Natrhejte si kytici vlčího bobu, vyzývají brněnští ochránci přírody
7.6.2024 17:12 | BRNO
( ČTK)
Brněnští ochránci přírody z Rezekvítku vyzvali lidi, ať si domů natrhají nyní kvetoucí lupinu mnoholistou, které se říká vlčí bob. Květina s pestrobarevnými fialovými květy je totiž problematický, invazní druh ze Severní Ameriky. A jejím trháním lidé prospějí přírodě, zabrání vzniku semen. Ochránci o tom informovali na svém webu.
"Natrhejte sobě, sousedce, sousedovi, mamince, tatínkovi, manželce, manželovi, kamarádce či kamarádovi krásnou kytici a zároveň udělejte dobrý skutek. Tím, že nenecháte dozrát květy, zabráníte vzniku lusků, které jsou plné semen," vyzvali proto ochránci. V Brně lze rostlinu v menším rozsahu nalézt podle nich na více místech, větší výskyt zaznamenali na Medláneckých kopcích.
Jedovatá lupina mnoholistá je bobovitá rostlina výrazně modré nebo fialové barvy. Kvete od června a její bohatá květenství plodí velké množství semen s vysokou klíčivostí. V Česku je klasifikována jako invazní druh, který poškozuje ekosystémy.
"Pokud se vlčí bob uchytí ve volné krajině, začne se nekontrolovatelně šířit," uvedli ochránci. Rostlina vytlačuje původní druhy rostlin a mění charakter půdy. Na jejích kořenech se totiž nachází bakterie, které přeměňují vzdušný dusík na dusík přístupný rostlinám. Lupina dokáže během pár let přeměnit louku v druhově chudý porost plný kopřiv a jiných plevelů. Důsledkem toho mizí spousta druhů, například motýlů, kteří jsou vázaní na původní druhy vegetace.
S šířením invazní lupiny bojují například správci Krkonošského národního parku, kde škodí rostlinám, které jsou v Krkonoších původní. Opakovaně žádali veřejnost o spolupráci v boji proti tomuto druhu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Dobrý článek, vzdělávací, pod ním určitě kilometrový sloupek nebude.
Odpovědět
Poslední dobou začínám mít dojem, že ve jménu zachování biologické rozmanitosti minulost, což není tvaří v tvař klimatické změně stejně možné, bohužel dochází k tomu, že jsou démonizovány právě ty rostliny, které jsou naprosto ideální nebo dokonce klíčové pro budoucnost snižování emisí. Lupina je právě jednou z nich. Její schopnost vázat dusík totiž může biologicky a udržitelně zmenšit podíl průmyslové produkce hnoji, která je výrazným zdrojem emisí CO2 a NO. A zároveň může sloužit jako zdroj obživy, zdroj potravy pro bio ovce, tj. biomaso biomerino, a biohnojení. Ano, je třeba rozlišovat ochranu lokalit a nevyhlašovat rasové války proti druhům. Stejně tak je hloupé démonizovani řepky, protože Babiš. Obojí jsou skvělé a vynikají rostliny, jen záleží jak s nimi budeme zacházet, nevyjímaje připady, kdy pro lidstvo bude vyhodnejší nechat přírodě volnou ruku v nápravě toho, co se nebo jsme pokazili.
Odpovědět
Lupina je jedovatá, takže bioovce z ní budou mít biootravu, a nebude ani biomaso, ani biomerino.
Odpovědět
Bijoofce a bijokrávy zase produkují metan....jistě,není to krmivo,ale opravdu démonizujeme vše ať se podíváš napravo nalevo.Lupina je krásná kytka a pohled na ni potěší .
Ve schránce jsem našel opět Hlásnou věž.Jehovisté.
Odpovědět
Lupinu démonizujeme úplně stejně, jako bolševník.
Že je krásná fakt nestačí.
Odpovědět
tam kde byl dřív bolševník, dneska se to ve Slavkovském lese jen modrá lány lupiny.
Odpovědět
Víte čekám, kdy zakážou pšenici, brambory a jiné rostliny, vše je jaksi taky invazní. Další již běží a to dřeviny jako douglaska, dub čevený, akát je opravdu potvora, ale má skvělé dřevo do země. Ovšem douglaska odolává nepřízni počasí. Viděl jsem u nás stála po tornádu s dubem a modřínem, na Heřmanovi městci po kalamitě v 2008 byla zas jen douglaska, dub a mořín. Douglaska se u nás pěstuje s dubem červeným asi tak 200 až 300 let, možná déle. Tak nevím. Právě lupina u nás byla více a je vlastně pryč, ani nevím proč.
Odpovědět
Nevím proč zrovna lupina je trnem v očičku brňanům, ale je opravdu hezká, dominantní, barev je více než modrá včetně bílé nebo i růžové a jestli váže kořeny dusík???, pak může být v regulované formě krajině i prospěšná. Takže to vidím spíše na svatou válku proti něčemu.
Odpovědět
Barevné lupiny jsou zahradní a nejsou zdaleka tak agresivní. Modrá je botanicky původní a je docela agresívní, jedovatá a nic ji nežere. Dusíku je v krajině docela dost a svědčí jiným drakům jako je třtina atd.
Odpovědět
Asi je to tak. Ale přesto, když kvete je to dokonalá a hezká kytka.
Odpovědět
Mně se taky líbila, taková pravá Kanada, ale opravdu spolehlivě vytlačí veškerou původní květenu a je prakticky nezničitelná.
Odpovědět
Lupina byla přece kdysi šířena jako alternativní pícnina. A rostlina zlepšující chudé půdy.
Odpovědět
A jestli dokáže během pár let přeměnit extenzívní kvetoucí louku v porost plný kopřiv, tak svým působením intenzívně vyhnojuje půdu dusíkem, tudíž znatelně zlepšuje půdu.
Odpovědět
Potom by to byla ideální rostlina třeba na zelené pásy, které jsou zemědělci podle bruselských výmyslů povinni používat jakožto obdobu středověkého trojpolního úhorového hospodaření.
Odpovědět
|
|