https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pro-preziti-stromu-ve-mestech-je-zcela-zasadni-povysadbova-pece
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pro přežití stromů ve městech je zcela zásadní povýsadbová péče

15.8.2024 03:46 | PRAHA (Ekolist.cz)
Nevhodně zvolený taxon pro výsadbu, který odumírá díky silnému napadení patogenní houbou voskovičkou jasanovou
Nevhodně zvolený taxon pro výsadbu, který odumírá díky silnému napadení patogenní houbou voskovičkou jasanovou
Zdroj | Mendelova univerzita v Brně
Studenti a akademici zapojení do studijního programu Arboristika na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) během čtyř let zkontrolovali na šest tisíc stromů ve městech i v krajině po celé České republice, aby shromáždili data o udržitelnosti výsadeb stromů v městských aglomeracích.
 
Data ukázala, že povýsadbová péče je zcela zásadní pro schopnost stromů dožít se dospělosti, ale také to, že v rámci republiky panují v péči o dřeviny vysazované do měst a krajiny velké rozdíly. Výzkumníci zjistili rozdíly až v desítkách procent z hlediska jak perspektivy, tak naopak mortality těchto stromů. Průzkum bude pokračovat i v dalších letech.

Odborníci Ústavu ochrany lesů a myslivosti od roku 2000 nabídli studentkám a studentům programu Arboristika na patnáct témat bakalářských a diplomových prací s jednotným zadáním: najít 400 nově vysazených stromů a zjistit o nich co nejvíce historických údajů typu kdy, kým a jakým způsobem byly vysazeny a následně zhodnotit jejich aktuální stav a ten porovnat s úrovní povýsadbové péče.

Stabilizace u níž došlo k uhnutí kůlů, kvůli čemuž teď visí na stromě, který má držet a odírá jej.
Stabilizace u níž došlo k uhnutí kůlů, kvůli čemuž teď visí na stromě, který má držet a odírá jej.
Zdroj | Mendelova univerzita v Brně

„Jedním z cílů bylo zhodnocení významu povýsadbové péče. Pokud to vezmeme do extrému, tedy zda ten strom byl vysazen a pak se na něj zapomnělo, nechal se svému vlastnímu osudu, anebo se o ten strom pečovalo, byl zaléván, pravidelně prořezáván, třeba i přihnojován, chránil se kmínek a tak dále. A druhá věc, která nás zajímala, byla samotná mortalita a perspektiva těch stromů. To znamená, jestli mají potenciál dožít se dospělosti, či ne. Stromy totiž své funkce, jako je ovlhčování a ochlazování prostředí, plní především až dorostou větších rozměrů a ujmou se na novém stanovišti, tedy nejméně dvacet let po výsadbě,“ popsal zaměření průzkumu garant iniciativy Jiří Rozsypálek.

V případě alejí, u kterých byla prováděna kvalitní péče, osm z deseti stromů přežilo a bylo perspektivních. U alejí bez péče povětšinou šest až sedm stromů bylo neperspektivních nebo odumřelých a jenom dva až tři stromy byly perspektivní.

Strom nesprávně kotven k jednomu kůlu, kvůli čemuž dochází k odírání kmínku.
Strom nesprávně kotven k jednomu kůlu, kvůli čemuž dochází k odírání kmínku.
Zdroj | Mendelova univerzita v Brně

Podle Jiřího Rozsypálka častou a zásadní chybou v péči o dřeviny vysazované do krajiny je neuvědomění si skutečnosti, že zakoupený alejový strom ze školky není hotovým produktem. „Je to strom, kterému je nutné věnovat další intenzivní péči, ať už z hlediska řezů, závlahy či obrany vůči chorobám a škůdcům. Korunka, kterou má při zakoupení a která vypadá pěkně, je zelená, zakulacená, je takzvaně dočasná koruna, což je koruna, kterou během deseti až patnácti let života stromu na lokalitě vlastně úplně zruším, vyřežu ji. Většinou totiž ve městech potřebujeme, aby stromy měly takzvanou podchodnou nebo podjezdní výšku, což jsou dva až čtyři metry,“ upozornil arborista.

Arboristé pro zdárný život vysazeného stromu zdůrazňují nutnost pravidelných výchovných řezů, aby strom v městském prostředí mohl dlouhodobě přežívat a nepřekážel autům, kolemjdoucím či infrastruktuře. Stejný důraz kladou v době klimatické změny na závlahu. „Máme extrémní období sucha a stromy je zapotřebí zavlažovat, ale ne celoročně, nýbrž pouze v obdobích sucha. Lepší je pak dát více vody méně často. To znamená raději přibližně ve čtrnáctidenním intervalu k výsadbě nalít sto až sto padesát litrů vody než co dva dny pět litrů,“ zdůraznil výzkumník.

Úvazek zaškrcující kmínek nově vysazené břízy.
Úvazek zaškrcující kmínek nově vysazené břízy.
Zdroj | Mendelova univerzita v Brně

Odborníci LDF sebraná data o kondici stromů v městském prostředí a krajině představili letos na výročním setkání Nadace Partnerství, jehož se zúčastnil i ministr životního prostředí Petr Hladík, zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny a dalších organizací. „Dosud byla většina dotačních titulů orientována na výsadbu stromů. Díky datům, která se nám podařilo shromáždit a která jsme zde prezentovali, nám bylo přislíbeno, že se začne tato praxe měnit a že dotační tituly budou více směřovat na péči o vysazené stromy,“ uzavřel téma Rozsypálek.


reklama

 
foto - Pospíchalová Tereza
Tereza Pospíchalová
Autorka je tiskovou mluvčí Mendelovy univerzity v Brně

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

15.8.2024 05:48
Jenom ve městech, co ?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

15.8.2024 08:42 Reaguje na smějící se bestie
Ahoj Bestie.
Mám kamaráda který stromy žije.Tramp,jinak.
Na zahrádce má školku,semenáčky,řízky atd.
A tam kde staré odejdou se svolením majitelů,obecních úřadů a tak dosazuje či vysazuje mladé stromky.Podle lokality,topoly,duby,lípy,hlošiny a bůhvíco ještě.
A se starou dodávkou VW jezdí a zalévá a zalévá.Právě jsem mu odeslal hlášení,kolik napršelo do rána u nás.
Nemá tak luxusní opory a ochranu proti okusu jako firmy které zasadí,vyfakturují a zmizí.No a já kamarádovi hlásím,kde jsou uschlé stromky,které s velkou slávou vysázeli s delegecí z ÓVé předloni.
Tento krásný rozesmátý a čilý kmet,tramp,zalévá SVÉ stromky podle potřeby asi 3 roky.Sám.Kamaráda vloni skolil infarkt.Nemůže už tolik.
Alespoň zde připomenu kamaráda Františka,Františka Dobrotu.

Odpovědět
EB

Emil Bernardy

15.8.2024 08:43 Reaguje na smějící se bestie
Ahoj Bestie.
Mám kamaráda který stromy žije.Tramp,jinak.
Na zahrádce má školku,semenáčky,řízky atd.
A tam kde staré odejdou se svolením majitelů,obecních úřadů a tak dosazuje či vysazuje mladé stromky.Podle lokality,topoly,duby,lípy,hlošiny a bůhvíco ještě.
A se starou dodávkou VW jezdí a zalévá a zalévá.Právě jsem mu odeslal hlášení,kolik napršelo do rána u nás.
Nemá tak luxusní opory a ochranu proti okusu jako firmy které zasadí,vyfakturují a zmizí.No a já kamarádovi hlásím,kde jsou uschlé stromky,které s velkou slávou vysázeli s delegecí z ÓVé předloni.
Tento krásný rozesmátý a čilý kmet,tramp,zalévá SVÉ stromky podle potřeby asi 3 roky.Sám.Kamaráda vloni skolil infarkt.Nemůže už tolik.
Alespoň zde připomenu kamaráda Františka,Františka Dobrotu.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.8.2024 09:53
O strom je nutné se postarat už před výsadbou. Základem je místo výsadby,
které musí být k jeho životu vhodné podle druhu a velikosti. Zasadit pak
strom z kontejneru, ve kterém vyrostl na umělých hnojivech do třímetrové
výšky s mohutnou korunou, do půdy složené ze stavební suti a z odpadů je
jeho vražda. Je třeba tu suť v dostatečném množství zaměnit za půdu a
zjistit i vodní poměry prostředí. Pak jeho korunu proříznout podle
množství kořenů, aby byly schopny ji uživit. Pak samozřejmě zalévat
do nezbytně nutné doby, než strom zakoření a hlavně nehnojit. Musí si
totiž sám růstem kořenů živiny a vodu hledat. Taková strom po zakořenění
sám ukáže jaký potenciál růstu v daném místě má podle přírůstků a není
žádoucí mu to usnadňovat příliš. Pokud budu mizerně zakořeněný strom
zalévat a hnojit, tak to bude pouze jako v tom kontejneru. Nebude si
vodu a živiny hledat a bude nezakořeněný sice růst, ale snadno se bez
pořádných kořenů vyvrátí a po vysazení zálivky a hnojení i uhyne.
Je zajímavé jak aktivisté prosazují v lesích samovýsev z důvodu větší
odolnosti semenáčů proti školkařským výpěstkům, ale do výsadeb cpou
stromy z kontejnérů, aby byl výsledek ihned viditelný. Ono když to je
z cizí kapsy, tak proč tam nezasadit strom za deset tisíc s ceduličkou,
že to financovala EU a nechat ho živořit a uschnout. Zasadit tam malý
stromek byť i z náletu by bylo o mnoho levnější, strom by si na to
prostředí zvyknul a měl delší životnost díky mohutnému kořenovému
systému a nikoliv pouze chomáči kořenových vlásečnic z kontejneru.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

15.8.2024 10:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Kamarádů mám více.František,viz výše,jsou za ním již áleje stromů a davy ctitelů/ctitelek.No a druhý je snad i společník ve firmě která chrlí kontejnery se stromy.Ing.zahradník.Oba to dělají dobře.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.8.2024 18:37
Slyšel jsem zkazku, že Liechtensteinové platili odměnu svým zahradníkům za zasazené stromy až 4 roky po výsadbě.
Odpovědět
PD

Petr Dubský

15.8.2024 20:05
Jen bych si dovolil pány vědce doplnit, že je důležité také, kam byl strom vysazen. V mém bydlišti Praha 6 Petřiny je vysadili (šest kusů) do betonových květináčů do asi půl kubíku substrátu, vysoké přes tři metry, opora tři kůly Nulová péče, postupně usychaly, jeden upně další částečně, dva jakž takž. Před několika dny je všechny odstranili. Za tohle bych dával deset let temnice o vodě a plesnivém chlebě. .
Odpovědět
HH

Honza Honza

16.8.2024 10:01
Já bych doplnil následující: 1. stromy je nutno zalévat, dříve se ke kořenům dávaly meliorační roury, asi k ničemu, paní z obce mi řekla, že velké stromy zalévat nelze. Co kdyby uprchlíci přistěhovalci objížděli v parnu ve městě stromy a z cisterny je alespoň párkrát v létě pořádně zalili!!! 2. strom musí mít pevný kůl a úvazek, jinak jej vychřice vyvrátí, příliš včasné odstranění úvazku (který se zařezává do kůry) může být za silného větru konec stromu. Lépe je úvazek jen povolovat. 3. ve volné přírodě musí být kolem stromu ochrana proti okusu, stačí králíkářské pletivo.
Ostatní věci, popis. v komentářích, příprava půdy, prořezávání, ochrana proti škůdcům jsou dle mého názoru přehnaná péče za milony za účasti stovek dobrovolníků, na kterou nejsou ani peníze ani lidi. Tuto péči bych raději věnoval na budování jezírek, mokřadů, zachycování vody a dalšímu zalesnění.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

17.8.2024 07:38 Reaguje na Honza Honza
Milý Honzo.U nás uprchlíci pracují v zemědělství,pracují!!! a jistě stromy které k tomu patří také zalévají.
Ti co o stromy pečují o tom snad ani moc nemluví a mám dojem ani tu nepotí svá moudra.
Nic na tom není,jen zvednou zadnice a dělat,nebo je odlepit od asfaltu a totéž.
Odpovědět
PD

Petr Dubský

17.8.2024 19:54
Pane Bernardy, ono je to také o motivaci lidí, aby se o své okolí starali. Před 17 lety jsem se vrátil do Prahy na sídliště na Praze 6,která se prý vzorně stará o zeleň. Starala se tak že posekala třeba i forzitie a tak jsem postupně na jejich ochranu udělal záhon, samozřejmě průchozí, aby jím šlo chodit a cestičky ho zároveň rozčlenily, aby se o něj šlo starat. A doplnil ho stromky ze semenáčků (většinou z jižních Čech) a o trvalky, letničky, v létě tam dávám i pokojovky. Slovní pochvala jediná od spolubydlících,že jsem idiot.Stromky jsem sázel malé, vozil jsem je vlakem a ze začátku samozřejmě zaléval pitnou vodou, dešťovky chytat nejde, svody vedou vnitřkem. Kromě práce jsem musel kupovat substrát, i speciální pro kyselomilné (hortenzie), mulčovací kůru na cestičky, prostě peněz dost i když rostliny jsem si většinou namnožil. Přese všechno mě to bavilo a baví, teď mě ale dostihl jeden neodbytný korýš, takže nevím, budu tu několik měsíců, či nějaký rok (je mi 64), takže si tu několik lidí přestanu otravovat. A i když sdružení vlastníků ví, co mě čeká, nikdo nejeví zájem, co bude s kytičkami a stromečky dál, počítám, že to zlikvidují, ale to už půjde mimo mne. I devastace krajiny, která mne skutečně trápí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.8.2024 07:40 Reaguje na Petr Dubský
Nevím jak je to teď, ale v 68 mi vyprávěl kamarád, že potkal v parku starší angličanku, co malým nožíkem vypichovala plevel z trávníku. No dali se do řeči a ona se zeptala: U vás lidé nepomáhají udržovat trávníky v parku?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

18.8.2024 09:04 Reaguje na Petr Dubský
........Během studií jsem bydlel 6 let ve městě,Brně,a nikdy více.Dnes se tomu říká bublina,mám štěstí na tu ve které se cítím dobře.Vesnice,trampové,muzikanti,slovo ekologie se pokazilo.Pokud se připepíme lepidlem k asfaltu nemůžeme plít trávníky v parku jako v příspěvku p.Vinklera níže a "potěmkinových vesnic"jsem již viděl příliš.Trápíme se devastací krajiny.... já pořád hodně cestuji a krajinu vnímám jako krásnou.Ne díky svazákům.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.8.2024 12:05 Reaguje na Petr Dubský
Držím palce v boji s tím korýšem a hlavně si zachovejte co nejdéle "životní motor". Tím myslím koníčky s nějakými cíli. Jinak v našem
věku už zázraky nespácháme, ale mělo by být slyšet naše zkušenosti
z praxe. Proto i já nemlčím a kritizuji nesmysly a pokouším se radit těm, kteří o radu stojí. Znám mnoho moudrých lidí uzavřených
do svých ulit, kteří své zkušenosti nikomu nepředávají a to je moc
velká škoda. Až tu nebudeme, tak jiní na to budou muset zase přijít a ztrácejí drahocenný čas, který dožene i je. Rád jsem naslouchal
kdysi dědkům v hospodě a sedával s nimi, ač mi bylo polovic co jim
a pečlivě do paměti ukládal jejich zkušenosti. Po létech jsem si
na mnohé vzpomněl a vzpomenout si na ně dříve, tak jsem si mohl
ušetřit mnohá zklamání. Ne nadarmo bývaly kdysi RADY STARŠÍCH, co
radili mladším, byť vzdělaným, praktickými radami a zkušenostmi.
Bylo jejich věcí, jak s radami naložili, ale kdo je odmítal byť
jen vyslechnout, tak se často dopustil omylů, na které byl těmi
staršími upozorněn. Ono i vzdělání může mít různou úroveň se
stejným diplomem a diplom nemusí být rovnítkem moudrosti. Na to
nás upozorňoval náš třídní profesor a tvrdil, že vzdělaný člověk
nepohrdá názory lidí z praxe a nechá si poradit i od dělníka. Já
se toho celý život držím a lituji, že to u některých neplatí.
Taky neustále zvelebuji zahradu nejenom jako zdroj potravin,
ale její větší část i jako oázu pro přírodu. Bohužel dočasně,
protože následovníci mají jiný názor. Kupec, který na ní chtěl
mít garáže a bazén si bude muset chvíli možná počkat, ale až se
dočká, tak to udělá, ale to mi už bude fuk. Zatím neprodám, abych
se nemusel koukat na zmar těch stromů, keřů, jezírka se žábami,
hadníku a hromady kamení pro ještěrky. Držte se.
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.8.2024 18:59 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

20.8.2024 06:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak.
Odpovědět
PD

Petr Dubský

19.8.2024 18:45
Pane Macháčku, děkuju.
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.8.2024 18:59 Reaguje na Petr Dubský
Také přeji hodně síly.
Odpovědět
ML

Meluzin Lesojan

23.8.2024 18:16
Hoja. Normálně, jdu kolem něčeho podobného, hned řezu úvazek, pokud není čerstvě v zemi samozřejmě, kuly pohledově staré a na obtíž odstraním. Plocha naporova je malá, takže vítr tak maximálně foukne ke kořenům pokud by někoho napadlo vložit k nim dolů napr. husi krk.
Co nedá vítr, to obchčijou psi či si na tom vyzkouší svou sílu najebany vyrostek. Stromům zdar a výsadbě zvlášť.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist