https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/kolonizace-australie-evropany-vedla-k-soucasnym-nicivym-pozarum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kolonizace Austrálie Evropany vedla k současným ničivým požárům

15.2.2022 14:09 | PRAHA (Ekolist.cz)
Hospodaření s ohněm a cílené vypalování stanovišť známe z celého světa, ilustrační snímek.
Hospodaření s ohněm a cílené vypalování stanovišť známe z celého světa, ilustrační snímek.
Proč stále častěji slýcháme o destruktivních požárech, když vypalování stanovišť bylo dříve běžným způsobem, jak získat prostor pro pastvu či zemědělství? Mezinárodní tým vědců pátral v jihovýchodní Austrálii po tom, jak se změnilo složení vegetace po příchodu kolonistů a čím se liší současné požáry od těch, které dříve cíleně zakládali domorodí obyvatelé. Jedním z autorů nové studie v časopise Frontiers in Ecology and the Environment je i docent Petr Kuneš z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
 
Hospodaření s ohněm a cílené vypalování stanovišť známe z celého světa. Historické zdroje v podobě uměleckých děl či zápisků z doby kolonizace naznačují, že oheň pravděpodobně využívali i domorodí obyvatelé Austrálie (Aboridžinci). Tyto zdroje ukazují otevřenou krajinu savanového typu, ve které dominovaly traviny a byliny s roztroušenými stromy. Analýzy usazeného pylu, které představují jakési “okno do minulosti”, však dosud naznačovaly, že krajina měla dříve poněkud odlišnou tvář. Velmi hojně (téměř z padesáti procent) v ní naopak měly být zastoupeny stromy, méně pak byliny a keře. Jak tedy dřívější australská krajina vypadala a jakou roli v ní hrál oheň?

Zde bylo opět třeba využít služby specialistů na analýzu historického pylu, palynologů, mezi které patří i doc. Petr Kuneš z katedry botaniky PřF UK. „Australské dřeviny jsou specifické tím, že přenos pylu pro ně z velké míry zajišťuje hmyz (jsou takzvaně hmyzosnubné). V našem prostředí se pyl dřevin obvykle přenáší větrem a předchozí modely nebyly na tato specifika australských dřevin kalibrované, což výrazně ovlivnilo (zkreslilo) výsledky dřívějších analýz,” podotýká docent Kuneš. Autoři nové studie proto využili komplexního paleoekologického modelování šíření pylových zrn v kombinaci s analýzou současného vegetačního pokryvu a rostlinných makrozbytků. Výsledky studie ukazují, že před příchodem kolonistů dominovaly na jihovýchodě Austrálie traviny a byliny (51 %) s roztroušenými stromy (15 %), keře tvořily přibližně třetinu vegetace (34 %). Výrazně se tedy podobají tomu, jak krajinu zachytily historické zdroje. Data také potvrzují, že domorodí obyvatelé poměrně často využívali řízené vypalování. Tyto cíleně zakládané požáry byly sice běžné, ale nenabývaly nijak rozsáhlých rozměrů a oheň živilo převážně bylinné patro.

S příchodem evropských kolonistů na konci 18. století se však krajina proměnila. Otevřená stanoviště v nížinách, která jsou vhodná k zemědělskému využití, byla zpočátku hojně vypalována a proto se zde zvýšilo zastoupení travin a bylin a došlo k redukci stromové vegetace. Poté bylo od využívání ohně v krajině úplně upuštěno. V lesních a hůře přístupných oblastech se proto výrazně zvýšilo zastoupení keřů, v hustém podrostu pak došlo jednak k nahromadění potenciálně hořlavé biomasy, současně se ale zvýšilo i propojení hořlavých částí, umožňující snadnější přeskakování ohně.

Docent Kuneš přibližuje další specifika místní vegetace: „Australské dřeviny jsou pyrofilní (uzpůsobené k disturbancím ohněm), ale jsou adaptované pouze na nepříliš intenzivní oheň, který se rychle přežene.” Zvýšením hustoty keřového podrostu spolu s hromaděním kůry odlupované z eukalyptových stromů vzniká velké množství hořlavé biomasy, a jak říká docent Kuneš „eukalypty tak vlastně podpalují samy sebe“. Domorodí obyvatelé regulovali množství hořlavé biomasy pravidelným vypalováním podrostu. Současné požáry však živí hustý podrost a nahromaděná kůra a výsledkem jsou intenzivnější a špatně regulovatelné ohně.

Kumulace hořlavé biomasy a zvýšení její konektivity jde v jihovýchodní Austrálii ruku v ruce s globální klimatickou změnou, která v posledních desetiletích výrazně ovlivňuje teplotní oscilace a proudění větrů, na nichž závisí lokální počasí. Dochází tak ke změnám rozložení srážek a častějšímu výskytu teplého, suchého a větrného počasí, které podporuje rozšiřování ohňů a znesnadňuje jejich kontrolu.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.2.2022 16:26
Škoda komentářů , takhle by odborná práce vypadat neměla.
Odpovědět

Jirka Černý

15.2.2022 20:48
Jakmile je tam slůvko pravděpodobně je vše další jen snůška více či méně pravděpodobných teorií.
Odpovědět
va

vaber

16.2.2022 09:02
jak čtu odborníci zase našli nového nepřítele a to je ,,Kumulace hořlavé biomasy a zvýšení její konektivity,,
biomasa se kumuluje jen proto ,že tam je příliš sucho ,protože ve vlhku biomasa shnije, tedy rozloží se
požár vznikne i na stepi ,kde je jen suchá tráva ,žádná kumulace biomasy není potřeba
celý problém Austrálie je sucho a nejen Austrálie

Odpovědět
PE

Petr Eliáš

16.2.2022 09:17
Já se jen divím proč tyto výzkumy někdo dělá?! Měli se zeptat místních diskuzních ,,odborníků,,. Oni by jim vysvětlili jak to je. Ušetřili by čas i peníze!! Jistě to byli nějací ,,správní,, odborníci z řad ekologistů, napojení na EU neziskovky a čerpající peníze z veřejného rozpočtu!!! :-)
Odpovědět
va

vaber

16.2.2022 09:55 Reaguje na Petr Eliáš
vy by jste chtěl, aby takoví odborníci byli bez peněz, bez peněz by se odborníci neobešli ,ale svět by se bez takových odborných výzkumů a závěrů z nich ,obešel
Odpovědět
ZH

Zbyněk Hoták

16.2.2022 19:16
Před nějakou dobou jsem četl, že původní Australané krátce po svém příchodu propadli takovému pyromanství, že svou činností spálili velkou plochu kontinentu a výrazně napomohli šíření pyrofilní vegetace. Z jejich pohledu to bylo asi pochopitelné, vypálená vegetace lákala býložravce určené k lovu a zároveň požáry likvidovaly obří varany a vakolvy - oheň byla nejúčinnější zbraň v jejich rukou.
Zamýšlím se ale, jak mohla Austrálie fungovat bez lidí. Eukalypty kromě koal a hmyzu nic nežere a představa australské megafauny (obří klokani, "hrochovombati", obří želvy) udržující rozsáhlé prosvětlené eukalyptové lesy? Z článku mám takový pocit pohádky o ušlechtilém divochovi - moudrém domorodci, který všechno udržuje v pořádku, až přijde zlý civilizovaný běloch a všechnu tu pohádku zničí. Nedávno tu byl článek o ochraně kusu tasmánského pralesa, který se ovšem vytvořil až po genocidě původních Tasmánců a argument pro jeho vykácení byl, že přece moudří domorodci svým žďářením udržovali to správné bezlesé prostředí.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist