Jak pastva ovcí pomáhá cenným suchým trávníkům na vrchu Řivnáči?
Během monitoringu v okolí Levého Hradce v roce 2019 bylo zaznamenáno 12 zvláště chráněných druhů rostlin a celých 66 taxonů zahrnutých do červeného seznamu ohrožených druhů rostlin v různých kategoriích ohrožení.
Postupný zánik výše zmíněných biotopů byl popudem pro obnovu pastvy jako historického managementu na vrchu Řivnáčí. Se započetím pastvy je průběžně monitorován její vliv na vegetaci trávníků a vřesovišť.
Po pětiletém sledování lze konstatovat pozitivní vliv pastvy jak na samotnou vegetaci, tak i na cílové druhy (za ty jsou v tomto území považovány především křivatec český, pryskyřník illyrský a jetel žíhaný).
Vliv pastvy se projevuje snížením zápoje bylinného patra, přičemž ale počet druhů v monitorovacích plochách zůstává stejný nebo mírně roste. Pastva tedy dává prostor především konkurenčně slabším, převážně krátkověkým druhům, mezi něž patří například kriticky ohrožený jetel žíhaný. Ten se postupně objevuje nejen podél vyšlapaných pěšin v území, ale šíří se i do samotných ploch trávníků.
Na pastvu pozitivně reaguje i místní populace pryskyřníku ilyrského, plocha s výskytem tohoto druhu se postupně zvětšuje, byť se druh vyskytuje převážně ve sterilních jedincích.
V případě křivatce českého je poněkud obtížnější stanovit jednoznačně vliv pastvy, počty kvetoucích jedinců meziročně výrazně fluktuují, což je přičítáno klimatickým faktorům. Pro tento druh je optimální „mediteránnější“ klima – mírné zimy a suchá léta.
Nezanedbatelný je i pozitivní efekt pastvy na obnovu vřesovišť, po několika letech byly zaznamenány mladé exempláře vřesu, což „omladilo“ populaci tvořenou do té doby postupně odumírajícími keříky vřesu.
Stav vegetace v plochách je každoročně sledován standardní metodikou, pomocí fytocenologických snímků. Monitorovací plochy o velikosti 2 x 2 metry byly v prostoru pastvy rozmístěny tak, aby pokrývaly všechny ochranářsky významné typy vegetace na lokalitě (úzkolisté a širokolisté trávníky, vřesoviště) či plochy s výskytem cílových druhů.
Samotnou pastvu zajišťuje stádo zhruba 30 ovcí. Pastva probíhá v oplůtcích, na extrémně neúživných stanovištích a tam, kde by stavbou oplůtků došlo k omezení pohybu veřejnosti pak na volno s pasáčkem a/nebo ovčáckým psem.
Aby se předešlo přehnojení citlivých ploch, nebo jejich narušení nadměrným ošlapem, nocuje stádo na méně citlivých plochách obecního sadu. Tím je také zajištěna jeho údržba.
Pastva probíhá, dle vegetačních podmínek, v rozmezí dubna až června a je doplněna sečí nedopasků a každoročním výřezem zmlazení dřevin.
Díky relativně malému plošnému rozsahu 2,3 ha a zapojení četných dobrovolníků tak jde zajistit poměrně luxusní péči o lokalitu.
Realizaci projektu zajišťuje od roku 2017 lokální organizace Jestřábník, spolek pro ochranu přírody a krajiny. Ve spolupráci se soukromými vlastníky a městem Roztoky inicioval i navazující projekty obnovy extenzivních luk, údržbu staletých historických stezek a obnovu krajinotvorné liniové zeleně.
Z iniciativy spolku byl také v roce 2023 vrch Řivnáč registrován jako významný krajinný prvek v naději, že registrace podpoří a posílí jak formální, tak věcnou ochranu tohoto cenného území.
Nezbytná aktivní péče tímto samozřejmě nekončí, naopak se připravuje rozšíření projektových ploch o 0,7 ha a doplnění mozaiky biotopů o světlý pastevní les.
reklama
Další informace |
Projekt byl podpořen z grantů Norských fondů.
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Slavomil Vinkler
9.1.2024 10:18smějící se bestie
9.1.2024 12:11 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Jeřábek
9.1.2024 12:30 Reaguje na smějící se bestiePavel Jeřábek
9.1.2024 12:28 Reaguje na Slavomil VinklerAle ve své podstatě, když se už zakazuje i pálit klest na nelesních plochách, tak vypalování bude těžké obhájit.
Honza Honza
9.1.2024 18:35Slavomil Vinkler
9.1.2024 18:43 Reaguje na Honza HonzaMichal Krátký
9.1.2024 21:11 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
10.1.2024 06:55 Reaguje na Michal KrátkýKrajina (asi ne příroda) jsou i zastavěná města, dálnice, tisíce výrobních hal s vydlážděnými plochami, asfalt. střechami, kterých nezadržitelně přibývá. Myslíte, že to příroda zvládne?, zvládne oteplení vlivem CO2? Ukazuje se, že to nezvládá! Studny vysychají, oteplení nezadržitelně graduje. Jenom troll nad tím mávne rukou! Zemědělci už ví, že je třeba změnit krajinu, rozčlenit velká pole, lesníci mění lesy ve smíšené, odmítají pasečný způsob, v Mongolsku se vysazují stromy, omezuje pastva. Jenom troll řekne: příroda jsou i pouště, vyschlá, vyprahlá krajina, pro diverzitu potřebná (a vodu si nechá přivážet cisternou, protože všechny studny vyschly). V horách jsou smrkové monokultury, které zde člověk nevysadil, byly zde tisíce let a které v současnosti vytlačují ostatní druhy stromů- necháme je tam? Nebudeme měnit tento přírodní les? Jenom troll řekne- to je příroda, příroda jsou i monokultury v horách! Každých 100 let je sežere kůrovec, to je normální! Příroda jsou i požáry, vypálené lesy? Nebudeme je hasit?
Slovan
10.1.2024 12:08 Reaguje na Honza HonzaA pouště snad nejsou příroda? Pouště jsou velice důležitou součástí celé planety! Příklad? Stovky milionů tun písku ze Sahary se každoročně vzdušně přenáší až do Amazonského pralesa a tím ho hnojí. Stejně tak se hnojí nejvzdálenější místa oceánů (Sahara takto hnojí zejména Atlantik), což podporuje růst fytoplanktonu, tedy základu potravního řetězce, na nějž je navázán zooplankton. A zooplakton, to je třeba krill…
Takže když někdo řekne, že poušť je důležitá pro diverzitu, pak má pravdu.
Je otázkou, jak by planeta bez pouští vlastně vypadala. Za to, že se pouště relativně rychle rozšiřují nemůže nikdo jiný než člověk, který ty okraje nadměrně využívá. Pokud by tomu tak nebylo, poušť by se kvůli změně klimatu pravděpodobně nerozšiřovala ani zdaleka tak rychle - tolik k tomu, že si příroda neumí poradit. Umí, jenže k tomu potřebuje prostor. Bude-li dost divokým míst, která budou dostatečně velká, pak si příroda poradí relativně snadno.
