Biotopové stromy si lesníci v Německu považují

Doupné stromy se u nás značí symbolem modrého trojúhelníku, a měly by být – po dohodě s místními správami Lesů ČR – ponechány v rámci lesa netknuté.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Bayerische Staatsforsten / Flickr

Hospodářský význam tzv. Biotopbaum - biotopových stromů je prakticky nulový. Zato jejich ekologická role je pro zdraví a diverzitu lesa zásadní. Vynikají svou nedokonalostí, vadami růstu, poškozením. A právě tím v lese nabízí prostor k existenci řady jiných druhů živočichů, rostlin a hub.

A podstatné je, že jej budou dál nabízet i poté, co se samy sesunou k zemi. Tím se lehce liší od „našich“ doupných stromů.

Biotopový je jako doupný, který lesníkům nevadí

Za doupné stromy – lidsky řečeno stromy nabízející doupata – jsou u nás označovány stromy s vyvinutými přírodními dutinami, které mohou být využívány jako úkryt a hnízdiště pro ptáky, hlodavce, netopýry.

Doupné stromy se u nás značí symbolem modrého trojúhelníku, a měly by být – po dohodě s místními správami Lesů ČR – ponechány v rámci lesa netknuté. Teoreticky by neměly být pokáceny ani z důvodů svého zdravotního stavu, neměly by být odstraňovány ani po svém pádu na zem. Ale to se zhusta neděje.

Lesníci na ně často nehezky zahlíží – vidí v nich potenciální semeniště chorob dřevin – a víc jak pět kusů na hektar jich v lese většinou nestrpí.

To německým lesníkům nevadí, když je takových Biotopbaum na hektar víc. Tolerují je, i když nejsou přímo osídleny živočichy a zatím jsou jen potenciálním úkrytem; nehledí na to, kolik hub a plísní na svém kmeni nesou a zajímá je spíš, jaké všemožná mikrostanoviště na sobě nesou.

A taky je většinou nechávají přirozeně padnout a dotlít na zemi. Jejich zjevné nedokonalosti a vad si považují, a na hodnocení jejich nekvality mají i speciální hierarchickou typologii. Hodnotí tím jejich přínos pro druhovou rozmanitost.

Na vrcholu pomyslného žebříčku stojí stromy se všemožnými dutinami. Stejně jako u našich doupných. Pak ale následují rysy jako poranění kmene – stržená kůra a obnažené dřevo či výraznější podíl „mrtvého“ dřeva v koruně. To už by u nás mohl být trochu problém, z důvodu bezpečnosti.

Dále jsou v Německu chváleny biotopové stromy za výrůstky, rakovinu, hnilobu, přítomnost pevných a slizkých plodnic hub.

A taky za nejrůznější epifytické, epixylické – na trouchnivějícím dřevě rostoucí – parazitické struktury, výkvěty a slizotoky. Ty už by se u nás v „čistém“ lese asi moc nelíbily.

Rozdíl je i v tom, jakým způsobem se Biotopbaum v Německu označují.

Biotopové stromy jsou vnímány jako přirozená součást přírody, protože i „mrtvé dřevo je plné života“ a má být součástí zdravého, rozmanitého lesa.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Forstbetrieb Fichtelberg / Flickr

Neuklizený les je dobrý les

Už to tolik není o přemlouvání lesníků. Ale povolaný činovník ochrany přírody, biolog s certifikací pro oblastní lesy, prostě na strom nasprejuje zelenou vlnovku. A je to.

Stromy jsou pak ještě zaneseny do databáze, a pokud by se jich němečtí lesníci chtěli zbavit, musí se ptát na svolení biologů.

Takže například jeden takový německý „biolog přes stromy“ Klaus Brünner nedávno oslavil hezké životní jubileum s tím, že za posledních více než 50 let označil přes 17 000 biotopových stromů. A lesníci mu za to ještě poděkovali.

Heute mein #Artenschutz-Held: Klaus Brünner hat in den vergangenen 50+ Jahren über 17.000 Biotopbäume markiert, davon über 1000 Schwarzspecht-Höhlenbäume. Phantastische Lebensleistung - danke, Klaus! @BaySF_Direkt pic.twitter.com/HnScOJMPis

— Norbert Schäffer (@N_Schaeffer) January 14, 2023

Biotopové stromy jim totiž povětšinou nevadí. Vnímají je jako přirozenou součást přírody, a dobře chápou, že i „mrtvé dřevo plné života“ je součástí zdravého, rozmanitého lesa. A potíže jim nečiní, když se takový strom svalí na zem a rozkládá se dál.

Ví, že je takový trouchnivějící kmen cenným přínosem, životním prostředím pro živočichy, rostliny a houby, je zdrojem potravy například pro larvy.

Biotopové stromy pak přirozeně doprovází ještě další mimořádné stromy. Ty věkovité, přezdívané Metuzalémy. Rostou, co les lesem stojí, jsou náležitě mohutné. Připomínají názorně předchozí vývoj porostu. A ano, funkčně se se stromy biotopovými trochu překrývají, ale mají svou vlastní ochrannou kategorii.

Dohromady tyhle zdánlivě neatraktivní a neudržované exempláře, celý ten trochu „neuklizený“ les se spoustou mrtvého dřeva, Metuzalémů a biotopových stromů, je cestou, jak podpořit biodiverzitu. I v lesích, které jsou pěstované „na produkci“, hospodářských.

Německo má 93 milionů biotopových stromů

Mezi jednotlivými spolkovými zeměmi Německa panují v přístupu k Biotopbaum drobné rozdíly.

V lesích Bádenska-Württemberska je cílem 15 biotopových stromů na hektar, anebo stav, kdy je od jednoho takového zajímavého stromu do vzdálenosti 170 metrů druhý.

V Bavorsku jich mají do hektaru deset, a v Porýní-Falcku by rádi viděli na třech hektarech po jedné skupině, shluku nejméně 15 stromů, ponechaných pro plnění biologických a ekologických funkcí.

A v Hesensku pak doplňuje „sestavu“ 10 biotopových stromů do hektaru ještě trojice Metuzalémů.

Hrubý průměr z německé celonárodní inventarizace lesů pak vypovídá o 9-10 biotopových stromech na hektar. To je dohromady cirka 93 milionů stromů. Přes 60 % z nich jsou listnáče, ale nemají tu problémy ani se smrky.

Pochopitelně, že smrk nelze ponechat jako biotopovou dřevinu, pokud hrozí napadení kůrovcem. Ale když už je smrk suchý – kůrovec z něj již vylétl – může se bez obav stát biotopovým stromem. Momentálním trendem je podíl biotopových stromů ještě zvýšit.

K otázce, jak přistupovat k nevzhledným a hospodářsky nehodnotným exemplářům stromů, prostě v Německu přistupují odlišně, než v Česku. Ty na pohled nehezké, které by v lesních soutěži krásy nejspíš nevyhrály, raději nechávají přírodě. A ta je za to ráda.