Jak nakonec dopadl návrat zraněného vlka do volné přírody?
Telemetrický výzkum pomáhá vyhodnotit úspěšnost návratu rehabilitované šelmy do volné přírody. Za jeden měsíc života ve volné přírodě se vlk pohyboval na úctyhodné rozloze zhruba tři sta čtverečních kilometrů, což je srovnatelné s jinými vlky, kteří dosud byli v podobných podmínkách sledováni. Data z telemetrie nenaznačila, že by se vlk zdržoval v blízkosti vesnic, naopak naprostou většinu času trávil v lesích nebo na loukách.
Nezávisle na telemetrickém výzkumu dál probíhal také neinvazivní monitoring pomocí fotopastí a nebo stopování. Díky tomu se podařilo zjistit, že vlk se pohybuje stále v předpokládaném teritoriu své mateřské smečky. Ačkoliv se nepodařilo zaznamenat všechny vlky současně, 9 dnů po vypuštění fotopast Hnutí DUHA natočila vypuštěného vlka a následně celou smečku v průběhu dvaceti čtyř hodin Na místech jeho předchozího pobytu byly nalezeny zbytky kořisti, kosti, krev, nebo trus, který vědci podrobí dalším analýzám.
Další sledování pohybu vlka bude probíhat už jen neinvazivními metodami, protože obojek v minulém týdnu přestal posílat nové souřadnice. Podle výrobce obojku je porucha pravděpodobně způsobena mechanickým poškozením v napájecí či kabelové části u obou baterií. Jedno z vysvětlení je, že obojek poškodili při vzájemných interakcích jiní vlci ze smečky. Nejednalo by se však o nic výjimečného. Ochránci přesto doufají, že se další informace o jeho osudu přinesou fotopasti nebo genetické analýzy trusu.
„Data z telemetrického sledování ukazují, že pohybová aktivita vlka v Krušných horách byla v posledním měsíci značná a zvíře vykazovalo typické známky chování vrcholového predátora, který se pohybuje na rozlehlém území v řádech stovek kilometrů čtverečních," říká Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.
"I když obojek zřejmě již další data nepošle, měsíc sledování nám ukázal, že rozhodnutí o vypuštění rehabilitovaného zvířete bylo správné. Nefunkční obojek nezůstane na krku zvířete navždy, je vybaven samo rozpadajícím se mechanismem, který časem zařízení uvolní. Při dalším sledování jedince budeme využívat monitoring pobytových znaků, v kombinaci s fotopastmi nebo genetiku,“ dodává Duľa.
„Těší nás, kolika lidem není osud krušnohorského vlka lhostejný. Teď mu přeje i počasí, citelně se oteplilo a odtávající sníh mu odhalí další zdroje potravy v podobě uhynulé zvěře. Pořád platí, že vlk pro svou aklimatizaci potřebuje především klid," vysvětluje koordinátor Národní sítě záchranných stanic Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.
"Od počátku tu byly dvě možnosti - buď vlka odsoudit k doživotnímu zajetí, nebo se pokusit o jeho návrat do přírody. Po konzultacích s experty ze zahraničí, kteří mají se záchranou zraněných vlků zkušenosti, panovala shoda na té druhé – zkusit jeho návrat do přírody, i když je nejisté, zda to bude pokus úspěšný. Vždy je to dlouhodobý proces s nejistým výsledkem, obzvláště u vlků jako společensky žijícího druhu,“ říká Stýblo.
„Nyní musíme nechat osud vlka přírodě bez možnosti detailního sledování jeho pohybu. Nadále bude probíhat monitoring pomocí fotopastí a vyhodnocování pobytových znaků, doufáme, že se podaří jej zachytit v přítomnosti jeho rodičovské smečky. Byl vypuštěn po zralé úvaze v období před začátkem vlčí říje, byl plně přezuben, nejedná se tedy o štěně neschopné samostatné existence v přírodě," říká Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
"Stále je velká šance, že bude smečkou přijat. I pokud by se se smečkou nespojil, neznamená to pro něj ohrožení života, ale bude pro něj náročnější sám lovit větší kořist. Není pro něj lepší řešení, než dát mu šanci přežít ve volnosti. Opětovné umístění do zajetí by pro něj bylo vzhledem k jeho věku doživotním utrpením,“ dodává Jindřiška Jelínková.
Pokud by někdo vlka náhodně pozoroval, prosí vědci o informace na vlk@nature.cz kdy, kým, kde, na jakou vzdálenost, případně jaké byly další okolnosti pozorování – například zda byl člověkem pozorován z auta, nebo při procházce, se psem, či bez. Pokud by bylo možné doložit fotku či videonahrávku, byla by pak informace hodnověrnější.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (33)
Miroslav Vinkler
16.2.2023 06:00Zbyněk Šeděnka
16.2.2023 07:39 Reaguje na Miroslav VinklerHelena Cucová
16.2.2023 14:24 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
16.2.2023 14:35 Reaguje na Helena CucováPavel Jeřábek
16.2.2023 14:46 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTakže se nebojte, určitě takovou kampaň zvládnete.
A nebo se spojte s ornitology a domluvte se, že jim s takovou kampaní pomůžete.
smějící se bestie
16.2.2023 15:39 Reaguje na Helena CucováPavel Jeřábek
16.2.2023 14:42 Reaguje na Miroslav VinklerJosef Mozek
18.2.2023 18:45 Reaguje na Miroslav VinklerJán Prečuch
21.2.2023 07:16 Reaguje na Miroslav VinklerZbyněk Šeděnka
16.2.2023 07:35Pavel Jeřábek
16.2.2023 21:45 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPokud chvilku vydržíme, vlci sežerou ještě ovce, tak se hlady pustí i do divokých prasat a spárkaté zvěře.
A možná si mnoho obcí oddechne od každoročního rovnání trávníků, zemědělci o sežrané úrodě a myslivcům snad se vrátí do krajiny více drobné lovné zvěře.
Jaroslav Vozáb
16.2.2023 08:011. vlk se nechal v klidu ošetřovat od lidí ( i týdenní sele divočáka je problém chytit a začít krmit) vidím zde absolutní ztrátu plachosti. Nějak se mi dere na mysl otázka zda neznal člověka už dříve?
2. Vlčat je dost, vlci migrují (jsou zachyceny i Kolísku na fotopastech) proč riskovat nejistý návrat do přírody hendikepovaného kusů?
3. Geny mohl prosadit v vlčích oborách...
4. Proč je dnes tak nenáviděná spárkatá zvěř z tz přemnožení je páchaná na zvěři genocida ? Např. celoroční lov samičí zvěře lov 24 h denně atd. A predátoři jsou nedotknutelní.
5. Drobní živočichové nějak nikoho nezajímají ( hlodavci, ptactvo, obojživelníci hmyz ...).
Břetislav Machaček
16.2.2023 10:09asi nepřijme. Jako osamělý jedinec bude pouze sběračem padlin podél cest.
Celkem smutný život "zachráněného" zvířete odsouzeného k poustevničení.
Vůbec se ale takovému počínání "ochranářů" nedivím, protože pramení ze
zcela pokřiveného pohledu na přírodu a zvířata, které si polidšťují a chovají se k nim lépe, než k lidem. Přál bych jim to samé, co připravili
tomu vlku, včetně toho poustevničení. Jako vetřelec bude smečkou stále
pronásledován a napadán tak dlouho, pokud její teritorium neopustí a
nebo nezahyne. Smutná vyhlídka už téměř poloochočené šelmy.
DAG
16.2.2023 11:12https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/zvirata-priroda-zachrana-vlk-krusne-hory.A230208_123042_vary-zpravy_melu
Ludmila Kramerová
16.2.2023 14:30Petr Pekařík
16.2.2023 15:58 Reaguje na Ludmila KramerováJakékoliv nesouhlasné názory jsou potírány , zdroje musejí být čerpány a vyčerpány. Co dát takhle prachy na něco jiného ?
Pan Zbyněk se podivuje na tím , že ještě nikoho z ekotlupy nenapadlo se sýčkům věnovat a co asi může být tím důvodem
Slavomil Vinkler
16.2.2023 21:18 Reaguje na Petr PekaříkZbyněk Šeděnka
16.2.2023 17:06 Reaguje na Ludmila KramerováJarek Schindler
17.2.2023 09:54 Reaguje na Ludmila KramerováMilan Milan
16.2.2023 16:44Slavomil Vinkler
18.2.2023 08:51 Reaguje na Milan MilanPetr Pekařík
18.2.2023 08:24Břetislav Machaček
18.2.2023 13:09 Reaguje na Petr Pekaříksmečkou dáno na srozuměnou, že není v jejím teritoriu vítán. Šli
doslova po jeho stopách zřejmě ve snaze ho vyštvat pryč. Nezbude
mu nic jiného, než být hladovějícím samotářem a čeká ho zřejmě
smutná budoucnost. Zasahovat do života a smrti DIVOKÝCH šelem je
hloupost a u takto zraněných zvířat musí jít soucit stranou. Ono
stačí to, co už lidé vyvádějí u svých domácích mazlíčků o čemž
mi referuje jeden veterinář. Chtějí operovat a ozařovat 15 let
staré psy s rakovinou a nosí mu na rukou trvale ochrnuté psy na
kontrolu. Raději by těm zvířatům ukončil trápení, ale nemá odvahu
to těm lidem ani navrhnout, aby ho nežalovali. Mluvil o jedné
"dámě", která se takto stará o ochrnutého psa, ale svoji matku
umístila do domova důchodců pro nepohyblivé. Prostě mají podivně
nastavené hodnoty a zkreslený pohled na týrání zvířat.
Zbyněk Šeděnka
18.2.2023 14:04 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
18.2.2023 14:39 Reaguje na Zbyněk Šeděnkaspolečnost zvrhla na pokřivené názory a hodnoty.
Jestlipak by ti vlkomilové poslali totéž co na
Bublu taky na činnost hospice? Mi je jedno, že
to poslali, ale není mi jedno, že se takto plýtvá
finančními prostředky, které mohly být vynaloženy
smysluplněji. Každopádně to byly jejich zbytné
finanční prostředky a mohli je taky vhodit do
kamen. Ten můj veterinář to léčení odsoudil,
protože nepostrádá zdravý selský rozum a tvrdí,
že si kolegové na vlku slušně namastili kapsu.
Hunter
18.2.2023 18:23 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
18.2.2023 19:27 Reaguje na Břetislav Machačekhttps://www.youtube.com/watch?v=uK_P2ajriYY&t=6750s
Ján Prečuch
21.2.2023 21:56 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
22.2.2023 09:48 Reaguje na Ján Prečuchčerná a dospělé kusy. V zimě se zaměřuje na
nejenom nemocné kusy, ale hlavně na loňská
mláďata a taky na březí samice. U nich si
nevybírá mezi chovným kusem a nechovným jak
to dělají myslivci a "zdravotní" selekce je
tudíž utopií. To, že se v šedesátých letech
dařilo vašemu otci ochránit zvířata před vlky
bylo dáno jejich lovem a jejich ostražitostí, protože neztratili plachost, jako nynější plně
hájení vlci. Pokud šelma zjistí, že ji od lidí
nic nehrozí, tak vám půjde ulovit na dvůr i
čivavu a vy ji bez možnosti od toho odradit
pouze vyfotíte. Zkuste se zeptat v domovině
vašeho otce na vlky a medvědy obyčejných lidí
a pochopíte, že šelmy ano, ale plaché a taky
v úměrném množství, aby jim stačila k životu pouze zvěř. Jinak mor prasat jsou asi schopni
naopak šířit, protože se zajímavě kryjí místa
s velkým výskytem vlků a afrického moru prasat
(viz. v ČR Frýdlantsko a v Polsku a Německu totéž!).