https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/plejtvaci-maji-obrovskou-smulu.mikroplasty-z-morske-vody-filtruji-ve-velkem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Plejtváci mají obrovskou smůlu. Mikroplasty z mořské vody filtrují ve velkém

22.11.2022 05:57 | PRAHA (Ekolist.cz)
„Plejtváci stojí v potravním řetězci níže, než by se dle jejich obrovské velikosti dalo čekat,“ říká Matthew Savoca, spoluautor studie. „Krill se živí mikroplasty a plave mezi ním, a velcí kytovci se živí krillem."
„Plejtváci stojí v potravním řetězci níže, než by se dle jejich obrovské velikosti dalo čekat,“ říká Matthew Savoca, spoluautor studie. „Krill se živí mikroplasty a plave mezi ním, a velcí kytovci se živí krillem."
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Plejtvák obrovský si v současnosti osobuje titul největšího žijícího druhu živočicha na planetě Zemi. Dospělý jedinec může vážit až ke 200 tunám. Způsob, jakým přijímá potravu, ho bohužel předurčuje i ke sběru a filtrování mikroplastů z mořské vody. Denně jich tak nejspíš pozře až okolo 40 kilogramů.
 

Odhad 40-45 kilogramů pro plejtváky, tedy množství zhruba odpovídající 4-5 igelitkám plných jemné plastové drti, vychází z propočtů vědců Kalifornské státní a Stanfordské univerzity. Ti se ve své studii, zacílené na oblast amerického pobřeží Tichého oceánu, zaměřili na teoretický pasivní příjem mikroplastů všemi velkými kytovci, plejtváků myšoků a keporkaků, kteří z mořské vody ve velkých objemech filtrují drobné korýše, krill.

Plejtvák obrovský na jedno otevření tlamy nabere až 40 tun vody s krillem. Toto řídké polévkové sousto pak přetlačí přes kostice v čelisti, jako přes obrovské síto. Na jemných kartáčově-štětinatých kosticích by se mu správně měly zachytit jen oni korýši, které pak s chutí spolkne. Denně jich během téhle pastvy do sebe musí dostat kolem 3-5 tun. Jenže když zavítá do oblastí, kde se ve vodním sloupci kromě krillu vznáší i mikroplasty?

„Kromě 40 milionů kusů drobných korýšů pak začne denně přijímat i zhruba 10 milionů mikroplastových částic, jež končí v jeho žaludku,“ říká Shirel Kahane-Rapportpvá, oceánografka Stanfordské univerzity a hlavní autorka studie, uveřejněné v žurnálu Nature Communications.

Filtrující velryby mají problém

K těmto číslům spolu s kolegy dospěla mapováním pohybu 65 keporkaků, 29 plejtváků obrovských a 126 myšoků. Využili přitom ke kůži kytovců přisátých GPS sledovacích zařízení, kamer a podvodních mikrofonů. Takže věděli nejen, kudy se velcí kytovci pohybují, ale co přesně tam dělají.

A díky měřením koncentrací mikroplastů ve vodním sloupci v konkrétních regionech měli výzkumníci jasno i v tom, jaký je poměr zastoupení drobných organismů vůči mikroplastům..

Většina mikroplastových částic vznášejících se ve vodním sloupci se nachází od hladiny do hloubky 250 metrů. Tedy v zóně, kde nejčastěji kytovci sbírají krill. Kvalifikovaným odhadem výzkumníků je, že keporkaci – kteří jsou schopni kromě krillu pozřít i malé rybky – denně přijmou spolu s potravou okolo 200 000 - 4 000 000 plastových částeček. Tedy zátěž zhruba 17 kilogramů.

Výhradně krillem se živící myšokové pak okolo 6 milionů mikroplastových částic (26 kilogramů) a plejtváci, kteří krill s vodou skutečně filtrují velkoobjemově, pak okolo 10 milionů částeček v hmotnosti 40-45 kilogramů.

„Plejtváci stojí v potravním řetězci níže, než by se dle jejich obrovské velikosti dalo čekat,“ říká Matthew Savoca, spoluautor studie. „Krill se živí mikroplasty a plave mezi ním, a velcí kytovci se živí krillem. Takže je tu jediná souvislost v tom, že kytovec živící se krillem přijme s potravou i mikroplasty.“

Dodává, že nezamýšlenou konzumací mikroplastů je ohrožena řada mořských živočichů, ale obrovskou smůlou plejtváků obrovských je, že mikroplastů dokážou najednou zkonzumovat tolik. Během 3-4 měsíce trvající sezóny „pasení“ tak mohou vodu filtrující kytovci nasbírat 230 – 4000 kilogramů mikroplastů.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JM

Josef Mozek

26.11.2022 01:14
Mikroplasty spolknou a druhým koncem je zase vyloučí, takže o nic nejde.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist