Jak snížit riziko rozpadů smrkových lesů na velké ploše? Důležité je sledovat jejich štíhlostní kvocient
11.6.2024 01:52 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Foto | VS Opočno / VÚLHM
Předpokladem pro správné nastavení takových postupů je respektování často velmi rozmanitých místních podmínek, které mají vliv na růst a vývoj lesních porostů. Proto se vědci z VÚLHM, v. v. i., Výzkumné stanice Opočno, ve svém výzkumu, a zpracované studii, zaměřili na analýzu mechanické stability smrkových porostů v ČR napříč výškovým gradientem. S využitím dat Národní inventarizace lesů (NIL I) zkoumali vztah vývoje štíhlostního kvocientu (poměr výšky a výčetní tloušťky stromu) k věku v různých lesních vegetačních stupních (LVS).
Právě štíhlostní kvocient (H/D) je osvědčeným parametrem individuální mechanické stability stromu, přičemž vysoké hodnoty (přeštíhlení) ukazují na nestabilní kmen s velkým rizikem poškození (zlomu) zejména sněhem, ale i větrem. Naopak nižší hodnoty koeficientu (spádné kmeny) mají stromy vysoce stabilní a schopné odolávat působení těchto abiotických škodlivých činitelů. Šetření se zaměřilo na dominantní stromy (100 nejtlustších jedinců na hektar), které tvoří kostru porostu a jejich stabilita je stěžejní ve vztahu k riziku velkoplošných rozpadů.
Výsledky ukázaly, že vývoj štíhlostního kvocientu dominantních smrků se v jednotlivých LVS liší, i když ve všech LVS byl detekován přirozený trend počátečního navyšování hodnot H/D s pozdějším poklesem ve vyšším věku, asi ve druhé polovině obmýtí.
Obecně lze říci, že vyšší polohy reprezentovaly i vyšší stabilitu dominantních stromů, tj. nižší hodnoty H/D. V podmínkách 7. a 6. LVS nepřekročil štíhlostní kvocient hodnotu 65, respektive 70. Naopak iniciační strmý nárůst hodnot H/D byl zjištěn pro lokality 2. až 5. LVS. Nejnižší stabilita tak byla detekována ve 2. LVS s kulminací H/D dominantních stromů na hodnotě 83 ve věku 55 let.
Je tedy zřejmé, že ve smrkových porostech rostoucích v nižších až středních polohách je zásadním obdobím pro vývoj individuální stability věk do 40 let, kdy hodnoty H/D přirozeně strmě stoupají. Potvrdila se tak správnost doporučení pro intenzivní pěstební péči (výchovu) v období před dosažením této věkové fáze.
Při porovnání kyselých a živných stanovišť vědci na rozdíl od dříve publikovaných zjištění našli vyšší hodnoty H/D na stanovištích kyselých, zejména do věku 50–60 let. Příznivější podmínky bohatších stanovišť zřejmě přispěly k vyšší podpoře tloušťkového přírůstu v porovnání s přírůstem výškovým. Tato problematika si však žádá další a podrobnější prostudování zaměřené na detailnější diferenciaci stanovišť z pohledů zásobení nejen živinami, ale i vodou.
Přečtěte si také |
Řádné hospodaření v lesích se vyplatí i drobným vlastníkům. Vědci pro ně připravili metodiku obnovy a výchovy
Podrobnější informace lze získat v plné verzi článku publikovaného v časopise Forests (DUŠEK, D. – NOVÁK, J. – ČERNÝ, J.: The mechanical stability of pure Norway spruce stands along an altitudinal gradient in the Czech Republic.
reklama
Dále čtěte |
Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem
Majitelé lesů obdrží miliardu korun na opravu lesních cest po povodních
V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolky
Další články autora |
Má smysl chránit sazenice borovice a buku před suchem aplikací hydrogelů?
Jedle a její vliv na půdu ve smrkových porostech
Jak pěstovat duby a ořešáky v době klimatické změnyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
ss
smějící se bestie
11.6.2024 06:25Jak ?
Vrátit se k tomu, co fungovalo od doby Marie Terezie, až do slavného " sametu " - hajnej v hájence každodenně v lese a k ruce pár lesních dělníku s malou pilou v dohledu/žádná zdlouhavá byrokracie až Prahy !
Odpovědět
Vrátit se k tomu, co fungovalo od doby Marie Terezie, až do slavného " sametu " - hajnej v hájence každodenně v lese a k ruce pár lesních dělníku s malou pilou v dohledu/žádná zdlouhavá byrokracie až Prahy !
SV
DA
DAG
11.6.2024 09:31 Reaguje na smějící se bestieA jak to všechno dřevo ta malá pila zpracuje a komu ho prodá?
Určitě nejsem proti co největšímu zpracování v ČR s co největší přidanou hodnotou. Jenže máme prostě moc lesů a velké těžby.
Navíc co budou dělat pily, kde řádil kůrovec tak mocně, že tam za chvíli nebude dostatek dřeva. Bude ho dovážet z dálky a při malé efektivitě ztratí konkurenceschopnost. Popravdě, řezivo není moc složitý produkt a efektivita velkých firem je prostě výrazně lepší.
Vlak je už někde jinde.
Odpovědět
Určitě nejsem proti co největšímu zpracování v ČR s co největší přidanou hodnotou. Jenže máme prostě moc lesů a velké těžby.
Navíc co budou dělat pily, kde řádil kůrovec tak mocně, že tam za chvíli nebude dostatek dřeva. Bude ho dovážet z dálky a při malé efektivitě ztratí konkurenceschopnost. Popravdě, řezivo není moc složitý produkt a efektivita velkých firem je prostě výrazně lepší.
Vlak je už někde jinde.
SV
Slavomil Vinkler
11.6.2024 09:37 Reaguje na DAGMyslím, že pila je to naprosto nepodstatné. Úhelný kámen je hajný a dřevorubec. A i to jde zlepšit. hajný z dronem a dřevorubec s harvestorem.
Odpovědět
ss
Pe
Petr
11.6.2024 10:45 Reaguje na smějící se bestieNe, jako ve filmech pro pamětníky to dělat nejde. Těžit ručně kaprem, odvětvovat sekerou a na pilu se to odveze potahem... Dnes je vše jinak. Stovky drobných vlastníků lesa - jak jim chcete vutit hájenku, hajného s dělníky a katr? To neměli ani v té historii. Hájenku s hajným a dělníky měli jen velcí majitelé, šlechta a podobně. No a pak to bylo za socialismu, kdy byla plná zaměstnanost a platil to stát. Uvědomujete si, že v dnešním světě je to absurdní? Ani státní lesy tuto absurditu nemohou provozovat, protože je to prostě šíleně neefektivní a nákladné.
A nápad aby měl každý hajný dřevorubce s harvestorem je už úplně k smíchu.
Odpovědět
A nápad aby měl každý hajný dřevorubce s harvestorem je už úplně k smíchu.
VM
Vladimir Mertan
11.6.2024 10:53 Reaguje na PetrMožno by stačilo zrušiť byrokraciu a výberové konania. Prípadne dať do podmienok súťaže podmienku, že ťažba prebehne výlučne za sucha.
Odpovědět
Karel Zvářal
11.6.2024 11:02 Reaguje na Vladimir MertanPamatuji ty časy, hajný byl nezastupitelný. Jinak samotné práce (pila, odvoz) zvládali chlapi i jako vedlejšák o víkendech. Kůrovec neměl čas se rozjet, při prvních drtinkách se šlo do akce.
Odpovědět
ss
ss
smějící se bestie
11.6.2024 12:09 Reaguje na PetrStát vlastní dost lesů, kde ti hajní lesáci chybí a ti mohou po požádání, občas zkontrolovat i lesy soukromníků, kteří nestíhají.
Neefektivní je ta byrokracie státní.
Harvestor je následek zelených/Bursíka !
Odpovědět
Neefektivní je ta byrokracie státní.
Harvestor je následek zelených/Bursíka !
Pe
Petr
11.6.2024 12:29 Reaguje na smějící se bestieTak to bývalo za socialismu - polesí, kde byla budova a kancelář polesí (vedoucí a dva technici), plus pět až sedm úseků s hájenkami a hajnými, každý s dvěma dělníky. Toto je dnes jeden revír s jedním revírníkem. Neumím si představit kde by se stavěly hájenky a kdo by to všechno, ty budovy, lidi a vybavení, platil. A taky kdo by to chtěl dělat. To je tak drahý a neefektivní systém... V podstatě pokud by neměli zrovna kůrovce, tak by neměli co dělat. A živit toto kvůli kůrovci je přece nesmysl. Tolik práce pro tolik lidí v lese není. A les ani nevyprodukuje tolik peněz, aby se to zaplatilo.
Odpovědět
Pe
Petr
11.6.2024 12:38 Reaguje na PetrTakový systém mohl fungovat kvůli obrovskému podílu ruční práce a směšným mzdám a ostatním nákladům za socialismu.
Dnes je produktivita práce několikanásobná, a i náklady na mzdy a ostatní jsou několikanásobné - a tak tento systém již není možné provozovat. Ano, stačili by tedy dva těžaři na celé polesí... jenže když je kůrovec, tak jako na potvoru všude najednou, a to se dvěma lidmi nejde. Dnes je toho prostě tolik jinak, že staré pořádky na dnešní podmínky aplikovat nejde. A spotřební společnost se natolik posunula, že ani opačně to nejde - nelze ji použít na lesní skromnost a neziskovost. Dá se to říct vypůjčeným motem: V lese nejde socialisticky pracovat a kapitalisticky žít.
Odpovědět
Dnes je produktivita práce několikanásobná, a i náklady na mzdy a ostatní jsou několikanásobné - a tak tento systém již není možné provozovat. Ano, stačili by tedy dva těžaři na celé polesí... jenže když je kůrovec, tak jako na potvoru všude najednou, a to se dvěma lidmi nejde. Dnes je toho prostě tolik jinak, že staré pořádky na dnešní podmínky aplikovat nejde. A spotřební společnost se natolik posunula, že ani opačně to nejde - nelze ji použít na lesní skromnost a neziskovost. Dá se to říct vypůjčeným motem: V lese nejde socialisticky pracovat a kapitalisticky žít.
JS
Jarek Schindler
11.6.2024 17:23 Reaguje na PetrTohle vybavení všechna ta bývalá polesí měla. Vše se prodalo. Na co potřebuje bydlet lesník v hájence. Nejlepší lesníci jsou z paneláků atd. No a potom se divíme, že je u nás kůrovcová kalamita takových obřích rozměrů, že nic neroste a musíme to svádět na zvěř atd. Samozřejmě i v době kdy není ta kůrovcová kalamita mají ti lidi co dělat. Nějaké procento nahodilé těžby je tu pořád. No a potom jsou tu těžby výchovné, obnovní. Prořezávky. Dřív zaměstnával les lidi z dědiny. Nyní zaměstnává lidi z druhého konce republiky nebo Ukrajince. I toto se potom podepisuje na kvalitě. atd.
Odpovědět
Pe
Petr
11.6.2024 17:30 Reaguje na Jarek SchindlerVidíte to velice zkresleně. S původním socialistickým vybavením byste dnes pracovat určitě nechtěl. Stejně tak byste nedělal nic ručně, jako to bývalo - ručně se ožínalo, ručně se dělaly prořezávky... A za pár drobných byste taky nedělal. Prostě je to jen nostalgie, nic víc.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.6.2024 04:38 Reaguje na PetrVy jste úplně mimo. Ony ty prořezávky se snad dnes dělají jinak než ručně? Ožínání, zvlášť ty plošky o průměru 60cm se snad nedělají srpem či kosou? Co se tedy dnes, kromě harvestorových technologii dělá jinak něž ručně? No a pokud je po něčem nějaká nostalgie, tak hlavně po těch lidech co v lese na jednom polesí dělali celý život, ovládali práci a znali terén. Po koních co se do lesnictví již nikdy nevrátí atd.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
12.6.2024 15:00 Reaguje na Jarek SchindlerDnes se dělá to, na co jsou lidi a peníze. Toho prvního moc není, robotovat v lese dnes fakt už moc nefrčí, a co se toho druhého týče ... tak asi jak u koho.
Petr má pravdu, že srovnávat dnešní stav s tím, co fungovalo ... teda jak kde a jak co ... za socíku je nesmysl, protože společnost se diametrálně změnila. A ne, vrátit to nepůjde a je fuk, zda se nám to líbí nebo ne.
Odpovědět
Petr má pravdu, že srovnávat dnešní stav s tím, co fungovalo ... teda jak kde a jak co ... za socíku je nesmysl, protože společnost se diametrálně změnila. A ne, vrátit to nepůjde a je fuk, zda se nám to líbí nebo ne.
Pe
Petr
12.6.2024 16:43 Reaguje na Jarek SchindlerOžínalo se srpem a kosou, dnes křoviňáky. Prořezávky ruční pilkou, dnes motorovkami. Těžba pila, kůň, traktor, dnes harvestor a vyvážečka. A ano, lidé dělali na polesí, protože jinde to bylo stejné, jen dál. Tohle měli u nosu, tak jinou práci nepotřebovali. V jednu doma a hned na zahradu/pole.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.6.2024 07:36 Reaguje na PetrZnáte nostalgii po něčem špatném? Právě proto, že to byli srdcaři a dělali svou špatně placenou práci s láskou, jsem je měl v úctě. Prostě les bez hajného je jako pes bez pána.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
12.6.2024 15:02 Reaguje na Karel ZvářalPokud je řeč o socíku ... ne že bych to chtěl nějak dehonestovat, ale ono těch možností zase tolik nebylo.
Takže pro mnohé to byla z nouze cnost a/nebo menší zlo (bo jim taková práce dávala na tu dobu relativní svobodu a pokoj).
Odpovědět
Takže pro mnohé to byla z nouze cnost a/nebo menší zlo (bo jim taková práce dávala na tu dobu relativní svobodu a pokoj).
Karel Zvářal
12.6.2024 15:30 Reaguje na Radek ČudaHeh, omyl! Potkal jsem kdysi večer (potmě) na zimní rekreaci v Beskydech skupinu děcek vracejících se ze školy. Byli stejně staří jak já (13-15 let). Dali jsme řeč (sjezdovka končila u cesty). Chválil jsem tamní přírodu a dva z nich už měli jasno, co půjdou studovat. Nepřekvapilo, že pasekáři, min. 5km od civilizace, budou studovat lesařinu. Takže žádné "menší zlo", ale vysněná/tradiční profese!
A mimochodem, dřívější častá nahodilá těžba (prevence kalamity) je k lesu mnohem šetrnější než dnešní holoruby.
Odpovědět
A mimochodem, dřívější častá nahodilá těžba (prevence kalamity) je k lesu mnohem šetrnější než dnešní holoruby.
RČ
Radek Čuda
12.6.2024 16:15 Reaguje na Karel ZvářalNo, já vám nechci brát iluze, ale já třeba ve 13 chtěl být agronomem ... a skončil jsem v bankovnictví:-))). A ono i na těch VŠ, resp. po nich to dopadá s volbou profese různě, zejména po střetu se všemi odstíny šedivé reality:-).
A to se furt nebavíme o podmínkách běžného hákování v lese ...
Odpovědět
A to se furt nebavíme o podmínkách běžného hákování v lese ...
Karel Zvářal
12.6.2024 16:20 Reaguje na Radek ČudaBože bože, tak dokáže plácat jen neporazitelný Pražák!-) Podle sebe soudím tebe, že... Naše lesnictví patří mezi nejvyspělejší vůbec, nejsou v něm žádné ztracené existence. Stačí Hranice, a ten člověk se ve světě neztratí.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
12.6.2024 16:25 Reaguje na Karel Zvářal"Lesnictví se stále potýká s nedostatkem pracovníků především
u pozic pro manuální práci v lese včetně středních řídících
pozic, a to v podstatě napříč hospodářstvím bez ohledu na
druh vlastnictví majetku."
Ale beru, že všeznalý nePražák ví všechno nejlíp a ta celá stránka autorů jsou blbci, kteří se jen zapoměli zeptat:-))).
Odpovědět
u pozic pro manuální práci v lese včetně středních řídících
pozic, a to v podstatě napříč hospodářstvím bez ohledu na
druh vlastnictví majetku."
Ale beru, že všeznalý nePražák ví všechno nejlíp a ta celá stránka autorů jsou blbci, kteří se jen zapoměli zeptat:-))).
Karel Zvářal
12.6.2024 16:47 Reaguje na Radek ČudaCo si kdo navaří, to si také sní, že. Rozbít fungující systém je snadné, sehnat rychle desítky až stovky lidí na kalamity je opravdu těžké. Ta chyba jde za současným (či nedávným) managementem, snad se z toho i poučí.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
12.6.2024 16:21 Reaguje na Radek ČudaOstatně ... https://eagri.cz/public/portal/-a30268---rWtfkQZD/zprava-o-stavu-lesa-a-lesniho-hospodarstvi-ceske-republiky-v-roce-2022-strucna-verze?_linka=a540692
str. 87
Odpovědět
str. 87
Karel Zvářal
12.6.2024 16:36 Reaguje na Radek ČudaNo, já se stébla v podobě vygůglených odkazů chytat nemusím. Řeč byla o hajných, kteří ten stav měli pod kontrolou a zasahovali v řádech dnů, nikoliv kvartálů až let. Toto je ten dnešní "pokrok" výběrovek, abychom ušetřili, že...
Jinak s tím "ani smykem" mi evokujete zmizelého SP.
Odpovědět
Jinak s tím "ani smykem" mi evokujete zmizelého SP.
Karel Zvářal
12.6.2024 16:43 Reaguje na Karel ZvářalJinými slovy: tady se v celé nahotě ukázal ten "nepřekonatelný" systém, kdy ušetřím stovku (za hájenky), ať mě to klidně stojí mega.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.6.2024 13:40 Reaguje na PetrVy jste zase chytrej jako Rudý právo. Starej Kinskej to má a má skoro zdravé lesy. Proč ne LČR?
Odpovědět
PE
Petr Elias
11.6.2024 14:22 Reaguje na Slavomil VinklerSkoro zdravé lesy? To je pěkná pohádka. I u něho řádil při kalamitě kůrovec. ;)
Je to stejná pohádka jako když Kinský srovnával rakouské lesy v horách s lesy v ČR. :)
Odpovědět
Je to stejná pohádka jako když Kinský srovnával rakouské lesy v horách s lesy v ČR. :)
JS
Jarek Schindler
11.6.2024 18:02 Reaguje na Petr EliasAle to, že někde "řádí" kůrovec snad ještě nevypovídá nic o tom jak jsou lesy zdravé. Kůrovec je běžný druh každého lesa a je v nějakém stavu v každém lese. Tedy i v lese zdravém. To jestli někde začne řádit a jak dlouho tam bude řádit potom záleží jen a jen na rychlosti zpracování napadeného dřeva ( nebo dřeva které by mohl přednostně napadnout). Pokud si kůrovce přestaneme plést s inženýrem lesa a začneme zase rychle reagovat na změny jeho početnosti ( nárůst množství napadeného dřeva) tak udržíme i toho kůrovce v tom jeho základním stavu či maximálně zvýšeném stavu.
Odpovědět
PE
Petr Elias
12.6.2024 07:47 Reaguje na Jarek SchindlerTím jsem chtěl říct, že Kinský není nějaký pomazaný hospodář, který by to řešil mnohem lépe než jeho sousedé. Měl a má stejné problémy jako ti sousedé. ;)
Odpovědět
JO
DA
DAG
11.6.2024 22:26 Reaguje na smějící se bestieDobře. Vrby a Klostermanna mám celou knihovnu. To je ta správně idilicka doba a předobraz ideální lesnické činnosti? ;)
Odpovědět
RČ
DA
DAG
11.6.2024 09:33Článek dobrý. Hlavně u soukromých vlastníků je přeštíhlení obrovský nešvar.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
11.6.2024 18:10 Reaguje na DAGČlánek říká pouze to co se ví už dávno. Smrk se musí od malička vychovávat a musí se mu dát prostor. Přeštíhlení je pouze výsledek nicnedělání.
Odpovědět
DA
Pe
Petr
11.6.2024 10:34Opět se hezky ukazuje jak moc jsou si vzdálené lidské potřeby a "hospodaření" - a potřeby přírody a krajiny. Prostě to nejde dohromady. Vždy je to na úkor toho druhého. A momentálně je drtivá většina na úkor přírody - výsledky vidíme všude a cítíme všichni. A nevypadá to, že bychom se něčeho hodlali vzdát, aby se aspoň něco trochu zlepšilo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.6.2024 15:31 Reaguje na PetrVy se chcete vzdát svého života?, aby se aspoň něco trochu zlepšilo? Nebo to chcete po jiných?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.6.2024 11:29Pro kvalitu dřeva je štíhlost v závislosti na věku zásadní podmínkou.
Je to o takzvané "výchově" lesa. Opakovanou prořezávkou zkušenými lesníky
je ten poměr růstových možností a přírůstků dřevní hmoty v souladu, ale
pokud to někdo neumí, tak dojde buď k přeštíhlení, či naopak k zavětvení
a tím i snížení kvality dřeva. O řezivo se suky je zájem menší, než o
řezivo bez suků a to naši předci uměli vypěstovat už dávno. Samozřejmě
štěpkovači pro energetiku a výrobu dřevotřísek to bude jedno a pilaři
dřevo dovezou od někoho, kdo to umí a taky doposud dělá. Ekologisté
razí trend náhodné výběrové kvality a pro většinu dřeva štěpkování.
To je bohužel trend, který udělá z masivu zboží pro VIP a zbytek se
musí spokojit s chemickými OSB deskami a s chemií lepenými hranoly.
No a z toho všeho bude jednou pouze nebezpečný odpad pro spalovnu.
Opět vítr věje ze stejné větrné hůrky, jakou je samovýsev a bezzásah.
Ten vítr je o levně produkované nekvalitní kvantitě na úkor draze
produkované kvality a zaobaluje se to vše do ekologického pěstování
lesa pokud možno s co nejmenšími a nebo dokonce žádnými náklady.
Bez sázení a bez výchovy naroste z náletů "prales", který semele
štěpkovač a hurá, můžeme to opakovat i několikrát, než čekat na
stoletý strom pro pilu. Toto čeká naše hospodářské lesy a úlitbou
pro ekologisty bude pár pralesů vytvořených z hospodářských lesů
nicnedělání a případně i ohněm.
Odpovědět
Je to o takzvané "výchově" lesa. Opakovanou prořezávkou zkušenými lesníky
je ten poměr růstových možností a přírůstků dřevní hmoty v souladu, ale
pokud to někdo neumí, tak dojde buď k přeštíhlení, či naopak k zavětvení
a tím i snížení kvality dřeva. O řezivo se suky je zájem menší, než o
řezivo bez suků a to naši předci uměli vypěstovat už dávno. Samozřejmě
štěpkovači pro energetiku a výrobu dřevotřísek to bude jedno a pilaři
dřevo dovezou od někoho, kdo to umí a taky doposud dělá. Ekologisté
razí trend náhodné výběrové kvality a pro většinu dřeva štěpkování.
To je bohužel trend, který udělá z masivu zboží pro VIP a zbytek se
musí spokojit s chemickými OSB deskami a s chemií lepenými hranoly.
No a z toho všeho bude jednou pouze nebezpečný odpad pro spalovnu.
Opět vítr věje ze stejné větrné hůrky, jakou je samovýsev a bezzásah.
Ten vítr je o levně produkované nekvalitní kvantitě na úkor draze
produkované kvality a zaobaluje se to vše do ekologického pěstování
lesa pokud možno s co nejmenšími a nebo dokonce žádnými náklady.
Bez sázení a bez výchovy naroste z náletů "prales", který semele
štěpkovač a hurá, můžeme to opakovat i několikrát, než čekat na
stoletý strom pro pilu. Toto čeká naše hospodářské lesy a úlitbou
pro ekologisty bude pár pralesů vytvořených z hospodářských lesů
nicnedělání a případně i ohněm.
JS
Jarek Schindler
11.6.2024 17:54 Reaguje na Břetislav MachačekTrochu si to pletete. Tedy spíš hodně než trochu. Aby nedošlo k přeštíhlení od toho jsou již prořezávky kdy je potřeba dát stromu místo aby neměl potřebu se táhnout nahoru ale přirůstal pravidelně nejen do délky ale i šířky. No a pokud tomu stromu dáte místo tak máte stromy s níže položenou korunou. Tedy stromy s podstatně příznivějším těžištěm a tedy stromy s podstatně lepší stabilitou. Lepší stabilita jednoho každého stromu potom dává lepší stabilitu celého porostu. Potřebujeme tedy "řidší" porosty se stromy s co nejnižší korunou. Tedy ty zavětvené. Ony ty porosty potom mají dost času aby se do mýtního věku vyvětvily. No a vždy je lepší mít stabilní porost s korunou již od jedné třetiny či poloviny kmene. Pořád tam je těch minimálně deset metrů kvalitní bezsuké kulatiny.
Jinak souhlasím. Bezzásah je zhouba pro naše lesy. Jen by mě zajímalo a ptám se na to vždy když dojde řeč na to jak se krásně zmlazuje smrk v NP Šumava, co ty místy husté nálety udělají za dalších dvacet, třicet let? Jaká bude stabilita tamních porostů a jak rychle dojde k jejich dalšímu rozvratu. Ono na to potom stačí jedna zima s těžkým sněhem a námrazou. To tam páni ochranáři bude teprve ta správná divočina a prales.
Odpovědět
Jinak souhlasím. Bezzásah je zhouba pro naše lesy. Jen by mě zajímalo a ptám se na to vždy když dojde řeč na to jak se krásně zmlazuje smrk v NP Šumava, co ty místy husté nálety udělají za dalších dvacet, třicet let? Jaká bude stabilita tamních porostů a jak rychle dojde k jejich dalšímu rozvratu. Ono na to potom stačí jedna zima s těžkým sněhem a námrazou. To tam páni ochranáři bude teprve ta správná divočina a prales.
BM
Břetislav Machaček
12.6.2024 09:39 Reaguje na Jarek SchindlerJá přece píšu o opakovaných výchovných prořezávkách zkušenými lesníky, kteří berou do úvahy růstové možnosti stromů a podle toho regulují jejich počet. Jinak základem stability porostu je jak poloha lesa, tak podloží, vrstva půdy, vodní poměry, druh dřeviny a nakonec ta výchova
prořezem. Důležitý je zápoj korun, které se vzájemně dotýkají, ale nesmí si konkurovat tak, že jeden strom
dusí druhý. Od toho je postupná prořezávka, která je
i o tom, že se vyřezávají nemocné, suché a poškozené
stromy. Ona i smrková monokultura může být vůči větru
stabilní, jen se třeba nesmí větru otevřít neuváženým
zásahem. Stačí leckdy pokácet pár stromů a vítr dokoná
zbytek. Od toho je komplexní lesní hospodaření a nikoliv
hospodaření stovek vlastníků hektarových kousků celého
lesa. Neuváženým pokácením hektaru jedním vlastníkem pak
vítr vytvoří polomy pro zbytek a tím i nekvalitní dříví.
Les je celek a může mít sice více vlastníků, ale pouze
jednoho zkušeného lesního správce, kterého by měli ti
vlastníci plně respektovat, což se ale mnohdy neděje.
Znám jednoho takové správce, který marně upozorňoval
vlastníky na počínající kůrovcovou kalamitu, ale ti ho
ignorovali tak dlouho, až kalamita propukla a ten les zničila. Dnes tam probíhají po vytěžení kůrovcových souší
spekulační nákupy vytěženého lesa do jedněch rukou a ten vlastník razí právě samovýsev, bezzásah, vybití zvěře
a už hledá do budoucna odběratele energetické štěpky.
Má na výběr, protože s přechodem od uhlí k biomase mu
brzy utrhnou ruce(pardon i tu poslední větévku) a jemu se investice do holin náramně rychle vrátí. Osázet pozemky
lesem těžitelným za 70 -100 let, tak to ani neskupuje.
Odtud ty "EKO větry" foukají a nikdo mi to nevymluví. Jde
tu o dobrý kšeft a nikoliv o les blízký přírodnímu lesu.
Odpovědět
prořezem. Důležitý je zápoj korun, které se vzájemně dotýkají, ale nesmí si konkurovat tak, že jeden strom
dusí druhý. Od toho je postupná prořezávka, která je
i o tom, že se vyřezávají nemocné, suché a poškozené
stromy. Ona i smrková monokultura může být vůči větru
stabilní, jen se třeba nesmí větru otevřít neuváženým
zásahem. Stačí leckdy pokácet pár stromů a vítr dokoná
zbytek. Od toho je komplexní lesní hospodaření a nikoliv
hospodaření stovek vlastníků hektarových kousků celého
lesa. Neuváženým pokácením hektaru jedním vlastníkem pak
vítr vytvoří polomy pro zbytek a tím i nekvalitní dříví.
Les je celek a může mít sice více vlastníků, ale pouze
jednoho zkušeného lesního správce, kterého by měli ti
vlastníci plně respektovat, což se ale mnohdy neděje.
Znám jednoho takové správce, který marně upozorňoval
vlastníky na počínající kůrovcovou kalamitu, ale ti ho
ignorovali tak dlouho, až kalamita propukla a ten les zničila. Dnes tam probíhají po vytěžení kůrovcových souší
spekulační nákupy vytěženého lesa do jedněch rukou a ten vlastník razí právě samovýsev, bezzásah, vybití zvěře
a už hledá do budoucna odběratele energetické štěpky.
Má na výběr, protože s přechodem od uhlí k biomase mu
brzy utrhnou ruce(pardon i tu poslední větévku) a jemu se investice do holin náramně rychle vrátí. Osázet pozemky
lesem těžitelným za 70 -100 let, tak to ani neskupuje.
Odtud ty "EKO větry" foukají a nikdo mi to nevymluví. Jde
tu o dobrý kšeft a nikoliv o les blízký přírodnímu lesu.
RČ
Radek Čuda
12.6.2024 15:09 Reaguje na Jarek SchindlerBezzásah v hospodářském lese je samozřejmě blbost, ale musím říci, že po něčem takovém skoro nikdo nevolá, aspoň jsem si moc nevšiml. Bezzásah v klidovém území nebo NPR je ale zcela jiná pohádka a je tam úplně v pohodě, bo blbě řečeno, tam se nechrání les a podobně, tam se chrání proces a jeho samovolný vývoj je cílem.
Pokud si někdo myslí, že něco takového je zbytečnost, je to jeho svaté právo. Jiní si zase naopak myslí, že na těch pár flecích stojí za to se do toho přírodě nemontovat a dívat se, jak si poradí ... jedno jak. Bo ona si poradí vždy. I s námi:-).
Odpovědět
Pokud si někdo myslí, že něco takového je zbytečnost, je to jeho svaté právo. Jiní si zase naopak myslí, že na těch pár flecích stojí za to se do toho přírodě nemontovat a dívat se, jak si poradí ... jedno jak. Bo ona si poradí vždy. I s námi:-).
JO
RČ
Radek Čuda
12.6.2024 16:09 Reaguje na Jarka O.No, když se na nás tak dívám ... tak má spíš poněkud zvrácený smysl pro humor;-).
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.6.2024 13:04 Reaguje na Radek ČudaProblém je v tom, že něž se začne něco chránit tak se pějí ody na tamnější přírodu. V případě Šumavy se vyhlašoval NP pro ochranu tamních zachovalých lesních komplexů pralesovitého typu se stromy ve stáří až 300,400 let. No a jen co se to začne chránit už najednou nejde o ty přírodě blízké, pralesovité lesní komplexy( největší u nás) ale začne se chránit ten jak říkáte proces, samovolný bezzásahový vývoj. Už najednou nejde o ty staré pralesovité porosty. V NP ČŚ to zase byly skály a skalní utvary porostlé lesem. O tom, že těm skalám ten požár absolutně nemohl prospět se nějak nemluví. Najednou tu máme dechberoucí obnovu. Proč si tedy pro ten proces, pro ten samovolný vývoj musíme vybírat to nejcenější co u nás máme. Síla přírody se dá demonstrovat i na skládce odpadků. Tam se každý , kdo stojí o to dívat se také přijde na své a nemusí pri tom ničit tu nejzachovalejší přírodu u nás. No a druhý extrém. Jsou NPR kde prostě zásah člověka aby se udržel ten předmět ochrany je nutný. Rozumný člověk v těchto případech nevolá po ochraně procesu. Vidíte ten rozdíl?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2024 19:21 Reaguje na Radek ČudaPředstava o ochraně procesu je v Evropě nesmysl, zde je vše ovlivněno člověkem. Přesto se nám to líbí a chceme to uchovat. Ochrana procesu snad v Kanadě, nebo Sibiři, kde jsou lidské zásahy (mimo založení požáru) zatím malé.
Schindler má naprostou pravdu. Nádherné staré pralesay na Šumavě, co nám záviděla Evropa, nebo skalní města jsou zničené na dlouhou dobu.
Odpovědět
Schindler má naprostou pravdu. Nádherné staré pralesay na Šumavě, co nám záviděla Evropa, nebo skalní města jsou zničené na dlouhou dobu.
