https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/milovicke-rezervaci-hrozi-katastrofa.kvuli-zpozdeni-uredniku-musi-utratit-tretinu-vzacnych-zvirat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Milovické rezervaci hrozí katastrofa. Kvůli zpoždění úředníků musí utratit třetinu vzácných zvířat

9.8.2019 16:08 | PRAHA (Ekolist.cz)
Milovická rezervace patří ke světově nejsledovanějším českým projektům.
Milovická rezervace patří ke světově nejsledovanějším českým projektům.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
Největší hrozbě za dobu své existence čelí rezervace divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů v bývalém vojenském prostoru Milovice. Kvůli dalšímu odkladu rozšíření, které je schválené od roku 2016, musí ochránci do konce srpna odvézt, nebo utratit 31 zvířat. Tedy přibližně třetinu současného počtu. Štředočeský kraj se brání, že nejde o žádné zpoždění či úřední byrokracii.
 

„Šlo by o největší zbytečný masakr vzácných zvířat v Česku, od doby, kdy byly v roce 1975 v zoologické zahradě ve Dvoře Králové vystříleny více než čtyři desítky žiraf přivezených Josefem Vágnerem z Afriky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. „Samozřejmě se snažíme udělat vše pro to, aby tento tragický scénář nenastal. Divocí koně a další velcí kopytníci zachránili svým působením v rezervaci stovky ohrožených živočichů a rostlin. Bylo by kruté, pokud by za to nyní měli zaplatit životem,“ doplnil Dalibor Dostál.

Do kritické situace se rezervace dostala kvůli pomalé práci úředníků. Ti od ledna připravují smlouvy umožňující rozšíření rezervace. Ani po opakovaném posunutí termínů však nejsou dokumenty stále dokončeny. „Včera jsme proto s žádostí o pomoc oslovili středočeskou hejtmanku a také všechny členy Rady Středočeského kraje. Věříme, že se rezervaci, která proslavila Českou republiku po celém světě, pokusí zachránit. Velmi si vážíme dlouhodobé podpory volených zástupců kraje, nicméně postup několika úředníků nás nyní dostal do kritické situace a bez zásahu volených představitelů skončí tragicky,“ konstatoval Dalibor Dostál. O řešení krize včera jednal rovněž se statutárním zástupcem hejtmanky Milošem Peterou, který přislíbil pomoc se záchranou zvířat.

Milovická rezervace patří ke světově nejsledovanějším českým projektům. Informace o ní opakovaně přinesly New York Times i Washington Post, informovala o ní BBC, Science a další světová média na pěti kontinentech. Právě kvůli mezinárodnímu dosahu projektu ochranáři požádali o pomoc také předsedu vlády Andreje Babiše, který loni v létě slavnostně otevíral rozšířenou rezervaci. Nebýt jeho tehdejšího zásahu, který urychlil připojení několika pozemků, zvířata by měla problém přežít letošní zimu. Ochránci přírody rovněž oslovili ministra životního prostředí Richarda Brabce a ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny Františka Pelce s žádostí o pomoc při poskytnutí případné náhradní lokality, kam by bylo možné zvířata z Milovic evakuovat. „V Česku je 145 lokalit, kterým by mohli velcí kopytníci pomoci. Nicméně příprava každé nové rezervace zatím trvala několik let. Bylo by na hranici zázraku, pokud by se nyní podařilo během několika týdnů zvířata na vhodné místo převézt,“ zmínil Dalibor Dostál.

Ochranáři na projektu od počátku spolupracují se Středočeským krajem. Ten ještě před vznikem rezervace v roce 2015 přislíbil pro projekt poskytnout svoje pozemky v bývalém vojenském prostoru Milovice. V té době však byly krajské pozemky blokovány nájemní smlouvou se společností Mladá RP. Proto první pastviny divokých kopytníků vznikly na pozemcích města Milovice a později Agentury ochrany přírody a krajiny. „Nicméně velikosti zakládajících stád byly s ohledem na čas potřebný k reprodukci dimenzovány na plánovanou celkovou velikost rezervace, včetně přislíbených krajských pozemků,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

V roce 2016 Rada Středočeského kraje nájemní smlouvu se společností Mladá RP ukončila a uvolnila krajské pozemky pro rezervaci velkých kopytníků. Podpis smlouvy však poté zablokovalo předběžné opatření soudu kvůli řešení sporu kraje s bývalým nájemcem. Tato situace trvala až do konce roku 2018. „Letos v lednu jsme se setkali se zástupci vedení kraje a dohodli se na podpisu smlouvy v co nejkratším možném termínu,“ zmínil Dalibor Dostál. Dosud k němu však nedošlo.

Protože rezervace první čtyři roky existovala na zhruba poloviční ploše, než je plánovaný stav, bylo již počátkem letošního roku zřejmé, že k jejímu rozšíření musí dojít co nejdříve. S pracovníky odboru majetku, kteří byli přípravou smluv pověřeni, bylo domluveno datum 15. března, s tím, že během dvou měsíců proběhnou všechny potřebné formální kroky. „Zároveň jsme pracovníky úřadu informovali, že další zdržení rozšíření rezervace by mělo pro zvířata tragické důsledky,“ doplnil Dalibor Dostál.

Exmoorský poník
Exmoorský poník
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina

Namísto smlouvy připravené k podpisu však v polovině března ochranáři dostali od úředníků informaci, že dokumenty nestihli připravit a smlouva se bude podepisovat začátkem května. Poté přislíbili dokumenty dokončit začátkem července.

V polovině července pak úředníci informovali, že se podpis smluv odkládá nejméně do konce letošního roku. „Práce se zvířaty vyžaduje dlouhodobé plánování. Podobné náhlé změny jsou pro podobný projekt samozřejmě kritické,“ upozornil Miloslav Jirků. Další zdržení zdůvodnili úředníci tím, že chtějí počkat na dopracování koncepce rozvoje bývalého vojenského prostoru. „Obecně je jistě správné řešit tyto velké plochy systémově. Nicméně v době, kdy tam běhají desítky velkých kopytníků, by se zásadní změna využití neobešla bez tragických důsledků. Pokud se znovu vrátím k východočeskému safari, je to podobné, jako by ve Dvoře Králové začali ve chvíli, kdy Josef Vágner přivezl desítky zeber, antilop a nosorožců, zvažovat, zda místo zoo nevyužijí pozemky raději na lunapark nebo zahrádkářskou kolonii,“ přirovnal Dalibor Dostál.

Středočeský kraj se nařčení brání. Proces bezplatné výpůjčky pozemků pro Českou krajinu úřad nezpomalil.

„Před třemi měsíci teprve Středočeský kraj ukončil spor se společností Mladá RP, s.r.o. Během těchto třech měsíců musel být zveřejněn záměr o pronájmu pozemků dle zákona o krajích. Poté musí samotný návrh na výpůjčku ještě projít komisí pro majetek, která je poradním orgánem Rady kraje, a následně půjde návrh na bezplatnou výpůjčku pozemků k rozhodnutí na jednání Rady, což se stane 2. září 2019,“ říká náměstek hejtmanky pro oblast životního prostředí a zemědělství Miloš Petera (ČSSD).

Celý text vyjádření Středočeského kraje čtěte zde.

Navíc pozemky plánované pro rozšíření rezervace jsou součástí Evropsky významné lokality a podléhají tak omezením souvisejícím s ochranou přírody. Do konce roku by na nich měla být vyhlášena také Národní přírodní památka Mladá, která ochranu území ještě zpřísní. Komerční využití ani zastavení těchto ploch tak nebude možné.

Proč zvířata v bývalém vojenském prostoru nutně potřebují rozšířit rezervaci? „Kvůli dlouhodobému suchu je vegetace na pastvinách výrazně méně, než v normálních letech. Divocí kopytníci navíc dlouhodobou pastvou potlačují agresivní druhy trav a pomáhají návratu ohrožených druhů bylin. Po několika letech plevelné trávy pastvu nezvládnou a jejich množství se skokově sníží. To je zcela v pořádku a právě k tomu podle plánu dochází. Jenomže podle původních příslibů měla mít zvířata již dávno k dispozici další plochy,“ vysvětlil Miloslav Jirků.

Řešením není ani přikrmování zvířat. Kromě toho, že by při počtech kopytníků znamenalo značnou finanční zátěž, není možné především z dalších důvodů. „Zvířata, především ta mladá, by si během několikaměsíčního přikrmování uvykla na „lepší“ stravu a poté by odmítala spásat hrubé trávy a plevele. Ty by se pak v rezervaci začaly šířit. Navíc by kvůli pravidelnému přikrmování ztratila respekt před člověkem, začala by si zvykat na kontakt s lidmi. Začala by se chovat nepřirozeně,“ zmínil Miloslav Jirků.

Zároveň vyloučil, že by se zvířata v rezervaci množila příliš rychle. „Nárůst počtu zvířat přesně odpovídá tabulkovým údajům u jednotlivých druhů a s podobnými počty jsme dlouhodobě počítali. Nikdo však neočekával, že ještě v roce 2019 nebudou podepsány příslušné smlouvy na pozemky formálně přidělené v roce 2016. Zvířata fungují přesně tak, jak mají, ovšem selhal lidský faktor,“ doplnil Miloslav Jirků.

Přikrmování by také ohrozilo křehký ekosystém v rezervaci. „Místa, kde se zvířata přikrmují, jsou významným zdrojem infekcí. Prevence před nimi by pak znamenala podávání chemických přípravků, které jsou jedovaté pro mnoho vzácných druhů hmyzu, i užitečných půdních a vodních organizmů. Ze semen, které seno vždy obsahuje, by se navíc mohly v pečlivě udržované lokalitě šířit rostliny z jiných míst, včetně nebezpečných invazních druhů,“ podotýká Miloslav Jirků.

To, že kopytníci v současnosti nemají k dispozici předpokládaný prostor, navíc způsobuje ve stádech sociální stres. „Zvířata, která se na dostatečném prostoru vzájemně respektují, jsou nucena k těsnému kontaktu,“ zmínil Miloslav Jirků. To se týká například projevů vůdčího hřebce vůči mladým hřebečkům, kteří se na současné ploše nemohou dostatečně vzdálit od stáda s klisnami a jsou tak vnímáni jako nepřátelé.

V celé Evropě v současnosti vznikají nové pastevní rezervace udržované velkými kopytníky, protože veřejnost i odborníci chápou, že jde o nejlepší dostupný způsob péče o přírodu na velkých plochách. Například v sousedním Německu jich funguje přes 200.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MV

Miroslav Vinkler

9.8.2019 16:45
Zajisté fandím milovickému projektu společnosti Česká krajina. Úředníci však musí pracovat na nějakém úřadu, který musí někdo řídit . Tajemník, rada ,hejtman apod.
Představa, že existuje temné bratrstvo škodlivých úředníků,jehož cílem je torpédovat eko-projekt,je mírně řečeno nesprávná.
Pokud bych chtěl parodovat knížecí radu AOPK, proč tam nevpustit vlčí smečku,která přirozeně zreguluje nadměrný stav velkých kopytníků ?
Když to tolerují u ovčích farem, zajisté by to uvítali u volně žijících kopytníků v rezervaci.
Odpovědět
Anyr

Anyr

9.8.2019 17:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
Myslím si, že ironie není v tomhle případě vhodná.
Taktéž si nemyslím, že by vlci, primárně lovící slabé kusy, měli prvořadě likvidovat kusy zcela zdravé - tak to od přírody nastaveno není. A stádo ovcí na pastvině nelze za přirozené brát snad ani omylem, tam jsou vlci, opět z pohledu přírody, vyloženě nutní.
Ale chápu - ironie, určitě jste to nemyslel vážně. :)

Osobně bych se nedivil, byť se smutkem, kdyby to opravdu někdo zpomaloval úmyslně. Stále žijeme ve státě, kde se pytlačí a zabíjejí rysi, orli, a kde se preferuje těžba uhlí před zachováním lidských obydlí a vodou. A, bohužel, se tu dějí špatné věci jen proto, že z nich má někdo potěšení, že se někomu "prostě chce".
Pevně však věřím, že za to neustálé odkládání může něco jiného, než lidská zlovůle nebo špatné hodnoty, a všem v Milovicích přeji, ať to zdárně dopadne, a i kdyby ne, tak že namísto masakru dopadne převoz zvířat, třeba jen dočasný, na jiné místo.
Odpovědět
dm

david matoušek

9.8.2019 18:06 Reaguje na Anyr
Nic proti téhle rezervaci, ale ptám se obecně. To se bude rozšiřovat vždy když už narůstající populaci zvířat dane území neuživí? To je jako to prirozeno? Nebo spis nedomysleno? S nějakou redukcí ať přirozenou ci umelou se pri tomhle vývoji přece musí počítat.
Odpovědět
Anyr

Anyr

9.8.2019 18:16 Reaguje na david matoušek
V tom máte úplnou pravdu a docela by mne zajímalo, jaké ohledně toho byly plány.

Ovšem ani to nic nemění na tom, že současná situace je taková, jaká být neměla.

Btw co já vím, třeba tam fakt chtěli časem mít i ty vlky, nebo medvěda, až se jim rezervace dostatečně rozroste. :D
Vtip. :)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.8.2019 06:33 Reaguje na Anyr
Až se jim rezervace dostatečně rozroste?To myslíte až se rozroste minimálně na desítky km2: I to je nakonec málo protože teritoria šelem které uvádíte jsou podstatně větší. Primárně lovící slabé kusy? V knížkách píší ledacos ale poptejte se na Slovensku. Fotek torz silných jelenů ulovených vlky vám předloží hodně. Že by všichni byli slabí či zranění? Osobně mě zajímá co se stane až tuto lokalitu opravdu vlci objeví. Jinak krásná ilustrace pořekadla, že když dva dělají totéž není to vždy totéž. Zatím co tady divocí kopytníci udržují krajinu,samozřejmě mimo "vědce" člověku nepřístupnou, jinde přemnožení kopytníci ničí naše krásné lesy a louky. U nich masakr nevadí a je přímo požadován. Přikrmování je nevhodné? V první řadě je drahé a pracné. Myslím, že další argumenty jsou již mimo realitu. Natažená ruka na závěr je taky typická.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.8.2019 06:47 Reaguje na Jarek Schindler
oprava...samozřejmě přemnožená spárkatá zvěř.
Odpovědět
Anyr

Anyr

10.8.2019 09:44 Reaguje na Jarek Schindler
Znovu opakuji - byl to vtip. :)

K šelmám: nikdo nikde přece neřekl, že vlk, nebo smečka vlků, neuloví zdravé, statné zvíře. Ovšem myslím si, že nespočetné zkušenosti pestré palety lidí dokládají, že každá šelma loví primárně kusy, se kterými má nejmenší práci. Navíc zdravá, silná zvěř má od přírody nadělené různé ochranné a prchací prostředky, které může plně využít. Také pro to šelmám vychází jen menšina útoků; většina lovené zvěře obvykle uteče.

Potom píšete o krajině, která je přístupná pouze pro úzkou skupinu lidí - podle mě to tak má být pokud možno všude, kde jde o ochranu přírody. Dokonce jsem takový despota, že bych uzavřel i NP, CHKO a podobné oblasti, plně nebo po většinu roku. Člověku, dle mého, postačí procházky, výlety a jiné aktivity v tom velkém zbytku naší krásné krajiny, aniž by musel lézt tam, kde je jeho přítomnost jedině nevhodná.

Přikrmování je nevhodné pro všechny důvody, které jsou v článku zmíněné, a jsou to důvody věcné a zcela logické... :) Najmě s tím, že by pak přestaly spásat "horší jídlo", když mají k dispozici to lepší a snadněji dostupné. To máte jako s kočkou na venkově. Když ji pravidelně a dobře krmíte, tak nabere a přestane lovit myši a navíc i zleniví, tudíž je její praktický přínos v háji (to, že to znamená i menší riziko pro ptáky, vynechám, vše má svůj yin a yang).

Přemnožená spárkatá zvěř: je logické, když člověk vytvoří krajinu, kde je to možné, tak to tak také dopadne. Absence predátorů, špatný přístup myslivců a zemědělců, k tomu snadno dostupná potrava - přemnožení zvěře je jen způsob přírody, jak vracet rovnováhu tam, kde má být. Spousta potravy + malé ohrožení = přemnožení. To člověk rovnováhu neustále narušuje neustálým opakováním dostupnosti přebytku potravy a stálou absencí predátorů v dostatečném množství. Ale jak to změnit, nevím. Nelze oplotit každé pole s brambory tak, aby se tam nedostal divočák - abych to nadlehčil. :)
No a hlavně: spárkatá zvěř přeci není srovnatelná s divokými koňmi, zubry, pratury. Mají úplně jiný dopad na krajinu, ve které žijí, než tři druhy mnou zmíněné.

Natažená ruka... pokud jde o všeobecný zájem (jak lidí, tak přírody), nemám vůbec nic proti. Nebo vy ano? To to mají dělat zadarmo, platit to ze svých příjmů? Dobru se má nadšeně pomáhat a já na jejich projektu nevidím nic špatného (čímž neříkám, že třeba časem nezačnu). :)
Mně třeba zase vadí platy a náhrady politiků, náklady na cestování a život prezidenta, náklady na desítky zcela zbytečných managerů státních firem... pokud by se tyto peníze dali na ochranu přírody, jak by to tu bylo krásné. :) Jak by ta skvělá a úžasná hejtmanka JČ kraje prospěla přírodě, kdyby ty dva miliony (mimochodem, dva miliony z našich peněženek) nedala na antiekologickou, lživou a populistickou reklamní kampaň a namísto toho to nacpala do něčeho užitečného... :)

No, obvykle v diskuzích neodpovídám, anžto to nemá moc cenu a nechci zbytečně přilévat olej do ohně, ale tady jsem udělal výjimku. :))
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.8.2019 01:02 Reaguje na Anyr
Vtipem a to špatným je již název tohoto článku pane Anýr. Ale popořadě. Vlky nechme. V tomto nejsou důležití. Jen mě zajímá. co se bude dít až tento zdroj potravy objeví. Nevím jaké je ohrazení těch pastvin , Pokud je tam zubr tak asi bytelné. Bude ale stačit? Důležitější je přímo hysterický nadpis. Opravdu musí kvůli úředníkům utratit třetinu zvířat???? 28.7. na Novinky .cz se dočtu , jak se u nás divokým koním daří a že se dovezou další. 9.8. hrozí třetině utracení. Divné, ne. Ve stejném článku se potom dovím, že …….
„Dospělý hřebec má velmi pozitivní vliv při výchově mladých hřebečků. Ve stádu se různě oťukávají, soutěží mezi sebou, profiluje se mezi nimi nový budoucí vůdce stáda, u toho je přítomnost dospělého samce důležitá,“ doplnil Dostál. O pár dní později to již….. způsobuje ve stádech sociální stres. „Zvířata, která se na dostatečném prostoru vzájemně respektují, jsou nucena k těsnému kontaktu,“ zmínil Miloslav Jirků. To se týká například projevů vůdčího hřebce vůči mladým hřebečkům, kteří se na současné ploše nemohou dostatečně vzdálit od stáda s klisnami a jsou tak vnímáni jako nepřátelé……..Co tedy platí. Nejdou přestěhovat, protože příprava rezervace trvá 4 roky a tak není kam. Pokud vím tak jsou minimálně čtyři další „rezervace“. Nesmyslné tvrzení jak přikrmování ohrozí křehký ekosystém. To nemá cenu ani rozebírat. Mezinárodní dosah projektu? Proč ne, zvlášť když v tom Německu je takových rezervací údajně přes dvě stě. Na druhou stranu když vlci zlikvidují nejkvalitnější chov muflonů na světě, tak zlikvidovali podle takových „ochranářů“ pouze nepůvodní lesní dobytek. Přemnožená zvěř? Přemnožená z pohledu některých lidí. Přemnožená ve vztahu k přírodě asi těžko. Všeobecný zájem??? Výpůjčka krajského majetku o 270 ha na deset let plus za čtyři roky krajem poskytnuté dotace ve výši 6,7 mil soukromé společnosti. Proč ne Na druhou stranu rybáři, myslivci si svého koníčka platí ze svého. . A ten různý dopad na krajinu působením naši zvěře a zubra, genetickou kreaturou pratura a exmoorským ponym, který u nás nikdy nežil. Poslední tři toho sežerou podstatně více. Nebo snad vidíte jiný dopad. Od spolku Česká krajina jsem zatím neslyšel,co chtějí dělat s přírůstky až vhodné plochy dojdou a vhodné prostředí se naplní.
Odpovědět
mr

11.8.2019 11:42 Reaguje na Jarek Schindler
Dotaz - ti kopytníci v těch Milovicích dělají jako ty miliardové škody v hospodářských lesích? Nebo spíše ty miliardové škody dělá v těch hospodporostech přemnožená spárkatá za účelové absence vlčí populace? A ten váš nesmysl s přikrmováním je opravdu leda výplod z přihlouplé bouchalské makovice. Tam nikdo nechce dělat farmu na výrobu masa, to není bouchalská honitba a ani za tímto účelem nebyl tento plán realizován. Ti kopytníci jsou tam pro přirozenou údržbu té oblasti. A bylo to plánováno na určitou rozlohu s určitým minimálním počtem ks spásačů. Až nebudou bouchalové uměle (přikrmováním a pytlačením velkých šelem) udržovat přemnožené stavy zvěře a ty budou udržovány na rovnovážných stavem s prostředím (a to zvládnou leda velké šelmy), tak tady nikdo nebude volat po výrazné redukci spárkaté. A k té natažené ruce - až skutečně začne platit právo a majitelé se domohou náhrad faktických škod, tak bude rázem po celé "tisícileté" myslivosti. Vlastně zase nedomohou - ty škody totiž myslivci nejsou schopni nikdy zaplatit.
Odpovědět
J

Jan Knap

11.8.2019 16:17 Reaguje na
Máte pravdu že myslivost má u nás dlouhou tradici včetně zjišt´ování počtu jednotlivých druhů zvěře.Zajímalo by mě,z jakých údajů vycházíte při tvrzení ,je u nás spárkatá zvěř přemnožená? Můžete uvést početnost jednotlivých druhů spárkaté zvěře v roce například 1970,1988 a současný stav? Prosím bez divokých prasat,ty jsou skutečně přemnožená ale ne vinou myslivců ale státních úředníků,kteří nepovolili včas jejich účinnou regulaci.Petrův Zdar
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

29.9.2019 21:38 Reaguje na Jan Knap
Zatímco se na počátku 60.let lovilo ročně 50 000 ks srnčí zvěře ročně, roku 2011 to bylo cca 130 000 ks ročně, loni cca 100 000 ks. Dále musíme počítat daňky a jeleny sika, kde je místně kalamitní přemnožení.
Jelení zvěř je nyní na několikanásobných stavech oproti minulosti. Např.oproti roku 1924 je to 13 X. Třináctkrát. Oproti roku 1980 jsou stavy dvojnásobné. Zdroj přímo od pramene. Myslivost.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.8.2019 01:11 Reaguje na
Proč by ti kopytníci v těch Milovicích měli dělat jako ty miliardové škody v hospodářských lesích? On někdo něco takového snad tvrdí? Miliardové škody? Spíš zbožné přání pořád dokola šířené některými ……..Něco z článků z dob minulých: „kolik za časů pana Metzla Lesy ČR vynakládaly na ochranu porostů proti škodám - např. v letech 1994 - 1996 to mělo být 415 - 435 miliónů, v letech l997 - 1999 však tato částka klesla až na 301 miliónů - a z výčtu škod způsobených zvěří - v roce l997 jich pracovníci Lesů ČR nasčítali za 2,894 miliónu korun, v roce 1998 za 2,908 miliónu, v roce 1999 však již za 20,456 miliónu (ne že by zvěř škodila více než v předchozích letech, jen se rychle změnila směrnice pro výpočet škod)………. Tak například soudní znalci v letech 1998 a 1999 z pověření Mze - odboru státní správy lesů a myslivosti opakovaně prověřili vykazované škody v konkrétních porostech Lesů ČR. Zjistili přitom, že škody vykazované převyšují škody skutečné dvaceti-, třiceti-, ale i padesátinásobně. Výjimkou nebylo ani zjištění stonásobku. Abychom dobře rozuměli - tam, kde soudní znalec vyčíslil škodu způsobenou zvěří na 1000 korun, vykazovali pracovníci podniku škodu 100.000 korun. Účelová absence vlčí populace? Nesmysl. Tvrdím, že pořekadlo „ horší turka poturčenec“ se na vás pane Metzl přesně hodí. Až nebudou myslivci přikrmovat zvěř? Péče o zvěř je prvořadým úkolem myslivosti. Pytlačení? Jalové pohádky některých ochranářů samozřejmě bez důkazů, které pár bláznů pořád dokola papouškuje .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.8.2019 01:26 Reaguje na
Abych nezapomněl pane Metzl. Mé nesmysly k nemožnosti přikrmování v té ohradě? Takže kopytníci by si zvykli na člověka ?..... V ohradě s vyhlídkovými věžemi pro turisty (atrakce) kde uhynula klisna díky nějakému snad turisty podanému pečivu. Argument k smíchu. „Zvířata, především ta mladá, by si během několikaměsíčního přikrmování uvykla na „lepší“ stravu a poté by odmítala spásat hrubé trávy a plevele.“……….. Neznám žádné zvíře, které by dalo přednost senu před zeleným. Seno má být ta lepší strava? „Přikrmování by také ohrozilo křehký ekosystém v rezervaci. „Místa, kde se zvířata přikrmují, jsou významným zdrojem infekcí“ ……Nejdřív tam musím být nemocné zvíře. No a pár desítek metrů čtverečních sloužící k přikrmování určitě křehký ekosystém neohrozí a to ani v případě že místo člověk pravidelně uklízí ( zbytky znehodnoceného sena) a následně pohrabe a vydesinfikuje. „Ze semen, které seno vždy obsahuje, by se navíc mohly v pečlivě udržované lokalitě šířit rostliny z jiných míst, včetně nebezpečných invazních druhů,“……..Jak pečlivě udržovaná je ta lokalita? Pastvou? Seno se dá zajisté vybrat z dobrých luk a navíc……..Divocí kopytníci navíc dlouhodobou pastvou potlačují agresivní druhy trav a pomáhají návratu ohrožených druhů bylin. Po několika letech plevelné trávy pastvu nezvládnou a jejich množství se skokově sníží“…….Takže o čem, že je vůbec řeč? Pokud si kopytníci poradí s třtinou křovištní tak si asi poradí pomalu se vším. Poslední zimy zatím byly mírné. Co se stane pokud napadne hodně sněhu? Divoká zvěř má většinou možnost odejít na , pro ni příznivější lokality s přístupnější potravou. Navíc má krmelce. Ti kopytníci v ohradě ale nemají kam odejít.. To je tam, aby náhodou nenarušili „křehký ekosystém“ nechají pomřít hlady? Jen prosím netvrďte, že si potravu vyhrabou.
Dřív tyto unikátní plochy udržovala vojenská technika, takže nemám proti tomu aby je nyní udržovali zvířata.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist