat pouze původní dřeviny a pokud nejde o vysloveně invazní druhy, tak nebránit vlastníkům v těch experimentech. Vždyť už kdysi naši předci dovezli ovocné stromy z celého světa a i různé plodiny, které se staly páteří zemědělství a ovocnářství. Vždyť i ta pšenice pochází z délty Nilu a nikoliv z Polabí a meruňky z Číny a nikoliv z jižní Moravy. I v NP to může zůstat jako relikt minulosti k pozorování, jak se stromy adaptovaly na zdejší podmínky. Ten fanatizmus některých ochranářů není o zdravém selském rozumu, ale pouze o náboženství původnosti a lpění na něčem, co tak, či tak jednou vyhyne, protože se změnily podmínky k jeho bytí.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

9.4.2022 20:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Víte u nás byla za první republiky mniška, tyto lesy jsem dostal do hájenství v 87 roce. Byly to lesy kolem 40 až 50 let, říkal jsem tomu arboretum. Byly zde douglasky, dub červený, borovice vejmutovka, borovice banksovka, druhy buku, které nejsou taky původní, dokonce i jedlovec u něj se pozastavim. Jeden jsem měl na křižovatce cest, dokud jsem zde sloužil, nikdo si nedovolil o něj opřít strom, odřít ho při tahání, dobře věděli, že by bylo zle, byl jsem se tam vloni podívat, LČR nemají vstah k ničemu, tento jedlovec je to opravdu krásný strom, bylo o něj opřeno gřevo, odřený tak do 2m, velká bolest a starší, asi ani nevědí co to je za strom. Byl jsem se podívat kousek od Stvořidel na douglasky, kde se krásně zmlazovali, ty překáželi a vzali je se smrkem. Tak se vrátím, k těm cizokrajným dřevinám byli i naše, smrk, jedle, buk, dub, borovice a na ty cizí modřín, asi jsem na něco zapoměl, ale to není důležité.Jen to, že po kalamitách je divné, že zmizelo vše a zústal zbytek smrku a ten chtějí zničit a povede se to, rozvěsí feromony na stěny a mají broka v lese, myslím vevnitř, objeví se dál a tedy perfektní likvidace. Je mi líto, ale LČR nechtějí přestat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.4.2022 15:30 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Ve skutečnosti oni u nás rostou a to velmi dobře i sekvoje a sekvojovce.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.4.2022 21:12 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Tak ono se asi ani tolik nejedná o to, že to jsou nepůvodní druhy, ale o to, že jsou tam jen jako příměs.
Kdyby v lesích byly běžně vícehektarové monokultury zeravů, brzy by se zřejmě objevily nějaké nemoci nebo škůdci a začaly by masově padat i ty zeravy.
Chtělo by to takové neinvazivní cizí dřeviny v lesích neničit, ale naopak začít je pořádně zkoumat. Ono vědci jsou dnes stejně takové prodejné prostitutky, kdo nabízí granty na výzkumy a má na věc nějaký vymezený názor, jak by to mělo vycházet, tak tam se hrnou a zkoumají tak, aby to vycházelo a aby pořád byly další a další granty. Viz třeba jak začala kůrovcová kalamita na Šumavě, jak vědci z Jihočeské Univerzity blábolili o tom, že se kalamita zastaví přemnožením kůrovce, protože se začnou šířit škůdci a predátoři kůrovce, blábolili o jakési houbě, která se prý už na kůrovcích začíná šířit. A po hodně letech kde nic tu nic a 2/3 našich smrkových lesů padly.
Stejně tak, kdyby se to podařilo protlačit politicky proti zeleným aktivistům, sehnat peníze na granty na to, jak by se mohl udělat les, který by byl i díky příměsí nepůvodních jehličnanů druhově diverzifikovaný, ale který by šel sklízet - kácet stejně jako smrková monokultura, tudíž hromadně,levně a produktivně. A dřevo aby bylo tak kvalitní jako ze smrkové monokultury, neboli vysoká výtěžnost stavebního a jiného řeziva a malé procento odpadů.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

11.4.2022 08:34
Nějak mi hlava nebere proč by se majitel lesa měl omezovat nějakým výběrovým řízením. Prostě si vybere firmu a šmytec. Musím snad já dělat výběrové řízení na koupi chleba či kamen? A majitel krámu se mnou? Zákon byl dělán s tím, že každý majitel lesa je lump co chce jen udělat holoseč a zdrhnout s penězi do Kataru. Jistě jsou i tací. Ale šacujeme snad každého kdo jde koupit rohlík, neb jsou i tací co ho strčí do kapsy? Idea, že se les obnoví přirozeně je krásná, ale jako každá krásná idea jest blbá. V podrostu smrkové monokultury jsou jen a jen mladé smrčky. Takže jedině přisazovat listnáče a chránit je. No a což na takovýto porost vypsat daň 0% na 20 let? žádné žádosti, dotace, odklánění peněz... J.L. end
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

17.4.2022 07:50
A kdo vám brání prodat svoje traktory aj. vzít motyčku a jít okopávat brambory růčo? Kupodivu v chudých zemích je životní prostředí horší, protože tam pokácíte jakýkoli strom jen aby se vaše děti dnes trochu najedly. Ochrana životního prostředí je přímo úměrná ekonomické úspěšnosti státu. Somálsko - Anglie. Náš problém je, že na většině půdy a lesů hospodaří nájemci, nikoli vlastníci. Dědeček se snažil, aby předal synovi pole, les, koně, stodolu... v lepším stavu než to od tatínka dostal. Nájemce prostě vyrabuje a odejde jinam, ne všichni. Čili je to politický problém. J.L.
Odpovědět
ZK

Zan K.

25.4.2022 21:32
Inu moderní ekonomií potřeštěná moderní doba. A její představy jasi les a příroda respektovat nechce a neumí. Dřív se sice s´vysazovaly ony rxhlé smrkové kultury, ale okraje lesů byly zpevněny proti větrným poryvům kvalitními listnáči. V lesích se těžilo probírkami a oněch pasek bylo málo a uprostřed lesních komplexů. A tam se vysazovaly oplocené a chráněné školky. Prostě vše se konalo vlesním komplexu. A podívejte se dnes na ony modení hektarové vytěžené paseky. Silnější vítr a hned je tu kalamita a nová těžba. Mizí pétactvo a lesní ekosystem a hned je tu kůrovec a zase těžba. Prostě system urvi co můžeš a po nás potopa. Odborník sem odborník tam. Solidní hospodáři prostě vymřeli.
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.4.2022 20:15 Reaguje na Zan K.
1**
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist