Je to jako vtip. Ptáci si staví hnízda z hrotů proti ptákům
Hroty proti ptákům se často používají v centrech měst, která se potýkají s velkými hejny holubů. Umísťují se na střechy a římsy budov. Někdy se jimi však mohou pokrýt i celé stromy. Zdá se, že ptáci už ani na stromy nesmějí...
Ptáci se však bodáků jen tak nezaleknou. V Kansaském muzeu ostnatého drátu (ano, to existuje!) je dokonce vystaveno hnízdo z ostnatého drátu.
A je to ještě šílenější... holubi jsou známí tím, že si staví hnízda ze šroubů a hřebíků. A nebo si udělají hnízdo z injekční stříkaček!
Zpět k hrotům proti ptákům. Paradoxně mohou být řady hrotů směřujících vzhůru vhodným podkladem pro hnízdo, protože jednotlivé bodce pomáhají zajistit větvičky, zejména na šikmých plochách. Díky, lidé.
Dalším klasickým příkladem ptačí vzpoury je holub doupňák. Jeho hnízdo bylo opakovaně odstraněno, ale čím více ptačích hrotů bylo instalováno, tím lepší byl základ hnízda! Nikdy se nevzdal. Skutečný hrdina.
Ptáci ale umí přejít i do odboje. Protože některé ptáky už naše hloupé bodáky štvou, strhávají je z budov a házejí je na chodníky. "Zrovna když jsem si myslel, že to nějaký podivínský opilec dotáhl až na střechu, a on to rozzuřený kakadu strhával ptačí hroty."
Nebo si vezměte tohoto odvážného ptáka. Čistí celou budovu od hrotů proti ptákům.A konečně tu máme ultimátní objev. Zjistili jsme, že existují ptáci, kteří si z protiptačích hrotů staví hnízda. Dokonalá adaptace na život ve městě.
Začněme u vran. Zdá se, že vrány si dokážou stavět hnízda pomocí protiptačích hrotů jakoby nic. Hroty směřují dovnitř, takže ptákovi neublíží. Přírodovědné muzeum Het Natuurhistorisch v Rotterdamu nedávno takové vraní hnízdo získalo do své sbírky a můžete si ho v muzeu prohlédnout.
Také straky na svá hnízda používají protiptačí hroty. Toto hnízdo je vyrobeno z 1500 ošklivých kovových hrotů a obsahuje 50 metrů protiptačího pruhu. Největší rebelové. Podívejte se na tu neuvěřitelnou stavbu.
Straky si staví hnízdo tak, že má střechu, která chrání mláďata a vejce před predátory. Obvykle k tomu vyhledávají trnité větve, ale zdá se, že městští ptáci místo nich používají kovové protiptačí hroty. Stejně jako na těchto hnízdech ze Skotska nebo nizozemského Enschede.
Je zjevné, že straky to pochopily a používají hroty proti ptákům na hnízdě úplně stejně jako my: aby odháněly ostatní ptáky.
Pokud se jako hnízdní materiál používají i ostré hroty odpuzující ptáky, může dnes v ptačím hnízdě skončit zřejmě cokoli. Bláznivější už to být nemůže, že?
Více informací najdete v odborném článku Bird nests made from anti-bird spikes.
reklama
Dále čtěte |
Ornitolog okroužkoval tři mláďata sokola na komínu v chemičce u Litvínova
Na Přerovsku se nečekaně objevili arktičtí ptáci kamenáčci pestří
Odborník: Ve městech se potkávají původně lesní, skalní i zahradní druhy ptákůOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Břetislav Machaček
13.7.2023 17:04výstelkou z plastů, nití z koberců atd. Dokonce v nich byly kostřičky
mláďat zamotané nohama do těch nití, ale byli to POUZE kosi a drozdi a
nikoliv orel mořský zamotaný do rybářského vlasce. O tom se tu píše, ale
o ostatních ptácích a zvířatech, které doplácejí na lidské odpadky nic.
Selektivní pohlížení na jednotlivé druhy se stalo normou ochrany přírody,
která se upnula k ikonám a zbytek nejen přehlíží, ale považuje je za
POUHOU POTRAVU pro ikony. Ono těch odpadků bude přes veškerou snahu o
recyklaci i tak stále přibývat, neboť pouhé procento nerecyklovaných
odpadu je obrovské množství. Snahou by mělo být budoucí odpady vůbec
neprodukovat, ale to je utopie. Na nedaleké stavbě zateplují zdi
polystyrénem a odpad z řezání poletuje po celém okolí. To nelze řezat
třeba odporovým teplem a ne tou pilkou , aby nevznikaly mikroplasty?
Co kdyby ty odporové řezačky měly firmy povinné? No a pak přiletí
datel a zjistí, že ve dvacet centimetrů silném polystyrénu se dá lehce
vyklovat hnízdní dutina a opět mikroplasty létají po okolí. Nakonec se
budova zbourá a směsný odpad zdiva a polystryrénu skončí kde? No na
skládce, plus část rozfoukána z aut od bouračky až na sládku. V zájmu
úspor paliva si zasviníme mikroplasty okolí a pak se divíme, že přes
slepice, kterým to "chutná" může být i ve vejcích a jejich svalovině.
Závidím předkům život v době předplastové.
Píši to v naštvaném stavu, když jsem tu stavbu míjel a domů jsem
si ty mikroplasty z řezání přivezl ve vlasech a na oděvu. Déšť
je částečně "uklidil" do dešťové kanalizace a odtamtud do řeky.
Tak nějak i my EKOLOGICKÝM zateplováním přispíváme k zamoření
Země mikroplasty. Městské ptáky lituji, ale co jim zbývá, když
už pro ně není v okolní přírodě místo a bezpečno. Lépe sídlit
ve městě v hnízdě z odpadků, než být potravou predátorů v lese.
