Příklad dobré praxe pro vlastníky lesa postižené kůrovcovou kalamitou
Cílem projektu je realizovat příkladný způsob obnovy lesa po kalamitě s důrazem na druhovou, věkovou i prostorovou rozrůzněnost obnovovaných porostů za účelem zvýšení biodiverzity a odolnosti lesních porostů. Výsledek realizace bude sloužit jako příklad dobré praxe pro vlastníky lesů zasažených kůrovcovou kalamitou nejen z daného regionu, ale i z dalších postižených oblastí České republiky.
Vědci začali řešit projekt v dubnu 2022, kdy na základě konzultací s lesníky LDO Přibyslav vybrali vhodné lokality na polesích Nové Veselí a Račín, které podrobně zmapovali. Holiny detailně zaměřili pomocí technologie FieldMap a Trimble R12i.
Vědci věnovali pozornost zejména výskytu přirozeného zmlazení, stanovištním podmínkám a dosavadnímu managementu holin z hlediska stavu zabuřenění a zpracování těžebních zbytků. Detailně zmapovali i výskyt dalších doplňkových prvků, jako je cestní síť, nebo trasy stávajících melioračních příkopů. Na mapování vědci navázali hodnocením výchozích parametrů biodiverzity v rámci dřevinného patra a přízemní vegetace, vybraných skupin bezobratlých živočichů a ptactva se zvláštním zřetelem na chráněné a ohrožené druhy.
Souběžně vědci realizovali první etapu výběru vhodných habitatových stromů. Jedná se většinou o staré stromy, které poskytují cenná refugia (útočiště) pro ptactvo a hmyz. Pro každý evidovaný strom jsou k dispozici zeměpisné údaje, dendrometrické charakteristiky a popis habitatových znaků včetně fotodokumentace. Na podzim 2022 na zájmových lokalitách vědci provedli rovněž fytopatologický průzkum.
Přečtěte si také |
Biotopové stromy si lesníci v Německu považují
Na základě výstupů terénních šetření vědci vypracovali projekt první etapy obnovy dotčených ploch, jehož realizace proběhla na podzim roku 2022. Sklízení klestu probíhalo mechanizovaně, buď formou drcení klestu, nebo snášením na hromady resp. valy. Veškerá organická hmota těžebních zbytků díky tomu zůstává v porostu a nedochází k odnosu živin z ekosystému.
Při zalesnění byla využita pestrá škála domácích dřevin. Návštěvník lesa tak v budoucnosti najde v obnoveném lese jak běžné listnaté druhy, jako je dub nebo buk, tak i dřeviny méně obvyklé, jako je např. třešeň ptačí. Při přípravě zalesňovacího projektu byla zvýšená pozornost věnována druhům s melioračním a zpevňujícím účinkem.
Zejména listnaté dřeviny jako je právě třešeň, javor klen, lípa nebo olše mají díky svému opadu pozitivní vliv na kvalitu stanoviště dlouhodobě ovlivňovanou pěstováním jehličnatých dřevin, především smrku ztepilého. Uplatnění při zalesnění velkoplošných holin našly i pionýrské druhy bříza bradavičnatá a topol osika.
V omezené míře byly na vhodných stanovištích vysázeny rovněž jehličnaté dřeviny smrk ztepilý, borovice lesní a jedle bělokorá. Ochrana kultur proti okusu zvěří byla realizována stavbou oplocenek, využitím ochranných plastových tubusů a v některých případech i nátěrem sazenic.
Vědci při zakládání nových porostů věnovali zvýšenou pozornost opatřením na podporu biodiverzity. Sem patří využití přirozeného zmlazení, zakládání smíšených porostů, péče o habitatové stromy, ponechání mrtvého dřeva ve formě těžebních zbytků či celých kmenů a celková snaha o co největší prostorovou a druhovou diferenciaci nově vznikajících porostů.
V rámci řešení projektu byly realizovány rovněž předsunuté prvky obnovy ve fragmentech okolních smrkových porostů. Tyto objekty (kotlíky) budou tvořit kostru nových porostů, které budou vznikat na místě stávajících smrčin.
Na rok 2023 je naplánována druhá etapa obnovy lesa. Realizace bude probíhat na plochách zaměřených v rámci mapování provedeného na podzim roku 2022 a bude vycházet ze stejných principů jako etapa předchozí. Cíl našeho snažení zůstává stejný. Založení druhově a prostorově diferencovaného lesa, který je připraven odolávat projevům klimatických změn a zároveň v maximální míře podporuje biodiverzitu a plnění mimoprodukční funkcí.
reklama
Dále čtěte |
Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem
Majitelé lesů obdrží miliardu korun na opravu lesních cest po povodních
V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolky
Další články autora |
Má smysl chránit sazenice borovice a buku před suchem aplikací hydrogelů?
Jedle a její vliv na půdu ve smrkových porostech
Jak pěstovat duby a ořešáky v době klimatické změnyOnline diskuse
Všechny komentáře (7)
Karel Zvářal
23.3.2023 08:11pavel
23.3.2023 10:54 Reaguje na Slavomil VinklerFRANTIŠEK PTÁČNÍK
23.3.2023 11:09 Reaguje na pavelA co letadla, ty neškodí, o nich nic neslyšíte..... Další družice a narušení ochranné atmosfery!!!! To taky nic neznamená?
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
23.3.2023 10:58Kde je chyba? Ano ve státu, naši zvolení představitelé naše lidi podrazili a řeší to pokutami. Je to vše o tom, máme mnoho vzdělaných lidí, ale bez praxe!!!
Zvěř, přemnožení, LČR a velké honitby pronajímané za draho, prostě si zvěř namnožili, do kalamity kůrovcové, v lese zvěř dělala minimální škody a černá naopak prospívala. Dnes ovšem vadí a překáží. Další oplocenky a zvěř. Ta samozřejmě si vezme co potřebuje. V polích nenajdete bylinku, stříkáním vše zmizelo i na mezích, chudáci kravy.., les je dnes totálně zničený a stále je zvěř ve stresu, nemá se ani kam schovat. Tak jí vybijeme, máme přeci ZOO!
Voda meliorace stále pokračují, staré se obnovují, kdybi to bylo alespoň otevřený potok a ne kanál. V mnoha polích nenajdete dnes potůček a přitom Vysočina je na vodě, jako kluk kam jsem šel tam byla voda, remízky, zarostlé meze. To dnes u nás neuvidíte a stačilo 30 let a změna hospodářství, těžké stroje, ano v USA maí uplatnění, možná na rovinách kolem Kolína i když tady již moc polí není, ale překladiště. Vysočina byl čistý kraj, plíce naší republiky. Dnes zničená krajina, jen řepka a kukuřice. Pole obrovských rozměrů, pamatuji si, že ještě v 89 roce tu byli pole kolem 5 až 10 ha, dnes!
Zpátky k lesům, radši to skrátím, nejsem spisovatel, ale tohle mne štve a jak se všichni tváří, no stalo se on zas vyroste, ale pozor min. 30 let nezadrží vodu, min. zpracovaného CO2, tak co? Kdybi po druhé sv.válce řekli no mrtví , vždyť budou noví, taky by byli všichni sticha?
Jan Škrdla
24.3.2023 22:53Pro mě je to krok správným směrem.
