Revitalizace mokřadů začala na řadě míst v Krkonoších zadržovat vodu v krajině
Na území Krkonošského národního parku jsou cenné rašelinné a podmáčené smrčiny, do jejichž podoby v minulosti značně zasáhl člověk. „Jednoduše řečeno, naši předkové je odvodnili,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
„Důvody se v různých časových obdobích lišily. Na přelomu 18. a 19. století lidé potřebovali dřevo pro rozvíjející se průmysl, a tak rozšiřovali lesní porosty i tam, kde přirozeně moc nerostly. Odvodňování ke konci minulého století zase mělo přispět k rychlé obnově porostů po holosečných těžbách vzniklých jako důsledek imisní katastrofy v tzv. černém trojúhelníku,“ řekl Böhnisch.
Faktem ale je, že odvodněním se snižuje hladina spodní vody, dochází ke zvýšené erozi a odnosu organického materiálu. Na obnovu těchto ekosystémů se v posledních letech Správa KRNAP intenzivně zaměřila. V posledních letech jsme realizovali tři velké projekty. Jednalo se o projekty Stabilizace významných lesních ekosystémů (2010–2014), Stabilizace vodního režimu (2014–2015) a Revitalizace mokřadů na vybraných plochách území KRNAP (2021–2023).
Celkově se revitalizace týkala 35 lokalit, kde došlo ke zrušení více než 40 km odvodňovací příkopů pomocí hrazení a zahrnování. Řečí čísel, pokud by se zrevitalizované kanály naplnily, zadrží přibližně 120 000 m3 vody, což odpovídá roční spotřebě třítisícové obce, tedy třeba podkrkonošských Lázní Bělohrad.
„Ve velmi krátké době je vidět, jak se revitalizované plochy mění. Přepážky a jejich blízké okolí se plní vodou. Záhy po ukončení revitalizačních prací dochází k obnově mokřadní vegetace, zejména k růstu ostřic, suchopýrů a také se rozvíjejí porosty mechorostů, především společenstva rašeliníků. Obvykle už v další sezoně po obnově se stávají domovem hmyzu i obojživelníků,“ upřesnil Böhnisch.
„Překvapilo nás, jak rychle se revitalizované prostředí změnilo k lepšímu. Tyto projekty nás skutečně potěšily a jsme rádi, že zaujaly i odborníky,“ dodal.
Přečtěte si také |
Až poznáme, co krajina uměla před odvodněním, začneme vodě její prostor navracet. Lukáš Linhart vysvětluje, proč je dobré mít mokřadyProjekt Revitalizace mokřadů v Krkonošském národním parku zaujal i odbornou porodu soutěže Adapterra Awards a nyní je v jejím finále. V současné době probíhá hlasování veřejnosti. Svůj hlas můžete připojit na https://www.adapterraawards.cz/cs/Revitalizace-mokradu-Krkonossky-narodni-park. Hlasování bude ukončeno 15. října a v listopadu proběhne slavnostní vyhlášení.
Adapterra Awards je soutěž, která oceňuje projekty, jež ochlazují naše města a pomáhají zadržovat vodu v krajině. Zásadní kritérium je přínos projektu z hlediska adaptace na dopady klimatické změny. Tj. jak vhodně reaguje na problémy, které z hlediska očekávaného vývoje klimatu vyžadují v daném území prioritní řešení. Při hodnocení se bere ohled nejen na rámec projektu, jeho velikost a dopad, ale především na potenciál, který daný typ projektu a realizátor má (zda a do jaké míry dokázal projekt svůj potenciál naplnit). Již 6. ročník soutěže organizuje Nadace Partnerství.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
smějící se bestie
8.8.2024 05:12Když to jde/to zadržování vody v Krkonoších, zajistě to musí jít v celé ČR, že !
Michal Uhrovič
8.8.2024 07:51 Reaguje na smějící se bestieMichal Uhrovič
8.8.2024 10:16 Reaguje na smějící se bestiea tak to má být. Spolehat na stát nic nevyřeší