https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/priroda-bez-hranic-homogenizace-ohrozuje-svetovou-diverzitu-rostlin
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Příroda bez hranic? Homogenizace ohrožuje světovou diverzitu rostlin

11.1.2022 11:27 | PRAHA (Ekolist.cz)
Probíhající proces homogenizace flóry badatelé přirovnávají ke vzniku nové Pangey. Pradávný superkontinent zahrnoval propojené území souše nynějších kontinentů. V současnosti sice nemáme jeden propojený kontinent, ale ono funkční propojení supluje činnost lidí - úmyslné i neúmyslné zavlečení prostřednictvím obchodu, zemědělství, zahrádkaření. Na obrázku nepůvodní opuncie v Austrálii.
Probíhající proces homogenizace flóry badatelé přirovnávají ke vzniku nové Pangey. Pradávný superkontinent zahrnoval propojené území souše nynějších kontinentů. V současnosti sice nemáme jeden propojený kontinent, ale ono funkční propojení supluje činnost lidí - úmyslné i neúmyslné zavlečení prostřednictvím obchodu, zemědělství, zahrádkaření. Na obrázku nepůvodní opuncie v Austrálii.
Foto | John Tann / Flickr
Co činí přírodu unikátní? Její pestrost a rozmanitost. Výsledky první globální analýzy rostlinné diverzity nicméně naznačují, že flóra kolem nás se postupně stává uniformnější, a to i v odlehlých oblastech a na izolovaných kontinentech, jako například v Austrálii.
 

Výzkum, za nímž stojí převážně badatelé z univerzity v Kostnici, se soustředil na geografické rozšíření 189 762 druhů kvetoucích rostlin a jejich zastoupení v 658 regionech světa. A také na to, jak se tyto rostliny vypořádávají s přítomností invazních druhů. Závěry badatelů, které uveřejnil žurnál Nature Communications, příliš potěšující nejsou. Rostliny totiž postupně ztrácí svou jedinečnost a flóra napříč celým světem se podle výsledků analýz postupně stává více a více homogenizovaná. Sjednocená, jednolitá, chcete-li - vzájemně zaměnitelná a podobná. „Tento efekt je mezi kvetoucími druhy rostlin silně rozšířen, a to i do oblastí, které považujeme za hodně izolované a nedostupné,“ říká ekolog Mark van Kleunen, jeden z autorů studie.

Můžeme si za to sami

Na vině je podle něj šíření nepůvodních druhů, které svou naturalizací – zdomácněním v místech, kam byly zavlečeny – stírají dosavadní odlišnost mezi regiony. „Poděkovat za to můžeme jen sami sobě,“ dodává. Lidé totiž efektivně odbourali stávající hranice mezi ekoregiony, odrušili efekt geografických vzdáleností, bariér vodních mas a pohoří. Napomohli tomu, že se dnes nepůvodní rostliny šíří i tam, kam by se jinam dostaly jen stěží. Úmyslné i neúmyslné zavlečení druhů nepůvodních rostlin, včetně jejich semen, je záležitostí historického vývoje, obchodu, zemědělství, zahrádkaření. A třeba i zakládání botanických zahrad a arboret.

Probíhající proces homogenizace flóry pak němečtí badatelé přirovnávají ke vzniku nové Pangey. Superkontinent Pangea, jež se utvořil zhruba před 300 miliony lety, zahrnoval propojené území souše nynějších kontinentů. A právě proto, že tato plocha byla kompaktní a jednolitá, byla i její fauna a flóra co do pestrosti velmi zjednodušená a diverzita organismů mezi tehdejším jižním a severním pólem skromná. Teprve rozpad superkontinentu na menší části (Gondwanu a Laurasii) umožnil širší druhovou diverzifikaci, při níž se živočichové a rostliny na oddělených kontinentech mohly vyvíjet odlišnými evolučními cestami do rozmanitějších forem. V současnosti sice nemáme na světě jeden propojený kontinent, ale ono vysoce funkční propojení supluje činnost lidí. A v takovém světě se už tolik nedaří regionálně unikátním formám života, ale spíše těm, které jsou ze své povahy univerzální a schopné nažívat v blízkosti člověka.

Podobné podnebí je kritický faktor

Druhy endemické, vázané svým vznikem a existencí na izolovaná území (disponující obvykle velmi specifickými rysy, jež jim umožnily obsadit a udržet si tuto konkrétní ekologickou niku) pak obvykle patří k těm, které mají s adaptací na nové podmínky největší problémy. A jen zřídka dokáží ustát tlak organismů, které jsou obecně ve svých nárocích nenároční generalisté. Proto budou původní specialisté vytlačeni, zaniknou. A místo, jež bylo donedávna ve světovém měřítku originální, se skladbou přítomných druhů stane zaměnitelné s tucty jiných lokalit. Takto naznačený proces homogenizace pak podle vědců z Kostnice už u rostlin probíhá ve velkém. Zvláště silně pak u těch druhů rostlin, které jsou zavlečeny ze své domoviny na území s podobnými klimatickými podmínkami.

„Čím více si jsou z hlediska podnebí dva regiony podobné, tím větší je šance, že bude takový příchod nepůvodního druhu úspěšný a ustaví tu svou novou populaci, protože už je na místní podmínky částečně adaptován,“ říká Qiang Yang, hlavní autor studie. Zajímavostí je, že faktor vlhkosti a srážek takovou roli jako podnebí a teploty nehraje. Středoevropským plevelům se bude líbit ve středu amerického kontinentu, jihoamerické džungle budou z hlediska druhového zastoupení totožné s asijskými nebo africkými. A rozmělněná kaše druhové univerzální nepestrosti nakonec obsadí i ostrovy v Tichomoří, které se od sebe přestanou vzájemně lišit.

Už dnes se v Austrálii počítají nepůvodní druhy na tisíce a každý rok přibude cca 20 dalších, nových. I proto je tento region horkým místem globální homogenizace diverzity.

„Ekologické, evoluční a socio-ekonomické důsledky těchto změn jsou zatím nejisté, ale dá se odtušit, že v kosmopolitním světě rostlin se budou snáze šířit i jejich patogeny,“ říká Yang. Rozmanitost a pestrost přispívá ke stabilitě a odolnosti, zatímco homogenizace skladby druhů vede k oslabení celých ekosystémů.

Ekologové a geobotanici z univerzity v Kostnici v podstatě varují, že pokud něco rychle neučiníme, stane se svět méně druhově pestrým místem. Protože v naší „globální vesnici“ jinak brzy poroste všude stejná tráva.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.1.2022 12:49
Velmi zajímavé , pouze se autoři zapomněli zmínit, že přírodní zákony platí i pro homo sapiens. Což znamená, že se nám počíná tvořit homo uniformis ,což jak doloženo vede ke ztrátě původní biodiverzity u lidské populace a nenahraditelné újmě genofondu.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

11.1.2022 15:27 Reaguje na Miroslav Vinkler
o tom genofondu nevím, ale to, že se nám různí pseudovědci a marketéři snaží nacpat na našeho mozku pomocí gigitálních, sociálních a různých sítí je naprosto jasné. Myslíme si o sobě, jak jsme inteligentní ale přitom panům Googlum a Facebookům, Cookies a podobným trotloidním lupenům skáčeme na lep
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.1.2022 13:14
Nedovedu si představit, co bychom měli udělat aby se ta "homogenizace" neprohlubovala. Resp. nedovedu si představit cokoliv sociálně, ekonomicky a politicky přijatelného se schopností takové procesy zastavit :(
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.1.2022 13:47 Reaguje na Dalibor Motl
Na jednoduchou otázku jednoduchá odpověď. Nepropagovat tenhle hyper modul jako žádoucí společenskou změnu. :-)
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist