Jihomoravský luh je domovem tisíců prastarých stromů. Entomologové je pečlivě zmapovali - kvůli broukům
Při mapování jihomoravských luhů prošli vědci více než 14 tisíc hektarů lesů a luk a zaznamenávali údaje o všech významných dřevinách. Do mapy zapisovali druh stromu, jeho zdravotní stav, průměr kmene, přítomnost brouků a další parametry.
Vědci našli také několik vzácných druhů, které v této oblasti nečekali. Jedním z nich byl rýhovec pralesní, celoevropsky chráněný druh, který byl donedávna znám jen z obor u Hluboké nad Vltavou a pralesa Mionší v Beskydech. Mezi několika druhy nalezenými v Česku vůbec poprvé byl malou senzací jeden z nejvzácnějších evropských brouků, dřevomil Rhacopus pyrenaeus. Ten je znám jen z několika nálezů z pár míst Evropy a stejně jako zmíněný rýhovec je například v Německu považován za vyhynulý druh.
Zmapováno bylo takřka 12 tisíc stromů, z nichž nejstarší jsou staré téměř 400 let a největší mají průměr kmene přes dva a půl metru. Tyto mohutné kolosy jsou pamětníky starého pastevního hospodaření. Staré stromy však rychle mizí a mladší generace chybí. Ani prognóza do budoucna není dobrá. „Problém je v tom, že na území už se 150 let nepase, všechny lesy jsou husté a stromy už nemají možnost vyrůst do obřích rozměrů. Vidíme, že pro biodiverzitu jsou tyto mohutné stromy velmi důležité, žijí na nich stovky druhů brouků, dvakrát víc než v hustém lese. Může se ale stát, že brouci brzy nebudou mít vhodných stromů dost a vyhynou,“ upozorňuje šéf vědeckého týmu Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Řešení pro ochranu biodiverzity se nabízí několik. „Je potřeba sázet solitérní stromy na loukách, při těžbách na pasekách ponechávat stát co nejvíce stojících stromů a část lesů obhospodařovat tak, aby byly řidší, například pastvou nebo výmladkovým hospodařením,“ navrhuje Lukáš Čížek.
Rychlé zarůstání lesů potvrzují i historické letecké snímky. „Na prvních fotografiích území z 30. let minulého století je téměř polovina lesů řídká a otevřená, dnes naprosto převažují lesy husté,“ popisuje geograf Jan Miklín z Ostravské univerzity, který staré letecké snímky analyzoval a srovnával se současným stavem.
Výsledky mapování je možné prohlédnout si na interaktivní mapě (anglická mutace). Ke každému zmapovanému stromu lze zjistit jeho zdravotní stav a průměr kmene, další zapnutelné vrstvy ukazují například hustoty výskytu mapovaných druhů v území.
Ačkoli je území jihomoravských luhů velmi rozsáhlé a biologicky cenné, rozloha chráněných území je tu minimální. Dosud se zde nepodařilo vyhlásit chráněnou krajinnou oblast a nyní se připravuje vyhlášení sítě maloplošných přírodních rezervací. Mapa tak slouží jako důležitý podklad pro rozhodování o tom, kde rezervace vzniknou.
reklama