https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/okoli-zavrtu-v-moravskem-krasu-bylo-zatravneno.ma-to-zabranit-pruniku-pesticidu-do-cenneho-podzemi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Okolí závrtů v Moravském krasu bylo zatravněno. Má to zabránit průniku pesticidů do cenného podzemí

8.11.2022 06:19 | PRAHA (Ekolist.cz)
Závrty s ochrannou zónou, která má zabránit splachu pesticidu do podzemí Moravského krasu.
Závrty s ochrannou zónou, která má zabránit splachu pesticidu do podzemí Moravského krasu.
Foto | Stanislav Koukal
Pesticidy a jejich koktejly mohou představovat riziko zejména pro společenstva citlivá na znečištění. Pro jejich ochranu je potřeba mít k dispozici data z dlouhodobého a pravidelného monitoringu širokého spektra látek. Taková data nově poskytuje interaktivní mapa, která vznikla jako výsledek projektu řešeného vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a společnosti ALS Czech Republic.
 
Monitoringu pesticidů v chráněných krajinných oblastech byla donedávna věnována jen malá pozornost. Výzkum vodních zdrojů v CHKO Moravský kras, který probíhal v letech 2018–2021, však potvrdil významné průsaky pesticidů a hnojiv z intenzivně obhospodařovaných polí do krasového podzemí. Zjištění je zásadní, protože pesticidy mohou mít negativní vliv na různé druhy organismů. Místa jejich aplikace přitom mohou být i daleko za hranicemi CHKO.

V rámci společného projektu Výzkumného ústavu rostlinné výroby a ALS Czech Republic, který v CHKO Moravský kras probíhal v letech 2018–2021, byly každý měsíc monitorovány povrchové, podzemní a skapové vody na téměř 400 pesticidních látek, včetně jejich metabolitů. Ukázalo se, že v CHKO Moravský kras představují velké riziko pro kontaminaci krasového podzemí zejména průsaky pesticidních látek a hnojiv z intenzivně obhospodařovaných zemědělských pozemků na krasových plošinách. Tyto látky se erozí dostávaly do závrtů a odtud pak přímo do podzemí.

Ochrana závrtu.
Ochrana závrtu.
Foto | Stanislav Koukal

„Je zjevné, že krasové prostředí potřebuje ochranu nejen pod povrchem, ale i na povrchu," říká Marie Kotyzová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Moravský kras.

Výsledky monitoringu pesticidů byly hlavním argumentem pro změnu zonace na intenzivně obhospodařovaných krasových plošinách. "Nyní je I., tedy nejcennější zóna, vymezena nově i nad jeskyněmi a kolem závrtů. Po dohodě se zemědělci tady bylo zatravněno 114 hektarů orné půdy. Toto opatření se projevilo téměř okamžitě snížením koncentrace některých pesticidů a jejich metabolitů ve skapových vodách. Za ztížení zemědělského hospodaření dostávají hospodáři finanční náhradu,“ vysvětluje Marie Kotyzová.

Riziko může představovat zemědělská činnost nejen přímo v chráněném území, ale i v jeho okolí. „Do budoucna je potřeba se zamýšlet nad velikostí jednotlivých chráněných území, aby byla eliminována rizika kontaminace cizorodými látkami z oblastí za jejich hranicemi. Některá chráněná území jsou totiž dosti malá a představují v podstatě takové menší ostrůvky v krajině intenzivně využívané člověkem,“ říká Tomáš Erban z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Interaktivní mapa, která nyní v rámci projektu vznikla, zobrazuje přehled detekovaných pesticidních látek včetně jejich metabolitů vyskytujících se ve vodních zdrojích v CHKO Moravský kras i to, jakým způsobem se množství těchto pesticidů mění v závislosti na ročním období. Nálezy jednotlivých pesticidů nedosahují sice vysokých hodnot, riziko však představuje celková suma složená ze širokého spektra pesticidů a pomyslný koktejlový efekt.

Odběr vzorků.
Odběr vzorků.
Foto | Filip Chaloupka

Mapa je určena zejména odborným pracovníkům zaměřeným na hodnocení rizik pesticidů a dalším odborníkům z oblasti ochrany životního prostředí. Výhodou je i její dostupnost – k informacím o výskytu pesticidů a jejich metabolitů ve vodách může mít přístup široká veřejnost.

Mapa je výsledkem projektu Nové metody hodnocení rizik přípravků na ochranu rostlin vůči necílovým půdním organismům: Hodnocení rizik zatížení půdního prostředí xenobiotiky na diverzitu, řešeného v letech 2018–2021 a finančně podpořeného Technologickou agenturou České republiky. V rámci projektu vznikla také Metodika pro hodnocení vlivu subletálních dávek pesticidů na půdní živočichy s využitím OMICs přístupu.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JO

Jarka O.

8.11.2022 12:39
Není to škoda zemědělské půdy, hlavně v téhle době? Proč by se tam nemohlo hospodařit v bio režimu a kombinovat s konvencí nebo některými GMO, ale kontrolovaně.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.11.2022 11:57 Reaguje na Jarka O.
Za prvé nevíte, jaká tam jsou ochranná pásma kolem těch zatravněných ploch a jaké jsou v těch ochranných pásmech podmínky k používání pesticidů. A za druhé zavedením biorežimu se stane většin druhů hospodaření na té půdě pro běžného zemědělce ztrátová.
Odpovědět
JO

Jarka O.

10.11.2022 13:34 Reaguje na Radim Polášek
Vlastně pokud zatravnění jsou ty kruhy kolem závrtů a nad jeskyněmi, která jsou na fotkách, tak to nevypadá na prostorově velká omezení a nemá smysl tam řešit nárocný biorežim. Máte asi pravdu, že tam ochranná pásma jsou.
Odpovědět
ZK

Zan K.

10.11.2022 14:24 Reaguje na Jarka O.
Zaručeně menší škoda, než ona betonová džungle všech snešních púrojektů výstavby (Amazon,sklady, automobilky a t.d.) A přitom mnohde dodnes trčí prázdné fabriky či provozovny....
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

9.11.2022 07:16
Mrzí mne, že se chrání jen chráněné území a rezervace. Voda je všude, tam kde ji pijou lidé a zvířata, ta může být otrávená? Pamatuji když se začala používat močovina, stejný název jako dnes co se přidává do naftových motorů. Tehdy během jednoho roku zmizeli zajíci, bažanti, koroptve, ale byl to hlavně zajíc, psal se rok 1978 - 79. Po r. 1989, chtěl nový režim zlikvidovat družstva a ti nedostali žádné dotace. Najednou stouply stavy zajíců, objevil se bažant, ale hlavně se objevili koroptve. Skoro z nulového stavu jsme měli během dvou let kmenový stav 250 + koroptví. Přišli dotace a během dvou let bylo vymalováno. Koroptev již není. Samozřjmě velké stroje a likvidace zeleně, vadí zrcátkům a dotace je většinou snížena, dělá stín tato zeleň. To jsem malinko uhnul, ale chtěl jsem jen říci, že dvakrát do týdne jsou z nějakou chemikálií venku. Moje sestra ještě za komunistů odešla do Itálie, zde se dvakrát až třikrát jen hnojí a chemizuje. Když mi říkal, že když kupovali jablka tak koukali zda jsou červavá, ty pak kupovali, bylo v nich málo chemie. Pravda je, že tý chemie se dostane ke spodnim vodám málo, zem je tolik uhutněná, že po dešti veškerá voda odtéká, ale i přesto část této vody tuto chemii vezme do studní. To nikomu nevadí? Já si stejně myslím,že i v těch místech jak je vidět na fotografiích se ještě dost jedů do těchto vod vsákne. Jinak bio režim, co to je? Nic by se zde neurodilo, již jen modifikované obilí nemá šanci. Nehledě pokud se sníží výnosy, tak je to průšvih. Podívejte se kolik půdy padlo pro různá překladiště, nové domy, fotovoltaiky a další....
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.11.2022 18:54
P. Ptáčníku, máte pravdu v tom, že po převratu spotřeba hnojiv klesla a jak píšete, efekt byl rychlý. Se vstupem do EU, tím pádem dotacemi, zase vzrostlo používání pesticidů a hnojiv, a ta zlepšení kvality vody se zvrátila. Pole přešla částečně k cizím vlastníkům a myslím si, že ti postřiky nešetří. Taky se ve vodách objevila nová znečištění z farmacie.
Tak tomu bio režimu nemusíme říkat bio režim, jen prostě by se používala množství hnojiv a postřiků jako v 90.letech. Stejně tak GMO ušetří alespoň spotřebu herbicidu, hnojiv ne. Zaslechla jsem o GMO (asi rýže), která umí to samé co jeteloviny, využívat vzdušný dusik a měnit ho na nitrát, zní to fantasticky, ale měla bych z toho strach (kdyby to nebyla rýže). U bio plodin výnosy klesnou hned o 20-30 %, podle toho, co pěstujete. Znala jsem bio zemědělce ve Skandinávii, který za přechod na bio produkci dostával několik let kompenzace od státu, a pak začal bio jablka prodávat za dražší ceny neebo zpracovávat, čímž se pěstování opět vyplatilo. Mně přijde i pokles výnosů o 30% bez hnojiv lepší než pokles o 100%, kdybyste na těch plochách nesměl pěstovat vůbec nic. No, beztak za konec obdelávaní bude nějaká kompenzace, nebo vznikne pastvina bez postřiku nebo pole solárů ... A ty různé ekologické kompenzace vyjdou stát už možná dost draho.
V CHKO se obvykle hospodařit smí, tak nerozumim tomu, proč se tu má úplně přestat.
A dokonce jsem už viděla jeden cizí bio čaj levnější než konvenční, je to zřejmě zvýšenou cenou hnojiv a postřiků.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

10.11.2022 09:12 Reaguje na Jarka O.
Paní Jarko děkuji Vám za Vaši odpověď. Víte jsem lesník, nehorázně se mne dotklo, když LČR a vlastně s podporou státu likviduje úmyslně naše lesy a svádí to na změnu klimatu. Kůrovce vyskoušeli, že to jde na naší krásné Šumavě a pak Opavsko a po Moravě likvidují Vysočinu. Na Opavsku někde v r. 2006 nebo 7 jsem byl a bylo mi zle, tehdy jsem se styděl za to , že jsem lesník. Ale to jen tak mimo. Zapoměl jsem napsat, když vloni, ale i letos přišli mrazi kolem -20, tak u nás nezamrzli rybníky, proč vše je solankou, dnes se neprohrnuje, ale solí, o tom jaké mají auta a problém někam vyjet zásluhou manažeru, kteří něco plánují bez praxe, to je stejné u lesů... Jinak k těm výnosům. Před několika lety měli zemědělci výnosy kolem 20 q po ha., dnes je to dvojnásobek a dokonxe s obilim topili. Mluvil jsem s jedním zemědělcem má normální pole a bio. Říkal pokud nedá i tomu bio, tak nic neviroste. Firmy co se zabývají prodejem osiva, ho mají laboratorně ošetřené, že to bez chemie nejde. Nevím, ale ty firmy se perfektně doplňují, chemie zničí přírodu a nikoho to nezajímá. Když jsem mluvil o tom lese, tak se dřevo na skládkách stříká, jenže ten jed se nedostane dovnitř, ale ten brouk si kousne až, když leze ven. Jenže účinnost je tak 14 dní a pokud tam jsou larvy a nebo kukly, ale i čerstvě vylíhlý brouk, tak na ně to neplatí a musí si taky víc kousnout a tím pádem účinnost udávají 30%, já si myslím, že tak 10 a bídně. Vysoká účinnost je na ptáky co se živí těmy brouky a hmyz co nám pomáhá, tak zde je 100 %. Další je sítě, asi jste to někde viděla, černá síť přez dřevo. Tak to je geniální. Říkal mi jeden pán co to vykládal z vágonu, že mu sjela rukavice a měl pěknou popáleninu. Já jsem viděl, když to dali u nás jak to funguje. Přišel jsem ke dřevu a kokám na cestě se něco mlátilo, strakapoud, měl zničené stojáčky a jako popálené peří, bylo mi ho líto, obešel jsem celou hromadu. Našel jsem ještě střízlíka ten byl mrtví, parukářku, koňadru a pěnkavu ta taky ještě žila, pak asi další dva ptáčky a šel jsem radši pryč. Oni ty sítě dali i k ccestě, kde chdí děti se školou, místo aby dělali práci tak jak nás to učili ve škole a naši dědkové, tak radši likvidují. Ještě k těm sítím, jednu u nás hodili přez hromadu klestí, dali tam feromon, prouci po té síti lezli, ale vedle leželo již potrhané káně, nejspíš chtělo nějakého ptáčka, který zde skončil. Jinak rozvěsili feromony po stromech a zničili i sousední les, protože brouk nalítáva naprosto nekontrolovatelně. Nevím kam jsme to došli. Já si onu demokracii představoval jinak a ne jako likvidační. Dále voda, meliorace v 70 letech a další v 90 a dnes se vše obnovuje i když se křičí, že není voda. Voda musí ubývat, když se nemůže vsakovat a 50 let se odvádí. Co vlastně chceme. Znal jsem ochranáře přátelé, ale ti se takto nechovali. Viz České Švícarsko, snad úmyslně nechané hořet A PAK SE PŘIŠLO POZDĚ A VŠICHNI DÁL SEDÍ NA SVÝCH MÍSTECH A SMĚJÍ SE. Dostali se k pěknému dřevu a zase se obchoduje. Je to moc smutné.
Odpovědět
ZK

Zan K.

10.11.2022 14:27 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
+++
Odpovědět
me

meluzína

11.11.2022 07:26 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1*
Bohužel pravdivé a smutné.
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.11.2022 11:37 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
P. Ptáčníku,není moc co dodat. Měli jsme jiné představy. Od lesáka v rodině jsem slýchala podobné věci a nejpozději po zkáze lesů by muselo každému dojít, co se tu děje. Lesy Vysočiny znám:-(. My žijeme v době jedové, jak někdo vtipně (smutně) řekl, ovlivněné jsou všechny ekosystémy, děti mají alergie, po 30 letech „ochrany“ se nad tím dá jen kroutit hlavou. Navíc žijem v době prolhané, ale nesmutněte.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.11.2022 11:51
Tak je jasné, že v podzemí se pesticidy v průměru rozkládají mnohem pomaleji než v běžných vodních tocích vystavených světlu a silnému působení rostlin a různých organismů. Taky místní speciální organismy v těch jeskynních systémech mohou být na pesticidy nadprůměrně citlivé, z tohoto důvodu, že primárně se v těch jeskyních jedná o prostředí obsahující jen minimum živin a jiných látek.
Zatravnění okolí závrtů každopádně množetví pesticidů pronikajících do podzemí význammně sníží, ale nezabrání jim. Při větších dešťových srážkách voda z poletravnatým porostem pronikne a pesticidy z pole se do podzemí stejně dostanou. Tráva zachytí pouze část heterogenního znečištění, zeminy stržené z pole, ale homogenní znečištěnéí - rozpuštěné látky ve vodě, projdou.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist