Kůrovcová kalamita oživila hospodářské lesy, zjistili čeští vědci
23.2.2024 06:19 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Brouk potemník Corticeus fraxini je příkladem ohroženého brouka, kterému kůrovcová kalamita velmi pomohla. Z Čech nebyl znám vůbec, na Moravě byl velmi vzácný. Ale po roce 2015 se rozšířil po celé republice, dnes je běžný a prakticky všudypřítomný. Žije pod kůrou jehličnatých stromů, často i v chodbičkách kůrovců.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavel Krásenský
Tomu, co se v zasažených lesích děje s rostlinami a živočichy, se ale zatím nikdo nevěnoval. Změnil to až výzkum českých vědců, kteří zachytili vývoj kalamity na 45 plochách ve třech reprezentativních oblastech: Nízký Jeseník, Českomoravská vrchovina (Jihlavsko) a jižní Čechy (Českobudějovicko). Vědci zde sledovali výskyt vyšších rostlin, denních motýlů, nočních motýlů a brouků vyvíjejících se v mrtvém dřevě.
Překvapivě velmi silné populace na kalamitních pasekách tvoří jinak ubývající přástevník medvědí.
Foto | Nick Goodrum / Wikimedia Commons
„Našli jsme překvapivě bohatá společenstva všech sledovaných skupin. A to včetně mnoha druhů, dávno vytlačených z hospodářských lesů i z běžné venkovské krajiny,“ říká Lukáš Spitzer z Muzea regionu Valašsko. Na výzkumných plochách rostlo v průměru přes 80 druhů vyšších rostlin, z nichž celkem 17 druhů figuruje v červeném seznamu. Žila zde třetina všech našich denních motýlů, přičemž zejména citlivější luční druhy zde žily v bohatých populacích.
„Mezi nočními motýly jsme našli nejen specialisty vyvíjející se na lišejnících či vzácné obyvatele lesních luk a mokřadů, ale i netušené počty velkých atraktivních druhů, jako jsou přástevník medvědí a bourovec trávový. Ze 199 brouků vázaných na mrtvé dřevo jich téměř čtvrtina figuruje v červeném seznamu, mezi nimi i atraktivní druhy jako pýchavkovník červcový a kornatec drobný,“ upřesňuje Lukáš Spitzer.
Mezi příklady brouků, jimž kůrovcová kalamita umožnila návrat, je i potemník Corticeus fraxini, který z Čech nebyl vůbec znám a na Moravě byl velmi vzácný. Po roce 2015 se rozšířil po celé republice, dnes je běžný a prakticky všudypřítomný. Žije pod kůrou jehličnatých stromů, často i v chodbičkách kůrovců.
Odumřelé stromy poskytly nový životní prostor pro mnoho druhů hmyzu. „Z hlediska brouků – a nemám na mysli kůrovce – je největším přínosem vznik otevřených parkových lesů a skokový nárůst objemů osluněného mrtvého dřeva. Toho by v přírodních lesích bylo obrovské množství, naopak v hospodářských lesích je ho obvykle málo,“ říká Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Mrtvé dřevo má přitom pro les řadu přínosů. „V lesích s mrtvým dřevem se dostávají zpět do půdy živiny, zvyšuje se úživnost půd pro další generace stromů a v půdním humusu se váže uhlík, hlavní složka dřevní biomasy. Velká diverzita brouků tak ukazuje na efektivní fungování ekologických procesů, které jsou klíčové pro odvrácení dopadů změn klimatu,“ vysvětluje Lukáš Čížek.
Instalace nárazové pasti pro studium dřevokazného hmyzu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Beneš
Kalamitou narušené lesy budou dle zákona znovu zalesněny, jejich oživení je proto jen dočasné. Autoři studie proto přicházejí s doporučeními, jak alespoň něco z pozitiv kalamity uchovat i v následných lesních kulturách. „Kalamita rozbořila po staletí praktikovaný model pěstování lesa a ukázala nám, že v době klimatické změny nelze lesy plánovat na sto a více let. Ukazuje se, že ponechání prostoru přirozené obnově může být lacinější a umožní rychlejší produkci biomasy, kterou potřebujeme pro naplnění klimatických cílů,“ upozorňuje Martin Konvička z Jihočeské univerzity.
„Podstatné je nezalesňovat vše znovu smrkem a tolerovat samovolně vzniklé drobné světliny a mokřady. Musíme si být vědomi toho, že les není jen plantáž na stavební dříví, ale i součást našeho životního prostředí,“ uzavírá Martin Konvička.
reklama
Dále čtěte |
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
Další články autora |
Čím lipenští candáti překvapili odborníky? Že se třeli opakovaně 
O ochraně Soutoku se bez výsledku jedná už půl století
Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
HH
Honza Honza
23.2.2024 07:20zde je vidět, že vše má + a -, i z požáru má příroda přínos, i na místě vytěženého povrchového dolu je vysoký výskyt vzácných druhů, většinou tam vznikne i jezero = další přínos pro přírodu. Ale to neznamená, že přírodu budeme vypalovat a poddolovávat.
Zároveň je vidět, jak důležitá je pestrost přírody - smíšené lesy, přírodní postupy - ponechávat dřevo na zemi, nechat les vyrůstat spíše samovolně. Důležitá je ale i činnost člověka, aby vše reguloval a upravoval, v lese zvěř spíše omezovat, okraje lesa nechat vypásat, aby byly i louky a biodiverzita. Zřizovat i ohrady - jinak vypásání nemusí být umožněno- tj. i s tím, že zemi přehradíme přehradami. Z toho je vidět, že tak jako negativní věci přinášejí pozitiva, tak i pozitiva mají svá negativa. Je třeba být nad věcí a nechtít vše.
Nejdůležitější je (umělá) činnost člověka ke zvýšení zavodnění, podobně jako bobři dříve zadržovali vodu v potocích, tak by měl i lesník a zemědělec uměle zadržovat vodu, tam, kde je to přijatelné - např. padlými stromy přehražovat potůčky, rozšiřovat močály, pomoci (i bagrem) vzniku jezírek, poldrů. Věnovat na to část lesa, část louky. Přináší to více práce, více nákladů- na to by měly být dotace, ne na kukuřici. O jezírko je třeba se dál starat. Nenechat ho zarůst. Ale bez vody nic nebude.
Odpovědět
Zároveň je vidět, jak důležitá je pestrost přírody - smíšené lesy, přírodní postupy - ponechávat dřevo na zemi, nechat les vyrůstat spíše samovolně. Důležitá je ale i činnost člověka, aby vše reguloval a upravoval, v lese zvěř spíše omezovat, okraje lesa nechat vypásat, aby byly i louky a biodiverzita. Zřizovat i ohrady - jinak vypásání nemusí být umožněno- tj. i s tím, že zemi přehradíme přehradami. Z toho je vidět, že tak jako negativní věci přinášejí pozitiva, tak i pozitiva mají svá negativa. Je třeba být nad věcí a nechtít vše.
Nejdůležitější je (umělá) činnost člověka ke zvýšení zavodnění, podobně jako bobři dříve zadržovali vodu v potocích, tak by měl i lesník a zemědělec uměle zadržovat vodu, tam, kde je to přijatelné - např. padlými stromy přehražovat potůčky, rozšiřovat močály, pomoci (i bagrem) vzniku jezírek, poldrů. Věnovat na to část lesa, část louky. Přináší to více práce, více nákladů- na to by měly být dotace, ne na kukuřici. O jezírko je třeba se dál starat. Nenechat ho zarůst. Ale bez vody nic nebude.
ss
HH
Honza Honza
23.2.2024 09:19 Reaguje na Honza Honzaa logické úvahy mě vedou dál: jelikož se příroda sama o sebe nemůže postarat i z důvodu nutnosti většího zavodnění nad její nynější kapacity a činnost člověka je nutná, je zapotřebí zachovat i hospodářský růst - tj. svými přírodními kroky nepodkopávat hospodářství, nedotovat neefektivní činnosti jako třeba FV bez úložiště a nepodkopávat efektivní činnosti jako třeba topení plynem.
Kolaps hospodářství povede ke kolapsu přírody.
Rovněž není správný (rovněž z logiky vycházející) přírodovědný názor: více přírody = méně činností člověka, méně staveb, továren, aut, dálnic. Jelikož je lidí stále více a více, jediné řešení této situace je Hitlerův názor, že má být málo vyvolených, rasově správných schopných lidí a ostatní poslat do plynu. S tímto názorem se přírodovědci neprosadí, rovněž díky přírodnímu zákonu- každý živočišný druh si chrání sám sebe na úkor ostatních a nedopustí sebezničení.
Odpovědět
Kolaps hospodářství povede ke kolapsu přírody.
Rovněž není správný (rovněž z logiky vycházející) přírodovědný názor: více přírody = méně činností člověka, méně staveb, továren, aut, dálnic. Jelikož je lidí stále více a více, jediné řešení této situace je Hitlerův názor, že má být málo vyvolených, rasově správných schopných lidí a ostatní poslat do plynu. S tímto názorem se přírodovědci neprosadí, rovněž díky přírodnímu zákonu- každý živočišný druh si chrání sám sebe na úkor ostatních a nedopustí sebezničení.
DA
DAG
23.2.2024 07:42Jako vždy má všechno své vítěze a poražené. Hmyz a zvěř je vítěz ptáci hnízdící v korunách a dutinách poražení. Za mě je to pro přírodu nakonec škoda, protože veliké celky budou ve stejné fázi vývoje a na přechod mezi fázemi nedokáže reagovat velká spousta druhů. Jediný možný přechod druhů mezi věkovými pásmy bude na okrajích kalamity. To se týká především nelétavého hmyzu.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
23.2.2024 08:18Pěkné. Takže kůrovcová kalamita je přínosem pro přírodu a ekologii. Vzhledem k faktu, že jsem odpůrce kůrovcové kalamity jsem i odpůrce ekologismu. Jsem přesvědčen, že rozvolněný smíšený les je pestřejší a odolnější než to co nyní vidím. Zase to bude jednoletý les, i když jsou v něm nyní brouci.
Odpovědět
ss
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
22.5.2024 07:38 Reaguje na Michal UkropecVíte je to pouze obhajoba obrovské lumpárny. Ti brouci se zde vyskytovali, ale nebyli tolik vidět. Když se střídají věkové skupiny. Vemte si třeba, šel jsem podél cest v lese, v poli a všude obrovské spousty brouků, motýlů a taky ptáků. Dnes ani v polích ani v lese nic není. Les neplní funkce, protože neexistuje, jen na papíře. Lesem jste šel ato klima. Osvěžení vzduchu, cítit byla vždy vlhkost i za největších veder. Byl zde stín, v zimě mnohem menší chladno a rozrážel vítr. Přišel Lesočech a vše zničil. Běda revírníkovi, aby se ozval. Co vidíte na vyžnutých plochách a pasekách, kde se někdo pohybuje celé dny a jen je slyšet rachot a řev. Rozvolnění lesů, co to je zas za kravinu. Podívejte se na přirozený les, ten nebyl nikdy rozvolněný, až když přišla jeho chvíle začal se rozpadat a nastoupila nová generace, ale velice zvolna, ne že se rozpadl celý les. Vše dál fungovalo. Dnes přichází opět Německý příklad a to šetření. Oni nemají již asi od osmdesátých let lidi na práci v lese, tehdy se mi dostala publikace do ruky, jak ušetřit lidi a to sázet daleko od sebe, bude méně zásahů atd. To je volovina. Vyhnat stroje, tedy harvestory z probírek, aspoň do padesáti let a udržet les v zápoji. Jenže jak to udělat bez lidí a koňů vše se nechá vědecky ukecat a dnes to pět vidíme, okecá se pomalu bezlesí, co je, že jsou tu stromky, které budou mít na něco vliv za 20 až 30 let, to se držím při zemi. A vlastně opět ty brouci a motýli zmizí, bude tu les, naprtosto stejnověký, jak po mnišce. Prosím proberte se a nesmíte jim to prostě tolik žr... I tak se prostě nechá odůvodnit likvidace lesů a lidi zblbnout, oni uvěří, že to muselo být, přeci ochrana nelže......!!!!!
Odpovědět
VN
Vladimír Nechutný
23.2.2024 08:44Je něco takového v připravované novele lesního zákona?
Dosud je nahlíženo na kvalitu lesa podle aktuálního zisku který s z něj dostane.
Odpovědět
Dosud je nahlíženo na kvalitu lesa podle aktuálního zisku který s z něj dostane.
MC
Michal Chadim
23.2.2024 08:47Hlavně, že nemůžeme nechat lesy aspoň v chráněných územích svému osudu, protože my přece nejlépe víme, jak má takový správný les vypadat.
Odpovědět
Šimon Špidla
23.2.2024 08:58 Reaguje na Michal ChadimProtože před tím, než přišel člověk a vysázel les, tu byla poušť. Až jednoho dne zapomněl, jak pečovat o les. Zanedbal jeden les na Šumavě, nekácel a jeho práci v celé zemi Jeseníkem počínaje pak sežral kůrovec. A nyní musí začínat od znovu a vysázet smrky, řadu po řadě, ve všech nížinách a pahorkatinách.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.2.2024 14:09 Reaguje na Michal ChadimBuď chceme les takový jaký si pamatujeme a tam musíme máknout, nebo samoles .
Klimaxový samoles les dneška je pajasan, v suchu akát a podrost bez černý, svízel povázka, sveřep a křídlatka.
Odpovědět
Klimaxový samoles les dneška je pajasan, v suchu akát a podrost bez černý, svízel povázka, sveřep a křídlatka.
MU
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
22.5.2024 07:47 Reaguje na Slavomil VinklerNe není to tak. Velice rychle nastupuje bříza, jeřáb, smrk se objevuje v těch nezalesněných holynách. Jenže my chtěly les hospodářský, musel plnit i jiné funkce ne jen dřevo a pak je jedno jaký tu je les, přirozený les je skoro neprůchodný. A ten les hospodářský než po revoluci začla obrovská chamtivost a zapomělo se na člověka, my potřebujem od kolébky po rakev. Les na Šumavě se nezanedbal. Lesníci chtěli pomoci, nesměli a zde si opravdu poprvé tato po revoluční společnost vyskoušela, že jde les zničit velice rychle. Ano byl to les hospodářský a o ten jsme se měli starat, byla to povinnost lesníka, ale stát mu vzal moc, tedy politici a nechali jednat lidi, kteří k lesu neměli žádný vztah a chtěli se zviditelnit a asi něco káplo. Jednou bych je pohřbil jen vhozením do země, když jim dřevo nevoní.
Odpovědět
VN
Vladimír Nechutný
23.2.2024 09:04Tlející dřevní hmota jako zdroj pro život . V minulosti to tak určitě bylo.
Je to přírodní cyklus
Dnešek
Klest i ze zelené těžby vyvézt z lesa na sběrné místo .Pak přijede drtička,štěpka se naloží se na kamiony odveze se přímo do spalovny nebo na granulaci, Odtud ekologickou dopravou- vlakem do spalovny a na světě máme zelenou energii v podobě tepla a elektřiny. Je třeba jásat. Zapomenout na předcházející spotřebu nafty v celém procesu, Hlavně že konec je zelený. A peníze se generují.
Odpovědět
Je to přírodní cyklus
Dnešek
Klest i ze zelené těžby vyvézt z lesa na sběrné místo .Pak přijede drtička,štěpka se naloží se na kamiony odveze se přímo do spalovny nebo na granulaci, Odtud ekologickou dopravou- vlakem do spalovny a na světě máme zelenou energii v podobě tepla a elektřiny. Je třeba jásat. Zapomenout na předcházející spotřebu nafty v celém procesu, Hlavně že konec je zelený. A peníze se generují.
MU
va
vaber
23.2.2024 09:11vyšli si také tito odborníci do lesů také před kalamitou a zkoumali co tam žilo?
samozřejmě když vlezli do hlubokého temného smrkového lesa nenašli tam tolik pavouků jak na mýtině,
stovky milionů uschlých stromů je oživení? několik brouků je nahradí? a stromy usychají dál ,ne od kůrovce, ale z jiných příčin,
mohl bych odborníkům ukázat uschlý lesík z mohutných jedlí
Odpovědět
samozřejmě když vlezli do hlubokého temného smrkového lesa nenašli tam tolik pavouků jak na mýtině,
stovky milionů uschlých stromů je oživení? několik brouků je nahradí? a stromy usychají dál ,ne od kůrovce, ale z jiných příčin,
mohl bych odborníkům ukázat uschlý lesík z mohutných jedlí
va
vaber
23.2.2024 09:35 Reaguje na vaberjsem rád ,že v článku je napsáno ,že kůrovcová kalamita pokračovala od východu na západ ,
šíření kůrovce silně pomáhali převozníci dřeva,kteří vozili pokácené stromy do Německa
Odpovědět
šíření kůrovce silně pomáhali převozníci dřeva,kteří vozili pokácené stromy do Německa
BM
Břetislav Machaček
23.2.2024 10:30 Reaguje na vaberPřed 30 roky byl dovoz neodkorněného dřeva zakázán. Před
začátkem kalamity tolerován a nyní to už nikdo neřeší.
Dovezl se i sibiřský kůrovec a s palivovým dřívím jsem
měl na dvoře kůrovce taky. Odloupl jsem z odkorů kůru
a byly v ní životaschopné larvy i dospělí brouci, což
by v minulosti nikdo nedovolil. Mí příbuzní chodili
těžit kůrovcové stromy do šlechtických lesů, které se
na místě odkorňovaly( nástroj -velkou kovanou špachtli
na tyči dodnes vlastním) a kůra se i s larvami na kupě
klestí ihned po pokácení pálila. Dnes se vesele vozí
brouci a larvy po Evropě a přijedou i tam, kam by nikdy
ani sami nedoletěli a nebo pouze v množství, které by
nepřerostlo v kalamitu. Na vině je benevolence dozorujících
orgánů, špatné zákony, liknavost a chybné hospodaření v
lesích, kde se kalamitám a i požárům nepředchází, ale pouze se hasí, až už ani není co hasit. Těží se les sežraný místo
lesa s počínajícím žírem a ještě se čeká, až brouk vyletí,
aby bylo zítra co těžit vedle.
Odpovědět
začátkem kalamity tolerován a nyní to už nikdo neřeší.
Dovezl se i sibiřský kůrovec a s palivovým dřívím jsem
měl na dvoře kůrovce taky. Odloupl jsem z odkorů kůru
a byly v ní životaschopné larvy i dospělí brouci, což
by v minulosti nikdo nedovolil. Mí příbuzní chodili
těžit kůrovcové stromy do šlechtických lesů, které se
na místě odkorňovaly( nástroj -velkou kovanou špachtli
na tyči dodnes vlastním) a kůra se i s larvami na kupě
klestí ihned po pokácení pálila. Dnes se vesele vozí
brouci a larvy po Evropě a přijedou i tam, kam by nikdy
ani sami nedoletěli a nebo pouze v množství, které by
nepřerostlo v kalamitu. Na vině je benevolence dozorujících
orgánů, špatné zákony, liknavost a chybné hospodaření v
lesích, kde se kalamitám a i požárům nepředchází, ale pouze se hasí, až už ani není co hasit. Těží se les sežraný místo
lesa s počínajícím žírem a ještě se čeká, až brouk vyletí,
aby bylo zítra co těžit vedle.
Šimon Špidla
23.2.2024 11:56 Reaguje na Břetislav MachačekNezapomeňte na nástup klimatické změny a desítky let vysazování smrkových plantáží na nevhodných stanovištích.
Odpovědět
JO
Jarka O.
23.2.2024 12:08 Reaguje na Šimon ŠpidlaMohou za to změny v hospodaření, protože kůrovcem se devastovaly porosty i na příznivých stanovištích. Klimazměna probíhá dlouhá desetiletí, lesy byly zlikvidovány od 2000 v Cechách a příhraničí, a CR asi bude platit sousedům pokuty.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.2.2024 18:43 Reaguje na Šimon ŠpidlaPokud pokládáte nejvyšší polohy Šumavy za nevhodná stanoviště, pak nevím, kde je to vhodné stanoviště.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.2.2024 11:12 Reaguje na Šimon ŠpidlaKaždá doba má své priority a naši předci sázeli smrky, abychom měli dostatek kvalitního řeziva. My sázíme smíšené lesy s pilařsky nepoužitelnými druhy stromů. Víte, že už dnes některé pily marně shánějí smrkovou kulatinu a roste poptávka po smrkovém
řezivu? Víte proč nechce na stavbu nikdo prkno z
břízy, vrby, topolu, buku, habru, jasanu atd.? No
protože je ve stavebnictví nepoužitelné! Ano lesy
tu budou, ale nebudou v nich poptávané stromy a
nezbude, než je draze dovážet. Není to záměr?
Ano sucha se smrkem udělala své, ale udělala své
i s jinými dřevinami, ale méně viditelně. Suchu
neodolá z původních dřevin žádná a budou následovat
smrky, protože chřadnutí je vstupní branou pro
škůdce. Ten vycítí, že je strom oslaben a napadá
ho přednostně, protože ví, že se nebude bránit.
Dnes už místy hynou borovice, břízy, jasany, jílmy,
usychají duby a lípy. Co s tím? Taky je už nesázet?
Prevencí je eliminovat škůdce, aby mohl oslabený
strom přečkat sucho a vzpamatovat se jako třeba
po letošní mokré zimě, kdy to v lesích čvachtá.
Tam kde to udělali, tak mají i ty smrky zdravé!
Odpovědět
řezivu? Víte proč nechce na stavbu nikdo prkno z
břízy, vrby, topolu, buku, habru, jasanu atd.? No
protože je ve stavebnictví nepoužitelné! Ano lesy
tu budou, ale nebudou v nich poptávané stromy a
nezbude, než je draze dovážet. Není to záměr?
Ano sucha se smrkem udělala své, ale udělala své
i s jinými dřevinami, ale méně viditelně. Suchu
neodolá z původních dřevin žádná a budou následovat
smrky, protože chřadnutí je vstupní branou pro
škůdce. Ten vycítí, že je strom oslaben a napadá
ho přednostně, protože ví, že se nebude bránit.
Dnes už místy hynou borovice, břízy, jasany, jílmy,
usychají duby a lípy. Co s tím? Taky je už nesázet?
Prevencí je eliminovat škůdce, aby mohl oslabený
strom přečkat sucho a vzpamatovat se jako třeba
po letošní mokré zimě, kdy to v lesích čvachtá.
Tam kde to udělali, tak mají i ty smrky zdravé!
JP
Jaroslav Pobeha
27.2.2024 15:26 Reaguje na Břetislav MachačekNo jo, Machaček a jeho večný boj za smreky. Smreky vám zabíja letné sucho, vtedy klesá spodná voda. Žiadne smreky neprežijú, keď sa klíma zmení na subtropickú a teploty budú bežne dosahovať 38-40 stupňov.
Váš priemysel nech si ráči zvyknúť na iné druhy stromov a nie tajgu, čo ste si vysadili pred 100-200 rokmi.
Odpovědět
Váš priemysel nech si ráči zvyknúť na iné druhy stromov a nie tajgu, čo ste si vysadili pred 100-200 rokmi.
kk
karel krasensky
23.2.2024 13:05 Reaguje na Břetislav MachačekTomu na odkornování se říká otka a používá se i dnes na odkornění lapáku
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.2.2024 16:04 Reaguje na karel krasenskyMi ten název vypadl už z paměti, ale dodnes ten
nástroj používám na prosekávání děr do tenkého
ledu na rybníce a na odstraňování náledí. Byla
to kdysi práce žen a odrostlých dětí, když muži káceli a malé děti "hlídaly" oheň. Celá rodina
měla práci a kůrovce v té době udrželi na uzdě
i bez současné techniky. Bylo to ale o prevenci,
což se zanedbalo z ideových důvodů likvidací
místních pracovních čet na každém polesí a při
čekání na výsledek výběrového řízení. Kdysi
zjistil lesník v lese kůrovce a zítra ho místní
dřevorubci pokáceli. Dnes ho uvidí, nahlásí a
nic se neděje, dokud jich není sto a nebo tisíc.
Navíc je více v kanceláři, než v lese a revír má
3x větší než kdysi. Ten náš ani neví, které lesy
má pod sebou a už potřetí mu změnili sídlo
polesí. Co jiná vláda, to jiné vedení LČR, jiná reorganizace a jiné priority hospodaření. Prostě
demokracie ve smyslu urvi co můžeš, dokud jsi u
koryta!
Odpovědět
nástroj používám na prosekávání děr do tenkého
ledu na rybníce a na odstraňování náledí. Byla
to kdysi práce žen a odrostlých dětí, když muži káceli a malé děti "hlídaly" oheň. Celá rodina
měla práci a kůrovce v té době udrželi na uzdě
i bez současné techniky. Bylo to ale o prevenci,
což se zanedbalo z ideových důvodů likvidací
místních pracovních čet na každém polesí a při
čekání na výsledek výběrového řízení. Kdysi
zjistil lesník v lese kůrovce a zítra ho místní
dřevorubci pokáceli. Dnes ho uvidí, nahlásí a
nic se neděje, dokud jich není sto a nebo tisíc.
Navíc je více v kanceláři, než v lese a revír má
3x větší než kdysi. Ten náš ani neví, které lesy
má pod sebou a už potřetí mu změnili sídlo
polesí. Co jiná vláda, to jiné vedení LČR, jiná reorganizace a jiné priority hospodaření. Prostě
demokracie ve smyslu urvi co můžeš, dokud jsi u
koryta!
SV
Slavomil Vinkler
23.2.2024 18:45 Reaguje na Břetislav MachačekCo můžeš urvi, co nemůžeš zk.....
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
27.2.2024 15:29 Reaguje na Břetislav MachačekUž s tým fňukaním môžete prestať prosím ? Žiadne zásahy vám nepomôžu na záchranu smrekov , až sa klíma zmení. S tým vašim prístupom by ste sa bol ochotný biť za smreky aj v severnej afrike v atlase, ak by ich nejaký dement vysadil.
Odpovědět
JB
PE
Petr Elias
23.2.2024 14:47 Reaguje na Břetislav MachačekOpět se pleteš. ;) Lýkožrout severský se nedovezl. Přirozeně se vyskytoval podél polských hranic. Do ostatních částí ČR se pak začal šířit už někdy v šedesátých letech. ;)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.2.2024 16:10 Reaguje na Petr EliasVýmluvu lze kdykoliv nějakou vymyslet, ale musí mít
reálný základ. Vždy byl ale kůrovec udržen na uzdě,
dokud nezačaly porevoluční reorganizace lesů a
čekání, až bude z deseti napadených stromů tisíc,
protože o těch deset nemá vysoutěžená firma zájem.
No a v okolí je jich už pak deset tisíc a dopadlo
to jak to dopadlo. Ano such tomu přispělo, ale
v zemích, kde zasáhli včas, tak i v suchu kalamitu
neměli.
Odpovědět
reálný základ. Vždy byl ale kůrovec udržen na uzdě,
dokud nezačaly porevoluční reorganizace lesů a
čekání, až bude z deseti napadených stromů tisíc,
protože o těch deset nemá vysoutěžená firma zájem.
No a v okolí je jich už pak deset tisíc a dopadlo
to jak to dopadlo. Ano such tomu přispělo, ale
v zemích, kde zasáhli včas, tak i v suchu kalamitu
neměli.
JS
Jarek Schindler
24.2.2024 18:28 Reaguje na Břetislav MachačekTřepete nesmysly o tom o co má či nemá kdo zájem. Ono to je trochu jinak.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
23.2.2024 18:32 Reaguje na Břetislav MachačekVšetkému je na vine Klaus, Kalousek, Americký imperialismus a přemnožená zvěř. Vy nečtete ekolist?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.2.2024 18:49 Reaguje na Michal UkropecMýlíte se.
Je to jinak: Jaro, léto, podzim, zima, vysoká a R.... i...
Odpovědět
Je to jinak: Jaro, léto, podzim, zima, vysoká a R.... i...
MU
Michal Ukropec
23.2.2024 21:23 Reaguje na Slavomil VinklerJá měl za to, že toto jsou úhlavní nepřátelé zemědělství.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
23.2.2024 20:27Vážení vědci, kůrovcovou kalamitu způsobila neodborná likvidace polomů (lýkožrout je podkorní hmyz, takže stromy bylo třeba zbavit kůry a ne nechat inženýrovi lesa prostřený stůl). A když byl napaden živý strom, bylo ho třeba odstranit, kůrovcová kalamita jde za člověkem. Docela mne překvapilo, že Šumava je na Moravě, když ta kalamita začala od východu. Podíval jsem se na dvě kůrovcové holiny v místech, kam jsem před asi padesáti roky chodil jako dítě a to co vypadalo jako katastrofa byla katastrofa. U jedné byla oplocenka a já stále nemohl zjistit, co tam roste. Byl to buk zarostlý různými bylinami. Na obrázku je docela velká holina, marně jsem hledal trouchnivějící dřevo, stejně jako na holinách, o kterých jsem psal. Nevím, jak vyhovuje motýlovi, který má v oblibě polostín, vlhko, maliník, ostružiník a další jako živné rostliny housenek taková holina. A na fotografii jsem neviděl, kde že to pod kůrou žije ten potemník, místo nic neříkající fotografie jste měli ukázat konkrétní lokalitu. Bez přesných souřadnic, A víte, že i na těch, kvůli člověku zmizelých stromech také žil hmyz, včetně motýlů, ale i pavouci, ptáci a další živočichové. A byliny a keře pod nimi? A co houby, jak těm se daří? Když něco hodnotím, mám to srovnávat se stavem před změnou. Tedy aspoň jsem si to myslel. To, co se stalo, je obrovský průšvih, tak to nelakujte na růžovo. Petr Dubský PS. Ty holiny, o kterých jsem psal, jsou v okrese Jindřichův Hradec, začalo to asi v roce 2018 a pokračuje dál,( v loni káceli jen několik set metrů od naší chalupy(, jak je vidět i na nádraží, kde dřevo, neodkorněné, nakládají na vagóny. Kácí se méně, jak se chlubí Lesy ČR, ale jen proto, že broučkovi dochází papa.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
24.2.2024 12:10Tak toto normální člověk asi jen tak nevymyslí. Jak omluvit neomluvitelné. Jak z gigantického ekonomického i ekologického průšvihu elegantně vybruslit. Ona je nakonec ta kůrovcová kalamita pro některé vlasně výhra.
Jen by mě zajímalo, když už někdo píše, že se " nečekaně objevily desitky kriticky ohrožených druhů", kde se ty kriticky ohrožené druhy živočichů a rostlin najednou a tak rychle vzaly?
Odkud pocházejí ty z hospodářských lesů a zemědělské krajiny davno vytlačené druhy?
Na druhou stranu se mi ty paseky kypící životem samozřejmě líbí. Co na to ale asi říkají "ochranáři" bojující pomalu proti každé nové pasece? Jim snad nejde o nárůst biodiverzity?
Jinak, kdyby se lesní hospodáři drželi dávno "zažitých způsobů" tak kalamita nikdy nedosáhla takových rozměrů.
Panu Konvičkovi bych vzkázal, že nepotřebujeme produkovat kvantum nekvalitní biomasy pro štěpkování. Potřebujeme zdravé lesy produkující kvalitní dřevo, samozřejmě při zachování dalších funkcí lesa.
No a pokud nyní někdo tleská nad množstvím mrtvého dřeva v lesích tak by mě zajímalo co bude, až tohle mrvé dřevo během následujících dvaceti let zetleje? Odkud se budou brát porom ty silné kmeny pro další tlení?
Odpovědět
Jen by mě zajímalo, když už někdo píše, že se " nečekaně objevily desitky kriticky ohrožených druhů", kde se ty kriticky ohrožené druhy živočichů a rostlin najednou a tak rychle vzaly?
Odkud pocházejí ty z hospodářských lesů a zemědělské krajiny davno vytlačené druhy?
Na druhou stranu se mi ty paseky kypící životem samozřejmě líbí. Co na to ale asi říkají "ochranáři" bojující pomalu proti každé nové pasece? Jim snad nejde o nárůst biodiverzity?
Jinak, kdyby se lesní hospodáři drželi dávno "zažitých způsobů" tak kalamita nikdy nedosáhla takových rozměrů.
Panu Konvičkovi bych vzkázal, že nepotřebujeme produkovat kvantum nekvalitní biomasy pro štěpkování. Potřebujeme zdravé lesy produkující kvalitní dřevo, samozřejmě při zachování dalších funkcí lesa.
No a pokud nyní někdo tleská nad množstvím mrtvého dřeva v lesích tak by mě zajímalo co bude, až tohle mrvé dřevo během následujících dvaceti let zetleje? Odkud se budou brát porom ty silné kmeny pro další tlení?
JB
Jan Borovička
24.2.2024 18:45Zato pro mykorhizní houby, včetně kriticky ohrožených, je tahle kalamita naprostá katastrofa. Nějak mi chybí zmínka, že to není CELÁ BIODIVERZITA, ale jen její část. Zanikla řada lokalit - zanikla - protože nová stanoviště už budou eutrofizovaná.
Odpovědět
MM
Milan Milan
24.2.2024 22:50Tolik fantasmagorie a snahy najít nějaké přínosy k omluvení šlendriánství v boji s kůrovcem, darebné poničení 60% plochy jehličatých lesů, to teda dalo těm odborníkům hodně práce. Např ten Potemník zřejmě do těch holin spadl z Marsu.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
27.2.2024 15:39To fňukanie strších pánov za smrekovými plantážami ma fascinuje. Vymieranie smrekov kvôli meniacej sa klíme vysadených na spúste nevhodných stanovíšť vnnímajú ako národnú katastrofu po ktorej zrejeme bude nasledovať len tma, smrť a koniec sveta.
Aj keby ste tie smreky zachránili pred 20timi rokmi, nemilosrdné následky meniacej sa klímy smrekové lesy zničí tak či tak. Smreky nemôžu rásť tam kde je vysoká teplota a sezonne pôda vysychá takže klesá spodná voda.
Stredná europa bude mať v blízkej budúcnosti iné druhy stromov a ľudia si s iným drevom poradia tak ako si bez problémov poradili v iných klimatických pásmach. V europe a amerike je množstvo druhov teplomilných konifer.
Odpovědět
Aj keby ste tie smreky zachránili pred 20timi rokmi, nemilosrdné následky meniacej sa klímy smrekové lesy zničí tak či tak. Smreky nemôžu rásť tam kde je vysoká teplota a sezonne pôda vysychá takže klesá spodná voda.
Stredná europa bude mať v blízkej budúcnosti iné druhy stromov a ľudia si s iným drevom poradia tak ako si bez problémov poradili v iných klimatických pásmach. V europe a amerike je množstvo druhov teplomilných konifer.
AD
PD
Petr Dubský
28.2.2024 19:12Vážený pane Jaromíre Pobeho, mohl byste napsat, které evropské či americké jehličnany jsou suchomilné a teplomilné? A také samozřejmě listnaté stromy. A mimochodem, nejde jen o smrky, ale celkově nepříliš dobrý stav lesů nejen v České republice. Děkuji, Petr Dubský.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
24.7.2024 11:35 Reaguje na Petr DubskýStredomorské a kalifornské borovice a cédre, sekvojovce, cyprusy, douglasove jedle, stredoeurospke jedle, tisy, napríklad.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
28.2.2024 19:38Vážená paní Danielo Procházková, ty druhy živočichů, nad kterými se v článku jásá nespadly z Marsu, žily zde, ale vy vědci jste si jich všimli teprve teď, když zde jsou podmínky, které jim vyhovují na větších rozlohách. Ale to jistě víte, stejně jako to, že se mrtvé dřevo nerozloží samo od sebe, ale že je rozloženo různými živočichy, většinou velmi malými a také houbami. A nejsem si jistý, jestli těmto rozkladačům to horko a sucho vyhovuje. Co Vám všem udělali stromy a lesy? A pana Konvičky bych se rád zeptal, jak vznikne mokřad na vyprahlé pláni a ujistit ho, že pokud klimatické cíle ČR počítaly s dnes již neexistujícími stromy, tak je rozhodně nesplníme a ti, kdo rozpad lesů způsobili, by měli ze svého zaplatit případné pokuty. A na závěr bych Vám vědcům, chtěl připomenout, že naprostá většina pastvin, luk a polí u nás, vznikla vykácením stromů. Ale to, doufám, též víte. A zeptat se, jestli znáte malý vodní koloběh a jeho význam pro krajinu a jak asi bude fungovat bez stromů. On problém nemá jen smrk, ale i borovice, modřín, jasan, jilmy, někde i duby či olše. A prosvětlovat staré bukové lesy a vystavovat tak ty stromy suchu a světlu ve jménu biodiversity je, korektně řečeno, svérázné.Petr Dubský
Odpovědět
PD
Petr Dubský
2.3.2024 18:24Vážená redakce, mám malou prosbu. Mohli byste opravit název článku: "Kůrovcová kalamita oživila hospodářské lesy, zjistili čeští vědci." V článku zmíněné kůrovcové holiny, jak ostatně dokládá fotografie s vědcem zkoumajícím dřevokazný hmyz, nejsou hospodářský les. A až budou čeští vědci bádat, proč se otepluje, mohli by si nastudovat vliv lesů na počasí. A abych jim studium usnadnil, nad takovýmito holinami, ale i poli a loukami je vzduch teplejší, než nad lesem. Samozřejmě je to jen jeden z důvodů, vzduch ohřívají třeba i fotovoltaické panely. Aspoň dokud budou tmavé.Děkuji. Petr Dubský
Odpovědět
