https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/klimaticka-zmena-stira-rozdily-mezi-vynosy-v-ekologickem-a-konvencnim-zemedelstvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klimatická změna stírá rozdíly mezi výnosy v ekologickém a konvenčním zemědělství

21.9.2024 06:41 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Novou příručku pro ekologicky hospodařící zemědělce připravují vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s odborníky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Jejím cílem je představit metody a přístupy, které by ekologicky hospodařícím zemědělcům mohly umožnit dosahovat srovnatelných výnosů, jaké mají pěstitelé v konvenčním zemědělství. Poznatky vědci čerpají v sousedním Rakousku, které má s ekologickým zemědělstvím dlouholeté zkušenosti.
 
„Dříve se uvádělo, že výnos v ekologickém zemědělství je zhruba o 15 procent nižší v porovnání s konvenčním hospodařením. V posledních letech, kdy jsme vystaveni extrémním klimatickým podmínkám, už ale tyto rozdíly nejsou tak významné. Z dlouhodobého sledování v sousedním Rakousku vyplývá, že dnes v podstatě není rozdíl mezi ekologickým a konvenčním hospodařením,“ říká vedoucí projektu za MENDELU Jaroslav Záhora z Agronomické fakulty.

Aktuálně vědci dokončují příručku, která pěstitelům představí metody vedoucí k intenzifikaci rostlinné produkce – a to při plném respektování pravidel, která omezují ekologické zemědělství z hlediska životního prostředí i zdraví spotřebitelů.

„Základní zásady jsou velmi jednoduché. Jde hlavně o využití potenciálu, který nabízí půdní organismy. Stále musíme mít na paměti to, že výsledek našeho zemědělského snažení bude přímo úměrný prosperitě půdních organismů a nepřímo jejich strádání, kdy nebudou mít dostatek potravy. Pokrytí živinových a energetických nároků půdních organismů se odvíjí od množství vyprodukované nadzemní a podzemní biomasy rostlin, kterou budou mít k dispozici. Proto bychom měli dbát na to, aby byla půda neustále kryta vegetací. Půdní pokryv nezajišťuje jen cílová plodina, ale po její sklizni také meziplodiny,“ doplňuje Záhora.

Podle něj prosperitě půdních organismů nepomáhá ani hluboká orba. „Proto by se k ní mělo přistupovat pouze v oprávněných případech. V souhrnu tedy nejde o nic převratně nového. Jde jen o větší ohled k přírodě, ze kterého vyplývá zásadní úprava osevních sledů s výrazným prodloužením intervalů mezi stejnými plodinami, zařazení pestrého spektra meziplodinových druhů, šetření s hlubokou orbou nebo povrchové aplikování zralého kompostu," vysvětluje.

Dramatický nárůst klimatických extrémů lze v ekologickém zemědělství zohlednit podle jeho slov také zakládáním víceúčelových pásů stromové a keřové vegetace v kombinaci se zasakovacími vrstevnicovými příkopy (tzv. „swales“ - svejly) a kamennými přehrádkami v místech soustředěného odtoku srážkové vody z krajiny.

V současnosti se ekologicky hospodaří zhruba na 16 procentech zemědělské půdy v Česku. Rychleji se podle Záhory mění situace ve vinohradnictví. „Vinaři, kteří jsou dnes na desetině spotřeby pesticidů, pomalu zjišťují, že už je v podstatě není nutné aplikovat vůbec. Vrátilo se jim až 80 procent ze spektra denních motýlů. Naproti tomu, v sousedním vinohradu, kde stále ještě používají přípravky na ochranu rostlin, je denních motýlů jen 15 až 20 procent,“ uvádí Záhora.

Zhruba polovinu sluneční energie rostliny přirozeně investují do své podzemní části. Podle vědce je to pomyslná daň za to, že jim půdní organismy umožňují získat z půdy optimální skladbu živin. „Pokud ale zemědělec používá dusíkatá hnojiva, může rostlina svou daň obejít a vše investovat do nadzemní biomasy, čímž na první pohled ve výnosu předhoní sousední ekologické políčko. Pěstovat na dluh se ale samozřejmě nedá do nekonečna. Dnes jsme se dostali na jednu třetinu dřívějších zásob organické hmoty v půdě,“ upozorňuje Záhora. Důsledkem nešetrného hospodaření je pak půda, která nemá dobrou fyzikální strukturu a které chybí půdní organismy.

Bakterie, půdní houby, prvoci, viry a další mikroorganismy mohou prosperovat jedině v situaci, kdy od rostlin dostanou odpovídající díl energie. „Pestrost života v půdě je dobrým nárazníkem pro klimatické výkyvy. Protože dešťová srážka, která naprší na funkční půdu, je okamžitě ukryta do její hloubky, aniž by při tom docházelo ke ztrátám živin vyplavováním. Půdní organismy si osud živin úzkostlivě hlídají,“ říká Záhora.

Jiné je to v půdách, do kterých jsou aplikována minerální hnojiva a pesticidy. Nevyužitý dusík z hnojiv ve formě nitrátů ohrožuje zásobu stopových prvků v půdě vyplavováním. „Evropská pole v konvenčním zemědělství nenabízí rostlinám potřebný podíl stopových prvků, což se projevuje mimo jiné na ztrátě jejich odolnosti vůči klimatickým faktorům a nejrůznějším škůdcům. Pro srovnání, dnes byste museli sníst čtyři až osm jablek, abyste dostali do těla stejné množství stopových prvků, jaké mělo jedno jablíčko předválečné,“ udává alarmující čísla vědec.

Zdravá půda naopak dokáže lépe podporovat pěstované plodiny v podmínkách měnícího se klimatu. Změna ale nenastane hned. „Přejít z konvenčního zemědělství na ekologii je v prvních letech náročný a zdlouhavý proces. Půdu je potřeba nakrmit ze shora. Jednak meziplodinami, jednak pravidelnými dávkami kvalitního kompostu a jednak tím, že první tři až čtyři roky nechá zemědělec oživovat pole třeba vojtěškou. Zejména proto, aby ona sama s pomocí žížal pomohla rozrušit zatmelenou bariéru mezi ornicí a podorničím. To je danost, kterou musí pěstitel překonat, pokud chce mít výsledky. A je důležité si uvědomit, že rakouští zemědělci, se kterými spolupracujeme, také nějakou dobu čekali,“ připomíná Záhora.

V počátečním období s menší produkcí, kdy by mělo dojít k zotavení půdy, by podle vědce měl zemědělcům pomocnou ruku podat stát. Tím není myšlena pomoc finanční, ta je určitým způsobem řešena již dnes, ale hlavně pomoc se zajištěním kvalitního poradenství (důležitá je role zemědělských univerzit) a pomoc s vybudováním sdílených středisek specializované zemědělské techniky a sítě skladů zralého a kvalitního kompostu. Následně by se měl stabilizovaný systém obejít bez stále se zvyšujících nákladů na nákup agrochemikálií – na rozdíl od konvenčního způsobu hospodaření.

Příručka pro ekologické zemědělce by měla vyjít v letošním roce. Kromě ní mohou zájemci o šetrné hospodaření čerpat informace i z dalších zdrojů na webových stránkách projektu.

S rakouskými kolegy spolupracují vědci z Agronomické fakulty více než deset let. V rámci programu INTERREG Rakousko-Česko spolufinancovaného Evropskou unií sdílejí zkušenosti v pěti projektech.


reklama

 
foto - Pospíchalová Tereza
Tereza Pospíchalová
Autorka je tiskovou mluvčí Mendelovy univerzity v Brně

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

21.9.2024 07:03
se domnívám, že ekologické a konvenční zemědělství jsou v přístupu k produkčnímu potenciálu dva rozdílné koncepty. Je to o té udržitelnosti a selskému rozumu prověřeného historickou zkušeností v péči o krajinu, ale zejména tradici, která je předávaná v rodinách. Tedy příliš se srovnávat nedají. Ze střednědobého výhledu je zemědělství vedené ekologicky a respektem ke krajině a jejím funkcím produktivnější a méně náchylná na výkyvy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.9.2024 20:14 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A tento nesmysl jste vyčetl kde?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.9.2024 22:19 Reaguje na pavel peregrin
z vašich stejně " kvalitních" zprávách.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.9.2024 09:49 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Upřesněte. Nemá to hlavu ani patu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.9.2024 08:39 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nemít ty ekologické příručky, tak ani nemáte co opisovat. Zkuste
myslet a zajít mezi praktiky. Mnohé konvenční zemědělské podniky
se o půdu starají lépe, než EKO a BIO zemědělci, kteří nemají
ani dostatek hnoje na obnovu živin v půdě a výnosy pak hraničí
s návratností vynaložené práce. Mnozí "úspěšní " EKOzemědělci
své hospodaření dotují z jiných příjmů a tvrdí, že jsou ziskoví.
Zahoďte ty příručky a zkuste to sám, zda uživíte alespoň sebe
a svoji rodinu jak říkáte postaru. Můžete se klidně vrátit i
k orbě koňmi a kravami a k obdělávání půdy bez chemie používat
ruce a motyky, či ruční mechanické plečky. Já to dělám v malém
jako hobby, ale uživit takovým způsobem národ je iluze.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

21.9.2024 11:01
Paní autorka by měla zůstat u své profese tiskové mluvčí a nepouštět se do analýz.
Srovnávat se musí srovnatelné. To znamená srovnávat firmy s živočišnou výrobou v eku a bez eka. To samé u firem bez ŽV, dále firmy v nížinách, firmy v podhůří atd.
Obecně platí, že neexistuje perpetum mobile a to ani v zemědělství. Příroda si sama poradila v době kdy probíhal přirozený cyklus růstu a umírání fauny i flóry. V momentě kdy do toho vstoupil člověk a začal se nekontrolovaně množit, tak měl čím dál vyšší potřebu potravinových zdrojů. Aby toho docílil tak postupně vytvořil celou řadu agronomických a jiných postupů aby dosáhl větších výnosů. Takovéto zkratkovité analýzy tento vývoj naprosto popírají. Jak už jsem zmiňoval jindy, dělají je bohužel lidé, kteří v životě nevypěstovali ani ředkvičku.
Jinak čistá statistika. V ČR v ekorežimu cca 18% půdy vyprodukuje ne 18% potravin, ale pouze necelé 4%, a na to nespotřebuje 18 % dotací, ale okolo 25%.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.9.2024 18:33 Reaguje na Petr Blažek
Celý největší problém je, nikoli ekologické neekologické. Mělo by jít o to, aby se úrodnost půdy zvyšovala. To je potřeba dotovat. Nevím sice jak to měřit, ale pokud se podíváme jak je "vybydlené" středomoří nebo bájný úrodný půlměsíc...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.9.2024 20:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pane Vinklere, netřeba bádat, to je dávno vymyšlené. Pouze je třeba narovnat agrární politiku státu, ale co chtít od trotlů typu Výborného a spol. plus všech jeho předchůdců. Pouze ideologické žvásty a plané kecy bez špetky odbornosti.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.9.2024 20:13
Toto je teoretický výstup a PR eko zemědělství. V praxi to vypadá jinak. Eko výnosy se s konvencí srovnat nedají, už z podstaty věci.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.9.2024 22:21 Reaguje na pavel peregrin
třeba z téhle...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.9.2024 23:15 Reaguje na pavel peregrin
ty svoje bláboly můžete psát, když nechápete porovnání dat v proporčním území, které vytváří referenci biologické rozmanitosti v kontextu péče lze aplikovat.
Tedy, ekologické hospodaření vytváří reference udržitelnosti, které lze porovnávat v datech s jakýmkoliv pozemkem či polem nehledě na velikost výměry.
Ale není mi jasný, jestli to Váš zaujatý mozek dokáže někdy pochopit.

Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.9.2024 12:00 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Na rozdíl od vás o zemědělství něco vím. Takže těmi svými teoretickými bláboly můžete oblažovat ty, kteří za život vypěstovali leda muškát za oknem.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.9.2024 07:29 Reaguje na pavel peregrin
Taky nejsem nejmladší, ale přečtěte si:
https://neviditelnypes.lidovky.cz/politika/prezidenti-o-syndromu-zavirajicich-se-dveri-hlav-statu.A240922_172852_p_politika_nef
Medicína tak pojmenovává stav, kdy jedinec s přibývajícím věkem sleduje události okolo sebe s nedůvěrou a roztrpčením, že nejsou podle jeho představ.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.9.2024 13:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jsem do určité míry konzervativní, to je logické v zemědělství.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.9.2024 20:15
"...Pěstovat na dluh se ale samozřejmě nedá do nekonečna. Dnes jsme se dostali na jednu třetinu dřívějších zásob organické hmoty v půdě..."

Toto považuji za zásadní problém, např. s ohledem na schopnost půdy zasakovat vodu, ale i ztrátu přirozené úrodnosti. Téma si zaslouží mnohem více pozornosti, určitě hodně pomůžou v orientaci úspěšné příklady. "Bakterie, půdní houby, prvoci, viry a další mikroorganismy..." doprovází i hmyz, jehož poklesu si musel všimnout i slepý. Samo od sebe se to nespraví, bude zase na lidech, tj. hospodářích a kompetentních orgánech, jak problém uchopí a využije výhod obou systémů hospodaření, s důrazem na ekologické zemědělství. Ano prsti, ne betonové krustě!-)
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

22.9.2024 15:42 Reaguje na Karel Zvářal
Na dluh.Fosfor,dusík,draslík a další živiny se nevracejí s fekáliemi do půdy,ale odtékají z čističek do řeka a moří. Přeci je to tak jednoduché.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.9.2024 07:33 Reaguje na Emil Bernardy
Minerály ani tak nevadí. Katastroficky ubývá humus. před lety jsem viděl rozbor, že pod nějakou stavbou z neolitu (hradbou či mohylou?) bylo v půdě 9% humusu. Kolik máte vy?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

22.9.2024 11:52
Výnosy ? To snad ne. Výnos je tuna plodiny na hektar , bez deformace dotacema .
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.9.2024 18:05
Děkuji, pěkný článek. Citováno je Rakousko, ale mnohaleté pozitivní zkušenosti mají taky ve Švýcarsku, kde nejen že jsou pole daleko svažitější, ale ještě společnost cílí na čistou vodu v řekách a jezerech.
V diskusích sice spousta komentů :-), ale skutečnost je taková:
1/ Jde to a ne, že ne
2/ Nic jiného nám nezbyde, protože půdy jsou vybydlené, vodní režim krajiny je v hajzlu a eroze je ostudná. Do toho nějaká ta klimatická změna a brblajíce do toho budeme muset jít :-).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.9.2024 19:44 Reaguje na Jindřich Duras
A půdy jsou vybydlené proč? Protože agrární politika tohoto státu po roce 89 nabrala šílený směr. Může se stokrát někdo vysmívat tehdejšímu hospodaření, ale to bych to nesměl zažít. |Osevní postupy byly zavedené, na rozdíl o dnešních a nebyly potřeba módní postupy v hospodaření. Taková je holá pravda a může si kdokoliv tvrdit opak, tohle nepřemistruje.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.9.2024 07:20 Reaguje na pavel peregrin
Nevěřte na duchy. To, že hluboká orba zvyšuje výnosy, ale na úkor oxidace humusu je známo hodně let (100?). Přesto se přístup moc nemění. Před 50 lety byly aspoň krávy a vracel se hnůj, teď se o to hůř pálí vše a říká se tomu BIO!!! bio-masa, bio-palivo, bio-plyn....
Nakonec možná budeme rádi za nehospodaření v těch FVE.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.9.2024 13:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
Samozřejmě. Kdyby hospodaření bez orby či hlubšího kypření bylo tak úžasné, dávno by tyto postupy byly opuštěny a již naši předkové by hospodařili minimalizačně.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.9.2024 15:44 Reaguje na pavel peregrin
V něčem mají pravdu. Žít na úkor degradace humuse je špatně. Ale pištět o ekologickém zemědělství a pěstovat biomasu na biopaliva je totální zhůvěřilost.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.9.2024 18:25 Reaguje na Slavomil Vinkler
Samozřejmě. Ale primární organickou hmotu si může i nyní zajistit každý, přes zelené hnojení, víceletky. Není to jen o tolik vzývaném hnoji. Ten prostě a jednoduše mají pouze podniky se ŽV a v rozhodující míře jsou to právě podniky velké.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

2.10.2024 12:38 Reaguje na pavel peregrin
Zelené hnojení je samozřejmě dobré, ale hnůj nemůže nahradit. A proč ŽV nemají i malé podniky?
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

2.10.2024 12:36 Reaguje na Jindřich Duras
protože půdy jsou vybydlené ...........

Pochopitelně jsou půdy vybydlené. Kdo by chtěl bydlet na půdě?
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

23.9.2024 10:07
No, zkuste se na reálné výnosy podívat sem: https://mze.gov.cz/public/portal/-a45450---ZFZJ0dbm/rocenka-2022-ekologicke-zemedelstvi-v-cr?_linka=a575388. Dobře se to poslouchá, blbě se to realizuje.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

2.10.2024 12:44 Reaguje na Marcela Jezberová
Můj dědeček, naroz. 1887, žil v dobách, kdy bylo eko- skoro všechno. A samozřejmě i zemědělství. A on vzpomínal: "Teprve když se začaly práškovat pole, přestala bída." Jaké byly tehdy výnosy obilovin? 20q/ha byl velice dobrý výnos, ale bývalo běžně 15q, ale i jen 10. Naše kráva, v 50. letech, dávala po otelení i 12 l denně. Ale jinak max. 10, obvykle 8 l. Hlavním jejím žrádlem v zimě byla řezanka - tedy sláma - s trochou řepy a hrníčkem šrotu. No a seno. Ne moc, s ním se také šetřilo.
Odpovědět
HH

Honza Honza

23.9.2024 12:50
Výnosy určitě ne. Např. Ukrajina nás jednou zcela převálcuje. Jednak je tam černozem a jednak ohromné lány (to věděli už komunisti) ale i tyto lány se budou muset přehražovat a zmenšovat mezemi až na ně přijde celosvětové sucho.
Spíš si myslím, že eko = strašně práce a to nikdo dělat nebude.
Ale že se bude muset měnit agrotechnika směrem k přírodě, to je jasné, jinak skončíme jako ve Středomoří - skály, trsy suché trávy, pár koz a studna placená zlatem.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.9.2024 13:59 Reaguje na Honza Honza
Vysvětlete mi, jak přehražený velký lán zmenší sucho. To by mě zajímalo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.9.2024 15:45 Reaguje na pavel peregrin
Mě taky. Stromy se účinně chladí odparem vody. Kde ji berou?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.9.2024 18:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
Uvažujme logicky a bez emocí. Dejme tomu, že rozčleníte pásy 60 ha pole na tři 20 ha. OK. A vedle tohoto rozděleného pole budou tři další, o výměře třeba 8 ha, jak to zhusta máme třeba my.
Ubezpečuji Honzu Honzu, že pokud nastane sucho, tak bude úplně stejné jak na rozděleném, tak na nerozděleném poli. O tom nemá vůbec cenu diskutovat, protože to tak prostě je.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

2.10.2024 12:51 Reaguje na pavel peregrin
Třeba takoví Maďaři jsou jiného názoru, lány na pustě mají ohraničené větrolamy, které omezují pohyb větru.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.9.2024 09:47 Reaguje na Honza Honza
V roce 1947 bylo ještě zemědělství zcela soukromé se spoustou
polí jako nudličky a s mezemi mezi nimi. Přesto úroda usychala
a hrozil hladomor. A víte proč? Protože vodu nenahradí malá
výměra polí a meze, jak se mylně domníváte. Navíc co metr meze
to při rozorání možnost pár dkg produkce navíc a proto ty meze
rozorali, aby po válce nakrmili hladovějící národ. Pokud se
chcete vrátit k těm nudličkám, tak zlikvidujte polovinu lidí
nejen u nás, ale i více než polovinu jinde ve světě. Jeďte
se podívat na ty lány polí do USA, Kanady, Austrálie, Ruska,
Ukrajiny, Kazachstánu a místy i v Západní Evropě. Nebásněte
o nerentabilních dotovaných polích v Rakousku a jinde, kde
se rentabilita nahrazuje masivním dotováním. Tudy totiž
cesta nevede, až jednou vyschnou prameny dotací a ti malí
raději nezasejí. Hrajte si na balkóně ve svém truhlíku
s pažitkou a nefantazírujte o mezích, které spasí ekologii.
Direktivní návrat k mezím může padnout ze dne na den, až
padne i to nařízení. Sám od sebe bude kouskovat pole pouze
ten, u kterého efektivita a ekonomika nehraje žádnou roli.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

2.10.2024 12:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Stále více je zpráv, že malí i střední farmáři (několik tisíc ha) své farmy prodávají mamutím podnikům o desetitisících ha. Farmáři stárnou a mladí jsou raději zaměstnanci.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

2.10.2024 12:48 Reaguje na Honza Honza
Ve Středomoří si vykáceli lesy, deště spláchly půdu do moře - prší tam stejně jako u nás, nějakých 500 mm/rok - v podloží jsou převážně vápence, na nichž půda nevzniká, takže obnova je neobyčejně obtížná. Pokud jsem viděl, tak lesy obnovuje pouze Izrael. Řadu let musí stromečky zavlažovat a nesmí na ně pustit kozy beduínů.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist