Jarní zpěv ptáků je podle studie tišší a méně různorodý než v minulosti
Tým vedený vědci z Východoanglické univerzity (UEA) vyvinul novou metodu pro rekonstrukci hlasů ptáků v jarní krajině. Zástupci ČSO popsali, že metoda kombinuje údaje z dlouhodobého sčítání ptáků s nahrávkami hlasů. Vědci zkoumali záznamy z více než 200 000 lokalit a posledních 25 let.
"Z většiny míst bohužel nemáme k dispozici historické záznamy ptačích hlasů, a proto jsme museli vyvinout nový způsob, jak tento fenomén zkoumat," uvedl vedoucí mezinárodního týmu Simon Butler. K charakteristice hlasů vědci využily indexy, které odrážejí složitost zpěvu a proměnlivost mezi druhy i variabilitu a intenzitu jednotlivých hlasů v každé lokalitě.
"Zjistili jsme, že akustická rozmanitost a intenzita zpěvu v krajině klesá a tento pokles je způsoben změnami v ptačích společenstvech. Výsledky naznačují, že jarní ptačí sbor se stává tišším a méně pestrým," popsal Butler. Odborník míní, že tato změna může mít špatné dopady i na zdraví lidí a kvalitu jejich života.
"Jelikož lidé ptáky na jaře vnímají spíše sluchem než zrakem, snížení kvality jarních ptačích hlasů je pravděpodobně právě tím mechanismem, jak si veřejnost všímá dlouhodobého úbytku ptačích populací," podotkl také Butler.
Podle autorů výzkumu je nesnadné předpovědět vztah mezi strukturou ptačích společenstev a vlastnostmi jejich hlasů. "Zjistili jsme, že na lokalitách, kde ptáci ubyli nejvíce nebo se nejvíce snížila druhová pestrost jejich společenstva, došlo také k největšímu úbytku akustické rozmanitosti a intenzity," popsala Catriona Morrisonová z UEA, která data analyzovala. Morrisonová dále uvedla, že například vymizení druhu, jako je budníček obecný, jehož zpěv je bohatý a složitý, bude mít větší dopad na mnohotvárnost hlasů společenstva než třeba ztráta skřehotavého hlasu krkavcovitých ptáků a racků.
"Výzkum potvrzuje zkušenost mnoha ornitologů, že ptáci na jaře už nezpívají tak jako dříve. Není to tedy jen nostalgická vzpomínka na idylickou minulost, ale skutečnost, kterou je třeba brát vážně," uvedl pak spoluautor studie Petr Voříšek, který působí v ČSO. Zdůraznil také, že výzkum ukazuje na zásadní význam dlouhodobých pozorování přírody a práci amatérských ornitologů. Na sběru dat v mnoha zemích, včetně Česka, se jich podílelo několik tisíc.
K rekonstrukci historických ptačích hlasů vědci využili data ze severoamerického hnízdního sčítání ptáků, Evropského monitoringu běžných druhů ptáků a on-line databáze Xeno Canto.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Karel Zvářal
22.11.2021 17:53Zbyněk Šeděnka
22.11.2021 19:23 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
22.11.2021 19:44 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNejen zpěvní ptáci, sledoval jsem na lokalitě vypuštěné sovky, které se ozývaly subsongem jen při průjezdu vlaku (téměř nepostřehnutelné), jinak se chovaly naprosto skrytě. Vědí o sobě jako pár, ví, že konkurenční sousedy vlastního druhu nemá, tak proč zbytečně hulákat do noci, když ví, že poblíž je silnější=nebezpečná konkurence. Tzn., že ptáci dovedou své chování měnit podle konkrétní situace. Nemusí to být vždy obvyklé (nejčastější) stereotypy.