https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jaky-vliv-ma-chovani-divocaku-na-mozne-sireni-africkeho-moru-prasat-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaký vliv má chování divočáků na možné šíření afrického moru prasat?

19.11.2020 16:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Při boji s africkým morem prasat (AMP) patří mezi jedno z nejdůležitějších opatření rychlé vyhledání a odstranění infikovaných uhynulých jedinců (kadáverů) a následná dezinfekce prostředí. Jak ale k možnému přenosu dochází a proč je nutné uhynulé divočáky z napadené oblasti vyhledávat a odstraňovat?
 

Na otázku, jak se černá zvěř u kadáverů vlastního druhu chová, zaznívají nejrůznější tvrzení ať již ze strany laické, či odborné veřejnosti. Nejčastěji se objevuje názor, který předjímá konzumaci těl uhynulých divočáků živými jedinci, přestože takové chování dosud nebylo jednoznačně prokázáno. Podle dalšího velice rozšířeného tvrzení mohou divočáci požírat různé vývojové fáze hmyzu v období letních měsíců, kdy dochází k velice rychlému rozkladu padlin. Ověřením chování se proto zabýval tým zaměstnanců Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, České zemědělské univerzity a Státní veterinární správy, kteří provedli praktické pokusy v terénu v rámci projektu zaměřeného na šíření AMP v populaci prasete divokého v podmínkách České republiky.

Ověření chování divočáků u vyložených kadáverů černé zvěře bylo v České republice poprvé testováno v červenci 2018 ve dvou honitbách ve Středočeském kraji. Při tomto pilotním experimentu bylo vyloženo celkem pět divočáků ulovených tak, aby nedošlo k otevření břišní dutiny, což by mohlo proces rozkladu výrazně urychlit. Kadávery byly sledovány fotopastmi v režimu nahrávání videosekvencí o délce 30 vteřin. Chování černé zvěře ke kadáverům se výrazně lišilo zejména podle fáze rozkladu, lokální početnosti populace černé zvěře či místa vyložení. První divočáci byli u rozmístěných kadáverů zaznamenáni nejdříve po čtyřech dnech od vyložení a nejpozději po 20 dnech. Průměrná doba nalezení kadáveru černou zvěří v honitbách Středočeského kraje s relativně vysokou populací prasete divokého tak činila přibližně 9,4 dne od vyložení. Podobně proměnlivé byly také údaje o prvním přímém kontaktu divočáka s kadáverem, ke kterému docházelo v průměru po 22,2 dnech. Přímý kontakt byl zaznamenán nejdříve za 11 dní od vyložení a nejpozději až po 36 dnech od vyložení.

Snímek z fotopasti zachycuje prasata divoká u kadáveru. Foto | archiv VÚLHM

Na základě pozorování změn v přístupu černé zvěře ke kadáverům bylo možné definovat postupy chování v závislosti na jednotlivé fázi probíhajícího rozkladu. Divočáci nejprve větřili v okolí a čerstvě vyložený kadáver obcházeli. S pokračujícím rozkladem docházelo nejprve k „obrývání“ a následně po již zmíněných přibližně 22 dnech došlo k prvnímu přímému kontaktu, tedy ke „šťouchání“ či k „rýpání“ do zbytků vyloženého divočáka.

Tři týdny po vyložení byl kadáver v podmínkách vysokých teplot letních dní již téměř rozložen aktivitou larev hmyzu. Po úplném rozkladu svaloviny následovaly další fáze přímého kontaktu, kdy se divočáci ve zbytcích kůže a kostí váleli, případně tyto zbytky přežvykovali. Tuto fázi, k níž dochází přibližně po měsíci od úhynu či vyložení uloveného divočáka, je možné z hlediska přenosu AMP na zdravé jedince označit za nejrizikovější.

Podobné šetření bylo provedeno také v zimních měsících.Tentokrát bylo v sedmi honitbách v různém prostředí České republiky vyloženo celkem sedm kadáverů. Divočáci byli rozmístěni v termínu od 11. ledna do 6. února 2019. Záznam chování byl proveden stejným metodickým postupem jako v letních měsících. Monitoring byl ukončen mezi 28. dubnem až 21. červnem v závislosti na rychlosti rozkladu jednotlivých kadáverů.

Za tento časový úsek bylo na monitorovaných místech pořízeno celkem 732 videozáznamů s výskytem černé zvěře. K přímému kontaktu začalo docházet přibližně po 30 dnech, a to celkem u 595 záznamů (81 %). Ve srovnání s letním obdobím byla v období s nízkými teplotami zaznamenána konzumace svaloviny vyložených divočáků. Ke kanibalismu docházelo přibližně po 70 dnech od vyložení.Tento typ chování byl zjištěn v necelých 10 % případů pouze ve čtyřech ze sedmi sledovaných lokalit.

Snímek z fotopasti zachycuje prasata divoká u kadáveru. Foto | archiv VÚLHM

Výsledky ukazují na značnou individualitu v chování černé zvěře, která může být vysvětlena například rozdílnými zkušenostmi jednotlivých kusů či aktuální dostupností potravy v konkrétní lokalitě. Kanibalismus byl zaznamenán ke konci zimního období, kdy se černá zvěř může potýkat s přirozeným nedostatkem potravních zdrojů.

Zjištěné poznatky jasně dokládají, že odstraňování padlin divočáků jakožto možných zdrojů šíření nákazy AMP je naprosto nezbytné. Výsledky monitoringu chování černé zvěře u vyložených divočáků jednoznačně potvrzují vhodný postup ochranných opatření zvolených Státní veterinární správou a Ministerstvem zemědělství v oblasti zlínského ohniska AMP v letech 2017 až 2018.

V době výskytu viru AMP bylo toto území opakovaně a velmi pečlivě prohledáváno. Nalezené kadávery byly z rizikové oblasti odstraňovány a místa nálezů byla řádně dezinfikována. Tento zvolený postup byl bezpochyby jedním z faktorů, díky nimž se podařilo šíření AMP na Zlínsku zastavit a nákazu úspěšně eradikovat (zlikvidovat). Motivace finančního ocenění (nálezného) pro myslivce je nyní uplatňována také v oblasti Ústeckého a Libereckého kraje. Tato oblast přímo hraničí se Saskem, kde byly v listopadu potvrzeny první případy afrického moru prasat.

Sledování divočáků u uhynulých či ulovených jedinců téhož druhu vědcům zároveň částečně poodhalilo jejich chování, k jehož výzkumu by bez snah o vymýcení AMP pravděpodobně nedošlo. Pozorování vyvrátilo předpoklady o konzumaci vývojových stadií hmyzu černou zvěří. Na druhé straně odhalilo riziko možného přenosu AMP prostřednictvím kadáverů pozitivních divočáků.

Jako nejproblematičtější se ukázalo zimní až jarní období, kdy dochází k rozkladu uhynulého jedince jen velmi pozvolna a svalovina tak zůstává dlouhodobě konzervovaná. Toto období je z hlediska přenosu viru rizikové zejména z důvodu možného úhynu pozitivního jedince v podzimních měsících. V průběhu zimy dojde k uchování kadáveru a na jaře pak může být infikovaná svalovina konzumována, tak jak tomu bylo v případě provedeného experimentu. I jediný kadáver tak může způsobit opětovný vznik a následné šíření ohniska AMP.

Získané poznatky bude možné využít při případném dalším výskytu AMP na území České republiky. Stále můžeme doufat, že tato okolnost v budoucnu nenastane, ale vznik nových ohnisek nákazy v Polsku, na Slovensku a zejména v Německu není důvodem k optimismu. V případě opětovného zavlečení afrického moru prasat bude možné tyto nově získané poznatky využít v boji s nákazou.

Tento projekt byl podpořen Národní agenturou pro zemědělský výzkum (projekt č. QK1920184).

Zpracováno podle publikace: Cukor, J., Linda, R., Václavek, P., Mahlerová, K., Šatrán, P., Havránek, F. 2020: Confirmed cannibalism in wild boar and its possible role in African swine fever transmission. Transboundary and Emerging Diseases, 67 (3): 1068-1073.

Kontakt: Ing. Jan Cukor, Ph.D. VÚLHM, v. v. i., e-mail: cukor@vulhm.cz


reklama

 
foto - Cukor Jan
Jan Cukor
Autor je vědecký pracovník Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

re

regis24

19.11.2020 19:03
Skvělý výzkum i článek. Děkuji za důležité informace.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.11.2020 20:31
Někde jsem četl, že prase je všežravec.
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

19.11.2020 21:06 Reaguje na Karel Zvářal
Vegan by s tebou nesouhlasil :-))
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.11.2020 12:54
Já to vidím jako další článek na nasrání. Divočáci jsou sice tuláci a dovedou překonat i delší vzdálenosti. Jsou i všežravci a tak zdechlinami a nejen jimi nepohrdnou. Přesto vše nejsou jediní co se jsou schopni přiživit na mršinách. Otázkou je, proč tento výzkum nebyl prováděn v oblastech s výskytem vlků? Myslím si, že tam by to bylo podstatně zajímavější.
Pořád čtu o tom, že vlk je lékařem zvěře. Že tam kde jsou vlci není AMP. Stačí se ale podívat na mapu rozšíření vlka a jeho migrační trasy a porovnat to s výskytem a šířením AMP. Když to budou mapy bez popisu tak pomalu nepoznáte na kterou z nich se díváte. Vlk sice především loví ale řekl bych , že ani on nepohrdne, zvlášť v zimních měsících, možností přiživit se na nějaké zdechlině. Jeho akční rádius je přitom také podstatně větší. Proč se vědci tak vyhýbají této možnosti přenosu?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.11.2020 09:08 Reaguje na Jarek Schindler
Co se nehodí do krámu, tak se nezkoumá a nebo zkoumá, ale nezveřejňuje. Ve zdechlinách se rádi vyválejí i psi a přinesou
možná ten mor až domů. I toto hrozí a tak odstraňování kadaverů
považuji za jeden z účinných způsobů omezení výskytu AMP. Je
tak pravděpodobné, že se tak chovají všechny psovité šelmy
a nemusejí být ani konzumenty padlin. Každopádně konzumenty jsou
a nejen ony, ale i jezevci, krkavcovití atd. U ptáků už ten
přenos může být na opravdu velké vzdálenosti. Obávám se, že
tento problém bude zastaven až pomocí plošného léčení AMP
v budoucnosti. Je to podobné jako s morem včelího plodu, kdy se
zatím částečně daří mu čelit radikální likvidací nakažených
včelstev i se zdravýma z jednoho stanoviště a karanténou okolí.
Zdivočelá včelstva však mor šíří stále a je podezření i na vosy
lupičky, které mu čelí, ale mohou být šiřiteli. V zahraničí už
leckde přistoupili na tlumení nemoci antibiotiky, kdy sice nemoc
nemizí, ale nemá likvidační dopady na včelstvo. Problémem jsou
antibiotika v medu a to, že časem může dojít k neúčinnosti léčiv.
Globalizace přináší plody i ve svém globalizování chorob a bude
stále složitější tomu čelit. Vědcům tak přibude práce s vývinem
léčiv a vakcín i pro zvířata a hmyz, aby nebylo nutno vybíjet
celé oblasti s výskytem chorob a možností zachování "konzervy"
s napadenou populací uniklé likvidaci. Je to nákladné a takřka
boj s větrnými mlýny, co se výsledku týče. Na Zlínsku se to povedlo,
ale nyní se toho vzhledem k pohraniční oblasti tří států obávám.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.11.2020 12:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Macháčku ano, na Zlínsku se to povedlo. No povedlo se to díky SVS a myslivcům. Nevšiml jsem si že by na tom měli nějakou zásluhu vědci či ochranáři. Přenos přes ptáky. Oni až na výjimky zase i když se to "kvůli křídlům " nezdá, nemají tak velké teritorium. Tedy mimo tažné druhy a u dravců většinou mimo mladé ptáky. Samozřejmě stoprocentní není nic. Dalším důvodem proč by neměli být přenašeči může být také jiné trávení a vyměšování. Těmi stříkanci se asi těžko něco bude roznášet. Možný je snad jen vývržek ale tam na těch nestravitelných zbytcích, no nevím. Ptáci také nejsou například šiřiteli vztekliny. Stejně tak savci většinou neroznášejí nemoci ptáků. Jezevec a další malé šelmy. Tam je to teritorium ještě menší. No a vlk. Objevil se v Belgii a v té samé době se tam objevil i mor. Proč se přes Polsko ten mor šíří po migračních trasách vlka. Do Německa ten mor šíří právě v oblasti kudy tam vlk migruje. Pane Macháčku porovnal jste si ty dvě mapy?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.11.2020 18:51 Reaguje na Jarek Schindler
Já nevyvracím, že nemohou být vlci přenášeči. Naopak
si myslím totéž co vy. U ptáků jsem myslel hlavně
havrany a kavky, které je doprovázejí, kteří jsou
v zimě tažnými druhy a považoval jsem je za možné
přenášeče na větší vzdálenosti. Pokud tedy mor
zaniká v trávícím traktu ptáků a nemůže být
tak vyloučen s trusem třeba do vody, tak je to
plus a alespoň odtud to nehrozí. Mor u včel je
třeba přenosný pouhou kontaminací oděvu včelaře
a pracovních a chovatelských pomůcek. Samozřejmě
s medem v nevymyté sklenici vyhozené na skládce.
Podobně se račí mor může přenést i na gumové obuvi rybářů. Až tak poučen o AMP nejsem a rád se nechám
poučit. Děkuji.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.11.2020 20:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Macháčku vycházím z toho, že ne všechny nemoci savců jsou přenosné na ptáky a naopak. Netvrdím, že mor zaniká v trávícím traktu ptáků ani to, že přenašečem ptáci nemohou být. Na to opravdu žádné důkazy nemám. A myslet si. Většinou to znamená houby vědět. Takže vůbec nechci v tomto nikoho poučovat. Říkám jen jak se mi to jeví. Ty mapy jste si porovnal?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.11.2020 08:59 Reaguje na Jarek Schindler
Porovnal, jsou téměř ve shodě.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.11.2020 15:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Děkuji za vaši práci. Může se tedy i podle vás říci, že pokud vlkofilové tvrdí, že tam kde se vyskytuje vlk nevyskytuje se mor, že vysloveně LŽOU. Já si myslím, že jako důkaz vyvracející jejich lhaní to slouží celkem přesvědčivě.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.11.2020 12:33 Reaguje na Břetislav Machaček
U moru plodu u včel je to souboj mezi koncepcí, kdy se mor tlumí léky a včelstva se s ním nechávají žít a koncepcí, která je dnes menšinová, kdy se včelstva na stanovišti hromadně automaticky utrácejí.
Problémem u tohoto utrácení, které je zavedeno u nás, je v tom, že se těmito opatřeními nevyvíjí včelstva odolnější k tomuto onemocnění, spíš naopak. Neustálým důrazem na výběr včelstev hlavně na produkci medu se selektují spíše čím dál víc citlivější včelstva. Nejen na mor plodu, ale i na ostatní nepříznivé činitele. A možná už bylo dosaženo, při našem vysokém zavčelení zvyšovaném ještě dotováním včelaření, hranice, kdy to už dále nepůjde, viz hromadné úhyny v posledních letech. A kdy bude třeba ustoupit v chovu včelstev od jejih současné vysoké užitkovosti a začít spíš vybírat méně užitková včelstva, ale odolnější.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.11.2020 19:24 Reaguje na Radim Polášek
Před kontaminací morem včely nezachrání ani sebelepší samočistící schopnost včelstev. Pouze
u nich nepropukne až tak devastačně. Každopádně
už čištěním buněk po morem mrtvém plodu jsou kontaminovány dělnice a ty následně kontaminují další a třeba i čisté buňky. Zde šlechtění na
lepší čistící schopnost nepovažuji za východisko.
Buď mor mám a nebo nemám a pokud ho mám slabý,
tak může při výkyvech ve snůšce a plodování
propuknout naplno. Šlechtit na odolnost na mor považuji za utopii a rovněž tak na Varroázu. Ani
tu si včely samy nepomůžou, ač se o to biovčelaři pokoušejí. V dohledné době nevidím jinou možnost, než jsou stávající postupy, ač se mi to taky moc nelíbí. Jinak souhlasím o zcestnosti dotací do zavčelení i v oblastech, kde je již "převčeleno".
Došlo tam místy k poklesu snůšek na úroveň až hladovění, náchylnosti k loupežím a nízké odolnosti z důvodu nedostatku pestré potravy.
Bohužel i to šlechtění například na mírnost došla
až tak daleko, že se některá mírná včelstva nechají
vylupovat bez obrany a při loupeži klidně nanášejí
nový nektar. Bohužel "ostrá" včelstva zase nejsou
žádoucí v husté zástavbě a práce s nimi není legrace. Najít kompromis je těžké a záleží na
podmínkách chovu a samotném včelaři. Bohužel pak
hrozí bastartizace při přirozeném oplodnění matek
trubci z různých včelstev.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.11.2020 19:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Také si myslím, že vlci, kteří se zdechlinami živí ještě raději než živou zvěří (jde o nejsnadněji "ulovitelnou" kořist), přenáší ten prasečí mor a to tak, že určitě a jistě.
Odpovědět
Hu

Hunter

24.11.2020 08:46
Úvahy o tom, nakolik se vlk podílí jako vektor přenosu AMP jsou od samého začátku, protože ty mapy jsou celkem vypovídající. Na druhou stranu je potřeba říci, že historicky vektorem byl vždy člověk a tepelně nedostatečně zpracované masné produkty ze zemí původu AMP, ať už se jednalo o přenos v Portugalsku nebo na Kubě atd. V současné době lze očekávat, ačkoliv se nákaza na Zlínsku podařila eliminovat (ne že by někdo myslivcům poděkoval), že dříve či později dojde k přenosu z Polska, Německa na území ČR. Asi jediné, co se dá dělat, je přijmout preventivní opatření a nastavit standarty, které se maximálně pokusí zabránit přechodu nákazy do hospodářských chovů, protože pak začne ten opravdový problém.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.11.2020 15:44 Reaguje na Hunter
Celkem se divím, že přes ty úvahy se tím nikdo seriózně nezabývá. Teorie o ukrajinském kamioňákovi co na Zlínsku vyhodil někde na odpočívadle svačinu jsem také slyšel. Jsem zvědavý co bude příčinou, až se k nám ten mor z toho Polska či Německa rozšíří. No a zajímavé bude také sledovat kde se objeví. Že se objeví snad musí být každému jasné. Řekl bych, že vlci nás od něj nezachrání.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist