https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pocet-invaznich-druhu-se-rapidne-zvysuje-varuji-vedci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Počet invazních druhů se rapidně zvyšuje, varují vědci

28.6.2020 04:45 | PRŮHONICE (Ekolist.cz)
Tato jedovatá ryba původem z Indického a Tichého oceánu se přes Suezský průplav rozšířila do Středomoří, kde způsobuje zranění rybářů.
Tato jedovatá ryba původem z Indického a Tichého oceánu se přes Suezský průplav rozšířila do Středomoří, kde způsobuje zranění rybářů.
Foto | Hectonichus / Wikimedia Commons
Vědci z celého světa varují v nové studii před rostoucí hrozbou související s invazními druhy rostlin a živočichů. Je podle nich naléhavě nutné učinit kroky, které budou předcházet jejich šíření. Měli bychom se vyhledat a udržet pod kontrolou na lokální i celosvětové úrovni. Nová studie byla zveřejněna v prestižním časopise Biological Reviews a jejím hlavním autorem je Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
 
Vědci tento nárůst biologických invazí připisují zvyšujícímu se počtu a různorodosti cest, kterými se mohou druhy šířit, a také rostoucímu objemu přepravy na těchto cestách. Podtrhují roli nově využívaných cest zavlékání, jakými jsou například internetové obchody s neobvyklými domácími mazlíčky nebo transport druhů přes oceány na plovoucích ostrovech z plastového odpadu.

Bernešky velké v Evropě již zdomácněly, představují ale vážnou hrozbu pro biodiverzitu a na obdělávané půdě způsobují ekonomické ztráty. Často jsou také rizikem pro leteckou dopravu.
Bernešky velké v Evropě již zdomácněly, představují ale vážnou hrozbu pro biodiverzitu a na obdělávané půdě způsobují ekonomické ztráty. Často jsou také rizikem pro leteckou dopravu.
Foto | Tom Koerner / Flickr

„S tím, jak rostou naše znalosti o invazních nepůvodních druzích, vidíme lépe i problémy, které biologické invaze způsobují. Hrozby, jež invaze představují pro přírodu, ekonomiku i zdraví, jsou velmi vážné a neustále sílí. Politici i veřejnost musí dát přednost krokům, které povedou k omezení biologických invazí a jejich dopadů,“ říká hlavní autor článku, Petr Pyšek z Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR a Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

„Některé země, jako je Austrálie a Nový Zéland či Jižní Afrika, již považují biologickou bezpečnost za národní prioritu a investují do programů zaměřených na snižování negativních dopadů invazních druhů na ekosystémové služby významné částky,“ dodává.

Studie také ukazuje, jak jsou dopady biologických invazí ještě prohloubeny dalšími vlivy, například klimatickou změnou, změnami ve využívání krajiny a mezinárodním obchodem.

Ropuchy obrovské byly v mnoha zemích vypouštěny jako biologická ochrana proti hmyzím škůdcům, škůdcem se ale nakonec staly i ony samy. S původními druhy obojživelníků soutěží o zdroje a jejich jedovaté sekrety jsou zdrojem otravy divoce žijících živočichů i domácích zvířat.
Ropuchy obrovské byly v mnoha zemích vypouštěny jako biologická ochrana proti hmyzím škůdcům, škůdcem se ale nakonec staly i ony samy. S původními druhy obojživelníků soutěží o zdroje a jejich jedovaté sekrety jsou zdrojem otravy divoce žijících živočichů i domácích zvířat.
Foto | Bernard DUPONT / Wikimedia Commons

Příkladem působení klimatických změn je třeba trvalé otevření cesty Severním ledovým oceánem v důsledku globálního oteplování, které umožnilo mořským druhům migrovat mezi Atlantickým a Tichým oceánem, nebo to, že druhy, které se na nové místo dostanou v přepravním kontejneru, mohou dnes v nových oblastech díky teplejšímu klimatu prosperovat i tam, kde se jim dříve nedařilo.

Význam obchodu pro šíření pak doplňuje jiná, v tomto týdnu zveřejněná práce mezinárodního týmu, na níž se též podíleli Petr Pyšek a Jan Pergl. V prestižním časopise Nature Communications ukazují, že existuje přímá souvislost mezi zdomácněním nepůvodního druhu v novém území a jeho ekonomickým využitím. Rostliny využívané člověkem totiž mají téměř dvacetinásobně vyšší šanci zplanět a zdomácnět v přírodě.

Tokozelka nadmutá, pocházející z Jižní Ameriky, se jako oblíbená okrasná rostlina hojně rozšířilado celého světa, její porosty ale komplikují možnosti chytání ryb i přístup ke zdrojům vody. Ve východní Africe se například kvůli invazi tokozelky nadmuté staly nepřístupnými oblasti využívané k rybaření na jezeře Victoria.
Tokozelka nadmutá, pocházející z Jižní Ameriky, se jako oblíbená okrasná rostlina hojně rozšířilado celého světa, její porosty ale komplikují možnosti chytání ryb i přístup ke zdrojům vody. Ve východní Africe se například kvůli invazi tokozelky nadmuté staly nepřístupnými oblasti využívané k rybaření na jezeře Victoria.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Maya / Pixabay
Nepůvodními druhy se rozumí rostliny, zvířata a mikroorganismy neúmyslně nebo úmyslně zavlečené lidmi do oblastí, ve kterých se přirozeně nevyskytují. Mnohé z nich se pak nekontrolovaně šíří, přičemž mají škodlivý vliv na životní prostředí, ekonomiku i lidské zdraví.

Na studii se podílel mezinárodní tým složený z výzkumných pracovníků ze třinácti zemí Evropy, Afriky, Asie, Austrálie a Nového Zélandu, Severní a Jižní Ameriky. Uvádí se v ní, že se počet invazních druhů rapidně zvyšuje, po celém světě je jich v tuto chvíli zaznamenáno více než 18 000.

Studie v časopise Biological Reviews je součástí celosvětové iniciativy Varování světových vědců lidstvu: Druhá výzva, jež volá po rychlé změně našeho přístupu k planetě Zemi a životu na ní. Autoři zdůrazňují, že biologické invaze je možné do určité míry zvládat a zmírňovat jejich dopady. Poukazují na fungující přístupy uplatňované ve světě a dávají konkrétní doporučení pro lepší zvládání situace. Jedná se například o přísnější kontroly na hranicích včetně využití rentgenů a cvičených psů. Díky tomuto přístupu se například na Novém Zélandu daří trvale snižovat objem importovaných rostlinných patogenních plísní.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

28.6.2020 08:39
Jelikož cizí invazní druhý škodí přírodě, je nutno je chránit. Alespoň v Česku. Takže psíka, mývala nebo norka může lovit pouze myslivecká stráž nebo hospodář.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.6.2020 09:45
Člověku se podařilo za velice krátkou dobu destabilizovat snad vše na této planetě..

Jsem opravdu zvědavý v jakém světě budou žít budoucí generace...

Obávám se, že katastrofické sci-fi filmy nejsou až tak daleko od pravdy a že jsme na prahu opravdu velkého kolapsu této planety....

A neskutečný paradox je, že vláda ČR dělá vše pro to, aby byl tento kolaps co nejrychlejší.... a jsou tu tací co jí za to ještě tleskají.... zvláštní země ta ČR......
Odpovědět
MM

Milan Milan

28.6.2020 10:28 Reaguje na Lukáš Kašpárek
První věta přesně vystihla současnou dobu i to kam se svět za plnohubého kecání politiků, velké části tzv. vzdělanců, PR aktivistů.....
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.6.2020 11:38 Reaguje na Milan Milan
Přesně tak.
Nerozumí tomu, ale zblbý zelenou alarmistickou propagandou do toho kecá.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

28.6.2020 19:39 Reaguje na Radim Polášek
Ale politik se většinou politikem nenarodil. Doba kdy se řízení národů a států odvíjela od náctiletých panovníků už dávno pominula. Politiky si volíme a dáváme jim možnost vládnout a rozhodovat. Stropnický také byl hercem než se stal zeleným politikem, a ani v jeho rodině nebyl žádný ekolog a přírodoochránce. Takže v ochraně fauny a flory by jsme měly začít především u sebe. Ono nabažení se cizokrajných zvířat nebo rostlin většinou začíná v bytech a rd běžných občanů.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

28.6.2020 19:44
Ano, může se na to i takto dívat. Ale to se můžeme dívat i na čechomoravany jež žijí jinde než ve střední Evropě mezi Aší a Hodonínem ! Souhlasím ale i s tím, že pokud firmy v ČR z nedostatku českomoravských domorodců umožnují práci zahraničním pracovníkům je to podobné jako německé firmy zaměstnávající čechomoravany na svém území. Kdysi se tomu říkalo stěhování národů za prací a před chudobou.
Odpovědět
PD

Petr Difko

28.6.2020 10:41
Nechci vyvracet zjištění vědců,ale chybí mi tam jedna zásadní věc.Když např.v Evropě budeme likvidovat nějakou rostlinu,živočicha,atd.A místě jeho přirozeného výskytu dojde k likvidaci např.pralesa(palmy olejné) tak tento invazní druh se může rázem stát ohroženým druhem a z invazního druhu bude druh který bude potřeba chránit a možná i se bude hledat po světě aby se zachránil. A co pak na to řeknou ty samý vědci.Podle mě to má i druhou stranu té samé mince.
Spíše bych přivítal registrované pěstitelé a chovatelé kteří tzv.invazní druh budou držet i na území kde je označován za invazivní druh pro případ že v místě přirozeného výskytu dojde k jeho ohrožení.

Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.6.2020 11:43 Reaguje na Petr Difko
To je jen vemi malá pravděpodobnost.
Prakticky všechny ohrožené druhy jsou druhy, které jsou buďto přísně vázané na speciální biotop, který je postupne ničen nebo intenzita jejich rozmnožování je i v přirozeném prostředí malá, to znamená, že i v původním prostředí jejich počet roste velmi pomalu.
Obojí se zásadně liší od charakteristiky každého invazívního druhu. Který se naopak vyznačuje přizpůsobivostí na většinu běžných prostředí a zdrojů potravy a rychlým množením.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

30.6.2020 21:18 Reaguje na Radim Polášek
Nu, podobně jako v minulosti, se do české krajiny dostal Bolševník velkolepý , tak v 21.století se díky spolku česká krajina a obecním zastupitelům dostávají nepůvodní druhy "polodivokých koní a praturů " a národ je velebí. To, že komunální politici nedokáží obhospodařovat a využívat jalové pozemky svěřené přírody, jež nejsou hospodářsky využíváné je ukázkou mezer ve vzdělání .......... ! Toto není o Babišovi nebo Stropnickém ale o ........ !
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.7.2020 17:46 Reaguje na Krejcar Stanislav
Případně nepůvodní kříženci psa a vlka.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.7.2020 23:10 Reaguje na Krejcar Stanislav
Počet poníků a praturů na rozdíl od bolševníku lze dobře kontrolovat a ohlídat, aby nepřekročil určitou mez.

Pozemky v milovické oblasti nejsou využívány hospodářsky,ale jsou cenné z hlediska biodiverzity. Jsou v nich nastaveny podmínky umožňující život organismů, které z ostatních našich ploch zcela vymizely. Např. některé druhy motýlů.
Odpovědět
TK

Tomas K

28.6.2020 12:24
A přitom by stačilo vyhubit jeden jediný invazivní druh. Ten zdaleka nejnebezpečnější.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.6.2020 22:46 Reaguje na Tomas K
Bohužel se zdá, že tento vysoce invazivní, nebezpečný a přemnožený druh se vymkl veškeré kontrole.
Odpovědět
va

vaber

28.6.2020 14:02
vědci zapomněli varovat, že největší a nejhorší invazní druh je člověk ,ten prý pochází z Afriky a ejhle, rozlezl se úpně všude a škodí , nebo že by ropucha obrovská škodila víc než člověk?
smekám před vědci
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.6.2020 19:43
Globalizace je globalizace se vším všudy i s invazními druhy zvířat,
rostlin a hmyzu.Né každý invazní druh je vyloženě špatný.I taková
kukuřice,brambory atd.jsou zde cizí.Takže bych nelámal hůl nad vším,
co zde není původní(co je to původní?existuje rozhodné datum pro
určení co je původní a co nepůvodní?).Možná,že některé druhy budou
v budoucnu vyplňovat mezery po ohrožených a vyhynulých "původních"
druzích.Striktní odmítání je další chybou a podle evoluční teorie
silnější a odolnější přežijí na úkor těch druhých.Nejsme na ostrově
ztraceném v oceánu,abychom tento stav zakonzervovali na věky věků.
Možná budoucím generacím nepřijde divné,že převládnou právě ty
invazní druhy i kdybychom se my nyní stavěli na hlavu.Invaze
druhů byla,je a bude,jen se tomu nevěnovala taková pozornost,
jako nyní a nebylo to předmětem apelů z nejvyšších míst.
Neuváženým hájením původních predátorů umožníme nechtíc i rozvoj
populace těch nepůvodních.Mnoho zla napáchali i různí ochránci
zvířat vypouštěním například norků amerických z kožešinových
farem a nebo různí útlocitní chovatelé vypouštěním přebytků do
přírody.Prostě se s vaničkou podařilo vylít i dítě a je třeba
si hlavu posypat popelem a nerozplývat se i nad navrácením zpět
zvířat,které už zde bohužel nemají dostatek životního prostoru.
To platí i pro chov velkých kopytnatců v ohradách,které mají
setsakra daleko od volné přírody.Ve volné přírodě by spásali
rostliny podle chuti,ale v ohradě podle dané možnosti.Ono to
je pobyt jenom ve trochu větší kleci a né návrat do přírody.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.6.2020 22:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Ne každý nepůvodní druh je invazivní.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.6.2020 09:47 Reaguje na Majka Kletečková
To sice máte pravdu,ale v počátcích se to domnívali
lidé i o bolševníku,lupině,akátu,topinamburu atd.
Pokud byly tyto rostliny v uzavřených lokalitách
zámeckých parků,tak invazivní nebyly.Po proniknutí
mimo ně prokázaly svoji vitalitu a přizpůsobivost
v naší přírodě.V mnoha lokalitách však nejsou úplně
na škodu a jsou schopny osídlit i lidmi zničené
prostředí.Akát na železničních náspech není určitě
na škodu,nehledě na jeho nektar vyhledávaný včelami
a čmeláky,houževnaté dříví a kořeny zpevňující tyto
svahy a náspy.Lupina mimo národní parky a rezervace
umí zúrodnit i naprostý úhor(vytváří velké množství organické hmoty).Křídlatka rovněž a u nás jako
pilotní rostlina ozelenila i haldy po těžbě uhlí
a různé skládky.I takový norek americký na farmě
nebyl invazivní,dokud ho pár bláznů nevypustilo
z klecí ven.Mnohé nepůvodní druhy dnes dokonce
zachraňují naši přírodu(amur),který spásá zarostlá
jezera a rybníky.Tolstolobik filtruje a odstraňuje
z vody jemné řasy a sinice.Mohl bych pokračovat
dál,ale nemá smysl hájit některé nepůvodní
či invazivní druhy pokud se proti nim vede
totální válka bez výjimek.Bez lidské práce
a obrovských nákladů se stejně nepodaří ani
stav zakonzervovat a těch pracovitých rukou
je stále míň a míň.Zastánci bezzásahovosti
v přírodě si taky protiřečí,když neuznávají
vítězství těch invazivních druhů,neboť tak
tomu v bezzásahové přírodě je.Kdysi byla cizí
flóra a fauna v zámeckých parcích,oborách
a nyní tam možná bude ta naše"původní".
Nevěřím na "konečné vítězství"a spíše
očekávám díky globalizaci další invazi
cizí fauny a flóry.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

29.6.2020 22:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Dobrý večer, řekl bych že problematika "pozitivního" působení invazních druhů je docela složitá, a i to co lze jedním úhlem pohledu považovat za pozitivní, může být snadno vyváženo, ne-li převáženo, negativním účinkem. Např. ten amur: píšete:

"Mnohé nepůvodní druhy dnes dokonce
zachraňují naši přírodu(amur),který spásá zarostlá
jezera a rybníky."

Pomiňme to, zda lze považovat spásání vodních rostlin za záchranu přírody ... to je věc názoru - teď k věci: amur nedokonalým trávením rostlinné hmoty (spotřebuje ca 50% živin, zbytek vyloučí do vody jako hnojivo) pohnojí vodu, a pokud je amurů tolik že nepřipustí růst vodních roslin, destabilizují živinové toky v nádrži a podporují rozvoj planktonních řas nebo sinic (mohu-li doporučit, raději koupel v rybníce s rostlinama než se sinicema). Tuhle situaci nevyřešíte nasazením tolstolobiků, tohle vyřešíte tím, že omezíte amura a vtáhnete do celého cyklu živin v nádrži zase vodní rostliny, které ty řasy a sinice "udrží na uzdě" protože jim konkurují v "boji o živiny".

prostě je to celé mnohem složitější než se může na první pohled zdát, různé zpětné vazby, jedna věc ovlivňuje druhou .. je to složité.

Jinak v "boji" proti nepůvodním druhům jsem osobne nezaznamenal nějaké brutální zásahy, spíš takové nesmělé pokusy o regulaci, právě proto, že je to celé velmi složité a velmi nákladné, takže je nutno dobře vážit do čeho má cenu jít a do čeho ne. A to jsme ještě pořád na začátku.. uvidíme za pár let až se sem dostane např. ta invazní sršeň .. to bude teprve masakr.. invazní druhy, jak bylo velmi správně v článku zmíněno, totiž nepředstavují problém "jen" pro ochranu přírody, mohou být vážným problémem i pro hospodářské zájmy člověka či jeho zdraví.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

30.6.2020 10:49 Reaguje na Ondřej Dočkal
Ježe přírodě zarůstající rybník nevadí , ten vadí člověku a jeho snaze o vyšší produkci ryb. Takže pořídí amury , tolstolobiky , sekačky na rákos ,...a sinice upraví chemicky. Sinice jsou produktem spláchnutých fosforečných hnojiv z polí ošetřovaných člověkem popř. vodou z praní a mytí nádobí.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

30.6.2020 11:04 Reaguje na Petr Pekařík
tohle já vím, já reagoval na příspěvek pana Macháčka, a jeho záchranu přírody amurem a tolstolobikem.
Odpovědět
FF

Franta Frantíků

28.6.2020 20:33
Počet invazivních druhů roste a opravdu poroste i dále. Tak totiž svět kolem nás funguje. Silnější, úspěšnější druh vytlačí ten méně úspěšný. To je přirozený výběr.

Invazivní druhy přijdou, "obsadí" dané území, a později se sami stanou chráněnými, protože budou vytlačovány jinými invazivními druhy.

My jsme se nyní rozhodli, že se současný stav "zakonzervuje". Můj názor na to je, že je to boj s větrnými mlýny. To nemáme šanci vyhrát, snad jenom krokodýli remizovali...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.6.2020 23:26 Reaguje na Franta Frantíků
Možná nejde ani tak o "zakonzervování" jako o zpomalení. Bez přičinění člověka by nedocházelo k tak obrovskému a rychlému šíření invazivních druhů.
Kdyby se např. Austrálie a Nový Zéland nesnažily chránit své původní druhy před silnějšími invazními, už by nejspíš nebyla většina vačnatců, ptakopysk nebo nelétavý kiwi.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.6.2020 12:50 Reaguje na Franta Frantíků
To ale není přirozený děj... neplatí tu přírodní zákony, ale často jen pouhá náhoda co se kam připlete.... celé to ovlivňuje člověk a není to opravdu přirozené....
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.7.2020 09:57
To o tom amurovi je mi známo,že se při jeho trávení problém
s fosforem a dusíkem zaneřáděných vod neřeší,ale pouze zmírňuje.Připomínka,že zarůstání rybníků přírodě nevadí,
však odmítám s tím,že po ukončení vegetace v zimě pod ledem
rostliny tlejí,snižují obsah kyslíku ve vodě a zvyšují obsah
metanu.Tato kombinace pod ledem neudusí pouze ryby,ale vše
živé.Pokud nejsme schopni zcela ukončit znečištění vod
hnojivy a splaškovými vodami,tak nejefektivnější řešení
je odbahnění a nebo drahé kosení,kompostování a tak
návrat živin do půdy.Amuři a tolstolobici tak zarůstání
pouze zpomalují ve vegetační době,ale obsah živin už
neřeší.Kompletní zarůst rybníků a vod rostlinstvem je
začátkem jejich přeměny na mokřad a nevím,zda je žádoucí
přeměnit veškeré vodní plochy na mokřady.Boj proti
všemu nepůvodnímu(často se přehodnotí na invazivní),
tak vidím opět jako hurá akci a přitom je společnost
bezzubá a neumí radikálně zatočit s produkcí chemie
s fosforem a hnojením polí s technickými plodinami
umělými hnojivy.Dobrou zprávou je pouze to,že zásoby
fosforu ubývají a člověk se ho bude muset naučit
recyklovat z těch vodních rostlin(i mořských)
a z často kontaminovaného bahna.Takže já tyto ryby
nezatracuji a i dokonce některé takzvané invazivní
rostliny.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

1.7.2020 17:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Dobrý den, ono je asi dobré předem si definovat co člověk považuje za tu přírodu.

Já za „přírodu“ považuju stav, kdy ekogické podmínky nádrže odpovídají tomu, co tam žije. A pokud se do konkrétní tůně (dříve přirozeně, za povodní z řeky) dostala ryba, která nezvládala zimní kyslíkové deficity, holt to nezvládla. A (nejen) rybí společenstvo se tak postupě ve svém druhovém složení přizpůsobovalo tomu, co bylo schopné v konkrétní tůni přežít. Tedy nakonec jenom nejodolnější ryby - piskoř, karas.. – protože to je přirozený vývoj věcí, každá stojatá voda tzv. stárne – zvyšuje se obsah živin, zhoršují se kyslíkové poměry… - a na to holt reaguje složení rybí obsádky. A týká se to jak odstaveného meandru, tak štěrkovny, akorát u větší štěrkovny je to všechno na mnohem delší čas.

Máme-li před sebou lokalitu, kde dochází k vysazování ryb, které v zimě hynou (nebo by bez dalších zásahů člověka mohly hynout) na kyslíkové deficity, nemůžu to považovat za přírodu, ale prostě za vodní nádrž s nějak upravenou/dotovanou obsádkou, která neodpovídá ekologickým podmínkám nádrže. Ať už to je pískovna (revír) nebo rybník jako rybochovné zařízení. Zde - ano (ono je to složitější .. specialisté prominou zjednodušení) - zde může mírná osádka amura „pomoci“ omezit zarůstání a tím omezit rizika o kterých píšete, ale tohle – v mých očích – není příroda. Tohle je udržování nějakého člověkem manipulovaného stavu – který nijak neodsuzuji, je logické že když je rybník tak se snaží nějak tam ty ryby které tam chtějí udržet (+ vysekávání děr v zimě, aerace přes letní vedra apod.) – proti tomu nic nemám. Ale tohle – v mých očích – NENÍ o záchraně přírody, protože v tomto tu přírodu (tj. „jakš – takš přirozený stav“ – co je u nás zcela přirozené, že …) nevidím. Tohle je o záchraně rybí obsádky v konkrétním rybníce – když už jste zmínil rybníky – a já s tím souhlasím.

I vy sám te´d píšete:

„Kompletní zarůst rybníků a vod rostlinstvem je začátkem jejich přeměny na mokřad a nevím,zda je žádoucí přeměnit veškeré vodní plochy na mokřady“

Ok, já se chytil pouze toho, jak jste psal o „záchraně přírody“ – protože příroda si s kyslíkovými deficity „poradí“, nepotřebuje amura. Poradí si dokonce i s vysycháním tůní – holt ve vysychavých tůních pak nežijou ryby, ale žijou tam zase jiné druhy, kterým tento systém vyhovuje – nebo aspoň moc nevadí. Už si rozumíme?

Mimochodem k těm rybníkům: amur netřeba, drtivá většina rybníků má takovou obsádku kapra,že vodní rostliny nemají vůbec šanci i jen díky kaprovi.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.7.2020 21:33 Reaguje na Ondřej Dočkal
Chci jen dodat,že já za přírodu považuji i co ovlivňuje
svou činností člověk.Tam ,kde škodí,by měl i pomáhat.
Nechat vše samovolnému vývoji považuji za divočinu a
to dnes považuji za utopii.Nikde zde není ani kousek
krajiny dříve či nyní ovlivněné lidskou činností a je
zde pouze úhel pohledu na tu takzvanou nezasáhovost.
Koukat se na kompletně zarostlé vody potěší možná oko příznivce té divočiny,ale i on by však měl pochopit
názory rybářů a koupajících.Navíc ty rostliny jsou
často rovněž nepůvodní a mnohé i invazivní a rostou
díky lidské činnosti spojené s hnojením a splašky.
Tudíž se nejedná o přirozený jev a je třeba napravit
následky lidské činnosti.A tak se proti invazivnímu rostlinstvu bojuje těmi nepůvodními rybami.Mimochodem
náš český rybniční kapr je rovněž nepůvodní a byl
vyšlechtěn uměle.Původní Sazan se už téměř nikde
nevyskytuje,jakož i Karas obecný.Obsádku zabahněných vod
tak vykrývá nepůvodní karas stříbřitý a bohužel i postrach
všech vod střevlička východní.V takových málo kyslíkatých
vodách nemohou přežít jejich rybí predátoři a tak zústane
voda s nepůvodním rostlinstvem a nepůvodními druhy ryb,ale
alespoň něco,než nic.Takže opět totální boj proti veškeré
invazivní a nepůvodní fauně a flóře považuji jako blbost.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

2.7.2020 22:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Ad. "Koukat se na kompletně zarostlé vody potěší možná oko příznivce té divočiny,ale i on by však měl pochopit názory rybářů a koupajících."

... já nevím, napsal jsem snad poměrně jasně, že respektuju zájmy rybářů a věřte mi, i zájmy koupačů a kohokoli dalšího, jenom nezaměňujme potřeby "přírody" za potřeby našich hospodářských, turistických a jiných zájmů.

POkud chce rybář udržet v rybníce podmínky pro svoje ryby v obsádce tuna / 1 ha, ok, nemám s tím problém, ale nehovořme v tom případě o tom, že to potřebuje příroda - protože přírodní rybí obsádky prostě nejsou tuna na hektar.

Pokud se chtějí koupači rekreovat, a mezi kytkama nemůžou plavat - OK. Ale v tomto případě není redukce roslin kvůli potřebám přírody, ale koupačů - opakuji: OK, ale netahejme do toho zájmy "přírody", tedy např. těch karasů obecných.

Jinak kapr "domácí" vs. sazan - opravdu vím, a ke karasům a střevličkám mohu odkázat např. zde (nejde o shodu jmen :)

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ondrejn-dockal-pojdme-promyslet-jednu-opravdu-silenou-metodu-ochrany-nasich-karasu-a-slunek-pred-invaznimi-druhy

Amus vs. rostliny hnojené splašky: ano, ale zase - proč? Protože koupaní - ok.... Jenom u těch koupačů pozor na ty sinice...

Nepůvodní vodní rostliny jistě u nás nějaké budou (elodea canadensis,...), ale otázkou je kolik jich je a kolik je těch domácích - nejsem botanik takže se do spekulací nepouštím, jenom konkrétně u nás silně převažují rostliny domácí (teda tam, kde aspoň něco ve vodě roste..). A plně respektuju to, že nádrž zarostlá elodeou je lepší jak nádrž se sinicema - i z ekologického hlediska. Více viz výše - jak trefit správnou obsádku amura?

K Vaší poslední větě: já nevyzývám k totálnímu boji. Totální bojs e ani nekoná protože je toho tolik, že to není možné. Já jsem pro to, abychom získali před jakýmkoli rozhodnutím dostatečné informace, a abychom nezaměňovali hospodářské a jiné zájmy člověka (které plně respektuju) se zájmy přírody (např. karasů obecných). Zde to zdá se vidíme trochu jinak, ale co se dá dělat - to je život.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.7.2020 10:13 Reaguje na Ondřej Dočkal
Vcelku s vámi souhlasím.Vámi popisovaný Vodní mor
kanadský začíná silně zarůstat bývalé štěrkovny
v okolí(Bohumín)a u těch plytších a menších je po
zamrznutí vlivem tlení příčinou spotřeby veškerého
kyslíku v celém vodním sloupci.Nechci polemizovat o výši obsádky vod amurem,protože nebýt mnohde hájen,
tak je pro svoji oblíbenost rybáři zcela odloven. Každopádně u něho nehrozí samovolné rozšíření,neboť
nebýt umělého odchovu,tak by se časem zcela odlovil.Karasů obecných je mi líto,tak jako línů,
střevlí,lipanů,pstruhu potočáků,hořavek,slunek a
jiných ryb mého mládí.Bohužel ve stávajících
poměrech to třeba u karasů vidím tak jako vy pouze
na ty malé velmi izolované lokality s důslednou
ochranou a i tam to vidím na cyklické úspěchy
a neúspěchy.Vždy se najdou "dobráci",kteří tam přisadí KS nebo dravce.Kdysi popisované šíření
ryb pomocí jiker nalepených na peří kachen je
asi možné taky,neboť si nedovedu vysvětlit
šíření ryb i do velmi izolovaných vod bez zásahu
člověka v dobách dávno minulých.Bohužel celý boj
proti invazivním druhům vidím jako plácnutí do vody a nakonec z toho zbude pouze to zviditelnění na
pár lokalitách s obrovskými náklady a pochybným
výsledkem.Ony ty invazní organismy svojí vitalitou
i to "vyčištěné"území znovu nenápadně obsadí,když
zde mají příhodné podmínky k životu.V některých lokalitách je to dokonce zcela nemožné(křídlatka
v povodí řek)a mimo cenné lokality i možná
zbytečné.Na zásah proti ní postřiky je můj
názor takový,že než ty hektolitry chemie u
řeky,tak tam raději vidím tu křídlatku.Víte
tu mnohým vadí chemie na polích,ale klidně
tolerují chemii při boji s těmi invazními
druhy či dokonce vytrávení vod kvůli likvidaci
nepůvodních druhů.I z domácích druhů se časem
mohou stát doslova invazivní druhy a jako
příklad uvedu sumce velkého.Kdysi býval vzácností
a mnohde se nedokázal přirozeně vytírat.Díky oteplování vod se mu to daří už téměř všude a začíná být postrachem vod.Stálo by za zamyšlení,
co dál.Je to vrcholový predátor našich vod a
mimo rybářů nemá od určité velikosti nepřítele.
To pak můžeme karasy,líny a jiné ryby hájit,
vysazovat a nic to nebude platné.Je to jako s lipany,střevlemi a pstruhy lovenými volavkami,
vydrami atd.Jak dlouho budou rybáři tyto ryby neúnavně vysazovat nevím,ale mnohým už došla trpělivost.Vidět zbytky hostiny vydří rodinky
na březích chovného pstruhového potoka či vidět
v zimě v těchto potocích co 300 metrů jednu
volavku,je pro rybáře-chovatele deprimující.
Mnozí už pstruhařinu vzdali,neboť je nebaví
lovit pouze čerstvě vysazené ryby,které do pár
týdnů odloví predátoři a pak jsou vody téměř
mrtvé.Vím,že v nenarušené přírodě mají místo
i ti predátoři,ale nalejme si čistého vína.To
zde už není nenarušená příroda,to jsou pouze
její nepatrné zbytky a tak i těch predátorů
musí být omezené množství.Spoléhat se pouze na
přírodní samoregulaci považuji za blud a ty
její zastánce za viníky vymizení mnoha našich
původních druhů byť jinými původními druhy.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist