Jak se obnovuje biomasa travních porostů za extrémního sucha?

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Tom Junek / Fakulta životního prostředí ČZU

Zjistili, že zejména v nejsušších letech se meziročně souvislost mezi biologickou rozmanitostí, využíváním půdy a biomasou lišila. Druhově bohatá nebo funkčně různorodá společenstva, která jsou spojená s nízkou intenzitou využívání půdy, lépe zvládala extrémní sucha.

Druhově chudá společenstva nebo společenstva s převahou rychle rostoucích druhů (společenstva spojená s vysokou intenzitou využívání půdy) pak vykazovala vyšší schopnost obnovy po mírném až extrémním suchu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Tom Junek / Fakulta životního prostředí ČZU

Tyto výsledky ukazují, že funkční a taxonomické složky rostlinného společenstva určují odolnost a obnovu travních porostů za mírného až extrémního sucha. Podle toho se můžeme řídit při navrhování managementu extenzivně a intenzivně obhospodařovaných pastvin v krajině. Bohatá společenstva, upřednostňovaná při nízké intenzitě využívání půdy, by zachovala biomasu za extrémního sucha, zatímco druhově chudá nebo rychle rostoucí společenstva by biomasu po extrémních událostech sucha lépe obnovovala.

Letos na jaře tým Petra Keila, držitele prestižního ERC grantu, zahájil nový projekt podpořený grantem GAČR, zacílený na biodiverzitu středoevropských pastvin v průběhu času. Projekt „GRACE: Luční společenstva v průběhu 300 let přirozeného experimentu na velkém měřítku“ bude studovat biodiverzitu a druhové složení středoevropských pastvin v průběhu času, napříč prostředími a napříč historií využívání půdy.

Přečtěte si také |

Hledám odpověď na otázku, co se děje s biodiverzitou, říká makroekolog Petr Keil, který získal prestižní grant ERC

Projekt využije bezprecedentní kombinaci historických dat a nových metod včetně strojového učení. Konkrétně bude zkoumat více než 100 000 záznamů z botanických snímků shromážděných na loukách ve střední Evropě za poslední století a zároveň i 300 let dlouhou časovou řadu průzkumů mapujících změny krajinného pokryvu v historickém rozsahu rakousko-uherské říše. Vědci tak budou tak moci kvantifikovat dopady rozsáhlých změn krajiny na ekologická společenství za poslední dekády až staletí.

Partnery projektu jsou odborníci z rakouské Univerzity v Grazu, Univerzity ve Vídni a z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Brně.