https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/kurovcova-kalamita-dosahla-v-roce-2018-zcela-extremniho-rozsahu.prognoza-na-letosek-neni-prizniva
Dost bylo plastu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kůrovcová kalamita dosáhla loni zcela extrémního rozsahu. Prognóza na letošek není příznivá

18.4.2019 01:59 | PRAHA (Ekolist.cz)
Rozsáhlé napadení smrkových porostů podkorním hmyzem, Morava, Třebíčsko, Horní Vilémovice, srpen 2018.
Rozsáhlé napadení smrkových porostů podkorním hmyzem, Morava, Třebíčsko, Horní Vilémovice, srpen 2018.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Kůrovcová kalamita dosáhla v roce 2018 zcela extrémního rozsahu a rovněž prognóza pro rok 2019 je nepříznivá. Hlavní prioritou pro zpomalení šíření kůrovce musí být pečlivé vyhledávání, včasné zpracování a účinná asanace aktivních kůrovcových stromů s cílem co nejvíce oddálit rozpad smrkových porostů. Je třeba za každou cenu zastavit rozvoj a šíření podkorního hmyzu do dalších oblastí a vyšších poloh s často cennými původními populacemi smrku. Bez politické vůle, která umožní potřebné legislativní změny a vhodně upraví dotační politiku, bude nesmírně složité současnou situaci zvládnout.
 

Tyto a další závěry přednesli přední odborníci na ochranu a ekologii lesa, rostlinolékařství a lesnictví na semináři s mezinárodní účastí na téma „Historie a současnost kůrovcových kalamit ve střední Evropě“. Seminář se konal 16. dubna v Průhonicích a pořádala jej Lesní ochranná služba při Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

„V tuto chvíli nevíme, zda se nám podaří kůrovcovou kalamitu výrazněji zpomalit či v dohledné budoucnosti zastavit. Pouze koordinovaný a aktivní přístup nám však umožní obhájit pozici lesnictví jako hospodářského odvětví, které kromě přinášení prospěchu vlastníkům pečuje o krajinu a naplňuje ekologické funkce, jež mají nedocenitelný význam pro celou společnost,“ uvedl ředitel VÚLHM Vít Šrámek.

Podle entomologa z Lesní ochranné služby Petra Zahradníka i v optimálním případě bude překonání kůrovcové kalamity záležitostí několika let. „Je nutné si přitom uvědomit, že potlačení kůrovcové kalamity je pouze prvním krokem. Následovat musí obnova vzniklých holin, zajištění a následná výchova nových porostů, včetně ochrany proti zvěři, která zde nalezne velmi vhodné podmínky pro svou existenci," říká Petr Zahradník. "Zejména u drobných vlastníků budou při řešení důsledků kůrovcové kalamity významné ekonomické faktory, které mohou ohrozit nové založení porostů a péči o jejich další vývoj.“

Zdroj | Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Lesní ochranná služba každý rok eviduje objem napadených stromů a těžby od majitelů lesa na přibližně 70 % celkové plochy lesních pozemků. Podle těchto dat dosáhl v roce 2018 celkový objem nahodilých těžeb 14,8 milionů m³ (vliv abiotických a biotických činitelů). V roce 2017 bylo z obdobné rozlohy hlášeno nahodilých těžeb celkem 7,5 milionu m³. Nárůst je ve srovnání s rokem 2017 téměř dvojnásobný, jedná se tedy o dramatické zhoršení situace.

Pokud se týká samotného kůrovcového dříví, za loňský rok bylo evidováno cca 8,3 milionu m³. Jedná se o více než dvojnásobný nárůst oproti roku 2017, kdy bylo evidováno cca 3,7 milionu m³ vytěženého kůrovcového dříví (2016 cca 3 milionu m³, 2015 cca 1,5 milionu m³). Jde prakticky výlučně o dříví napadené lýkožroutem smrkovým, který je obvykle doprovázen lýkožroutem lesklým a zejména v oblasti severní a střední Moravy a Slezska, ale lokálně v současnosti často i jinde, lýkožroutem severským.

„Pokud objem evidovaný v roce 2018 přepočteme na celkovou rozlohu lesů v Česku, dostaneme se na hodnotu cca 12 milionů m3 vytěženého kůrovcového dříví," říká vedoucí Lesní ochranné služby Miloš Knížek. "Pro kalkulaci celkového napadení v roce 2018 je nutné dodat, že ke konci uplynulého roku bylo v lesních porostech podle odhadu dalších přibližně šest milionů metrů krychlových stojících, dosud nezpracovaných kůrovcových stromů a souší,“ dodává Knížek.

V Česku byl rok 2018 mimořádně teplotně nadprůměrný a v historii meteorologického měření vůbec nejteplejší. Nadprůměrné teploty a nízké úhrny srážek vedly k výraznému suchu, jehož vliv na přírodní ekosystémy byl o to výraznější, že následoval po sérii teplých a suchých vegetačních sezón v letech 2015 a 2016. Velmi dobře patrné je to také z evidence výskytu lesních škodlivých činitelů. Vlivem sucha dochází k oslabení a snížení obranyschopnosti smrkových porostů.

Současná kůrovcová kalamita započala v roce 2003. Jde o nejdelší kůrovcovou kalamitu v historii českých zemí. Celkem bylo dosud evidováno 35,4 milionu m³ vytěženého napadeného dříví, a to ještě kalamita neskončila, naopak se zhoršuje.

Zdroj | Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Výskyt kůrovců na smrku v Česku prudce narostl v roce 2015 (na severovýchodě již o dva roky dříve), kdy lesní hospodářství nedokázalo prostřednictvím opatření v ochraně lesa adekvátně reagovat na následky velmi nepříznivého průběhu povětrnostních vlivů. Od té doby se situace trvale zhoršuje. Současně se celé odvětví lesního hospodářství potýká se špatnou socioekonomickou situací: kritický nedostatek pracovních sil pro vyhledávání, těžbu a zejména asanaci napadeného kůrovcového dříví, nedostatek techniky, cenový pád na trhu s dřevní hmotou, organizační problémy u státních lesů, vyplývající ze striktní aplikace modelu zadávání veřejných zakázek atd.

Za současného zdravotního stavu smrku na území severní a střední Moravy a Slezska, častých povětrnostních extrémů, tlaku václavky a podkorního hmyzu, bude velice obtížné dopěstovat tamní smrkové porosty v polohách do asi 700 m n. m. do mýtního věku.

„Předpoklad vývoje zdravotního stavu lesa, potažmo kůrovcové kalamity v roce 2019, je na základě výše uvedeného krajně nepříznivý. Pouze v případě žádoucího chladnějšího a deštivějšího charakteru počasí a uplatnění potřebných změn v přístupu k provádění opatření v ochraně lesa může dojít k částečné stabilizaci situace a snížení rozsahu napadení. Zatímco ve východní polovině Česka znamenal rok 2018 pravděpodobně období kulminace kůrovcové gradace (z důvodu výrazného úbytku pro lýkožrouta smrkového nejatraktivnějších porostů), na západě země potenciál rozvoje kůrovcové gradace a nárůstu napadení stále trvá a svého vrcholu zde pravděpodobně dosáhne teprve v následujícím období,“ zní prognóza odborníků z LOS na následující období.

Zvládnutí kůrovcové kalamity je dlouhodobý úkol, jehož řešení nebude jednoduché. Bude znamenat enormní nasazení vlastníků lesa při vynaložení nemalých nákladů. Rezignovat však v žádném případě nemůžeme, zní z VÚLHM.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
VÚLHM
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

F

Fero Metam

21.4.2019 12:37
ať žije kúrovec ....máme dúvod na težbu dreva...viz.Lednicko-Valtický areál, co tam po prírode - sucho, hlavné že budou peníze
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

22.4.2019 07:29
No a co navrhujete? Možností není mnoho: 1) Ponechat to tajůplným silám Přírody. 2) Vytěžit, prodat, zalesnit smíšeným lesem. 3) Parlament přijme zákon, že se nic neděje a rozšiřování poplašné zprávy o jakémsi kůrovci je šíření polašné zprávy.... 4) ...... no co navrhujete?
Odpovědět
km

26.4.2019 12:53
S těžbou se mělo začít už před vypuknutím kalamity v roce 2016-17 a ihned dřevo z lesů těžit a asanovat. Tímto by se zmírnil dopad skod způsobených kůrovcem. Místo toho ministerstvo zemědělství a Lesy čr nic nedělali a teď se najednou probudily až už je dávno pozdě a dvě třetiny lesů už se nedají zachránit. Podporu pro drobné vlastníky lesů zavedli až letos - až je to k smíchu
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist