https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jaky-les-vytvareji-spontanni-procesy-na-sumave
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaký les vytvářejí spontánní procesy na Šumavě?

5.12.2021 08:00 | PRAHA (Ochrana přírody)
Foto | Pavla Čížková / Národní park Šumava
Ale kůrovec zde své stopy, i když v menší míře, zanechával stále, stejně jako řada orkánů. Výsledkem je, že čtvrtinu bezzásahového území národního parku (k roku 2019 cca 18 000 ha) tvořily porosty s odumřelými stromy. Na bezlesí a rašeliniště připadlo zhruba 22 % a zbývajících 53 % na různě staré porosty s převahou smrku. Svět rozlehlých smrkových chrámů s vysokým sloupovím kmenů se na části území rychle změnil.

 

Že by Šumava byla přece jen smrková?

Posledních devět tisíc let na Šumavě vládne smrk (Carter et al., 2018; Svobodová et al., 2001). Vládl a vládne navzdory tomu, že za tuto dlouhou dobu zažil řadu disturbancí. Po svém minimu kolem přelomu letopočtu (45–55 % smrku) opět nastoupil a kolem roku 1500 se dostal zhruba na současnou úroveň. Centrální Šumava byla tehdy prakticky pustá, změna druhové skladby tedy nemohla být způsobena člověkem. Stejně tak v té době člověk nemohl ovlivnit pokles zastoupení buku a jedle (sklárny přišly později). Ještě v polovině 19. století představovaly původní pralesy významný podíl lesní půdy dnešního národního parku a i ty byly podle dobových popisů převážně smrkové (Kruml, 1964, 1968; Mayer, 2013; Ministr, 1963, 1969, 1964; Saitz, 1898).

Podmáčená smrčina na Ptačím potoce. Zmlazující se smrky snáze přežívají na padlých kmenech.
Podmáčená smrčina na Ptačím potoce. Zmlazující se smrky snáze přežívají na padlých kmenech.
Foto | Pavla Čížková / Národní park Šumava

Biomonitoring – více než tisícovka trvalých monitorovacích ploch

Odpověď na otázku, zda se přece jen poslední dobou vládnoucí pozice smrku pod tlakem změny klimatu neotřásá, jsme hledali v porovnání druhové skladby stromového patra (všechny stromy s kmenem silnějším než 7 cm v prsní výšce) a zmlazení dřevin (všechny dřeviny od 10 cm výšky do průměru kmene 6,9 cm v prsní výšce) na trvalých monitorovacích plochách založených v rámci projektu Biomonitoring, v území, které je v Národním parku Šumava od roku 2007 ponechané přírodním procesům. Významná část tohoto území byla v době měření buď už poznamenaná velkou disturbancí (vytěžené a zalesněné paseky, porosty vyvrácené vichřicemi nebo lesy s převážně odumřelým korunovým patrem), nebo zde právě probíhalo odumírání smrků pod tlakem gradace lýkožrouta smrkového (kůrovce). V národním parku se zalesňovalo s výjimkou prvních zón ochrany přírody, v nichž se nachází 54 % trvalých monitorovacích ploch. Naše výsledky by tedy mohly být ovlivněny umělými výsadbami. Ale o tom později…

Smíšený suťový les v bývalé první zóně Stožec-Medvědice.
Smíšený suťový les v bývalé první zóně Stožec-Medvědice.
Foto | Pavla Čížková / Národní park Šumava

Přirozené zmlazení je konzervativní (tedy smrkové)

V území sledovaném biomonitoringem představuje smrk v korunové etáži (živé stromy) 71 %, připočteme-li souše, pak 76 %. Zmlazení tento trend nekompromisně následuje, smrk má 78 %. Buk mezi vzrostlými stromy (výčetní průměr 7 cm a více) představuje necelých 9 %, ve zmlazení také 9 %. U obou druhů jsou však početnost a tím i podíl ve zmlazení ovlivněné výsadbami. V současné době najdeme na území národního parku celkem 350 milionů jedinců zmlazení (pokud vycházíme z průměrné hustoty zmlazení 6323 ks/ha a výměry lesa 55 000 ha). Zároveň víme, že od roku 1996 jsme v národním parku vysadili 15 milionů stromků. Pokud všechny vysazené stromky přežily, představují jen 4 % veškerého zmlazení.

Vývraty odhalují mělkou vrstvu půdy, ze které rostli velikáni na vrcholu Plechého.
Vývraty odhalují mělkou vrstvu půdy, ze které rostli velikáni na vrcholu Plechého.
Foto | Pavla Čížková / Národní park Šumava

Šíří se buk?

Měnící se klima dává tušit, že by buk měl z této změny profitovat. Měl by obsazovat vyšší a vyšší polohy a měl by se z bukových porostů šířit do okolí. Takový trend je vskutku patrný na několika málo místech Šumavy, ale v podstatě jen tam, kde je více buku už dnes, např. kolem Českých Žlebů a na svazích Smrčiny. Bučiny (míníme tím porosty s více než padesátiprocentním zastoupením buku ve stromovém patře, nikoli vymapované bučiny potenciální vegetace) představují asi 9 % rozlohy lesů v bezzásahovém území. Nejvíce jich najdeme od 800 do 1200 m n. m.

Porosty s podílem buku nad 75 % najdeme v rozsahu 950–1150 m n. m., nikoli však na celém území národního parku. Jejich výskyt je maloplošný a ostrůvkovitý. Naše měření říkají, že na silné zastoupení buku v korunové úrovni reaguje nárůstem hustoty i přirozené zmlazení buku. Hustota zmlazení buku roste s nadmořskou výškou až do 1 000 m, pak rychle klesá až k nule. Oproti smrkům buk preferuje středně sklonité svahy a vyhýbá se rovinám. Téměř chybí na pláních centrální Šumavy, ale i v inverzních údolích Křemelné či Vltavy. Tam, kde v hlavním porostu převažují buky, se sice nejčastěji zmlazují, ale i tam jsou druhou nejčastější dřevinou ve zmlazení smrky. Území s převahou buku tvoří ostrovy nebo pásy na svazích kopců. Buk se šíří od svých zdrojů do okolí, ale intenzita jeho expanze nenaznačuje, že by v nejbližší době dokázal ohrozit dominantní postavení smrku. A to ani po disturbanci větrem nebo kůrovcem. Smrk totiž na osvětlení dokáže reagovat velmi rychle a stává se silným a početným konkurentem. A to i v případě, kdy je smrkové zmlazení zpožděné za již odrostlým zmlazením buků. Tenhle jev popsal Antonín Klečka (Klečka, 1934) dokonce už před 90 lety.

Pomalu nastupující zmlazení ve vrcholové části Poledníku.
Pomalu nastupující zmlazení ve vrcholové části Poledníku.
Foto | Pavla Čížková / Národní park Šumava

Změní klimatická změna šumavské smrčiny v bučiny?

Probíhající klimatické změny na Šumavě dokumentuje řada měření. Výsledky z Bavorského lesa (Bernsteinová et al., 2015) dokazují zvýšený odpar při nezměněném ročním úhrnu srážek způsobený průkazným oteplováním (~ 2 °C). Na základě opakovaného vyhodnocení fytocenologických snímků byl popsán posun ve vegetaci směrem k druhům sušších stanovišť nebo k světlomilnějším druhům. Změny se však přičítají spíše snížení zápoje způsobenému vichřicemi a gradacemi lýkožrouta smrkového. Studie z Bavorského lesa předpověděla významné odumírání dominantního smrku a jedle z důvodu nárůstu letních such a zimních teplot; tyto druhy by byly postupně nahrazeny bukem. Naproti tomu v kritickém zhodnocení vegetačních změn (Martínez-Vilalta & Lloret, 2016) autoři uvádějí, že pouze v osmi z 35 případových studií bylo možné jednoznačně prokázat změnu ve vegetaci. Ve třech případech došlo ke znovuobnovení původní druhové skladby a ve zbývajících 24 případech nebylo možné jednoznačně rozhodnout, zda skutečně dojde ke změně budoucího vegetačního krytu.

Bučina na svahu Smrčiny.
Bučina na svahu Smrčiny.
Foto | Pavla Čížková / Národní park Šumava

Ten „odporný“ smrk

Navzdory tomu, že smrk je na Šumavě autochtonní dřevinou, tak jej stále někteří autoři považují za expanzivní domácí druh a také za největší hrozbu pro přirozenou lesní vegetaci. Upozorňují na skutečnost, že je obtížné identifikovat autochtonní šumavské populace smrku od těch, kterými Šumavu obohatilo lesnické hospodaření. V Bavorském lese nedávno provedli rozsáhlou genetickou studii (Opgenoorth & Heer, 2015), jejíž datový základ představuje pravděpodobně největší sadu populačně-genetických dat o smrku. Porovnávali variabilitu smrků z různých nadmořských výšek Bavorského lesa. A výsledek? Není možné geneticky odlišit horské smrky od těch nížinných. Žádná jednoznačně horská autochtonní populace smrku neexistuje! Je tu ještě jeden argument pro smrk. Aktuální dominantní postavení smrku v šumavském národním parku je v překvapivém souladu s popisy lesů uváděnými v historických průzkumech přirozených lesů z přelomu 18. a 19. století. Zdejší vysoký přirozený podíl smrku ve stromovém patře byl popsán i v průběhu 19. století a na počátku 20. století a byl doložen výzkumem pralesů v průběhu 20. století.

Potenciální vegetace má velký potenciál odchylek

Pojem potenciální přirozená vegetace označuje takovou vegetaci, která by se vytvořila v určitém území za předpokladu vyloučení jakéhokoliv dalšího zásahu člověka do přírody. Ze všech ploch, které jsme zkoumali a na nichž v aktuální vegetaci dominuje smrk, se 84 % ploch nachází uvnitř jednotek, které mají smrk uvedený buď jako jedinou, nebo jednu možnou dominantu stromového patra. Z těchto 84 % je 37 % součástí jednotky Calamagrostiovillosae-Fagetum (acidofilní horská smrková bučina), která smrk uvádí jako jednu z možných dominant (Neuhäuslová et al., 2001). Popis acidofilní horské smrkové bučiny sice připouští smrk jako dominantní dřevinu, ale ve skutečnosti s ním příliš nepočítá. Autoři v některých poznámkách zpochybňují dominantní pozici smrku i v lokalitách, kde byly na počátku 19. století popsány čisté smrkové pralesy se čtyři sta let starými smrky (Bečka, 2012). Proti předpokladům, podle kterých je konstruována potenciální přirozená vegetace, pravděpodobně působí řada významných faktorů. Nepochybně vliv mikro- a mezoklimatu, ale také historicky podmíněná dynamika lesa nebo přirozené bariéry šíření některých druhů.

Změna druhové skladby jako nesplnitelný sen?

Pořád máme pocit, že jsme schopni upravit druhovou skladbu umělými výsadbami. Chceme tím přírodě pomoci a více vykročit směrem k modelovanému druhovému zastoupení. Jak jsme výše uvedli, v krajinném měřítku umělá výsadba druhovou skladbu nezměnila. Jak je to tedy lokálně? Pokusili jsme se vliv výsadeb ověřit na třech lokalitách, o nichž máme dostatečně přesné informace o umělém zalesňování.

První z nich je území velmi rozsáhlé. Jde o bývalou rezervaci Modravské slatě, která byla v podstatě od roku 1996 ponechána bez těžby, ale s výsadbou ve druhých zónách. Víme, že zde byl na konci 90. let vysázen téměř milion stromků, převážně smrků, ale i jeřábů, buků, javorů a bříz. To představuje 1 152 kusů na hektar. O patnáct let později jsme spočetli celkovou hustotu odrůstajícího zmlazení 3 165 ks/ha. Tedy zhruba trojnásobek toho, co bylo vysazeno. Smrk měl zastoupení 94 %. Dominantní vliv přirozeného zmlazení je tady neoddiskutovatelný.

Druhým územím je paseka po nahodilé těžbě východně od jezera Laka. Zde jsme počítali zmlazení 7 let po těžbě. Dnes tady najdete průměrně 5135 jedinců zmlazení na hektar a umělá výsadba, pokud by přežila všechna, by tvořila 15 % všech jedinců. Už z toho je zřejmé, že přirozené zmlazení dominuje. Buky, jedle, olše, břízy, kleny a borovice, které ve výsadbě představovaly 47 %, ve výsledné hustotě zmlazení dosahují pouhých 5 %. Smrk má už dnes podíl 58 %.

Třetím územím je paseka u Lenory. Celková hustota zmlazení je 5900 ks/ha. Vysázeny byly buky (70 % výsadeb), jedle (28 %) a jilm horský a javor klen (dohromady 2 %). Když jsme na plochách hodnotili původ konkrétních jedinců, zjistili jsme, že podíl přirozeného zmlazení je 80 %, umělého 18 % a zmlazení, jehož původ nelze rozpoznat, 2 %. Ačkoli se sem nesázel žádný smrk, jeho hektarová hustota dosahuje hodnoty 891 ks/ha a má podíl 15 %. Na pasece se nacházejí i tři velkoplošné oplocenky různého stáří (2010, 2012 a 2019). Zdá se, že platí pravidlo, čím starší oplocenka, resp. čím delší doba od vytěžení plochy, tím větší podíl je v ní smrků. Jedle má podíl 12 % a buk 5 %. Zcela dominují dřeviny, které jsme nesázeli, např. jeřáb, který pochází pouze z přirozeného zmlazení, představuje 42 %. Dalšími dřevinami jsou vrby, osiky, břízy, borovice...

Pár otázek závěrem

Ukazuje se, že na zalesňovaných pasekách má umělá obnova podíl mezi 15 až 40 %. Pravda, nesázíme v tak vysokých hustotách, jako by tomu bylo v hospodářských lesích. Tedy kolem 3000 až 5000 sazenic na hektar. Kdybychom to tak aplikovali, pravděpodobně by umělá obnova dosáhla vyššího podílu.

Nabízí se otázka: Není to takto vlastně s většinou šumavských lesů? S těmi vytěženými a uměle zalesněnými porosty, v nichž převažuje smrk? Není právě výrazná dominance přirozené obnovy nad obnovou umělou vysvětlením oné konzervativnosti druhové skladby? Tedy neustálé převahy smrku? A možná i odolnosti druhové struktury lesa proti probíhající změně klimatu...

Seznam literatury


Bečka P. (2012): Zapomenuté pralesy. Šumava: 12–13.

Bernsteinová J., Bässler C., Zimmermann L., Langhammer J. & Beudert B. (2015): Changes in runoff in two neighbouring catchments in the Bohemian Forest related to climate and land cover changes. Journal of Hydrology and Hydromechanics 63(4): 342–352. https://doi.org/10.1515/johh-2015-0037

Carter V. A., Chiverrell R. C., Clear J. L., Kuosmanen N., Moravcová A., Svoboda M., Svobodová-Svitavská H., Van Leeuwen J. F. N., Van Der Knaap W. O. & Kuneš P. (2018): Quantitative palynology informing conservation ecology in the bohemian/bavarian forests of central europe. Frontiers in Plant Science: 1–14. https://doi.org/10.3389/fpls.2017.02268

Klečka A. (1934): Význam buku ve světle vývoje šumavských lesů. Lesnická Práce 13: 1–9. http://lmda.silvarium.cz/view/uuid:283e79ca-ea15-4a88-a762-2ad35b021d0a?page=uuid:2c732fcc-c571-11e4-8912-001b63bd97ba

Kruml F. (1964): Historický průzkum lesů pro lesní závod Boubín (LHC Boubín a Strážný) a pro školní polesí lesnické mistrovské školy ve Vimperku.

Kruml F. (1968): Historický průzkum lesů pro lesní závod Prachatice. ÚHÚL Brandýs nad Labem.

Martínez-Vilalta J. & Lloret, F. (2016): Drought-induced vegetation shifts in terrestrial ecosystems : The key role of regeneration dynamics. Global and Planetary Change 144: 94–108. https://doi.org/10.1016/j.gloplacha.2016.07.009

Mayer E. (2013): Popis velkého plavebního zařízení na panství krumlovském v Čechách, vydaný v roce 1831 (Beschreibung der großen Schwem-Unstalt auf der herrschaft krummau inBöhmen). In J. Štemberk (Ed.), Schwarzenberský plavební kanál, historie a současnost (pp. 5–41). Správa NP a CHKO Šumava.

Ministr J. (1963): Historický průzkum lesů jednotného hospodářského celku Kašperské Hory I. a II. (ÚHÚL Plzeň).

Ministr J. (1969): Lesy a lesníci ze světa lesních samot. Naše Šumava.

Ministr J. (1964): Rozpad posledních pralesů na Sušicku. Minulostí Západočeského Kraje III: 156–169.

Neuhäuslová Z., Buryová B., Ložek V., Majer, J., Petruš J., Prach K., Procházka F., Sádlo J., Sofron J., Soukupová L., Svobodová H., Štech M., Vokoun J., Vorel J., Wild J. & Zatloukal V. (2001): Mapa potenciální přirozené vegetace národního parku Šumava (Z. Neuhäuslová (ed.)).

Opgenoorth L. & Heer K. (2015): Genetische Untersuchungen zu den Fichtenbeständen des Erweiterungsgebiet Nationalpark Bayerischer Wald. Universität Marburg, Fachbereich Biologie, Fachgebiet Ökologie: 1–12.

Saitz A. (1898): Popsání velkostatku Krumlova patřícího Jeho Jasnosti knížeti Adolfu Josefovi ze Schwarzenberga se zvláštním zřetelem na jeho lesy, mimo to popis vycházky České lesnické jednoty do lesů svrchu jmenovaných v roce 1898.

Svobodová H., Reille M. & Goeury C. (2001): Past vegetation dynamics of Vltavský luh, upper Vltava river valley in the Šumava mountains, Czech Republic. Vegetation History and Archaeobotany, 10, 185–199. https://doi.org/10.1007/PL00006930


reklama

 
Další informace |
Článek je převzat z časopisu Ochrana přírody.
foto - a Pavel Hubený Pavla Čížková
Pavla Čížková a Pavel Hubený
Pavla Čížková je ekoložka Národního parku Šumava, Pavel Hubený je ředitel Národního parku Šumava.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

5.12.2021 12:03
Je to přesně tak. I kdyby se teoretici zjančili, tak příroda vybere sama
nejvhodnější druh a sama ho i později redukuje při lidské nečinnosti.
Pokud má jít o cílenou změnu skladby dřevin, tak ji nelze ponechat pouze
přírodě, ale tu změnu stále udržovat. Otázkou pak je, zda to má smysl,
když nakonec ten smrk potlačí tu cílenou druhovou změnu při bezzásahu. Budiž prales, rezervace,1.zóna NP, ale když čtu o podobně nesmyslných záměrech v hospodářských lesích, tak se nestačím divit neumětelství
ekologistů prosazujících bezzásahy a samovýsevy. Vždy budou vítězit odolnější a agresivnější dřeviny a zkušenosti z NP Šumava jsou jasné.
Laikům lze namluvit cokoliv a tak se rozplývají z náletů bříz a jeřábů
v prvých letech po kalamitách, ale za pár let to bude běžná smrková
monokultura, protože má stále odkud nalétat a později si sám poradí,
jak zvítězit nad konkurencí.
Odpovědět
Pe

Petr

5.12.2021 12:52 Reaguje na Břetislav Machaček
I když tam nalétne jen pár bříz a jeřábů, pořád lepší než nic Příroda je založená na rozmanitosti, diverzitě. I těch pár bříz a jeřábů bude vhodným místem, domovem a potravou mnoha druhů hub, mechů, rostlin, hmyzu, ptáků...
A když pak ty břízy přirozeně odejdou (nebo je cíleně vykácíme), udělají místo zase dalším stromům, les se stane věkově rozmanitější a po všech stránkách pestřejší, zlepší se mikroklima i podmínky pro další druhy všeho živého...
Les není jen prostá skupina stromů, které pak vykácíme. Je to celý složitý svět, něco jako lidské město se svým hemžením a tisíci nejrůznějších jednotlivostí, které na první pohled nevidíme a ani o nich nepřemýšlíme.
Jděte do lesa, klekněte si a pozorujte.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.12.2021 16:47 Reaguje na Petr
Asi jste nepochopil článek a ani můj komentář. Obé brzdí
očekávání budoucího smíšeného lesa, který se bez lidského
zásahu konat nebude. Doposud tu byly pouze nadšené články
popisující jak rozmanitý les nahradí smrkové monokultury
a když jsem na to upozorňoval, tak jsem byl haněn a byly
uváděny příklady té rozmanitosti. Přitom jsem popisoval
přesně to, co je předmětem článku a to, že smrková
monokultura bude nahrazena zase smrkovou monokulturou,
pokud to bude ponecháno bezzásahu. Změnu skladby dřevin
do budoucna může změnit řízeně pouze člověk výsadbou
a výsevem jiných dřevin a smrk z porostů odstraňovat.
Pokud to bude bezzásah, tak smrk vytlačí ty dřeviny. Kdo
les sleduje komplexně a dlouhodobě, tak to zná a tento
výzkum to potvrdil. Mi jde hlavně o všechny ty nápady
aplikovat samovýsev a bezzásah i jinam, než do NP a
pralesů. To bude pro hospodářské lesy pohroma, protože
se z nich stane pokus o prales, který bude mít k tomu
skutečnému pralesu stejně daleko, jako půda ponechaná
přírodě k zatravnění nálety z okolních travin. To taky
nebude pestrá louka, ale trvale zatravněná plocha těmi
agresivnějšími a odolnějšími druhy rostlin. I ta louka
potřebuje pastvu, jinde seč a i jiné zásahy. No a les
taktéž, protože i tam je lépe té pestrosti pomoci a tím
celý proces značně urychlit, aby se ho dočkala alespoň
příští generace. Takto se dočká další kůrovcové kalamity
a opakování celého cyklu zase a zase.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.12.2021 22:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Připadá mi, že stále neznáte rozdíl mezi sukcesí a přirozenou obnovou. Co je špatného na "samovýsevu" v hospodářském lese? Říká Vám něco clonná seč nebo podrostní hospodářství (např. u buku)? Les trvale tvořivý raději nezmiňuji.
Odpovědět
Pe

Petr

5.12.2021 13:08 Reaguje na Břetislav Machaček
Co je neumětelství z jednoho pohledu, může z jiného pohledu být přínos a prospěch.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.12.2021 17:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Vy tomu zase rozumíte jako koza petrželi, protože ve středních a nižších polohách smrk nikdy dominantní nebyl a nebude, my budeme rádi, když tam vůbec něco vyroste.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.12.2021 17:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Myslím, že pan Machaček to píše správně, a je to v duchu toho, co hlásám od začátku: Chce-li člověk na Šumavě PESTRÉ lesy, měl by se o to AKTIVNĚ postarat, aspoň lokálně, řekněme na 10-15 % plochy. Tam by měl být smrk prořezáván jako nežádoucí dřevina, jinak je schopen stanoviště postupně zcela ovládnout.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.12.2021 20:30 Reaguje na Karel Zvářal
Ve středních polohách byly vždy lesy u nás smíšené a žádný smrk tu nikdy nebyl dominantní.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.12.2021 02:36 Reaguje na Pavel Hanzl
O jakých "středních polohách" v souvislosti s článkem a diskuzí proboha hovoříte?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.12.2021 13:26 Reaguje na Jarek Schindler
Asi tak do 500 - 600m nadmořské výšky, což je většina ČR i půlka Vysočiny..
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.12.2021 13:51 Reaguje na Pavel Hanzl
No vidíte a já bláhový myslel, že článek a diskuze je o Šumavě a polohách tak 950 až 1300 mnm. To jste z té Šumavy tedy velice rychle seběhl pane Hanzle.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.12.2021 17:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Když půjdete na hranici se Slovenskem k Makytě, narazíte v jednom místě na staré ovocné stromy. V minulosti to zalesnění bylo mnohem nižší a lidé žili na pasekách prakticky všude - a měli tam i ovocnáče. Ty však při opětovném zalesnění neměly proti smrku šanci, dnes jsou z nich už torza.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.12.2021 17:39 Reaguje na Karel Zvářal
Je to stejné jako všude jinde. Všude zvítězí
agresivnější a odolnější strom pro danou lokalitu
a nezmění to pouhé přání aktivistů. Mohou tomu
pomoci oni, obnovit tu pestrost a nebo pouze
sledovat kdo zvítězí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.12.2021 17:48 Reaguje na Břetislav Machaček
https://search.seznam.cz/obrazky/?q=%C5%A1umava&sourceid=web&thru=thumbnail&color=any&size=any&pornFilter=1&productOnly=0#docId=34d1383ce8719ca1

https://search.seznam.cz/obrazky/?q=%C5%A1umava&sourceid=web&thru=thumbnail&color=any&size=any&pornFilter=1&productOnly=0#docId=e3caedd899ade3c0

Listnáče jsou (dominantně) v člověkem kultivované krajině, i té šumavské. Proto jsem byl vždy pro pokračování CHKO, NP a bezzásahovost jsem bral jako pražký kapric.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.12.2021 18:15 Reaguje na Karel Zvářal
Přesně tak. Ono ty naschvály, ale hlavně
popírání všeho předchozího je znakem malosti
nedouků, kteří se upnou k opaku pouze proto,
aby měli důvod za něco bojovat. Bez boje je
jejich život nudný a než bojovat prací, tak křičí, protestují, poutají se řetězy a lezou po komínech. Prostě bez válek si našli jiný
důvod válčit a z války se neustupuje. Ta se
taky i vyhraje a často i s hořkým koncem.
Však to oba víme, kam boj za ikonické druhy
směřuje a jak skončí. Boj započal a oni musí
vytrvat do hořkého konce, aby pochopili, že
ne každá válka je skutečným vítězstvím, ale může být nakonec i prohrou. Užijme si tak zbytku života ve zbytku přírody a ukazujme
na ty nesmysly, které aktivisté konají.
Přeji mnoho hezkých zážitků z přírody
a nenechte se odradit od kritiky těch
nesmyslů a doslova zločinů na přírodě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.12.2021 18:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Já to beru sportovně, prostě jde o to se poučit na pochybeních a mít vůli k nápravě. Tímto děkuji autorům za článek, očekával bych spíše, že tyto monitorovací práce probíhaly v jistém režimu a ke zvěřejnění nedojde. Tím chci říct, že smrk je pro mě není fuj, ale při té kalamitě bych přece jen zasáhl a kulatinu zužitkoval. Ono je u všeho nutné znát míru, a já si pro sebe tu bezzásahovost pojmenoval jako bezzásadovost.

No ale když po našem, tak až do konce, nu ni?-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.12.2021 18:39 Reaguje na Karel Zvářal
To "je" mi uniklo, pardon. Není fuj!
Odpovědět

Jan Škrdla

5.12.2021 22:27 Reaguje na Karel Zvářal
Neznám to místo, ale může to být i tím, že ty ovocnáče už jsou za zenitem. Např. třešeň pokud je mladá a vitální, rychle roste a může obsadit nadúroveň. Klidně zvládne i přes 30 m.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.12.2021 17:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, když tomu rozumím jako koza petrželi, tak si
přečtěte článek a ohodnoťte ho taky. Opět nediskutujete,
ale pouze vyhledáváte možnost se přít. Vyvraťte, to co
autoři článku popisují a nepleťte sem vhodnost smrků
jinde. Je to článek o Šumavě a můj komentář je varování
před podobnými pokusy i jinde, kde má na přání aktivistů
vyrůst smíšený les bez lidského zásahu. I tam vyhrají
druhy, které jsou odolnější a agresivnější. Proto tu
bez lidského zásahu vznikají monokulturní březiny,
olšiny, vrbiny atd. bez té požadované rozmanitosti.
Té je lépe nápomoci a prosím s rozmyslem. Je to zásah
pro budoucí generace, která bude hodnotit zase nás,
jako my haníme naše předky, kteří v dobré víře sázeli
stromy pro lidskou potřebu a ne pouze pro potěchu oka.
Odpovědět
Pe

Petr

5.12.2021 18:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Možná to jen hodnotíte a odsuzujete předčasně. Ty březiny a olšiny jsou jen prvotní fází vývoje lesa na daném místě. A to zcela přirozeného vývoje. Který ovšem funguje ve zcela jiném časovém měřítku, než by lidé chtěli. Očima člověka to pak vypadá jako chyba a omyl a mají nutkání to "řešit".
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.12.2021 18:57 Reaguje na Petr
Já třeba význam článku v kontextu té poslední věty. Tj. být připravený na změnu klimatu, aby když udeří větším suchem, neodcházely rozsáhlé plochy mělce kořenícího smrku, jako třeba kůrovec na Ptačím potoce. Prostě podobných pokusných ploch by mělo být více, i s aktivním manegementem. Není nic horšího, než se založenýma rukama čekat na "rány osudu"...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.12.2021 18:58 Reaguje na Karel Zvářal
Vypadávaj slova: význam článku vidím
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.12.2021 14:25 Reaguje na Karel Zvářal
Mluvit o Šumavě a tamním usychání smrků z důvodu sucha? Nevím jak se projevují ty obrovské plochy suchého lesa ale dříve i v nejsušších letech tam co vím bylo vláhy pro smrk pořád dost. Až bude Šumava schnout z důvodu sucha tak na většině plochy republiky už budeme sázet stromy čeledi Fabaceae nebo Malvaceae.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.12.2021 20:35 Reaguje na Petr
Ano máte pravdu, že po několika generacích možná
dojde na větší pestrost, kterou ale zaviní jiné
příčiny, než pouhý přirozený vývoj. Co tak to
tedy urychlit a nečekat stovky let? Jaký asi
bude dopad řídkých lesů zarostlých travinami
na zachycení extrémních srážek? Máte ponětí
o rychlosti odtávání sněhu v hustém lese
a v lese řídkém? Pozoroval jste někdy jarní
oblevu či liják v takovém lese? Množství
humusu pod velikány a na obnaženém povrchu
je sakra rozdíl a to nehovořím o splachu
do toků. Pak je tu údiv, že v kalné vodě se
nedaří perlorodkám a ani plůdku ryb na kterých
jsou larvy perlorodek životně závislé. Vše
se vším souvisí a to, že tu perlorodky žily
doteď neznamená, že po změně skladby lesů
budou žít dál. Když se změní kyselost půdy
změnou dřevin, tak se změní podrost, trávy,
mechy, houby a taky ryby, obojživelníci,
ptáci a zvěř. Jsme na to vše připraveni
a smíříme se s tím? Nevím jak vy, ale já
v tom všem vidím právě ten největší problém.
Každý biotop potřebuje to své a radikální
změna změní i jeho a nevratně. Je to stejné
jako s ochranou predátorů až na hranu toho,
že jim bude scházet potrava. Půjde po úhynu
části predátorů hlady ještě obnovit populaci
jejich kořisti? Bude mít na to sílu se zase
stát v dostatečném množství tou kořistí?
V divočině jsou to mnohdy cykly od extrému k
extrému a z historie víme o vyhynutí druhu
a polemizujeme o jejím původu. Zatím je zde
hlavním regulátorem člověk od skladby stromů,
až po druhové a množstevní zastoupení živočichů.
Těžko změníte zdejší krajinu na divočinu a tak
to chce zachovat rozumnou regulaci v přírodě
na člověku. Co už jsme jednou zkazili, tak
už za nás samotná příroda nikdy nenapraví.
Vše ostatní jsou pouze sny nedouků.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

5.12.2021 20:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Som prívržencom zásahov človeka do prírody. Chcem len upozorniť, že riedke (napr. aj pastevné) lesy sú z hľadiska celkovej biodiverzity na tom oveľa lepšie ako lesy hlboké. Zaujímavé sú aj výmladkové lesy, či lesy a pastviny kde sa využívalo tzv. polardovanie - orezávanie stromov. Nemyslím si ani, že by bol problém zo zadržiavaním vody takýmito lesmi.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.12.2021 09:44 Reaguje na Vladimir Mertan
Ano máte pravdu. Kde se ty řídké lesy
osvědčily budiž, ale změnit kompaktně
zalesněnou krajinu na rozvolněné řídké
lesy je pokus, zda zachytí ty srážky,
jako ty lesy předchozí. Všimněte si
jedné věci a to, že kdysi se lidé
vyhýbali zátopovým oblastem. Pak došlo
ke druhové skladbě lesů, povodně byly méně časté a lide osídlili záplavová
území. Jaké budou následky návratu
původních lesů? Myslel na to někdo?
Odpovědět
Mi

Milos

6.12.2021 16:08 Reaguje na Břetislav Machaček
Je logické, pokud v článku sledovaná území obklopuje les o daném složení rostlinného zastoupení (převážně smrk), že dané rostlinné zastoupení s časem převáží i v jakkoliv "umělém" nastavení počátečních podmínek výsadby lesa. Pokud se chce udržovat alespoň trochu blízký stav původní "umělé" výsadbě, je nutná trvalá intenzívní práce na jeho udržení. Podobnou situaci znají i zahrádkáři/sadaři, pokud jejich pozemek je v blízkosti lesa nebo neobdělávaných zarostlých ploch. A to vůbec se nemusí jednat o agresívní náletové rostlinné kultury... Tato skutečnost ekoaktivistům nějak stále uniká...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.12.2021 17:51 Reaguje na Milos
O tom jsem psal už v jiných komentářích na oslavné
články o obnově druhově pestrého lesa po kůrovci.
Ptal jsem se jich odkud má nalétnout buk, dub, javor
atd., když je v okolí pouze semenný smrk. Taky jsem
psal, že hustý nálet smrku zadusí ostatní dřeviny
a že vznikne opět pouze smrková monokultura s pár
kousky jiných dřevin. Pokud tomu chtějí nápomoci,
tak bez výsadby, výsevu a vyřezání smrkového náletu,
tam až do dalšího kůrovce nic jiného než smrk nebude.
Ano, všude jinde je tomu taky tak a vítězí agresivnější
a odolnější druhy, pokud tomu člověk neudělá přítrž.
Složení rukou v klín je pohodlné, ale nic kloudného
to nevytvoří. Je to ale trend lenivců, kteří pouze
mudrují a neradi pracují rukama. Máme plné úřady,
plné instituty zkoumající pšoukání krav, plné lavice
pofidérních soukromých VŠ, ale do lesa a na pole
povoláváme Ukrajince a jiné levné pracovní síly.
Tato země si velmi rychle osvojila praktiky svých
vzorů, kde se bez levné pracovní síly nesklidí
a ani nic nedopraví. Deformace hodnot bude ale i
zkázou těchto zemí, protože už nebudou schopny
konkurovat zemím, kde má stále práce tu hodnotu
podle hmatatelných kritérií. Mzda za zbytečnou
práci jsou zbytečně utracené peníze a na ně musí
někdo vydělat a těch "někdo" neustále ubývá.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

5.12.2021 19:00
Podľa alarmistov prebieha súčasná klimatická zmena tak rýchlo, že sa rastliny nestihnú presunúť z teplejších pásiem na sever. Skutočnosť a príroda nám ukazujú niečo iné :-) Nič významné sa zatiaľ nedeje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.12.2021 20:32 Reaguje na Vladimir Mertan
Děje. A fest. Že zrovna vy nic nevidíte, na věci nic nemění.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

5.12.2021 20:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Kde sa to deje? Na Paroubkově Marsu? Tak prečo sa na Šumave neposunula hranica buku?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.12.2021 13:36 Reaguje na Vladimir Mertan
Děje se po celém světě i taky u nás. Za nedávného sucha padla, nebo byla poškozena suchem asi třetina našich lesů.
To je vám málo, toe NIC??
A to se pohybujeme zatím pouze v normálních dlouhodobých teplotách od středověku zpátky.

Tenhle +1,5°C od malé doby ledové je zatím brnkačka, na to je ekosystém zvyklý, na Zeměkouli vymřela zatím třeba jen čtvrtina?? celé biodiverzity.
Ale další stupeň už bude dost silný nářez, to je už mimo možnosti přírodních regulačních systémů.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

6.12.2021 20:59 Reaguje na Pavel Hanzl
V roku 1921 bolo mimoriadne suché leto. Vyvrcholila kalamita Mníšky a následne muselo byť asanovaných 600 000 ha smrekových porastov. Bolo nasadené vojsko, študenti, dobrovoľníci všetci odvracali katastrofu. Ak by tak neurobili, katastrofa mohla byť oveľa horšia. Takže za sto rokov žiadna zmena. Sucho a teplo bolo aj vtedy a rovnako aj poškodené lesy. Ale v zásade ste mi neodpovedal o posunutí vegetačných stupňov, prečo sa neposúvajú, keď sa bezprecedentne otepľuje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.12.2021 17:41 Reaguje na Vladimir Mertan
V té době byla glomální teplota ale asi o stupeň nižší, takže byla velmi silná šance, že to pomine. Dnes už to nepomine.
Posunovaní vegetačných pásem je otázka několika (desítek?stovek?) generací.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.12.2021 23:10
Děkuji autorům za velmi zajímavý článek.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

6.12.2021 08:40
Líbí se mi jak nám pěkně vtloukli do hlav změnu klimatu. Proberte se, to je ůplně normální dlouhodobá změna a nyníí je vidět, že se to vrací do normálu. Příroda si poradí. Smrk budem stále potřebovat, jen se o něj musí pečovat, ale největší organizace řízená státem nemá zájem, ta má jen zisk. Podívejte se jak se vše uklidnilo, když nelétaly letadla, to je ten hlavní zdroj znečištění, ale to nechce nikdo vidět! Jedno město auta všechny dohromady neudělají to co letdla za den. A co armáda. Nejde jen o znečištění, ale letadla ničí oblačnost, rozháněji jí. Proč přez naše ůzemí létají letadla, která zde nesedají a vrací se jakoby spátky, protože si je jiné země nepřejí. Mi nrchcem ani vodu, dále se dělají meliorace a ty staré obnovují, všichni mají zavřené oči, ale les se musí zničit. Samozřejmě, že přeměna se zde děla, ale to je dlouhodobý proces. Ovšem dnešní ochranář z bytovky tohle nevidí, podle něj vyroste strom za rok!!
Jinak k bříze. Ta je jen krátkodobá, ale podle starých lesníků BYLA BŘÍZA CHŮVA LESA a JEDLE MATKA LESA. Jenže jedle se dostala kdysi fávno do krize a jak napsal jeden lesník kdysi, ŠEDÁ NĚMACKÁ EKONOMUKA NÁM SEM ZAVLAKLA HLAVNĚ SMRK, jedle je dnes na pilách považována za horší kvalitu a jinou cenu. Protože jedle zezačátku potřebuje více péče a dnešních holynách se špatně od smrku ujímá a roste. Smrk není odporný, odporný je onen člověk co to napsal!!!!
Můžete mne nyní pomlouvat, je mi to jedno, ale nechte smrk být, ale pusťme se do státu, který způsobil onu kalamitu a neustále se to svádí na změnu klimatu.
Jen ještě, nenarušuje tu ochranou vrstvu spíš více, rakety a další blbosti tam nahoře, chcete zachránit planetu, přestaňte blbnout a vraťte se na zem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.12.2021 13:37 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Pán taky věří na placatost Země, že??
Odpovědět
Sl

Slovan

6.12.2021 10:18
Doufám, že současné vedení NP zůstane ještě dlouho. Konečně lidé, kteří vedou Šumavu po té správné cestě.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.12.2021 19:37 Reaguje na Slovan
Otázkou je, co je tou správnou cestou? Současné vedení NP , jak je vidět z článku, konečně objevilo dávno poznané. Bohužel pořád ještě srovnává naši stranu Šumavy s tou Bavorskou. Jinak oceňuji "fenomenální" objev, že buk neporoste všude. Že to ale trvalo.
Ještě by mohli vypustit z obvyklého repertoáru tvrzení, že "zmlazující se smrky snáze přežívají na padlých kmenech" .
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

6.12.2021 11:51
Však on se brzy najde nějaký klimatický všeochránce, který do té přirozené obnovy smrčin vlítne a zařídí, aby se taková nekázeň matičky přírody eliminovala a začaly tam růst druhy dřevin, které si právě žádá aktuální směr klimatického náboženství.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.12.2021 13:30 Reaguje na Marcela Jezberová
Copak zemědělci nebrečí, že mají kvůli suchu nižší úrodu a horší kvalitu zrna? Nepožadují odolnější odrůdy? Nebylo to sucho ve vnitrozemí (Vysočina, Nízký Jeseník, Odry...) dostatečným varováním, že se to může opakovat i jinde, včetně dosud ucházející Šumavy? A diskutované listnáče jsou dobré pro veškerou diverzitu, od hmyzu až po ptáky, např. kurovité a sovy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.12.2021 14:44 Reaguje na Marcela Jezberová
A mimochodem, ten ochránce tam již dávno vlítnul. Díky němu máme i ve vrcholových partijích buky a kleny. A je to oplocené, neb již tehdy zvěř preferovala listnaté semenáčky. A toto by měl být podle mého názoru mustr pro dnešní ochranáře, pokud chceme Šumavu pestrou. Na snímcích jsou patrné uschlé smrky, zatímco buky jsou zdravé.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Boub%C3%ADnsk%C3%BD_prales

48.9800675N, 13.8093872E
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.12.2021 15:44 Reaguje na Karel Zvářal
V článku se píše o biomonitoringu v NPŠ. Boubín, na který zde odkazujete, v NPŠ neleží. Možná Vás zmátl titulek článku, který je v tomto směru poněkud nepřesný.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2021 16:53 Reaguje na Majka Kletečková
No jestli Vás z toho odkazu na tetě Wiki a mého dlouhého povídání zaujala jen tato podružná maličkost, tak je asi zbytečné něco přidávat. Ale přece jen... Ten PRALES má dlouhou historii, píší že 12 tis. let. A uváděl jsem vždy, že jsem proti tomu, aby byl nemocný hospodářský les vyhlašován jako NP (takové malé chucpátko-). Až se porosty podaří dát do více méně původní podoby, tak potom budiž. Ale k tomu samozřejmě nedojde, proto výše uváděných (aspoň) 10-15% je reálných. Dvakrát jsem na Šumavě pobýval, a připadal jsem si jak Zdeněk S.: “kachny, kachny, kachny”. Takže narozdíl od jmenovce Klostermana mě tyto Smrkové hory nijak neuhranuly. To u nás doma máme lesy daleko pestřejší.
Odpovědět
JS

Josef Sedláček

6.12.2021 12:22
Zdá se mi, že zcela schází posouzení, do jaké míry likviduje nálety listnatých stromů zvěř a zda je na Šumavě přemnožená tak jako téměř všude.
Odpovědět
Pe

Petr

6.12.2021 13:19 Reaguje na Josef Sedláček
Jak se pozná přemnožení zvěře? Že zvěř z hladu z nedostatku přirozené potravy v umělém lese okouše co může?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.12.2021 16:23 Reaguje na Josef Sedláček
Přečtěte si ještě jednou článek. Navíc kvůli eliminaci okusu je
zvěř koncentrována v zimě v NP v několika přezimovacích obůrkách.
Tu mantru o přemnožené zvěři by měl slyšet nebožtík následník
trůnu Ferdinand, který jí sám postřílel za svůj krátký život půl
milionu a který nabádal šlechtu mít co nejvyšší stavy zvěře. Ten
by vás z lesa hnal s těmito názory, které jsou výmluvou proč
se nechrání výsadba před okusem oplocenkou, nátěry a nebo po
staru odpadní vlnou. Pracovitému hospodáři zvěř les nesežere.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.12.2021 17:06 Reaguje na Josef Sedláček
Hádám, že vysoká zvěř je v NPŠ udržována asi na přijatelné úrovni, protože správa NPŠ redukci provádí ve vlastní režii a částečně jí s tím pomáhají vlci. Srnčí zvěř podle zoologa NPŠ nyní udržují na "optimálním" počtu rysové.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.12.2021 19:48 Reaguje na Majka Kletečková
Tak to hádáte jako obvykle asi dost špatně.
Odpovědět
RH

Robin Hrubý

7.12.2021 12:42
Sledovat a popisovat chování jednotlivých dřevin na pasekách, tedy z hlediska vývoje lesního ekosystému v podstatě na začátku sukcese, a na základě toho činit závěry je z ekologického hlediska mírně diletantské. Smrk se zde chová samozřejmě jako pionýrská dřevina (R stratég, lehké okřídlené semeno), zatímco buk a zejména jedle se do porostů dostávají daleko později (pokud v okolí vůbec existují nějaké rodičovské stromy). Tudíž hodnocení, které je uvedeno v článku, by mělo být provedeno snad jen ve (vývojově) dospělých porostech.
Odpovědět
R

Radek Čuda

8.12.2021 10:04
Prostě nejlepší to nechat na pokoji a ona si příroda už nějak poradí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.12.2021 14:58 Reaguje na Radek Čuda
Ano, něco vyroste. Ale jak jste si možná všimnul, opakuje se situace, která proběhla na "stepích", pak se zjistilo, že šlo o pastviny a bezzásahovost vedla k vymizení stepní flory i fauny. Narostla narostla jen buřeň jako akát, šípek, trnky, ptačí zob a třtina křovištní. Step zmizela.
Odpovědět
R

Radek Čuda

10.12.2021 11:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
No a co?

Všude to bejt nemusí, ale někde klidně.
Aspoň by to nic moc nestálo a nebylo by se o co furt hádat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.1.2022 21:32 Reaguje na Radek Čuda
Celé středomoří bylo silně a hustě zalesněné, ovšem Římané potřebovali bambilión dřeva na lodě i stavby. Trvalo to pěkných pár set let, než to celé vykáceli s tím, že si Příroda poradí.
Přílové děště sebraly půdy a nevyrostlo už ani ťok.
Příroda si poradila, skála je taky přírodnina.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist