https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jake-dreviny-preziji-extremni-podminky-kalamitnich-holin-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaké dřeviny přežijí extrémní podmínky kalamitních holin?

18.6.2022 07:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jednoletá kultura osiky založená prostokořennými sazenicemi na holině připravené drcením klestu.
Jednoletá kultura osiky založená prostokořennými sazenicemi na holině připravené drcením klestu.
Foto | Luďka Čížková / VÚLHM
Jakými dřevinami zalesňovat holiny po kůrovcové kalamitě? Tato otázka trápí mnohé vlastníky lesů i lesníky. Zvláště když přes 60 % vzniklých holin je větších než pět hektarů. Ale máme i souvislé holiny o rozloze stovek hektarů. Je proto tříhektarová holina vlastně malá? Naše měřítko vnímání velikosti holin se mění. Takové holiny jsme si v minulosti ani nedovedli představit. Navíc se velmi pravděpodobně menší holiny budou spojovat do větších jednolitých celků, jak bude pokračovat rozpad zbytků stojících porostů, a dílo zkázy postupně dokoná vítr a sníh.
 
Co vlastně může přežít na takových ohromných plochách bez stínu, s extrémními výkyvy teplot, vysušenou nebo naopak trvale zamokřenou půdou, neustále vanoucím větrem?

Kromě běžných domácích dřevin břízy, osiky, olše, třešně ptačí, buku, dubu a dalších se nabízí k vyzkoušení různé druhy kříženců, kteří v sobě spojují výhodné vlastnosti obou rodičů, například odolnost a dobrou produkci dřeva. Jednou z dlouhodobě v Evropě testovaných dřevin je evropský topol osika a jeho kříženci se severoamerickým topolem osikovitým.

Výsadba topolu osiky na kalamitní holině.
Výsadba topolu osiky na kalamitní holině.
Foto | Luďka Čížková / VÚLHM

Výzkumem křížení těchto dvou druhů se zabývají také vědci z VÚLHM, v. v. i. Své poslední výsledky publikovali v článku Hodnocení růstu hybridní osiky v experimentálních výsadbách na Moravě, který zveřejnili v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2022.

Výsledky vědců poskytují vlastníkům lesa informace o dynamice tvorby porostní zásoby hybridní osiky a mohou být využity v různých oblastech lesnické praxe, např. v obnově lesa na kalamitních holinách, při zakládání náhradních porostů přípravných dřevin a zalesňování v extrémních podmínkách. Specifický význam má topol osika při vytváření věkové a vertikální diverzifikace porostů s využitím alternativní druhové skladby, je vhodnou dřevinou pro první zalesnění zemědělské půdy a ostatních ploch.

Výzkumné plochy vědci záměrně založili na rozdílných stanovištích jižní, střední a severní Moravy. Plocha Novosedly byla založena v prosinci roku 2007 jako první zalesnění zemědělské půdy v nivě řeky Dyje, v nadmořské výšce 180 m. Plocha Krnov byla založena v listopadu r. 2008 jako zalesnění pozemku bývalé lesní školky v nadmořské výšce 320 m. Plocha Líšná byla založena na jaře r. 2009 v nadmořské výšce 260 m. Lokalita se nachází v úzkém údolí mezi lesními porosty.

Výsledky hodnocení testů potomstev hybridní osiky na výzkumných plochách ve věku 10 let představují první informaci o růstu a produkci topolu osiky na stanovištích, kde osika nebyla dosud v ČR vysazována. Výsledky ukazují možnosti využití hybridní osiky jako dřeviny vhodné pro zalesnění extrémních lokalit a dřeviny přípravné, která plní významnou meliorační funkci současně s funkcí produkční.

Rozhodující vliv na růst a výnos potomstev hybridní osiky měl genotyp mateřského jedince. Již 10leté porosty vykazují výrazné rozdíly mezi potomstvy v závislosti na typu hybridní kombinace. Rozdíly v růstových vlastnostech se projevují odlišnou růstovou dynamikou a kompetiční schopností s následnými rozdíly ve výši produkce dřevní hmoty. Vedle nesporného ekologického významu osiky jako přípravné dřeviny je možné efektivně využívat i jejího produkčního potenciálu.

Jednoletá kultura osiky založená krytokořennými sazenicemi na holině připravené sběrem klestu.
Jednoletá kultura osiky založená krytokořennými sazenicemi na holině připravené sběrem klestu.
Foto | Luďka Čížková / VÚLHM

S klesající kvalitou vnějších růstových podmínek na plochách Novosedly, Krnov a Líšná se snižovala nejen objemová produkce, ale zmenšovaly se také rozdíly mezi nejlepšími a průměrnými potomstvy.

Pro úspěšnou obnovu lesa s cílem dalšího hospodářského využití osiky je výhodnější pěstovat potomstva mateřských jedinců ověřených vlastností a známých genotypů. Rovněž je třeba respektovat pionýrský charakter topolu osiky při výběru stanoviště, k výsadbám používat kvalitní sazenice a podle možností preferovat selektovaný sadební materiál.

Schopnost velmi rychlého růstu je rozhodující pro zdárný vývoj porostů této pionýrské dřeviny i v případě, že by byla pěstována jako dřevina přípravná. Článek Hodnocení růstu hybridní osiky v experimentálních výsadbách na Moravě je volně ke stažení.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

18.6.2022 08:59
Na začátku ať přežije, co přežije.
Když se to začne trochu zelenat, začít s probírkou a dosazováním původních/potřebných dřevin.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.6.2022 22:06
Hlavně záleží jaké tam jsou místní podmínky. A jak jsou vhodné pro všelijaké místní rozšířené pionýrské a pomocné příměsové plevelné dřeviny.
A potom bude záležet, jestli je jaro a léto nebo až dvě jara a léta po sobě vlhké nebo suché.
Pokud budou vlhké, tak se tam rovnou mohou vysadit už konečné sazenice produkčního lesa, klidně třeba i smrku, Stromečky během těch dvou let vytvoří dostatečný kořenový systém a potom už budou proti suchu odolné.
Například tady na severní Moravě je letos poměrně vlhký rok,takže odhaduji, že stromečky vysázené na podzim , které přes zimu poněkud daly dohromady kořenový systém, mohou letos i docela dobře růst. Ovšem pro stromečky sázené nyní na jaře by už mohlo být příliš sucho, možná by nemusely uhynout, ale asi by přes léto rostly jen velmi málo. Pokud bude zbytek léta i příští rok aspoň takhle vlhký jako letos, tak stromečky vysázené loni na podzim a některé vysázené letos na jaře se nejspíš uchytí a porostou.
Já bych viděl jako rozumnou strategii na většině holin postupné a smíšené sázení. Pokud tam už samy o sobě nerostou z přirozených náletů pionýrské dřeviny.
Jako že by se sázení konečných produkčních dřevin rozložilo na třeba 6 let. Aby se aspoň občas trefilo do let, kdy je vlhko dva roky po sobě a tudíž sazenice neusýchají a rostou.
Neboli pokud by tam nerostly samo o sobě, z předchozího lesa nebo z náletů pionýrské a pomocné dřeviny, tak by se první rok nasadila cca šestina produkčních dřevin a třetina, polovina pionýrských dřevin. Druhý rok zase šestina produkčních dřevin a polovina, třetina pionýrských dřevin. Třetí rok zase šestina produkčních a třetina pionýrských dřevin. A pak by se postupně dosazovaly produkční dřeviny, mezi a pod pionýrské dřeviny, až do jejich plné hustoty.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.6.2022 22:10
U pionýrských dřevin by bylo dobré preferovat dřeviny romnožitelné běžnějšími a dostupnými způsoby, například řízkování. Nebo dřevinami, které mají snadno získatelné a klíčivé semeno. Zkušenější pěstitel by si je tak mohl namnožit sám a tím by mohl výrazně ušetřit.
Kromě toho by mohl s výhodou množit v první řadě místní dřeviny, nedocházelo by tak k vnášení cizorodých kombinací genů do místní přírody.
Odpovědět
Pe

Petr

18.6.2022 23:40 Reaguje na Radim Polášek
Bohužel řízkováním nejde množit v podstatě nic. A snadno získatelné osivo má jen bříza. Toho se dá velmi snadno nasbírat obrovské množství, takže je možné sít přímo na paseku.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.6.2022 07:30 Reaguje na Petr
A to jste vyzkoušel, že řízkováním nejde množit nic nebo to od někoho máte?
Odpovědět
Pe

Petr

19.6.2022 09:30 Reaguje na Radim Polášek
Tak ve skutečnosti jde řízkováním množit skoro vše, jen na přípravu sadby do lesa, o které jste psal, je to v podstatě nepoužitelné. Kdyby to šlo a vyplatilo se, dělalo by se to.
Odpovědět
Pe

Petr

19.6.2022 09:38 Reaguje na Radim Polášek
Když se budete hodně snažit, podaří se vám nařízkovat skoro všechno. Ale úsilí, čas a náklady budou tak velké, že to vzdáte a rád si to půjdete koupit.
Čili na váš návrh " preferovat dřeviny rozmnožitelné běžnějšími a dostupnými způsoby" můžeme říct, že takové dřeviny nejsou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.6.2022 09:58 Reaguje na Radim Polášek
Ono u řízkovanců a semenáčů je rozdíl nejenom
v kořenovém systému, ale často i v růstu, když
z něho nevyroste strom, ale keř. Pokusy se dělaly,
ale v lesnickém školkařství to nemá smysl. Osiva
se získávají různě a tudíž jsou různé i náklady
na jejich získávání. Rovněž tak pěstování sazenic,
které se kdysi provádělo místně v revírech vlastními silami z domácích osiv podle potřeby pro zalesnění.
Dnes to nahradily specializované podniky s cenami
a sortimentem, který nenabízí velký výběr. Sadí se
tak často co je a co je levnější, než to, co by se
sadit mělo. Ale to je stejná písnička jako s místními dřevaři a lesními dělníky. Soutěží se vše
a podle toho to taky vypadá. Nakonec ti největší
šetřílci to chtějí ponechat na přírodě a propagují
samovýsev a bezúdržbu. Prostě nicnedělání, když už
je vytěženo a nové těžby se majitel už nedožije.
Odpovědět
Pe

Petr

19.6.2022 10:08 Reaguje na Břetislav Machaček
Tržní a spotřební systém prostě nejde dohromady s přírodou. Bohužel většina lidí je dnes přesvědčená že jde, a tak k přírodě i přistupují.
Odpovědět
Pe

Petr

19.6.2022 10:25 Reaguje na Petr
No a protože v minulosti tržní a spotřební systém nebyl, tak byl prostor, čas i možnosti dělat věci tak, jak bylo potřeba a v souladu nikoliv se zisky, ale se zdravým rozumem a přírodou. A v podstatě pokračovat v práci předků - skutečných hospodářů, kteří byli na přírodě závislí, tudíž si jí vážili a starali se o ni tak, aby se jí dařilo, a tím se mohlo dařit i jim.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.6.2022 13:21 Reaguje na Petr
Trvale udržitelně hospodařit šlo a jde. Jen do toho nesmí kafrat ochranáři s těmi nesmyslnými poučkami a zájmem hospodaření v přírodě zastavit či alespoň notně komplikovat.
Odpovědět
Pe

Petr

19.6.2022 16:29 Reaguje na Jarek Schindler
Fakt si myslíte, že jde nazvat trvale udržitelné něco, co je v rozporu s ochranou přírody? Ale vlastně ano. Trvale udržitelné drancování přírody.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.6.2022 14:45 Reaguje na Petr
Je zajímavé, že před desetiletími to dohromady
s přírodou celkem šlo a problémy jsou teprve
posledních 25 let. Revírník nemá svoje těžaře,
svoje lesní dělníky na výsadbu dřevin, úklid
klestí po těžbě, na odstranění buřeně a vůbec
ne už vlastní školkaře k pěstování místních
dřevin. Kdopak je vinen? No přece ideologové
pro které se stalo mantrou se jich zbavit a
pouze si najímat na tuto práci firmy. Zbavit
se vlastních pracovníků nemusí být tržní, ale
je hlavně ideologické, kdy se stát zbavuje
zaměstnanců, aby titíž činnost prováděli
pod hlavičkou firmy i se ziskem pro majitele.
Jsou to "malé domů" pro vykuky spřízněné s vedením státních organizací, kteří zázrakem vždy vyhrají veřejnou soutěž nízkou cenou, kterou tichým duchem navýší o vícenáklady.
V globále to často vyjde dráž, než vlastní
zaměstnanci, ale ideový úkol je splněn, že
je stát nezaměstnává nastálo, ale pouze na
364 z 365 dnů v roce přes soukromou firmu.
Odpovědět
Pe

Petr

20.6.2022 15:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Vše se vyvíjí, i kapitalismus. Nyní jsme ve fázi zhodnocování nahromaděného majetku, ve fázi outsourcingu. Vše pronajmout, vše si pronajmout, vše jako služba.
Majitelé už svůj majetek sami neprovozují, výhodnější a ziskovější je nechat vše provozovat někoho jiného. Tento systém umožňuje zhodnotit naprosto vše a navíc zapojit do ekonomiky celou společnost, i její jinak přebytečné části. Kritickým bodem tohoto systému je, že pokud je tím zhodnocovaným majetkem příroda, násobně vyšší požadavky na zisky (musí uživit a přinést zisky majiteli a ještě navíc nájemci/provozovateli) vedou k devastací a drancování, jaké nikdy v minulosti nebylo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.6.2022 09:08 Reaguje na Petr
Beru, pokud by šlo o soukromý majetek, ale pokud jde o majetek státní, tak se s ním nesmí zacházet stejně za cenu devastace lesů a přírody. Stát musí být nejen dobrý
hospodář, ale musí unést i ztráty.
Mnoho let LČR přinášely do státní kasy zisky a když potřebují pomoc, tak jsou nuceny šetřit způsobem,
který směřuje do pekel. Jinak mnohý
soukromník má své těžaře, své lesní
dělníky a reaguje na kůrovce ihned
bez zdlouhavých výběrových řízení.
Muset to dělat jako LČR kontrolované navíc NKU, tak mají lesy sežrány
dříve, než vyberou těžaře. Politická reprezentace státu všech stran se
podepsala na těžkopádném hospodaření v lesích a zavinili minimálně 50%
kůrovcové kalamity. Kdo zasahuje včas(viz v zahraničí), tak nemá tolik problémů jako ti, co čekají
na odvolání neúspěšné těžařské firmy a na zájem o pár kubíků kůrovce.
To se počká na znásobení množství
a už se firmy do těžby hrnou. Ano
vina je na politicích a lokajském
vedení LČR bojícím se vzepřít těmto
nesmyslům. Dejte jim velký plat a budou panáčkovat i před hlavní brokovnice a pokud se vzepřou, tak
je vyměňte! Takové zadání měli asi
všichni ministři zemědělství a taky to tak dopadlo. Za minulé vlády se se LČR pomalu vracely k vlastním těžařským četám a vlastní technice a ouhá ředitel byl novou vládou ihned
vyměněn! Jsem zvědav, zda bude nový v tomto pokračovat a nebo najede zpět do vyjetých kolejí kšeftů s těžbou a lesními pracemi i mimo kalamitní situace.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist