Početnost ledňáčka říčního se v Česku mírně zvyšuje. Je potřeba ho stále chránit?

Ledňáček se svou kořistí.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | James West / Flickr

Mírně rostoucí trend zpozorovaný na základě výsledků z Jednotného programu sčítání ptáků Českou společností ornitologickou je pravděpodobně zapříčiněn jednak mírným průběhem zim v monitorovacím období a také se na tom podílí ledňáčkova ochrana například v rámci projektu Alcedo, vytvořeným Českým svazem ochránců přírody. Ovšem i přes pozitivní rostoucí trend populace je potřeba ledňáčka říčního stále ponechat v kategorii silně ohrožených druhů, a to hned ze dvou hlavních důvodů.

Prvním argumentem je fakt, že i přes momentální pozitivní situaci ohledně výskytu ledňáčka říčního v České republice může náhle přijít několik tuhých zim po sobě a populace by se tak naopak mohla rapidně snížit. Klimatické podmínky totiž způsobují nepravidelné fluktuace druhu. Dalším důvodem pro zachování drobného opeřence v kategorii silně ohrožených živočichů je existence dlouhodobých negativních vlivů způsobených lidskou činností ovlivňující biotop ledňáčka říčního.

Mezi takové lidské činnosti patří zejména napřimování a upravování přirozeně meandrujících vodních toků a revitalizace potoků či jejich údržba, což způsobuje jednak úbytek míst vhodných k hnízdění ledňáčků, ale také to často vede k odstranění pobřežní vegetace, jenž je pro ledňáčky důležitá k posedům k lovu a možnosti úkrytu. Zásahy do břehů, které slouží k ochraně pobřežních pozemků, komunikací nebo staveb či zásahy nutné k vybudování protipovodňových zábran, způsobují degradaci přirozených kolmých svahů břehů, ve kterých si ledňáček říční vyhrabává své zhruba metr hluboké nory k hnízdění. Neméně vážná je také eutrofizace způsobující nedostatek rybí potravy pro ledňáčky. Tento jev se vyznačuje splachem fosforu a dusíku především z polí do vodních toků, kde se následně kvůli nadměrnému výskytu těchto látek přemnoží sinice a řasy a snižuje se tím obsah kyslíku ve vodě vedoucí k úhynu ryb.

Stále silně ohrožený druh.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Marek Čech / Shutterstock

K ochraně ledňáčka přispívá i již zmíněný projekt Alcedo, jehož garantem byl Pavel Čech, který v březnu tohoto roku zemřel. Jeho práce a studie ovšem patří k velmi zásadním, jelikož se Čech stal celosvětově uznávaným odborníkem na výzkum ledňáčka říčního a přinesl tak mnoho zpráv o jeho životě a významně přispěl k ochraně tohoto druhu. Hlavním přínosem projektu je budování hnízdních příležitostí ledňáčků jako například umělých hnízdních nor, boxů nebo celých hnízdních stěn. Takové hnízdní stěny je možné například budovat i při revitalizacích toků, kdy se ochránci domluví s projektantem a firmou, která úpravy provádí. Jako nejúčinnější se ovšem osvědčila registrace hnízdišť a jejich ochrana ve spolupráci s orgány ochrany přírody, správou povodí a majiteli problémových pozemků.

I přesto, že tento způsob ochrany nějakou měrou přispívá k mírnému zvyšování populace, je stále nutné ledňáčka říčního ponechat v kategorii silně ohrožených živočichů. Jeho početnost se totiž může kdykoliv náhle snížit jako důsledek negativních přírodních vlivů. Mimo to je také potřeba eliminovat či alespoň regulovat a kontrolovat lidskou činnost negativně ovlivňující biotop ledňáčka říčního. I tyto nezamýšlené důsledky totiž mohou početnost ledňáčka v průběhu let pomalu snižovat.