Mechorosty vytvářejí na holinách příznivé prostředí pro rozvoj klikoroha borového

Klikoroh borový.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Michael Mueller / Flickr

Proto vědci z VÚLHM, v. v. i. zkoumají, jak snížit početnost klikoroha borového na pasekách. Své výsledky publikovali v článku Vliv mechorostů na abundanci klikoroha borového, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2022.

K omezení škod působených klikorohy lze s větší či menší úspěšností využívat mnoho metod například: chemickou (insekticidy, repelenty) a mechanickou (voskování, ochranné límce) ochranu sazenic, přímé snižování velikosti populace (odchytávání brouků do pastí), biologickou a biotechnickou ochranu (skarifikace půdy, tj. rozřezávání travního drnu za účelem provzdušnění půdy, odstraňování pařezů, entomopatogenní houby a hlístice).

Podle pravidel integrované ochrany rostlin se mají přednostně využívat preventivní metody, např. omezení růstu populace úpravou environmentálních podmínek. V případě klikoroha borového se jedná o pařezy a jejich okolí. Z tohoto důvodu vědci studovali počty klikorohů líhnoucích se z pařezů v závislosti na vybraných parametrech prostředí.

Klikoroh borový patří mezi velmi dobře prozkoumané druhy. Samice klikorohů kladou vajíčka do půdy a na kořeny čerstvých pařezů, kde larvy žijí pod kůrou. Dospělci se líhnou ve dvou vlnách v květenu až červnu a srpnu až září. Hospodářské škody způsobují svým následným úživným žírem, při němž okusují kůru a lýko.

K nárůstu populace klikorohů a následnému poškození sazenic dochází především při holosečném hospodaření, jež broukům zajišťuje dostatek potravy i zdrojů pro rozmnožování. Díky své schopnosti migrace a citlivé detekce volatilních látek jsou schopni nalézt i vzdálené pro rozmnožování vhodné paseky.

Vědci svůj výzkum prováděli v borových porostech poblíž Lipníku (okres Mladá Boleslav) a Třebechovic pod Orebem (okres Hradec Králové).

Počátkem jara 2019 vybrali 36 borových pařezů vzniklých nahodilou těžbou v předchozím roce. K odchytu brouků použili na pařezy instalované fotoeklektorové pasti složené ze světlu nepropustné textilie (při zemi obsypané zeminou) a průhledné odchytové nádobky. Pasti byly instalovány od března do října 2019 a 2020.

Z parametrů prostředí zaznamenávali tloušťku pařezu, korunový zápoj a pokryvnost cévnatých rostlin a mechorostů v okruhu pět metrů od pařezu. Celkem odchytili 300 jedinců (9,4 ± 2,0/pařez). V sedmi případech nebyl z pařezu odchycen žádný jedinec, nejvíce bylo odchyceno 43 jedinců. Většina brouků se vylíhla již v následujícím roce po těžbě.

Z výsledků jejich analýzy je zřejmé, že pouze pokryvnost povrchu mechorosty měla signifikantní (pozitivní) vliv na počet odchycených klikorohů.

Za jednoznačně pozitivní metodu při snižování škod vědci považují skarifikaci půdy v okolí sazenic, jež s odstraněním mechorostů (stejně jako dalších rostlin) souvisí.

Na minerálních, humusu zbavených půdách se brouci zdržují kratší dobu, čímž se pravděpodobně snaží vyhnout přímému slunečnímu záření a vysokému riziku napadení přirozenými nepřáteli.

Mechorosty v důsledku své vysoké evapotranspirace vytvářejí pro brouky přívětivější mikroklima, což se projevuje ve výběru ploch pro kladení vajíček.

Mikroklima s nižším rozsahem teplotních extrémů a vyššími teplotami půdy v chladných měsících může pozitivně ovlivňovat také přežívání a rychlost vývoje larev.

Obdobný vliv by bylo možné očekávat i u vysoké pokryvnosti cévnatých rostlin, který se však neprokázal. Vysvětlení lze hledat ve skutečnosti, že cévnaté rostliny ovlivňují mikroklima půdy méně než mechorosty a výskyt nektarodárných rostlin navyšuje početnost parazitoidů, čímž se snižuje počet vylíhnuvších se brouků.

Odstraňování mechorostů v okolí pařezu se jeví jako vhodné opatření, omezující počet líhnoucích se klikorohů, mající ve srovnání např. s odstraňováním pařezů či chemickou ochranou sazenic nižší nežádoucí dopady na okolní ekosystém.

Při použití metody nelze opomíjet skutečnost, že i mechorosty jsou důležitou složkou lesních ekosystémů. Za nejvhodnější opatření omezující škody způsobené žírem klikorohů lze proto i nadále považovat vysoký podíl listnatých sazenic.