Letošní rok ukázal, že přehrady a rybníky jako ochrana před suchem nefungují
Srážek bylo totiž v letošním roce tak málo, že se bez vody ocitla i řada nádrží. Týkalo se to například přehrady Pařížov na Chrudimsku nebo nádrže Harcov u Liberce. Ale také mnoha rybníků. V Přibicích na Brněnsku vyschly hned tři, stejný problém řešili v regionu také v obci Ostopovice, podobný osud potkal i rybník Jirsák ve středočeské Čáslavi. I tam, kde se v rybnících voda udržela, byly hladiny vody výrazně nižší, od srpna navíc vodní plochy na mnoha místech pokryly nebezpečné, jedovaté sinice.
„Vodu je potřeba zadržovat v krajině, ne v přehradách. Voda v přehradě či rybníce je krajině platná asi jako sklenice vody v pražské hospodě člověku žíznícímu uprostřed Sahary. Musíme se co nejrychleji vrátit k přirozené skladbě lesů, protože listnaté a smíšené porosty, potažmo jejich půdy, zadržují výrazně více vody, než jehličnaté,“ upozorňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
„Je také nutné zlepšit hospodaření se zemědělskou půdou. Kvůli používání těžké techniky je půda zhutněná, takže se do ní srážky hůře vsakují. Následkem používání chemických postřiků z půdy zmizely žížaly a další půdní organismy, které zvyšují vsakování vody dvakrát až třikrát. Kvůli hospodaření na velkých půdních blocích nestojí odtékající vodě v cestě žádné překážky a s vodou odtéká i ornice,“ dodává Miloslav Jirků.
Vědci již několik let upozorňují, že zdravá půdy by v české krajině dokázala zadržet 8,4 miliardy metrů krychlových vody. Kvůli špatnému hospodaření však v současnosti zadrží o 3,3 miliardy vody méně, zhruba jen 5,04 miliardy. Pro porovnání, jedna z přehrad, o jejíž výstavbě se v posledních letech diskutuje, má zadržet 15 milionů metrů krychlových vody. Podobně vychází schopnost zadržovat vodu při porovnání přehrad a lesů. Tři poslední zbytky lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely podle ekologů třikrát víc vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady.
Opatření vedoucí k lepší péči o půdu jsou proto klíčová. Pole je podle Miloslava Jirků například potřeba rozdělit na menší bloky, kde se budou střídat různé plodiny. Rovněž je potřeba začít podporovat zakládání travnatých, nebo prostě jen nekultivovaných pásů zejména tam, kde je potřeba vodu zdržet, aby rychle neodtekla spolu s ornicí, tedy na vršcích a na dnech terénních vln v polní krajině, ale také například podél polních cest.
„Vždy, když přijdou povodně nebo se objeví sucho, opráší socialističtí plánovači projekty, které nestačili vybudovat během čtyřicetileté éry komunismu. Přitom právě masivní zásahy do krajiny jsou jednou z příčin současné situace. Přehrady nejsou řešením problému, jsou jeho součástí,“ říká Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Zlepšení stavu lesů a půdy nejsou jediná opatření, která mohou zadržování vody pomoci. Změnu k lepšímu by přinesly i další kroky. Mělo by se například skončit s odvodňováním. Tomu sloužily především od druhé poloviny dvacátého století meliorace. V zemědělství se od nich, hlavně kvůli velké finanční náročnosti, z větší části upustilo, v lesích se však meliorační rýhy odvádějící vodu stále používají. Například farmáři přitom mohou stále žádat o státní podporu na odvodňování polí. Vědci proto požadují okamžité ukončení existujících dotačních titulů na odvodnění zemědělských pozemků, které jsou podle nich anachronismem v době, kdy země čelí dlouhodobému odvodňování krajiny.
„Právě umělé odvádění vody z krajiny člověkem zvyšuje tlak na její zadržování na jiném místě pomocí přehrad. Technické zásahy do krajiny jsou extrémně drahé a nikdy nefungují tak dobře, jako přírodní procesy, prověřené miliony let,“ doplnil Dalibor Dostál. Budování přehrad je navíc náročné na spotřebu betonu. Jeho součástí je cement a ocel, tedy dvě suroviny, jejichž výroba produkuje značné množství skleníkových plynů vyvolávajících změny klimatu, které jsou jednou z příčin současného sucha. „Navíc náklady na výstavbu jedné přehrady dosahují několika miliard korun. Tyto peníze by nám citelně chyběly na provádění skutečně účinných opatření v krajině,“ doplnil Dalibor Dostál.
O tom, že ani desítky let budování přehrad a regulace toků nezabránily letošnímu suchu, svědčí i porovnání se situací přes sto lety. V roce 1918 byla regulována třetina říčních toků a na území Česka bylo 17 přehrad. V současnosti je regulováno více než 90 procent tuzemských toků a existuje kolem 180 přehrad. Přesto ani tato masivní změna vodního režimu řízená člověkem letošnímu suchu nezabránila, vodu v krajině nezadržela ani nezachránila zemědělskou produkci.
Naopak, v konečném důsledku přispěla k rychlejšímu odtoku vody z krajiny, což se negativně projevuje jak v době záplav, tak v období sucha. Jednou z příčin je i to, že se celková délka vodních toků v Česku kvůli regulacím zkrátila o třetinu, u některých řek dokonce o dvě třetiny. Stalo se tak přebudováním přirozeně meandrujících toků lemovaných záplavovými oblastmi v napřímené kanály obklopenými hrázemi proti rozlivu a odvodněnou krajinou. Voda rychle protéká, aniž by měla čas do okolní krajiny vsáknout.
„Regulovaným napřímeným tokům je nezbytné vrátit alespoň částečně přirozený tvar se zákruty koryta a poskytnout jim prostor pro rozliv během vysokých stavů vody, která potřebuje prostor a čas, aby se stihla vsáknout, rychle neodtekla a nepáchala škody,“ uzavírá Miloslav Jirků.
Výrazný deficit srážek v prvních týdnech října a nadprůměrně vysoké teploty způsobily během minulého měsíce sucho na 83 procentech území České republiky ve vrstvě půdy do jednoho metru. V Česku šlo letos již o druhý vrchol sucha. Ten první se projevil v srpnu, kdy bylo suchem postiženo zhruba 94 procent území Česka, na sedmdesáti procentech republiky bylo tehdy sucho výjimečné či extrémní. Dva letošní vrcholy sucha připomínaly situaci z roku 2015. Celkově Česko zažívá již čtvrtý suchý rok po sobě.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (33)
Milan Milan
7.11.2018 08:44Lukas B.
7.11.2018 09:47ono stačí pár minut u gůglu a vyhledání historických záznamů, obrázků a fotografií z roku 1842, 1904 a 1947. třeba fotografie žesťové kapely po kotníky ve vodě u přívozu v dolním Žlebu je legendární.
ne snad že bych snižoval význam zadržení vody v krajině. ne snad, že bych chtěl zapřehradovat každé údolí. ale přehrady nejsou jen čisté zlo.
Jiří Svoboda
7.11.2018 17:07Josef Mozek
7.11.2018 21:18 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
9.11.2018 14:32 Reaguje na Josef MozekJan Škrdla
7.11.2018 21:36 Reaguje na Jiří SvobodaKrajina v těchto oblastech by mohla být využívána jako lužní lesy, louky, ale také jako tůně a mokřady.
Naopak nesdílím obavu, že mokřady povedou ke ztrátě vody v tocích.
Daleko horší je stav, kdy máte regulované a zahloubené koryto vodního toku a v údolní nivě odvodněnou ornou půdu nebo dokonce zastavěnou plochu.
Jaroslav Štemberk
12.12.2018 16:10 Reaguje na Jan ŠkrdlaMokřady přírodě spíše prospívají, ale v ochraně před suchem mají vliv poměrně malý, nejsou-li rozsáhlé. Nelze však u nich také opomenout dost nepříjemný vliv - jsou to líhniště komárů.
Josef Mozek
8.11.2018 11:10 Reaguje naJan Šimůnek
8.11.2018 09:50Jistěže kanál DOL s nutnými vyrovnávacími nádržemi (a podobnými vodními plochami) by byl i po stránce prostředí spíš přínosem, po ekonomické stránce pak naprosto jistě. Včetně zamezení toho, aby nám Němci pod záminkou "environmentalizování Labe" zamezili přístup k moři pro transport rozměrných a těžkých nákladů (jako jsou velké kotle, reaktorové nádoby a pod., které vyráběla a dosud umí vyrobit Škoda Plzeň).
Eco Hunter
12.11.2018 16:40 Reaguje naZdeněk Maňas
9.11.2018 12:56Po přečtení výše uvedeného článku v němž jsou navrženy opatření zvyšující absorpci dešťové vody zemědělskou půdou, jsem se rozhodl ,že se k danému problému vyjádřím.(zatím jsem to nikdy neudělal) Od roku 2009 jsem upozorňoval jednak Ministerstvo zemědělství a taky Ministerstvo životního prostředí,že k této situaci dojde. Navrhoval jsem ekologičnější způsob zpracování orné půdy, jež by zmírnil následky bleskových povodní tím ,že by dešťovou vodu nad 40 litrů/m2 částečně zadržel a zamezil splachu ornice.Tento způsob jsem konzultoval i s odborníky Mendelové university Brno v roce 2006, kteří mi v té době potvrdili ,že nejde o hloupost.
Podmínkou ale bylo vyvinout rotační pluh, který by se za jejich přítomnosti odzkoušel.Samozřejmě po žádosti o podporu jak finanční tak legislativní jsem byl odmítnut.Jaká je situace po 11-ti létech: Zařízení jsem vyrobil na vlastní náklady a provedl první zkoušky orby. V současná době provádím ještě jeho úpravy. Tolik tedy historie a naskýtá se otázka proč o tom píši.
1. Již nemůžu číst pořád ty "keci" co by se mělo dělat nebo nedělat - a v podstatě se nic nedělá kromě přehrad , které nebudou k ničem když nebude vydatně pršet.
2. Je potřeba si uvědomit a seznámit veřejnost, že 60-70 procent orné půdy je v nájmu, tak že k ní již neexistuje ten správný hospodářský vztah.
3. Důležité je taky si uvědomit ,že pitná voda je a do budoucna bude důležitější než ropa.
4. Výběr lokality v níž mladí budou chtít bydlet, nebude jenom požadavek občanské nebo pracovní zajištěnosti , ale ( i když dnes se to ještě nezdá možné) i zajištěnost pité vody.
5. Stávající legislativní opatření vlády pro zemědělce směřující k zadržování vody v přírodě nebude účinné i kdyby došlo na pokuty a penále. Neboť český člověk dovede zákony a opatření obejít spíše , než-li vyjdou po schvalovacím řízení.
6. Doba od tzv. znárodnění všeho od půdy až po malé firmy nejde napravit ve "schvalovacím řízením"ani strašením lidí že bude hůř.
7.Dobrý hospodář se v minulosti vždy snažil uživit vlastní rodinu. Tak by se vláda měla snažit o soběstačnost ve výrobě potravin a nespoléhat na jejich dovoz. (i za cenu výtky EU)
8. A skutečně poslední bod: všechno toto i výše napsané bude jen marnost nad marnost,pokud budou existovat lidé kteří budou sice rozhodovat , ale nebudou hospodáři.
Lukáš Kašpárek
11.11.2018 12:32Přehrady, jako i jiné vodohospodářské aktivity vodu z krajiny odvádějí a koncentrují ji na malé ploše (to je fakt). Navíc s otevřenou hladinou, kde je enormní odpar.. voda, která se takto zadržuje navíc v podstatě není v kontaktu se spodní vodou, takže dokonce ani kousek od přehrady tato voda nepomáhá.....
Jan Šimůnek
12.11.2018 08:331. Mokřad odpaří na metr čtvereční daleko víc vody než volná hladina (zejména, pokud je chráněná před větrem)
2. Nicméně i takováto voda se alespoň zčásti vrací do krajiny v rámci "malého vodního cyklu" (mlhy, lokální srážky apod.).
3. Pokud není nádrž vybetonovaná nebo vyložená fólií (apod.), tak vždy prosakuje.
Lukáš Kašpárek
14.11.2018 12:32 Reaguje na Jan Šimůnek1. a 2. mokřak možná odpaří víc vody, ale né místně a tak může malý vodní režim fungovat, tak jak má a né že vznikne místo velkého odparu v jinak vyprahlé krajině, tam malý vodní cyklus nefunguje nebo jen omezeně.....
3. ano, prosak tam je, ale to není totéž co přináší kontakt říční nivy (přirozené) s krajinou... a hlavně pokud je voda v celém povodí, tak je rozprostřena mnohem rovnoměrněji a tak v kontaktu s ní krajina jako celek funguje mnohem lépe...
To neokecáte.... voda se musí vrátit do celé krajiny a né koncentrovat na místě... a to, že vodohospodář technokrat nevidí nic než svůj hodně omezený obor je sice smutné a špatně ale je to tak.. jemonže oni se budou vodohospodáři samozřejmě bránit, protože chudáčci mají pocit, že jim někdo bere jejich hračky.
Ony jsou ale vyšší zájmy........
Jan Šimůnek
13.11.2018 10:23Naše vodní toky jsou používány jako dopravní cesty (vč. dálkového obchodu) od pravěku. A od pravěku se na nich prováděly nejrůznější úpravy pro lepší splavnění, místa pro táboření atd. Pochopitelně, v rámci možností techniky dané doby.
Lukáš Kašpárek
14.11.2018 12:42 Reaguje na Jan ŠimůnekA ano, dříve lidé zaprvé neměli takové nástroje co dnes (dnes zvládne "parta blbečků" zničit obrovský kus krajiny v krátké době) a také dělali v krajině mnohem méně úprav než se děje v posledních cca 100 letech (hlavně v posledních cca 60)......
Technokrati s omezeným pohledem na svět se budou bránit a kopat dál a dál... Je na někom nad nimi, aby to zarazil... na to ale musí lidi první vědět pravdu!!!
Jan Šimůnek
14.11.2018 15:15Mokřady a přehrady - obávám se, že kolem přehrady je zhruba tolik svěží zeleně jako kolem mokřadu.
A pokud se týká toho průsaku. Jistěže, pokud budete přehradu srovnávat s naplněnou říční nivou, tak na tom bude hůř. Pokud ji ovšem budete srovnávat s vyschlým korytem, tak zase vede přehrada (a to byl problém i letošního léta, včetně toho, že přehrady vypouštěním vody udržovaly minimální průtok, takže krom zajištění alespoň jakýchsi průsaků nepochcípaly ryby a další vodní organismy). A mokřad vyschne snadněji než velká vodní nádrž.
Jistěže se zásahy do vodotečí dají udělat i dobře (v extrémním případě zlepší stávající stav) i velice špatně.
Problém vidím jednak v tom, že ty nivy nejsou člověkem nijak nedotčená krajina, a že se dá zvládnout i ledasjaký benefit pro "přírodu".
A naše předky podceňujete: Např. na jižní Moravě byla za Lichtensteinů vysušena obrovská jezera (rozlohou převyšující Novomlýnské nádrže), která byla navíc zajímavá tím, že měla slanou vodu. A obrovská a příznivá pro lidi i zvířata krajina jižních Čech je prakticky umělé dílo mnoha generací rybníkářů.
Jan Škrdla
15.11.2018 18:24 Reaguje na Jan ŠimůnekNaopak Novomlýnské nádrže byly dost necitlivě zbudovány v údolní nivě Dyje. Za oběť jim padly lužní lesy, vlhké louky a vesnice Mušov.
Lukáš Kašpárek
18.11.2018 15:00 Reaguje na Jan ŠimůnekPřirozeně fungující krajina navíc zadrží mnohem větší množství vody než technické stavby, které mají mnoho dalších negativních dopadů...
Člověk prostě přírodu nepřechytračí.... všechno o čem se tu bavíme vznikalo miliony let a člověk to navíc chápe jen omezeně. Je se ještě hodně co učit!!!!
Jan Chloupek
15.11.2018 09:15Docela se zapomíná na fakt, že v okolí velkých řek,které v minulosti také meandrovaly, zaniká spousty bývalých říčních ramen nebo li tůní. Díky tomu, že byly v minulosti vyřazeny z působení vodního živlu, tak se postupně zanášejí a zanikají, což znamená , že pojímají méně a méně vody. Co takhle přistoupit k obnově jejich kapacity zadržovat vodu ? Vytěžením bahna by se obnovila retenční schopnost těchto tůní a vytěžené bahno by po určité úpravě obohacovalo ornou půdu. Je jasné, že zde narážím na ochranářské dogma Nezasahovat. Překonat toto dogma, znamená ve skutečnosti udržet ve všech směrech přírodní rozmanitost v oblasti velkých řek.Jinak vidíme další a další zazemněné tůně - prohlubně, které postupně a nudně zarůstají vrbou či topoly a dřívější bohatá druhová pestrost fauny a flóry se vytrácí !
Lukáš Kašpárek
18.11.2018 14:50 Reaguje na Jan ChloupekRybníky, tůně, jiné původní i nepůvodní vodní plochy se nezanášejí jen tak přirozeně a z ničeho nic.... zanáší je smyv půd z polí a lesů.. kdyby se více řešila potřeba změny zemědělství a lesnictví i z pohledu právě vodního cyklu a odnosu půdy (jak je o tom bez větších výsledků mluveno), tak by jste je pak nemusel kdesy bagrovat a vozit zpátky na pole!
Na to se ale málo tlačí na to co je opravdu potřeba udělat a spíš se lidem podsouvá, že jsou potřeba přehrady, vodní kanály a jiné podobné a nebezpečné prasárny, na kterých si jen někdo vydělá a dopady mu budou ukradené, protože třeba ani nebude z ČR!
To co prosazuje organizace Česká krajina (aniž by z toho měla jakýkoliv ekonomický nebo mocenský benefit) je v zájmu většiny lidí v ČR...
A říkat, že tu někdo prosazuje obnovení meandrů atd, protože se tam chce jezdit kochat přírodou je směšné... to je až to poslední kvůli čemu se to dělá!
Pohyb vody v krajině je velmi složitý jev a jen když je krajina přirozená (aspoň v určitých aspektech), tak funguje jak má. Tyto procesy i krajina, která tak vznikla vznikala miliony let a evoluce ukázala co je nejlepší.... né člověk, který si myslí, že všechno pochopil a proto je teď tato planeta na pokraji kataklyzmatický krize!
Tak si přestaňte nechat lhát a naslouchejte tomu co přinášejí takový jako organizace Česká krajina....................
A nebo si teda nechejte lhát, ale buďte si jistí, že toho jednou budete litovat.... to už ale bude pozdě....
Lukáš Kašpárek
18.11.2018 14:24 Reaguje naVodohospodáři (a stát celkově) mají konečně začít vracet krajině její přirozené funkce a ne se pást na zničené krajině a ještě říkat, že pomáhají!!!!
Kdyby se místo výstavby přehrad a kanálů a jiných nesmyslů tato částka investovala (a stačila by možná i 1/10) do obnovy přirozených funkcí krajiny, tak by z toho měli užitek všichni obyvatelé ČR a samozřejmě i všechny ostatní formy života a krajina jako celek by fungovala... ale nééé on je někdo ještě schopný bránit tyto přivýdělky určitých skupin lidí a ještě si za svého bdělého dohledu nechat zničit poslední kousky (aspoň nějak) fungující krajiny... to fakt nechápu!
Všichni zainteresovaní mají začít napravovat negativní historické zásahy do krajiny a začít už "u pramene" a revitalizovat toky už v jejich horní části a pak nebude potřeba žádné přehrady, protože krajina zadrží tolik vody, že nebude nikdy úplně vysychat!!! V tomto jsou maximálně důležité právě i ve článku zmiňované reformy v lesnictví a zemědělství, protože na této půdě cesta vody v ČR většinou začíná......
A ty přehrady které už máme prostě fungují. Kdyby nebyly, nebude zavlažování, v řece potečou fekálie a jiná svinstva, nebude plavba, bude smrad :-) Nemluvě o elektřině, těch 5 procent není zase tak moc. Chcete je zbourat nebo jak to myslíte?
Jan Škrdla
18.11.2018 22:09 Reaguje naJe potřeba chránit poslední zbytky alespoň přírodě blízké krajiny před zničením. Všechny záměry by se měly dopředu zvážit, jestli budou pro krajinu přínosem nebo katastrofou. Rozhodně by se nemělo pouštět do megalomanských staveb typu Nové Mlýny.
Jinak těm fekáliím a dalším složkám odpadních vod - víte jaké problémy měla např. Brněnská přehrada? Víte o tom, že k čištění odpadních vod se kromě klasické ČOVky může v některých případech použít kořenová čistírna (což je vlastně mokřad)?
Ty Novém Mlýny mi taky nedělají radost a souhlasím, že by se měly přehrady teď už stavět s velkým rozmyslem. Já měl fakt na mysli jen ten postřeh, že se nedá říct, že přehrady nefungovaly :-)
Jan Šimůnek
16.11.2018 10:02S těmi Novými Mlýny se shodneme.