https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pocetnost-lednacka-ricniho-se-v-cesku-mirne-zvysuje.je-potreba-ho-stale-chranit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Početnost ledňáčka říčního se v Česku mírně zvyšuje. Je potřeba ho stále chránit?

24.4.2021 08:46 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ledňáček se svou kořistí.
Ledňáček se svou kořistí.
Nejčastěji na čistých vodních tocích lemovaných přirozeným vegetačním krytem a neregulovanými břehy se můžeme setkat se zhruba šestnácticentimetrovým pestrobarevným ptákem – ledňáčkem říčním (Alcedo atthis), často nazývaným létající drahokam právě díky jeho nepřehlédnutelnému zbarvení. V Česku ho můžeme vídat i v zimě, protože na velké části našeho území je ptákem stálým. Řadíme ho mezi silně ohrožené druhy. V posledních letech se ovšem v České republice lehce zvyšuje početnost tohoto opeřence.
 

Mírně rostoucí trend zpozorovaný na základě výsledků z Jednotného programu sčítání ptáků Českou společností ornitologickou je pravděpodobně zapříčiněn jednak mírným průběhem zim v monitorovacím období a také se na tom podílí ledňáčkova ochrana například v rámci projektu Alcedo, vytvořeným Českým svazem ochránců přírody. Ovšem i přes pozitivní rostoucí trend populace je potřeba ledňáčka říčního stále ponechat v kategorii silně ohrožených druhů, a to hned ze dvou hlavních důvodů.

Prvním argumentem je fakt, že i přes momentální pozitivní situaci ohledně výskytu ledňáčka říčního v České republice může náhle přijít několik tuhých zim po sobě a populace by se tak naopak mohla rapidně snížit. Klimatické podmínky totiž způsobují nepravidelné fluktuace druhu. Dalším důvodem pro zachování drobného opeřence v kategorii silně ohrožených živočichů je existence dlouhodobých negativních vlivů způsobených lidskou činností ovlivňující biotop ledňáčka říčního.

Mezi takové lidské činnosti patří zejména napřimování a upravování přirozeně meandrujících vodních toků a revitalizace potoků či jejich údržba, což způsobuje jednak úbytek míst vhodných k hnízdění ledňáčků, ale také to často vede k odstranění pobřežní vegetace, jenž je pro ledňáčky důležitá k posedům k lovu a možnosti úkrytu. Zásahy do břehů, které slouží k ochraně pobřežních pozemků, komunikací nebo staveb či zásahy nutné k vybudování protipovodňových zábran, způsobují degradaci přirozených kolmých svahů břehů, ve kterých si ledňáček říční vyhrabává své zhruba metr hluboké nory k hnízdění. Neméně vážná je také eutrofizace způsobující nedostatek rybí potravy pro ledňáčky. Tento jev se vyznačuje splachem fosforu a dusíku především z polí do vodních toků, kde se následně kvůli nadměrnému výskytu těchto látek přemnoží sinice a řasy a snižuje se tím obsah kyslíku ve vodě vedoucí k úhynu ryb.

Stále silně ohrožený druh.
Stále silně ohrožený druh.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

K ochraně ledňáčka přispívá i již zmíněný projekt Alcedo, jehož garantem byl Pavel Čech, který v březnu tohoto roku zemřel. Jeho práce a studie ovšem patří k velmi zásadním, jelikož se Čech stal celosvětově uznávaným odborníkem na výzkum ledňáčka říčního a přinesl tak mnoho zpráv o jeho životě a významně přispěl k ochraně tohoto druhu. Hlavním přínosem projektu je budování hnízdních příležitostí ledňáčků jako například umělých hnízdních nor, boxů nebo celých hnízdních stěn. Takové hnízdní stěny je možné například budovat i při revitalizacích toků, kdy se ochránci domluví s projektantem a firmou, která úpravy provádí. Jako nejúčinnější se ovšem osvědčila registrace hnízdišť a jejich ochrana ve spolupráci s orgány ochrany přírody, správou povodí a majiteli problémových pozemků.

I přesto, že tento způsob ochrany nějakou měrou přispívá k mírnému zvyšování populace, je stále nutné ledňáčka říčního ponechat v kategorii silně ohrožených živočichů. Jeho početnost se totiž může kdykoliv náhle snížit jako důsledek negativních přírodních vlivů. Mimo to je také potřeba eliminovat či alespoň regulovat a kontrolovat lidskou činnost negativně ovlivňující biotop ledňáčka říčního. I tyto nezamýšlené důsledky totiž mohou početnost ledňáčka v průběhu let pomalu snižovat.


reklama

 
foto - Horová Anežka
Anežka Horová
Autorka je studentkou environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

24.4.2021 10:36
Tak rozhodně více, než kormorány !
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

24.4.2021 12:07 Reaguje na smějící se bestie
To teda nechápu. Obojí žerou ryby a ledňáčky chránit a kormorány nee. Není za tím skrytý rasýzmus? -)))
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.4.2021 12:22 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Koukáš, jak " velký " rybky loví ledňáček ! Na rozdíl od kormoránů.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

24.4.2021 14:49 Reaguje na smějící se bestie
Nevymlouvej se. Určitě je to proto, že kormorán má černé peří. -)))
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.4.2021 18:16
Je to šaškárna, samozřejmě, že je třeba ledňáčka chránit, nikdy si nikdo na škody způsobené ledňáčkem nikdo nestěžoval a nechtěl po státu náhradu za škody ledňáčkem spůsobené. Kormoráni patří k moři, aby se mohlo: "Co moře zpívá pod křídly kormoránů,
o tom se zdává k ránu všem dětem z Pirea, ..."
Sem se kormoráni uchýlili, jenom kvůli milionům turistů, co je u moří rušili a ruší, zejména při hnízdění.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.4.2021 19:23
Nějak nechápu ten otazník v nadpisu. I jako rybář a kritik jiných
predátorů považuji ledňáčka za tvora hodného přísné ochrany. Není
v mém okolí sice až tak vzácný, ale ani nikdy nebude přemnožen tak,
že by se dal považovat za škůdce. Zažil jsem dokonce, že použil
místo větévky k pozorování rybek můj rybářský prut a je zážitek
ho sledovat bez optiky takhle zblízka. Je zázrak, že přežívá i v dnešní době a schází mu hlavně ty hnízdní podmínky. Ty schází i
vlhám a břehulím a stálo by opravdu za zamyšlení vybudovat umělé hnízdní stěny a prosím nad úrovní hladin při povodních. Loňské
letní povodně se na nich podepsaly, jakož i na jiných ptácích
hnízdících kolem řek. Vím, že taková je už příroda, ale být ta
umělá hnízdní stěna o dva metry výše, než hladina při povodni, by
jim výrazně prospělo. K tomu ale vůle a finance nejsou, neboť tito
ptáci nejsou těmi správnými "ikonami" ochranců přírody a tak jim
nezbývá, než přežít a nebo vyhynout. Nějaká "inventarizace" jim
nijak nepomůže a spíše se obávám zbytečného vyrušování čumily.
Hlavně žádné tabulky s upozorněním "hnízdiště" a pozorovatelny
s hlučícími "milovníky" přírody toužícími si vyfotit nory a
ptáky nalétávající do nich. Čeho je moc, toho je příliš i při
lásce k přírodě, pokud se tak děje laicky a nebo i odborně, ale
zbytečně intenzivně. Já už raději své poznatky nesděluji ani
ochranářům, protože někteří mívají tendenci ptáky sledovat až
moc a jim spíše na škodu.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

25.4.2021 09:30
Musím autorku poopravit, naše populace ledňáčka je částečně tažná. Celoročně se u nás vyskytují hlavně samci, zatímco mnohé samice a hlavně mláďata táhnou cca jižním až jihovýchodním směrem (až Francie či Španělsko, jeden záznam dokonce ze severní Afriky), viz Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky (2008) od kolektivu autorů pod vedením J. Cepáka...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist