Mechorosty vytvářejí na holinách příznivé prostředí pro rozvoj klikoroha borového
Proto vědci z VÚLHM, v. v. i. zkoumají, jak snížit početnost klikoroha borového na pasekách. Své výsledky publikovali v článku Vliv mechorostů na abundanci klikoroha borového, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2022.
K omezení škod působených klikorohy lze s větší či menší úspěšností využívat mnoho metod například: chemickou (insekticidy, repelenty) a mechanickou (voskování, ochranné límce) ochranu sazenic, přímé snižování velikosti populace (odchytávání brouků do pastí), biologickou a biotechnickou ochranu (skarifikace půdy, tj. rozřezávání travního drnu za účelem provzdušnění půdy, odstraňování pařezů, entomopatogenní houby a hlístice).
Podle pravidel integrované ochrany rostlin se mají přednostně využívat preventivní metody, např. omezení růstu populace úpravou environmentálních podmínek. V případě klikoroha borového se jedná o pařezy a jejich okolí. Z tohoto důvodu vědci studovali počty klikorohů líhnoucích se z pařezů v závislosti na vybraných parametrech prostředí.
Klikoroh borový patří mezi velmi dobře prozkoumané druhy. Samice klikorohů kladou vajíčka do půdy a na kořeny čerstvých pařezů, kde larvy žijí pod kůrou. Dospělci se líhnou ve dvou vlnách v květenu až červnu a srpnu až září. Hospodářské škody způsobují svým následným úživným žírem, při němž okusují kůru a lýko.
K nárůstu populace klikorohů a následnému poškození sazenic dochází především při holosečném hospodaření, jež broukům zajišťuje dostatek potravy i zdrojů pro rozmnožování. Díky své schopnosti migrace a citlivé detekce volatilních látek jsou schopni nalézt i vzdálené pro rozmnožování vhodné paseky.
Vědci svůj výzkum prováděli v borových porostech poblíž Lipníku (okres Mladá Boleslav) a Třebechovic pod Orebem (okres Hradec Králové).
Počátkem jara 2019 vybrali 36 borových pařezů vzniklých nahodilou těžbou v předchozím roce. K odchytu brouků použili na pařezy instalované fotoeklektorové pasti složené ze světlu nepropustné textilie (při zemi obsypané zeminou) a průhledné odchytové nádobky. Pasti byly instalovány od března do října 2019 a 2020.
Z parametrů prostředí zaznamenávali tloušťku pařezu, korunový zápoj a pokryvnost cévnatých rostlin a mechorostů v okruhu pět metrů od pařezu. Celkem odchytili 300 jedinců (9,4 ± 2,0/pařez). V sedmi případech nebyl z pařezu odchycen žádný jedinec, nejvíce bylo odchyceno 43 jedinců. Většina brouků se vylíhla již v následujícím roce po těžbě.
Z výsledků jejich analýzy je zřejmé, že pouze pokryvnost povrchu mechorosty měla signifikantní (pozitivní) vliv na počet odchycených klikorohů.
Za jednoznačně pozitivní metodu při snižování škod vědci považují skarifikaci půdy v okolí sazenic, jež s odstraněním mechorostů (stejně jako dalších rostlin) souvisí.
Na minerálních, humusu zbavených půdách se brouci zdržují kratší dobu, čímž se pravděpodobně snaží vyhnout přímému slunečnímu záření a vysokému riziku napadení přirozenými nepřáteli.
Mechorosty v důsledku své vysoké evapotranspirace vytvářejí pro brouky přívětivější mikroklima, což se projevuje ve výběru ploch pro kladení vajíček.
Mikroklima s nižším rozsahem teplotních extrémů a vyššími teplotami půdy v chladných měsících může pozitivně ovlivňovat také přežívání a rychlost vývoje larev.
Obdobný vliv by bylo možné očekávat i u vysoké pokryvnosti cévnatých rostlin, který se však neprokázal. Vysvětlení lze hledat ve skutečnosti, že cévnaté rostliny ovlivňují mikroklima půdy méně než mechorosty a výskyt nektarodárných rostlin navyšuje početnost parazitoidů, čímž se snižuje počet vylíhnuvších se brouků.
Odstraňování mechorostů v okolí pařezu se jeví jako vhodné opatření, omezující počet líhnoucích se klikorohů, mající ve srovnání např. s odstraňováním pařezů či chemickou ochranou sazenic nižší nežádoucí dopady na okolní ekosystém.
Při použití metody nelze opomíjet skutečnost, že i mechorosty jsou důležitou složkou lesních ekosystémů. Za nejvhodnější opatření omezující škody způsobené žírem klikorohů lze proto i nadále považovat vysoký podíl listnatých sazenic.
reklama
Dále čtěte |
V CHKO Soutok připravují plán péče, na co se při ochraně přírody zaměřit
Šumavské louky mohou díky ČSOP využívat původní regionální luční směs
Přírodní památka Kočka v Brdech nově chrání unikátní naleziště zkamenělin z prvohor
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Jaroslav Vozáb
7.11.2022 10:04meluzína
7.11.2022 10:57Petr Pekařík
9.11.2022 15:57Radim Polášek
10.11.2022 11:38 Reaguje na Petr PekaříkKromě toho jsou prasata v lese většinou kočující druh, mimo zimu jednou nebo víckrát projdou lesem a vyryjou a sežerou to, co je pro ně atraktivní a jinak v tom lese nejsou. Takže se nemusí trefit do doby, kdy v pařezu ty larvy jsou.
Anyr
11.11.2022 15:05 Reaguje na Petr PekaříkHlasuju pro omezení či zrušení volebního práva pro určité skupiny občanů. (-_-)
Petr Pekařík
11.11.2022 15:22 Reaguje na AnyrTy nechceš , aby vlci lovili divočáky a sem tam se při tom nechali zabít ? Jsi ostudou ekotlupy!




Pro obnovu kalamitních holin je nutné pečlivě vybírat vhodné dřeviny
Jak obnovovat les na kalamitních holinách
Jak ochránit smrkové lesy před lýkožroutem lesklým? Riziko představuje hlavně pro mladší stromy 