Napadené stromy si volají na pomoc ptáky a dravý hmyz, potvrdili vědci poprvé v korunovém patře lesa
8.2.2022 13:34 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Martin Volf připevňuje na větev umělou housenku z plastelíny.
Foto | Tereza Volfová / Biologické centrum Akademie věd ČR
Vědci provádí výzkum v korunovém patře lesa z gondoly výzkumného jeřábu.
Foto | Tereza Volfová / Biologické centrum Akademie věd ČR
„Fakt, že rostliny mohou chemicky přitahovat parazitické vosy, dravé brouky a dokonce i ptáky při napadení škůdci, je známý už nějakou dobu. Kromě chemických látek, jež jsme studovali my, se na daném procesu podílí třeba i změny v barvě listů, které predátoři dokážou zaznamenat,“ říká hlavní autor studie Martin Volf z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR. „Dosud ale tento obranný mechanismus nebyl testován v korunách vzrostlých stromů v reálném prostředí druhově pestrých lesních ekosystémů. To nám umožnila až kombinace výzkumných metod, kdy jsme sledovali chování hmyzu a predátorů v korunách stromů ve výšce 40 metrů na lipském výzkumném jeřábu a současně prováděli chemické analýzy rostlinných vůní pomocí metabolomiky," říká Martin Volf. Metabolomika je obor, který analyzuje chemické sloučeniny vznikající při buněčných procesech.
Housenka bekyně zlatořitné (Euproctis chrysorrhoea) je jeden z mnoha druhů herbivorů, kteří se na dubech běžně vyskytují
Foto | Tereza Volfová / Biologické centrum Akademie věd ČR
Plastelínové housenky
I ptáci rozumějí chemickým signálům stromů, na sledovaném území to byla často sýkora koňadra.
Foto | Martin Volf / Biologické centrum Akademie věd ČR
Vědci potvrdili, že predátoři, jako jsou ptáci, parazitické vosy, draví brouci či mravenci, navštěvovali experimentálně ošetřené větve častěji než neošetřené. Na dubech tak výrazně ubyl počet listožravých housenek. Nejčastějšími útočníky byl dravý hmyz. V laboratorních podmínkách se housenky bekyně vyhýbaly ošetřeným listům, což ukazuje, že stromy navíc produkovaly i látky, které odpuzují býložravý hmyz.
Stromy díky chemickým látkám určují složení hmyzu ve svých korunách
Housenky se v laboratorním experimentu vyhýbaly listům ošetřeným postřikem methyl jasmonátu, což je rostlinný hormon, který spouští obranu stromu.
Foto | Martin Volf / Biologické centrum Akademie věd ČR
Studie ukázala, že chemická obrana stromů vyvolaná v reakci na poškození je jedním z významných mechanismů, které určují, jak bude vypadat druhové složení hmyzu v korunách stromů. Zároveň výsledky odhalují komplexnost a vzájemnou provázanost ekologických procesů mezi rostlinami a zvířaty. Studie je také vynikajícím příkladem úspěšného mezioborového výzkumu, protože spojuje velmi odlišné vědní oblasti od ekologie, entomologie, rostlinné fyziologie po analytickou chemii.
Na výzkumu se podíleli kromě českých vědců také výzkumníci z Německého centra pro integrativní výzkum biodiverzity iDiv (German Centre for Integrative Biodiversity Research), z Univerzity v Jeně a Univerzity v Lipsku. „Nová zjištění nám mohou pomoci najít alternativní, přirozené strategie pro ochranu proti škůdcům v zemědělství a lesnictví, a tím i snížit množství pesticidů," říká další z autorek studie Nicole van Dam, vedoucí výzkumné skupiny z institutu iDiv a Univerzity v Jeně.
reklama
Dále čtěte |
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Hu
JS
Jarek Schindler
8.2.2022 17:48Celkem by mě dost zajímalo co jsou ty " alternativní, přirozené strategie pro ochranu proti škůdcům v zemědělství a lesnictví". V minulosti nic alternatívního zatím nějak nefungovalo.
No a potom je tu ještě jedna maličkost. Mnoho z těchto na stromech škodících druhů je vedeno jako druhy ohrožené nebo kriticky ohrožené.
Tady by potom ještě mohl přicházet v úvahu fakt, jestli ty stavy těch ohrožených hmyzáků jsou opravdu stavy opravňující k zařazení mezi ohrožené nebo jsou to naopak stavy normální. To co se dnes požaduje, tedy ponechání určitého počtu stromů na zetlení, zvyšuje početnost druhů u kterých můžeme říci, že jsou škůdci stromů.
Odpovědět
No a potom je tu ještě jedna maličkost. Mnoho z těchto na stromech škodících druhů je vedeno jako druhy ohrožené nebo kriticky ohrožené.
Tady by potom ještě mohl přicházet v úvahu fakt, jestli ty stavy těch ohrožených hmyzáků jsou opravdu stavy opravňující k zařazení mezi ohrožené nebo jsou to naopak stavy normální. To co se dnes požaduje, tedy ponechání určitého počtu stromů na zetlení, zvyšuje početnost druhů u kterých můžeme říci, že jsou škůdci stromů.
Jakub Graňák
8.2.2022 19:48 Reaguje na Jarek SchindlerTo je právě ten zjednodušující přístup, "dřevozpracující hmyz" lze totiž rozdělit do několika výrazně odlišných skupin, co se nároků na dřevo a jeho stav týče:
1. xylofágové - požírající především lýko a svrchní vrstvy dřeva - typicky lýkožrouti, tesařík krovový, některé druhy krasců...(ti krasci jsou teoreticky škůdci, ovšem vzhledem k tomu, že jsou kromě krasce čtyřtečného na vymření nelze o škodách mluvit)
2. saproxylofágové- požírající odumřelé dřevo často už v určité fázi rozkladu způsobené bílou či červenou hnilobou - velké druhy tesaříků, roháči...
3. saprofágové - požírající trouch a silně rozložené dřevo - páchníci, zdobenci... *
*redakčně zjednodušeno pro běžné uživatele copyright J. Graňák
Jak si jistě můžete povšimnout, kromě lýkožroutů, a některých druhů tesaříků (především menších taxonů) se nejedné přímo o druhy působící hospodářské škody. Ty zpravidla způsobují druhy působící především škody požerem zelených částí dřevin - bekyně, píďalky, klikorozi, chrousti, listokazi etc. etc. etc. až do nekonečna, nebo sáním šťáv - mšice...
Tudíž lze s trochou znalostí entomologie poměrně jednoduše vyvodit, že stromy ponechané tlení nám jaksi škůdce neprodukují.
Odpovědět
1. xylofágové - požírající především lýko a svrchní vrstvy dřeva - typicky lýkožrouti, tesařík krovový, některé druhy krasců...(ti krasci jsou teoreticky škůdci, ovšem vzhledem k tomu, že jsou kromě krasce čtyřtečného na vymření nelze o škodách mluvit)
2. saproxylofágové- požírající odumřelé dřevo často už v určité fázi rozkladu způsobené bílou či červenou hnilobou - velké druhy tesaříků, roháči...
3. saprofágové - požírající trouch a silně rozložené dřevo - páchníci, zdobenci... *
*redakčně zjednodušeno pro běžné uživatele copyright J. Graňák
Jak si jistě můžete povšimnout, kromě lýkožroutů, a některých druhů tesaříků (především menších taxonů) se nejedné přímo o druhy působící hospodářské škody. Ty zpravidla způsobují druhy působící především škody požerem zelených částí dřevin - bekyně, píďalky, klikorozi, chrousti, listokazi etc. etc. etc. až do nekonečna, nebo sáním šťáv - mšice...
Tudíž lze s trochou znalostí entomologie poměrně jednoduše vyvodit, že stromy ponechané tlení nám jaksi škůdce neprodukují.
JS
Jarek Schindler
9.2.2022 19:46 Reaguje na Jakub GraňákZapoměl jste na jednu maličkost a tou je přenos různých stromy poškozujících hub. Na rozdíl od vás, nemíním vám tady dělat přednášku o něčem co s velkou pravděpodobností znáte. Tak jen, ty stromy k zetlení snad nejsou jen stromy pro ty saprofágy. Jsou to normální zelené stromy ponechané většinou jako výstavky No a druhy na vymření? Jak velká byla početnost těchto druhů v letech kdy u nás lesnatost nedosahovala ani 17% a s nedostatku dřeva se klučily i pařezy. Přesto tyto druhy přežily. V dnešní době to vypadá, že bez uvědomnělého ochranáře, jeho moudré hlavy a pracovité ruky snad nepřežije vůbec nic. No alespoň je to tak presentováno.
Odpovědět
Jakub Graňák
9.2.2022 22:48 Reaguje na Jarek SchindlerNezapomněl, jen jsem to nechtěl zbytečně rozepisovat, to bychom se tady mohli začít bavit o všech možných bakteriálních a virových chorobách, které přenáší savý hmyz taky. Nebo o okusu kořenů..
Proč by to měly být výstavky? Ty právě moc vhodné nejsou. Nejatraktivnější stromy jsou takové, které mají mohutnou korunu, silné větve a jsou osluněné - takové stromy, byť v nějaké "vlajkové" podobě lze naleznout spíš na krajích lesa, kolem lesních cest, světlin..., než uprostřed zápoje. Jejich dřevo je stejně sukaté, takže z něho asi žádné extra řezivo nebude, co myslíte?
No a kdeže přežily chráněné druhy dobu se 17% vám milerád objasním: Roháči a velké druhy tesaříků přežily "na panském" v různých oborách a zámeckých parcích (roháči třeba i ve Stromovce - to je paradox, že?), případně v lužních, těžko dostupných porostech. Zlatohlávci, páchníci, zdobenci, krasci... mimo panského také na těch "tereziánských" stromech, které se sadily kolem chalup kvůli bleskům a také ve stromořadích a výmladkových lesích. Co se týče vzácnosti podle výstupů ČSE nebyli např. roháči potvrzeni na polovině lokalit z 50. let. A celkově je trend početnosti (až na pár výjimek, o které se často zasloužil člověk) klesající napříč všemi hmyzími čeleděmi - to lze v ČR říct zcela bez pochyb, poněvadž je tato země v tomto ohledu jednou z nejprobádanějších zemí na světě, navíc s jednou z nejdelších tradic pěstování entomologie, jako vědní disciplíny.
Odpovědět
Proč by to měly být výstavky? Ty právě moc vhodné nejsou. Nejatraktivnější stromy jsou takové, které mají mohutnou korunu, silné větve a jsou osluněné - takové stromy, byť v nějaké "vlajkové" podobě lze naleznout spíš na krajích lesa, kolem lesních cest, světlin..., než uprostřed zápoje. Jejich dřevo je stejně sukaté, takže z něho asi žádné extra řezivo nebude, co myslíte?
No a kdeže přežily chráněné druhy dobu se 17% vám milerád objasním: Roháči a velké druhy tesaříků přežily "na panském" v různých oborách a zámeckých parcích (roháči třeba i ve Stromovce - to je paradox, že?), případně v lužních, těžko dostupných porostech. Zlatohlávci, páchníci, zdobenci, krasci... mimo panského také na těch "tereziánských" stromech, které se sadily kolem chalup kvůli bleskům a také ve stromořadích a výmladkových lesích. Co se týče vzácnosti podle výstupů ČSE nebyli např. roháči potvrzeni na polovině lokalit z 50. let. A celkově je trend početnosti (až na pár výjimek, o které se často zasloužil člověk) klesající napříč všemi hmyzími čeleděmi - to lze v ČR říct zcela bez pochyb, poněvadž je tato země v tomto ohledu jednou z nejprobádanějších zemí na světě, navíc s jednou z nejdelších tradic pěstování entomologie, jako vědní disciplíny.
JS
Jarek Schindler
10.2.2022 05:14 Reaguje na Jakub GraňákPříště se klidně, zvlášť v tak zásadní věci, rozepište.
Jinak výstavek je strom který necháte stát. No a je jedno jestli je to po všech stránkách kvalitní strom na řezivo nebo strom prosychající či jinak růstově či mechanicky poškozený. Je to prostě strom určený k zetlení.
Ta parková renezanční krajina měla určitě něco do sebe ale taky nemůže být a nebyla všude. Staré stromy pořad v krajine máme. Jsou pořád různé aleje a parky, obory s x set letými stromy. I ta stromovka pořád stojí. Jen ti broučci......Nebude ten důvod úbytku náhodou v něčem podstatně jiném? No a výmladkový les jako "archa" pro brouky. To snad ne?
Odpovědět
Jinak výstavek je strom který necháte stát. No a je jedno jestli je to po všech stránkách kvalitní strom na řezivo nebo strom prosychající či jinak růstově či mechanicky poškozený. Je to prostě strom určený k zetlení.
Ta parková renezanční krajina měla určitě něco do sebe ale taky nemůže být a nebyla všude. Staré stromy pořad v krajine máme. Jsou pořád různé aleje a parky, obory s x set letými stromy. I ta stromovka pořád stojí. Jen ti broučci......Nebude ten důvod úbytku náhodou v něčem podstatně jiném? No a výmladkový les jako "archa" pro brouky. To snad ne?
Jakub Graňák
10.2.2022 09:10 Reaguje na Jarek SchindlerPřesně jsem věděl, že se začnete točit na termínu výstavek, dokonce jsem měl v textu výše i repliku o tom, že bychom si mohli řeči o významu toho slova odpustit. Nakonec jsem ji před odesláním smazal, domníval jsem se, že se bavíme věcně a nepřetahujem se o termíny. Ale když už jste to nakousl, koukněte se jak vypadá renesanční park - ten má s Anglickým krajinářským slohem jen pramálo společného.
Staré stromy jistě v krajině máme, jen jich jaksi výrazně ubylo (v našich končinách to není příliš znát, ale pohleďte třeba na takové Opavsko, nebo Hanou). Stejně tak po kolektivizaci dramaticky ubylo stromořadí ve volné krajině, jakož i solitérů. Obory jsou dost často přezvěřené - viz obora Víno, kde jsou převrácené všechny pařezy do jednoho od divočáků. Stejně tak decimují divočáci populace saproxylofágů na pařezech i mimo obory a taktéž v mraveništích. A ano dokonce i výmladkový les slouží jako archa, z brouků převážně krascům, ale především desítkám druhů motýlů.
A když už jsme u těch úbytků, rád se nechám poučit o tom, v čem tkví úbytek saproxylofágních (atd. dle definice výše) druhů, jen směle do toho.
Odpovědět
Staré stromy jistě v krajině máme, jen jich jaksi výrazně ubylo (v našich končinách to není příliš znát, ale pohleďte třeba na takové Opavsko, nebo Hanou). Stejně tak po kolektivizaci dramaticky ubylo stromořadí ve volné krajině, jakož i solitérů. Obory jsou dost často přezvěřené - viz obora Víno, kde jsou převrácené všechny pařezy do jednoho od divočáků. Stejně tak decimují divočáci populace saproxylofágů na pařezech i mimo obory a taktéž v mraveništích. A ano dokonce i výmladkový les slouží jako archa, z brouků převážně krascům, ale především desítkám druhů motýlů.
A když už jsme u těch úbytků, rád se nechám poučit o tom, v čem tkví úbytek saproxylofágních (atd. dle definice výše) druhů, jen směle do toho.
JS
Jarek Schindler
10.2.2022 16:05 Reaguje na Jakub GraňákZ vašeho textu jsem bohužel pochopil, že prostě nevíte co je to výstavek a že může být tím stromem určeným k zetlení. Splní si svoji ulohu a časem odumře a zetlí. (na mnoha místech úplně zbytečně)
Zase, co vám mám na vaše , už ani nevím jak to nazvat....
Samozřejmě, Anglický park je něco uplně jiného než ten renezanční a je i něco jiného než barokní park který přišel po tom renezančním. Styl parků snad kopíroval stavební sloh. No a máme renezanci, baroko a teprve potom klasicismus a romantismus. Ta anglická zahrada se pojí asi nejvíce s tím posledním slohem.
Co se týká obor tak ne ve všech se zase chová divočák. U nás je to spíš vyjímka. U vás ve Slezkých Rudolticích to Víno, Sedlice,Soutok. Někde jen pro zpestření. Takže zase...
Desítky druhů motýlů v mlazině.... to je také góool.
No a co se týká toho ubytku brouků, tak ptám se snad já. Musím vám tu otázku znovu citovat?
Znovu to shrnu, nebyly stromy, nebylo v lese zapomenuté dřevo, klučili se i pařezy.
Odpovědět
Zase, co vám mám na vaše , už ani nevím jak to nazvat....
Samozřejmě, Anglický park je něco uplně jiného než ten renezanční a je i něco jiného než barokní park který přišel po tom renezančním. Styl parků snad kopíroval stavební sloh. No a máme renezanci, baroko a teprve potom klasicismus a romantismus. Ta anglická zahrada se pojí asi nejvíce s tím posledním slohem.
Co se týká obor tak ne ve všech se zase chová divočák. U nás je to spíš vyjímka. U vás ve Slezkých Rudolticích to Víno, Sedlice,Soutok. Někde jen pro zpestření. Takže zase...
Desítky druhů motýlů v mlazině.... to je také góool.
No a co se týká toho ubytku brouků, tak ptám se snad já. Musím vám tu otázku znovu citovat?
Znovu to shrnu, nebyly stromy, nebylo v lese zapomenuté dřevo, klučili se i pařezy.
Jakub Graňák
10.2.2022 17:21 Reaguje na Jarek Schindler1. Tak to jste bohužel pochopil špatně.
2. Anglický krajinářský sloh se začal rozvíjet již v 17. století. To je bratru mnohem dříve, než se na světě zjevil romantismus, počítám tak o dvě staletí - takže nekopíroval stavební sloh, jak se mylně domníváte.
3. Takže zase... co? https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2003/Unor---2003/Vyvoj-populaci-cerne-zvere-v-Ceske-republice
4.Jasoň dymnivkový, ostruháček česvinový, okáč hnědý, perleťovec prostřední, perleťovec fialkový, bělásek východní, pestrobarvec petrklíčový, okáč bělopásný, okáč kluběnkový, okáč metlicový, hnědásek podunajský, žluťásek barvoměnný, soumračník žlutoskvrnný, přástevník střemchový, vřetenuška chrastavcová, bourovec trnkový, bourovec zejkovaný, bourovec cerový, bourovec osikový, zejkovec osikový... to je gól
5. už jsem vám odpověděl, vy to rozporujete, tak jsem zvědav na základě jakých informací, nestyďte se a vybalte to
Odpovědět
2. Anglický krajinářský sloh se začal rozvíjet již v 17. století. To je bratru mnohem dříve, než se na světě zjevil romantismus, počítám tak o dvě staletí - takže nekopíroval stavební sloh, jak se mylně domníváte.
3. Takže zase... co? https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2003/Unor---2003/Vyvoj-populaci-cerne-zvere-v-Ceske-republice
4.Jasoň dymnivkový, ostruháček česvinový, okáč hnědý, perleťovec prostřední, perleťovec fialkový, bělásek východní, pestrobarvec petrklíčový, okáč bělopásný, okáč kluběnkový, okáč metlicový, hnědásek podunajský, žluťásek barvoměnný, soumračník žlutoskvrnný, přástevník střemchový, vřetenuška chrastavcová, bourovec trnkový, bourovec zejkovaný, bourovec cerový, bourovec osikový, zejkovec osikový... to je gól
5. už jsem vám odpověděl, vy to rozporujete, tak jsem zvědav na základě jakých informací, nestyďte se a vybalte to
JS
Jarek Schindler
11.2.2022 13:45 Reaguje na Jakub Graňák1.Tak vaše tvrzení :"Proč by to měly být výstavky? Ty právě moc vhodné nejsou" , jiný výklad než, že nevíte co je výstavek, prostě a jasně neumožňují.
2. No a já tvrdím, že pochází ze století 18. V 17 století tu byly pravidelné a udržované francouzké zahrady.
3. Váš odkaz na Myslivost je opravdu už síla. Co má společného s vašim tvrzením o tom že "obory jsou přezvěřené, viz obora Víno, kde jsou převrácené všechny pařezy do jednoho od divočáků. Stejně tak decimují divočáci populace saproxylofágů na pařezech i mimo obory"
Já jsem napsal, že ne ve všech oborách se chová divočák.
No a potom jste ještě napsal: "Roháči a velké druhy tesaříků přežily "na panském" v různých oborách a zámeckých parcích (roháči třeba i ve Stromovce - to je paradox, že? Kde je ten roháč z té Stromovky? Toho snad divočáci na svědomí nemají.
4. Děkuji za seznam ale v dvou až řekněme 6 metrové pařezině nanajdete ani jednoho z nich. No a pokud najdete tak prosím pošlete souřadnice. Rád se na ten zázrak podívám.
5. spoustu nesmyslů například ten o vlivu divočákú v oborách a nakonec i jinde atd. jste sice nadnesl ale promiňte , jsou to nesmysly.
Odpovědět
2. No a já tvrdím, že pochází ze století 18. V 17 století tu byly pravidelné a udržované francouzké zahrady.
3. Váš odkaz na Myslivost je opravdu už síla. Co má společného s vašim tvrzením o tom že "obory jsou přezvěřené, viz obora Víno, kde jsou převrácené všechny pařezy do jednoho od divočáků. Stejně tak decimují divočáci populace saproxylofágů na pařezech i mimo obory"
Já jsem napsal, že ne ve všech oborách se chová divočák.
No a potom jste ještě napsal: "Roháči a velké druhy tesaříků přežily "na panském" v různých oborách a zámeckých parcích (roháči třeba i ve Stromovce - to je paradox, že? Kde je ten roháč z té Stromovky? Toho snad divočáci na svědomí nemají.
4. Děkuji za seznam ale v dvou až řekněme 6 metrové pařezině nanajdete ani jednoho z nich. No a pokud najdete tak prosím pošlete souřadnice. Rád se na ten zázrak podívám.
5. spoustu nesmyslů například ten o vlivu divočákú v oborách a nakonec i jinde atd. jste sice nadnesl ale promiňte , jsou to nesmysly.
Jakub Graňák
11.2.2022 16:22 Reaguje na Jarek Schindler1. naopak začínám nabývat dojmu, že co je to výstavek nevíte vy. Jak je zcela zjevné - jako stanoviště pro druhy, jež jsou předmětem diskuse, jsou vhodní jedinci, kteří pro využití na řezivo nejsou použitelní. Vysoce kvalitní (z lesnického hlediska) vitální jedinci sloužící jako zdroj semenného materiálu zjevně takovéto parametry nemají - odtud moje sdělení o jejich nevhodnosti.
Stejně tak, když už se tu přetahujeme o každé slovo, si laskavě povšimněte, že výše nikde nehovořím o tom, že by to měly být jednotlivé stromy. Naopak moje vyjádření ve smyslu okrajů lesa a lesních cest implikují linie, tudíž řady, nebo snad od nynějška budeme aleje nazývat řadami výstavků, aby bylo učiněno zadost vašemu egu?
2. No a já tvrdím, že romantismus jako architektonický sloh se u nás uplatňoval až na konci 19. a počátku 20. století tudíž o dvě staletí později než anglický krajinářský sloh, takže promiňte, co píšete jsou nesmysly.
3. nějak vám z té citace mého vyjádření vypadlo sdělení "dost často" předpokládám, že záměrně, zmínil jsem Víno, podobná situace je i v Milovickém lese - tam zas pro změnu decimují stáda vysoké xerotermní flóru a na ni vázanou faunu.
Roháč ze Stromovky je ve Stromovce, poněvadž ta už více než dvě staletí nefunguje jako obora, nýbrž veřejně přístupný park, jinak by to tam vypadalo jak v tom Víně.
4. nemáte zač, případné připomínky o neexistenci výše zmíněných druhů v pařezinách adresujte na Entomologický Ústav Akademie věd ČR - jistě budou vašimi praxí a četnými, sběry ozdrojovanými daty šokováni.
5. To jsou pro změnu mou praxí a četnými sběry (s rostoucím počtem černé zvěře v okolí stále řidšími) ozdrojovaná zjištění, pokud je chcete vyvrátit, věnujte laskavě třicet let času sběru a katalogizování hmyzu.
Buďte zdráv
Odpovědět
Stejně tak, když už se tu přetahujeme o každé slovo, si laskavě povšimněte, že výše nikde nehovořím o tom, že by to měly být jednotlivé stromy. Naopak moje vyjádření ve smyslu okrajů lesa a lesních cest implikují linie, tudíž řady, nebo snad od nynějška budeme aleje nazývat řadami výstavků, aby bylo učiněno zadost vašemu egu?
2. No a já tvrdím, že romantismus jako architektonický sloh se u nás uplatňoval až na konci 19. a počátku 20. století tudíž o dvě staletí později než anglický krajinářský sloh, takže promiňte, co píšete jsou nesmysly.
3. nějak vám z té citace mého vyjádření vypadlo sdělení "dost často" předpokládám, že záměrně, zmínil jsem Víno, podobná situace je i v Milovickém lese - tam zas pro změnu decimují stáda vysoké xerotermní flóru a na ni vázanou faunu.
Roháč ze Stromovky je ve Stromovce, poněvadž ta už více než dvě staletí nefunguje jako obora, nýbrž veřejně přístupný park, jinak by to tam vypadalo jak v tom Víně.
4. nemáte zač, případné připomínky o neexistenci výše zmíněných druhů v pařezinách adresujte na Entomologický Ústav Akademie věd ČR - jistě budou vašimi praxí a četnými, sběry ozdrojovanými daty šokováni.
5. To jsou pro změnu mou praxí a četnými sběry (s rostoucím počtem černé zvěře v okolí stále řidšími) ozdrojovaná zjištění, pokud je chcete vyvrátit, věnujte laskavě třicet let času sběru a katalogizování hmyzu.
Buďte zdráv
JS
Jarek Schindler
12.2.2022 22:08 Reaguje na Jakub GraňákNenapsal jste snad, že: Jejich dřevo je stejně sukaté, takže z něho asi žádné extra řezivo nebude, co myslíte?"
No a já vám znovu zopakuji, že pro nějaké extra řezivo se dnes výstavky většinou neponechávají. To by muselo být to výstavkové hospodářství.
Nenapsal jste snad:"Proč by to měly být výstavky? Ty právě moc vhodné nejsou".
No napsáááááál. Tak tu prosím zase nekličkujte. Co o tom říkají stránky "Ochrany přírody"? Tak třeba:" Ponechávání výstavků má nesmírný význam zejména pro hmyz a ptáky..... a" Z hmyzu prospívá ponechávání výstavků jak druhům chráněným evropskou směrnicí na ochranu stanovišť č. 92/43/EHS .
Jako důvod a odpověď na vaši původní otázku " proč by to měly být výstavky" je to snad již dostatečné. No a myslím, že to i dostatečně vyvrací vaši hypotézu , že výstavky " Ty právě moc vhodné nejsou". Doufám, že stačí.
Ještě mohu doložit důvod vhodnosti výstavků v zápoji po ploše. Ale vzhledem k tomu, že jsem nikde nepsal, že by to muselo být pouze po ploše to považuji za zbytečné.
Odpovědět
No a já vám znovu zopakuji, že pro nějaké extra řezivo se dnes výstavky většinou neponechávají. To by muselo být to výstavkové hospodářství.
Nenapsal jste snad:"Proč by to měly být výstavky? Ty právě moc vhodné nejsou".
No napsáááááál. Tak tu prosím zase nekličkujte. Co o tom říkají stránky "Ochrany přírody"? Tak třeba:" Ponechávání výstavků má nesmírný význam zejména pro hmyz a ptáky..... a" Z hmyzu prospívá ponechávání výstavků jak druhům chráněným evropskou směrnicí na ochranu stanovišť č. 92/43/EHS .
Jako důvod a odpověď na vaši původní otázku " proč by to měly být výstavky" je to snad již dostatečné. No a myslím, že to i dostatečně vyvrací vaši hypotézu , že výstavky " Ty právě moc vhodné nejsou". Doufám, že stačí.
Ještě mohu doložit důvod vhodnosti výstavků v zápoji po ploše. Ale vzhledem k tomu, že jsem nikde nepsal, že by to muselo být pouze po ploše to považuji za zbytečné.
JS
Jarek Schindler
12.2.2022 22:48 Reaguje na Jakub GraňákNo a co se týká vaší Anglické zahrady, tak:"Dějiny anglického krajinářského parku jsou historií proměny stylu anglický park (původní název English gardening), který vznikl v Anglii na počátku 18. století, a rozšířil se po celé Evropě".
Nebo:"Rozmach anglických zahrad bývá spojen s nástupem romantismu ve druhé polovině 18. století. Romantismus si liboval ve snivém, až pohádkovém vidění světa. Z toho pramenila ona fascinace dobrodružstvím a nespoutanou přírodou".
Jinak pokud jsem napsal, že se anglická zahrada pojí s posledním slohem tak jsem myslel opravdu sloh. Tedy ten klasicismus. Romantismus považuji a doufám, že nejsem sám za umělecký a filozofický směr. Takže o jakých nesmyslech tu mluvíte.
Zeptat se pánů akademiků kolik viděli či ještě lépe nasbírali motýlů v houštině opravdu mohu.
Ten roztoucí počet černé myslíte samozřejmě počet v těch oborách. O tom jsem ale psal. Nevím proč bych měl třicet let pichovat do hmyzu špendlíky. Stačí že čtyřicet let chodím po lesích a dívám se. Až zas dáte odkaz na přemnožená prasata tak se podívejte kdy se začala "přemnožovat" a od kdy ubývá hmyzu. Tak mě napadá. Ještě že jsou na světě ty prasata. Je alespoň na co se vymluvit.
Odpovědět
Nebo:"Rozmach anglických zahrad bývá spojen s nástupem romantismu ve druhé polovině 18. století. Romantismus si liboval ve snivém, až pohádkovém vidění světa. Z toho pramenila ona fascinace dobrodružstvím a nespoutanou přírodou".
Jinak pokud jsem napsal, že se anglická zahrada pojí s posledním slohem tak jsem myslel opravdu sloh. Tedy ten klasicismus. Romantismus považuji a doufám, že nejsem sám za umělecký a filozofický směr. Takže o jakých nesmyslech tu mluvíte.
Zeptat se pánů akademiků kolik viděli či ještě lépe nasbírali motýlů v houštině opravdu mohu.
Ten roztoucí počet černé myslíte samozřejmě počet v těch oborách. O tom jsem ale psal. Nevím proč bych měl třicet let pichovat do hmyzu špendlíky. Stačí že čtyřicet let chodím po lesích a dívám se. Až zas dáte odkaz na přemnožená prasata tak se podívejte kdy se začala "přemnožovat" a od kdy ubývá hmyzu. Tak mě napadá. Ještě že jsou na světě ty prasata. Je alespoň na co se vymluvit.
BM
Břetislav Machaček
9.2.2022 18:38Když smrky na Šumavě volaly člověka o pomoc před kůrovcem, tak přišel
ministr a řekl tůdle! Jste tu pro namnožení lékaře lesa, aby vás sežral
všechny a pseudochránáři se k nim připoutali, aby stačili ti brouci
vyletět a napadnout celou Šumavu. To volání o pomoc slyšeli lesáci
a všichni milovníci staré Šumavy, ale nesměli konat a mohli pouze
přihlížet množení. Naši předci na to volání reagovali vždy okamžitě
a tak měl kůrovec nyní prostřený stůl. Je to stejné jako se všemi
škůdci, když se jim nechá prostor k nekontrolovatelnému množení a
často pak bývá pozdě. Budiž prales, ale jinde stromům naslouchejme
a pomáhejme, aby si stromy nemyslely, že jsme hluší.
Odpovědět
ministr a řekl tůdle! Jste tu pro namnožení lékaře lesa, aby vás sežral
všechny a pseudochránáři se k nim připoutali, aby stačili ti brouci
vyletět a napadnout celou Šumavu. To volání o pomoc slyšeli lesáci
a všichni milovníci staré Šumavy, ale nesměli konat a mohli pouze
přihlížet množení. Naši předci na to volání reagovali vždy okamžitě
a tak měl kůrovec nyní prostřený stůl. Je to stejné jako se všemi
škůdci, když se jim nechá prostor k nekontrolovatelnému množení a
často pak bývá pozdě. Budiž prales, ale jinde stromům naslouchejme
a pomáhejme, aby si stromy nemyslely, že jsme hluší.
Jakub Graňák
9.2.2022 18:48 Reaguje na Břetislav MachačekTy smrky především volaly: "Jsme v řiti, je sucho a hic jako kráva" - a to slyšeli kůrovci
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.2.2022 19:50 Reaguje na Jakub GraňákKúrovci to slyšeli během posledních několika století mnohokrát. Poprve na to nereflektoval člověk. A to sucho na té Šumavě?
Odpovědět
Jakub Graňák
9.2.2022 22:58 Reaguje na Jarek SchindlerJó no, nebo myslíte, že ta sucha z posledních dvaceti let byla jenom všude kolem a na Šumavě v jednom kuse lilo?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.2.2022 05:51 Reaguje na Jakub GraňákOno přece nemusí v jednom kuse pršet a přesto není krajina suchá. No a zvlášť na té Šumavě v těch výškách 900 až 1300m.n.m. Tam naprší od 900 mm po 1600mm ( maximum na hřebenech). To bude asi podle vás pro smrk málo, když už byly ty suché roky.
Odpovědět
Jakub Graňák
10.2.2022 09:16 Reaguje na Jarek SchindlerJistě, stejně tak výrazný pokles sněhové pokrývky v posledních dekádách nemusí znamenat, že je tam na jaře a začátkem léta vody dost, že ano?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.2.2022 12:37 Reaguje na Jakub GraňákVýrazný pokles sněhové pokrývky v první řadě znamená, že ji při jarním tání neodteče tolik a nebudou jarní záplavy. Stejné je to i při pomalém tání. Voda nejdřív vsakuje a teprve pokud již nemá kam vsakovat odtéká. No a nebo ji je tolik, že nestíhá vsakovat.
Odpovědět
Jakub Graňák
10.2.2022 13:05 Reaguje na Jarek SchindlerCož je případ přívalových srážek, které tvoří významnou část celkového srážkového úhrnu, takže z celoročního průměru nelze vyvozovat zda je, či není sucho.
V situacích, kdy na místech, kde bylo dříve metr sněhu a teď je ho tam dvacet, je zjevné, že půda není nasycena, o čemž nejlépe svědčí stavy hladin vodních toků - dlouhodobě pod průměrem na celém území ČR. S výjimkou přívalových srážek, kdy se hladiny skokově zvednou a klesnou, aby pak byly řadu měsíců do další úlichy podprůměrné
Odpovědět
V situacích, kdy na místech, kde bylo dříve metr sněhu a teď je ho tam dvacet, je zjevné, že půda není nasycena, o čemž nejlépe svědčí stavy hladin vodních toků - dlouhodobě pod průměrem na celém území ČR. S výjimkou přívalových srážek, kdy se hladiny skokově zvednou a klesnou, aby pak byly řadu měsíců do další úlichy podprůměrné
JS
Jarek Schindler
10.2.2022 16:30 Reaguje na Jakub GraňákDohledejte si počet deštivých dnů. Třeba vám to řekne víc.
Jestli je půda nasycena nebo ne snad záleží na podstatnš jiných věcech než jen na výšce snehové pokrývky. No a tam kde dříve byl metr sněhu a nyní jen dvacet cm to v první řadě svědčí o tom, že ji míň odteče.
Najděte si prosím "Monitoring meteorologického a půdního sucha" K 8.2. je v celé republice kromě kousků na jižní a střední Moravě stav normální.
No a stav hladiny vodních toků. To si najdete také tam a je normální.
Odpovědět
Jestli je půda nasycena nebo ne snad záleží na podstatnš jiných věcech než jen na výšce snehové pokrývky. No a tam kde dříve byl metr sněhu a nyní jen dvacet cm to v první řadě svědčí o tom, že ji míň odteče.
Najděte si prosím "Monitoring meteorologického a půdního sucha" K 8.2. je v celé republice kromě kousků na jižní a střední Moravě stav normální.
No a stav hladiny vodních toků. To si najdete také tam a je normální.
Jakub Graňák
10.2.2022 17:31 Reaguje na Jarek SchindlerTo jistě, nicméně výška sněhové pokrývky v kombinaci s rychlostí jejího tání má zásadní vliv na to jak dlouho zůstane půda na jaře nasycená a to má významný vliv na to, v jaké kondici se nachází porosty v době počátku rojení kůrovce, že ano? A s tím jsme v posledních letech poněkud na štíru, nebo tak rychle zapomínáte?
Tak si dejte tu práci a dohledejte data i k suchým rokům předcházejícím těm nedávným kalamitám a neoperujte mi tu dnešním stavem
Odpovědět
Tak si dejte tu práci a dohledejte data i k suchým rokům předcházejícím těm nedávným kalamitám a neoperujte mi tu dnešním stavem
JS
Jarek Schindler
11.2.2022 14:40 Reaguje na Jakub GraňákKdyž už tak bych neřekl , že kondice smrkových porostů v počátcích rojení by měla být zas až tak zasadní. Spíš bych řekl, že na kalamitní množení kůrovce má podstatně větší vliv teplé počasí které kůrovci umožní rychlejší cyklus s větším počtem rojení včetně sesterských pokolení.
Na té Šumavě už z podstaty věci nikdy nebylo takové sucho aby to tak silně oslabilo smrky. Pokud by tam takové sucho bylo tak u vás je již "Sahara".
Odpovědět
Na té Šumavě už z podstaty věci nikdy nebylo takové sucho aby to tak silně oslabilo smrky. Pokud by tam takové sucho bylo tak u vás je již "Sahara".
Jakub Graňák
11.2.2022 16:23 Reaguje na Jarek SchindlerTo jsou jaksi spojité nádoby, že ano? Teplo a sucho nesvědčí smrkům, avšak svědčí lýkožroutu, nebo jste si nevšiml?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.2.2022 09:57 Reaguje na Jakub GraňákNo až na to, že se snad neustále bavíme o Šumavě a tam to vaše horko a sucho vypadá podstatně jinak než například u vás na Krnovsku. Ale to by bylo zase dokola.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.2.2022 16:18 Reaguje na Břetislav MachačekLesy na Šumavě hlavně nevolaly ministra s motorovou pilou. Ale inteligence rostlin je velmi zajímavá, ovšem proti mikroorganismým je to odvárek, ale skutečný majstrštych je inteligence dlouhých molekul nukliových kyselin (RNA, DNA).
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.2.2022 22:50 Reaguje na Pavel HanzlVidíte pane Hanzl. Alespoň si můžete s něčím rozumě pokecat.
Odpovědět
