Jedinečný lužní les na břehu Labe se stal přírodní rezervací
Jeho rozloha je zhruba dvacet hektarů, rostou tu převážně vrby a topoly černé, zcela bez zásahů člověka. „Některé stromy jsou staré více než sto let a mají mohutné pokroucené kmeny. Mrtvé dřevo se stává domovem mnoha druhů rostlin, živočichů a hub, včetně těch vzácných," pokračuje Budský.
Labe si tu podle jeho slov částečně uchovalo svou dynamiku a luh pravidelně zaplavuje. Ve srovnání s jinými úseky je toto území jednou z posledních částí dolního toku Labe, která zůstala přírodě blízkou.
Po ukončení těžby štěrkopísku a vytvoření Žernoseckého jezera zde vznikl nízký izolovaný poloostrov, který unikl stavebnímu či jinému využití. Přibližně od poloviny 20. století se tak zdejší příroda mohla samovolně obnovovat bez větších lidských zásahů. Dnes je zde díky tomu lužní les, jedinečný v celém regionu.
„V Píšťanském luhu máme doložen výskyt 585 druhů motýlů a více než 600 druhů brouků. To je na tak malou plochu velmi vysoké číslo. To jen dokazuje význam tohoto území,“ zdůrazňuje zoolog Pavel Moravec z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Díky vhodným podmínkám tady hnízdí mnoho druhů ptáků, například ledňáček říční, morčák velký nebo slavík obecný. Tůně ke svému rozmnožování využívá ropucha zelená. U štěrkových ostrovů se vytírají ohrožené druhy ryb, jako je parma obecná a podoustev říční. K životu totiž potřebují proudící vodu a štěrkové dno. Cestu si sem našel i bobr evropský,“ dodává Moravec.
Přečtěte si také |
Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
„Přírodu chráníme nejrůznějšími způsoby. Pro přírodnu nejcennější místa vyhlašujeme jako zvláště chráněná území. Obnovujeme ale také tůně a mokřady, revitalizujeme potoky, udržujeme louky, aby nezarůstaly, vracíme lesům jejich přirozené složení, budujeme návštěvnická střediska – domy přírody, naučné stezky a ptačí pozorovatelny. Pro ohrožené druhy rostlin a živočichů připravujeme záchranné programy, na obnovu přírody a krajiny poskytujeme dotace. A při naší práci se samozřejmě neobejdeme bez spolupráce s lidmi, kteří v krajině žijí a hospodaří,“ uzavírá František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
reklama
Dále čtěte |
V Jeseníkách ochránci přírody zjišťovali, kolik ryb přežilo povodně
Nefunkční nádrž na Křivoklátsku nahradila nová tůň umožňující migraci živočichů
Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřeného
Další články autora |
Po dvou stoletích se do Železných hor vrátil vlk
Na dálnici D1 nedaleko Prahy byl sražen vlk
Rekordní rok. Na slatinné louce vykvetly desítky tisíc kriticky ohrožených hořečků nahořklýchOnline diskuse
Všechny komentáře (4)
Honza Honza
13.10.2024 06:48- příroda se zde obnovuje bez většího lidského zásahu (proto je tak cenná)
- revitalizujeme potoky, obnovujeme tůně a mokřady, udržujeme louky, aby nezarůstaly, vracíme lesům přirozené složení (pestré) = svým zásahem přibližujeme přírodu přírodě. Lepší teorie je tedy: přírodní postup je takový, který přibližuje přírodu přírodě, lépe zajišťuje její přírodní funkce než teorie bezzásahu, kdy příroda se vyvíjí sama bez lidského ovlivňování (a sukcesí zarostou louky, zanesou se tůně, rozmnoží se invazivní, nežádoucí druhy, ani zafixovaný monokulturní les není žádoucí). Kéž by to tak dělali i na Šumavě, místo jejich teorie bezzásahu! Nešlo by to částečně i v hospodářském lese? Nebo naopak, v NP povolit hospodářskou činnost a z ní dotovat tyto programy?
Žádná teorie není úplná a definitivní, někdy je potřebný i skutečný bezzásah: ve vysokohorském monokulturním lese není vhodné měnit skladbu lesa (monokulturního smrku) ani zde vytvářet umělé louky- ať si zde příroda dělá, co chce. Nakonec místo rozumu rozhoduje pocit, emoce:
křesťané říkají: tluku na dveře tvého srdce, otevřít musíš sám, sám musíš chtít otevřít, sám svým srdcem se musíš rozhodnout, co budeš dělat.
Emil Bernardy
13.10.2024 08:34 Reaguje na Honza HonzaJediné,čím přispěla společnost,jsou zákazy ......
