Prosvětlování nížinných lesů podporuje biodiverzitu

Lesní porost se silným prosvětlením, NPR Děvín.

Foto | Ondřej Košulič / VÚLHM

Během posledních desetiletí se původně heterogenní lesní porosty, tvořené různými typy stanovišť, vyvinuly do relativně homogenních, tmavých vysokokmenných lesů. Tyto změny v obhospodařování biotopů vedly k drastickému snížení biodiverzity v krajinném měřítku. Významně poklesla zejména biodiverzita členovců typických pro otevřené světlé lesy.

Negativní dopad opuštění tradičního lesního hospodaření na biodiverzitu dokumentuje hlavně v chráněných oblastech řada studií zaměřených na cévnaté rostliny, motýly, střevlíky, nosatce, pavouky, dvoukřídlé a polokřídlé a ptáky. Všechny studie doporučují návrat k tradičnímu managementu, včetně pařezení, které vytváří dynamickou mozaiku různě starých a světlých stanovišť podporující biologickou rozmanitost.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně, Botanického ústavu Akademie věd ČR a Univerzity Palackého v Olomouci se při výzkumu biodiverzity nížinných lesů zaměřili na epigeické pavouky (žijící na povrchu půdy). Výsledky pak publikovali v článku Prosvětlování lesů jako návrat k tradičnímu výmladkovému hospodaření podporuje diverzitu epigeických druhů pavouků, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2022.

Pavouci jsou důležitými a většinou nespecializovanými predátory jiných členovců, čímž výrazně přispívají k zachování ekologické rovnováhy přírody. V lesích jsou silně vázáni na podmínky mikrostanovišť a velmi rychle reagují na změny v lesním podrostu. Pavouci jsou také vhodnými indikátory, protože mnoho vzácných a ohrožených druhů má vazbu na otevřená a polootevřená stanoviště, jako jsou např. teplomilné doubravy a dubohabřiny, písčiny, stepi a další ohrožené biotopy.

Lesní porost s mírným prosvětlením, NPR Děvín.

Foto | Ondřej Košulič / VÚLHM

Hlavním cílem výzkumu bylo zjištění vlivu různě intenzivního prosvětlení porostů na diverzitu pavouků v NPR Děvín (CHKO Pálava), kde se výmladkovým způsobem přestalo hospodařit před více než 80 lety. Experimentální prosvětlení porostů, započaté v roce 2009, bylo prvním krokem k obnově výmladkového hospodaření, a tedy návratem k tradičnímu hospodaření v těchto kulturně i biologicky mimořádně cenných lesích.

Vědci poté ověřovali hypotézu, že intenzita prosvětlovacího zásahu bude pozitivně korelovat s diverzitou společenstev pavouků. Prosvětlování porostů a výsledná vyšší heterogenita stanovišť povede k podpoře koexistence jak druhů bezlesí, tak i typických lesních druhů pavouků, a tudíž zde bude vyšší druhová bohatost.

Lesními společenstvy studovaného území jsou lípiny, dubohabřiny a teplomilné doubravy. Mezi dominantní dřeviny patří dosud přežívající staré výstavky dubu zimního, ve spodní etáži bývalých výmladkových jedinců převažuje lípa velkolistá, doplněná o jasan ztepilý, habr obecný a javory babyku, mléč i klen.

Okolní krajina spadající do CHKO Pálava je poměrně heterogenní s různými typy stanovišť (xerotermní trávníky, vinice, sady a orná pole), odkud mohou vzácné a ohrožené druhy organismů kolonizovat prosvětlené lesní plochy.

Celkem vědci odchytili 3683 dospělých jedinců náležících do 21 čeledí, 70 rodů a 116 druhů. Z nich bylo 811 jedinců (48 druhů) nalezeno na kontrolních plochách (bezzásahových), 1815 jedinců (65 druhů) na plochách s mírným prosvětlením a 1057 jedinců (85 druhů) na plochách se silným prosvětlením.

Z celkového počtu bylo zjištěno 23 druhů (20 %) spadajících do vyššího stupně ohrožení v Červeném seznamu pavouků České republiky. Většina druhů z Červeného seznamu preferovala stanoviště se silným prosvětlením. Nejvyšší počet druhů byl zjištěn na silně prosvětlených plochách. Také stupeň vzácnosti byl nejvyšší u silného prosvětlení.

Z výsledků výzkumu je patrné, že nejvyšší biodiverzita spojená s výskytem vzácných a ohrožených druhů pavouků je v porostech se silným prosvětlením stromového porostu. Důležitým prvkem je prostorová struktura těchto stanovišť, která vznikla prosvětlením, jež souvisí s intenzitou dopadajícího slunečního záření.

Výmladkový les v NPR Děvín.

Foto | Markéta (Machová) Klimešová / Pixabay

Návrat k aktivnímu managementu dřevin je pro zachování biodiverzity chráněných území tedy více než žádoucí, avšak ne na celé ploše. Důležité je, aby území tvořilo různorodou mozaiku stanovišť, kdy budou prosvětlené části s počátečním stadiem sukcese kombinovány se stinnými bezzásahovými porosty, které by nabízely vhodné útočiště pro druhy vyžadující odpovídající ekologické podmínky.

Je potřebné chápat aktivní prosvětlovací zásahy a obnovu výmladkového hospodaření pozitivně a ne negativně, i když se dějí v chráněném území, které by mělo být charakteristické bezzásahovostí.

Obnova aktivního lesního managementu je výsledkem spolupráce mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (zastoupenou Správou CHKO Pálava), státním podnikem Lesy ČR a výzkumnými organizacemi (Akademie věd České republiky, zastoupená Botanickým ústavem AV ČR).

Článek Prosvětlování lesů jako návrat k tradičnímu výmladkovému hospodaření podporuje diverzitu epigeických druhů pavouků je volně ke stažení.