O kulíku hnědém

Kulík hnědý, jeden z glaciálních reliktů hnízdících v minulosti na našem území, během druhé poloviny 19. století prakticky vymizel. V dnešní době je jeho výskyt spíše vzácný a hnízdění na našem území není potvrzeno. Nadále je tak řazen mezi kriticky ohrožené druhy. Tato případová studie se bude snažit odpovědět na otázky: Jaké faktory ovlivnily úbytek kulíka hnědého? A jak můžeme přispět ke zvýšení výskytu a hnízdění tohoto bahňáka na našem území? Kulík hnědý (Charadrius morinellus) z řádu dlouhokřídlých, podřádu bahňáků a čeledi kulíkovitých je ptákem s úzkou vazbou na vodní stanoviště, bažiny nebo mokřady případně sušší biotopy (Svensson, 2016: 132). Od ostatních kulíků se odlišuje především svou velikostí. Tento kulík je menší a zavalitější a dosahuje velikosti špačka okolo 20–23 cm. Dále se odlišuje nápadným širokým bílým nadočnicovým proužkem, který začíná nad okem a propojuje se vzadu na hlavě do podoby písmene V.

Výraznost zbarvení tohoto kulíka se mění. V létě jsou jeho barvy výraznější, kdy je například zmíněný nadočnicový proužek zvýrazněn tmavohnědým temenem a tmavým očním proužkem a jeho hruď bývá zbarvena do oranžovo-rezava. Naopak v zimě bývají jeho barvy tlumenější a světlejší. Samice kulíka bývají výrazněji zbarvené a samci mívají spíše barvy matné, často bývá ale poněkud obtížné určit pohlaví u tohoto druhu. V juvenilní fázi má kulík hnědý světlé až smetanově béžové barvy (Vinicombe, 2016 a Svensson, 2016). Kuriozitou tohoto druhu je výměna rolí u samce a samice, kdy se samci starají o mláďata a samice mívají i více partnerů (Holt, et al., 2002).

Výskyt

V Evropě je tento bahňák nejvíce rozšířen především ve Skandinávských zemích, dále pak také v Rusku. Jedná se o plně migrující druh, který nepřetržitě cestuje po celé Evropě a jeho rozsah výskytu je větší než 20 000 km2. Populace kulíka hnědého v Evropě dosahuje přes 10 tisíc dospělých jedinců, v Červeném seznamu je tak veden jako Least Concern – méně ohrožený druh (BirdLife International, 2016).

Hnízdním prostředím tohoto druhu je především tundra, vysokohorské biotopy jako například horské louky s holými kamenitými místy a chudým vegetačním pokryvem. Ve vnitrozemské arktické tundře jsou to pak stanoviště s mechem, nízkými trávami nebo lišejníky. Během zimy je jeho stanovištěm nejčastěji kamenitá a křovinatá step, polopoušť nebo orná zemědělská půda. Hnízda bývají tvořená v jednoduchém důlku v zemi nebo v travnaté kamenité tundře.

Jedná se o tažného ptáka, který po vyhnízdění opouští svá severská stanoviště a migruje na jih na zimoviště v severní Africe, odkud se na jaře vrací. Živí se především hmyzem (brouky, kobylkami, cvrčky nebo mravenci), pavouky, hlemýždi a žížalami. Dále se jeho strava skládá z listů, semen, bobulí nebo květů (BirdLife International, 2016; Bašta a Štursa, 2013).

Výskyt v České republice

V České republice se vyskytuje spíše vzácně, nejprokazatelnější je jeho hnízdění na hřebenech Krkonoš. Poslední hnízdění, které bylo v Krkonoších potvrzeno pochází z let 2001-2003 (Šťastný et al., 2006). Další výskyt tohoto kulíka v České republice je spojen s jeho jarním a podzimním tahem mezi Skandinávskými zeměmi a zeměmi severní Afriky (Vojtěchovská, n.d.; Mikuláš, 2020). Kulík hnědý je podle Ministerstva životního prostředí České republiky považován za druh kriticky ohrožený (podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.).

Vymizení a ohrožení

Na našem území a v Evropě došlo k významnému poklesu výskytu kulíka hnědého v druhé polovině 19. století. Z důvodu pozemního hnízdění neunikl lidské pozornosti a jeho počet byl redukován sbíráním vajec a lovem dospělých jedinců (Bašta a Štursa, 2013). Dalšími důvody poklesu populace kulíka byly používání pesticidů na zimovištích a změna klimatu a s ní spojený přesun stanovišť do vyšších nadmořských výšek. (Ewing et al., 2020) Tento bahňák také není schopen osidlovat stanoviště s intenzivní pastvou nebo frekventovaným pohybem člověka. Důsledky tohoto ohrožení jsou degradace ekosystému, snižování počtu tohoto druhu a jeho přemisťování (BirdLife International, 2016).

Proč chránit kulíka hnědého?

Zajištění ekologické rovnováhy: Kulík hnědý je součástí potravního řetězce a reguluje populace bezobratlých.

Ochrana biodiverzity: Ochrana kulíka hnědého přispívá k zachování biodiverzity.

Ochrana a zachování stanovišť: Chráněním tohoto druhu podporujeme ochranu jeho přirozených stanovišť.

Záchrana ohrožených druhů: Ochrana těchto druhů pomáhá zachovat biologickou rozmanitost a prevenci vymírání těchto druhů.

Jak navrátit kulíka hnědého do krkonošské krajiny?

Kulík hnědý se na našem území objevuje pouze v období spojeném s jeho jarním a podzimním tahem a prokazatelně zde nehnízdí. V průběhu let došlo k ochraně jeho přirozených stanovišť a dále nedocházelo k lovu tohoto druhu. Bohužel ani tyto změny nevedly ke zlepšení situace, a kulík hnědý na našem území, až na pár výjimek například mezi lety 2001-2003, již nehnízdil. Z toho důvodu jedním z možných řešení, jak navrátit tohoto bahňáka zpět do krkonošské krajiny, je záchranný program, v tomto případě se jedná o repatriaci. Repatriace neboli navrácení původního druhu do míst, ze kterých předtím vymizel. V minulosti byla tato metoda využita například při vypouštění sýčka obecného do české krajiny (Suvorov et al., 2022).

Repatriace může probíhat několika způsoby: hard release, soft release a přikládání mláďat do existujících hnízd. Metoda hard release neboli vypouštění dospělých jedinců. V této metodě dochází k vypouštění například vytvořeného páru nebo mláďat s rodičovským párem. Během metody soft release dochází k umístění jedinců, narozených v zoologické zahradě nebo na záchranné stanici, do předem připravených adaptačních voliér. Zde jsou připravováni na lov v divoké přírodě.

Poté, co jsou mláďata schopna přežít venku, jsou umístěna do předem vybraných lokalit, kde jsou umístěna vhodná stanoviště (umělá hnízda), které jsou po nějakou dobu monitorována a dokrmována. Tato metoda je poměrně časově i finančně náročná, ale bývá nejúspěšnější. (Suvorov et al., 2022)

Poslední metoda přikládání mláďat do již existujících hnízd není v tomto případě možná, jelikož zde není potvrzeno hnízdění tohoto druhu. Uskutečnění záchranného programu by v tomto případě tedy znamenalo znovuvytvoření hnízdní populace. Z dostupných zdrojů není známo, že by proběhl nějaký typ repatriace kulíka hnědého na našem území.

Metoda soft release je v tomto případě nejvhodnějším postupem. V rámci repatriace by bylo vhodné navázat na jeho historická hnízdiště (Krkonoše a Hrubý Jeseník). Samotné získávání mláďat k repatriaci může být poněkud problematické. Známá populace hnízdící například v Rakousku, totiž není tolik stabilní a nedisponuje početnou populací – pouze 10 hnízdících párů od roku 2003 (Bassi el al., 2015).

Nejvhodnější by bylo, kdyby se k tomuto programu podařilo získat vejce či mláďata z početných hnízd ve Finsku, které disponuje 500-3000 páry, i tam ale populace klesá (Jokimäki a Kaisanlahti-Jokimäki, 2021). Jelikož jediné prokázané hnízdění kulíka hnědého bylo právě v Krkonoších měla by se na jeho repatriaci podílet především Správa Národního parku Krkonoše a její záchranná stanice.

Jak zajistit úspěšnost navrácení kulíka hnědého?

„Pouhé vypouštění ohrožených druhů do volné přírody bez jakékoli změny v prostředí by bylo jen opakováním původní situace. Pro úspěšnost tohoto projektu je potřeba znát ekologické nároky tohoto druhu“ (Kolář, 2012: 60).

Ochrana přirozených stanovišť: Udržování a obnova přirozených stanovišť, které poskytují tomuto druhu vhodné podmínky pro hnízdění. V tomto případě tedy vysokohorská stanoviště, horské louky nebo tundra v oblasti Krkonoš.

Snížení rušivých vlivů: Minimalizace rušivých vlivů jako jsou lidská činnost, které v minulosti velmi ovlivnily populaci kulíka, může pomoci chránit tento druh při hnízdění. V dnešní době jsou tomu lépe přizpůsobeny nově vzniklé ptačí oblasti, které by měly zajistit klidná hnízdící stanoviště. Ty mohou být spojena s oplocením kolem hnízdních oblastí nebo se zákazy vstupu do citlivých oblastí během hnízdění.

Monitoring a hodnocení: Monitoring jednotlivců vpuštěných do předem vybraných lokalit je velmi důležitý, jelikož nám umožňuje včasnou reakci na výkyvy a změny v populaci, případná rizika a hrozby.

Spolupráce na mezinárodní úrovni: Jelikož se jedná o tažné ptáky je zde velmi důležitá spolupráce na mezinárodní úrovni. I jiné evropské země jako například Anglie, se setkaly v průběhu let s významným poklesem populace kulíka hnědého, který byl způsoben, stejně jako na našem území, především zvýšeným lovem (Ewing, 2020, Simpson, 2021). Spolupráce na mezinárodní úrovni a zajištění vhodných podmínek na zimovištích v oblastech severní Afriky a jižní Evropy umožní přežití tohoto druhu a případný nárůst jeho populace.

Osvěta veřejnosti a zapojení neziskových organizací: Informování veřejnosti o důležitosti ochrany kulíka hnědého a podpora úsilí na ochranu jejich hnízdních oblastí může vést k větší ochraně tohoto druhu (Flousek, 2002).

Závěr

I přestože došlo ke zlepšení původních stanovišť tohoto bahňáka, nedošlo již k jeho samovolnému navrácení a zahnízdění v těchto lokalitách. Z toho důvodu by bylo vhodné zajistit záchranný program, v tomto případně repatriaci, díky které by mohlo dojít k navrácení kulíka hnědého do naší krajiny. Díky systematickým snahám ochranářských organizací, výzkumníků a ochránců přírody by tak došlo ke stabilizaci populace kulíka hnědého a mohla by být zajištěna jeho existence na našem území.

Jaké faktory ovlivnily úbytek tohoto kulíka? Jedná se především o negativní dopad lidské činnosti, kdy nejenom v České republice, ale i v Evropě došlo k výraznému poklesu populace kulíka hnědého. Tento pokles byl způsobem především zvýšeným lovem a vybíráním vajec tohoto druhu. Dalšími důvody byly například používání pesticidů na zimovištích a klimatická změna.

A jak můžeme přispět ke zvýšení výskytu a hnízdění tohoto bahňáka na našem území? V tomto případě by bylo nejvhodnější zahájení záchranného programu, během kterého by došlo k vypuštění mláďat kulíka hnědého na vhodných stanovištích v Krkonoších, případně jiných horských stanovištích. Dále je velmi důležitý monitoring jednotlivců doprovázen minimalizací rušivých vlivů v tomto prostředí a osvěta veřejnosti.

V případě pozitivního dopadu tohoto záchranného programu je důležité dále zlepšovat a udržovat ekologické nároky tohoto druhu.

  Citace
Bassi, E., Viganò, E., & Scieghi, G. (2015). New breeding of Eurasian Dotterel Eudromias morinellus in the Italian Alps. Rivista Italiana Di Ornitologia, 84(1), 5–10. [cit. 6.5. 2024] Dostupné z: https://doi.org/10.4081/rio.2014.198
Bašta, J.; Štursa J. (2013) 15 Trampoty dvou starousedlíků: Lomikámen sněžný a kulík hnědý. 50 let Krkonošského národního parku. Správa Krkonošského národního parku. [cit. 30.4. 2024] Dostupné z: https://www.krnap.cz/media/ag5hgnpy/krnap_kniha_50_let_vnitrek_final_verze-pro-web.pdf.
BirdLife International. (2016). Eudromias morinellus. The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T22693906A86574443. [cit. 30.4. 2024]. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22693906A86574443.en.
Ewing, S.R., Baxter, A., Wilson, J.D., et al. (2020). Clinging on to alpine life: Investigating factors driving the uphill range contraction and population decline of a mountain breeding bird. Glob Change Biol. [cit. 6.5. 2024] Dostupné z: https://doi. org/10.1111/gcb.15064
Flousek J. (2002). 9.Krkonoše. Natura 2000 v České republice Návrh ptačích oblastí. [cit. 30.4. 2024]. Dostupné z: https://heis.vuv.cz/data/spusteni/projekty/ramcovasmernice/dokumenty/cz/chu/ptaci_oblasti_navrh.pdf.
Holt, S., Whitfield, D.P. and Gordon, J. (2002). Potential reproductive rates in the Eurasian Dotterel Charadrius morinellus. Bird Study. 49(1): 87–88.
Jokimäki, J., Kaisanlahti-Jokimäki. M-L. (n.d.) Eurasian Dotterel. Arctic centre. University of Lapland. [cit. 6.5. 2024] Dostupné z: https://www.arcticcentre.org/EN/arcticregion/flora-fauna/Flying-Arctic/Eurasian-Dotterel-#:~:text=For%20nesting%2C%20the%20Eurasian%20Dotterel,be%20500%20–%203%20000%20pairs.
Kolář, F. (2012). Ochrana přírody z pohledu biologa: proč a jak chránit českou přírodu, Praha: Dokořán. ISBN: 978-80-7363-414-8
Mikuláš I. (2020). Seznam ptáků České republiky. Faunistické informace dle Vavřík, M.; Faunistická komise ČSO. Seznam ptáků České republiky: Checklist of birds of the Czech Republic. [cit. 30.4. 2024]. Dostupné online http://fkcso.cz/cz-list.htm.
Simpson, R., Simpson, E. (2021) British Summer-Visiting Breeding Waders. Wader quest. [cit. 6.5. 2024] Dostupné z: https://www.waderquest.net/wp-content/uploads/2021/04/British-Summer-Visiting-Breeding-Waders.pdf
Suvorov, P.; Jariabková, M.; Bušina. T. et al. (2022). Metodika repatriace v rámci Záchranného programu pro sýčka obecného v ČR. Záchranné programy AOPK ČR. [cit. 6.5. 2024]. Dostupné z: https://www.zachranneprogramy.cz/sycek-obecny/metodika-repatriace/
Svensson, L. (2016). Ptáci Evropy, Severní Afriky a Blízkého východu. Druhé vydání., Plzeň: Ševčík. ISBN: 978-80-7291-246-9
Šťastný, et al. (2006) Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001-2003. Vyd. 1. Praha: Aventinum. ISBN 80-86858-19-7.
Vinicombe, K. (2016). Příručka k určování ptáků: se zaměřením na podrobný popis snadno zaměnitelných druhů, Plzeň: Ševčík. ISBN: 978-80-7291-245-2.
Vojtěchovská, E. (n.d.). Kulík hnědý. Informační systém ochrany přírody. [cit. 15.4. 2024] Dostupné z: https://portal.nature.cz/w/druh-1197#/.

---

reklama

---