Novým domovem ohrožených karasů obecných se stal pražský rybník U Kamenného stolu

Rybník U Kamenného stolu v pražské Vinoři se dnes stal novým domovem pro devadesát karasů obecných. Přivezli je sem pracovníci Zoo Praha, kteří se starají o jejich záchranu a návrat do přírody. Karasi obecní byli svého času zcela běžnou rybou každé tůně či vesnického rybníku, dnes jde ale o druh v kritickém stavu ohrožení, který z většiny naší krajiny vymizel. Jejich vysazení v rybníku U Kamenného stolu je pilotním projektem Zoo Praha v návratu karasů obecných do české přírody. Jak říká kurátor ryb z pražské zoo Petr Velenský, karas obecný je přitom velmi odolná ryba. V zimě dokáže v bahně přežít i ve zcela zamrzlé nádrži. Ale se zánikem lesních tůní a tůní podél řek začali karasi obecní dramaticky ubývat. Své přidalo i hojné chování kapra či invazní karas stříbřitý.

Rybník U Kamenného stolu by v tomto ohledu mohl být pro ohrožený druh ideálním útočištěm. V nedávné době byl ve spolupráci s pražskými rybáři sloven a kromě dnes vysazených karasů by ve vodě neměly být jiné ryby.

Rybník je zároveň na odlehlém místě, což by mohlo omezit riziko, že do něj lidé v dobrém úmyslu vypustí třeba zlaté rybky či vánoční kapry. Ti by totiž byli pro karase těžkou konkurencí. Rybník je navíc v přírodní rezervaci a je po nedávné revitalizaci v dobrém stavu.

Jak se pozná, že se karasům obecným ve Vinoři daří? Jak říká Petr Velenský ze Zoo Praha, na jaře se uvidí, jestli jsou v rybníce mláďata. „Budeme dělat kontrolní výlovy,“ reaguje Velenský. A dodává, že vypuštění karasů ve Vinoři je pilotní projekt. „Je tu určitá nejistota, možnost, že to nevyjde. Ale když by to nevyšlo, tak v zoo stále máme násadu karasů obecných,“ dodává Velenský.

„My se tu teď učíme, jak s karasem naložit. A naše znalosti pak chceme předávat dál lidem, kteří by třeba rádi ve svém návesním rybníku měli karase obecného," dodává Petr Velenský.

Co je podle něho na karasech obecných zajímavé, je to, že mohou u nás zafungovat jako deštníkový druh, tedy druh, jehož ochrana prospívá i dalším druhům. „Ubývají nám niky tůní, zarostlých vod v krajině, které slouží k zadržování vody. To, co dřív běžně patřilo k české krajině. A když se podaří navrátit vodu do krajiny a navrátit do ní karase obecné, tak to bude po českou přírodu nesmírně obohacující,“ míní Petr Velenský. „Tím, že pomáháme karasům obecným, pomáháme i obojživelníkům a bezobratlým,“ dodává Velenský. Takové vodní plochy jsou totiž skvělým útočištěm i pro ně. Karas obecný pro obojživelníky není hrozbou, protože se jejich vajíčky (na rozdíl od kapra) neživí.

Jediné nebezpečí, které karasům obecným v rybníku U Kamenného stolu hrozí, je volavka popelavá. Ta má ale k nelibosti místních rybářů mnohem lépe prostřeno u nedalekých chovných rybníků Malá a Velká Obůrka. Pak už jen hrozí, že sem někdo vysadí jiné ryby.

V příběhu teď už vinořských karasů obecných hrál kromě Zoo Praha důležitou roli i rybář Tomáš Kajpr, který je zachránil z labských tůní v Prackovicích před jejich zasypáním. Nejprve je přemístil do vhodného rybníka a když se dozvěděl o záchranném programu Zoo Praha, převezl posledních dvacet rybek do Prahy. Rybky nejprve musely projít genetickým ověřením, že jde opravdu o čistokrevnou populaci karasů obecných, a pak byly přijaty do záchranného programu.

---

reklama

---