https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/prosvetlovani-nizinnych-lesu-podporuje-biodiverzitu-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Prosvětlování nížinných lesů podporuje biodiverzitu

10.12.2022 05:34 | PRAHA (Ekolist.cz)
Lesní porost se silným prosvětlením, NPR Děvín.
Lesní porost se silným prosvětlením, NPR Děvín.
Foto | Ondřej Košulič / VÚLHM
Lesy v nížinách, nejčastěji doubravy a dubohabřiny, jsou důležité nejen vzhledem ke svému lesnickému produkčnímu využití, ale také díky významným mimoprodukčním funkcím, zejména vysoké biodiverzitě. V posledních desetiletích však čelí silnému poklesu biologické rozmanitosti v důsledku nevhodných lesnických postupů, jako je intenzivní těžba dřeva s mechanickou přípravou půdy nebo opuštění tradičního lesního hospodaření, v němž v minulosti převládalo výmladkové hospodaření.
 
Především v chráněných územích došlo k homogenizaci společenstev a změně stanovištních podmínek, které se stávají temnější, vlhčí a bohatší na živiny. Zarůstání biotopů vytváří nevhodné podmínky pro vývoj teplomilných a světlomilných společenstev, která byla na tyto biotopy vázána po celá staletí. To se projevuje postupnou ztrátou jednotlivých druhů rostlin, hub a živočichů adaptovaných na tyto podmínky. Foto: CHKO Pálava, NPR Děvín

Během posledních desetiletí se původně heterogenní lesní porosty, tvořené různými typy stanovišť, vyvinuly do relativně homogenních, tmavých vysokokmenných lesů. Tyto změny v obhospodařování biotopů vedly k drastickému snížení biodiverzity v krajinném měřítku. Významně poklesla zejména biodiverzita členovců typických pro otevřené světlé lesy.

Negativní dopad opuštění tradičního lesního hospodaření na biodiverzitu dokumentuje hlavně v chráněných oblastech řada studií zaměřených na cévnaté rostliny, motýly, střevlíky, nosatce, pavouky, dvoukřídlé a polokřídlé a ptáky. Všechny studie doporučují návrat k tradičnímu managementu, včetně pařezení, které vytváří dynamickou mozaiku různě starých a světlých stanovišť podporující biologickou rozmanitost.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně, Botanického ústavu Akademie věd ČR a Univerzity Palackého v Olomouci se při výzkumu biodiverzity nížinných lesů zaměřili na epigeické pavouky (žijící na povrchu půdy). Výsledky pak publikovali v článku Prosvětlování lesů jako návrat k tradičnímu výmladkovému hospodaření podporuje diverzitu epigeických druhů pavouků, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2022.

Pavouci jsou důležitými a většinou nespecializovanými predátory jiných členovců, čímž výrazně přispívají k zachování ekologické rovnováhy přírody. V lesích jsou silně vázáni na podmínky mikrostanovišť a velmi rychle reagují na změny v lesním podrostu. Pavouci jsou také vhodnými indikátory, protože mnoho vzácných a ohrožených druhů má vazbu na otevřená a polootevřená stanoviště, jako jsou např. teplomilné doubravy a dubohabřiny, písčiny, stepi a další ohrožené biotopy.

Lesní porost s mírným prosvětlením, NPR Děvín.
Lesní porost s mírným prosvětlením, NPR Děvín.
Foto | Ondřej Košulič / VÚLHM

Hlavním cílem výzkumu bylo zjištění vlivu různě intenzivního prosvětlení porostů na diverzitu pavouků v NPR Děvín (CHKO Pálava), kde se výmladkovým způsobem přestalo hospodařit před více než 80 lety. Experimentální prosvětlení porostů, započaté v roce 2009, bylo prvním krokem k obnově výmladkového hospodaření, a tedy návratem k tradičnímu hospodaření v těchto kulturně i biologicky mimořádně cenných lesích.

Vědci poté ověřovali hypotézu, že intenzita prosvětlovacího zásahu bude pozitivně korelovat s diverzitou společenstev pavouků. Prosvětlování porostů a výsledná vyšší heterogenita stanovišť povede k podpoře koexistence jak druhů bezlesí, tak i typických lesních druhů pavouků, a tudíž zde bude vyšší druhová bohatost.

Lesními společenstvy studovaného území jsou lípiny, dubohabřiny a teplomilné doubravy. Mezi dominantní dřeviny patří dosud přežívající staré výstavky dubu zimního, ve spodní etáži bývalých výmladkových jedinců převažuje lípa velkolistá, doplněná o jasan ztepilý, habr obecný a javory babyku, mléč i klen.

Okolní krajina spadající do CHKO Pálava je poměrně heterogenní s různými typy stanovišť (xerotermní trávníky, vinice, sady a orná pole), odkud mohou vzácné a ohrožené druhy organismů kolonizovat prosvětlené lesní plochy.

Celkem vědci odchytili 3683 dospělých jedinců náležících do 21 čeledí, 70 rodů a 116 druhů. Z nich bylo 811 jedinců (48 druhů) nalezeno na kontrolních plochách (bezzásahových), 1815 jedinců (65 druhů) na plochách s mírným prosvětlením a 1057 jedinců (85 druhů) na plochách se silným prosvětlením.

Z celkového počtu bylo zjištěno 23 druhů (20 %) spadajících do vyššího stupně ohrožení v Červeném seznamu pavouků České republiky. Většina druhů z Červeného seznamu preferovala stanoviště se silným prosvětlením. Nejvyšší počet druhů byl zjištěn na silně prosvětlených plochách. Také stupeň vzácnosti byl nejvyšší u silného prosvětlení.

Z výsledků výzkumu je patrné, že nejvyšší biodiverzita spojená s výskytem vzácných a ohrožených druhů pavouků je v porostech se silným prosvětlením stromového porostu. Důležitým prvkem je prostorová struktura těchto stanovišť, která vznikla prosvětlením, jež souvisí s intenzitou dopadajícího slunečního záření.

Výmladkový les v NPR Děvín.
Výmladkový les v NPR Děvín.

Návrat k aktivnímu managementu dřevin je pro zachování biodiverzity chráněných území tedy více než žádoucí, avšak ne na celé ploše. Důležité je, aby území tvořilo různorodou mozaiku stanovišť, kdy budou prosvětlené části s počátečním stadiem sukcese kombinovány se stinnými bezzásahovými porosty, které by nabízely vhodné útočiště pro druhy vyžadující odpovídající ekologické podmínky.

Je potřebné chápat aktivní prosvětlovací zásahy a obnovu výmladkového hospodaření pozitivně a ne negativně, i když se dějí v chráněném území, které by mělo být charakteristické bezzásahovostí.

Obnova aktivního lesního managementu je výsledkem spolupráce mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (zastoupenou Správou CHKO Pálava), státním podnikem Lesy ČR a výzkumnými organizacemi (Akademie věd České republiky, zastoupená Botanickým ústavem AV ČR).

Článek Prosvětlování lesů jako návrat k tradičnímu výmladkovému hospodaření podporuje diverzitu epigeických druhů pavouků je volně ke stažení.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

10.12.2022 07:10
Nebude nějakej omyl ?
Vždyť kácet stromy, je přece - fuj !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.12.2022 09:56 Reaguje na smějící se bestie
Nedělejte si srandu z vážné věci. Vyhubení megafauny člověkem je ten největší zásah do lesů. Později to bylo částečně kompenzováno pastvou a toulavou těžbou. Nyní je starou školou enviromentalistů propagována bezzásahovost, která ovšem vede k vyřazení největších ploch chráněných v NP z udržování biodiverzity. Ano správný prales je savana = ve střední Evropě je to řídký anglický park. A taky se nejvíce člověku (jako atavizmus) líbí.
Rozhodně to není hustý nepřístupný a neprostupný jednodruhový porost chráněný před zvěří. Na šumavě tetřívek i tetřev a jeřábek se v hustém smrku drží vší silou (jako veš na pleši). Jedině Kyril a Kůrovec mu občas pomůže. Mamuta, zubra, losa, koně atd. už nemáme.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

10.12.2022 11:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
A už někdo prokázal, že člověk megafaunu vyhubil? :D
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

11.12.2022 05:41 Reaguje na Petr Eliáš
Ono je to asi dost jedno. Byla, není. Vrátit prakticky nelze, protože aby se nepremnozila, potřebovalo by to v krajině příslušné dravce, konkrétně vlky v počtu dostatečném pro geneticky zdravou populaci. Na to nejsou ani Pálava ani Milovice dost velká. A můžete vlky stokrát milovat, ale pro nás a zároveň pro ně není v zabydlené krajině dost místa.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.12.2022 07:51 Reaguje na Ladislav Pícha
Ale člověk dokáže vystřílet cokoli a rychle. Vlka netřeba.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.12.2022 08:27 Reaguje na Petr Eliáš
Příchod člověka na kontinenty a ostrovy všude koreluje s vyhubením místní megafauny (s malým časovým zpožděním).
Myslíte, co je pravděpodobné: že ji snědl, nebo že zemřela změnou klimatu, která by byla v jinou dobu, ale vždy s příchodem lidí?
Odpovědět
Pe

Petr

10.12.2022 10:09
"Především v chráněných územích došlo k homogenizaci společenstev a změně stanovištních podmínek, které se stávají temnější, vlhčí a bohatší na živiny."

A to je špatně? Opravdu to vadí?
Potřebujeme v době změny klimatu a vysychní krajiny víc kácet, prořeďovat a vlhkost snižovat?


"Během posledních desetiletí se původně heterogenní lesní porosty, tvořené různými typy stanovišť, vyvinuly do relativně homogenních, tmavých vysokokmenných lesů."
K tomu je potřeba říct, že jde o samovolný návrat od prostředí nepůvodního, uměle člověkem vytvořeného, k prostředí původnímu a přirozenému.
Příroda si jen bere zpátky to, co jí člověk vzal.
Taky špatně? To pak sotva můžeme očekávat zlepšení celkového stavu životního prostředí, když lpíme na svých změnách.
Ano, svým zasahováním do přírody jsme umožnili rozšíření druhů, které tu dříve nebyly, nebo jen málo. Doba se ale změnila. Všechno už tu mít nemůžeme.
Odpovědět
Pe

Petr

10.12.2022 10:21
"Především v chráněných územích došlo k homogenizaci společenstev a změně stanovištních podmínek, které se stávají temnější, vlhčí a bohatší na živiny."

Mimochodem, toto je krásný důkaz vlivu lesnatosti na krajinu, vodní režim a celkové klima. A nejen u nás, ale celoplanetárně.
Odlesňování, rozdrobování lesů a snižování lesnatosti a porostní zásoby způsobuje změny ve vodním režimu a následné vysychání krajiny a oteplování.
A opačně - zalesňování a houstnutí lesů to vrací zpátky do normálu.
Kéž by se toto dělo častěji.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.12.2022 10:33 Reaguje na Petr
Co to je normál? Ve vaší víře je to tereziánský patent ochrany lesů, které vytvoří výše uvedený homogenní porost. Patří tak do přísně produkčního lesa.
Normál v přírodě býval řídký světlý lesopark vytvářený zvěří, pokud ještě byla. A to by měl být cíl vývoje lesních chráněných území.
Odpovědět
Pe

Petr

10.12.2022 10:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
Normál je pro mě stav, kdy v létě není přes 40, v potocích teče voda, neschnou lesy a plodiny na polích, a studny nejsou prázdné.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

28.1.2023 12:58 Reaguje na Petr
A vy si myslíte, že keď všade bude hustý les, tak nastane raj ? Nie vždy to plaí, to msia byť častejšie zrážky.
V holocene v europe bolo viacero suchších teplých období, hustý les v takom období podliehal častejšiemu požiaru.
Stromy ochladzujú tienením povrch pôdy ale zato vyťahujú vodu z hlbších vrstiev, takže odparujú viac vody ako bezlesie.
Na druhú stranu zasa chladnejšia pôda lepšie prijíma zrážkovú vodu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.12.2022 11:05 Reaguje na Petr
Pletete si povrchovou vlhkost a stavem hlubších vrstev a odtokem. Jehličnaté houstníky odpaří skoro dvojnásobek vody proti řídkému listnáči, ovšem z hlubších vrstev.
Odpovědět
Pe

Petr

10.12.2022 11:11 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jste jako zastánci placaté Země. Ač jsou důkazy jakékoliv, stejně to pro ně není pravda a vytvoří si svoje vlastní.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.12.2022 11:41 Reaguje na Petr
Ano pro vás to platí. Já vycházím z objektivních důkazů=měření MZLU.
Odpovědět
Pe

Petr

10.12.2022 11:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jeden z celku vytržený jev neznamená, že celek nefunguje, nebo dokonce neexistuje. A přesně toto děláte vy i zastánci placatosti.

Že jeden druh dřeviny odpaří víc vody než jiný je zcela logické, normální, a nikdo vám to nebere. Klidně můžete jít ještě dál a říkat, že listnáče odpaří víc vody než keře, a keře zase víc než tráva. Takto můžete tvrdit téměř cokoliv podle potřeby. Je to sice pravda, ovšem nic neříkající pravda. Pro fungování lesa jako celku, jeho vodní bilanci a celkový vliv lesa na krajinu a klima to není ani jediný, ani rozhodující jev.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.12.2022 11:56 Reaguje na Petr
No vidíte placaťáku. Objektivní měření není nic proti víře. Navíc smrková padanka vytváří podzol, který má horší nasákavost a zádržnost vody než listnatá opadanka. Z hlediska vodní bilance je nejlepší řídký listnatý les. A nejen vodní bilance. I biodiverzity, ...
Odpovědět
Pe

Petr

10.12.2022 12:06 Reaguje na Slavomil Vinkler
Teď je nutné, abyste pravdivost svého tvrzení, že z hlediska vodní bilance je nejlepší řídký listnatý les, doložil objektivním měřením.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.12.2022 14:03 Reaguje na Petr
Já věřím předneseným faktům profesorů z university. Nemusím postupovat jako strýček ze Saturnina a vše objevovat sám. Ani mýdlo skvost.
Odpovědět
HH

Honza Honza

11.12.2022 07:33
Tento článek jasně ukazuje, jak revoluční nadšení, podobné tendence jako– poručíme větru dešti, rozoráme meze, vysušíme močály, abychom měli více půdy, jsou škodlivé. Nyní se tyto tendence projevují v bezzásahových národních parcích, přivazování se ke stromům, abychom dřevo ponechali na zemi (ale že kůrovec sežere téměř celý park, je vedlejší). Podporujeme elektrifikaci, ale nevidíme za tím odpad z rozšíření atom. elektráren. Všechny věci, které podporují ekologové jsou správné, ale když v tom bude fanatizmus, neschopnost vidění následků, tak výsledek nebude dobrý.
Co společnost především potřebuje: je to zahuštěný vlhký les s (umělým) zadržováním vody (podobně jako to dělají bobři). Takový les nám zadrží vodu, spotřebuje CO2, bude dávat hospodářský výsledek. To by měl být základ krajiny. Krajina ale musí být pestrá, někde by měl tento les být řidší, tj. vykácení části lesa, jak se píše v tomto článku, boj proti kůrovci v nár. parku- zasáhnout proti ohnisku nemusí být zrada na přírodě. Ale to neznamená, že by se měl opět revolučně kácet zahuštěný les, v parcích nenechávat padlé stromy (aby nevznikl požár, jak to bylo na severu).
V případě národních parků- myslet si, že vybuduji správnou přírodu – pokus aby to nebyl nepřírodní pokus, je taky naivní a ani to není dobré. Příroda se vyvíjí sama stále dál a my se do ní nikdy netrefíme. Společnost nepotřebuje zafixovat monokulturu smrku na Šumavě, jak nám ji nechali komunisti, jak to bylo i před 1000lety, kterou čas od času kompletně sežere kůrovec. V době oteplování a CO2 potřebuje funkční les, rozšířit zamokření, zvětšit močály (nejlépe ještě víc, než by bylo v norm. přírodě). To, co je dnes nenormální, může být v budoucnu nutnou normou. Nepotřebujeme savanu, jak se píše v komentáři- řídký les podobný buši v Africe, který zde byl normou před příchodem člověka, který sežrali býložravci a malý strom tam nemá šanci. Park by měl být i poučení pro lidi, aby viděli krásu přírody, o přírodu stáli a něco pro ni obětovali- a ochránci jim za to, že chtějí něco vidět, dávají pokuty (např. že šlapou, kam nemají).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.12.2022 06:48 Reaguje na Honza Honza
Společnost potřebuje obojí. Produkční elektrárny a to je atom, produkční pole a to jsou lány, produkční lesy a to jsou optimálně husté a nepoškozované zvěří.
A pak potřebuje rezervace se správným plánem péče, které zachovají biodiverzitu (o tom je tento článek!). A taky potřebuje část polní plochy obhospodařovat jako neprodukční plochy pro zvěř a ptáky , neprodukční, hodně zazvěřené Národní Parky (Park, je zazvěřený a vypadá jako park!!!). A takových Národních parků by mělo být více, aspoň 20.
Odpovědět
JV

Jiří V

12.12.2022 14:12
Tak on i prosvětlený jehličnatý les zdvihne úživnost.U nás je světlá borovina s příměsí břízy,buku,jeřábu,smrku s podrostek borůvčí a vtroušeně vřesu.Na úživnosti je to znàt.Každý rok kroužkujem kolem 45 mláďat lejsků černohlavých a při nepřízni počasí jsou úhyny mláďat minimální,možnà spůsobená predací.Bohužel po redukci srnčí místo začíná zarůstat výrazněji náletem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2022 10:07
Neustále se tu soupeří na téma, buď hustý bezzásahový prales a nebo naopak
prosvětlené lesy, které by bez zásahu lidské ruky a spásání zvěří zarostly
taky. Pak je tu rozpor co do množství zvěře, aby neničila nové náletové
lesy, ale naopak aby spásala podrostové nálety v lesích. Sjednotit všechny
úzké zájmové skupiny nikdo není schopen(viz stovky různých spolků vzájemně soupeřících kvůli odlišným názorům) a nedokáže to ani ministerstvo, kde se koncepce mění podle politického zadání. Výsledkem je chaos a prosazování vizí těch, kteří jsou momentálně u moci. Ono to jde ode zdi ke zdi a pro
přírodu to je katastrofou, ale to je v demokracii běžné. Jeden chce v lese
paseky, druhý změť padlých kmenů a hustý náletový les, ale nikdo to nemíní
jen dělat po svém a na svém. Chtějí to opět vlastníkům nařizovat bez toho,
že by jim kompenzovali ztráty, když bude z hospodářského lesa prales. Má
to být trest, že chtějí hospodařit na svém a po svém? Ano beru zasáhnout
u totálních extrémů, ale nařizovat co mají sadit a co ne, se přece vymstí
samotnému vlastníkovi. Ten ví nejlépe kam zasadit olši, smrk, borovici
atd. a často je to i na jednom hektaru rozdílné co do půdy, vody, větru a
slunce. Doma si taky nikdo nezasadí do stínu od severu meruňku, ale třeba
ten jehličnan a naopak ho nezasadí tak, aby mu stínil na celý dům. V lese
je to totéž a sázet do temné rokle světlomilné a suchomilné stromy asi není ten nejlepší nápad stejně, jako na suchou kamenitou stráň sázet třeba vrby.
Neustále omílaná mantra biodiverzity se tak stává důvodem prosazovat pouze
své priority o které zase jiní nestojí. Někdo chce les na řezivo, někdo
plantáž na štěpku, někdo prales, ale prosím nedopusťme to, že vlastníci
ztratí zájem o své lesy, jak už mnozí ztratili zájem o svá pole a nechali
je na pospas pachtýřům. Ti jsou různí a někteří pole doslova huntují a tak
mohou dopadnout i ty lesy bez zájmu vlastníků. I ty restituce se poněkud
nepovedly tím, že došlo na ještě větší rozkouskování parcel, než bylo
před znárodněním a hospodaření na plochách v řádech stovek metrů čtverečních je v lesích kravina. Do toho měl zasáhnout stát a buď ty
lesy vykoupit a nebo alespoň na nich řádně hospodařit jako pachtýř.
Dosavadní chaos zanechal po sobě spoušť zvanou kůrovec a další spouští
bude neobhospodařovaný náletový les s absencí použitelného řeziva. Je
to záměr a nebo pouze neumětelství odpovědných osob? Jinak bych vám přál
vidět kdysi prosvětlený les, kde se praktikovala prořezávka, likvidace
soušek a dosazování kvalitnějších dřevin. Nyní je to změť padlých souší
prorostlých nálety a buření. Po trávě a osluněných pasekách už není ani
památky a vyhýbá se lesu už i zvěř, které není příjemné se prodírat
mezi padlými stromy neduživým pichlavým ostružiním. Leží maximálně na
okraji a zůstal ji k životu ten okraj a okolní pole.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.12.2022 15:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Jasně,. je třeba odlišit produkční a neprodukční plochy. Universál neexistuje. Produkční je poměrně hustý (vysoké zakmenění) obhospodařovaný člověkem, neprodukční v NP má být světlý, obhospodařovaný (ožíraný) zvěří, občas kůrovcem, orkánem a nebo tanky. .
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.12.2022 09:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vykládejte to ale dnes zastáncům výběrové těžby, že rovné
dlouhé kmeny bez suků vypěstují pouze ve stejnověkém a
jednodruhovém lese. Vždyť i ty dubiny na Soutoku jsou dílo
lesníků, kteří je tam vysazovali s vidinou vypěstování
rovných dubů na výrobu železničních pražců a na baštování
vodních toků. Levné dubové piloty má v základech i soused,
když stavěli jeho dům před 100 lety na bažině. Dnes se
nabije do země ocel a nalije beton, ale na dubových
kmenech stojí i Benátky a jiné historické objekty. Ty
duby záměrně pěstovali rovné, dlouhé a bez suků a ne
pouze hledat jeden ze sta ve smíšeném různověkém lese.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.12.2022 20:28 Reaguje na Břetislav Machaček
No ne tak docela. Je to dílo lesníků, ale hlavně jako lovecký park, obora. Myslím, že si z důvodů zachování status ochrany před prodejem zaslouží. Status bezzásahové péče je však totální blbost. Je třeba o něj pečovat jako o skutečný lovecký park tj. velmi zásahově, včetně zvýšení pastvy.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist