Na stovkách hektarů milovické rezervace zasahují proti akátu. Používají metodu ověřenou v Národním parku Podyjí
4.8.2024 04:59 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Pavel Brodecký navrtává kmen invazního akátu v milovické rezervaci velkých kopytníků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vojtěch Brodecký
Zásahu loni předcházelo monitorování jednotlivých ohnisek výskytu akátů. „Akáty se na území rezervace nevyskytují plošně, ale rostou v několika desítkách izolovaných ohnisek. Odtud se postupně šíří do dalších míst. Proto je nutné proti jejich šíření zasáhnout,“ dodal Dalibor Dostál.
Injektáž je pro přírodu šetrnější než plošná aplikace herbicidu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavel Brodecký
V jedné lokalitě přitom mohou růst desítky nebo i stovky jedinců invazních dřevin. „I v poměrně nenápadné skupince akátů jsme napočítali na 350 jedinců,“ vypočítal Pavel Brodecký, ochranář z kolínské sekce Skupiny JARO, který se v milovické rezervaci na odstraňování akátů podílí. Používá přitom metodu, kterou v předchozích letech otestovali odborníci v Národním parku Podyjí, kde se této problematice dlouhodobě věnuje Robert Stejskal. Kmen akátu se navrtá a do vrtu se injektáží aplikuje malá dávka herbicidu. Ta se dostane ke kořenům a dřevinu zahubí. Není tak nutný plošný postřik a chemie se nedostává do okolí.
Právě letní sucho je pro zásah vhodným obdobím. „Dřevina již dokončila hlavní růst a ke kořenům začíná proudit více zásobních látek, takže na injektáž reaguje výrazně lépe než v jiných částech roku,“ doplňuje Pavel Brodecký. Jeho slova potvrzují proschlé koruny akátů, které zašly již několik dnů po injektáži.
Uschlé akáty po injektáži v milovické rezervaci velkých kopytníků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavel Brodecký
Mladé akáty velmi rádi okusují zubři. Ti z nich často oloupou kůru, takže kmen akátu zaschne. Odolná dřevina však často znovu obrazí z kořenů. A to i několik metrů od původního kmene. Stejně akáty reagovaly na postupy, které ochranáři testovali v prvních letech po založení rezervace. Uříznutí na vysoký kmen nebo takzvané céčkování, kde se kůra odstraní na části obvodu kmene. Obě metody jsou v literatuře uváděny jako účinné postupy na likvidaci akátů, v praxi však u většiny dřevin vedly právě ke zmlazení z kořenů. Namísto jedné dřeviny poté vyrazil hustý porost. Právě proto letos začali akáty v rezervaci likvidovat odborníci s využitím injektážní metody.
„Omezování akátů je klíčové právě na otevřených lokalitách, kde těmito invazními dřevinami rychle zarůstají stepní a travinná společenstva, která jsou důležitá pro různé druhy hmyzu a rostlin,“ upřesnil Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Snadnější potlačování akátů na biologicky cenných územích by podle něj umožnilo vytvoření národního seznamu nepůvodních druhů.
„Zjednodušilo by to podporu managementu ochranářských organizací a zároveň by to umožňovalo nastavovat jemněji management, než v případě druhů na evropském seznamu invazních druhů, který je velmi přísný,“ navázal Jan Pergl.
Uschlé akáty po injektáži v milovické rezervaci velkých kopytníků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavel Brodecký
První etapa by měla v milovické rezervaci skončit letos. „Přibližně do konce léta by měli odborníci zvládnout injektáž všech zmapovaných akátů. V příštím roce se lokalita znovu zmapuje a zásah se zopakuje u dřevin, které by letošní injektáži odolaly,“ uzavřel Dalibor Dostál. Protože se velká část milovické rezervace velkých kopytníků nachází na území Národní přírodní památky Mladá, byl k zásahu nutný souhlas Agentury ochrany přírody a krajiny.
Přečtěte si také |
Příprava stromových mikrobiotopů pro mizející druhy hmyzu v NP Podyjí
Akáty pocházejí ze Severní Ameriky, v Česku se nekontrolovatelně šíří a vytlačují původní druhy rostlin. Svými kořeny vylučují do půdy jedovaté alelopatické látky, kterými omezují růst ostatních rostlin. Dále způsobují nitrifikaci půdy a mění její složení, což vyhovuje jen několika málo nitrofilním druhům rostlin, jako je třeba kopřiva nebo bez. Akáty vytvářejí husté porosty, které lokalitu zastíní, takže z ní zmizí květiny, na ně vázaní motýli a další původní druhy. Kromě akátů patří k nejproblematičtějším invazním dřevinám v Česku také pajasan a střemcha pozdní.
Uschlé akáty po injektáži v milovické rezervaci velkých kopytníků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavel Brodecký
Na milovickou rezervaci velkých kopytníků může veřejnost přispět prostřednictvím portálu pomahamekrajine.cz.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (79)
ss
PJ
Pavel Jeřábek
4.8.2024 07:54 Reaguje na smějící se bestieMate pravdu.
A za dva roky vyhlasit samovyrobu paliva ze suchych akatu.
Pro nektere lidi by to bylo super nabidky. Jak do krbu, tak do kotlu na drevo.
I kdyz cast bych si jich stejne schoval.pro ohrady, hadniky.
Odpovědět
A za dva roky vyhlasit samovyrobu paliva ze suchych akatu.
Pro nektere lidi by to bylo super nabidky. Jak do krbu, tak do kotlu na drevo.
I kdyz cast bych si jich stejne schoval.pro ohrady, hadniky.
JS
Jarek Schindler
4.8.2024 08:41 Reaguje na Pavel JeřábekZ akátu palivo? To je plýtvání nejodolnějším dřevem které u nás roste. Proč dělat nějakou injektáž, když se tím herbicidem dá natřít celá plocha pařezu. Noa pokud se někdo oprvdu chce zbavit akátu tak nejučinější je pila a následně ihned bagr který vykope pařez včetně kořenů. To dřevo ten bagr zaplatí.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
4.8.2024 09:44 Reaguje na Jarek SchindlerTo,co ten člověk napájí Roundupem,je trestuhodné plýtvání palivovým dřívím.Velmi kvalitním.
Jsem pobouřen,jestli toto je z mých daní.
Odpovědět
Jsem pobouřen,jestli toto je z mých daní.
MU
Michal Ukropec
4.8.2024 17:12 Reaguje na Emil BernardyTo je ekologista a nikoliv člověk moudrý.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
4.8.2024 13:36 Reaguje na Jarek SchindlerBagrem pařez vytrhnete, ale ne všechny kořeny, značná část v zemi zůstane. A pokud obrazí, tak práce s výmladky je nekonečná a hodně bolestivá.
Navíc, to lze použít jen na rovině a když v okolí nejsou jiné dřeviny.
Odpovědět
Navíc, to lze použít jen na rovině a když v okolí nejsou jiné dřeviny.
JS
Jarek Schindler
4.8.2024 14:08 Reaguje na Pavel JeřábekBagrem nejenže vytrhnete pařez ale vybagrujete i zeminu s těmi potrhanými kořeny. Je to prostě o tom ty kořeny z té "vybagrované" zeminy vybrat. Rovinu tam máte a většinou jsou to remízky akátu. Už jsem to napsal. Nemá větší smysl uříznout ten akát, zpeněžit ho a natřít celý pařez?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
4.8.2024 14:24 Reaguje na Jarek SchindlerA už jste to někdy dělal?
Za prvé bagr noc moc ze země nevytrhne, žádný bagrista si nechce poničit hydrauliku. Za druhé už jste někdy takhle přebíral půdu a štěrk, kýbl ke kýblu?
Odpovědět
Za prvé bagr noc moc ze země nevytrhne, žádný bagrista si nechce poničit hydrauliku. Za druhé už jste někdy takhle přebíral půdu a štěrk, kýbl ke kýblu?
JS
Jarek Schindler
4.8.2024 15:12 Reaguje na Radim PolášekCo se týká akátu tak ne. Jinak ten pažez jde ze země celkem dobře a tak o hydrauliku asi nikdo strach mít nemusí. No a navíc ta kořenová výmladnost je věcí takových max 40 cm. Ve větší hloubce se ty kořenové adventivní pupeny a z nich rostoucí prýty asi tvořit nebudou.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
7.8.2024 14:38 Reaguje na Jarek SchindlerHloupost, viděl jsem trhat pařezy traktorem a jediný traktor, který na větší pařezy měl šanci, byl pásák. Který dokázal vyvinout sílu odpovídající možná desítkám tun. Ocelová lana tak aspoň centimetr silná, slabší se trhala a pásy na tvrdé kamenité půdě málem prokluzovaly. A převod pásáku do pomala s rychlostí tak poloviny čtvrtiny rychlosti chůze a motor pásáku řval naplno.
Bagr může zvládnout stromečky s pařízkem o průměru tak do 5 centimetrů, s obtížemi možná do deseti centimetrů.
Odpovědět
Bagr může zvládnout stromečky s pařízkem o průměru tak do 5 centimetrů, s obtížemi možná do deseti centimetrů.
JS
Jarek Schindler
8.8.2024 09:45 Reaguje na Radim PolášekChcete snad tvrdit, že v případě těch akátů se jedná o větší pařezy? Samozřejmě s pařezem dubu o průměru 80 cm již asi nic nehne.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
4.8.2024 18:58 Reaguje na Jarek SchindlerEkologistům nejde o rozumné řešení, ale o to, jak zničit dřevo, a shrábnout dotace za co nejmenší námahu.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
4.8.2024 22:51 Reaguje na Michal UkropecA v čem zničit dřevo? Já to fakt nechápu, co je zde za problém? Jediné, že při kácení se rychleji tupí řetěz.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
5.8.2024 05:55 Reaguje na Pavel JeřábekJe mnohem lepší pokácet a pořezat syrové dřevo. Ekologistům jde o to, ten akát zničit.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
5.8.2024 22:03 Reaguje na Michal UkropecAle v tom článku je napsáno, že je potřeba akáty ošetřit tak, aby se dál v krajině nešířily a neničily druhově bohaté louky a pastviny a lesní porosty.
Bolševník taky ošetříte tak, aby se dál nešířil, a není v tom problém.
Odpovědět
Bolševník taky ošetříte tak, aby se dál nešířil, a není v tom problém.
PJ
Pavel Jeřábek
4.8.2024 23:15 Reaguje na Jarek SchindlerBagr, to aby byl minimálně desetitunový, aby vyndal silné pařezy. Takže jaká bude jeho cena za hodinu? V tisíci korunách?
A kolik těch pařezů s vyčištěním od kořínků a urovnání plochy za hodinu udělá?
Poměrně lehkým bagrem (necelá tuna těžký by se tam nedostal) jsem vyndaval trnky.
Takže za den malá plocha (asi 300m2), zkoušel jsem vytahat ("hráběmi") i drobné kořeny, ale stejně se to nepovedlo načisto.
Kdyby si za vrtání počítal třeba 400 Kč/hod, tak na jeden strom potřebuje s přecházení 5 - 10 minut - podle tipu vrtačky a počtu děr a šikovnosti stříknutí arboricidu.
A potom za dva roky jen klasické pokácení.
Mimochodem - viděl jsem u akátu asi 10 m kořen vedoucí do hloubky. Takže si nedělejte iluze, že se bagrem kořenů jen tak zbavíte.
Odpovědět
A kolik těch pařezů s vyčištěním od kořínků a urovnání plochy za hodinu udělá?
Poměrně lehkým bagrem (necelá tuna těžký by se tam nedostal) jsem vyndaval trnky.
Takže za den malá plocha (asi 300m2), zkoušel jsem vytahat ("hráběmi") i drobné kořeny, ale stejně se to nepovedlo načisto.
Kdyby si za vrtání počítal třeba 400 Kč/hod, tak na jeden strom potřebuje s přecházení 5 - 10 minut - podle tipu vrtačky a počtu děr a šikovnosti stříknutí arboricidu.
A potom za dva roky jen klasické pokácení.
Mimochodem - viděl jsem u akátu asi 10 m kořen vedoucí do hloubky. Takže si nedělejte iluze, že se bagrem kořenů jen tak zbavíte.
JS
Jarek Schindler
7.8.2024 10:08 Reaguje na Pavel JeřábekNo tady se snad toho akátu zbavit chtějí a údajně jim k tomu stačí vrtačka a trocha chemie. No a kořeny do hloubky? Prýt, vyroste z adventivního pupenu a jen na kořenu blízko povrchu země. No a kořeny bez nadzemní části nerostou, mohou jen přežívat. Takže vše co je metr pod zemí by problémem být nemělo. Jinak většinou stačí ( slabší kmeny) SLKT a lano.Vytrhne kmen i s kořenem celkem spolehlivě.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
4.8.2024 17:11 Reaguje na Jarek SchindlerJe zcela zjevné, že jste praktik a ne ekologista.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
4.8.2024 23:26 Reaguje na Jarek SchindlerNatření celého pařezu je hloupost - nemá smysl natírat již část dřeviny, kde nejsou vodivá pletiva.
A je tam napsáno, že tato metoda je poměrně neúčinná, ne vždy arboricid je po natření pařezu účinný, takže vznikne i kořenová výmladnost.
Kácení na vysoké pařezy je celkem nepříjemné, těžaře může kmen lehce zranit.
Kroužkování je poměrně pracné a také ne vždy účinné.
Takže záseky se speciální sekyrkou a nebo vrtačka kdy se celkem i použije málo arboricidu.
https://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/plevele/regulace-pajasanu-zlaznateho-a-dalsich-invaznich-drevin-pomoci-mene-znamych-zpusobu-aplikace-herbici
Odpovědět
A je tam napsáno, že tato metoda je poměrně neúčinná, ne vždy arboricid je po natření pařezu účinný, takže vznikne i kořenová výmladnost.
Kácení na vysoké pařezy je celkem nepříjemné, těžaře může kmen lehce zranit.
Kroužkování je poměrně pracné a také ne vždy účinné.
Takže záseky se speciální sekyrkou a nebo vrtačka kdy se celkem i použije málo arboricidu.
https://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/plevele/regulace-pajasanu-zlaznateho-a-dalsich-invaznich-drevin-pomoci-mene-znamych-zpusobu-aplikace-herbici
JS
Jarek Schindler
7.8.2024 10:10 Reaguje na Pavel JeřábekJaký je asi rozdíl mezi tím pokácením a kroužkováním? No a jinak, když myslíte......
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
4.8.2024 20:07 Reaguje na Pavel JeřábekA čím chcete suchý akát v rezervaci řezat? Je to kvalitní, estetické a tvrdé dřevo.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
4.8.2024 22:57 Reaguje na Michal UkropecMotorovou pilou.
V čem je problém?
Břichatkou asi dneska už nikdo kácet nebude.
Odpovědět
V čem je problém?
Břichatkou asi dneska už nikdo kácet nebude.
MU
RP
Radim Polášek
7.8.2024 14:43 Reaguje na Pavel JeřábekMotorovou pilou možná se speciálním řetězem, jaký mají hasiči na řezání všeho možného včetně ocelových kusů.
Ono akátové dřevo je extrémně tvrdé a nadměrně opotřebovává nástroje, kterými se zpracovává. Zvláště suché.
Ale nevidím to jako problém, kácení akátů se pouze trochu prodraží a bude trochu obtížnější.
Odpovědět
Ono akátové dřevo je extrémně tvrdé a nadměrně opotřebovává nástroje, kterými se zpracovává. Zvláště suché.
Ale nevidím to jako problém, kácení akátů se pouze trochu prodraží a bude trochu obtížnější.
JV
Jaroslav Vozáb
4.8.2024 09:01Já jsem v lese (říkalo se tam Akátnice) natíral pařízky neředěným Rondupem a měl jsem 95% účinnost. Dřevo zužitkováno. Suchý akát dost píchá, co zbylo v borové kultuře vysekám křoviňákem. Mám tam včely tak moc nechemizuji. Ten nátěr je třeba udělat při vegetačním období nad 15C. Někdy jsem naoral paseku brzo a a došlo k zmlazení od přerušených kořenů, křovinořez to vyřešil.
Soliterní akát pokud je někde na pastvině nevadí. V kultuře vadí jen v začátku je to slunný strom ve stínu už nemá sílu. Pro včely je požehnání. Pokud se nic nezměnilo, tak byl jednu dobu doporučován jako vhodná dřevina na plantáže jako rychle rostoucí dřevina...
Odpovědět
Soliterní akát pokud je někde na pastvině nevadí. V kultuře vadí jen v začátku je to slunný strom ve stínu už nemá sílu. Pro včely je požehnání. Pokud se nic nezměnilo, tak byl jednu dobu doporučován jako vhodná dřevina na plantáže jako rychle rostoucí dřevina...
ss
PJ
Pavel Jeřábek
4.8.2024 13:51 Reaguje na Jaroslav VozábKdyž se začínalo s akátem klasicky - řez na nízký pařez, a kácelo se v zimě, tak jsme pařezy také natírali 50% Roundupem.
Na značné často zabral, ale hodně jich obrazilo z kořenů, vzniklo hnusné, pichlavé houští.
To potom likvidovala asi 10 let kolegové křovinořezem a nátěrem každého pařízku.
Šílená, bolavá práce, ale akáty se povedlo výrazně omezit.
Nejkrásnější na tom bylo, že do dvou let, tak kde se akáty nezmladily, vyrostly semenáčky javorů, jasanů, habrů, dubů a dalších dřevin. Dnes by tam už mohl být mladý smíšený les.
Odpovědět
Na značné často zabral, ale hodně jich obrazilo z kořenů, vzniklo hnusné, pichlavé houští.
To potom likvidovala asi 10 let kolegové křovinořezem a nátěrem každého pařízku.
Šílená, bolavá práce, ale akáty se povedlo výrazně omezit.
Nejkrásnější na tom bylo, že do dvou let, tak kde se akáty nezmladily, vyrostly semenáčky javorů, jasanů, habrů, dubů a dalších dřevin. Dnes by tam už mohl být mladý smíšený les.
RP
Radim Polášek
5.8.2024 07:00 Reaguje na Pavel JeřábekHm, Roundup se podle předpisů stříká na list, protože se do rostliny dostává přes listy. Natřený v zimě v době vegetačního klidu na pařez se za ty měsíce, než se akát na jaře probudí, jakožto nestálý herbicid s rychlým rozkladem se ho převážná většina rozloží. Tudíž logicky jeho účinnost je nízká. Natřený řez kmene v době vegetace se Roundup z velké části vyplaví z kmínku unikající mízou.
Mnohem větší účinnost Roundupu na akát by pravděpodobně byla, kdyby se akátový pařez nechal na jaře obrazit a Roundupem postříkaly až mladé listy a výhonky akátu.
Odpovědět
Mnohem větší účinnost Roundupu na akát by pravděpodobně byla, kdyby se akátový pařez nechal na jaře obrazit a Roundupem postříkaly až mladé listy a výhonky akátu.
PJ
Pavel Jeřábek
5.8.2024 22:08 Reaguje na Radim PolášekNejlepší je arboricid použít teď do vodivých pletiv.
V zimě zabírá, pokud není mráz. Ale pravda je, že účinnost je nižší.
Stříkat na list - je dost velký úlet. Zejména u akátu, který má řídké olistění.
Pokud pod akáty ale už rostou hluchavky, kakosty, vlaštovičníky a další podobné, tak ten úlet zas na škodu není.
V srpnu je celkem dobré začít s vyřezáváním trnek, a zatřít pařízky. Tedy pokud už ptáci vyhnízdili.
Jenže to milovníci přírody by zešíleli.
Odpovědět
V zimě zabírá, pokud není mráz. Ale pravda je, že účinnost je nižší.
Stříkat na list - je dost velký úlet. Zejména u akátu, který má řídké olistění.
Pokud pod akáty ale už rostou hluchavky, kakosty, vlaštovičníky a další podobné, tak ten úlet zas na škodu není.
V srpnu je celkem dobré začít s vyřezáváním trnek, a zatřít pařízky. Tedy pokud už ptáci vyhnízdili.
Jenže to milovníci přírody by zešíleli.
RS
Robert Stejskal
4.8.2024 18:49 Reaguje na Jaroslav VozábV lese je likvidace akátu mnohem jednodušší, zvláště v hospodářském, kde se poctivě zalesňuje. Nejlepší zbraň na akát je totiž stín.
V ochraně přírody ale většinou pracujeme s akátem na bezlesí nebo v řídkých lesích, kde mívá akát vždy optimální podmínky. Lesníkům taky často akát nevadí, ba naopak ho někdy berou jakou vítanou příměs. My se většinou snažíme o kompletní odstranění, protože i z jednotlivých stromů může časem vzniknout porost. Proto ty precizní injektáže s cíleným ošetřením každého jedince.
Odpovědět
V ochraně přírody ale většinou pracujeme s akátem na bezlesí nebo v řídkých lesích, kde mívá akát vždy optimální podmínky. Lesníkům taky často akát nevadí, ba naopak ho někdy berou jakou vítanou příměs. My se většinou snažíme o kompletní odstranění, protože i z jednotlivých stromů může časem vzniknout porost. Proto ty precizní injektáže s cíleným ošetřením každého jedince.
MU
Michal Ukropec
4.8.2024 19:01 Reaguje na Jaroslav VozábNaši předci používali akát na ohrady pro dobytek. Jediné dřevo, které odolá praseti.
Odpovědět
Sl
Slovan
4.8.2024 09:09Machaček nebude mít radost.. :) Dobrá práce, snad se ho tam povede zlikvidovat.
Odpovědět
EB
BM
Břetislav Machaček
4.8.2024 09:44 Reaguje na SlovanJá myslel, že v Milovicích se vše provádí EKO a že tam herbicidy nepoužívají! Ty akáty zubři, pratuři a "divocí" koně nespasou? Divné, že se tam vůbec šíří a v NP ČŠ se šířit nebude? Tam taky budou navrtávat ve skalách horolezci akáty
a injektovat do děr herbicidy?
Víte on má své místo tam, kde se jiným dřevinám nedaří a lépe
zpevnit svah kořeny akátu, než ho nechat erozí spláchnout do
údolí. Ve všem by to chtělo alespoň špetku rozumu a zauvažovat,
zda nejde pouze o fanatismus. U nás nikomu moudrému nevadil a byl vykácen. Pak ale dotace na kácení nebyly a tak je ho tam
nyní více, než předtím. Pouze ty velké stromy nahradily keře
akátů narostlé z pařezů a kořenů. Na louce v okolí těch keřů
se snaží šířit taky a víte co stačí? Pouze tu louku 4x ročně
pokosit(pomulčovat) a žádný akátový keř, či strom tam neroste,
ale pouze neduživé větvičky. Ono nicnedělání a spoléhání na
pouhou pastvu ,při které si zvířata vybírají pouze to, co jim
chutná je málo, ale to už jsem tu mnohokrát vysvětloval. Oni
naši předci střídali kosení s vypásáním a nedopásky kosili.
Proto nemuseli po louce běhat s vrtačkou a herbicidy.
Odpovědět
a injektovat do děr herbicidy?
Víte on má své místo tam, kde se jiným dřevinám nedaří a lépe
zpevnit svah kořeny akátu, než ho nechat erozí spláchnout do
údolí. Ve všem by to chtělo alespoň špetku rozumu a zauvažovat,
zda nejde pouze o fanatismus. U nás nikomu moudrému nevadil a byl vykácen. Pak ale dotace na kácení nebyly a tak je ho tam
nyní více, než předtím. Pouze ty velké stromy nahradily keře
akátů narostlé z pařezů a kořenů. Na louce v okolí těch keřů
se snaží šířit taky a víte co stačí? Pouze tu louku 4x ročně
pokosit(pomulčovat) a žádný akátový keř, či strom tam neroste,
ale pouze neduživé větvičky. Ono nicnedělání a spoléhání na
pouhou pastvu ,při které si zvířata vybírají pouze to, co jim
chutná je málo, ale to už jsem tu mnohokrát vysvětloval. Oni
naši předci střídali kosení s vypásáním a nedopásky kosili.
Proto nemuseli po louce běhat s vrtačkou a herbicidy.
EB
Emil Bernardy
4.8.2024 11:30 Reaguje na Břetislav Machačekpřed pár lety se lepili fteřinovám lepidlem na bůhvíco jenom nééééé Roudup..... mám dojem,že jste lesník,musíte hodně trpět.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.8.2024 12:29 Reaguje na Emil Bernardy Nejsem lesník, tam jsem se nedostal díky
"špatnému"( 1 a 2) prospěchu a taky proto, že
rodiče nebyli patřičně angažovaní a z oboru,
na což tehdy ředitel SLTŠ důsledně dbal. Jsem
technik a po revoluci státní úředník, ale ta
příroda se stala mým celoživotním koníčkem a
navíc jsem získal znalosti z techniky a práva.
Co nevím, tak se dál doučuji a velmi mne baví porovnávat rozpory jednotlivých ochranářských směrů, k čemuž mne tu mnozí vyprovokují. Náhle je Roundap v "rezervaci kopytnatců" (oboře)
neškodný, ale v hospodářském lese, či na
poli je fuj! Na to právě upozorňuji, jak
dvojí pohled ochranáři mají. Když dva dělají
totéž tak to totéž není, jen to zdůvodnit
něčím vznešeným. Jinak opravdu trpím, ale
už se snažím to raději ani nevidět, jak se
lidé k přírodě včetně ochranářů chovají.
Jen co už napáchali s ochranou ikon ochrany
přírody je do očí bijící, ale pro laiky to
umí vysvětlit a okecat. To, že vydra vyžere
horský potok od všeho živého je nakonec vina
rybářů, kteří tam ani neloví a ještě tam
ryby vysazují. I to je prý ale špatné, neboť
ta ryba je hloupá a nechá se chytit. Je ale
hloupý i ten rak, žába a střevle, které tam
nikdo nevysazuje? Není náhodou blázen ten,
kdo to vše dopustí? Totéž s kůrovcem, kdy
ho záměrně množí a nebo pouze to, že ho
preventivně operativně nehubí a pak hledají
výmluvy na klima, sucho a velký podíl smrků,
což je v okolních zemích a tam ke kalamitě
nedošlo? To je to co mne štve a proč na to
stále poukazuji. Nenechme se obalamutit viníky
této situace stejně jako u požáru v NP ČŠ,
kteří požáry jako nástroje přeměny lesů
opěvovali a jejich následky opěvují taky.
Já bych je nechal zavřít jako podněcovatele
toho, co vykonal z neznámých příčin jiný.
Možná to on časem poví a budeme se divit!
Odpovědět
"špatnému"( 1 a 2) prospěchu a taky proto, že
rodiče nebyli patřičně angažovaní a z oboru,
na což tehdy ředitel SLTŠ důsledně dbal. Jsem
technik a po revoluci státní úředník, ale ta
příroda se stala mým celoživotním koníčkem a
navíc jsem získal znalosti z techniky a práva.
Co nevím, tak se dál doučuji a velmi mne baví porovnávat rozpory jednotlivých ochranářských směrů, k čemuž mne tu mnozí vyprovokují. Náhle je Roundap v "rezervaci kopytnatců" (oboře)
neškodný, ale v hospodářském lese, či na
poli je fuj! Na to právě upozorňuji, jak
dvojí pohled ochranáři mají. Když dva dělají
totéž tak to totéž není, jen to zdůvodnit
něčím vznešeným. Jinak opravdu trpím, ale
už se snažím to raději ani nevidět, jak se
lidé k přírodě včetně ochranářů chovají.
Jen co už napáchali s ochranou ikon ochrany
přírody je do očí bijící, ale pro laiky to
umí vysvětlit a okecat. To, že vydra vyžere
horský potok od všeho živého je nakonec vina
rybářů, kteří tam ani neloví a ještě tam
ryby vysazují. I to je prý ale špatné, neboť
ta ryba je hloupá a nechá se chytit. Je ale
hloupý i ten rak, žába a střevle, které tam
nikdo nevysazuje? Není náhodou blázen ten,
kdo to vše dopustí? Totéž s kůrovcem, kdy
ho záměrně množí a nebo pouze to, že ho
preventivně operativně nehubí a pak hledají
výmluvy na klima, sucho a velký podíl smrků,
což je v okolních zemích a tam ke kalamitě
nedošlo? To je to co mne štve a proč na to
stále poukazuji. Nenechme se obalamutit viníky
této situace stejně jako u požáru v NP ČŠ,
kteří požáry jako nástroje přeměny lesů
opěvovali a jejich následky opěvují taky.
Já bych je nechal zavřít jako podněcovatele
toho, co vykonal z neznámých příčin jiný.
Možná to on časem poví a budeme se divit!
EB
Emil Bernardy
4.8.2024 16:07 Reaguje na Břetislav Machaček....já mezi zvířaty a v přírodě býti chtěl a je tomu tam dosud.
Problém dneška je nevzdělanost a pýcha .
Odpovědět
Problém dneška je nevzdělanost a pýcha .
PJ
Pavel Jeřábek
4.8.2024 14:06 Reaguje na Břetislav MachačekNaši předci neznali akáty, ty tu jsou asi dvě století. A ještě v polovině minulého století se celkem propagovaly.
Když jedete po levém břehu Vltavy do Prahy, a porovnáte třeba Barrandovské skály s obrazy ze začátku 19 století, tak vidíte, že tam kdysi byly jen stepní společenstva, dnes jen akátiny.
A pokud budu plochu zarostlou akátem jen 4 x ročně kosit - super, ale zas je to problém s tím, že mi neodkvetou některé rostliny, a hlavně - to může dělat někdo dobrovolně, když se nudí. Z financí vyčleněných na chráněná území by to znamenalo, že nebudou finance na jiná cenná území.
Arboricid je kompromis. Takto bychom se mohli bavit i o bolševníku, křídlatce, zlatobýlu a dalších invazních rostlinách.
Herbicid je často jedna z mála účinných metod, jak tyto rostliny potlačit.
Odpovědět
Když jedete po levém břehu Vltavy do Prahy, a porovnáte třeba Barrandovské skály s obrazy ze začátku 19 století, tak vidíte, že tam kdysi byly jen stepní společenstva, dnes jen akátiny.
A pokud budu plochu zarostlou akátem jen 4 x ročně kosit - super, ale zas je to problém s tím, že mi neodkvetou některé rostliny, a hlavně - to může dělat někdo dobrovolně, když se nudí. Z financí vyčleněných na chráněná území by to znamenalo, že nebudou finance na jiná cenná území.
Arboricid je kompromis. Takto bychom se mohli bavit i o bolševníku, křídlatce, zlatobýlu a dalších invazních rostlinách.
Herbicid je často jedna z mála účinných metod, jak tyto rostliny potlačit.
Sl
Slovan
4.8.2024 16:39 Reaguje na Břetislav MachačekAsi tedy raději nemyslete. Akát je invazivní rostlina, která sice má své výhody, ale pak jsou tu ty nevýhody, které jsou natolik závažné, že akát ve velkém znamená i velký problém. Že to nevidíte mě nijak nepřekvapuje. Nakonec, neustále vám člověk vysvětluje, že se přesně proti těmto rostlinám v NPČŠ zasahuje a likvidují se, ale vy si neustále jedete tu svoji pohádku…
Odpovědět
RP
Radim Polášek
5.8.2024 07:15 Reaguje na SlovanAsi jak kde je akát problém. Tam, kde žiji, roste akát už asi 100 let a stále jen jako příměs ve smíšených lesích, nijak se nešíří a nijak zvlášť se negativně neprojevuje. Mít ještě rovný kmen, kde by bylo větší množství využitelného dřeva, byla by to vzhledem k jedinečným vlastnostem jeho dřeva cenná hospodářská dřevina.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.8.2024 09:53 Reaguje na Radim PolášekNapsal jste naprostou pravdu. Akát bývá v lese
příměsí a pokud je půda úživná pro jiné stromy,
tak v ní nezvítězí. On vítězí pouze tam, kde
je půda chudá na živiny a vodu. Taková místa
ale nic jiného z dřevin neosídlí a pokud někdo
touží po sesuvech půdy na skalnatých svazích,
tak ať se tam akátů zbaví. Když ho sem naši
předci dovezli a zjistili jeho kladné vlastnosti jakými je nektar, odolné a výhřevné
dřevo a taky to zpevnění svahů a náspů, tak
ho záměrně šířili stejně, jako jiné nepůvodní dřeviny. Šířili tak ořešáky, meruňky, modříny,
nepůvodní borovice atd. Proč? Pro UŽITEK !
Ochranář zisk nevytváří a tak ho užitkovost NEZAJÍMÁ. On má pouze tu svoji ideologii a to mu stačí. Že připraví hmyz vykácením akátů
o spoustu nektaru mu nevadí, protože pro něho je med produktem regálu v obchodě. Svah raději zpevní ocelovou sítí, než na něm tolerovat akáty a akátové dříví na ploty atd. nahradí plasty a kovem. On je totiž EKOLOGISTA, který zná pouze zakonzervovanou původní faunu a flóru, ale datum od kdy je něco původní nemá
odvahu stanovit. Ano, kde akát evidentně
škodí, tak ať je huben, ale kde neškodí, tak
ať není huben pouze z ideologického pohledu.
Kecy o invazivnosti se navíc mění ze dne na
den a ještě nedávno tu mudrci tvrdili, že se
akát semeny nešíří a tak jakým způsobem se
do Milovic a jinam dostal? To tam prorostl kilometry kořeny pod zemí? A že ho nežere hmyz?
Rád vám ukážu hmyzem provrtané staré akátové
stromy a dokonce houby, které ho rozloží na
troud. Ke každé nepůvodní rostlině by měl vždy
být "přibalen" její škůdce jako mandelinka k
bramboře, ale mnozí původní škůdci se leckdy přeorientují na nepůvodní a dokonce invazní
rostliny, jako třeba Lyšaj vrbkový na invazní křídlatku. Už to zjistili i vědci a nikoliv pouze já jako amatér. Časem bude mít svého škůdce cokoliv a možná pak z toho lidé nebudou mít radost stejně, jako ze zavlečených škůdců na buxusech, které jim mnohde zcela padly za oběť. U mne to bylo cca 20 m živého plotu, který jsem místo postřiků a plynování raději spálil v kamnech. A víte, že už ty housenky zkoušely sýkory? Nevím, zda jim chutnaly,
ale zkoušet to u mne zkoušely. Příroda se
totiž stále vyvíjí a pouze ideově zamrzlý ekolog z toho dělá tragédii a chce ji pouze
zakonzervovat!
Odpovědět
příměsí a pokud je půda úživná pro jiné stromy,
tak v ní nezvítězí. On vítězí pouze tam, kde
je půda chudá na živiny a vodu. Taková místa
ale nic jiného z dřevin neosídlí a pokud někdo
touží po sesuvech půdy na skalnatých svazích,
tak ať se tam akátů zbaví. Když ho sem naši
předci dovezli a zjistili jeho kladné vlastnosti jakými je nektar, odolné a výhřevné
dřevo a taky to zpevnění svahů a náspů, tak
ho záměrně šířili stejně, jako jiné nepůvodní dřeviny. Šířili tak ořešáky, meruňky, modříny,
nepůvodní borovice atd. Proč? Pro UŽITEK !
Ochranář zisk nevytváří a tak ho užitkovost NEZAJÍMÁ. On má pouze tu svoji ideologii a to mu stačí. Že připraví hmyz vykácením akátů
o spoustu nektaru mu nevadí, protože pro něho je med produktem regálu v obchodě. Svah raději zpevní ocelovou sítí, než na něm tolerovat akáty a akátové dříví na ploty atd. nahradí plasty a kovem. On je totiž EKOLOGISTA, který zná pouze zakonzervovanou původní faunu a flóru, ale datum od kdy je něco původní nemá
odvahu stanovit. Ano, kde akát evidentně
škodí, tak ať je huben, ale kde neškodí, tak
ať není huben pouze z ideologického pohledu.
Kecy o invazivnosti se navíc mění ze dne na
den a ještě nedávno tu mudrci tvrdili, že se
akát semeny nešíří a tak jakým způsobem se
do Milovic a jinam dostal? To tam prorostl kilometry kořeny pod zemí? A že ho nežere hmyz?
Rád vám ukážu hmyzem provrtané staré akátové
stromy a dokonce houby, které ho rozloží na
troud. Ke každé nepůvodní rostlině by měl vždy
být "přibalen" její škůdce jako mandelinka k
bramboře, ale mnozí původní škůdci se leckdy přeorientují na nepůvodní a dokonce invazní
rostliny, jako třeba Lyšaj vrbkový na invazní křídlatku. Už to zjistili i vědci a nikoliv pouze já jako amatér. Časem bude mít svého škůdce cokoliv a možná pak z toho lidé nebudou mít radost stejně, jako ze zavlečených škůdců na buxusech, které jim mnohde zcela padly za oběť. U mne to bylo cca 20 m živého plotu, který jsem místo postřiků a plynování raději spálil v kamnech. A víte, že už ty housenky zkoušely sýkory? Nevím, zda jim chutnaly,
ale zkoušet to u mne zkoušely. Příroda se
totiž stále vyvíjí a pouze ideově zamrzlý ekolog z toho dělá tragédii a chce ji pouze
zakonzervovat!
AP
Sl
Slovan
5.8.2024 16:29 Reaguje na Břetislav MachačekSrovnávat akát s ořešákem, modřínem a dokonce meruňkou můžete fakt jenom vy. Jakmile jde o první zónu NP s přirozeným zastoupením dřevin, tak se můžete uřvat, aby se tam zasahovalo. Jakmile jde ale o váš oblíbený akát či jiné invazivní rostliny, které prokazatelně vytlačují naší přirozenou flóru i faunu, tak se naopak můžete uřvat, aby se to nejenom nechalo, ale dokonce aktivně podporovalo. Až začnou třeba asijské sršně likvidovat včelstva stejně, jako invazivní raci ty naše, jsem zvědav, zda budete mluvit stejné… no radši nic.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.8.2024 08:51 Reaguje na SlovanJsem zvědav, jak se bude postupovat
při výskytu modřínu a nebo ořešáku
na požářišti NP ČŠ. Modřín naletí sám
a vlašáky tam nanosí od okolních domů
ptáci a myši. U nás podobně vznikla
na zanedbaném poli březina s příměsí
právě těch ořešáků. Podrostem jsou
pouze kopřivy, ostružiník a na světlých místech zlatobýl kanadský.
Pro původnost doslova pohroma, ale
přírodě to nevadí. To vadí pouze
zastáncům původnosti a samozřejmě
těm, kteří to pole pamatují před
restitucí a prodejem spekulantovi
jako úrodné pole. Co to je proboha
za les v tom NP ČŠ ze samých bříz?
To nikomu z ochranářů nevadí, že je
to stejnověká monokultura s nulovou
úživností pro hmyz a zvířata, která
potřebují pestrou stravu? A to prosím
na desítky let dopředu! Invazivitě se
v globálním světě neubráníme a musíme
se ji přizpůsobit a nebo zatrhnout
globální obchod. V minulosti jsem u
celní správy musel "bránit" dovozu
produktů s rizikem zavlečení chorob
a škůdců i mezi státy dnešního EU.
Dnes se tomu dostatečně nebrání ani
ze zemí mimo EU a víte proč? Nejsou
lidi! V takovém Hamburku projde
důkladnou namátkovou fyzickou kontrolou pouze setina kontejnerů z celého světa. Nechci ani domyslet,
co sem putuje v těch 99%. A co se
nezachytí u vstupu, tak už se bude
těžko likvidovat ve vnitrozemí. U
těch sršňů asijských asi budeme muset přejít na asijské druhy včel, které
se jim umí ubránit. Jinak akát není
mojí oblíbenou dřevinou, ale pouze
kritizuji jeho fanatickou likvidaci
i z míst, kde vadí pouze fanatikům.
Odpovědět
při výskytu modřínu a nebo ořešáku
na požářišti NP ČŠ. Modřín naletí sám
a vlašáky tam nanosí od okolních domů
ptáci a myši. U nás podobně vznikla
na zanedbaném poli březina s příměsí
právě těch ořešáků. Podrostem jsou
pouze kopřivy, ostružiník a na světlých místech zlatobýl kanadský.
Pro původnost doslova pohroma, ale
přírodě to nevadí. To vadí pouze
zastáncům původnosti a samozřejmě
těm, kteří to pole pamatují před
restitucí a prodejem spekulantovi
jako úrodné pole. Co to je proboha
za les v tom NP ČŠ ze samých bříz?
To nikomu z ochranářů nevadí, že je
to stejnověká monokultura s nulovou
úživností pro hmyz a zvířata, která
potřebují pestrou stravu? A to prosím
na desítky let dopředu! Invazivitě se
v globálním světě neubráníme a musíme
se ji přizpůsobit a nebo zatrhnout
globální obchod. V minulosti jsem u
celní správy musel "bránit" dovozu
produktů s rizikem zavlečení chorob
a škůdců i mezi státy dnešního EU.
Dnes se tomu dostatečně nebrání ani
ze zemí mimo EU a víte proč? Nejsou
lidi! V takovém Hamburku projde
důkladnou namátkovou fyzickou kontrolou pouze setina kontejnerů z celého světa. Nechci ani domyslet,
co sem putuje v těch 99%. A co se
nezachytí u vstupu, tak už se bude
těžko likvidovat ve vnitrozemí. U
těch sršňů asijských asi budeme muset přejít na asijské druhy včel, které
se jim umí ubránit. Jinak akát není
mojí oblíbenou dřevinou, ale pouze
kritizuji jeho fanatickou likvidaci
i z míst, kde vadí pouze fanatikům.
Sl
Slovan
6.8.2024 17:07 Reaguje na Břetislav MachačekTák, místo bránění naší původní včely si sem nataháme se sršněma rovnou i jejich včely. Ale co bych od vás taky chtěl. Tohle by byla práce a tu vy nerad, tak raději rezignujete a přivítáte asijské druhy s otevřenou náručí.
Modřín je něco jako smrk - i on je u nás přirozený, jen ne všude. Ořešák zase není invazivní a dá se ho lehce zbavit. Nevím co tu zkoušíte, srovnáváte nesrovnatelné.
No a les z pionýrských dřevin (není tam jen bříza) je první formou lesa všude na světě. Rychle to roste a rychle to “zemře”. To je ostatně daň za tu prvotní výhodu v rychlosti. Až si tam začnou veverky a myši zapomínat bukvice, budou pod stínem růst ve větším množství i buky. A objeví se tam i další druhy, nemusíte mít strach.
Odpovědět
Modřín je něco jako smrk - i on je u nás přirozený, jen ne všude. Ořešák zase není invazivní a dá se ho lehce zbavit. Nevím co tu zkoušíte, srovnáváte nesrovnatelné.
No a les z pionýrských dřevin (není tam jen bříza) je první formou lesa všude na světě. Rychle to roste a rychle to “zemře”. To je ostatně daň za tu prvotní výhodu v rychlosti. Až si tam začnou veverky a myši zapomínat bukvice, budou pod stínem růst ve větším množství i buky. A objeví se tam i další druhy, nemusíte mít strach.
PJ
Pavel Jeřábek
5.8.2024 22:13 Reaguje na Břetislav MachačekJak ale ten hmyz mohl u nás žít po tisíciletí, když akát byl dovezen začátkem 18 století?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.8.2024 09:04 Reaguje na Pavel JeřábekNáš původní hmyz ( lyšaj vrbkový)se "přeškolil" na nový druh (křídlatku)
a časem se sem možná dostanou i její
původní škůdci, jak tomu bylo u mandelinky a plísně bramborové, která zavinila v Irsku hladomor a masivní migraci do USA.
Komu akát vadí, tak ať prosadí dovoz
jeho přirozených škůdců a hlavně ať
domyslí dopady na přírodu a ekonomiku.
Ono ty nejkvalitnější sudy na víno ,
brendy a whisky se nedělají pouze
z dubu, ale taky z akátu a akát zcela nahradí trvanlivá tropická dřeva, kvůli kterým se kácejí tropické
pralesy. Někde ho bez užitku zahubí
a kamarád za něho dostal od firmy
vyrábějící herní zahradní atrakce
více, než za kvalitní původní dřevo.
Nedá na něho dopustit a na podzim
si ta firma přijede pokácet nově
narostlé akáty a zbytkem se v zimě
doma zahřeje.
Odpovědět
a časem se sem možná dostanou i její
původní škůdci, jak tomu bylo u mandelinky a plísně bramborové, která zavinila v Irsku hladomor a masivní migraci do USA.
Komu akát vadí, tak ať prosadí dovoz
jeho přirozených škůdců a hlavně ať
domyslí dopady na přírodu a ekonomiku.
Ono ty nejkvalitnější sudy na víno ,
brendy a whisky se nedělají pouze
z dubu, ale taky z akátu a akát zcela nahradí trvanlivá tropická dřeva, kvůli kterým se kácejí tropické
pralesy. Někde ho bez užitku zahubí
a kamarád za něho dostal od firmy
vyrábějící herní zahradní atrakce
více, než za kvalitní původní dřevo.
Nedá na něho dopustit a na podzim
si ta firma přijede pokácet nově
narostlé akáty a zbytkem se v zimě
doma zahřeje.
PN
Pavel Novák
4.8.2024 10:24Ano, jako včelař mohu potvrdit vysokou kvalitu medu, rovněž dřevo je velmi tvrdé na otop, či stavbu ohradníků, ovšem za jakou cenu? Již několik let na parcele s akátem bojuji, rovněž Rounddup. Nic v okolí akátu nemůže růst kromě uvedené kopřivy a bezu, já ovšem potřebuji naplno rozjet mykorhyzu, chci zasadit houby a především lanýže. Velmi správný článek o jedovatosti tohoto migranta ze 17.století, uvítal bych plné odborné články a nikoliv takovéto našlapování opatrné. Jde mi o studium Mykorhyzy, symbiontů, vliv půdní pH atd., tam kde mám na jižním svahu sucho, mám habry například.
Odpovědět
VB
Venda Bobr
4.8.2024 12:40takové odborníky s herbicidem by měli zavřít. To je nějaké ekologie? Proč? Na většině území je to naprosto nedostatkové dřevo úžasných vlastností. Měly by se v této době klimatických změn houfně sázet místo usychajících smrků, jejichž dřevo již prakticky nemá technické vlastnosti pro stavebnictví(díky rychlému růstu).Akát je budoucnost!!!
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
4.8.2024 13:45 Reaguje na Venda BobrAkát je národní strom Maďarska.
Metoda navrtávání kmenů a použití arboricidu pochází z Maďarska.
Myslíte, že kdyby akát nebyl problémový strom, že by hledali řešení, jak se jich zbavit?
Kdysi jsem jednomu zastánci akátů řekl, aby se došel podívat kousek vedle do lesa, kde rostou akáty a o kousek vedle středoevropský smíšený listnatý les, v kterém tom lese by se chtěl milovat.
Přišel za několik dní, a řekl, že pod akáty rozhodně ne.
Tak se taky zajděte podívat, a pořádně se podívejte co pod akáty roste za rostliny, a potom dojděte třeba se podívat do doubravy. A musel byste být slepý, abyste neviděl, ten rozdíl v druhové skladbě bylinného podrostu.
A ve stavebnictví - co z akátu chcete dělat?
Možná nějaké nosné sloupy, ale na trámy je těžký a obávám se, že není pružný.
Navíc značná část akátů roste křivě, takže výtěžnost nic moc.
Odpovědět
Metoda navrtávání kmenů a použití arboricidu pochází z Maďarska.
Myslíte, že kdyby akát nebyl problémový strom, že by hledali řešení, jak se jich zbavit?
Kdysi jsem jednomu zastánci akátů řekl, aby se došel podívat kousek vedle do lesa, kde rostou akáty a o kousek vedle středoevropský smíšený listnatý les, v kterém tom lese by se chtěl milovat.
Přišel za několik dní, a řekl, že pod akáty rozhodně ne.
Tak se taky zajděte podívat, a pořádně se podívejte co pod akáty roste za rostliny, a potom dojděte třeba se podívat do doubravy. A musel byste být slepý, abyste neviděl, ten rozdíl v druhové skladbě bylinného podrostu.
A ve stavebnictví - co z akátu chcete dělat?
Možná nějaké nosné sloupy, ale na trámy je těžký a obávám se, že není pružný.
Navíc značná část akátů roste křivě, takže výtěžnost nic moc.
Sl
RP
Radim Polášek
5.8.2024 06:52 Reaguje na Pavel JeřábekZrovna Maďaři měli za komunistů šlechtit akát na rovný kmen. Asi to nedokončili a po změně režimu přišla ta práce vniveč a šlechtitelské porosty, odhaduji, byly "novými lidmi" zlikvidovány.
Jinak akátové dřevo by se dalo použít na spousty venkovních věcí, na které se dnes používá hnilobě odolné tropické dřevo. Které se musí dovážet.
A s tím podrostem nevím. já znám doubravy, kde neroste pod stromy skoro nic. A smíšené lesy s cca 30 % akátu, kde je půda všude zarostlá.
Odpovědět
Jinak akátové dřevo by se dalo použít na spousty venkovních věcí, na které se dnes používá hnilobě odolné tropické dřevo. Které se musí dovážet.
A s tím podrostem nevím. já znám doubravy, kde neroste pod stromy skoro nic. A smíšené lesy s cca 30 % akátu, kde je půda všude zarostlá.
RP
Radim Polášek
4.8.2024 14:32U nás, severní Morava akát normálně roste už asi 100 let, od doby, kdy ho u nás zasadili včelaři. Ty lesy a porosty jsou pořád smíšené jako před 100 lety, Akát roste jen tam, kde ho zasadili, nešíří se do okolí, nechová se jako invazivní dřevina a rostlinstvo pod ním vykazuje docela slušnou diverzitu.
Jediný problém s ním jsou asi ty trny a to, že je mimo květů jedovatý.
Tudíž se v rezervaci nehodí na ožer těmi kopytníky.
A pro včely je u nás tak jednou za 5 let, protože je citlivý na nízkou teplotu v době květu.
Odpovědět
Jediný problém s ním jsou asi ty trny a to, že je mimo květů jedovatý.
Tudíž se v rezervaci nehodí na ožer těmi kopytníky.
A pro včely je u nás tak jednou za 5 let, protože je citlivý na nízkou teplotu v době květu.
EB
Emil Bernardy
5.8.2024 07:39 Reaguje na Radim PolášekVíce než před 100 lety zápis obce Olovnice/Volovice.
...stráň bude osázena "agáty".....
Pohled na tento strom, byl jiný já si myslím i proto,že lidé v krajině byli mnohem aktivnější,myslím práci,ne zábavu.
Odpovědět
...stráň bude osázena "agáty".....
Pohled na tento strom, byl jiný já si myslím i proto,že lidé v krajině byli mnohem aktivnější,myslím práci,ne zábavu.
RP
Radim Polášek
7.8.2024 15:16 Reaguje na Emil BernardyNo, pokud ten pozemek nebyl někde na okraji katastru v nějaké divočině, ale blízko domů a polí, tak ten pozemek dříve lidi ovládali. Neboli kde chtěli, aby byl, akát nechali růst, maximálně vyjednotili průběrem nejlepší kmeny a kde nechtěli, aby byl, byli tak častokrát za každý rok a tak častokrát to kontrolovali a vyřezávali, že nakonec tam ten akát bez problémů zničili.
Dneska máme polní plochy intenzívně obhospodařované zemědělci, lesní plochy obhospodařované soukromými majiteli jako produkční les a různé plochy mezi tím jsou často neošetřované prakticky vůbec a jsou doslova ponechány svému osudu. Sotva tam projde dvakrát za rok myslivec při honu a jinak často nikdo, i když třeba na kraji té plochy je frekventovaná cyklostezka, kde denně proběhnou stovky běžců a projedou stovky cyklistů, ale dovnitř té plochy nejde nikdo. Pokud je to blízko zahradkářské osady nebo zahrad, ak tam možná maximálně někdo na podzim vyveze zhnilá jablka.
A z takových ploch akát nejde dostat, protože není nikdo, kdo se o to stará.
Odpovědět
Dneska máme polní plochy intenzívně obhospodařované zemědělci, lesní plochy obhospodařované soukromými majiteli jako produkční les a různé plochy mezi tím jsou často neošetřované prakticky vůbec a jsou doslova ponechány svému osudu. Sotva tam projde dvakrát za rok myslivec při honu a jinak často nikdo, i když třeba na kraji té plochy je frekventovaná cyklostezka, kde denně proběhnou stovky běžců a projedou stovky cyklistů, ale dovnitř té plochy nejde nikdo. Pokud je to blízko zahradkářské osady nebo zahrad, ak tam možná maximálně někdo na podzim vyveze zhnilá jablka.
A z takových ploch akát nejde dostat, protože není nikdo, kdo se o to stará.
RS
Robert Stejskal
4.8.2024 18:46Po letech testování v NP Podyjí se injektáž kmene ukázala jako absolutně nejúčinnější metoda. Mechanické "čisté" metody bez herbicidu mají své slabiny a vždy je navrhuje jen někdo, kdo si sám nevyzkoušel. I po vykopání akát znovu vyrůstá z naprosto nepatrných úlomků, a bohužel většinou ve velké hustotě. Zkoušeli jsme výmladky sekat, nebo frézovat a akát si toho prakticky nevšímá. Jen se změní na „podzemní“ formu schopnou bujné regenerace, jakmile sečení pomine. Problém je, že většina míst s akátem se ani nedá sekat (křoviny, skalky aj.).
Pokud zatíráte pařezy, vždy celkem velké procento jedinců vyžene nové výmladky z kořenů. Jejich likvidace se pak může protáhnout (opakované postřiky). Při nátěru pařezů je navíc mnohem větší spotřeba herbicidu než při injektáži. Injektáž přináší také výhodu v tom, že máte prostor strom pokácet prakticky kdykoli (vydrží stát 3-5 let), takže si líp naplánujete práce. Během té doby může biotop krásně zregenerovat (zvláště při pastvě).
Odpovědět
Pokud zatíráte pařezy, vždy celkem velké procento jedinců vyžene nové výmladky z kořenů. Jejich likvidace se pak může protáhnout (opakované postřiky). Při nátěru pařezů je navíc mnohem větší spotřeba herbicidu než při injektáži. Injektáž přináší také výhodu v tom, že máte prostor strom pokácet prakticky kdykoli (vydrží stát 3-5 let), takže si líp naplánujete práce. Během té doby může biotop krásně zregenerovat (zvláště při pastvě).
RP
Radim Polášek
5.8.2024 06:43 Reaguje na Robert StejskalMechanická likvidace nadzemních částí funguje na jakoukoliv dřevinu, ale musíte tu plochu takzvaně ovládat. Nesmíte dopustit, aby tam vyrostl a delší dobu fungoval jakýkoliv list či výhonek té dřeviny, který je schopný fotosyntézy a produkce zásobních látek, které udržují život v kořenech. Pokud toto dokážete po více let, kořenový systém dřeviny vyhladovíte a ten potom zlikvidují běžné houby a podobné organismy rozkládající biomasu. Akát to asi pouze vydrží déle než jiné dřeviny.
Neboli na vlastní zahradě někde u domu a podobně, kde jste denně nebo kde chodíte každou sobotu a kde máte porost dostatečně "vyholený", takže každý výhonek hned uvidíte a zlikvidujete, dřevinu snadno vyhubíte. Nejcitlivější dřeviny zmizí už první rok, odolné do 2 - 4 let.
V přírodě, kde nemáte v porostu přehled, to fungovat nemůže.
Odpovědět
Neboli na vlastní zahradě někde u domu a podobně, kde jste denně nebo kde chodíte každou sobotu a kde máte porost dostatečně "vyholený", takže každý výhonek hned uvidíte a zlikvidujete, dřevinu snadno vyhubíte. Nejcitlivější dřeviny zmizí už první rok, odolné do 2 - 4 let.
V přírodě, kde nemáte v porostu přehled, to fungovat nemůže.
EB
Emil Bernardy
5.8.2024 07:42 Reaguje na Radim PolášekV zahradě bez a javor po prvním ošetření vyřízeno.Na volno je to jistě hůře uhlídatelné.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
7.8.2024 15:23 Reaguje na Emil BernardyNo, já jsem teď trochu zanedbal, tak to teď budu testovat. Ono taky trochu záleží v kterou roční dobu se to poprvé vyřeže. odhaduji, že první rok to bude živé a až druhý rok to bude končit.
Zrovna z bezu, co mám na zahradě, plánuji spíš získávat nějakou dobu biomasu tenčích snadno rozložitelných větviček, než ho úplně zlikvidovat. Protože z minulosti, kdy barák byl hospodářský barák a vedle bydlení tam byly chlévy a venku hnojiště je půda leckde kolem ještě dnes po desítkách let plná živin a považuji za vhodné nějaké živiny z ní odčerpat. bez se na to podle mne dobře hodí. Když tam už roste.
Jinak zvažuji na tento účel energetické topoly.
Odpovědět
Zrovna z bezu, co mám na zahradě, plánuji spíš získávat nějakou dobu biomasu tenčích snadno rozložitelných větviček, než ho úplně zlikvidovat. Protože z minulosti, kdy barák byl hospodářský barák a vedle bydlení tam byly chlévy a venku hnojiště je půda leckde kolem ještě dnes po desítkách let plná živin a považuji za vhodné nějaké živiny z ní odčerpat. bez se na to podle mne dobře hodí. Když tam už roste.
Jinak zvažuji na tento účel energetické topoly.
PV
Petr Vajner
4.8.2024 19:56Plně s vámi souhlasím. Bohužel přírodu chrání hloupí, namysleni a arogantní lumpove, kteří přírodě vůbec nerozumí. Neznají nároky jednotlivých rostlin a živočichů. Dělají obrovské množství škod.
Odpovědět
TJ
Tomáš Jelínek
5.8.2024 07:57Tuto metodu lze použít pouze lokálně a jenom pro malý výskyt akátu. Spíš se nabízí otázka, co je vlastně invazivní rostlina? Akát je v naší přírodě už skoro 300 let. Je tedy pořád invazivní rostlinou a nebo už domestikovanou? Se změnou klimatu se budou v naší krajině stále častěji objevovat rostliny, které sem budou přirozeně migrovat. Budou to pořád nepůvodní druhy a nebo jak to vlastně bude? Za pár let sem přijde např. vavřín, budeme ho odstraňovat, když na vrcholu poslední doby ledové byla Česká kotlina pokryta stálezeleným vavřínovým lesem. A ostatně jen tak na okraj - na mnoha lokalitách začíná být akát postupně vytlačován ještě horší invazivní dřevinou- Pajasanem žláznatým
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.8.2024 10:24 Reaguje na Tomáš JelínekNaši předci sázeli akát tak kde nic jiného ( hl. sucho) nerostlo. Nyní se volá po nových odolných dřevinách. Kde je ale vezmeme? To co u nás roste je nepůvodní a přitom chceme nové. Děs. Zajímavé je, že plantáže japonských rychle rostoucích topolů či vrb dnes nevadí. Přitom jejich schopnost zmlazení je obrovská.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
5.8.2024 09:33Plačící bestie.
Ten pán,co vrtá do stromu jej mohl pokácet a máme palivové dříví.Moc práce,peníze jsou,"prostředky se vždy najdou".Po tomto co provádí zůstanou v krajině soušky.Za pár let někdo objeví "původní prales".
Odpovědět
Ten pán,co vrtá do stromu jej mohl pokácet a máme palivové dříví.Moc práce,peníze jsou,"prostředky se vždy najdou".Po tomto co provádí zůstanou v krajině soušky.Za pár let někdo objeví "původní prales".
BM
Břetislav Machaček
5.8.2024 10:06 Reaguje na Emil BernardyPřesně tak. Při odolnosti akátového dřeva tam ty souše budou
mnoho let a po pádu vytvoří ideální ochranu pro případné
zapomenuté akáty. To už nebudou solitéry, ale akátové houští
plné suchého, spadlého a velmi výhřevného materiálu. Když vidím
na snímku to množství suché stařiny + budoucích souší, tak se
obávám, že Milovice si mohou zopakovat osud NP ČŠ. Nicnedělání
je totiž předpokladem a příčinou každého ničivého požáru.
Odpovědět
mnoho let a po pádu vytvoří ideální ochranu pro případné
zapomenuté akáty. To už nebudou solitéry, ale akátové houští
plné suchého, spadlého a velmi výhřevného materiálu. Když vidím
na snímku to množství suché stařiny + budoucích souší, tak se
obávám, že Milovice si mohou zopakovat osud NP ČŠ. Nicnedělání
je totiž předpokladem a příčinou každého ničivého požáru.
SV
Slavomil Vinkler
5.8.2024 16:29 Reaguje na Emil BernardyAle on jej pokácí, až herbicid zahubí kořeny.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
6.8.2024 09:06 Reaguje na Slavomil VinklerDělá se to jinak.Mám zkušenost.Toto jsou řeči a v přírodě škodí.
Odpovědět
SV
MK
Majka Kletečková
6.8.2024 23:23Dobře, že se podařilo najít účinnou metodu, jak v chráněném území zredukovat či ještě lépe zlikvidovat populaci invazivně se chovajícího a u nás nepůvodního akátu. Je to běh na dlouhou trať. Důvodem může být i semenná banka této rostliny. V laboratorních podmínkách si semena akátu udržují klíčivost 60 let.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
7.8.2024 08:56 Reaguje na Majka KletečkováMálo kdo tuší, že lusky akátu dokáží létat za zimního vichru i kilometry.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
7.8.2024 19:58Jestli jsem dobře pochopil obsah článku, jsou likvidovány tisíce akátů. Je prováděna výsadba dřevin původních a adaptovaných na současné podnebí, tedy vyšší teploty a delší období sucha střídané krátkými přívalovými srážkami, na které je trnovník akát adaptovaný nebo jde o další likvidaci vzrostlých stromů. Těch totiž ubývá ve městech, staré dožívají a nové nikdy nedorostou ani věku, ani rozměrů svých předchůdců. Pak si ale nestěžujme, že je ve městech stále tepleji, když navíc tuto teplotu zvyšujeme heslem, co nejvíc FV panelů na střechy. Nekácí se samozřejmě jen v městech, z bezpečnostních důvodů jsou stromy káceny naprosto oprávněně u železničních tratí, u silnic, u nových komunikací. Jistě i VRT si vyžádá kácení. Pokračuje kácení kvůli kůrovci, byť konečně, leč pozdě lesníci uznávají, že napadené stromy je třeba odstranit před výletem nové generace. Pokračuje samozřejmě i kácení stromů v mýtním věku, vyklučí se kdejaké křoví, prostě děláme vše pro to, aby to u nás vypadalo jako ve Středomoří. On třeba i Island byl kdysi docela zalesněný. Krédem milovické rezervace je, že s návratem velkých kopytníků se vrátí biodiverzita, uzdraví naše krajina, která nepochybně problémy má. Jenže je má nějakých třicet, čtyřicet let, tedy začátek problémů je před šedesáti či o něco více lety. A někoho to možná překvapí, již za císaře Rudolfa II. byl zubr atrakcí. Tedy tito kopytníci zmizeli z naší volné krajiny před více než čtyřmi sty lety, takže tu těžko bude příčinná souvislost, že. Příčinou je totiž intenzifikace, zprůmyslnění zemědělství. Na západ od našich hranic to bylo popsáno již před více než čtyřiceti lety, ovšem změnu se nepodařilo prosadit, protože pokrok nezastavíš. I když si nejsem jistý, jestli kravíny na lodích (třeba) jsou pokrok.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
7.8.2024 20:20Mohl by pan Dostál rozvézt nebezpečnost akátu? Jeden, asi šedesátiletý mám možnost sledovat. Do tří metrů od něho, toho nebezpečného hubitele roste borovice lesní, vrba křehká a jeřáb ptačí. Jediné co je protivné jsou kořenové výmladky a semenáčky (Praha je Praha). A samozřejmě trny (prý přeměněné palisty) a jedovatost. Tady je zajímavé že naše lesní stromy (s vyjímkou stínomilných tisů) nic takového nemají. Vzhledem k tomu, že archeologické nálezy ukazují, že když k nám přišli první zemědělci, tak tu u nás lesy byly, tak to s těmi spásači asi tak horké nebylo, střední Evropa prostě není krajina savan, jako část Afriky. A mimochodem, to zvíře není pratur, jde o krátkou dobu šlechtšné tzv.promitivní (velmi hloupý název) plemeno tura domácího. Ono i onen vyhubený pratur nebyl ve skutečnosti pratur, ale divoký tur, předek všech plemen tura domácího (takže geneticky nevymizel). Kromě zubra, kterému, pokud Evropu nespálí jaderná válka, vyhubení nehrozí a není důvod ho chovat na dalších a dalších místech, onoho lžipratura chová milovická Česká krajina i plemeno koně domácího adaptované na poněkud drsnější podmínky než jsou u nás a právě on má zdravotní problémy, podle některých, při požívání listí trnovníku akátu, takže pro něho je skutečně nebezpečný, což by ovšem šlo vyřešit tím, že by některé části byly tomuto koníkovi zapovězeny. Mimochodem, existují i ruční vrtáky, jejich užití by bylo svalům, na rozdíl od akumulátorového vrtáku, prospěšné. Tolik k tomu, co v článku nenajdete.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.8.2024 09:15 Reaguje na Petr DubskýMám s akáty podobné zkušenosti jako vy. Pokud se o jeho okolí
starají, tak žádnou hrůzou nejsou. Pod jedním tvořeným 7 kmeny
rostou v trávě bedly zahradní a 4 metry od něho léta prosperuje
zdivočelá rynglota (špendlík). V trávě rostou violky vonné a
jiné rostliny. Ten 7 kmenný akát tam roste 70 let a kolik medu
už z něho získaly včely a včelaři nelze ani spočítat. A kolik
čmeláků a motýlů se na něm v době květu živí taky ne. Trávu
kolem pravidelně ale kosí a s ní i výmladky od kořenů a taky
semenáče. V okolí je takových ochranáři "zaponenutých" akátů více a doufám, že tu zůstanou do budoucna, než budou vzaty na milost někým moudřejším, než těmi ekofanatiky. Hloupí a líní
lidé se rádi upínají k podobným řešením jakými je chemie a
nicnedělání bez náležitého užitku. Stovky hektarů tak spásá
"palivo" pro kafilérii za potlesku těch, kteří potřebují cenu
hovězího udržet na vysoké ceně místo jejího snížení pastvou
a produkcí sena pro zimní výkrm z těchto ploch. Navíc podpoří
šíření vlků, ať se sníží stavy domácích zvířat v málochovech
a zvýhodní se velkochovy, které si zvýšenou ochranu mohou
dovolit díky nedostatku produkce od drobnochovatelů. Je to
i malá domů pro dovozce ze zemí, které nám vlky a medvědy vnucují, ale sami se jim brání. Jak by se asi vlci líbili
chovatelům Milek v Alpách bez dozoru psů a pastevců ověšených
pouze zvonci? Hlupák snadno naletí a chytrák si z toho udělá rovnou byznys. Dobytčí "rezervace" žije z dotací za vypásání "chráněných" území, kam "zapůjčují" zvířata( nechávají si za vypásání platit) a darů laiků, které doblbli propagandou. Na
otázku, jak tu přežily bez zubrů, praturů a "divokých"koní ty
všechny chráněné rostliny je pouze jedna odpověď a tou je to,
že totéž dokázali i lidé kosením těch luk a domácí zvířata
spásáním. Proč to už dnes nedokážou? Povím vám proč! Protože
společnost je nově nastavena na plýtvání a na dotace nesmyslů, aby se udržely ceny produkce na výši mající efekt i pro dovoz
a neefektivní hospodaření. Ekozemědělec nemůže konkurovat velkovýrobě, ale při nízké celkové produkci si své zákazníky vždy najde. Pokud by si mohl zákazník ale vybrat mezi levným hovězím chovaným na pozemcích se zubry a pratury a mezi drahým hovězím ekozemědělců produkujícími draze, tak si vybere to levnější ve stejné kvalitě, nebo i vyšší. Tak se ale trh zdeformuje dotacemi, daněmi(ty by musel na rozdíl od ochranářů chovatel platit i za pastvinu) a tak se to vyplácí i těm, kteří by normálně už dávno zkrachovali.
Odpovědět
starají, tak žádnou hrůzou nejsou. Pod jedním tvořeným 7 kmeny
rostou v trávě bedly zahradní a 4 metry od něho léta prosperuje
zdivočelá rynglota (špendlík). V trávě rostou violky vonné a
jiné rostliny. Ten 7 kmenný akát tam roste 70 let a kolik medu
už z něho získaly včely a včelaři nelze ani spočítat. A kolik
čmeláků a motýlů se na něm v době květu živí taky ne. Trávu
kolem pravidelně ale kosí a s ní i výmladky od kořenů a taky
semenáče. V okolí je takových ochranáři "zaponenutých" akátů více a doufám, že tu zůstanou do budoucna, než budou vzaty na milost někým moudřejším, než těmi ekofanatiky. Hloupí a líní
lidé se rádi upínají k podobným řešením jakými je chemie a
nicnedělání bez náležitého užitku. Stovky hektarů tak spásá
"palivo" pro kafilérii za potlesku těch, kteří potřebují cenu
hovězího udržet na vysoké ceně místo jejího snížení pastvou
a produkcí sena pro zimní výkrm z těchto ploch. Navíc podpoří
šíření vlků, ať se sníží stavy domácích zvířat v málochovech
a zvýhodní se velkochovy, které si zvýšenou ochranu mohou
dovolit díky nedostatku produkce od drobnochovatelů. Je to
i malá domů pro dovozce ze zemí, které nám vlky a medvědy vnucují, ale sami se jim brání. Jak by se asi vlci líbili
chovatelům Milek v Alpách bez dozoru psů a pastevců ověšených
pouze zvonci? Hlupák snadno naletí a chytrák si z toho udělá rovnou byznys. Dobytčí "rezervace" žije z dotací za vypásání "chráněných" území, kam "zapůjčují" zvířata( nechávají si za vypásání platit) a darů laiků, které doblbli propagandou. Na
otázku, jak tu přežily bez zubrů, praturů a "divokých"koní ty
všechny chráněné rostliny je pouze jedna odpověď a tou je to,
že totéž dokázali i lidé kosením těch luk a domácí zvířata
spásáním. Proč to už dnes nedokážou? Povím vám proč! Protože
společnost je nově nastavena na plýtvání a na dotace nesmyslů, aby se udržely ceny produkce na výši mající efekt i pro dovoz
a neefektivní hospodaření. Ekozemědělec nemůže konkurovat velkovýrobě, ale při nízké celkové produkci si své zákazníky vždy najde. Pokud by si mohl zákazník ale vybrat mezi levným hovězím chovaným na pozemcích se zubry a pratury a mezi drahým hovězím ekozemědělců produkujícími draze, tak si vybere to levnější ve stejné kvalitě, nebo i vyšší. Tak se ale trh zdeformuje dotacemi, daněmi(ty by musel na rozdíl od ochranářů chovatel platit i za pastvinu) a tak se to vyplácí i těm, kteří by normálně už dávno zkrachovali.
SV
Slavomil Vinkler
8.8.2024 15:35 Reaguje na Břetislav MachačekZase p. Macháček nenávistně o zubrech a Dostálovi. Vy budete ty chráněná území vypásat celoročné, místo zubrů čím?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.8.2024 15:40 Reaguje na Slavomil VinklerNepase se už asi 300 let. Dokažte to zvrátit. Nebo počkejte až Evropa zchudne.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.8.2024 12:20 Reaguje na Slavomil VinklerCeloroční vypásání je zbytečné, protože nutriční
hodnota stařiny je mizerná. To zjistili naši předci před mnoha tisíci roky, kdy začali sušit pro dobytek trávu v okamžiku její maximální kvality. U všech zvířat je pak dobré udělat
pokus čemu dají přednost i ti zubři. Jestli
to bude stařina a nebo voňavé seno z letní
sklizně. Víte choval jsem leccos a vím co
zvířatům více chutná a co má lepší výživové
vlastnosti. Ano, z nouze zvíře i člověk sní
cokoliv, ale není to nakonec týrání, aby
si nemohl vybrat něco lepšího za plotem?
Zubři z Bělověže spásají okolním rolníkům
pole s obilím a přitom tam les překypuje
trávou(pověstnou zubrovkou).Zkuste totéž
u zubrů v Milovicích. Jako kluka mne kráva
za sebou tahala z meze do jetelového pole
a přitom měla na mezi prý chutnou trávu.
Vy taky nesáhnete po tuřínu, ale po řízku,
ale v koncentráku byli lidé rádi za tuřín.
Je to pouze a pouze o možnostech jíst lépe
a ne pouze jíst za každou cenu. U domácí
stračeny jste kvalitu krmiva poznal na mléce
jak do množství, tak i do kvality a proto se v zimě nespoléhali na pastvu stařiny, ale pouze
na kvalitní seno. Jinak pastvina si potřebuje
od zvířat část roku odpočinout, aby regenerovala
a v nové síle na ni narostla kvalitní tráva.
Intenzivní pastvou se potlačují ty traviny,
které zvířatům chutnají více, než ty ostatní.
Opět uvedu příklad výběhu slepic. Těm chutná
smetánka lékařská(pampeliška) a tu ve výběhu
nenajdu, ale hned za plotem je při kvetení
doslova žluto. Takže kvalitu přináší pastva
udržitelná i pro ty kvalitní traviny. Ty lze
intenzivní celoroční pastvou zcela vyhubit.
Pročpak kdysi stáda spásačů putovala za
lepší pastvou a nespásala nekvalitní stařinu
na jednom místě až do jejího vypasení ?
Odpovědět
hodnota stařiny je mizerná. To zjistili naši předci před mnoha tisíci roky, kdy začali sušit pro dobytek trávu v okamžiku její maximální kvality. U všech zvířat je pak dobré udělat
pokus čemu dají přednost i ti zubři. Jestli
to bude stařina a nebo voňavé seno z letní
sklizně. Víte choval jsem leccos a vím co
zvířatům více chutná a co má lepší výživové
vlastnosti. Ano, z nouze zvíře i člověk sní
cokoliv, ale není to nakonec týrání, aby
si nemohl vybrat něco lepšího za plotem?
Zubři z Bělověže spásají okolním rolníkům
pole s obilím a přitom tam les překypuje
trávou(pověstnou zubrovkou).Zkuste totéž
u zubrů v Milovicích. Jako kluka mne kráva
za sebou tahala z meze do jetelového pole
a přitom měla na mezi prý chutnou trávu.
Vy taky nesáhnete po tuřínu, ale po řízku,
ale v koncentráku byli lidé rádi za tuřín.
Je to pouze a pouze o možnostech jíst lépe
a ne pouze jíst za každou cenu. U domácí
stračeny jste kvalitu krmiva poznal na mléce
jak do množství, tak i do kvality a proto se v zimě nespoléhali na pastvu stařiny, ale pouze
na kvalitní seno. Jinak pastvina si potřebuje
od zvířat část roku odpočinout, aby regenerovala
a v nové síle na ni narostla kvalitní tráva.
Intenzivní pastvou se potlačují ty traviny,
které zvířatům chutnají více, než ty ostatní.
Opět uvedu příklad výběhu slepic. Těm chutná
smetánka lékařská(pampeliška) a tu ve výběhu
nenajdu, ale hned za plotem je při kvetení
doslova žluto. Takže kvalitu přináší pastva
udržitelná i pro ty kvalitní traviny. Ty lze
intenzivní celoroční pastvou zcela vyhubit.
Pročpak kdysi stáda spásačů putovala za
lepší pastvou a nespásala nekvalitní stařinu
na jednom místě až do jejího vypasení ?
SV
Slavomil Vinkler
8.8.2024 15:33 Reaguje na Petr DubskýA proč pan Dostál. Strýček google to umí taky. Lidé čtete: https://cs.wikipedia.org/wiki/Trnovn%C3%ADk_ak%C3%A1t
Odpovědět
MK
PD
Petr Dubský
9.8.2024 18:55Pane Vinklere, obora pro velké spásače vznikla na území bývalého vojenského prostoru, který vznikl na sklonku RU. předtím tam bylo co? Nejlogičtější je, že zemědělská krajina, krajina z období před zprůmyslněním zemědělství, před používáním průmyslových hnojiv a přehnojení je tím, co vadí řadě rostlin, které jsou živnými rostlinami mizejících motýlů a dalšího hmyzu. Takže já bych postupoval následovně, jistě by nebylo obtížné zjistit, jsou archivy, kroniky jak konkrétně vypadala tamní krajina, pole, louky pastviny, sady, jistě zde byly hospodářské lesy větších sedláků a toto obnovil. Jsou plemena skotu, která se ospoň za mého mládí, tedy před skoro šedesáti, přes den a od jaro do podzimu pásla (a pak byla v kravíně. Možná y šlo vyrobit malý traktor pro malé pole, protože orat s koňmi nebo voly už asi mnoho lidí neumí. V sadech vysadit staré odrůdy. Nyní není problém bez kopání provézt archeologický průzkum, třeba v návaznosti na staré osidlení mohl vzniknout archeopark(nebo jak se tomu říká a při něm stádečko ovcí. Možná by se našlo místo i pro arboretum zaměřené na dřeviny, které by lépe snášely pravděpodobně neodvratné oteplování a zároveň výkyvy teplot (pozdní mrazy), nepravidelné srážky apod. po odstranění staré munice a další vojenské zátěže zde mohli praktické zkušenosti při mapování výskytu rostlin a živočichů získavat studenti příslušných vysokých škol. Nic z toho, samozřejmě by to nebylo laciné, ale možná by o naše zkušenosti měli zájem i v zahraničí, se neuskutečnilo, jedinečná, neopakovatelná šance byla nezodpovědně a nechytře zmařena. To, co pan Dostál nazývá Česká krajina, českou krajinou být nemohlo, protože by naši předci zemřeli hlady. A jak ukazuje i diskuse tak nezemřeli, neb mají potomky.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
11.8.2024 18:52Proč pan Dostál, pane Vinklere? Přečetl jste si moje výhrady k milovické rezervaci? Pakliže ano, tak reagujte, v čem se mýlím. Jinak Česká krajina je projekt pana Dostála, tak třeba proto pan Dostál. Ale klidně mne poučte Vy. Jinak internet není tak úplně v řadě oblastí relevantní zdroj informací
Odpovědět
