https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/priklad-dobre-praxe-pro-vlastniky-lesa-postizene-kurovcovou-kalamitou
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Příklad dobré praxe pro vlastníky lesa postižené kůrovcovou kalamitou

23.3.2023 05:40 | PRAHA (Ekolist.cz)
Nově postavená oplocenka a na hromadách sklizený klest na lokalitě Nové Veselí.
Nově postavená oplocenka a na hromadách sklizený klest na lokalitě Nové Veselí.
Foto | Tomáš Čihák / VÚLHM
Obnova lesních porostů na velkoplošných holinách, které vznikly v důsledku kůrovcové kalamity, je v současné době náročným úkolem pro mnoho vlastníků lesa. Kromě otázky nemalých finančních investic je nutné zabezpečit pracovní kapacity, kterých je v lesnictví kritický nedostatek. Zároveň mnoho především malých vlastníků nemá dostatek informací i odborných znalostí a řeší otázku „Jak na to?“.
 
S odpovědí na tuto otázku může pomoci projekt „Realizace inovativních postupů obnovy lesa na kalamitních holinách s ohledem na podporu biodiverzity a zvyšování funkčnosti lesních ekosystémů“, který za podpory Norských fondů a Státního fondu životního prostředí ČR řeší Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM), ve spolupráci s Lesním družstvem obcí (LDO) Přibyslav.

Cílem projektu je realizovat příkladný způsob obnovy lesa po kalamitě s důrazem na druhovou, věkovou i prostorovou rozrůzněnost obnovovaných porostů za účelem zvýšení biodiverzity a odolnosti lesních porostů. Výsledek realizace bude sloužit jako příklad dobré praxe pro vlastníky lesů zasažených kůrovcovou kalamitou nejen z daného regionu, ale i z dalších postižených oblastí České republiky.

Vědci začali řešit projekt v dubnu 2022, kdy na základě konzultací s lesníky LDO Přibyslav vybrali vhodné lokality na polesích Nové Veselí a Račín, které podrobně zmapovali. Holiny detailně zaměřili pomocí technologie FieldMap a Trimble R12i.

Zaměřování holin technologií Field Map.
Zaměřování holin technologií Field Map.
Foto | Tomáš Čihák / VÚLHM

Vědci věnovali pozornost zejména výskytu přirozeného zmlazení, stanovištním podmínkám a dosavadnímu managementu holin z hlediska stavu zabuřenění a zpracování těžebních zbytků. Detailně zmapovali i výskyt dalších doplňkových prvků, jako je cestní síť, nebo trasy stávajících melioračních příkopů. Na mapování vědci navázali hodnocením výchozích parametrů biodiverzity v rámci dřevinného patra a přízemní vegetace, vybraných skupin bezobratlých živočichů a ptactva se zvláštním zřetelem na chráněné a ohrožené druhy.

Souběžně vědci realizovali první etapu výběru vhodných habitatových stromů. Jedná se většinou o staré stromy, které poskytují cenná refugia (útočiště) pro ptactvo a hmyz. Pro každý evidovaný strom jsou k dispozici zeměpisné údaje, dendrometrické charakteristiky a popis habitatových znaků včetně fotodokumentace. Na podzim 2022 na zájmových lokalitách vědci provedli rovněž fytopatologický průzkum.

Na základě výstupů terénních šetření vědci vypracovali projekt první etapy obnovy dotčených ploch, jehož realizace proběhla na podzim roku 2022. Sklízení klestu probíhalo mechanizovaně, buď formou drcení klestu, nebo snášením na hromady resp. valy. Veškerá organická hmota těžebních zbytků díky tomu zůstává v porostu a nedochází k odnosu živin z ekosystému.

Při zalesnění byla využita pestrá škála domácích dřevin. Návštěvník lesa tak v budoucnosti najde v obnoveném lese jak běžné listnaté druhy, jako je dub nebo buk, tak i dřeviny méně obvyklé, jako je např. třešeň ptačí. Při přípravě zalesňovacího projektu byla zvýšená pozornost věnována druhům s melioračním a zpevňujícím účinkem.

Zejména listnaté dřeviny jako je právě třešeň, javor klen, lípa nebo olše mají díky svému opadu pozitivní vliv na kvalitu stanoviště dlouhodobě ovlivňovanou pěstováním jehličnatých dřevin, především smrku ztepilého. Uplatnění při zalesnění velkoplošných holin našly i pionýrské druhy bříza bradavičnatá a topol osika.

V omezené míře byly na vhodných stanovištích vysázeny rovněž jehličnaté dřeviny smrk ztepilý, borovice lesní a jedle bělokorá. Ochrana kultur proti okusu zvěří byla realizována stavbou oplocenek, využitím ochranných plastových tubusů a v některých případech i nátěrem sazenic.

Zalesňování na lokalitě Nové Veselí.
Zalesňování na lokalitě Nové Veselí.
Foto | Tomáš Čihák / VÚLHM

Vědci při zakládání nových porostů věnovali zvýšenou pozornost opatřením na podporu biodiverzity. Sem patří využití přirozeného zmlazení, zakládání smíšených porostů, péče o habitatové stromy, ponechání mrtvého dřeva ve formě těžebních zbytků či celých kmenů a celková snaha o co největší prostorovou a druhovou diferenciaci nově vznikajících porostů.

V rámci řešení projektu byly realizovány rovněž předsunuté prvky obnovy ve fragmentech okolních smrkových porostů. Tyto objekty (kotlíky) budou tvořit kostru nových porostů, které budou vznikat na místě stávajících smrčin.

Na rok 2023 je naplánována druhá etapa obnovy lesa. Realizace bude probíhat na plochách zaměřených v rámci mapování provedeného na podzim roku 2022 a bude vycházet ze stejných principů jako etapa předchozí. Cíl našeho snažení zůstává stejný. Založení druhově a prostorově diferencovaného lesa, který je připraven odolávat projevům klimatických změn a zároveň v maximální míře podporuje biodiverzitu a plnění mimoprodukční funkcí.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.3.2023 08:11
Tak, holiny máme zaměřené, tak už nám nic neuteče. 1* za pestrost a za hromady "nezužitkovaného" klestu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.3.2023 10:40 Reaguje na Karel Zvářal
A proč to kritizovat?
Odpovědět
pa

pavel

23.3.2023 10:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
proč jde to jednodušeji a rychleji stačí kvalitní dron s kamerou propojení gps a to co ta banda nýmandů dělá týden máte nasnímaný a přenesený do map za pár hodin - ale u této akce půjde asi hlavně o to že budeme rozhodovat kontrolovat dávat pokuty prostě budeme mít zase nové razítko nové funkce a moc
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

23.3.2023 11:09 Reaguje na pavel
Řeči, od čeho jsou hajní, ty neumí měřit nebo co, nemají svůj mozek. Ne někdo si tu dělá vlastní vědu, takto dokážou, že je globální oteplení, ne jen přirozený vývoj počasí. V jedné knížce jsem se dočetl, že bylo v Krkonoších 1951 31 stupňů, u nás v kronice, 1934 v dubnu 30 stupňů a voda 17, koupali se. Někdy v 15 st. nebo dříve, byla sůchá Vltava, tady měli být globálisti, ale právě přez tohle se nechá vše ničit. No a drony, viděl jste co to dělá se zvěří, já ano. Jde naprosto jak hloupá až do vsi naráží do plotů a srnčí lítalo mezi lidma, to jsem viděl, proberte se to sem vůbec nepatří!!!!!
A co letadla, ty neškodí, o nich nic neslyšíte..... Další družice a narušení ochranné atmosfery!!!! To taky nic neznamená?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.3.2023 08:32 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
? :D
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

23.3.2023 10:58
Kde byl výskum , když LČR množily brouka. Všichni mlčeli, stát, který měl dohlížet na zákony selhal, ono se těžko udělují pokuty svému zaměstnavateli. Ano tito lidé jsou placeni od státu a doba kapitalismu nařizuje drž ústa a krok. Pro koho bylo ono zničení lesů? Zajímalo by mne kdo tohle potřeboval. Ani řeči o výběrových řízeních nemůžou obstát, vždyť by se situace , kdy dojde ke kalamitě, ano vše vzniklo z kalamit větrných, kde se brouk nechal namnožit, tat tyto kalamity mohli být zahrnuty v dlouhodobých smlouvách. Jenže vedení v Hradci Králové, podnik LČR, dalo firmám, které pro ně dělali a i když smlouva ještě platila několik let, výpověď a vyhlásila výběrové řízení. Odvolávání firem prodloužilo dobu zpracování o dlouhé měsíce, brouk se zatím namnožil a přeletěl na zdravé stromy. Ovšem to výběrové řízení se týkalo jen té kalamity a tak než se vyhlásilo nové výb. řízení, brouk se nekontrolovatelně množil a další výb řízení nic neřešilo. R 2017 rozhodl. U nás na totální likvidaci lesů. Kalamita postihlá malé vlastníky a ti již v. 2019 dřevo neměli kam prodat. Objevili se překupníci a tím bylo po lesích.... V Německu a Rakousku se chovali jinak, dokonce pily, když odkoupili přednostně dřevo vlastního státu dostali dotaci, vždyť mi jim tam navozili miliony kubíků dřeva a stamiliony brouka, oni jsou ale jinde!
Kde je chyba? Ano ve státu, naši zvolení představitelé naše lidi podrazili a řeší to pokutami. Je to vše o tom, máme mnoho vzdělaných lidí, ale bez praxe!!!
Zvěř, přemnožení, LČR a velké honitby pronajímané za draho, prostě si zvěř namnožili, do kalamity kůrovcové, v lese zvěř dělala minimální škody a černá naopak prospívala. Dnes ovšem vadí a překáží. Další oplocenky a zvěř. Ta samozřejmě si vezme co potřebuje. V polích nenajdete bylinku, stříkáním vše zmizelo i na mezích, chudáci kravy.., les je dnes totálně zničený a stále je zvěř ve stresu, nemá se ani kam schovat. Tak jí vybijeme, máme přeci ZOO!
Voda meliorace stále pokračují, staré se obnovují, kdybi to bylo alespoň otevřený potok a ne kanál. V mnoha polích nenajdete dnes potůček a přitom Vysočina je na vodě, jako kluk kam jsem šel tam byla voda, remízky, zarostlé meze. To dnes u nás neuvidíte a stačilo 30 let a změna hospodářství, těžké stroje, ano v USA maí uplatnění, možná na rovinách kolem Kolína i když tady již moc polí není, ale překladiště. Vysočina byl čistý kraj, plíce naší republiky. Dnes zničená krajina, jen řepka a kukuřice. Pole obrovských rozměrů, pamatuji si, že ještě v 89 roce tu byli pole kolem 5 až 10 ha, dnes!
Zpátky k lesům, radši to skrátím, nejsem spisovatel, ale tohle mne štve a jak se všichni tváří, no stalo se on zas vyroste, ale pozor min. 30 let nezadrží vodu, min. zpracovaného CO2, tak co? Kdybi po druhé sv.válce řekli no mrtví , vždyť budou noví, taky by byli všichni sticha?
Odpovědět

Jan Škrdla

24.3.2023 22:53
Nechápu, co se na tom některým mudrlantům nelíbí.
Pro mě je to krok správným směrem.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist