Rekordní rok. Na slatinné louce vykvetly desítky tisíc kriticky ohrožených hořečků nahořklých
„Ve druhém zářijovém týdnu jsme tu napočítali 41 688 rostlin. Výsledek nás ohromil, protože je to o 16 tisíc víc než v doposud rekordním roce 2022. Hořečkům tu prospívá pravidelné sečení a volná pastva spárkaté zvěře chované v oboře, která udržuje travní porost rozvolněný. Hořeček nahořklý má dvouletý životní cyklus a počty rostlin proto mohou meziročně výrazně kolísat, zejména v závislosti na vývoji počasí a provedeném managementu,“ říká koordinátorka záchranného programu Helena Neuwirthová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Hořeček nahořklý v prvním roce vytváří přízemní růžicí listů, ve druhém vyrůstá přímá, často větvená lodyha s fialovými květy. Dorůstá výšky od 8 do 46 centimetrů. Kvetoucí hořečky se objevují až během druhé poloviny srpna. Semena dozrávají v tobolkách. Je příbuzný známějšího hořce a má také hořkou chuť. Dříve běžná bylina luk, pastvin a mezí z přírody mizí hlavně kvůli změnám hospodaření v krajině.
Nyní u nás roste už jen na šedesáti místech. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR proto pro hořeček nahořklý a také pro hořeček drsný Sturmův připravila záchranný program. Ten se soustředí především na zajištění vhodné péče o místa, kde doposud rostou, dále na výzkum a monitoring všech stávajících lokalit.
Letos se hořečkům dařilo i v Podvrdech u Tupes nedaleko Přelouče. Vykvetly jich tu téměř tři tisíce.
„Hořeček nahořklý roste v Podvrdech na terasách bývalého jílového lomu. Až do zahájení záchranného programu zarůstaly travou a nálety. Hořečky se tak nemohly v hustém porostu prosadit. Na přelomu let 2021 a 2022 jsme odstranili některé náletové dřeviny a začali s kosením. Okolo lomu bylo vybudováno hrazení a každé jaro se tu také pasou ovce. Právě taková péče je pro hořečky nejvhodnější,“ popisuje Jana Gamrátová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Přečtěte si také |
Půdní sucho už není. Ale kdepak!„Záchranné programy pomáhají v naší krajině udržet vzácné rostliny a živočichy. Zároveň ale nepomáhají jen těm druhům, pro které se připravují – například udržování krajiny, aby nezarůstala, neprospívá jen hořečkům, ale řadě dalších druhů rostlin a hmyzu. Záchranných programů nyní běží již čtrnáct, díky nim se z naší přírody nevytratil třeba hvozdík písečný český, daří se zvyšovat počty syslů či užovek stromových. Nyní připravujeme další, evropský projekt PROSPECTIVE LIFE nám umožňuje věnovat péči širšímu spektru ohrožených druhů včetně volně žijících opylovačů,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranné programy realizuje.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Slavomil Vinkler
24.9.2024 14:24Pavel Jeřábek
24.9.2024 19:26 Reaguje na Slavomil VinklerJen si ji někteří prosazují v NP.
Ale pravda - před třiceti roky začít sekat travní porost třeba v přírodní rezervaci bylo o nervy.
Věčné diskuse, někteří jedinci se dokonce odměnili vypuštěním kol u auta apod.
Dnes už je to násobně lepší, i když je problém s odstraněním křovina pastvinách apod. To zatím někteří lidi moc nechápou, ale naštěstí jsou dostupné staré letecké snímky kde lze porovnat, jak oblast vypadala před xy roky
Slavomil Vinkler
24.9.2024 20:56 Reaguje na Pavel JeřábekSlavomil Vinkler
24.9.2024 21:02 Reaguje na Pavel JeřábekTakový musí dělat odborníci požárníci-hasiči ve vhodném rozsahu a vhodné době.
Petr
24.9.2024 21:26 Reaguje na Pavel JeřábekTp sepak vnucuje otázka proč tolik vadí současné odlesňování třeba v Amazonii. Nedělají tam tedy vlastně užitečnou práci?
Slavomil Vinkler
25.9.2024 09:09 Reaguje na PetrPetr
25.9.2024 16:57 Reaguje na Slavomil VinklerAlena Lyskova
24.9.2024 23:27Připadá mi, že naši zelení vědátoři jedou cestou pokus omyl, za pár let až vznikne problém se zaze jede opačným směrem. Hlavně, že se utrácejí peníze a dobře to sype.