Počet invazních druhů se rapidně zvyšuje, varují vědci

Vědci z celého světa varují v nové studii před rostoucí hrozbou související s invazními druhy rostlin a živočichů. Je podle nich naléhavě nutné učinit kroky, které budou předcházet jejich šíření. Měli bychom se vyhledat a udržet pod kontrolou na lokální i celosvětové úrovni. Nová studie byla zveřejněna v prestižním časopise Biological Reviews a jejím hlavním autorem je Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Vědci tento nárůst biologických invazí připisují zvyšujícímu se počtu a různorodosti cest, kterými se mohou druhy šířit, a také rostoucímu objemu přepravy na těchto cestách. Podtrhují roli nově využívaných cest zavlékání, jakými jsou například internetové obchody s neobvyklými domácími mazlíčky nebo transport druhů přes oceány na plovoucích ostrovech z plastového odpadu.

„S tím, jak rostou naše znalosti o invazních nepůvodních druzích, vidíme lépe i problémy, které biologické invaze způsobují. Hrozby, jež invaze představují pro přírodu, ekonomiku i zdraví, jsou velmi vážné a neustále sílí. Politici i veřejnost musí dát přednost krokům, které povedou k omezení biologických invazí a jejich dopadů,“ říká hlavní autor článku, Petr Pyšek z Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR a Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

„Některé země, jako je Austrálie a Nový Zéland či Jižní Afrika, již považují biologickou bezpečnost za národní prioritu a investují do programů zaměřených na snižování negativních dopadů invazních druhů na ekosystémové služby významné částky,“ dodává.

Studie také ukazuje, jak jsou dopady biologických invazí ještě prohloubeny dalšími vlivy, například klimatickou změnou, změnami ve využívání krajiny a mezinárodním obchodem.

Příkladem působení klimatických změn je třeba trvalé otevření cesty Severním ledovým oceánem v důsledku globálního oteplování, které umožnilo mořským druhům migrovat mezi Atlantickým a Tichým oceánem, nebo to, že druhy, které se na nové místo dostanou v přepravním kontejneru, mohou dnes v nových oblastech díky teplejšímu klimatu prosperovat i tam, kde se jim dříve nedařilo.

Význam obchodu pro šíření pak doplňuje jiná, v tomto týdnu zveřejněná práce mezinárodního týmu, na níž se též podíleli Petr Pyšek a Jan Pergl. V prestižním časopise Nature Communications ukazují, že existuje přímá souvislost mezi zdomácněním nepůvodního druhu v novém území a jeho ekonomickým využitím. Rostliny využívané člověkem totiž mají téměř dvacetinásobně vyšší šanci zplanět a zdomácnět v přírodě.

Nepůvodními druhy se rozumí rostliny, zvířata a mikroorganismy neúmyslně nebo úmyslně zavlečené lidmi do oblastí, ve kterých se přirozeně nevyskytují. Mnohé z nich se pak nekontrolovaně šíří, přičemž mají škodlivý vliv na životní prostředí, ekonomiku i lidské zdraví.

Na studii se podílel mezinárodní tým složený z výzkumných pracovníků ze třinácti zemí Evropy, Afriky, Asie, Austrálie a Nového Zélandu, Severní a Jižní Ameriky. Uvádí se v ní, že se počet invazních druhů rapidně zvyšuje, po celém světě je jich v tuto chvíli zaznamenáno více než 18 000.

Studie v časopise Biological Reviews je součástí celosvětové iniciativy Varování světových vědců lidstvu: Druhá výzva, jež volá po rychlé změně našeho přístupu k planetě Zemi a životu na ní. Autoři zdůrazňují, že biologické invaze je možné do určité míry zvládat a zmírňovat jejich dopady. Poukazují na fungující přístupy uplatňované ve světě a dávají konkrétní doporučení pro lepší zvládání situace. Jedná se například o přísnější kontroly na hranicích včetně využití rentgenů a cvičených psů. Díky tomuto přístupu se například na Novém Zélandu daří trvale snižovat objem importovaných rostlinných patogenních plísní.

---

reklama

---