https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/projekt-ktery-by-mel-pomoci-v-boji-s-africkym-morem-prasat-prinasi-prvni-vysledky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Projekt, který by měl pomoci v boji s africkým morem prasat, přináší první výsledky

28.1.2022 05:15 | VIMPERK (Ekolist.cz)
Prasata divoká putující zimní krajin Národního parku Bavorský les.
Prasata divoká putující zimní krajin Národního parku Bavorský les.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | NP Bavorský les
Desítka divokých prasat loni dostala v Národním parku Bavorský les obojky s GPS vysílačkami. Jejich sledování má pomoci zjistit, jak zabránit šíření afrického moru prasat.
 

Mezi první zjištění patří, že zvířata s telemetrickými obojky překonávají velké vzdálenosti mezi národními parky Šumava a Bavorský les a jejich okolí. V jednom případě prase za den ušlo 18 kilometrů z Bavorska do Národního parku Šumava.

„V rámci celého Bavorska se jedná o zcela unikátní projekt. Poskytne nám důležité poznatky o chování divokých prasat, které mohou být následně použity k rozvoji opatření, k prevenci, respektive boji s velmi nakažlivou a rychle se šířící nemocí známou jako africký mor prasat,“ říká vedoucí projektu Marco Heurich ze Správy NP Bavorský les.

V příštích letech budou v Národním parku Bavorský les shromažďovány podrobné údaje o velikosti domovských oblastí nebo třeba o sezónních migracích divočáků, či o vzdálenostech, které překonávají. Tyto informace jsou potřebné především pro výpočet velikosti oblastí, které by bylo nutné uzavřít v případě vypuknutí prasečího moru.

Prasata divoká s telemetrickými obojky na snímku z fotopasti.
Prasata divoká s telemetrickými obojky na snímku z fotopasti.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vladimír Beneš

„Abychom byli schopni zabránit šíření viru, potřebujeme vědět, jaký mají divočáci akční rádius,“ říká koordinátor projektu Christian Fiderer a dodává: „O ekologii pohybu zvířat v oblastech, jako je Bavorský les, dosud nejsou téměř žádné znalosti. Zatím skoro nic nevíme o jejich chování, když je na hřebenech vysoká sněhová pokrývka. Problém je v tom, že pokud se při výpočtu potenciálně uzavřených oblastí podcení velikost jejich teritoria, nebo pokud se přehlédne místní migrace, mohou nakažení divočáci uniknout a rozšířit nákazu dál.“ Vzhledem k tomu, že prase divoké je mimo národní parky intenzivně loveno, představují rozsáhlá území bez lovu ve dvou sousedících národních parcích, Bavorský les a Šumava, celoevropsky unikátní území pro sledování lovem neovlivňovaného pohybu zvířat.

V současné době je pomocí GPS obojků sledováno deset divokých prasat. K nim by se mělo letos přidat dalších třicet zvířat. První data, která prasata pomocí obojků vědcům zaslala, ukazují nejen na velké vzdálenosti, které za den dokážou překonat, ale také na častou migraci mezi sousedními národními parky.

Už první výsledky ukázaly, že bachyně, která byla obojkovaná v údolí Reschbachu v nadmořské výšce kolem 900 m n. m., během krátké doby vystoupala do oblasti Pramenů Vltavy a dokonce až na vrchol Černé hory ve 1316 m n. m. Jiné prase obojkované na kótě Sulzriegel u Zwieselu přešlo přes hranici u Medvědích jam a došlo až k Poschingerovu Dvoru u Javorné. Ochrana před prasečím morem bude tedy jednoznačně vyžadovat přeshraniční koordinaci.

„Velkou pomocí je pro nás také zapojení myslivců i majitelů honiteb v okolí NP Šumava, kteří nám zasílají fotky ze svých fotopastí, na kterých jsou zachycená obojkovaná prasata. Zároveň žádáme všechny lovce v regionu o ohleduplnost, aby tato divoká prasata, nelovili,“ uzavírá koordinátor Česko-bavorské spolupráce Pavel Bečka.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.1.2022 07:14
Prasata jsou inteligentní a pěstují turistiku. Přispívá to k variabilitě genofondu.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

28.1.2022 09:51
Tak to objevili Ameriku, bravo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.1.2022 10:13
To jsou mi poznatky z telemetrických obojků! Před sametem v mém okolí
nebyli divočáci i pár let a pak přišla tlupa z Polska a bylo co lovit.
Když se někde namnoží, tak putují za potravou tam, kde je vyhubí mor
a nebo vystřílejí lovci. Na to je není třeba nákladně vědecky sledovat,
aby bylo jasné, že nelze ohnisko moru řešit omezeně v neoplocené oblasti.
Už pouhý intenzivní lov je vytlačí do klidnější oblasti a přinesou si i
ten mor. No a v prvé řadě to bude vždy potravní nabídka, kdy jdou za
kukuřicí, pšenicí, řepkou, řepou, brambory, hraboši, žaludy, bukvicemi atd.
Na to nemusí být "vědecké" zkoumání, to už znali lidé odpradávna, kdy
lovci putovali za zvěří a nebo na ni čekali v místech jejich putování.
Ono asi ti vědci rači "zkoumají" putování, než třeba možnosti vakcinace
proti moru. Je to stejné jako s ptačí chřipkou, kdy se řeší chovy, ale
u volně žijícího ptactva se pouze přihlíží zmaru.
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.1.2022 10:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Naopak, jde o klasické vědecké sledování dle Macha a Sebestové, kteří také do biologického kabinetu nechali koupit větší zvířátko, slona, aby ho mohl pozorovat i tadyhle Mach s brýlemi.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.1.2022 11:31 Reaguje na Jarka O.
Nezlehčujte to! Naši předci dávno věděli, že zvěř je mobilní a šíří se. Moudří vědci to dnes jen potvrzují.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.1.2022 11:39 Reaguje na Jarka O.
A pak přišla žlababa a řekla: "Ahóój"
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.1.2022 11:47 Reaguje na Jakub Graňák
Aspon chvíli nepouštěla síru a neničila klima. Ale už mě skoro bolí břicho od smíchu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.1.2022 11:56 Reaguje na Jarka O.
Cheche... jo
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

29.1.2022 07:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Přestože máte přírodu odpozorovanou, nevšiml jste si že ekologisti jsou zcela zjevně jinak vybaveni jak po zdravotní tak intelektuální stránce než ostatní obyvatelstvo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.1.2022 09:59 Reaguje na Michal Ukropec
Všimnul. Zkoumají všeobecně známé jevy, aby měli co zkoumat
a nezkoumají to, na co jim nestačí intelekt a možná i to
zdraví(duševní). To, že černá putuje kilometry je psáno
v každé učebnici myslivosti a přírodovědy.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

29.1.2022 15:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Hlavně v dnešní době plné fotopastí. Myslivci sledují divočáky pomalu online. V kterém sdružení se zastaví, tam zorganizují naháňku.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

1.2.2022 18:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Stavy narostly po roce 89. Vznikly LČR a pronajaly draho hanitby a ti co je mají v pronájmu potřebovali něco lovit. Prase byla dobrá alternativa. Nesměly SE lovit bachyně a tak během dvou let zde bylo v honitbě o dvacet až čtyřicet prasátek více. Nesmělo se slovit prase nad 50kg. Samý velký pán na naháňce. Tak takto se dostaly na tyto obrovské stavy. Dnes je to obrovský problém.
Odpovědět
JK

Josef Kuchtíček

28.1.2022 16:06
Je chvályhodné, že namontovali na německé prasátka telemetrické obojky, ale mohli by němečtí soudruzi potlačit své ego a přijet se podívat do Zlínského kraje, který jako jediný na světě ohnisko Afrického moru prasat zlikvidoval, a to slovy klasika, i za pomoci "motostřelecké roty majora Ticháčka".
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.1.2022 09:49 Reaguje na Josef Kuchtíček
To je to, o čem píšu. O migraci černé víme staletí a proto se
nejprve ohnisko oplotilo a pak došlo na radikální likvidaci
dříve, než opustí oblast a rozšíří to do okolí. Kdyby se tak
postupovalo i jinde, tak tu nějaká naděje to tlumit bude,
ale pouze sledovat, kam putují to dál šířit, je k ničemu.
Opravdu "převratný" poznatek, že na šíření má vliv výška
sněhu a nabídka potravy v různých nadmořských výškách.
Odpovědět
JK

Josef Kuchtíček

29.1.2022 20:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Při likvidaci AMP ve Zlínském kraji to zaplaťpánbůh neřešili ekologové typu Duhy ale ekologové myslivečtí. Rozdíl je často vidět v praxi, v jiných kauzách. Za své to vzali řadoví myslivci, protože pokud, by se AMP potlačit nepodařilo, mají s myslivostí utrum. Prase je celkem dost velké a oplotit cca 10 km2 taky lze. Při eradikaci AMP ve Zlínském kraji se praktické znalosti přírody oproti kaviárovým ekologům podařilo prosadit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.1.2022 10:01 Reaguje na Josef Kuchtíček
Přesně tak. Vidíte jak postupují v Sasku, kde se
mor šíří i směrem k nám a oni pouze přešlapují
na místě? Jejich ochranáři si jedou ve vyjetých
kolejích to ponechat na přírodě i za cenu rozšíření
na celou Evropu. Ale taky jinde to je o tom, že schází organizování boje proti moru takové, jako
bylo na Zlínsku.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.1.2022 18:58
Jestli někdo považuje těch až 18 km za velkou vzdálenost, tak já ne.
Zajímalo by mě, kdy konečně začnou pani vědci zkoumat možnost přenosu a šíření AMP prostřednictvím predátorů? No a černá má, když pominu malé mrchožrouty jen jednoho významného predátora a tím je vlk. Vlk jako doktor lesa a záruka dobrého zdravotního stavu populací spárkaté zvěře. Tím se ohání ochranářská loby. Co tak vlk jako prostředek šíření AMP. To už tak pěkně nezní a tak to raději ani nebudene zkoumat. Co kdyby to náhodou byla pravda.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

2.3.2022 13:50 Reaguje na Jarek Schindler
Nojo , ale tomu vlkovi už to někdo řekl ? Pořád čekám , že se objeví zprávy o tom , jak ( když už tedy neloví ovce) začal lovit tu černou a jak významně snížil její stavy. O ovcí a kravek mu to šlo dobře, tady nějak váhá :-)
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist