https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/letosni-rok-ukazal-ze-prehrady-a-rybniky-jako-ochrana-pred-suchem-nefunguji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Letošní rok ukázal, že přehrady a rybníky jako ochrana před suchem nefungují

7.11.2018 01:51 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vědci již několik let upozorňují, že zdravá půdy by v české krajině dokázala zadržet 8,4 miliardy metrů krychlových vody.  Na ilustračním snímku zaklesnutí zásobní hladiny údolní nádrže Šance s pohledy do její zátopy.
Vědci již několik let upozorňují, že zdravá půdy by v české krajině dokázala zadržet 8,4 miliardy metrů krychlových vody. Na ilustračním snímku zaklesnutí zásobní hladiny údolní nádrže Šance s pohledy do její zátopy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Povodí Odry
Extrémní sucho, které zasáhlo v letošním roce Českou republiku, oživilo diskusi o výstavbě nových přehrad a budování rybníků. Jenže právě průběh letošních veder zároveň ukázal, že tento způsob zadržování vody v krajině nefunguje. Informuje o tom Dalibor Dostál z organizace Česká krajina.
 

Srážek bylo totiž v letošním roce tak málo, že se bez vody ocitla i řada nádrží. Týkalo se to například přehrady Pařížov na Chrudimsku nebo nádrže Harcov u Liberce. Ale také mnoha rybníků. V Přibicích na Brněnsku vyschly hned tři, stejný problém řešili v regionu také v obci Ostopovice, podobný osud potkal i rybník Jirsák ve středočeské Čáslavi. I tam, kde se v rybnících voda udržela, byly hladiny vody výrazně nižší, od srpna navíc vodní plochy na mnoha místech pokryly nebezpečné, jedovaté sinice.

„Vodu je potřeba zadržovat v krajině, ne v přehradách. Voda v přehradě či rybníce je krajině platná asi jako sklenice vody v pražské hospodě člověku žíznícímu uprostřed Sahary. Musíme se co nejrychleji vrátit k přirozené skladbě lesů, protože listnaté a smíšené porosty, potažmo jejich půdy, zadržují výrazně více vody, než jehličnaté,“ upozorňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

„Je také nutné zlepšit hospodaření se zemědělskou půdou. Kvůli používání těžké techniky je půda zhutněná, takže se do ní srážky hůře vsakují. Následkem používání chemických postřiků z půdy zmizely žížaly a další půdní organismy, které zvyšují vsakování vody dvakrát až třikrát. Kvůli hospodaření na velkých půdních blocích nestojí odtékající vodě v cestě žádné překážky a s vodou odtéká i ornice,“ dodává Miloslav Jirků.

Vědci již několik let upozorňují, že zdravá půdy by v české krajině dokázala zadržet 8,4 miliardy metrů krychlových vody. Kvůli špatnému hospodaření však v současnosti zadrží o 3,3 miliardy vody méně, zhruba jen 5,04 miliardy. Pro porovnání, jedna z přehrad, o jejíž výstavbě se v posledních letech diskutuje, má zadržet 15 milionů metrů krychlových vody. Podobně vychází schopnost zadržovat vodu při porovnání přehrad a lesů. Tři poslední zbytky lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely podle ekologů třikrát víc vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady.

Opatření vedoucí k lepší péči o půdu jsou proto klíčová. Pole je podle Miloslava Jirků například potřeba rozdělit na menší bloky, kde se budou střídat různé plodiny. Rovněž je potřeba začít podporovat zakládání travnatých, nebo prostě jen nekultivovaných pásů zejména tam, kde je potřeba vodu zdržet, aby rychle neodtekla spolu s ornicí, tedy na vršcích a na dnech terénních vln v polní krajině, ale také například podél polních cest.

„Vždy, když přijdou povodně nebo se objeví sucho, opráší socialističtí plánovači projekty, které nestačili vybudovat během čtyřicetileté éry komunismu. Přitom právě masivní zásahy do krajiny jsou jednou z příčin současné situace. Přehrady nejsou řešením problému, jsou jeho součástí,“ říká Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Zlepšení stavu lesů a půdy nejsou jediná opatření, která mohou zadržování vody pomoci. Změnu k lepšímu by přinesly i další kroky. Mělo by se například skončit s odvodňováním. Tomu sloužily především od druhé poloviny dvacátého století meliorace. V zemědělství se od nich, hlavně kvůli velké finanční náročnosti, z větší části upustilo, v lesích se však meliorační rýhy odvádějící vodu stále používají. Například farmáři přitom mohou stále žádat o státní podporu na odvodňování polí. Vědci proto požadují okamžité ukončení existujících dotačních titulů na odvodnění zemědělských pozemků, které jsou podle nich anachronismem v době, kdy země čelí dlouhodobému odvodňování krajiny.

„Právě umělé odvádění vody z krajiny člověkem zvyšuje tlak na její zadržování na jiném místě pomocí přehrad. Technické zásahy do krajiny jsou extrémně drahé a nikdy nefungují tak dobře, jako přírodní procesy, prověřené miliony let,“ doplnil Dalibor Dostál. Budování přehrad je navíc náročné na spotřebu betonu. Jeho součástí je cement a ocel, tedy dvě suroviny, jejichž výroba produkuje značné množství skleníkových plynů vyvolávajících změny klimatu, které jsou jednou z příčin současného sucha. „Navíc náklady na výstavbu jedné přehrady dosahují několika miliard korun. Tyto peníze by nám citelně chyběly na provádění skutečně účinných opatření v krajině,“ doplnil Dalibor Dostál.

O tom, že ani desítky let budování přehrad a regulace toků nezabránily letošnímu suchu, svědčí i porovnání se situací přes sto lety. V roce 1918 byla regulována třetina říčních toků a na území Česka bylo 17 přehrad. V současnosti je regulováno více než 90 procent tuzemských toků a existuje kolem 180 přehrad. Přesto ani tato masivní změna vodního režimu řízená člověkem letošnímu suchu nezabránila, vodu v krajině nezadržela ani nezachránila zemědělskou produkci.

Naopak, v konečném důsledku přispěla k rychlejšímu odtoku vody z krajiny, což se negativně projevuje jak v době záplav, tak v období sucha. Jednou z příčin je i to, že se celková délka vodních toků v Česku kvůli regulacím zkrátila o třetinu, u některých řek dokonce o dvě třetiny. Stalo se tak přebudováním přirozeně meandrujících toků lemovaných záplavovými oblastmi v napřímené kanály obklopenými hrázemi proti rozlivu a odvodněnou krajinou. Voda rychle protéká, aniž by měla čas do okolní krajiny vsáknout.

„Regulovaným napřímeným tokům je nezbytné vrátit alespoň částečně přirozený tvar se zákruty koryta a poskytnout jim prostor pro rozliv během vysokých stavů vody, která potřebuje prostor a čas, aby se stihla vsáknout, rychle neodtekla a nepáchala škody,“ uzavírá Miloslav Jirků.

Výrazný deficit srážek v prvních týdnech října a nadprůměrně vysoké teploty způsobily během minulého měsíce sucho na 83 procentech území České republiky ve vrstvě půdy do jednoho metru. V Česku šlo letos již o druhý vrchol sucha. Ten první se projevil v srpnu, kdy bylo suchem postiženo zhruba 94 procent území Česka, na sedmdesáti procentech republiky bylo tehdy sucho výjimečné či extrémní. Dva letošní vrcholy sucha připomínaly situaci z roku 2015. Celkově Česko zažívá již čtvrtý suchý rok po sobě.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (21)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

7.11.2018 08:44
Mohl by ten odborník říct jaký by byl průběh sucha, a hladiny spodních vod, kdyby v těch nádržích a rybnících nebyla voda, která tu hladinu spodních vod udržela,odparem zvlhčovala okolní vzduch, dávala "napít" a přežít živočichům atd. i když to donekonečna bez srážek nejde??? Pochopitelně souhlasím s teorií o zadržovaní vody v půdě,ale při dnešním tempu zabetonovávání české krajiny a budování dokonalých odpadních a dešťových kanalizací, pod pokutami znemožňování po staletí fungující vsaků u objektů, půdy bez hnoje a močůvky čili likvidace podpory činnosti půdních mikroorganismů jako přirozených a účinných čističek a orgánů humotvorby, protože zřejmě se nějaký fundovaný úředník rozhodl, že co smrdí to škodí... atd.atd., tak to je to zřejmě marná teorie.
Odpovědět
lu

7.11.2018 09:47
třeba vltavská kaskáda v tom suchu zafungovala poměrně excelentně, a vypouštěla tolik, že se z Vltavy pod jediným tuzemským městem nestala polosuchá mrtvá páchnoucí stoka. samozřejmě za cenu toho, že šest měsíců vypouštěla mnohem více, než do ní přitékalo.

ono stačí pár minut u gůglu a vyhledání historických záznamů, obrázků a fotografií z roku 1842, 1904 a 1947. třeba fotografie žesťové kapely po kotníky ve vodě u přívozu v dolním Žlebu je legendární.

ne snad že bych snižoval význam zadržení vody v krajině. ne snad, že bych chtěl zapřehradovat každé údolí. ale přehrady nejsou jen čisté zlo.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.11.2018 17:07
Jistě je dobré, aby se povodně řešily rozléváním do záplavových oblastí, kde se jednou za pár let voda rozleje a zasákne, případně pomalu odteče. Naopak zvětšování plochy trvalých mokřadů je nevhodné, protože ty většinu do místa přivedené vody odpaří a dojde tak ke ztrátě vody v tocích. Pokud vybudujeme hodně mokřadů, v létě v tocích nebude voda. To je přímý důsledek zákona zachování hmoty, konkrétně vody.
Odpovědět
J

Josef Mozek

7.11.2018 21:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Vaše úvaha je chybná. Mokřad je napájen nějakým přítokem, jinak by vyschl, a také je z něho odtok vody. Odpar je celkem nízký, zanedbatelný. V mokřadu je zadržena voda, která by jinak byla už dávno odtečená pryč.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.11.2018 14:32 Reaguje na Josef Mozek
Pokud je odpar celkem nízký, pak nemůže mít mokřad zásadní vliv na mikroklima, což ale evidentně má.
Odpovědět

Jan Škrdla

7.11.2018 21:36 Reaguje na Jiří Svoboda
Souhlasím s tvrzením, že by se měla voda rozlévat do záplavových oblastí.
Krajina v těchto oblastech by mohla být využívána jako lužní lesy, louky, ale také jako tůně a mokřady.

Naopak nesdílím obavu, že mokřady povedou ke ztrátě vody v tocích.
Daleko horší je stav, kdy máte regulované a zahloubené koryto vodního toku a v údolní nivě odvodněnou ornou půdu nebo dokonce zastavěnou plochu.
Odpovědět

8.11.2018 08:49 Reaguje na Jan Škrdla
lichoběžníkové koryto připravené pro gabarit budoucího DOL kanálu, zatravněné jak podle pravítka srovnané bremy nakrátko sekané, pak poldry s asfaltovou cyklostezkou nahoře a navazující nekonečné lány řepky či kukuřice, s t a tam umístěnou průmyslovou zónou a logistickým centrem. brrrr!
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

8.11.2018 08:24
Pan Dostál má velmi široký obzor a velmi lehce se od vody v krajině přehoupne do klimatických změn a dokonce i pojmenuje viníka klimatických změn. Pane Dostál musím před Vámi smeknout, tak široký rozhled. Nebo nedej bůh, že by jste snad od někoho opisoval a papouškoval, tomu nemohu věřit.
Odpovědět
J

Josef Mozek

8.11.2018 11:10 Reaguje na Vladimír Hošek
Široký obzor - široké dlaně ruky natažené pro dotace, nebo ne ? Ještě jste zapomněl ,že tam zamíchá i kopytníky a vyjmenuje spřátelené university. Proč, protože ho platí? ( Za co ? ) .
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.11.2018 09:50
Naopak, potřebujeme obnovit rybniční soustavu, která zde byla za Jagelonců a prvních Habsburků (před nástupem "malé doby ledové"). Jednak pro záchyt přívalových srážek, jednak pro zadržení vody v krajině, jednak pro zasakování (a tedy obnovení podzemních vod).
Jistěže kanál DOL s nutnými vyrovnávacími nádržemi (a podobnými vodními plochami) by byl i po stránce prostředí spíš přínosem, po ekonomické stránce pak naprosto jistě. Včetně zamezení toho, aby nám Němci pod záminkou "environmentalizování Labe" zamezili přístup k moři pro transport rozměrných a těžkých nákladů (jako jsou velké kotle, reaktorové nádoby a pod., které vyráběla a dosud umí vyrobit Škoda Plzeň).
Odpovědět
ig

8.11.2018 10:35
S tím odvodňováním nějak nevím. Hlasatelé návratu k "původnímu stavu" se jen chtějí vrátit k něčemu, co rozhodně není původní stav, protože předělávka skutečně původní krajiny na dnešní kulturní krajinu tu probíhá tisíce let a bez ní bychom tady ani neměli rozumnou zemědělskou produkci. Vše co se v tomhle udělá je více či méně umělé, takže bych raději ten argument s původním stavem vůbec neuváděl :-)
Odpovědět
EH

Eco Hunter

12.11.2018 16:40 Reaguje na
Vážně? Úprava říčních koryt probíhá už tisíce let? To je mi nějaká novinka.
Odpovědět
ig

14.11.2018 21:50 Reaguje na Eco Hunter
Mluvím o úpravě krajiny. Mýcení lesů je v Evropě zjištěné před 12,000 lety, úpravy říčních koryt později, až v římských dobách.
Odpovědět
ig

14.11.2018 21:54 Reaguje na
Což jsou formálně vzato tisíce let :-) (mě teď dodatečně napadlo)
Odpovědět
ZM

Zdeněk Maňas

9.11.2018 12:56
Dobrý den všem.
Po přečtení výše uvedeného článku v němž jsou navrženy opatření zvyšující absorpci dešťové vody zemědělskou půdou, jsem se rozhodl ,že se k danému problému vyjádřím.(zatím jsem to nikdy neudělal) Od roku 2009 jsem upozorňoval jednak Ministerstvo zemědělství a taky Ministerstvo životního prostředí,že k této situaci dojde. Navrhoval jsem ekologičnější způsob zpracování orné půdy, jež by zmírnil následky bleskových povodní tím ,že by dešťovou vodu nad 40 litrů/m2 částečně zadržel a zamezil splachu ornice.Tento způsob jsem konzultoval i s odborníky Mendelové university Brno v roce 2006, kteří mi v té době potvrdili ,že nejde o hloupost.
Podmínkou ale bylo vyvinout rotační pluh, který by se za jejich přítomnosti odzkoušel.Samozřejmě po žádosti o podporu jak finanční tak legislativní jsem byl odmítnut.Jaká je situace po 11-ti létech: Zařízení jsem vyrobil na vlastní náklady a provedl první zkoušky orby. V současná době provádím ještě jeho úpravy. Tolik tedy historie a naskýtá se otázka proč o tom píši.
1. Již nemůžu číst pořád ty "keci" co by se mělo dělat nebo nedělat - a v podstatě se nic nedělá kromě přehrad , které nebudou k ničem když nebude vydatně pršet.
2. Je potřeba si uvědomit a seznámit veřejnost, že 60-70 procent orné půdy je v nájmu, tak že k ní již neexistuje ten správný hospodářský vztah.
3. Důležité je taky si uvědomit ,že pitná voda je a do budoucna bude důležitější než ropa.
4. Výběr lokality v níž mladí budou chtít bydlet, nebude jenom požadavek občanské nebo pracovní zajištěnosti , ale ( i když dnes se to ještě nezdá možné) i zajištěnost pité vody.
5. Stávající legislativní opatření vlády pro zemědělce směřující k zadržování vody v přírodě nebude účinné i kdyby došlo na pokuty a penále. Neboť český člověk dovede zákony a opatření obejít spíše , než-li vyjdou po schvalovacím řízení.
6. Doba od tzv. znárodnění všeho od půdy až po malé firmy nejde napravit ve "schvalovacím řízením"ani strašením lidí že bude hůř.
7.Dobrý hospodář se v minulosti vždy snažil uživit vlastní rodinu. Tak by se vláda měla snažit o soběstačnost ve výrobě potravin a nespoléhat na jejich dovoz. (i za cenu výtky EU)
8. A skutečně poslední bod: všechno toto i výše napsané bude jen marnost nad marnost,pokud budou existovat lidé kteří budou sice rozhodovat , ale nebudou hospodáři.

Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.11.2018 12:32
Autor článku uvádí fakta.. to nejsou spekulace jako jsou pod každým z takových článků (bohužel i tady).... na všechno co autor píše jsou dnes důkazy, které vychází z mnoha tisíc výzkumů mnoha tisíců vědců různých oborů z celého světa.. (pak mi přijde úsměvné, jak je někdo schopen napsat, že autor rozumí nějak moc oborům najednou - ona to není jen jeho práce, víme?).

Přehrady, jako i jiné vodohospodářské aktivity vodu z krajiny odvádějí a koncentrují ji na malé ploše (to je fakt). Navíc s otevřenou hladinou, kde je enormní odpar.. voda, která se takto zadržuje navíc v podstatě není v kontaktu se spodní vodou, takže dokonce ani kousek od přehrady tato voda nepomáhá.....

Odpovědět

Jan Šimůnek

12.11.2018 08:33
@Lukáš Kašpárek
1. Mokřad odpaří na metr čtvereční daleko víc vody než volná hladina (zejména, pokud je chráněná před větrem)
2. Nicméně i takováto voda se alespoň zčásti vrací do krajiny v rámci "malého vodního cyklu" (mlhy, lokální srážky apod.).
3. Pokud není nádrž vybetonovaná nebo vyložená fólií (apod.), tak vždy prosakuje.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.11.2018 12:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano dobrá, nenapsal jsem to exaktně, takže...

1. a 2. mokřak možná odpaří víc vody, ale né místně a tak může malý vodní režim fungovat, tak jak má a né že vznikne místo velkého odparu v jinak vyprahlé krajině, tam malý vodní cyklus nefunguje nebo jen omezeně.....

3. ano, prosak tam je, ale to není totéž co přináší kontakt říční nivy (přirozené) s krajinou... a hlavně pokud je voda v celém povodí, tak je rozprostřena mnohem rovnoměrněji a tak v kontaktu s ní krajina jako celek funguje mnohem lépe...

To neokecáte.... voda se musí vrátit do celé krajiny a né koncentrovat na místě... a to, že vodohospodář technokrat nevidí nic než svůj hodně omezený obor je sice smutné a špatně ale je to tak.. jemonže oni se budou vodohospodáři samozřejmě bránit, protože chudáčci mají pocit, že jim někdo bere jejich hračky.

Ony jsou ale vyšší zájmy........

Odpovědět

Jan Šimůnek

13.11.2018 10:23
@Eco Hunter
Naše vodní toky jsou používány jako dopravní cesty (vč. dálkového obchodu) od pravěku. A od pravěku se na nich prováděly nejrůznější úpravy pro lepší splavnění, místa pro táboření atd. Pochopitelně, v rámci možností techniky dané doby.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.11.2018 12:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Je úplně jedno jak dlouho se dělají nějaké úpravy... mnoho dnešních výzkumů ukazuje, že mají zásahy do řek a jejich niv mnoho negativních vlivů, takže se není o čem bavit... to jsou fakta... navíc se stačí zamyslet a člověku dojde, že je vše pochopitelné...

A ano, dříve lidé zaprvé neměli takové nástroje co dnes (dnes zvládne "parta blbečků" zničit obrovský kus krajiny v krátké době) a také dělali v krajině mnohem méně úprav než se děje v posledních cca 100 letech (hlavně v posledních cca 60)......

Technokrati s omezeným pohledem na svět se budou bránit a kopat dál a dál... Je na někom nad nimi, aby to zarazil... na to ale musí lidi první vědět pravdu!!!
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.11.2018 15:15
@Lukáš Kašpárek

Mokřady a přehrady - obávám se, že kolem přehrady je zhruba tolik svěží zeleně jako kolem mokřadu.
A pokud se týká toho průsaku. Jistěže, pokud budete přehradu srovnávat s naplněnou říční nivou, tak na tom bude hůř. Pokud ji ovšem budete srovnávat s vyschlým korytem, tak zase vede přehrada (a to byl problém i letošního léta, včetně toho, že přehrady vypouštěním vody udržovaly minimální průtok, takže krom zajištění alespoň jakýchsi průsaků nepochcípaly ryby a další vodní organismy). A mokřad vyschne snadněji než velká vodní nádrž.

Jistěže se zásahy do vodotečí dají udělat i dobře (v extrémním případě zlepší stávající stav) i velice špatně.
Problém vidím jednak v tom, že ty nivy nejsou člověkem nijak nedotčená krajina, a že se dá zvládnout i ledasjaký benefit pro "přírodu".
A naše předky podceňujete: Např. na jižní Moravě byla za Lichtensteinů vysušena obrovská jezera (rozlohou převyšující Novomlýnské nádrže), která byla navíc zajímavá tím, že měla slanou vodu. A obrovská a příznivá pro lidi i zvířata krajina jižních Čech je prakticky umělé dílo mnoha generací rybníkářů.
Odpovědět
reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist