Na Šumavě úspěšně skončil velký projekt na zadržení vody v krajině. Revitalizace mokřadů budou dál pokračovat

Opětovné zavodnění rašeliniště Jezerní slať po zrušení kanálu.

Zdroj | NP Šumava

V rámci projektu se podařilo obnovit 35 kilometrů meandrujících potoků, 28 pramenišť, rašelinné lesy a další mokřady na ploše bezmála 2200 hektarů.

Zrušeny byly také odvodňovací kanály v délce 212 kilometrů. „Což pro představu odpovídá přibližně vzdušné vzdálenosti mezi Šumavou a Libercem,“ přibližuje Iva Bufková.

Bezejmenný potok uvězněný v hlubokém odvodňovacích kanálu před revitalizací (lokalita Pod Skelnou). A tentýž potok po revitalizaci.

Zdroj | NP Šumava

S koncem projektu ale práce na revitalizacích mokřadů na Šumavě zdaleka nekončí. „Máme před sebou ještě spoustu práce, kterou je nutné v tomto ohledu udělat,“ pokračuje Iva Bufková. Konkrétně se v nejbližší době dočkají revitalizace mokřady ve dvou rezervacích na území CHKO Šumava - Najmanka a Pasecká slať. A připravují se další.

Kromě dalších revitalizačních prací budou odborníci sledovat, jakým způsobem biotopy a druhy reagují na už provedená opatření, jak se chová podzemní voda, zda vystoupala blíže k povrchu, jaké je množství zadržované vody, teplota zemského povrchu nebo jestli došlo ke změnám ve vegetaci ve sledovaných oblastech.

„S postupující klimatickou změnou se bez krajiny, která je schopná akumulovat velké zásoby vody, neobejdeme. Je skvělé, že na území Národního parku Šumava proběhl tak velký a zásadní projekt, jakým byl LIFE for Mires. Nejen, že navrátil vodu do krajiny ve velkém množství a alespoň zčásti napravil nešťastné zásahy z posledních dvou století, ale dokázal inspirovat i mnoho dalších lidí, nadšenců, vlastníků půdy, úředníků, ale i politiků. Děkuji proto všem, kteří se na projektu podíleli, za skvěle odvedenou práci,“ uvedl ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Zatrubněný potok pod obcí Dobrá u Volar. A tentýž potok vrácený na povrch po revitalizaci.

Zdroj | NP Šumava

Projekt byl podpořen penězi z Evropské unie, ale také z Ministerstva životního prostředí. Vedla jej Správa Národního parku Šumava jako hlavní koordinátor, jako partneři se na něm podíleli kolegové ze Správy NP Bavorský les, Bund Naturschutz in Bayern a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Přečtěte si také |

Až poznáme, co krajina uměla před odvodněním, začneme vodě její prostor navracet. Lukáš Linhart vysvětluje, proč je dobré mít mokřady

Součástí projektu byly i osvětové aktivity. Do dobrovolnických akcí, během kterých se lidé přímo zapojovali do revitalizačních prací, se zapojilo 1840 dobrovolníků. Odborníci sestavili výukový program pro školy, připravili obrazovou knihu Království vod a mokřadů s pracovním sešitem pro školní děti a další výukové pomůcky. Uspořádali také mokřadní soutěž pro školy v regionu.

Dokumentární snímek o projektu „Voda ztracená a vrácená“ režiséra Radka Plíhala byl oceněn na mezinárodních filmových festivalech v ČR i ve světě. Snímek můžete shlédnout na YouTube kanálu Správy NP Šumava.

Vydána byla také publikace o vodě v krajině, včetně odborného manuálu obnovy mokřadů v horských oblastech. „Právě tento manuál může být důležitým pomocníkem pro všechny, kteří chtějí mokřady v krajině obnovovat. Ta chuť navracet vodu do krajiny tady je, potvrzuje se to během pracovních setkání a exkurzí pro mnohé majitele lesních i nelesních pozemků,“ dodává Iva Bufková.