https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/naseho-nejdele-zijiciho-zivocicha-v-prirode-jen-tak-neuvidite
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Našeho nejdéle žijícího živočicha v přírodě jen tak neuvidíte

8.3.2021 09:42 | PRAHA (Ekolist.cz)
Perlorodka říční. Může se dožít i více jak 150 let.
Perlorodka říční. Může se dožít i více jak 150 let.
Foto | Jana Slezáková / Beleco
Je to živočich dlouhověký, nadmíru citlivý na kvalitu svého prostředí a běžný člověk ho jen tak neuvidí. Půvab a elegance savců mu naprosto chybí, protože je to mlž - perlorodka říční. O pozornost si však neříká svým vzhledem, ale pozoruhodným životním příběhem.
 

Nároky na prostředí má perlorodka opravdu vysoké. Kvalita vody v řekách, kde žije, by měla ve většině chemických ukazatelů dosahovat parametrů pitné vody pro člověka. Není divu, že optimální podmínky pro život v Česku nenachází. Hustota osídlení a vše, co s tím souvisí - urbanizace, doprava, průmysl, zemědělské a lesnické hospodaření, turismus, technické zásahy do krajiny, změny vodního režimu - vytlačily perlorodky na okraj jejich původního areálu do méně osídlených oblastí, kde však nenachází optimální životní podmínky.

Ztráta středních toků Vltavy, Otavy a dalších lokalit v povodí Labe a Odry znamenala i razantní snížení početnosti. Doba, kdy se perlorodky přestávají úspěšně rozmnožovat, se kryje přibližně s poválečným odsunem německých obyvatel a se změnami, které do krajiny vneslo socialistické hospodaření. Ještě předtím (v roce 1936) byl výstavbou Střekovského zdymadla znemožněn tah lososů do našich řek. Jak by asi dopadlo prvorepublikové naturové hodnocení stavby ve vztahu k evropsky významným druhům - lososovi i perlorodce? Tyto dva druhy spolu měly vytvořenou koexistenční vazbu parazita a hostitele v jihočeských řekách, kam se losos od té doby nepodíval, přestože tam měl svá trdliště.

Nedostupného lososa nahradil příbuzný pstruh obecný a stal se u nás výhradním hostitelem pro larvy perlorodek, které prodělají svojí přeměnu na malé perlorodky v jeho žábrách. Jednou z podmínek pro přežití perlorodky je funkční parazitický vztah se pstruhem. A zde se také objevuje jednoznačná vazba na rybářské hospodaření. Pstruzi by měli být v řece přítomni v dostatečném množství a ve správné formě. Musí být mladí a silní, aby nákazu zvládli a perlorodkám umožnili jejich metamorfózu. Znovu si to již líbit nenechají a vytvoří si imunitu, která si s další invazí poradí. Není to nic neobvyklého, mnoho mlžů se rozmnožuje tímto způsobem přes ryby, ale většinou mají širší druhové spektrum hostitelů. Pstruh obecný má stejně jako perlorodka vysoké nároky na kvalitu vody a ani on není kvůli znečištění a rybářskému hospodaření běžnou rybou. Některým populacím perlorodky proto dlouhodobě chybí hostitel.

Najít na dně řeky perlorodky není jednoduché.
Najít na dně řeky perlorodky není jednoduché.
Foto | Jana Slezáková / Beleco

Ztráta klíčového mezihostitele i přirozeného biotopu

Co naopak přebývá, jsou živiny, a to nejen ve vodě, ale i v suchozemském prostředí. Oligotrofní ekosystémy zasahují změny v krajině nejvýrazněji. Komplexní působení lidské činnosti obohacuje původní chudá povodí se svými specifickými druhy a přetváří je na mnohem běžnější, více úživná s běžnými a konkurenčně zdatnějšími druhy. Tak přicházejí perlorodky o domovské toky.

Nastává tak paradox - v živinově bohatším prostředí perlorodky strádají, mají hlad. Jejich potravou je totiž detrit, což jsou úlomky rostlin přetvořené vodními organismy, organické částečky splavené z břehových porostů a přinesené i těmi nejdrobnějšími přítoky z mokřadních luk a lužních lesů. Takový se ve smrkových monokulturách nebo vysušených zemědělsky obhospodařovaných původně mokřadních loukách nevytvoří a do řek nedostane. Intenzivní deště a povodně spláchnou do řeky všechen volný materiál nabízející se v lesích bez podrostu bylinného patra v zahloubených vymletých korytech lesních bystřin a ten dokonale překryje svojí vrstvou perlorodky i s případnou mladou generací. Neuživí je nehodnotné hlinité, jílovité částečky a ani přítomné organické látky. Perlorodky se udusí ve dně.

Velcí jedinci zvládnou větší zátěž, ale i oni potřebují živiny na stavbu lastur, které kyselá voda neustále omílá a narušuje. Mohou se také před nepříznivými okolnostmi prostředí uzavřít a nějakou dobu přečkat. Strádání se ale podepíše na kvalitě lastury. Jsou-li uzavřené moc dlouho či často, dochází k nedostatečném přísunu potravy a materiálu na stavbu lastur a porušení celistvosti, které je pro ně fatální.

Život perlorodky je dlouhý, pokud se jí daří, může přesáhnout i 100 let. V nejchudším chladném prostředí, kdy je metabolismus nejpomalejší, může žít dokonce 150 let i více. Je to náš nejdéle žijící živočich a jen díky dlouhověkosti přežívá poslední 1 % perlorodek z původní početnosti. Na některých lokalitách již vymřela, na některých se desítky let nerozmnožuje. Nicméně nové metody monitoringu a intenzivnější realizace záchranných aktivit v rámci probíhajících projektů dávají důvod k optimismu. Našli se mladí jedinci z přirozené reprodukce, kteří nám ukázali, že před 10 - 15 lety se sešly ty správné podmínky a nějaká lokální generace či její část přežila.

Perlorodka poté, co vypadne ze pstruha, se zahrabe do vrstev dnového substrátu, který obývá, dokud trochu nevyroste a nedospěje. To se stane mezi desátým až třicátým rokem a perlorodka zralá k rozmnožování se usadí na povrchu dna. Začne žít přisedlý život dospělé perlorodky. A teprve v této fázi je možné ji najít. To je technicky možné, ale obtížné prakticky, perlorodky totiž dokonale splynou s dnovým substrátem na dně toku a hledat se musí i s pomocí potápěče. Pro představu je třeba projít a zkušeným pohledem pod hladinu propátrat řeku či potok a nevynechat ani centimetr.

Tajemná perlorodka.
Tajemná perlorodka.
Foto | Jana Slezáková / Beleco

Informační embargo nebo popularizace?

Proč perlorodku skoro nikdo nezná? O perlorodce se nemluvilo, její lokality se tajily a stále není úplně shoda na strategii informování o jejím výskytu. Od roku 2015, kdy proběhla realizace prvního osvětového projektu v partnerství Beleca a AOPK ČR, se prolomilo informační embargo, ale dotazy na mlže sedícího na dně několika kilometrových úseků pěti českých toků, nejsou zrovna hitem internetových vyhledávačů.

Co nás vede k ochraně perlorodky, je zájem o čistou vodu v řekách na koupání. A proč ne na pití? Neumíme si představit, že o několik generací zpět to bylo normální. S probíhající klimatickou změnou jsme se začali potýkat s extrémy počasí, které způsobují rozkolísanost vodních průtoků. Extrémní sucho, také bohužel odsoudilo nějaké lokality k zániku. Místní populace utrpěly těžké ztráty a ztížily se podmínky záchrany na téměř všech lokalitách. Problém sucha ale přitáhl pozornost veřejnosti. Aktivity proti suchu jsou dnes společenským mediálně silným tématem. Vzniká společenská poptávka po přirozenějších tocích, krajině zadržující vodu, tedy krajině lužní a mokřadní a zde se perlorodka a člověk potkávají na cestě za stejným cílem.

Bez čisté vody perlorodka nepřežije.
Bez čisté vody perlorodka nepřežije.
Foto | Jana Slezáková / Beleco

Rekonstrukce ekosystému, krajinného rámce, do kterého zapadnou všechny dílky mozaiky, je dlouhodobou záležitostí a čas pro možnou záchranu perlorodky není nekonečný. Zlepšení povědomí o druhu, skrývajícího nejedno tajemství a překvapení je také jedním ze zásadních klíčů k záchraně.

Digitální prostor již nějakou dobu sytíme a za zmínku stojí online webová stezka pro vodáky, která provede úsekem nad možnými perlorodkami všechny ty, co chtějí mít svůj mobil na očích i na vodě.

Pro vodáky známé místo naloďování Soumarský most na Teplé Vltavě bylo zvoleno pro herní prvek s tematikou parazitického vztahu s pstruhem. Cílový uživatel je spíše dětský návštěvník nebo hravý dospělý a kdo nehoní kuličky v balancovníku, má prostor k přečtení krátké cedulky vysvětlující hru.

Opravdu účinná interpretace je ta zažitá, nejlépe všemi smysly, a proto přišlo na řadu umění: skulptura a dřevořezba místního umělce doplněná o zcela biologický materiál říčního dna tvořící tzv. bosý chodník neboli smyslovou stezku. Tento prvek je umístěný u terénní hydrobiologické stanice za obcí Dobrá v Národním parku Šumava, kde se nachází centrum veškerého terénního výzkumu vltavských perlorodek. Stanice je na turisticky exponované trase a turisté se zde vždy zastavovali. Zvláštní osazenstvo kilometr od řeky v neoprenových oděvech vyvolávalo otázky. Stále opakovaným dotazům začala předcházet venkovní expozice složená ze dvou infopanelů, obsahující všechny zásadní nosné informace. Veřejnost si více všímá nabídnutých instalací a již méně pracovníků stanice.

Instalace jsou nové, mají za sebou krátký provoz, přesto se již ukázalo, že lidé se zastaví, vyzkouší, ptají se a pak jsou také ti, co jim to nedá a mají tendenci zanechat zde něco ze své špatné nálady a tak se alespoň nožíkem podepíší.

Informační panely zasvětí do života perlorodky.
Informační panely zasvětí do života perlorodky.
Foto | Jana Slezáková / Beleco

Co je víc: perlorodka, nebo perla?

Vnucuje se samozřejmě otázka, kolik že je perel v našich perlorodkách? Statisticky na všechny dohromady připadne jedna a reálně nemusí být žádná. Tím nezpochybnitelným bohatstvím a skutečnou perlou je ona sama a krajina, kterou obývá.


reklama

 
foto - Slezáková Jana
Jana Slezáková
Autorka je projektová manažerka spolku Beleco.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (56)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

8.3.2021 14:26
Už jsem pochopil proč ekologisti tvrdí že je přerybněno a chránili kormorána! Bylo to nutné i pro likvidaci perlorodky!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.3.2021 15:20 Reaguje na Michal Ukropec
Ztráta klíčového mezihostitele i přirozeného biotopu... Jj, nadpis tomu odpovídá, ale v textu to raději nebudeme konkretizovat, že...
Odpovědět
VJ

Václav John

9.3.2021 18:57 Reaguje na Michal Ukropec
Víte jak vypadá lokalita perlorodky? Byl jste někdy na nějaké? (já ano) Předpokládám, že ne, protože kdyby ano, tak byste ten nesmysl s kormoránem napsat nemohl, leda snad jako pokus o vtip. Ale zatím nechci vysvětlovat proč, možná na to přijdete sám, vůbec to není těžké.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.3.2021 08:58 Reaguje na Václav John
Na rozpor mezi ochranou perlorodky ( u nás se spíš jedná o zachování stárnoucích původních populací) a ochranou rybožravých predátorů jsem psal v diskuzi celkem nedávno. Jen u tohoto článku by mě zajímalo jaký význam má vzhledem ke způsobu života, pro tu perlorodku, ten losos?
No a ještě jedna otázka. Pokud by přežití perlorodky měly limitovat smrkové monokultury, tak tam kde přežívá by již asi žádná nežila. Ty smrky tak jsou přirozeně a jsou tam podstatně déle než je životnost té perlorodky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.3.2021 09:15 Reaguje na Jarek Schindler
Nejenže jsou tam původní lesy (u nás smíšené), ale i koryta potoků jsou v dřívější podobě. V těch horských zalesněných dolinách a loukách se nikdy nemeliorovalo, ani v socialismu. Ano, správce povodí čistí koryta od krytů pro ryby. Ale hlavně - dříve hospodář, pokud chtěl dochovat kuřata, housata, jehňata či tele, tak musel být neustále ve střehu a konat. Dnes mají predátoři ZELENOU, a to i BIOLOGICKÁ OCHRANA VOD, takže jsme přesně tam, kde jsme ne/chtěli být...
Odpovědět
JS

Jana Slezáková

12.3.2021 10:54 Reaguje na Jarek Schindler
Losos byl u nás hlavním mezihostitelem perlorodky a ta se po přerušení jeho migrace do českých řek přeorientovala na pstruha obecného. Ono nelze říct, že ji limitují smrkové monokultury, to je už přílišná zkratka. Smrkové monokultury v okolí toků s výskytem perlorodky se spolupodílí na komplexu nevyhovujících podmínek, třeba tím, že jsou erozně výrazně rizikovější a nebo, že se vyskytují na místech původních mokřadů, olšových lužních lesů apod., které měly více přínosů...Uvedla jsem i fotku z místa podmáčené louky (díky bobrovi), kde jsou roztroušené smrky, samozřejmě, že nějak neškodí, ale klíčová je celá funkce ekosystému...a také je tu i fakt, že současné lokality perlorodek jsou ty okrajové směrem do hor, k nižšímu osídlení a znečištění, k vyšší přirozenosti toků, ale perlorodky měly svoje historické optimum a těžiště výskytu v tocích níže v povodí (kde jsou dnes přehrady, upravené toky, urbanizovaná krajina, města,..)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.3.2021 11:56 Reaguje na Jana Slezáková
Dělaly se pokusy i s jinými rybami, např. parmou, která je stálá a bývá na středních i podhorských (lipanových) pásmech? Ten pstruh je relativně malý a tudíž snadněji ulovitelný pro většinu predátorů. Přece jen ta dvoukilová parma není tak snadné sousto.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

8.3.2021 15:17
Citace: "Intenzivní deště a povodně spláchnou do řeky všechen volný materiál nabízející se v lesích bez podrostu bylinného patra v zahloubených vymletých korytech lesních bystřin a ten dokonale překryje svojí vrstvou perlorodky i s případnou mladou generací. Neuživí je nehodnotné hlinité, jílovité částečky a ani přítomné organické látky. Perlorodky se udusí ve dně".
Z toho jednoznačně vyplývá, že největším nepřítelem perlorodky říční je příroda - déšt hlavně.
Odpovědět
Kajetán Hostička

Kajetán Hostička

8.3.2021 16:48 Reaguje na Jiří Daneš
Premýšlejte, kde se asi berou lesy bez bylinného patra-pod rukama lesníků. Z poznatků co máme vyplívá mnoho, ale říct o něčem v ekologii že je jednoznačné chce odvahu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.3.2021 17:00 Reaguje na Kajetán Hostička
A když byly před příchodem člověka téměř všude lesy, z čeho ty škeble žily? Myslím, že mezi suchou trávou a suchým listím žádný podstatný rozdíl není, např. ovce žerou (v zimě) obojí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.3.2021 17:13 Reaguje na Karel Zvářal
V létě deště spláchly pyl - viz. žlutá hladina řek...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.3.2021 13:59 Reaguje na Kajetán Hostička
O odvaze to je spíše v té citaci, z té vyplývá, že déšť je největší nepřítel perlorodky říční a protže je to řečno bez poukazu na alternativní možnosti, že by déšť někdy nemusel zrovna působit těm mlžům udušení, je to dle citace jednoznačné. Zkuste se naučit chápat přečtené s tak zvanou otevřenou myslí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.3.2021 14:00 Reaguje na Jiří Daneš
protože je to řečeno
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

9.3.2021 07:55 Reaguje na Jiří Daneš
Pamatuji si z Vysočiny, ( Herálec, Kamenice u Humpolce a okolí) že potoky meandrovaly po loukách, a nejbližší pole brambor bylo minimálně 50-100 metrů. V potocích mřenky, mihule, raci, pstruzi a spol. včetně škeblí. Veškeré splachy se zastavily na těch podmáčených loukách. Nyní vše zmeliorováno, a po obou stranách vybetonovaného koryta kukuřice do bioplynky v Herálci. 360 dní v roce tam je 1 mm vody a 5x na hodinu Svratka plná hlíny. Inu ekologie a podpora OZE.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.3.2021 10:33 Reaguje na Michal Ukropec
Vy tomu nerozumíte. Biopaliva jsou EKO - co je psáno, to je dáno!
Odpovědět
VJ

Václav John

9.3.2021 19:03 Reaguje na Michal Ukropec
Ta si pamatuje mnoho lidí, mísíte ale (nic ve zlém) dohromady dvě ne úplně související věci. Likvdace tohoto biotopu nebyla kvůli OZE, ale v rámci celkové devastace životního prostředí v duchu budování socialismu, což se u nás dařilo dobře. OZE je až nesmysl dnešní doby, teda on to takový nesmysl zase není, ale to by se ho nesměli chopit zaslepení ideologové na jedné straně a kšeftaři na straně druhé. Je smutnou pravdou, že OZE v řadě míst Evropy působí víc škody jak užitku. Platí to i u nás (lány řepky), nicméně OZE za ty devastace meandrujících toků nemohou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.3.2021 19:12 Reaguje na Václav John
Jste tím socialismem doslova nemocný: 1) Perlorodka říční žila již ve středověku poměrně hojně v čistých potocích vysočin a hor na území Čech, Moravy a Slezska 2) Během 20. století začala ve většině svého areálu silně ubývat. 40 let socialismu a 30 kapitalismu - kde je vidět nějaká změna k lepšímu ???
Odpovědět
VJ

Václav John

9.3.2021 23:33 Reaguje na Karel Zvářal
Podívejte se, předpokládám, že pan Ukropec nepamatuje středověk, ale dobu podstatně novější a pokud srovnává s minulostí, pak zřejmě nepůjde o Rakousko-Uhersko, ani první republiku, ale o socialismus, kdy ty jím zmíněné meandry byly zničené. Jakkoliv se nedá úplně vyloučit, že něco z toho byl zlikvidováno ještě dřív v době ČSR, kdy už se regulace řek dělaly taky. Nedovedu si představit, že by se hromané likvidace meandrů staly po roce 1989, jakkoliv úplně vyloučit se to nedá, protože průserů po revoluci se stalo taky dost.

Jinak změn k lepšímu je vidět hodně, pokud je chcete vidět, ale chápu, že se najdou i takoví, kterým komunismus mohl vyhovovat a těm se po něm dneska stýská. Já ho pořádně nezažil a nijak mě to nemrzí. Nebo jste to myslel jinak?
Odpovědět
VJ

Václav John

9.3.2021 23:36 Reaguje na Václav John
A jak jistě víte, meliorace, o kterých pan Ukropec píše, probíhaly převážně v 60. a 70. letech a opravdu je u nás neprováděli zlotřilí agentu západu...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.3.2021 05:53 Reaguje na Václav John
Tak se na to podíváme. Opět účelové "přehlédnutí" důležitého aspektu, tj. ekologického prvku - zaloučení 50-100 m od potoka. Zorání až k potoku, tzn. maximalistické využití půdního fondu - to je DALEKO VĚTŠÍ průser, než narovnání meandrů! TO mám na mysli, když se bavíme o rozdílu mezi "tehdy a dnes"! Proč s hubou plnou ekologie si na toto neposvítíme??? O erozi jsem zde psal několikrát, žel, daleko větší publicity se dostává vlkovi, který od neřešených problémů má odvést pozornost.

Co se týká meliorací - stál jste někdy u výpusti a sledoval, jaká voda odtud teče? Čistá, a to i v době, kdy po deštích a tání valí potokem kalná, s bahnem! A jinak, myslíte si, že meliorace jsou české unikum, že jinde ve světě se neprovádí?-)

Daleko více vodním organismům vadí splachy pesticidů (zejména z OZE), než bláta a org. složek. Jak již psali jinde pánové Daneš a Machaček, z textu vyplývá, že největším nepřítelem perlorodky je sama příroda... Není tomu tak, jinak viz. níže (včera 18,48 a trapné ticho).

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-o-zpracovani-pudy-megalomanii-sile-slunce-vody-a-vetru
Odpovědět
VJ

Václav John

10.3.2021 17:04 Reaguje na Karel Zvářal
Podívejte já lokalitu neznám a nevím kdy k tomu zaorání až k potoku došlo. U meliorací je to celkem jasné, velmi bych se divil, kdyby k nim nedošlo už za socialismu. U ničení meandrů totéž. Zaorání k potoku může být klidně záležitost novější doby. Kdybyste "účelově" :-) nepřehlédnul moji poznámku o tom, že po revoluci se stalo taky hodně průserů, jistě byste nemluvil o mém účelovém přehlédnutí :-)

"Zorání až k potoku, tzn. maximalistické využití půdního fondu - to je DALEKO VĚTŠÍ průser, než narovnání meandrů!"
...no osobně bych si něco takového nedovolil tvrdit. Ale nejsem expert přes ichtyocenózy ani vodní měkkýše, tedy nevím, nicméně mi jen Vaše tvrzení přijde poněkud odvážné.

Pánové Daneš a Machaček zjednodušeným způsobem interpretují už tak zjednodušený text, jde o klasickou ukázku sofismatu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.3.2021 18:07 Reaguje na Václav John
Tak sofisma... Naposledy odpovím, a tím jste u mne DEFINITIVNĚ SKONČIL! Podívejme, neznalý mlíčňák bude mistrovat staré praktiky? Bomba!-))

Podívejte se na tento odkaz a schválně si povšimněte L.P. úprav. To mělo do socialismu hooodně daleko, přesto BEZ VÝKONNÉ TECHNIKY do toho šli!!!

http://moravske-karpaty.cz/prirodni-pomery/hydrografie/regulace-reky-moravy/

Podívejte se na tyto souřadnice, jsou ze země, kde socialismus NIKDY NEBYL. Koukněte na trať toho potoka, a posuďte, zda je ta linka původní klikatící meandrický...

To je odvaha, co? DRZÝ SOFISTO!

48.7038844N, 16.3263089E
Odpovědět
VJ

Václav John

11.3.2021 01:58 Reaguje na Karel Zvářal
K seznamu mých zločinů přidejte prosím ještě to, že drze čtu bulvární časopisy typu PLOS One, a tedy odborníka jako vy, publikujícího v tak vysoce impaktovém časopise jako je Myslivost, skromného, a netrpícího sebechválou a vyznajícího se prakticky ve všem, bohužel zjevně nedokážu docenit.

PS - Naše konverzace mi chybět nebude. Přinejmenším s logickým uvažováním už to na vás zkoušet nebudu.
Odpovědět
VJ

Václav John

11.3.2021 02:25 Reaguje na Václav John
A pokud vám přijdu jako drzý, tak se prosím zkuste jednou v životě zamyslet sám nad sebou, přečíst si svoje příspěvky, jakým způsobem diskutujete a jak útočíte na druhé. Nemůžete se pak divit, že se v diskuzi lidi brání. Kdybyste měl zájem o skutečnou diskuzi a ne o to útočit všude okolo sebe, napsal byste svoje argumenty, poslechl si argumenty druhých, napsal protiargumenty - vše lze udělat věcně a slušně, pakliže je vaším zájmem diskutovat a ne napadat druhé. Pakliže je Vaším zájmem napadat druhé, je tahle diskuze opravdu ztrátou času.
Odpovědět
Sl

Slovan

11.3.2021 14:19 Reaguje na Václav John
Moc hezky napsáno. K tomu není co dodat, máte naprostou pravdu.
Odpovědět
VJ

Václav John

11.3.2021 15:57 Reaguje na Slovan
Díky za pochopení. Přijde mi škoda, že je tu tak málo lidí, se kterými se dá rozumně diskutovat. Názory se můžou lišit, to je úplně normální a nikdo není neomylný, ale někteří lidi to tady úplně nepochopitelně vyhrocují do osobní roviny.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

10.3.2021 20:27 Reaguje na Václav John
Neokecáte to, že v dnešních prý čistších potocích a řekách, ty škeble, mřenky, vranky, střevle, pstruzi a raci nejsou, když před 40 či 45 lety, jich tam bylo plno? Není-li to čistotou vody, když ani rybářů nepřibylo a ti, co rybaří chycené ryby pouští, raky nechytají a škeble také nesbírají, tak to může už být jen tím, že je, všechny ty živočichy co teď chybí, něco žere. A kdopak to asi může být, Paroubkovi Marťani?
Odpovědět
VJ

Václav John

11.3.2021 02:12 Reaguje na Jiří Daneš
Nechci nic okecávat, což je zdejším zvykem, ale diskutovat. Zajímalo by mě, která místa konkrétně myslíte. Tady je třeba aktuální rozšíření vranky obecné:
https://portal.nature.cz/publik_syst/nd_nalez-public.php?idTaxon=34993
...na mapce žádný výrazná úbytek nevidím.

Zde je rak říční:
https://portal.nature.cz/publik_syst/nd_nalez-public.php?idTaxon=53776

Podobně můžu uvést další příklady. Recentní nálezy jsou po roce 2010, tj. z doby, kdy druhy jako kormorán nebo vydra už byly zhruba stejně rozšířené jako dnes.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.3.2021 18:29 Reaguje na Václav John
Mapky si strčte za klobouk, já mám na mysli konkretní potoky a kamenité mělčiny s proudící vodou konkretní řeky. A je Vám po tom nic, o kterém potoku, či řece píši. Diskutovat s Vámi také nemíním, ani o kormoránech, ani o vydrách.
Odpovědět
VJ

Václav John

11.3.2021 21:32 Reaguje na Jiří Daneš
Není třeba se rozčilovat, stačí napsat, že nemáte zájem o diskuzi a já bych s Vámi neměl nejmenší důvod ztrácet čas.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.3.2021 08:10 Reaguje na Karel Zvářal
Vlk je výborný pomocník na brouka, klima i kuří oka!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.3.2021 08:08 Reaguje na Václav John
Fakt je ten, že úrodné oblasti byly " upraveny" dávno před mým narozením, a postupovalo to "nahoru". V 70 tých letech to už dorazilo i do zapadlých oblastí naší vlasti. Ale i po revoluci se čistily a upravovaly koryta v rámci protipovodňových opatření. Přitom naši předci to dělali obráceně. Vodu odvézt ze zastavěného intravilánu, a naopak zdržet na loukách kolem toků! Tam se většinou nacházely " panské nebo dragounské" louky.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.3.2021 08:00 Reaguje na Václav John
Ano. Byli tady černí ideologové s Hitlerem, rudí se Stalinem a Gottwaldem, a nyní zelení s Gretou a duhovým Bláhou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.3.2021 19:40
Staré exempláře dožívají, dorost postrádá mezihostitele drancované predátory a na řadě budou i ty staré exempláře. Ochrana nečinností
a neřešením příčin asi perlorodku nezachrání. Ochrana kompletní
ochranou predátorů je jako hasit požár benzínem a divit se, že
hoří stále více. Co tak ve zmíněných lokalitách chránit pstruhy
před predací i za cenu likvidace chráněných predátorů? To není
nějaká nenávist vůči predátorům, ale o jejich rozumném počtu, aby
přežili i ti pstruzi, střevle a nakonec i ty perlorodky. To by
ale asi neprošlo a tak zbývá pouze pláč a zdůvodnit úbytek díky
lesům. Tyto smrkové lesy bez podrostu tu jsou 300 let a ta
perlorodka přežila, ale nebyli tu v takovém množství predátoři
pstruhů. No a lososi by nepřežili predační tlak taky a i dnes
musí být vysazované jikry chráněny klíckami, aby se plůdek vůbec
vykulil. I tak je úspěšnost v setinách procent a není to pouze
jezy a znečištěním řek. Toto je samoregulace v praxi a výsledek
práce ekologických aktivistů nového typu.
Odpovědět
JS

Jana Slezáková

8.3.2021 20:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Díky za názor. Ano ochrana pstruha je jedním z klíčů úspěchu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.3.2021 10:14 Reaguje na Jana Slezáková
Bohužel jsem za to ihned níže napaden aktivistou, který se
vidí pouze v predátorech a staví potravní pyramidu od vrcholu k základně. Pstruha ale pouhá slova nezachrání a nezachrání ho ani nekonečné vypouštění plůdku, ročků a i generačních ryb. On ten vývoj perlorodek v žabrech netrvá pouze tu chvíli, kterou ti pstruzi v řece do ulovení predátory žijí. Pokud se nezmění myšlení těchto aktivistů,
tak i vaše snahy budou marné a nebude to pouze u perlorodek, ale podobná likvidace čeká lipany, střevle, piskoře, mihule, raky a v nižších partiích řek mohu pokračovat i dál. Zbydou velké dravé ryby a obří kapři preferováni lovci trofejních ryb. Menší ryby a jejich potěr bude mít smůlu a drobotina,
která není dosud předmětem chovu vymizí zcela. Držím vám
palce, ale bohužel to vidím bledě.
Odpovědět
Sl

Slovan

9.3.2021 10:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Cítíte se uražen? Tvrdíte, že se vidím pouze v predátorech, cfož je samozřejmě naprostá pitomost a lež. Pouze jsem si DOVOLIL nesouhlasit s tím, že za zmizení pstruhů nenesou vinu predátoři a toho si myslím, že si je vědoma i paní/slečna Slezáková, jinak by to ve své článku jistě zmínila a že jsou mnohem závažnější důvody, které mj. v článku napsány jsou. Místo toho jste opět musel nastoupit vy jakožto přední odborník od klávesnice a zastánce tvrdé regulace predátorů v krajině.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.3.2021 15:24 Reaguje na Slovan
Vážený odborníku, dovolím si poukázat na to,
že kvalita vody je tam dobrá, protože přežívají
dosud staří jedinci perlorodek a že po deštích
zavírají před bahnitými vodami lastury bývalo
odjakživa. Každý velký déšť vždy vodu zakalil
a časem se voda usadila a nebo odtekla. Toto
není příčinou vymírání perlorodek a ani pstruhů.
V každé řece jsou tíšiny a proudné úseky a ty
tíšiny se všude zanášejí sedimenty, které velké
vody zase vyplachují a posílají dál. Tento
cyklus tu byl odjakživa a bude stále. Vstaňte
od klávesnice i vy a projděte se kolem řek, ale
s otevřenýma očima. Hledejte pobytové znaky
predátorů a pozorujte i množství ryb a jejich
druhy a velikost. Pak si ty velikosti a druhy
srovnejte s tím, co tam bývalo donedávna a to bývaly řeky často špinavější. Pak se zamyslete,
proč v té čisté vodě nechtějí žít a nebo chtějí,
ale někdo chce je. Ten někdo občas zanechá zbytky
hostiny se kterýma jsme se v minulosti nesetkávali,
ale setkávali jsme se s rybami různých druhů ,
ročníků a velikostí. Pstruhaření vzdaly tisíce
rybářů ne pouze pro úlovek na talíř, ale proto,
že chodit marně k prázdné řece deprimuje. Lovit
čerstvě vysazené ročky je možná sport, ale je
to mizerný zážitek proti tomu, co jsme zažívali
kdysi. To ale nebyli ti predátoři a když, tak
velmi vzácně a nikomu z nás nevadili. Dnes je
již marnost mnohde obsádku obnovovat a brzo to
mnozí vzdají. Pak to můžete zkusit vy i s těmi
predátory a zkusit i tu samoregulaci. Zatím ale
všem pouze radíte a nařizujete. Což tak převzít
plnou zodpovědnost nad nějakým NP včetně udržení
všech živočišných druhů bez dotací a krmení
predátorů násadou? Toto se pokouší už profíci
v NP a jsou stejně bezradní, jako rybáři jinde.
Neříkám, že na vině jsou pouze predátoři, ale
jsou to i oni a jejich stavy se musí zákonitě
regulovat v závislosti na jejich potravě. Oni
se za ní přemístí jinam, ale ona jim neuteče.
Po doplnění obsádky se opět vrátí a vše se
opakuje, pouze s tím, že jich stále narůstá.
Jaké mají být ty jejich cílové stavy a to všech?
Ví to někdo a spočítal kolik potravy spotřebují,
kolik ji ještě zbývá a zda se bude schopna sama
obnovovat? Takovou studii nemá odvahu asi nikdo
vytvořit a všem zúčastněným představit, protože
by to vzdali už nyní.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.3.2021 17:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, obdivuji Vás, že na toho trola takto dlouze reagujete. To je házení hrachu na stěnu, naprosto zbytečná práce. Když jsem dával odkazy na vypredované sýčky, koroptve, lelky, racky - 1200 hnízd vyluxovaných na nulu během pár týdnů!... odpoví maximálně blábolem, že na příčinách není shoda, nebo že odborníci jsou jiného názoru.

Zajímavé, není shoda - ale jiný názor odpublikovat ve svém tisku nedovolí, to by bylo proti jejich desateru. Myslím, že broky nasáčkované v jícnu mrtvé labutě dostatečně ukazují, co je toto bratrstvo zač. Hloupost a faleš.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.3.2021 19:31 Reaguje na Karel Zvářal
Toho pána štve, že opakuji stále to
samé, co on nechce slyšet a jemu podobní.
Já přece nikde nikdy nepíšu, že jsem
pro vybití všech predátorů, ale pouze je
potřeba stanovit takové stavy, které
je schopna příroda uživit. Přece i ta
obora pro zubry, pratury a koně uživí
pouze nějaký počet a pak je třeba je
udat jinde. Není třeba predátory hned
usmrcovat, ale co tak nabídnout třeba
vlky Britům a paní Majka jim může doporučit k ovcím místo ovčáckých psů pastevecké a ploty, které vnucují sem.
Ani chovatelé "Milek" po nich netouží
a nijak se tam ne a ne uchytit. I o
vydry by možná měli někde zájem, aby
přišli o své bohatě zarybněné vody
a nemuseli je stále ještě lovit. Kdysi
po nás chtěli zajíce, bažanty a koroptve,
ale predátory nechtěli, těch měli i oni
dost. U nás jsme k tomu došli později,
ale zcela stejně ochranou predátorů
a rušením bažantnic. Je to jako přes
kopírák a čekají nás ještě lišky ve
městech jako třeba v Berlíně. Čím více
na východ, tím více ochrany po staru
a více zvěře, ryb i ptáků. Čím více na
západ, tak více ochrany po novu a taky
úbytek vyjmenovaných druhů a více těch
predátorů krmících se ovcemi, na skládkách a vybírajících odpadkové
koše ve městech. Jsou ale i jiní predátoři, které chrání a po kterých
touží i naši ochranáři.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.3.2021 19:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Je to tak, tragikomedie na pokračování. Druhý zase zablábolí něco u nepodstatných věcí, ale k jádru problému se nevyjádří. On jen rád poučuje, souhlasné reakce neumí.
Odpovědět
Sl

Slovan

9.3.2021 08:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Já vaše příspěvky už ani nemusím číst. Je to jedno a to samé pořád dokola - všechny problémy způsobují “přemnožení” predátoři a všechny ostatní důvody proč některé druhy (třeba ten pstruh) mizí vás prostě nezajímají. Odborníci zabývající se ochranou v praxi (a ne na diskuzi ekolistu) však predaci jakožto jeden z hlavních důvodů mizení neuvádí. Divné.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.3.2021 09:27 Reaguje na Slovan
Říká se tomu Provozní slepota.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.3.2021 10:21 Reaguje na Karel Zvářal
Přesně tak. Přiznat, že to s predátory přepískli,
by znamenalo uznat chybu. Tak budou lpět na svém,
až do hořkého konce zhroucení potravní pyramidy.
Jsem zvědav, na co se vymluví i v relativně čistých
NP a rezervacích, kde ta chemie není a neloví tam
ani po svém myslivci a rybáři, kteří měli zájem
o vyváženou potravní pyramidu stovky let, aby měli
stále co lovit a nepřihlížet vymírání.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.3.2021 17:05 Reaguje na Slovan
Můžu znát ty "všechny ostatní důvody" pro které mizí ten pstruh například z horních toků mnoha horských řek a potoků? Odborníky myslíte "odborníky" z Hnutí duha ?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.3.2021 10:33 Reaguje na Jarek Schindler
Mr. John umí jen demagogické okecávání, nepříjemným otázkám se chytře vyhýbá. Na vyargumentovaný příspěvek oponenta zareaguje úskočným blábolem o něčen jiném, což považuje za oddpověď. A tak stále a stále dokola.
Odpovědět
Hu

Hunter

10.3.2021 09:25 Reaguje na Slovan
Které odborníky zabývající se ochranou v praxi máte na mysli?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

10.3.2021 20:15 Reaguje na Slovan
Čím by se ti odborníci na predátory živili, kdyby predátory uváděli jako příčinu mizení druhů? Třeba by někdo trval na tom, že predátoři budou jen v zoo,jako před tou vlčí a vydří, ale i bobří a kormoránovou módou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.3.2021 12:21 Reaguje na Slovan
Můžete mi tedy konečně vyjevit pane Slovane ty všechny ostatní důvody proč mizí třeba ten pstruh. Mě to tedy opravdu zajímá.
Odpovědět
Václav Kovalčík

Václav Kovalčík

8.3.2021 21:03
A proto nesmíme být montovnou a skládkou odpadu v Evropě. Třeba chránit naši přírodu a krajinu pro budoucí generace. Perlorodky jsou nádherná stvoření. Sice jsem je nikdy neviděl ve volné přírodě. Pro info zajímavý článek.
Odpovědět
JK

Jiří Kavka

8.3.2021 21:40
volavky a vydry likvidují pstruhy a tím i perlorodky. Proč jen tyhle ekology nechápu......
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.3.2021 17:31
V těch řekách (viz. foto) naprosto chybí jakýkoliv KRYT pro ty "klíčové mezihostitele". Tak jako se slepice zavírají na noc do kurníku, ovce a krávy do stáje/chléva kvůli návštěvě lišky či vlka, potřebuje i ta ryba místo, kde se může před predátory ukrýt.

Takto uklizené řeky v minulosti určitě nebyly! Spousta popadaných a naplavených stromů a větví, do jejichž spleti se vydra, kormoráni nebo volavky nedostaly. Je to prostě člověkem "pěkně upravený" tok, avšak z hlediska bezpečnosti (a welfaru) ryb NAPROSTO NEVHODNÝ, nefunkční. Ano, za větve by se rybářům zachytovaly háčky, pro vodáky by byla řeka nesjízdná, tak to traktorem vytahají na břeh a spálí. Ale vytvářejí tak past na ryby, neboť nemají kam uniknout do bezpečí. Ať se to tdubičkám líbí nebo ne, budu jim to o hlavu otloukat stále. Predace je prostě problém, což dobře vědí, jinak by nedávali do obilí ohrádky své "ikoně". Když už zarputile chrání vydru, volavky a čápy, měli vy stejně tak myslet na ryby i perlorodku.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.3.2021 18:48
Copak, spadlá brada?-) Ta oblíbená fráze "změna hospodaření", kterou ekologisti odůvodňují vymizení druhů, se týká především 1.) změny hospodaření na TOKU, tedy jeho podoby, než na okolních loukách a 2.) změny hospodaření s predátory, kteří požívají absolutní ochrany, což v minulosti rovněž nebylo. Podaří-li se aspoň zařídit nápravu se znepřístupněním predátorům větších úseků vytipovaných řek popsaným způsobem, jsem přesvědčen, že populace pstruhů i perlorodek se postupně zmátoží.
Odpovědět
JS

Jana Slezáková

10.3.2021 20:10
Děkuji diskutujícím za zajímavé podněty. Článků o perlorodce je napsáno celá řada, informace jsou na webu, můžete si najít a prostudovat celý záchranný program :-)
Tady jsem jen okrajově zmínila důvody její neprosperity v našich vodách, pro ty co jsou dosud nezasaženi - alespoň základní souvislosti. Zajímavé, že debata se nakonec nejvíce zasekla na melioracích. Až pojedete na Šumavu nebo na třeba jako vodáci na Vltavu, vzpomeňte si a navštivte některou z našich instalací. Prožitek z místa ukáže víc než všechny vydané články:-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.3.2021 10:05 Reaguje na Jana Slezáková
Nezlobte se, ale Šumavu už raději nenavštívím, protože jsem se
tam jako vůl naposledy doslova rozplakal a davy pseudovodáků
na Vltavě nepovažuji za vodáctví, ale jako byznys půjčoven,
provozovatelů tábořišť a hospůdek. V ČR jsou ještě místa, kde
toto nedorazilo a snad brzo nedorazí. Tam jsou často zachovalé
lokality, kde pozorný pozorovatel poznává jiné krásy, než dnes
opěvují lidé na Šumavě vyjma pamětníků. I tak vám držím palce
ten kolaps co nejvíce oddálit, ale pochybuji o jeho zastavení
a návratu před všechny negativní vlivy likvidující nejen ryby
a perlorodky, ale i zbytek původních tvorů a rostlin. Bohužel
při stávající trendech v ochraně přírody to nevidím slavně.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.3.2021 10:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Na té poslední větě se stoprocentně shodnem:-(
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist