https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/na-sumave-uspesne-skoncil-velky-projekt-na-zadrzeni-vody-v-krajine.revitalizace-mokradu-budou-dal-pokracovat
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na Šumavě úspěšně skončil velký projekt na zadržení vody v krajině. Revitalizace mokřadů budou dál pokračovat

7.2.2025 05:44 | PRAHA (Ekolist.cz)
Opětovné zavodnění rašeliniště Jezerní slať po zrušení kanálu.
Opětovné zavodnění rašeliniště Jezerní slať po zrušení kanálu.
Zdroj | NP Šumava
Po sedmi letech skončil velký projekt na opětovné zavodnění šumavské krajiny LIFE for Mires (Život pro mokřady). Unikátní projekt za více než 150 milionů korun nemá podle zástupců národního parku ve střední Evropě obdoby.
 
„Můžeme říci, že velkému podílu mokřadů a rašelinišť, ale také potokům a bystřinám byla znovu vrácena původní, přírodní podoba,“ uvedla Iva Bufková, odborná garantka projektu ze Správy Národního parku Šumava.

V rámci projektu se podařilo obnovit 35 kilometrů meandrujících potoků, 28 pramenišť, rašelinné lesy a další mokřady na ploše bezmála 2200 hektarů.

Zrušeny byly také odvodňovací kanály v délce 212 kilometrů. „Což pro představu odpovídá přibližně vzdušné vzdálenosti mezi Šumavou a Libercem,“ přibližuje Iva Bufková.

Bezejmenný potok uvězněný v hlubokém odvodňovacích kanálu před revitalizací (lokalita Pod Skelnou). A tentýž potok po revitalizaci.
Bezejmenný potok uvězněný v hlubokém odvodňovacích kanálu před revitalizací (lokalita Pod Skelnou). A tentýž potok po revitalizaci.
Zdroj | NP Šumava

S koncem projektu ale práce na revitalizacích mokřadů na Šumavě zdaleka nekončí. „Máme před sebou ještě spoustu práce, kterou je nutné v tomto ohledu udělat,“ pokračuje Iva Bufková. Konkrétně se v nejbližší době dočkají revitalizace mokřady ve dvou rezervacích na území CHKO Šumava - Najmanka a Pasecká slať. A připravují se další.

Kromě dalších revitalizačních prací budou odborníci sledovat, jakým způsobem biotopy a druhy reagují na už provedená opatření, jak se chová podzemní voda, zda vystoupala blíže k povrchu, jaké je množství zadržované vody, teplota zemského povrchu nebo jestli došlo ke změnám ve vegetaci ve sledovaných oblastech.

„S postupující klimatickou změnou se bez krajiny, která je schopná akumulovat velké zásoby vody, neobejdeme. Je skvělé, že na území Národního parku Šumava proběhl tak velký a zásadní projekt, jakým byl LIFE for Mires. Nejen, že navrátil vodu do krajiny ve velkém množství a alespoň zčásti napravil nešťastné zásahy z posledních dvou století, ale dokázal inspirovat i mnoho dalších lidí, nadšenců, vlastníků půdy, úředníků, ale i politiků. Děkuji proto všem, kteří se na projektu podíleli, za skvěle odvedenou práci,“ uvedl ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Zatrubněný potok pod obcí Dobrá u Volar. A tentýž potok vrácený na povrch po revitalizaci.
Zatrubněný potok pod obcí Dobrá u Volar. A tentýž potok vrácený na povrch po revitalizaci.
Zdroj | NP Šumava

Projekt byl podpořen penězi z Evropské unie, ale také z Ministerstva životního prostředí. Vedla jej Správa Národního parku Šumava jako hlavní koordinátor, jako partneři se na něm podíleli kolegové ze Správy NP Bavorský les, Bund Naturschutz in Bayern a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Součástí projektu byly i osvětové aktivity. Do dobrovolnických akcí, během kterých se lidé přímo zapojovali do revitalizačních prací, se zapojilo 1840 dobrovolníků. Odborníci sestavili výukový program pro školy, připravili obrazovou knihu Království vod a mokřadů s pracovním sešitem pro školní děti a další výukové pomůcky. Uspořádali také mokřadní soutěž pro školy v regionu.

Dokumentární snímek o projektu „Voda ztracená a vrácená“ režiséra Radka Plíhala byl oceněn na mezinárodních filmových festivalech v ČR i ve světě. Snímek můžete shlédnout na YouTube kanálu Správy NP Šumava.

Vydána byla také publikace o vodě v krajině, včetně odborného manuálu obnovy mokřadů v horských oblastech. „Právě tento manuál může být důležitým pomocníkem pro všechny, kteří chtějí mokřady v krajině obnovovat. Ta chuť navracet vodu do krajiny tady je, potvrzuje se to během pracovních setkání a exkurzí pro mnohé majitele lesních i nelesních pozemků,“ dodává Iva Bufková.

LIFE – program pro lepší život

Projekt LIFE for Mires je realizován za přispění Ministerstva životního prostředí ČR a evropského unijního programu LIFE.

Program LIFE je finanční nástroj Evropské unie, který podporuje aktivity související se zlepšením životního prostředí a klimatu. Od roku 1992 pomohl financovat a realizovat více než 5 500 projektů za téměř 6 miliard euro napříč celou Evropou.

Jeho dlouhodobým cíle je přispět k přechodu na udržitelné, oběhové, energeticky účinné hospodářství založené na energii z obnovitelných zdrojů, které je neutrální z hlediska změny klimatu a odolné vůči změně klimatu, k ochraně, obnově a zlepšování kvality životního prostředí, včetně ovzduší, vody a půdy, a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a k řešení degradace ekosystémů.

Česká republika začala využívat program LIFE po svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Od té doby se uskutečnily na území naší republiky desítky projektů za stovky milionů korun, které významně pomohly při ochraně životního prostředí. Program se stal i u nás významnou součástí podpory projektů v oblasti ochrany přírody a krajiny, životního prostředí a klimatu.


reklama

 
Další informace |
Článek byl na Ekolistu vydán v rámci projektu LIFE for Czechia s přispěním unijního programu LIFE.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

7.2.2025 07:44
Byla doba, kdy bylo vhodné odvodňovat,
je nyní doba, kdy je nutné zavodňovat/zadržovat vodu, zvětšovat množství vodní plochy, pokud možno bez byrokracie !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.2.2025 08:38
Do mokřadů patří zvěř, zejména bobr a los. Kde jsou?
Odpovědět
HH

Honza Honza

7.2.2025 09:23
Dvě věty z článku:
„S postupující klimatickou změnou se bez krajiny, která je schopná akumulovat velké zásoby vody, neobejdeme"

1. Komentář: je to odpověď všem těm, kteří prosazují naprosto škodlivý ničivý bezzásahový přístup v NP: mokřady musíme nejen budovat, ale i dlouhodobě udržovat, jinak zaniknou. Mokřady nejsou záchrana, funkce zadržování vody má především funkční les, aby byl funkční, musí být smíšený. Není-li možný smíšený les ve vysokohorském prostředí, nemůže tento les ani přirozeně být záchrana krajiny, záchrana krajiny je pak smíšený les mimo chráněnou oblast!

"Program Life:
Jeho dlouhodobým cíle je přispět k přechodu na udržitelné, oběhové, energeticky účinné hospodářství založené na energii z obnovitelných zdrojů."

2. komentář: Bez úložiště, regulace, promyšlenosti, jiného způsobu využití elektřiny v hospodářství - ne dle potřeby ale podle toho jak svítí slunce =
absolutně nereálný program.

za třetí komentář: je vidět, že záchrana krajiny = návrat k původní přírodě bez člověka = návrat k její správné funkci. Tuto funkci ale paradoxně umožní (a dlouhodobě udrží) zase jenom a jenom člověk
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist